Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Podobné dokumenty
Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Úvod do praktické geologie I

Základy geologie pro geografy František Vacek

GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci

Geochemie endogenních procesů 1. část

Geochemie endogenních procesů 7. část

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Mineralogie systematická /soustavná/

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Chemické složení Země

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.

Mineralogie. 1. Krystalografie. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. tel. 4171, kanc.

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

Environmentální geomorfologie

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty. Osnova přednášky:

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Metody studia minerálů

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Systematická mineralogie

G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů

Akcesorické minerály

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)

Mineralogie. Pro 1. ročník, VŠB-TUO HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. tel. 4171, kanc. J441

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

Přednáška č. 4. Reálné krystaly přirozený vývin krystalových tvarů (habitus minerálů, zákonité a nahodilé krystalové srůsty).

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů

Akcesorické minerály

Geochemie endogenních procesů 10. část

Úvod Klasifikace granitických pegmatitů Jednoduché pegmatity Hybridní pegmatity Diferenciované pegmatity

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

Akcesorické minerály

Fyzikální krystalografie, makrodiagnostické fyzikální vlastnosti minerálů.

Struktury minerálů a krystalochemické přepočty. Přednáška ze Strukturní krystalografie

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. tel. 4171, kanc.

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Inovace výuky Přírodopis. Vlastnosti nerostů. Př 9/ 14, 15. minerál, tvrdost, hustota, vryp, lesk, barva, vodivost, kujnost, rozpustnost

Nanokompozity na bázi polymer/jíl

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I

Mineralogie a petrografie

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Geochemie endogenních procesů 9. část

Úvod do mineralogie pro TM

Mineralogie Křemžska. Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš Jihočeský mineralogický klub

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Geologie-Minerály I.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Opakování

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

Monazit. (Ce,La,Th)PO 4

Geochemie endogenních procesů 5. část

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

Mineralogie a petrografie


Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Chemie - ročník: PRIMA

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Chemie. Charakteristika předmětu

Reakčně transportní modelování podmínek v horninovém prostředí. Die reaktive Transportmodellierung in Bedingungen des Grundgesteins

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vnitřní geologické děje

Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír Šatava 2

Mineralogie a petrografie

Geochemie endogenních procesů 8. část

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Geochemie endogenních procesů 6. část

SUROVINY PRO VÝROBU KERAMIKY (studijní opory)

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

Pevné skupenství. Vliv teploty a tlaku

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Silikáty. cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů (údaj k r. 2002)

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Protonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Krystaly nerostné květiny. (projekt)

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Transkript:

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub

Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování nerostů 5. Mineralogický systém, prvky a sulfidy 6. Halogenidy a oxidy 7. Karbonáty, sulfáty a fosfáty 8. Silikáty I (nesosilikáty a sorosilikáty) 9. Silikáty II (cyklosilikáty a inosilikáty) 10. Silikáty III (fylosilikáty a tektosilikáty) a ostatní 11. Minerogeneze Obsahem není krystalografie, strukturní mineralogie, termodynamika a fázové přechody, ložisková mineralogie, užitá mineralogie, drahé kameny

Z minulé prezentace Jakou barvu vrypu mají zbarvené minerály? Uveď tři minerály, jejichž hustota je větší než 4. Čím je způsobena disperze? Jaké minerály jsou opticky izotropní? Jak se liší opticky izotropní a anizotropní minerály? Čím se indukuje fluorescence a k čemu je dobrá? Uveď tři magnetické minerály. Čím se detejuje radioaktivita minerálů a k čemu je možné jí využít?

3. Chemické vlastnosti minerálů Jihočeský Mineralogický Klub

Atom

Typy vazeb vysoká míra souměrnosti snadná rozpustnost průměrná hustota průměrná tvrdost špatná vodivost vysoký bod tavení vysoká tvrdost nižší symetrie nerozpustnost křehkost dobrá vodivost nízká tvrdost tažnost kujnost

Typy vazeb Kovalentní vazba Iontová vazba Kovová vazba Van Der Waalsova vazba

Iontové poloměry Poloměr je závislý na valenci a koordinaci

Koordinace a koordinační číslo R K :R A <0.155 k.č.: 2 R K :R A <0.732 k.č.: 6 R K :R A <0.225 k.č.: 3 R K :R A <1.0 k.č.: 8 R K :R A <0.414 k.č.: 4 R K :R A >1.0 k.č.: 12

Krystalochemický vzorec Vyjadřuje chemické složení minerálů, je elektricky neutrální a respektuje strukturu minerálu Jednoduchý vzorec: Al 2 SiO 5 Vyjádření elektroneutrality: Al 3+ 2 Si 4+ O 2-5 Substituční vzorec: (Fe,Mg) 2 SiO 4 Analyticky vyjádřený: (Fe 0.72 Mn 0.26 ) Σ=0.98 (Nb 1.09 Ta 0.83 ) Σ=1.92 O 6 Strukturní vzorec: A 3 B 2 (SiO 4 ) 3

Substituce a pevné roztoky Pokud mají ionty poloměry lišící se max. o 15% (výjimečně o 30%) a umožňují výměnu náboje, pak se mohou ve struktuře minerálu vzájemně zastupovat: Fe Mn Mg, K Rb Cs, K Na, Zr Hf, Ta Nb apod. Jednoduchá substituce: Fe 2+ 2SiO 4 Mg 2+ 2SiO 4 Podvojná substituce: Na 1+ Al 3+ Si 4+ 3O 8 Ca 2+ Al 3+ 2Si 4+ 2O 8

Exsoluce Rostoucí teplota umožňuje substituci i v případech, kdy se poloměr iontů liší o více jak 15% Pokud pak teplota klesne, dojde k rozdělení původně homogenního pevného roztoku na dvě nebo více fází (=odmíšení, exsoluce) Pertitický živec, pertit (Or+Ab)

Koncové členy a pravidlo 50% Dříve chrysolit, hyalosiderit, hortonolit... 30% Cr 50% Fe 20% Mn

Distribuční koeficienty a geochemická frakcionace Při krystalizaci z magmatu vstupují některé prvky přednostně do struktur minerálů (kompatibilní prvky), zatímco jiné preferují zůstávat v tavenině (nekompatibilní prvky). Dochází tak ke geochemické frakcionaci. Míru kompatibility udává tzv. distribuční koeficient. Určitý prvek se může chovat v určitém typu magmatu jako kompatibilní, zatímco v jiném jako nekompatibilní - záleží na chemickém složení magmatu. Příklady: biotit muskovit trilithionit polylithionit almandin spesartin ferocolumbit manganocolumbit manganotantalit skoryl dravit elbait rossmanit ale i poměr prvků v minerálech: K/Rb, K/Cs, Fe/Mn, Zr/Hf,...

Izomorfie, polymorfie, polytypie Minerály se stejnou krystalovou strukturou, ale lišící se chemickým složením se označují jako izomorfní (pevné roztoky). Naopak minerály se stejným chemickým složením, ale lišící se krystalovou strukturou se označují jako polymorfní (např. kyanit - andalusit - sillimanit). Zvláštním případem polymorfie je polytypie, kdy se ve struktuře opakují stejné vrstvy s různou periodicitou (např. slídy).

Metasomatóza Změna chemického složení (výměna kationtů) a mineralogického složení hornin v pevném stavu (i v magmatické tavenině) Podmínky: otevřenost systému míra procesů roste s teplotou čas médium, které umožní přenos látek propustnost horniny Příklady: skarny greiseny (H + metasomatóza) vznik magnezitů a sideritů spilitizace pegmatity

Stabilita minerálů Minerály jsou stabilní pouze v určitém rozsahu P-T podmínek. Pole stability může být různě široké. Mimo pole stability mohou minerály přetrvávat v metastabilním stavu

Rovnovážný stav Je stav, kdy spolu koexistují dvě nebo více fází (například voda a led) Rovnovážný stav je někdy těžké určit (= f(t)) Projevem nerovnovážného stavu mohou být například reakční lemy Pyroxenit, Mříč

Test znalostí Co je izotop? Jak se liší iontová a kovalentní vazba? Jaké podmínky musí splňovat ionty, aby mohlo docházet k jejich záměnám ve strukturách minerálů? Jaký musí být krystalochemický vzorec minerálu s ohledem na elektrický náboj? Proč dochází k odmíšení albitu v ortoklasu (vznik pertitu)? Proč je v okrajových jednotkách pegmatitu hojnější almandin, zatímco ve vnitřních jednotkách spesartin? Uveď příklad polymorfních minerálů. Proč nemůže za běžných podmínek vzniknout diamant, ale proč za těchto podmínek může existovat?

Doporučená literatura Bouška V., Jakeš P., Pačes T., Pokorný J. (1980): Geochemie. Academia, 1-555, Praha. Klein C. (2006): Mineralógia. Oikos-Lumon, 1-666, Bratislava (ve slovenštině). Slavík F., Novák J. & Kokta J. (1974): Mineralogie. Academia, 1-486, Praha.

Děkuji za pozornost Jihočeský Mineralogický Klub