Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky

DUM-III2-T4-2-20 Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý

Biomy VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 3

Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek (tj. klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev). Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 4

Vodní biomy biom volného oceánu biom šelfových moří Pevninské biomy Hylaea tropické deštné lesy Skleraea tropické a subtropické suché lesy a lesosavany Silvaea opadavé a smíšené lesy mírného pásu Tajga severské a horské jehličnaté lesy Lesotundra přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry Tundra Stepi Pouště a polopouště Litoraea trvale nebo dočasně zaplavená území VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 5

VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 6

Biom volného oceánu, nejrozsáhlejší biom světa, pokrývá okolo 75 % povrchu Země. Oceán se rozdělil na pět částí, na Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní oceán (uznaný až v roce 2000) a Severní ledový oceán. Jde jen o umělé rozdělení, ve skutečnosti je plocha celistvá. Povrch oceánů je zvrásněn a na mnoha místech vulkanicky a tektonicky aktivní VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 7

Severský jehličnatý les je název pro biom, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Dominantními druhy stromového patra jsou jehličnaté lesy. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v Kanadě a především na Sibiři, odtud pochází i místní název tajga. Základními podmínkami pro rozšíření jehličnatých lesů jsou klima především délka vegetačního období 1 4 měsíce (jde o období, v němž průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 C.) Na sever pak severský jehličnatý les přechází v tundru (přechodný pás s roztroušenou stromovou a keřovou vegetací se nazývá lesotundra). Na jihu pak v biomu smíšených a listnatých opadavých lesů VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 8

Lesotundra je přechodný vegetační typ mezi biomem tundry a tajgy. Tento přechod tvoří polární hranice lesa, která většinou zaujímá poměrně úzký pás táhnoucí se v rovnoběžkovém směru. Zprvu se objevují jednotlivé stromy, na otevřených plochách se ještě uplatňuje tundrová vegetace s četnými rašeliništi a jezírky. Směrem na jih se stále častěji vyskytují souvislé lesní celky a lesotundra přechází v tajgu. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 9

Tundra je biom subpolárních a polárních oblastí, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami, tzv. permafrostem. Najdeme ho v nejsevernějších oblastech Evropy, Asie a Ameriky, Grónsku a dalších přilehlých ostrovech (arktická tundra), na jižní polokouli v nejsevernějších oblastech Antarktidy a přilehlých ostrovech (antarktická tundra). VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 10

Step je označení pro travnaté oblasti mírného pásu. V těchto oblastech se rozkládají na celkové rozloze přes 9 mil km². Zdejší klima se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami. Celoročně je zde nedostatek srážek pro růst dřevin. Vegetační období netrvá déle než čtyři měsíce. Stepní půdy bývají velmi úrodné a v dnešní době jsou stepi proměněny ve světové obilnice. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 11

Lesy tohoto typu se vyskytují ve velké části Evropy a Asie, ale také Severní Ameriky a na jižní polokouli pak v Jižní Americe, na Tasmanii a Novém Zélandu. Všechny tyto oblasti se vyznačují tzv. mírným klimatem a pravidelným střídáním ročních období. Původní lesy mírného pásma můžeme velmi zhruba rozdělit na lesy listnaté, smíšené a jehličnaté. Opět velmi zhruba toto dělení odpovídá zemské šířce a nadmořské výšce. V teplejších oblastech a nižších polohách jsou původní listnaté lesy. Naopak v chladných oblastech a výše v horách jsou původní porosty jehličnaté. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 12

Suchý tropický les není jednotným ekosystémem. V závislosti na přírodních a klimatických podmínkách se může jednat o les stálezelený, poloopadavý nebo opadavý - podle úhrnného množství srážek a délky suchého období. Tento typ lesa je prakticky výhradně tvořen listnatými stromy, jejichž koruny mohou, ale nemusí tvořit zápoj. Stromy v suchém lese nedosahují takové výšky jako v lese vlhkém. Opadávání listů a tím i mnohem lepší průnik světla na povrch půdy umožňuje často bohatý vývin keřového patra. Někdy keře plošně i převládají nad stromy, někdy se jedná téměř výhradně o křovinný porost. Takový ekosystém se někdy nazývá buš. Keře a často i stromy bývají trnité jako ochrana proti přílišnému spásání zvěří. Zároveň mají často tlustou kůru zabraňující přílišnému odparu vody. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 13

Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700-2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země, byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do subtropů. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 14

Poušť je neúrodná oblast, která trpí nedostatkem vody (za horní hranici srážek se považuje 250 mm ročně). Jedním z charakteristických rysů je nedostatek vegetace. Pouště se vyskytují především v oblastech kolem obratníků. Klasickým příkladem pouště je Sahara či Arabská poušť. Je potřeba si ale uvědomit, že kromě těchto tzv. horkých pouští, vyskytujících se převážně v oblasti obratníků, rozlišujeme také tzv. studené, nebo taky polární pouště nad Grónskem či Antarktidou, tzn. v oblastech polárních tlakových výší. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 15

Polopouště jsou oblasti na přechodu mezi savanou a pouští, vyznačující se nízkými srážkami a řídkou vegetací, pokrývající 10 až 50 procent plochy. Srážky jsou zde vyšší než na poušti (asi 250 400 mm ročně) a deštivé období je delší. Rostlinstvo polopouští je přizpůsobeno nedostatku srážek a podobá se pouštní vegetaci, jde tedy hlavně o sklerofyty a sukulenty. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 16

Litoraea je biom trvale i dočasně zaplavených porostů tzv. brakických vod. Jedná se o ekosystémy s nejvyšší produkcí na jednotku plochy (vysoký přísun živin, sluneční energie a prakticky neomezeného množství vody). Typické jsou tzv. mangrovové porosty mělčin tropických pobřeží kontinentů, ostrovů i korálových útesů. Má zásadní vliv na koloběh vody naší planety, často působí jako účinné, kořenové čistírny vod. VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 17

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biogeografie [online]. c2013 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=biogeografie&oldid=10286768> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biom [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=biom&oldid=11184285> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Biom volného oceánu [online]. c2011 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=biom_voln%c3%a9ho_oce%c3%a1nu&oldid=6979804> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tropický deštný les [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=tropick%c3%bd_de%c5%a1tn%c3%bd_les&oldid=1113787 6> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tundra [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=tundra&oldid=11254106> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Step [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=step&oldid=11222996> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Poušť [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=pou%c5%a1%c5%a5&oldid=11172260> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Polopoušť [online]. c2014 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=polopou%c5%a1%c5%a5&oldid=11177604> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Litoraea [online]. c2011 [citováno 27. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=litoraea&oldid=7181614> http://plantphys.info/plant_biology/climate.shtml http://www.albatrostravel.cz/expedice/podle-krajiny-ekosystemu/suchy-tropicky-les-bus.html VY_32_INOVACE_T4-2-20 Elektronická podpora zkvalitnění výuky 18