P e nt a gr a m Lectorium Rosicrucianum Tao, velká síla ve středu Mäkká voda Imprese světla Spoločný odchod je možný Barvy slova Váha slova Síla ticha Johann Michael Hahn 2014 ČÍSLO 1
Šéfredaktor A. H. v. d. Brul Redakční rada P. Huijs Obrázky Wendelijn van den Brul Design Studio Ivar Hamelink Redakce Pentagram Maartensdijkseweg 1 NL-3723 MC Bilthoven e-mail: info@rozekruispers.com Administrace Medzinárodná škola Zlatého Ružokríža Lectorium Rosicrucianum Masarykova 1 2 SK-040 01 Košice e-mail: rosicrucianum@lectorium.sk Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Křesomyslova 8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: praha@rosicrucianum.cz Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Nové sady 4 CZ-602 00 Brno e-mail: brno@rosicrucianum.cz www.lectoriumrosicrucianum.org K překladu použito: německé vydání Pentagramm 2/201 3 anglické vydání Pentagram 4/201 3 maďarské vydání Pentagram 4/201 3 Vydavatel Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Křesomyslova 8 CZ-1 40 00 Praha 4 e-mail: info@rosicrucianum.cz Autor Stichting Rozekruis Pers Bakenessergracht 5 NL-2011 JS Haarlem e-mail: info@rozekruispers.com www.rozekruispers.com Kopie ne bez písemného souhlasu Evidenční číslo MK ČR E 1 8833 Časopis Mezinárodní školy Zlatého Kříže s Růží Lectorium Rosicrucianum Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit na novou dobu, která započala ve vývoji lidstva. Pentagram byl za všech časů symbolem znovuzrozeného člověka, Nového Člověka. Je však také symbolem Universa a jeho věčného bytí, v němž se projevuje Boží plán. Symbol však obdrží smysl jen tehdy, je li uskutečněn v životě. Teprve tehdy, když člověk uskutečňuje pentagram ve svém mikrokosmu, ve svém malém světě, teprve pak vstoupil na stezku transfigurace. Časopis Pentagram vyzývá čtenáře, aby tuto duchovní revoluci v sobě samých připustili a uskutečnili.
P e nt a g r a m Číslo 1/2014 Logos, impresia slova vo vydaní o reči Neodňateľné Tao, velká síla ve středu Toto nám nebude odňaté: čítať A so zatajeným dychom strany obracať, Ďaleko od každodennosti. Tí, ktorí čítajú, môžu byť osamelí. obrazy Ale takými boli od svojho detstva. Volá ich svet, kde Veľkí, Tí Bezčasoví, stále pretrvávajú, Kam my, malí, môžeme ísť; Oni sú jediní, ktorí nás nikdy nevyženú. Ida Gerhardt (1905 1997) Střed obsahuje všechny 2 Mäkká voda 8 Rytmus 12, 40, 41, 45 Imprese světla 13 Spoločný odchod je možný Výprava v siedmich fázach 19 Barvy slova 28 Síla ticha 33 Pozliepané vety 39 Váha slova 42 Vnitřní vize Johanna Michaela Hahna Pozoruhodný příklad osvícení 46
STŘED OBSAHUJE VŠECHNY OBRAZY Tao, velká síla ve středu J. van Rijckenborgh Viditelné účinky velkého Te jsou následkem proudění Tao. To je přirozeností Tao. Tao je ve svém tvoření neurčité a matoucí. Jak matoucí! Jak neurčité! A přece střed obsahuje všechny obrazy. Ó, jak neurčité, jak matoucí! A přece, ve středu je duchovní bytí. Toto bytí je nanejvýš skutečné a obsahuje neklamné svědectví. Od pradávna bylo jeho jméno nepomíjející. Propůjčuje skutečnému stvoření život. Jak vím, že v něm má vše stvořené původ? Skrze samotné Tao. V iditelné účinky velkého Te jsou následkem proudění Tao. Tao je ve svém tvoření pro přírodně zrozené, pro všechny, kteří už předem náleží k nějakému hřbitovu, neurčité a ma toucí. V astrálním životním poli od děleném od pramatky tomu nemůže být jinak. A přece střed tvoření Tao ob sahuje všechny obrazy. Výraz velké Te je některými autory překládán jako velká ctnost. A ačkoli je Te opravdu nesmírně velkou ctností, přece je lepší Te opisně a výstižně překládat stezka osvobození a jako výsledek kráčení stezkou osvobození. Když se člověk přibližuje podstatě Te tímto způsobem, pak zabraňuje tomu, že bude brát vel kou ctnost jako aspekt přírodně zroze ného života. 2 Pentagram 1 /201 4 V přírodě smrti může člověk na zývat mnohé věci ctnostné, dobré. Ale ctnost a dobro nejsou v této pří rodě absolutní, nevztahují se na Je diné dobro, jak to nazývá Hermes Trismegistos. K tomu je řečeno ve 21. kapitole Tao te ťingu o viditel ných účincích jako výsledku kráčení touto stezkou, jako výsledku upotře bení trojnásobné gnostické praxe, o které bylo pojednáno v poslední kapitole. To jsou účinky, které abso lutně nemusí být neurčité, neboť tyto účinky jsou následky emanací nebo proudění Tao. Tao je božské Jedno, Absolutno je to samotné To. Ale není toto vy mezení pojmu poněkud neurčité? Ne musí být ze tří důvodů. Zaprvé jsou
Jan van Rijckenborgh a Catharose de Petri jsou zaklada telé duchovní školy Zlatého Kříže s Růží. Svým žákům v této škole stezku osvobození duše všemi možnými způ soby a často na základě původních textů z univerzálního učení vysvětlovali, prozkoumali a příkladně žili. Symbol pro sílu Tao. Kdo přemůže druhé, je silný, kdo přemůže sám sebe, je všemocný. Tao, velká síla ve středu 3
tyto emanace přirozeností Tao. Za druhé Tao stojí a je absolutně ve středu. A zatřetí nese tento střed všechny obrazy v sobě. Pokusme se to vysvětlit. V celém vesmírném zjevení, v ce lém prostoru stvoření stojí Tao, božské Jedno, ve středu. V tomto nezměrném prostoru existuje bezpočet astrálních polí, která se od sebe všechna velmi odlišují. O každé této rozdílnosti, kte rá je obsažena v jednotě, musí člověk říci: Tao stojí ve středu. To je samo o sobě velmi důležité a potěšující. Ale mnohem důležitější je moci konstatovat, že z této božské síly ve středu vycházejí emanace, proudění, záření, účinky, které napl ňují veškerý nezměrný prostor svým majestátem. Ještě důležitější je to, když člověk odhalí, že všechny tyto myriády hvězdných systémů, a v těch to systémech zodiakální systémy, v těchto zodiakálních systémech slu neční systémy, a v těchto slunečních systémech všechna planetární tělesa vlastní v nejpravdivějším smyslu slova ve svém středu Tao. Každá planeta, každé slunce, kaž dý systém je obklopen a prostoupen duchovní esencí Tao. Je to esence, která tvoří ohnisko ve středu těchto nebeských těles a systémů. Planeta, kterou obýváme, nese Tao v absolut ním smyslu ve svém srdci. Proto se říká, že v nejvnitřnější vrstvě naší 4 Pentagram 1 /201 4 planety sídlí Kristův duch. Proto se tak ostře rozlišuje mezi planetárním duchem a planetárním Logosem. Pla netární duch je výraz pro dialektický náhled, pro nositele obrazu planetární přírody smrti. Planetu, kterou známe jako Zemi, můžeme přirovnat k osob nosti člověka. Naproti tomu je pla netární Logos jsoucí existencí Tao, existencí skutečné, z Boha zrozené Země, která může být přirovnána k našemu mikrokosmu. Je to nebeská země Apokalypsy, planeta, která je zcela odlišná od nám známé a která je nám přesto velmi blízká. Ještě více ohromující bude, když zjistíme, že mikrokosmos vzhledem ke kosmu a makrokosmu netvoří žádnou výjimku. Jak nahoře, tak dole. Pochopte tento hermetický axiom dobře! Také v mikrokosmu je Tao přítomné, a to ve středu. Je to střed, který koresponduje s naším tě lesným srdcem, střed, ve kterém jsou emanace velmi jasně poznatelné. Tak jsme tedy, i když poněkud ne souvisle, načrtli přirozenost Tao. Tao je všude a u každého v absolutním středu. To je velký zázrak Tao. Tato velká, živoucí, božská síla hovoří a září v srdci všeho a všech. Je to zázračná přirozenost Tao, vlastnost Boha. Proč je potom hlas Tao, mohli bychom se zeptat, ve mně tak neurčitý? Proč mi způsobuje zmatek? Protože Tao je
Proč je potom hlas Tao ve mně tak neurčitý? Proč mi způsobuje zmatek? sice ve vás, ale ne z vás. Tao ve vás není ztělesněno, není žádnou částí vaší hmotné existence, zatímco vaše vlastní existence, vaše osobnost má vlastní vědomí, vlastní hlas. Jste z jiné přírody Boží příroda je ve vás jen jako hlas, jako záření. Je to Slovo, které bylo a je od počátku. Když se člověk omezí výlučně na své přírodní zrození, když v něm má dostatek prostoru, když vychází vý lučně z něho, když ani neví o možnosti jiné přírody, jejíž hlas se v něm ozývá, pak je logické, že tomuto hlasu nero zumí a je jím zmaten. Když ale člověk o existenci jiné přírody ví, avšak ži votním postojem se jí pozitivně ne přibližuje, pak kromě zmatku existuje už jen největší neurčitost. Pak Světlo, slovo svítí v temnotě, ale temnota ho nemůže nebo nechce pochopit. Pozná váte, jak je prolog Janova evangelia konkrétní? Když jste vysvobozeni ze zmatku a neurčitost chcete proměnit v jasné světlo, pak nesmíte nikdy zapome nout, že se v celém vesmírném zje vení vždy hovoří o dvou přírodách: na jedné straně o absolutní přírodě, která je Tao a na druhé straně o vzni kající přírodě, která není nebo ještě není Tao. Ve vašem mikrokosmu jsou tedy dva životy. Vznikající příroda, která podle okolností ve svém vzestu pu stagnovala jako ta vaše a tím se neustále otáčí a musí se vrátit ke své mu výchozímu bodu, ke kolu zrození a smrti. Jestliže existují dvě přírody, pak také existují dva od sebe odděle né stavy vědomí: stav vědomí abso lutní přírody a stav vědomí vznikající přírody vědomí mikrokosmu a vědo mí osobnosti. To nižší musí uvolnit místo tomu druhému nebo v tom dru hém zaniknout. Především na to musí brát ohled stav vědomí bytosti, která existuje ve stagnující přírodě, hněvi vé přírodě. Její stav vědomí musí být rozlomen, aby vytvořil místo božské přírodě, aby osvobozená bytost mohla jednou říci: Otec a já jsme jedno. Hovoříme zde o věcech, které bezpo chyby již dávno víte jde však o to, abyste je nechali v tomto okamžiku před sebou ožít. Uvědomte si, že Pán veškerenstva se v tomto okamžiku nachází ve vašem středu, ve chlévě vaší dialektické bytosti, ve středu chrá mu, ve středu vašeho mikrokosmu. V minulosti jste se jistě v mno hém ohledu ztráceli v neurčitostech a zmatcích. Pochopte tedy nyní slova Lao c : A přece jeho střed obsahuje všechny obrazy. Ve středu je duchovní bytí. Tao, velká síla ve středu 5
Znovuzrození, má svůj počátek v Tao, které je ve vašem středu, které vám dává sílu a ta může být tvořivou schopností Tao pochopena. Toto bytí je nanejvýš skutečné a obsa huje neklamné svědectví. Lze to vyjádřit ještě konkrétněji než v této svaté řeči Lao c? Ze srdce Tao proudí božská du chovní esence, Boží hlas, Boží slovo. Tento hlas, toto slovo zahrnuje celý plán. Písmena božského slova sestá vají z obrazů, z velmi konkrétních vjemů. Z jaderného principu mikro kosmu, z růže srdce, vychází zářící světelná síla, světelná síla, která v so bě, s sebou nese řadu obrazů velké skutečnosti, které musí být v člověku a skrz člověka uskutečněny. Pomyslete v této souvislosti na rá dio a televizi. Tento banální příklad vám může objasnit, jaké mocné řady obrazů a zvuků ze srdce Tao proudí a mohou být člověkem vnímány, jest liže je k tomu jeho instrumentárium uzpůsobené, toho schopné. Tato obrazná řeč Boha je k vám v každém okamžiku vyzařována, při chází každý okamžik ze středu k vám. Tato řeč Boha, která hovoří v nás, je stejná jako ta, která hovoří ve vás. Takto máme srovnávací prostředek pro ověření. Stejnou řečí Boha k nám promlouvá planetární Logos. Myslete na to: nikoliv planetární duch. Krátce řečeno, toto slovo, tato řeč k vám při chází z nespočetných směrů. 6 Pentagram 1 /201 4 Toto slovo obsahuje nanejvýš sku tečně veškeré vědění. Obsahuje neo mylné svědectví o vznikání celého vesmíru, jak říká Lao c, totiž jak musí toto vznikání probíhat, kde je to chybně, jak to lze v celém vesmíru udělat správně. Každý problém, který předložíte vnitřnímu tribunálu v mik rokosmu, kosmu a makrokosmu, je vám vícerozměrným způsobem pro mítán v obrazech, je transmutován do obrazu, který můžete rozpoznat, pochopit a uchopit. Každý člověk, který se takto sku tečně přibližuje k Pánu ve středu, zís kává podíl na Božím světě, na jeho univerzalitě. Samotné vědění, které je v něm obsaženo, představuje neo mylné svědectví. Lao c o tom ve 20. kapitole říká: Osvoboďte se od vědomostí, pak od vás starosti ustou pí. Jen poznání Boha, prakticky uplat ňované, je prospěšné pro svět a lidstvo a slouží Božímu plánu. Můžete si nyní představit, proč na vás tak silně nalé háme, abyste učinili co je jen možné, abyste v sobě nechali hovořit duchovní bytí a tím z něho zazářilo neomylné svědectví? Je to svědectví odedávna, nepomíjející, síla, která může uvést v život skutečné stvoření. Toto stvo ření vzniká zcela přírodovědecky. Je to proces, který může kandidát svaté
Když je přijímající Yin úplný, objevuje se v jeho středu zárodek Yang. Je-li úplný energický Yang, pak se z jeho hloubky rodí Yin. vědy bezprostředně následovat, proto že celé zrození, znovuzrození, má svůj počátek v Tao, které je ve vašem středu, které vám dává sílu a ta může být tvo řivou schopností Tao pochopena. Čínská Gnose, kapitola 21 II Tao, velká síla ve středu 7
Mäkká voda Čo by sa stalo, keby človeku zrazu zobrali jazyk, ktorým hovorí? Máme slová, hovorenú a písanú reč. Okrem toho máme tiež iné spôsoby komunikácie, ako je napríklad reč tela, hudba a výtvarné umenie. Ale čo by sa stalo, keby ľuďom boli odobraté všetky formy reči? M yslenie môže byť vyjadrené usporiadanou rečou. Prostred níctvom reči sa vyjadrujeme a človek má príležitosť uvedomovať si seba samého, keď komunikuje s inými. Týmto máme príležitosť, spoznať sa mých seba, ako aj iných ľudí. Z pro tikladov, z duality medzi Ty a Ja zís kavame skúsenosti. Keď vyslovíme myšlienku, vtedy sa v nás z nej niečo stáva vedomé. Takto je reč založená na dualite, ktorá nás pobáda ďalej sa vyvíjať. Ak by človeku vzali reč ale bo schopnosť komunikovať, unikli by sme aj škole života, ktorú vzájomne s inými zažívame? Navyše, ak o tom budeme neprestajne premýšľať, zna mená to, že v dôsledku toho sa stane úmysel čoraz menej dôležitý? Stratilo by sa aj naše vedomie? Čo by napokon ostalo? Pomocou jazyka komunikujeme a jazyk používa slová na odovzdanie 8 Pentagram 1 /201 4 informá cií. Pomo cou lekárskych prístrojov môžeme dokonca pozorovať, ktoré oblasti nášho mozgu sú v tomto procese aktívne. Slová sú nositeľmi informácií a tak je logické, že sú podriadené reči. Takto je reč komunikačným princípom a slovo je formou, v ktorej je obsiahnutá myšlienka alebo zmysel. Slová potrebujeme k tomu, aby sme nimi mohli vyjadriť rôzne nuansy toho, čo chceme povedať. Keď však je potrebné vyjadriť ešte jemnejšie rozdiely, vtedy sú dôležitejšie poci ty a vysvetlenia, a to už presahuje
možnosť slov. Okrem toho existujú oblasti prejavu, bežné kódy a zaužíva né formulácie, ktoré si často ani neuvedomujeme, lebo tieto kódy sa stali našou súčasťou. Prostredníc tvom kódovanej reči alebo žargónu môžeme do rozhovoru zapojiť, alebo práve naopak z rozhovoru vylúčiť, určitú skupinu ľudí alebo jednotliv cov. Takto upevníme slová, ktoré používame pri našej konverzácii do viac alebo menej uznávaných interpre tácií s tým výsledkom, že náš jazyko vý prejav sa individualizuje a stáva sa čoraz menej univerzálnym, akým by mohol byť. Môžeme to badať v spô sobe, akým mladí ľudia prostredníc tvom jazykového prejavu určujú svoju identitu, ako ju udržujú a posilňujú. Druhý aspekt nášho myšlienko vého pochodu je skutočnosť, že je veľmi ťažké vymyslieť niečo úplne nové. Zdá sa, že väčšina z nás uviazla v špecifickej oblasti myšlienok a prak ticky každý je závislý na tejto kolek tívnej alebo individuálnej oblasti. Vskutku nové tvorenie používa tva roslovný princíp slov a jazykového prejavu, ktorý môže vzniknúť len z toho, čo pochádza mimo nášho myšlienkového sveta. Jestvuje niečo také a sme potom schopní to vyjad riť? Aký je pôvod myšlienky, ktorá sa chce prejaviť? Z akých myšlienok a z ktorého myšlienkového sveta čer páme a sme? Jestvuje iný svet? Slovo sa považuje za jadro myš lienky, za pravzor. Reč používa slová Mäkká voda 9
Cesta každodenného života, nie je Cestou Ciest. Život vlastne nie je to, čo si z neho robíme. Skutočné je to, čo sa domnievame, že je skutočnosť. Ten pokorný sa už prebudil vo vyššej rovine. na vyjadrenie myšlienok a dáva im život. Je teda reč slovo, alebo slovo je rečou? Čo je nástrojom komunikácie, slovo alebo reč? Slová, zložené z našej abecedy, sa zdajú byť výstižným prostriedkom komunikácie. Keď je západný človek konfrontovaný s čínskym piktografic kým písmom s jeho menej ohraničeným významom, tak vstupuje na neznáme územie. Autor C. van Dijk v úvode k svojim parafrázam Tao Te Ťingu píše: Takto západný spôsob myslenia vlastne stotožňuje východnú múdrosť s overiteľnými hypotézami, zatiaľ čo vo svojej podstate je to práve opačne. Každá racionálna analýza je totiž len škrupina, pod ktorou sa skrýva hlboké jadro. Z toho dôvodu je každé kon krétne pomenovanie vo filozofickom zmysle len hypotéza [ ] Silný musí uznať, že nič nie je natoľko silné ako mäkká voda, ktorá sa všetkému pod dáva a prispôsobuje, a tak aj rozprá vač musí uznať jej podstatu. [ ] 10 Pentagram 1 /201 4 Keď sa to zdráhate prijať, vtedy sa neunúvajte s čítaním tejto knižky. Ne bude vám dávať zmysel. [ ] Ak však existuje nejaká skutočnosť, ktorú ne poznáme, v čom potom spočíva naša konkrétna schopnosť myslenia? Zvykli sme si všetko analyzovať. Ale ak napríklad rozrežeme malý žaluď, nájdeme v ňom dub? Vari takto ná jdeme strom? Van Dijk si nevyberá preklady alebo porovnania už jestvu júcich prekladov týchto veľmi rozlič ných čínskych znakov, ale vyberá si parafrázy, pretože všetko závisí od individuálnych schopností vedomia. Preto nazval svoje parafrázy pre dumanými básňami zo starovekej Číny. Konfrontuje nás s potrebou nového uspôsobenia zažitých predstáv a myšlienok a radí nám, aby sme rad šej nad textom meditovali, než sa ho snažili rozoberať. Hovorí, že filozo fické myslenie si vyžaduje určitý druh kanálu, cez ktorý môže prúdiť.
Mäkká voda 11
R Y T M U S Život sa odohráva v rytmoch; sem a tam odvážna a zároveň šikovná hra. Napríklad hra rytmického tlkotu srdca akrobatická rovnováha bytia, ako to vyjadruje francúzsky maliar Léger vo svojich maľbách. Hudba a rytmus si nájdu cestu k najtajnejším hĺbkam duše, písal Platón v 4. storočí pred n l. a Quintiliánus k tomu o päť storočí neskôr dodal: V starších časoch pomenovali rytmus mužským princípom, zatiaľ čo melódiu nazvali ženským princípom. 12 Pentagram 1 /201 4
Imprese světla Během svého posledního roku na vysoké škole napsal nadšený student přírodních věd na svém blogu: Světlo je možné nalézt a použít všude. Evidentně se může projevovat mnoha způsoby. T ento objev zatím nepřinese mla dému studentovi Nobelovu cenu, kterou už získal Einstein za práci o fotoelektrickém jevu, pokud náš pilný student nebude úspěšný v od halování dosud neznámých vlastností světla. Avšak čas pro tento objev za tím ještě nenastal. Představte si naše ho studenta, zabraného do různých jevů a využití přírodního světla ved lejšího produktu tepelných zdrojů jako je vyzařující Slunce, plamen ohně v krbu, zapálená svíčka nebo nažhavený drát v žárovce jeho stolní lampy. Světlo je základem všech potrav ních řetězců. Prostřednictvím foto syntézy může rostlinný organismus z jednobuněčného organismu vyrůst do velkého kvetoucího stromu. Tyto organismy jsou pak zdrojem jídla pro zvířata, poté následuje zbytek řetězce těch, kdo se pojídají navzájem: od všežravců po masožravce. Nicméně bez světla by celý cyklus pojídání a požírání nebyl možný. Smyslové orgány jiných savců jsou v porovnání s člověkem více vyvinuté. Slon může cítit vodu ze vzdálenosti desítek kilometrů. Lidské bytosti toto neumí ani ze vzdálenosti jednoho metru. Netopýr může ze svých zvuků vytvořit ozvěnu pro většinu lidí neslyšitelnou a použít ji v noci při lé tání v lesích, aniž by do čehokoliv narazil. Beruška se může procházet po naší kůži a ani si jí nevšimneme. Naše chuť byla vyvinuta jen do té míry, kdy běžný host upřednostňuje návštěvu restaurace, která je více známa pro nabídku velkých porcí, než pro používání vynikajících ingre diencí. Výjimkou jsou však naše oči se svou citlivostí ke světlu. Máme bystrý zrak jak na dívání zblízka, tak pro vidění do dálky. Naše oči se umí dobře přizpůsobit obojímu: letnímu slunnému dni i temné noci. Kromě toho umíme vnímat široký rozsah ba rev. Jako vizuálně orientované bytosti si obvykle lépe zapamatujeme to, co jsme viděli vlastníma očima. Naše řeč poukazuje na preferenci světla a vizuální schopnost. V tomto smyslu je náš metaforický jazyk zvlášť pestrý. Tady je několik příkladů pou žití světla v našem vyjadřování: někdy ztrácíme odvahu, dokud neuvidíme Imprese světla 13
14 Pentagram 1 /201 4
světlo na konci tunelu anebo také každý mrak má stříbrné obrysy. Náš obličej se rozzáří a my začínáme vy zařovat radost a tak slunce znovu svítí. Po temném středověku světlo rene sance znovu vysvitlo a nyní, když jsme zahlédli světlo, nebloudíme dále v temnotách nevědomosti. Prostřed nictvím světla poznáváme svět jako svět jevů. Ve stejném světle jsme vní máni a viděni druhými. Na to, abychom vnímali své okolí přiměřeným způsobem, nevydáváme žádné úsilí. Když je to nutné, použí váme dalekohled, a pokud stárneme, tak brýle. Slábne li náš zrak, může me podstoupit laserovou operaci. Náš lékař chce vidět na vlastní oči, co je špatně, a tak požaduje rentge nový snímek nebo magnetickou re zonanci, aby odhalil skryté příčiny nemoci. V tuto chvíli je jasné, že světlo je formou záření: příjemnou, ale někdy škodlivou. Radioterapie, používaná k léčení rakoviny, může také zdravé tkáni ublížit. V každém případě příliš záření není dobré, protože může způ sobit poškození DNA rakovinou jako možným následkem. Na rozdíl od většiny přírodního světla, které má tepelný původ vyplývající z širokého spektra vlnových délek a barev, se jed nobarevné (monochromatické) světlo v ideálním případě skládá z jedné vlno vé délky (jedna vlnová délka obsahu je nekonečný věčný vlnový svazek bez začátku a konce: lasery se podobají takovým dlouhým vlnovým svazkům). Tyto jednobarevné paprsky vytváří interferenci. Z vědeckého pohledu je laserové světlo světelné záření o vel mi vysoké intenzitě, koherentnosti a určité vlnové délce, s malou diver gencí (rozbíhavostí) paprsku. Jsou to vlastnosti jediné vlnové délky a ne rozbíhavosti, které umožňují velké zesílení a tak i sílu laseru. Oblasti použitelnosti světla jsou rozmanité a působivé. Působení Imprese světla 15
Je to zvláštní, že člověk, jako bytost citlivá na přirozené světlo, si toho není vůbec vědom. přirozeného světla zde popisujeme pouze rámcově. SVĚTLO NADPŘÍRODY Doposud jsme nezmínili jiný druh světelného jevu, který můžeme opatrně nazvat Světlem. Toto světlo je také popiso váno jako světlo nadpřirozené. To je to Světlo, popisované evangelistou, když říká: Bůh je Světlo a není v něm temnoty. V jiném citátu: Světlo září do temnoty, ale temnota je nepohltila nebo také Světlo, které bylo na po čátku, předtím než se objevilo slun ce, měsíc a hvězdy, jak můžeme číst v knize Genesis. Vlastnosti tohoto jiného, neucho pitelného a neviditelného druhu Světla jsou přeměna a transformace, což je úplně odlišný druh fotosyntézy. Za prvé, přeměňuje člověka spícího na člověka probuzeného, stejně jako slu neční svit, který nás probouzí ráno přeměňuje člověka v člověka s živým vnitřním já, žijící duší, a nakonec v du chovního člověka. Může být zřejmé, že v této souvislosti jsme se dostali k jinému významu, k velmi odlišné mu rozměru světla než u výše zmíně ného světla, o kterém mluvil student přírodních věd. Toto Světlo díky své povaze do sahuje mnohem dále, než bychom 16 Pentagram 1 /201 4 mohli napoprvé předpokládat. Jeho účinky leží za přirozenou hranicí na šeho vnímání a nezáleží na tom, jak moc se snažíme jej pochopit a uchopit. Je neomezené v takovém rozsahu, že člověk, i když je přirozeně na světlo citlivý, není schopný toto Světlo vní mat. Avšak způsob, jak si být tohoto Světla vědom, je nechat ho proniknout hluboko do člověka, osvítit jeho nej více skryté vnitřní já. Tento proces osvícení může být možný, když se člověk naučí, jak se tomuto Světlu otevřít. Postupně člověk získává stále více vhledů a nabírá s tímto Světlem více zkušeností. Pokaždé, když se za plete do různých druhů protikladů, se za předpokladu, že v nich nezůstane, více otevírá a díky doteku tohoto Svět la získává znalosti z první ruky. Tak je jeho srdce osvíceno a, jiný mi slovy, dosahuje poznání srdce. Mohl by hledat velmi dlouho, avšak toto duchovní světlo nemůže nalézt v tomto smysly vnímatelném světě, ale začne ho poznávat svým srdcem. Po dlouhou dobu nevěděl, že je mu toto Světlo blíž než ruce a nohy a že Světelný zdroj svého bytí může vlast ně najít ve svém vlastním nitru. SVĚTLO, KTERÉ PROMĚŇUJE Svět lo, které dopadá na cokoli, co bylo
pro člověka v tomto světě smyslupl né, jej nyní již neuspokojuje, protože vytváří iluze, zkreslený nebo zamlže ný obraz reality. Pak to vypadá, jakoby v člověku přírodní intenzivní světlo mizelo. Pak je sám a osamocen a to doprovází začátek jeho sebepoznání v oblasti, která vypadá zcela sklíčeně a zoufale. Světlo lampy svítící na jeho cestu zmizelo nyní tam žádné světlo nelze najít a nemá jinou volbu, než zaměřit svou pozornost na své vlastní nitro a doufat, že rozpozná světlo uvnitř. To znamená krizi, chaos a hlu boké zoufalství. Avšak to je pro něj jediná možnost, jak se prodrat dovnitř, vytvořit otvor, kterým je jiné Světlo vpuštěno do jeho života. Pak můžeme říct, že tento nejnižší bod je také prvním důkazem Světla, znamením jeho nového života. Od této chvíle už to není samotné materiální světlo, které se o něj stará jako o lidskou bytost, protože nebylo schopné po skytnout rostoucí touze jeho srdce nezbytnou životní energii. Světlo pří rody zahynulo v temné noci duše, jak napsal v letech 1578/79 Jan od Kříže v básni se stejným názvem. Nicméně, noc se změní v den, ve kte rém Světlo Ducha, Světlo Světel na konec zasvítí. Jako v záblesku světla se stává jasným: Hle, odhalím vám tajemství ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, Imprese světla 17
VÝPRAVA V SIEDMICH FÁZACH Vnútorné svetlo. Sanjay Punekar, India. www.artmajeur.com 18 Pentagram 1 /201 4
Spoločný odchod je možný Ezoterický človek je schopný rozpoznať seba samého ako takéhoto človeka vtedy, ak je pohnutý duchovným pobádaním spomienky. Ide predovšetkým o nevedomé spojenie s naším strateným životom v svetle, podobné spomienke na stratené detstvo. Tento stav spôsobuje neobmedzenú spriaznenosť so svetom, ktorý je, a prebúdza horlivé hľadanie prapôvodného stavu bytia, ktorý sa v priebehu času stratil. Jan van Rijckenborgh, Dei gloria intacta V zájomné porozumenie sa vyvíja prostredníctvom výmeny myš lienok o rôznych cestách, metodoló giách a ideológiách. Takto sa iné stránky pravdy a rozličné chodníky vedúce k pravde stávajú jasnejšie. V tomto ohľade sú mnohé duchovné hnutia na svojej ceste. Vodnár pre búdza potrebu komunikovať a byť v spojení. Doba, do ktorej teraz vstu pujeme, nás učí spôsobom, ktorý bol pre nás len ťažko predstaviteľ ný, ako veľmi sme vzájomne spo jení. Vo vedomí tohto spojenia môže každý konať svoju prácu podľa svo jich schopností a môže zažívať, ako ho celok podporuje a chápe. Pre ľud stvo sa otvárajú dvere. Čerstvý du chovný vietor sa preháňa svetom. Uchvacuje každého, a preto každý spoločenský poriadok či organizá ciu či už ide o politickú, ekono mickú alebo náboženskú. Potom svet a všetky jeho ríše reagujú. Ľudstvo však na toto zatiaľ nie je pripravené. Preto sú potrební tí, ktorí rozumejú vodnárskemu jazyku Ducha a dokážu v jeho zmysle konať. Sú to oni, ktorí predchádzajú veľkej zmene. Keď hovoríme o pozitívnych strán kach našich čias, môže sa to mnohým z nás vo svetle vyhrocujúcej sa medzi národnej situácie zdať absurdné. Dvad sať rokov dozadu sa táto situácia zdala byť lepšia. Takzvaná Studená vojna skončila a existovala nádej, že svet bol na pokraji éry globálnej spolu práce, založenej na tolerancii a úcte. V súčasnosti môžeme mať pocit, že sa vraciame v čase späť. Dalo by sa povedať, že reaktívne sily zachytili spätný vietor. Usilujú sa udržať staré mocenské štruktúry alebo ich prina vrátiť k životu. Lenže toto môže byť tiež signálom, že sa vynára niečo sku točne nové. Skúsenosť nás učí, že ak sa nechopíme príležitosti, situácia sa zhorší, akoby si ľudstvo malo uvedo miť nasledujúce: ak túto príležitosť Spoločný odchod je možný 19
Impulzy Ružokríža mali v tom čase za cieľ vydláždiť cestu pozitívnemu vývoju západného sveta. nevyužijete, návrat do minulosti je nevyhnutný, pretože zastať sa nedá. Odtiaľto precestoval celé Stredo zemné more až do Fés tak, ako mu ukázali Arabi. Je to pre nás veľká hanba, že múdri ľudia, tak ďaleko jeden od druhého, nie sú rovnakého zmýšľania, a stránia sa polemiky, ale tiež nie sú ochotní a pripravení viero hodne odovzdať svoje tajomstvá. Arabi a Afričania sa každý rok schádzajú, aby spolu prediskutovali svoje ume nia, ak by sa predsa niečo lepšie našlo, prípadne ak ich idey oslabila skúse nosť. Takto každoročne niečo vyjde najavo, prostredníctvom čoho sa Ma tematika, Fyzika a Mágia (pretože v Mágii sú tí z Fésu veľmi skúsení) vylepší. A tak by dnes Európa nema la málo učencov, mágov, kabalistov, doktorov medicíny alebo filozofov, ak by len ľudia boli ochotní spolu pracovať a nesnažili sa pásť sa na lúke len sami. Vo Fése sa zoznámil s tými, kto rých nazývajú domorodými, a títo mu odhalili mnoho tajomstiev. My, Euró pania, by sme mohli rozšíriť množ stvo našich znalostí, ak by medzi nami prebývala rovnaká jednota, a ak by sme sa o ňu vážne usilovali a pria li si ju. Často hovoril, v súvislosti 20 Pentagram 1 /201 4 s obyvateľmi Fésu, že ich mágia nie je úplne čistá a ich kabala je poškvr nená ich náboženstvom. Napriek tomu vedel, ako ju dokonale použiť, a našiel lepší základ pre svoju vieru, základ, ktorý vtedy bol v súlade s celou koz mickou harmóniou a ktorý bol nádher ne stelesnený vo všetkých stáročiach. Fama Fraternitatis FÉS V MAROKU Niečo vnútri sa chce oslobodiť. Vonkajší zápas je len viditeľným znakom niečoho prebúdza júceho sa vo vnútri niečoho, čo ne pozná strach, nech sa stane čokoľvek. Mohli by sme vymenovať rôzne pozitívne udalosti, aby sme ukázali, že vo svete je niečo nové. Bolo by to však plytké a neuspokojujúce, dokonca by nás to mohlo navádzať k tomu, že ide o náhody alebo šťastné okolnosti. Nám sa zdá dôležitejšie pozrieť sa na vonkajšie okolnosti z väčšej výšky, aby sme tak uchopili niečo zo zmyslu a cieľa cesty ľudstva. V tomto kontexte by sme si mohli spomenúť na dielo Fama Fraternita tis, jeden z ružokrižiackych manifes tov zo začiatku 17. storočia. Tento text vyšiel v roku 1614, teda približne pred 400 rokmi. V tom čase sa Euró pa nachádzala na križovatke. Exis tovali dve možnosti, ale kyvadlo sa