Elektronické bankovnictví v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Elektronické bankovnictví v praxi Bakalářská práce Autor: Lukáš Koudela Bankovní management Investiční bankovnictví Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová Praha Červen 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 29. 6. 2010 Lukáš Koudela

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marcele Soldánové za její cenné rady, připomínky a vstřícný přístup při zpracování mé práce.

Anotace Bakalářská práce Elektronické bankovnictví v praxi je zaměřena na elektronickou formu platebního styku, především na stávající druhy elektronického bankovnictví a jejich detailní popis. První část práce se orientuje na představení pojmu elektronického bankovnictví, jeho historii a stručnou charakteristiku současného stavu elektronického bankovnictví v České republice. Záměrem práce v druhé části je detailně popsat jednotlivé druhy elektronického bankovnictví, včetně aktuální situace na trhu sluţeb. V pořadí předposlední, třetí část pojednává o elektronických penězích, jejich podstatě, právní úpravě a nejčastěji vyskytovaných druzích elektronických peněz. Poslední, čtvrtá a závěrečná část se zaobírá bezpečností elektronického bankovnictví a úvahami o dalším moţném vývoji elektronického bankovnictví. Klíčová slova: elektronické bankovnictví, internetové bankovnictví, elektronické peníze, elektronická peněţenka, homebanking Annotation My bachelor thesis deals with the electronic system of payment, especially the types of e- banking and their detailed descriptions. The first part of my thesis concentrates on the introduction of the concept of e-banking, its history and a brief characterization of the current state of e-banking in the Czech Republic. The goal of the thesis in this part is to describe individual types of e-banking in detail, including the current situation on the service market. The third part discusses electronic money, its substance, its legal amendment and the most common types of electronic money. The fourth and final part deals with e-banking security, and includes speculations about some further development of e-banking. Key words: electronic banking, internet banking, electronic money, electronic purse, homebaking

Obsah Úvod... 1 1. Elektronické bankovnictví... 2 1.1 Pojem elektronické bankovnictví a právní úprava... 2 1.2 Historie elektronického bankovnictví... 5 1.3 Současnost elektronického bankovnictví v České republice... 7 1.4 Rozdíl mezi tradiční a elektronickou bankou... 8 2. Druhy elektronického bankovnictví... 10 2.1 Internetové bankovnictví... 10 2.2 Homebanking... 12 2.3 Telefonní bankovnictví... 14 2.4 GSM bankovnictví... 16 2.5 WAP bankovnictví... 18 2.6 JAVA bankovnictví... 18 2.7 PDA Banking... 20 2.8 Platební karty a bankomaty... 22 2.8.1 Definice a druhy platebních karet... 23 2.8.2 Definice a druhy bankomatů... 28 2. 9 Samoobsluţná zóna... 32 3. Elektronické peníze... 33 3.1 Pojem elektronické peníze a právní úprava... 33 3.2 Emise elektronických peněz... 34 3.3 Druhy elektronických peněz, elektronická peněţenka... 35 4. Rizika a další moţný vývoj el. bankovnictví... 39 4.1 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví... 39 4.2 Zabezpečení a bezpečnost elektronického bankovnictví... 41 4.2.1 Bezpečnost a druhy zabezpečení... 41 4.2.2 Druhy zneuţití elektronického bankovnictví... 44 4.3 Budoucnost a další moţný vývoj elektronického bankovnictví... 48 Závěr... 52 Seznam pouţité literatury... 54 Příloha č. 1... 59 Příloha č. 2... 61

Úvod V posledních několika málo letech proţil internet bouřlivý vývoj, kdy se dostal prakticky do kaţdé společnosti a domácnosti. Díky internetu a rozvoji nových technologií odpadla nutnost klientů navštěvovat pravidelně banky a většinu operací se svým účtem můţou vyřizovat operativně a kdekoliv na světě. V dnešní době je elektronické bankovnictví nedílnou součástí našeho běţného ţivota a prakticky kaţdý je pouţívá. Cílem práce je popsat podstatu a moţnosti elektronické bankovnictví spolu s nejčastějšími druhy, které se pouţívají v praxi. Dále se bude zabývat nad dalším moţným vývojem a jeho riziky. První kapitola je o pojmu elektronického bankovnictví, právní úpravě a stručné historii elektronického bankovnictví od prvního okamţiku aţ do současné doby. V další podkapitole bude zmínka o současnosti elektronického bankovnictví v České republice, nabídce bank na peněţním trhu a o rozdílech mezi tradiční a elektronickou bankou. V druhé kapitole, která je také nejobsáhlejší, jsou rozebrány jednotlivé druhy elektronického bankovnictví a stav, který je v České republice. Největší zmínka bude o internetovém bankovnictví a homebankingu a o platebních kartách. Tyto druhy jsou nejvíce vyuţívané, a proto je jim věnována největší pozornost. Bude uvedeno, na jakém principu fungují jednotlivé druhy a jaká je současná situace v České republice. V třetí kapitole budou popsány elektronické peníze, jejich druhy, rozdělení a čtenář se dozví o elektronické peněţence a mikroplatbách. V poslední kapitole jsou uvedeny a popsány druhy zneuţití elektronického bankovnictví, moţnosti obrany a také výhody a nevýhody elektronického bankovnictví, jak z pohledu klienta, tak z pohledu banky. Na úplný závěr bude pojednáno o moţné budoucnosti elektronického bankovnictví, jeho výhledy a perspektivy a připravované novinky v této oblasti na trhu. 1

1. Elektronické bankovnictví Při komunikaci s klientem byly banky po staletí omezeny, především pro osobní styk na pobočkách. V druhé polovině 20. století však došlo k prudkému vývoji nových technologií a tato situace se razantně změnila 1 1.1 Pojem elektronické bankovnictví a právní úprava Platební styk můţeme rozdělit na dvě části a to: hotovostní platební styk a bezhotovostní platební styk. Hotovostní platební styk je uváděn za nejstarší formu platebního styku na světě. Realizuje se denně pomocí mincí a bankovek, přičemţ není nutná účast banky. I přes vysokou koncentraci bank je hotovostní styk stále frekventovaný a vyuţívaný především při platbách malých částek, kdy se nevyplácí vyuţívat placení formou karet či například šeků. Náklady na platbu kartou při malých částkách by tak značně převýšily náklady na zakoupenou věc. Velkou výhodou hotovostního styku je okamţitá platba, kdy obchodník obdrţí peníze za své zboţí ihned po prodeji. Na druhou stranu nesmíme opomenout nevýhody, kterých je zajisté více. Uchování většího obnosu peněz sebou nese riziko moţného odcizení, popřípadě ztracení. Obdrţené peníze mohou být falešné či částka takto inkasovaná nemusí odpovídat sumě poţadované. 2 Ve světě moderních technologií se tlak na hotovostní platební styk zvyšuje a ten je rychle nahrazován bezhotovostním platebním stykem. Pouţívání bezhotovostního platebního styku je velmi vhodný způsob při placení větších částek. Bezhotovostní platební styk je zaloţen na principu, kdy klient dojde do banky a dá příkaz k úhradě částky ve prospěch jiného klienta. Dnes se setkáváme s praxí, ţe klient ani nemusí chodit osobně do banky, celou operaci můţe provést prostřednictvím internetu. Bezhotovostní platební styk by měl eliminovat nevýhody, které jsou spojeny s hotovostním stykem, například moţnost krádeţe hotovosti. 1 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví. Praha : Computer Press, 2000. 160 s. ISBN 80-7226-328-5., str. 3 2 BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří. Bankovnictví. Brno : Masarykova Univerzita, 1997. 170 s. ISBN 80-210-1715-5., str. 81. 2

Bezhotovostní platební styk je výhodný nejen pro klienta, ale například i pro banky, kdy se zmenšují náklady na převoz peněz a s tím spojené i náklady na ostrahu hotovosti. 3 Elektronické bankovnictví je formou bezhotovostního platebního styku. Jedná se o komunikaci klienta a instituce, či komunikaci mezi bankou a bankou, za účelem uskutečnění platebního styku. Tato komunikace můţe probíhat jen díky technologickému pokroku prostřednictvím elektronických prostředků. Klient tak má moţnost být v kontaktu se svou bankou 24 hodin denně 7 dní v týdnu prakticky odkudkoli, bez osobní návštěvy banky a kontaktu s pracovníky banky. Jak je zřejmé z textu výše, tak sluţby elektronického bankovnictví jsou vţdy poskytovány prostřednictvím elektronického kanálu. Dochází ke komunikaci, kdy se setkávají dva subjekty. Na jedné straně je klient, který má k dispozici technické vybavení umoţňující tuto sluţbu a na druhé straně je pracovník obsluhující systém či plně automatický systém banky. V neposlední řadě důleţitou podmínkou je, ţe klient, který vyuţívá sluţby elektronického bankovnictví, musí být vţdy při elektronické komunikace identifikovatelný a právo k jednotlivým bankovním operacím je ověřováno pomocí autorizačního mechanismu. K nejčastějším operacím, které klienti provádí, patří tuzemský platební příkaz a ověření stavu peněz na účtu. 4 K nejdůleţitějším normám, které měly vliv na právní úpravu elektronického bankovnictví lze uvést Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnici č. 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. 5 Výše zmíněné směrnice měly za úkol zamezit nekontrolovatelným emisím elektronických peněz, zajistit zvýšení právní jistoty a v neposlední řadě získat důvěru široké občanské veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Další směrnicí, která se vztahovala k elektronickému bankovnictví, byla Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních sluţeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně Směrnice 3 BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří, 1997 str. 82 4 Elektronické bankovnictví [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Ceed. Dostupné z WWW: <http://www.ceed.cz/bankovnictvi/778elektronicke_bankovnictvi.htm>. 5 Úřední věštník [online]. 2000 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32000l0046:cs:html>. 3

Rady 90/619/EHS a Směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Tato směrnice upravovala postup při zneuţití platební karty. V rámci svých doporučení Evropská Unie vydala téţ doporučení č. 97/489/ES o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky. 6 V České republice byla oblast platebního styku naposledy upravena zákonem č. 284/2009 Sb., zákon o platebním styku, který nahradil dosavadní platnou právní úpravu. 7 Tento zákon jednak zapracoval příslušné předpisy Evropských společenství 8, tak zároveň navázal na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 9 a v rámci příslušné právní legislativy upravil a blíţe vymezil činnost některých osob oprávněných poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, jejich účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování. Právní norma rovněţ upravila práva a povinnosti poskytovatelů platebních sluţeb a uţivatelů platebních sluţeb, včetně práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a drţitelů elektronických peněz. 6 Úřední věstník [online]. 2002 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32002l0065:cs:html>. 7 1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. 2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náleţitosti ţádosti o licenci k provozování platebního systému. 3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku. 4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o povolení k vydávání elektronických peněz. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES z 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001. 4

1.2 Historie elektronického bankovnictví Za první náznaky vzniku přímého (elektronického) bankovnictví můţeme povaţovat vznik debetních platebních karet. Za zakladatele této sluţby je uváděna společnost Western Union Telegraph Company, která jako první v roce 1914 vydala věrnostní kartu. Věrností karta umoţňovala zákazníkům společnosti vyuţívat telefonní a telegrafické sluţby bez nutnosti okamţité platby. Zákazníci na konci měsíce obdrţeli soupis všech telefonátů a telegramů, dále jejich jmenovitou hodnotu a konečné vyúčtování, které mohli uhradit šekem nebo příkazem z banky. 10 Mezi prvními formami elektronického bankovnictví se objevuje telefonní bankovnictví, u kterého, kromě obyčejného telefonního aparátu, nepotřebujeme ţádné další technické prostředky. Díky telefonním přístrojům se mohli rychle, efektivně a hlavně spolehlivě propojovat lokální sítě. Dalším krokem pro zavedení automatizovaných sluţeb, bylo zavedení digitálních ústředen a rozšíření telefonů s tónovou volbou. Poté, co se na trhu objevily mobilní telefony, banky začínají pouţívat komunikaci i pomocí mobilní sítě, čili GSM banking, kdy klient při tomto druhu bankovnictví komunikuje se svojí bankou prostřednictvím výměny SMS zpráv. Aby automatizace bankovního styku byla ještě jednodušší, začaly se vyuţívat počítače a výpočetní technika, která zaznamenala v posledních několika desetiletích velice výrazný pokrok a začlenila se snad do všech oborů. Pro bankovní systém byly počítače, uţ i z počátku jejich vyuţívání, velikým přínosem. Automatizace a díky ní i urychlení a hlavně zpřesnění většiny běţných a rutinních operací byly pro banky velikým přínosem. Jak doba plynula a technika pokračovala, bylo moţné, aby vznikly velké informační systémy, díky kterým se zdokonalilo fungování mezibankovního a finančního trhu. V dnešní době si ţivot bez výpočetní techniky uţ nemůţeme představit a počítače nalezneme prakticky v kaţdém odvětví. Dnes kdy uţ cena počítače klesla prakticky na minimum a můţe si jej dovolit skoro kaţdý, vzniká novým trţní segment, který svým rozsahem a specifickými vlastnostmi představuje pro banky velice zajímavou cílovou skupinu. Díky počítačům odpadá nutnost převádět slovní (písemné nebo verbální) poţadavky klientů do bankovního systému pomocí specializovaného úředníka. Díky tomu se sníţila chybovost a 10 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 11. 5

zvýšila efektivnost práce. Opravdu velikým zlomem v pouţívání osobních počítačů by se dal nazvat rok 1993, kdy byla sít Internet zpřístupněna široké veřejnosti. V témţe roce byl naprogramován i první WWW prohlíţeč a s tím i primitivní webové stránky, které byly propojeny pomocí hypertextových odkazů. S rozvojem internetu se začínají objevovat i první bezpečností nástavby. Nejčastěji pouţívanou nástavbou je SSL (Secure Societ Layer). Dále se objevují moţnosti zasílat šifrované a digitálně podepsané emaily, ale tento způsob se nerozšířil, ačkoliv byl po technické stránce velice bezpečný. Na počátku devadesátých let minulého století vznikali také čistě internetové banky. První internetová banka byla Security First Network Bank v USA. První bankou v České republice a ve střední Evropě, která poskytovala své sluţby prostřednictvím internetu a mobilního telefonu byla Expandia Banka (později ebanka, nyní součást Raiffeisenbank, a.s.) 11 Na konci roku 2000 internetové bankovnictví poskytovali tři banky (Expandia, Union Banka a Ţivnostenská banka) a vyuţívalo jej 41 390 klientů. Silnější pozici mělo ale telefonní bankovnictví, které ve stejné době vyuţívalo skoro půl milionu uţivatelů. 12 Vývoj šel prudce dopředu a v roce 2002 uţ internetové bankovnictví bylo součástí nabídky všech velkých bank, ačkoliv úroveň nebyla aţ tak uspokojivá, především díky tomu, ţe spousty bank vytvářely nové softwary narychlo a s velkým důrazem na bezpečnost a díky tomu byl uţivatelský komfort na velice nízké úrovni. Jak jiţ bylo napsáno výše, tak nejnovější sluţby ve světě bankovnictví byly umoţněny jen díky vyspělým technologiím, které se neustále rozvíjejí. Nejinak je tomu i ve světě bankovnictví, kdy uţ dávno nemusíte čekat fronty u přepáţek. Banky se snaţí být blíţ svým klientům a vyjít jim vstříc, proto nabízejí i velmi oblíbenou sluţbu v podobě elektronického bankovnictví. Klient jiţ nemusí osobně přicházet do banky, ale můţe být s bankou v kontaktu 24 hodin denně celých 7 dní v týdnu a i o svátcích. 13 Výhody elektronického bankovnictví jsou značné, jak uţ na straně klienta v podobě úspory času (není jiţ nutná fyzická návštěva banky), tím i značné úspory nákladů, kdy se můţe věnovat jiné produktivní činnosti. Moţnost celodenního vyuţití sluţby, kdy klient není omezován pracovní dobou pobočky. S tím souvisí i moţnost vyuţití sluţby odkudkoli. Pokud bychom nechtěli, nemusíme ani opouštět byt, stačí 11 Expandia banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Expandia. Dostupné z WWW: <www.expandia.cz>. 12 Nechodte do banky kdyz nemusite [online]. 2001 [cit. 2010-06-24]. Penize. Dostupné z WWW: <http://www.penize.cz/investice/14041-nechodte-do-banky-vzdyt-nemusite>. 13 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 4. 6

nám počítač, internet a můţeme vyřizovat telefony, obchodovat, nakupovat, platit atd. Na druhou stranu pro banky je poskytování elektronického bankovnictví téţ výhodné. Banka bere v potaz především úspory v podobě niţších transakčních nákladů, menší moţnost chyby zaviněné lidským faktorem. Další výhodou pro banku je to, ţe nemusí zaměstnávat velký počet zaměstnanců na přepáţkách a tento personál se můţe věnovat jiným problémům. 14 1.3 Současnost elektronického bankovnictví v České republice Elektronické bankovnictví je v dnešní době velmi rozšířené. Banky, které poskytují přímé bankovnictví, uţ neoplývají konkurenční výhodou, ale poskytnutí takovéto sluţby je dnes vnímáno za samozřejmost. Banky většinou svým klientům nabízejí minimálně jednu z forem přímého bankovnictví. V České republice se přímé bankovnictví objevilo s bankou Expandia, která od roku 1998 své sluţby poskytovala jen v podobě přímého bankovnictví. Od roku 2001 Banka Expandia působila na českém trhu pod názvem ebanka a to aţ do doby neţ v roce 2006 fúzovala s Raiffeisenbank. Díky fúzi stále patří ke špičce v poskytování elektronického bankovnictví. 15 V současné době je na českém trhu mnoho institucí, které se předhánějí v nabídce různých forem elektronického bankovnictví. Díky nebývalému technologickému rozmachu se otevírají brány pro nové a nové sluţby v této oblasti ekonomiky. Informační technologie se na českém bankovním trhu aplikují v souladu s politikou EU. Díky tomu má elektronické bankovnictví kvalitní ţivnou půdu pro další rozvoj na evropské úrovni. Nyní na našem trhu operuje 39 bank a poboček bankovních institucí. 16 V příloze č. 1 je výčet bank a jednotlivě vybrané sluţby, které nabízejí v oblasti přímého bankovnictví. Uvedená příloha dokládá, ţe v České republice operuje mnoho institucí ze zahraniční. Z porovnávání jednotlivých sluţeb z přílohy č. 1, nabízených bankami vyplývá, ţe nejrozšířenější poskytovanou sluţbou je Internetbanking. Celkem 26, celých 70%, z uvedených bank nabízí tuto sluţbu. Pouze 30% bank internetové bankovnictví nenabízí. 14 OŠKRDALOVÁ, Gabriela. Elektronické bankovnictví a jeho bezpečnost. In Sborník z mezinárodní konference: Aktuální vývoj finančních trhů, jejich regulace a dozor. Praha: VŠFS, 2007. ISBN 978-80-86754-87-1, s. -13. 6. 2007, Praha, str. 2 15 Expandia banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Expandia. Dostupné z WWW: <www.expandia.cz>. 16 Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Seznam měnových finančních instituců. Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznam_mfi/index.html>. 7

Druhou nejvíce poskytovanou sluţbou je Homebanking, který svým zákazníkům nabízí celkem 41% bank. V absolutním čísle je to pouze 15 bank. Větší procento institucí (59%)tuto sluţbu nenabízí. Moţnost vyuţít sluţbu Telebanking, kdy klient prostřednictvím operátora můţe zadávat příkazy k platbám a podobně, poskytuje celkem 13 institucí. Další moţnost elektronického bankovnictví je GSM Banking, které poskytuje 7 z výše uvedených bank. Java Banking a PDA Banking nabízí svým zákazníkům pouze 2 instituce na našem trhu a to jmenovitě UniCredit Bank Czech Republic a. s. a Komerční banka, a. s. Tuto sluţbu nemají v nabídce ţádné další banky. Sluţbu WAP Banking neposkytuje ţádná z výše uvedených institucí. Pravděpodobně je to z důvodu, ţe technologie WAP Banking je poměrně zastaralá a dnes jiţ minimálně vyuţívaná. 1.4 Rozdíl mezi tradiční a elektronickou bankou Komunikace bank se svými klienty se po staletí vyvíjí. Na počátku vzniku systému bankovnictví byly banky omezeny při komunikaci se svými klienty převáţně na osobní styk, který byl realizován na pobočkách bank. Jedná se především o tradiční přístup banky. V druhé polovině dvacátého století se situace bank výrazně změnila z důvodu velkého technologického pokroku v komunikačních prostředcích. Banky mohly jiţ pro svoje účely vyuţívat širokou nabídku komunikačních prostředků, jako například telefon, později mobilní telefon a internet. Na následující stránce je schéma, kde jsou vidět informační kanály, které banka můţe vyuţít pro komunikaci s klientem. 8

Tabulka č. 1 Seznam informačních kanálů, které lze využít pro komunikaci s klientem Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 5. Do první skupiny čili skupiny tradičních kanálů pro komunikaci spadá osobní návštěva klienta na pobočce banky. Do druhé skupiny, přímých komunikačních kanálů, se řadí komunikace prostřednictvím telefonních linek, mobilního telefonu, počítače, internetu a komunikace i prostřednictvím platební karty. Elektronické komunikační prostředky můţeme definovat jako obsáhlou podmnoţinu přímých prostředků. Jmenovitě bychom mohli zmínit mobilní a počítačová zařízení. 9

2. Druhy elektronického bankovnictví Elektronické bankovnictví můţeme popsat jako poskytování běţných bankovních produktů a sluţeb klientele prostřednictvím elektronických cest. 17 Elektronické bankovnictví lze rozdělit do několika málo skupin a o kaţdé skupině je více pojednáno v následujících podkapitolách: Internetové bankovnictví Homebanking Telefonní bankovnictví GSM bankovnictví PDA bankovnictví JAVA bankovnictví WAP bankovnictví Platební karty a bankomaty Samoobsluţná zóna 2.1 Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví neboli e-banking je v současné době nejrozšířenějším druhem elektronického bankovnictví. Je to aplikace, která umoţňuje klientovi okamţitý přístup ke svému účtu prostřednictvím zabezpečených webových serverů. Klient dostane přístupové jméno a heslo, obvykle i certifikát a pomocí toho se přihlašuje přes webový server na svůj účet. Internetové bankovnictví standardně umoţňuje zadávat příkazy k úhradě a k inkasu (u některých bank i do zahraničí), zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy, zobrazit historii pohybů na účtu a zůstatku na něm a další sluţby. Také je moţné získat informace o kurzech měn, úrokových sazbách apod. Mezi výhody internetového bankovnictví, stejně jako u ostatních druhů elektronického přístupu k účtu, patří dostupnost tohoto komunikačního kanálu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Další nespornou výhodou je, ţe není nutná instalace ţádného 17 POLOUČEK A KOL., Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. 700 s. ISBN 80-7179-462-7.str. 176. 10

speciálního softwaru nebo aplikace a spojení s bankou je tak moţné odkudkoliv, resp. z kteréhokoliv počítače připojeného na internet. Obsluha tohoto způsobu bankovnictví je relativně snadná, všechny banky se snaţí o velmi intuitivní ovládání tak, aby klienti mohli ovládat své účty bez nutnosti školení. 18 Úroveň takto poskytovaných sluţeb je velice podobná homebankingu. Drobný rozdíl můţeme naleznout u kapacity přenášených dat. Přes internetovou aplikaci není moţný přenos většího mnoţství dat, a proto je internetové bankovnictví doporučováno především pro privátní klienty. 19 Obrázek č. 1 Princip fungování Internetového bankovnictví Zdroj: Schwarz R. Elektronické bankovnictví a jeho uţití v praxi, bakalářská práce, BIVS Praha, 2004. Na obrázku, který je uveden výše je vidět, jak probíhá komunikace klienta s bankou u elektronického bankovnictví. Klient musí vlastnit počítač s připojením na internet, pomocí kterého se napojí do bankovního serveru a ten jej přesměruje do bankovního systému. Poté můţe provádět transakce. 18 PEKÁRKOVÁ, Lucie. ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ, JEHO MOŢNOSTI A DALŠÍ VÝVOJ. Brno, 2006. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, str. 36 19 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, 2005. 280 s. ISBN 80-7265-073-4, str. 18. 11

2.2 Homebanking Homebanking umoţňuje spojit se s bankou pomocí speciálního programu. Je vyuţíván spíše firemními klienty, ale jeho nabídka je otevřena i soukromým klientům. 20 Homebanking byl velice oblíbený do konce 90. let minulého stolení, kdy internetové bankovnictví nebylo zase aţ tolik rozšířeno a panovala k němu velká nedůvěra. Homebanking dnes stále pouţívají převáţně firemní zákazníci. U soukromých klientů preferují homebanking ti, kteří se nemohou anebo také nechtějí připojovat do banky přes internet. Zároveň, je to také dobré řešení pro banky, kterým se vlastní internetové bankovnictví nevyplatí. Proto je levnější koupit jiţ hotový program v podobě homebankingu. Přes homebanking je moţné provozovat téměř všechny bezhotovostní operace s účtem, jako je zjišťování zůstatku účtu, podávání příkazů k úhradě sledování toku plateb, zakládání termínovaných účtů, platby do zahraničí a podobně 21 Homebankingové systémy mají více vyuţití neţ jen úsporu času klienta, který by strávil návštěvou banky. Jelikoţ podnikatelské subjekty mají ze zákona povinnost vést účetnictví a pokud jsou jejich data v elektronické podobě, není problém importovat data do účetnictví, coţ je velikým přínosem při zefektivňování práce, včetně úspory pracovní síly. Proces funguje také v opačném směru a pomocí účetního programu lze s úspěchem zadávat platební příkazy. 22 Jako příklad lze uvést účetní program POHODA od firmy Stormware, který umoţňuje a podporuje komunikaci s těmito bankovními domy: Komerční banka (KB Data, mojebanka i KB přímýkanál), Citibank, ČSOB, ebanka, GE Money bank, Ţivnostenská banka a HVB Bank. Dále podporuje formát Gemini pouţívaný pobočkami německých bank, formát MultiCash a formát EPS/PCL. Účetní program POHODA podporuje také formát pro automatizované bankovní operace ABO a Office Line, který pouţívá Česká spořitelna, Erste bank, Raiffeisenbank a další bankovní domy. 23 Pokud podnikatel nebo právnická osoba získá 20 Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/>. 21 Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/>. 22 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 61 23 Stormware [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: <http://www.stormware.cz/pohoda/homebanking.aspx>. 12

výpisy v elektronické formě, můţe jej pomocí tohoto programu zaúčtovat, spárovat a nakonec lze vytvořit přehledný zápis pro snadnou kontrolu. Kvůli příkazům k úhradě nemusí chodit do různých bank, nebo sloţitě vyplňovat příkaz k úhradě, to za něj udělá program POHODA, který jej následně uloţí do formátu dané banky a odešle elektronickou cestou. Jak je vidět na uvedeném příkladu, úspora času je značná a firma díky této implementaci ušetří spousty času a nemusí pro tuto činnost zaměstnávat specializovaného pracovníka. Všechnu práci za něj udělá účetní program. 24 Obrázek č. 2 Ukázka Homebankingu z programu POHODA. Zdroj: Stormware [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: <http://www.stormware.cz/pohoda/homebanking.aspx>. Co se týká zabezpečení, tak homebanking je nejbezpečnější forma elektronického bankovnictví. Klient se do bankovního systému přihlašuje pomocí hesla a autorizačního certifikátu, a navíc je celá komunikace mezi klientem a bankou zprostředkována přes kódovaný kanál (SSL spojení) anebo přímé připojení na modem banky, zpravidla vytočením telefonního čísla. Co se týká nevýhod, tak největší nevýhodou je vázanost na jeden určitý počítač, případně síť počítačů. Komplikovaná je jiţ samotná instalace a není legální jej instalovat na jiný počítač, 24 Stormware [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: <http://www.stormware.cz/pohoda/homebanking.aspx>. 13

neţ je uvedeno ve smlouvě. Tuto nevýhodu ale převyšuje vysoká bezpečnost a moţnost propojit homebanking s účetním programem, jak jiţ bylo napsáno výše. 25 Obrázek č. 3 Princip fungování Homebankingu Počítač Server Bankovní systém Účetní program Zdroj: : Schwarz R. Elektronické bankovnictví a jeho uţití v praxi, bakalářská práce, BIVS Praha, 2004. Na obrázku výše, je vidět, jak probíhá komunikace u homebankingu. Příkazy k úhradě se z účetního programu převedou do homebankingového programu. Následně se klient připojí na server pomocí buď připojení přes internet, nebo vytočením přímého čísla. Poté je přesměrován do bankovního systému a můţe provádět transakce. 2.3 Telefonní bankovnictví Telefonní bankovnictví, jak uţ sám název napovídá, se týká bankovnictví pomocí telefonu, ať uţ mobilního anebo pevného. Pomocí této sluţby můţe klient zadávat jednorázové i trvalé platební příkazy, kontrolovat stav účtu, zjišťovat historii účtu, zakládat spořící či termínované účty, či se jenom informovat na aktuální kurzy měn nebo úrokových sazeb. 25 Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/>. 14

Telefonní bankovnictví je po platební kartě druhým přímým komunikačním kanálem, který se začal masově rozšiřovat, a díky němu dostali klienti moţnost operovat se svým účtem, aniţ by museli navštívit banku. Ovládání sluţby je velice jednoduché. Stačí vzít telefon a vytočit konkrétní číslo, zadat přihlašovací údaje (jméno a heslo), které se dají vyťukat z klávesnice a klient je přihlášen do systému banky, kde můţe komunikovat pomocí hlasového automatu nebo vyuţít sluţeb operátora. Telefonní bankéř je klientovi schopen poskytnout všechny informace o produktech a sluţbách, které banka nabízí a zároveň můţe provést jakoukoliv operaci. Můţe také klientovi poradit a nabízet určité sluţby a bankovní produkty. Můţe působit jako obchodník, coţ počítač nedovede. Bohuţel telefonní bankéř je pouze a jenom člověk a za svojí práce bere mzdu. Z toho důvody banky raději zavádějí automatický telefonní systém a klienty motivují niţšími poplatky. Automatický hlasový automat (IVR) je hlasové menu, po kterém se lze pohybovat prostřednictvím čísel telefonu. A zde nastává problém klient musí být technicky zdatný, neboť počítač zareaguje tak, jak mu klient řekne. Tento problém řeší kombinace automatického hlasového automatu s ţivým telefonním bankéřem, na kterého je klient přepojen po zmáčknutí příslušného tlačítka. 26 Zatímco při osobní návštěvě klienta na pobočce banky můţe bankéř velice snadno ověřit totoţnost klienta, u telefonního bankovnictví se hledaly alternativní způsoby jak udělat toto bankovnictví bezpečné. První moţností je uţití elektronického klíče (přístroj, který je schopen generovat autentizační a certifikační kódy) Tato technologie je velice bezpečná, avšak také velice nákladná a proto moc nepouţívaná. Mnohem častěji jsou pouţívány jednodušší metody. Pro pasivní operace je často vyuţíváno osobní číslo klienta (identifikuje uţivatele) a čísla PIN. Toto zajištění by se mohlo pouţívat i pro aktivní operace, ale zde je riziko zneuţití poměrně vysoké. Případnému útočníkovi by stačilo zjistit tyto dvě informace a pomocí nich by jiţ mohl převádět peněţní prostředky. Z toho důvodu se běţně pouţívá dvoustupňový systém ochrany. Proto, aby klient mohl vstoupit do systému, musí zadat osobní číslo a heslo a pro potvrzení aktivní operace navíc i jednorázové heslo. Tyto hesla obdrţí při podpisu 26 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 44. 15

smlouvy a při kaţdé aktivní operaci pouţije jedno heslo, které po zadání přestane existovat a není moţné jen pouţít znova. 27 Přestoţe je ovládání bankovního účtu mnohem snazší neţ docházení osobně do banky, tak telefonní bankovnictví vyuţívá v ČR zhruba 10% klientů a to z důvodu obavy o zneuţití. 28 Přehled telefonního bankovnictví v ČR je uveden v příloze č. 2 2.4 GSM bankovnictví GSM bankovnictví neboli mobilní bankovnictví lze vyuţívat několika různými způsoby v závislosti na sluţbách, které poskytují různé finanční instituce, neboť ne kaţdá podporuje všechny formy. Formy lze obecně rozdělit do 2 skupin. Standardní SMS Zabezpečené SMS prostřednictvím SIM Toolkit Pro ujasnění problematiky lze uvést některé pojmy, se kterými se tato podkapitola zabývá. SIM Karta (Subscriber Identity Module) aktivuje telefonní přístroj a následně je moţné vyuţívat telefon v síti GSM. Obsahuje také veškeré informace o zákazníkovi sítě, včetně telefonního čísla, které mu je přiděleno. Spolu se SIM Kartou zákazník dostane v zalepené obálce čísla PIN (Personál Identification Number) a PUK (Personál Unblocking Key), díky kterým se sniţuje riziko zneuţití SIM karty neoprávněnými osobami. 29 BPIN a BPUK jsou speciální čísla, které slouţí pro pouţívání bankovní aplikace v mobilním telefonu a klient je obdrţí od Banky. SIM Toolkit je speciální technologie, která umoţňuje nahrát a provozovat aplikaci v mobilním telefonu a díky které je moţné provádět jednoduchou správu účtů. 30 27 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 46 28 Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Telefonní bankovnictví. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/telefonni-bankovnictvi/pruvodce/>. 29 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 49. 16

Jestliţe operace probíhá pomocí nešifrovaných SMS zpráv (Standardní SMS), banka vyţaduje jejich potvrzení autentizačním kalkulátorem, a potom zpráva můţe vypadat následovně ZUST_256348*11_056486_93597 V současné době tuto sluţbu nabízí pouze Raiffeisenbank, u ostatních bank, pokud ovšem tuto sluţbu podporují, lze získat pouze základní informace, kterým je například kurzovní lístek. Důvod je zjevný, niţší zabezpečení. 31 Z vlastní praxe mohu říci, ţe mnohem vyuţívanější a rozšířenější je způsob pomocí zabezpečených SMS prostřednictvím SIM Toolkit. Přenos zpráv je šifrovaný a je nutné mít pro tuto operaci v telefonu speciální SIM kartu s bankovní aplikací. Po spuštění aplikace je nutné zadat BPIN. Po zadání všech potřebných nastavení GSM aplikace vytvoří speciální zašifrovanou zprávu, kterou rozluští pouze a jenom software v bance a pomocí jej pak probíhá komunikace mezi klientem a bankou. Po odeslání a rozluštění zašifrované zprávy banky je odeslána potvrzovací zpráva o přijetí do systému k zpracování. Aby klient mohl vyuţívat GSM bankovnictví pomocí SIM Toolkit obdrţí nejprve od banky BPUK, kterým si následně vytvoří BPIN. Pokud je BPIN zadán třikrát po sobě špatně, je přístup k bankovní aplikaci zablokován. K odblokování musí klient pouţít BPUK a pokud je BPUK zadán špatně desetkrát, SIM karta je zablokována a uţ nelze ji pouţít k bankovním operacím. Šifrovací mechanismy pracují na principu symetrického šifrování, coţ znamená, ţe na obou stranách (klient vs. banka) je pouţíván tajný klíč. Symetrické šifrování je mnohem náročnější neţ asymetrické, ale naopak nevyţaduje velkou výpočetní kapacitu při samotném procesu šifrování. 32 GSM bankovnictví podporují v současné době všichni naši operátoři tj. T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Zatímco zákazníci T-Mobilu mohou mít na SIM kartě uloţeny maximálně 2 banky, zákazníci Telefónica O2 a Vodafone můţou mít uloţeno aţ 10 různých bank. V praxi to znamená, ţe na jedné SIM kartě, můţe klient vyuţívat sluţeb vícero bank. V současné době nabízí GSM bankovnictví pouze 6 bank působící v České republice. Jsou to Česká spořitelna, ČSOB, Komerční Banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank a Unicredit 30 Hw.cz [online]. 2004 [cit. 2010-06-24]. SIMToolkit. Dostupné z WWW: <http://hw.cz/produkty/gsm/art1328-simtoolkit---brana-k-mobilnimu-telefonu.html>. 31 PEKÁRKOVÁ, Lucie, 2006, str. 29 32 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 110. 17

bank. Mobilní bankovnictví se nejvíce pouţívá při pobytu v zahraničí, kdy náklady na odeslání jedné SMS jsou zanedbatelné oproti jiným druhům komunikace. 33 2.5 WAP bankovnictví Dalším druhem elektronického nebo spíše mobilního bankovnictví je WAP Banking. Sluţba WAP spočívá v komunikaci prostřednictvím Internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Je to kombinace telefonního a internetového bankovnictví. Některé banky poskytují speciální WAPové verze svého bankovnictví, které jsou uzpůsobeny na malý display mobilního telefonu. WAP banking je technologií na pomezí internetového a GSM bankovnictví. Důvod, proč se neprosadil, můţe být připsán tomu, ţe kdysi byl WAP výsadou pouze draţších telefonů a poté, co se rozšířil, se na trhu objevily nové druhy elektronického bankovnictví, oproti kterým byl WAP banking velice nákladný a zároveň pomalý. Jeho pouţívání je velice sloţité, navíc v případě pouţití při roamingu v zahraničí, i draţší. 34 V současné době WAP banking v České republice neposkytuje ani jedna finanční instituce. 2.6 JAVA bankovnictví S rozvojem chytrých mobilních telefonů s barevným displayem, operačním systémem a moţností instalací JAVA programů (JAVA Programovací jazyk) se začalo rozvíjet JAVA bankovnictví. Pokud Java bankovnictví srovnáme s GSM bankovnictvím, je jasné, ţe JAVA je pro uţivatele příjemnější a hlavně přehlednější. Díky rychlé odezvě, a ve spojení s datovým tarifem, je schopna rychle odpovídat na poţadavky klienta. V současnosti tuto sluţbu poskytuje pouze Komerční banka a Unicredit Bank. Komerční banka byla dokonce první banka na světě, která tuto sluţbu začala poskytovat. Pokud se klient rozhodne pro tento typ bankovnictví, musí mít mobilní telefon, který je kompatibilní s J2ME MIDP 1.0, paměť pro staţení aplikace min. 64KB, pro běh aplikace min. 200KB a pro uloţení dat 20KB, dále je nutné, aby měl zřízený datový tarif (minimum je GPRS General Packet Radio Service, 33 Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Mobilní bankovnictví. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/mobilni-bankovnictvi/pruvodce/>. 34 PEKARKOVA, Lucie, 2005, str. 30. 18

ovšem doporučeno je EDGE - Enhanced Data Rates for GSM Evolution, nebo ještě lépe 3G). Dále mobilní telefon musí mít display minimálně 128 x 128 obrazových bodů a 256 barev. Na mobilním operátorovi nezáleţí. Pokud klient všechny tyto poţadavky splní, tak při prvním přihlášení do banky je nutné zadat PIN, číslice z hesla, které mu pošle banka a aktivační kód. Poté se mu aktivují dvojice klíčů a můţe komunikovat s bankou pomocí šifrovaného přenosu dat, který se nazývá algoritmus AES. Následně musí klient zadat dva určité znaky z PINu a dva z hesla a aţ poté je mu umoţněn vstup. Při následujícím přihlášení uţ zadává pouze desetimístné identifikační číslo a dva znaky z hesla. 35 Pro zvýšení bezpečnosti si klient můţe nastavit denní limit transakcí. Obrázek č. 4 Ukázka JAVA bankovnictví u KB Zdroj: Mesec.cz [online]. 2005 [cit. 2010-06-24]. Mobilní banka. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-banka-internetove-bankovnictvi-z-mobilu/>. 35 Finance.idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2010-06-24]. Java banking. Dostupné z WWW: <http://finance.idnes.cz/java-banking-nova-alternativa-d27-/fi_blind.asp?c=a060609_114347_fi_blind_vra>. 19

2.7 PDA Banking Dalším, avšak v současné době také příliš nevyuţívaným typem elektronického bankovnictví je PDA Banking. (Personal Digital Assistant osobní digitální asistent). Hlavní myšlenkou PDA bankovnictví bylo, zkombinovat moţnosti internetového bankovnictví a GSM bankovnictví. Tudíţ moţnost provádět všechny transakce prakticky kdekoliv. Jako první s touto sluţbou přišla E-Banka (v současnosti součást Raiffeisenbank) a tato banka je také jedinou, která toto bankovnictví poskytuje i v současné době. Další výhodou oproti GSM bankingu nebo JAVA bankingu je ta, ţe klient se nemusí připojovat na internet pomocí GPRS, EDGE, 3G ale i také pomocí Wi-Fi (bezdrátová síť), pokud tento typ připojení jeho zařízení podporuje. Samotné přihlášení do banky je velice jednoduché, neboť není nutné cokoliv instalovat. Hlavní podmínkou ale je nutnost mít nainstalovaný prohlíţeč, který podporuje framy (rámce) a 128 bitový SSL protokol pro šifrování přenášených dat. Pokud operační systém klientova PDA zvládne i skripty, bude aplikace fungovat ještě komfortněji a tato výhoda se projeví zejména v grafickém vzhledu. Přihlášení do systému probíhá totoţně jako přihlášení do internetového bankovnictví a to přes klientské číslo a přístupový kód, který se vygeneruje osobní elektronickým klíčem. Naprosto odlišené je ale surfování po účtu, a to z důvodu autentizace kaţdé stránky, na kterou klient vstoupí. V praxi to znamená, ţe klient musí před kaţdou novou stránku znovu zadat vstupní údaje. Dle banky bylo toto řešení jediné moţné, aby byla zachována kompatibilita se všemi typy kapesních počítačů. 36 V současné době mohou klienti Raiffeisenbank vyuţívat PDA banking k následujícím operacím s účtem historie účtu + zůstatek na účtu přehled blokací plateb platebními kartami zadání jednorázového platebního příkazu přehled jednorázových platebních příkazů zadání trvalého platebního příkazu 36 Penize.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. První PDA banking v Česku. Dostupné z WWW: <http://www.penize.cz/investice/15396-prvni-pdabanking-v-cesku>. 20

přehled trvalých platebních příkazů zaloţení termínovaného vkladu zaloţení revolvingového termínovaného vkladu zaloţení Inteligentního revolvingového termínovaného vkladu zaloţení spořicího revolvingového termínovaného vkladu přehled termínovaných vkladů 37 Hlavním důvodem, proč se PDA banking v České republice nerozšířil, bude asi malá rozšířenost kapesních počítačů. Navíc v současné době netbooků a mobilních telefonů s velkých dotykových displejem se éra PDAček pomalu vytrácí. Na následujícím obrázku je ukázka, jak PDA banking funguje. Obrázek č. 5 Ukázka PDA bankingu Zdroj: Penize.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. První PDA banking v Česku. Dostupné z WWW: <http://www.penize.cz/investice/15396-prvni-pdabanking-v-cesku>. 37 Raiffeisenbank [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. PDA bankovnictví. Dostupné z WWW: <http://www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/prime-bankovnictvi/pda-banking>. 21

2.8 Platební karty a bankomaty Platební karty, v dnešní době jeden z nejčastěji pouţívaných prostředků pro placení za zboţí a sluţby. Masivní rozvoj nastal kolem 70. let 20. století, kdy se většina platebních karet stala dostupná pro většinu lidí a počítačová centra a moderní komunikace dokázaly propojit banky a bankomaty prakticky po celém světě během pár okamţiků. V dnešní době, kdy se svojí platební kartou platíme anebo ji vsouváme do bankomatů, si ani neuvědomujeme, jaký sloţitý mechanismus tím spouštíme. 38 Obecná historie platebních karet byla popsána v první kapitole, další text se věnuje stručné historii těch nejčastějších značek platebních karet. Na úvod lze zmínit významné milníky, které nastaly v oblasti rozvoje platebních karet a jejich vyuţívání. Zlomovým rokem se stal rok 1958, kdy vzniknul úspěšný projekt firmy Bank of America. O tom, ţe tento projekt byl úspěšný, se můţeme přesvědčit na tom, ţe během roku bylo vydáno přes jeden milion platebních karet a bylo dosaţeno obratu 75 mil. dolarů. V tomto roce také vznikly další významné značky Carte Blance a American Expres. Koncem 60. let 20. století se kreditní karta Master Charge stala majoritní kreditní kartou v USA. Tato společnost vznikla v roce 1966 jako odpověď na platební kartu, kterou vydala Bank of America. V roce 1977 se z Bank of America stala VISA a v roce 1979 se Master Charge změnil na MasterCard. 39 Situace v ČR: V roce 2009 stoupl počet vydaných karet o 1,37 procenta na téměř 9,1 milionu vydaných kusů. Nejvíce, něco málo přes čtyři pětiny byly debetní karty, naopak počet kreditních karet se meziročně sníţil. Vyplývá to ze statistiky Sdruţení pro bankovní karty (SBK) za loňský rok. 40, kterou můţeme vidět na grafu na následující stránce. 38 JUŘÍK, Pavel. Platební karty velká encyklopedie. Praha : Grada Publishing, 2006. 270 s. ISBN 80-247-1381-0. str. 95 39 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 49 40 Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html>. 22

Graf č. 1 Přehled vydaných karet v ČR v roce 2009 Počet vydaných karet v roce 2009 14% 5% debetní kreditní charge 81% Zdroj: Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html>. Celkem 194 231 582 krát byly karty pouţity na platby u obchodníků a z bankomatů se vybíralo celkem 156 490 704 krát. Vyplývá to ze statistiky SBK za loňský rok. 41 2.8.1 Definice a druhy platebních karet Platební karty představují moderní instrument bezhotovostního platebního styku, vyuţívaný nejvíce k úhradě spotřebních výdajů a výběru hotovosti. 42 Platební karty vznikly na základě velkého rozšíření osobních běţných a úvěrových účtů a ve snaze umoţnit komitentům snadnější nakládání s jejich penězi či poskytnutým úvěrem. První platební karty vznikly jiţ v 20. letech minulého století. Od té doby se obrovsky změnila technologie jejich výroby, prostředky pro jejich akceptaci a také systém zúčtování transakcí. Tento vývoj byl v mnohém ovlivňován rozvojem techniky, vědy a také velikým rozvojem telekomunikací. Nejvýraznější změny se udály od 80. let minulého století. V tomto období docházelo zejména k absolutnímu přerodu platebních terminálů a technologií jimi vyuţívaných, k překotnému vývoji bankomatů a jejich funkcí a v neposlední řadě došlo díky 41 Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html>. 42 SCHLOSSBERGER Otakar; HOZÁK Ladislav, 2005, str. 21. 23

nově vyuţívaným technologií k masivnímu vydávání debetních platebních karet, které od této doby tvoří fenomén, který umoţnil vydávání karet i pro niţší příjmové vrstvy či pro mládeţ oproti předcházejícímu období, kdy většinu platebních karet tvořili převáţně karty kreditní. 43 Rozměry a fyzikální vlastnosti karty stanoví mezinárodní norma ISO 3554. Plastik má pevně stanovený rozměr 85,6x54,0x0.76mm. 44 Karta je vyrobena z třívrstvového PVC a musí splňovat několik hledisek (odolnost proti mechanickému namáhání, strukturální stálost ) Na přední straně nalezneme číslo karty (podle předpisu 16 aţ 19 číslic). Na přední straně je uvedeno číslo karty, jméno drţitele karty, datum ukončení platnosti a povětšinou i logo banky a kartové společnosti. Na zadní straně je magnetický prouţek, prostor pro podpis, prostor pro uvedení zadního indentu s CVC2, CVV2, CSC(uţívá se při platbách přes internet) Karta je vţdy majetkem banky, nikoliv klienta. Proto některé banky ţádají o navrácení karty po ukončení platnosti. 45 Karty můţeme rozdělit do několika druhů podle, viz tabulka na další straně. 43 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 22 44 MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je to platební karta. Dostupné z WWW: <http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/platebni_karty.html>. 45 PEKARKOVA, Lucie, str. 19. 24

Tabulka č. 2 Druhy platebních karet Hledisko třídění Podle způsobu zúčtování transakcí Podle záznamu dat Členění teritoriální Druh platebních karet Debetní karta Kreditní karta Charge karta Karta embosovaná Karta s magnetickým záznamem Čipová karta Karta s laserovým záznamem Domácí, národní, tuzemské karty Mezinárodní karty Zdroj: MÁČE, Miroslav, 2005, str. 60. Debetní karta Karta, která je vydávána k běţnému účtu. Drţitel s ní platí za zboţí, sluţby anebo vybírá hotovost z bankomatu. U této karty banka neposkytuje drţiteli úvěr a částka, která byla vybrána je strţena z účtu poté, co se o transakci vydávající banka doví, coţ se děje prakticky ihned. 46 Kreditní (úvěrová) karta Banka poskytuje klientovi moţnost čerpat spotřebitelský úvěr, právě pomocí této karty. Drţitel s ní můţe platit za zboţí, sluţby nebo vybírat hotovost z bankomatu jako u debetní karty. Dále si také můţe opakovaně půjčovat a splácet aţ do výše úvěrového limitu. Úrok je zpravidla vyšší, neţ u normálních úvěrů a to z důvodu, moţnosti okamţitého čerpání úvěru, díky němuţ roste bance úvěrové riziko. Dalším důvodem je také snadné pouţívání platebních karet a s tím spojená vysoká moţnost překročení finančních moţností drţitele karty, a tím pádem nemoţnost splácet úvěr. Posledním důvodem je, ţe v případě spotřebitelského úvěru má banka obvykle nějaké záruky (ručení majetek, další ručitel) a to u kreditních karet není. Před vydáním karty banka ověřuje bonitu klienta, zdali je schopný dostát svým závazkům a úvěr splatit. Na základě toho určí maximální moţnou částku, kterou si můţe půjčit. Banky nejčastěji vyuţívají celostátní registry klientů bank, kde si mohou ověřit údaje, které jim sdělil klient, případně další věci, co se týče historie klienta a jeho platební kázně. 46 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 47. 25

Své závazky klient zpravidla hradí v bezúročném období, které se pohybuje v rozmezí 30 54 dnů, v poslední době spíše 40 52 dnů. Úvěrový limit klient čerpá zpravidla na nákup draţšího spotřebního zboţí, nebo za účelem úhrady předem neočekávaných výdajů. 47 Charge karty Je karta, u které drţitel měsíčně platí své závazky aţ po obdrţení výpisu o uskutečněných transakcí. 48 Je to nejstarší typ platební karty, a klient hradí své závazky zpravidla do 14 30 dnů od obdrţení výpisu, pokud není ve smlouvě sjednáno jinak. Důvodem pro vydávání těchto karet, bylo zvyšování vlastního obratu drţitele karty, většinou obchodníka. Další výhodou je, ţe klient v době uskutečnění transakce nemusí mít prostředky na svém účtu, musí však dostát svým závazkům během stanového období. Občané tyto karty povětšinou pouţívají na dovolených, neboť si nemusí předem obstarávat hotovost v cizí měně a dále mohou hradit předem neočekávané výdaje. V České republice jsou typickým příkladem karty Diners Club. 49 Embosované karty Jsou to platební karty, na kterých je vyryto reliéfní písmo a to z důvodu moţnosti snímání údajů v mechanických snímačích (imprintech). 50 Karta s magnetickým záznamem Data jsou uloţena v magnetickém prouţku. Při výběru z bankomatu je vţdy poţadován PIN (osobní číslo). 51 Čipová karta Data jsou uloţena v čipu na přední straně platební karty. V současné době probíhá přechod na čipové karty a to z několika důvodů, kterými jsou vyšší bezpečnost a moţnost lokálního ověření identifikačních údajů drţitele. 52 47 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 61 48 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 62 49 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 60 50 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 64 51 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 65 52 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 65 26