Provádění platebního styku v České poště

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Provádění platebního styku v České poště Bakalářská práce Autor: Marie Häringová bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Duben, 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.. Jméno a příjmení Karlovy Vary dne

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za vedení práce a projevenou trpělivost. Mé díky patří všem, kteří mě podporovali nejen v psaní práce, ale během celého mého studia, tedy hlavně rodině, přátelům a mé vedoucí v zaměstnání Evě Šperlové.

4 Anotace Tématem této bakalářské práce je provádění platebního styku v České poště, s. p. Pro lepší pochopení tématu je zde okrajově charakterizován platební styk jako samostatná věda. Součástí práce je také seznámení s profilem podniku, jeho historií a situací podniku v 21. století. Podstatná část se zabývá charakteristikou nástrojů a prostředků, prostřednictvím kterých můţe Česká pošta, s. p. platební styk uskutečnit. Annotation The theme of this work is making payments in the Czech Post. To better understand the issue here is marginally characterized payments as a separate science. The work also includes familiarization with the profile of the company, its history and situation of the company in the 21st century. A substantial part deals with the characteristics of the instruments and means by which the Czech Post payments made.

5 Obsah Úvod... 1 PROFIL ČESKÉ POŠTY, s. p Historie... 3 Situace v 21. století... 5 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FOREM PLATEBNÍHO STYKU Právní normy: Běţný účet Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk Mezibankovní platební styk Finanční arbitr PLATEBNÍ STYK V ČESKÉ POŠTĚ, s. p Spolupráce České pošty, s. p. s bankami Registr účtů NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU Vnitrostátní Obecná ustanovení Poštovní adresa Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby Podací doklad Úhrada poukazované částky a cena poštovní sluţby Dodání neboli výplata peněţních prostředků Nástroje Poštovní poukázka A Poštovní dobírková poukázka A Poštovní poukázka A Daňová sloţenka Poštovní poukázka A doklad V Poštovní poukázka B... 33

6 Poštovní poukázka C Poštovní poukázka D SIPO SUPERCASH Mezinárodní Obecná ustanovení Poštovní adresa Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby Podací doklad Úhrada poukazované částky a cena poštovní sluţby Dodání neboli výplata peněţních prostředků Nástroje Mezinárodní poukázka Z/A Mezinárodní dobírková poukázka Mezinárodní poukázka Z/C Western Union Eurogiro Závěr Seznam pouţité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh... 60

7 Úvod Realizace platebního styku, ať uţ jde o hotovostní či bezhotovostní formu, patří ke kaţdodenním tedy do určité míry rutinním úkonům běţného dne. Kaţdému se nabízí nespočet moţností, jak se podílet na koloběhu peněţních prostředků prostřednictví rozsáhlé škály nebankovních i bankovních subjektů. Jedním z podniků, který svou činností přispívá k uskutečňování platebního styku je Česká pošta, s. p. Tato bakalářská práce se bude věnovat probíhání platebního styku prostřednictvím některých platebních nástrojů právě v České poště, s. p. a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Tento státní podnik se můţe pyšnit dlouholetou tradicí a svou stabilizací po většině svých stránek, a i nadále si snad své postavení a roli v tomto státě udrţí a zůstane nepostradatelnou součástí procesů v běţném ţivotě obyvatelstva. Cílem práce bude se přiblíţit danému tématu. Práce bude rozdělena do čtyř hlavních kapitol a bude obsahovat podkapitoly s nimi spojené. První dvě kapitoly budou brány jako úvodní. V první z nich se budu zabývat profilem České pošty, s. p., jejím historickým vývojem a významnými mezníky od počátku prvních poštovních krůčků aţ po současnost. Povrchně bude také zmíněna nepodstatnější struktura organizace podniku a velká část kapitoly se soustředí na přehled činností, sluţeb a produktů, které podnik v současné době nabízí. V druhé kapitole se budu snaţit vystihnout alespoň základní informace v charakteristice jednotlivých forem platebního styku. Zmíněny budou právní formy, kterými je platební styk upraven, pár slov bude věnováno samotným subjektům, prostřednictvím kterých platební styk probíhá, základní rozdělení platebního styku na hotovostní a bezhotovostní, s čímţ souvisí existence některých důleţitých nástrojů, prostředků a instrumentů, bez kterých by nebyl platební styk realizovatelný. Například bez peněz jako takových ve fyzické formě by nebyl uskutečnitelný hotovostní platební styk a naopak bez existence bankovních účtů by nebyl uskutečnitelný bezhotovostní styk. Jmenovány budou i některé z nástrojů pomocí, kterých se dají peněţní prostředky zasílat či převádět. 1

8 Třetí kapitola se jiţ začne zabývat tématem této práce, tedy probíháním platebního styku v České poště, s. p. zcela konkrétně. Tím jaké právní normy jej upravují, jakým způsobem vůbec probíhá a co je potřeba pro uskutečnění převodů peněţních prostředků. Nejpodstatnější a největší částí práce bude její čtvrtá a závěrečná část, kde se budu podrobně věnovat charakteristice jednotlivých nástrojů a sluţeb pouţívaných podnikem pro převody peněţních prostředků, tedy pro uskutečňování platebního styku jejich prostřednictvím na vnitrostátní a posléze na mezinárodní úrovni. 2

9 PROFIL ČESKÉ POŠTY, s. p. Historie První poštovní síť slouţící nejprve jen pro potřeby státní správy byla zřízena na trase Praha Vídeň. Zřídit ji nechal Ferdinand I., kdyţ se v roce 1526 stal českým králem. Pomocníky v realizaci poštovní sítě mu byli členové šlechtického rodu Taxisů, kteří jiţ organizovali a řídili dopravu zpráv v rakouských zemích. Prvotní funkcí pošty bylo propojit sféry, které zabezpečovali chod státu a to tedy politická, administrativní a obchodní centra habsburské říše. Síť byla spravována vrchním dvorským poštmistrem, podřízeným nejvyššímu dvornímu kancléři. V této době byly přepravní moţnosti velmi omezeny, probíhali prostřednictvím koňských povozu na pravidelných tratích, a aby byla umoţněna co nejrychlejší přeprava bez dlouhých časových prodlev, byly na těchto tratích umístěny takzvané přepřahací stanice pro výměnu koní poštovních kurýrů. Tím se zamezilo zpomalení přepravy v důsledku únavy koní. Prvotním mezníkem pro českou poštu se stal rok 1722, kdy se tehdejší nejvyšší poštmistr musel částečně vzdát dědických práv, která mu umoţňovala ovlivňovat řízení a správu pošty v rakouské monarchii. V roce 1743 za vlády Marie Terezie pak dochází k úplnému postátnění poštovnictví, coţ vedlo nejen k rozvoji poskytovaných sluţeb, ale i například k rozvoji výstavby silnic. Díky nařízením se dostává poštovnictví zahrnující uţ i dopravu osob, která dosud čelila konkurenčnímu prostředí díky soukromému sektoru, do pozice monopolu. Po průmyslové revoluci počátkem 19. století se zahájila výstavba nových silnic, coţ se díky rychlejšímu způsobu dopravy pozitivně projevilo na kvalitě hromadné dopravy zásilek i osob státní poštou. Významnou osobou figurující v těchto změnách se stal ředitel nejvyšší dvorské poštovní zprávy ve Vídni Maxmilián rytíř z Ottenfeldu, který roku 1823 dal návrh pro novou organizaci dopravy osob pomocí poštovních vozů. V roce 1837 se podílel na vydání poštovního zákona o vymezení právního poměru státu a veřejnosti k poštovní dopravě a poloţil základy moderní poště. Nedílnou součástí pokroku jsou i technické vynálezy, a proto se dalším klíčovým obdobím stala 30. léta 19. století, kdy se začala budovat rozsáhlá ţelezniční síť, podél 3

10 níţ byla od roku 1847 zřizována telegrafní vedení. Proces poštovní přepravy se tím podstatně zrychlil. Roku 1850 byly zřízeny na trase Vídeň Bohumín tzv. vlakové pošty, na kterých se během jízdy třídily zásilky. Také byly v tomto roce vydány první rakouské poštovní známky, coţ vedlo k rozšíření korespondence a proběhlo zavedení poštovních poukázek. Dalším vynálezem podstatně ovlivňující vývoj pošty se stal telefon. V českých zemích byla toto vymoţenost vyuţívána od roku 1881 a roku 1893 byl jeho provoz převzat státní správou, následně na to byla roku 1908 v Praze předvedena tzv. radiotelegrafie, jejíţ podstatou je bezdrátový přenos zpráv. Po 1. světové válce se vznikem československého státu nastaly změny nejen politickoprávní, ale i hospodářské a správní, coţ se významně projevilo na poštovním provozu. Zakladatelem československé poštovní správy se stalo ministerstvo pošt a telegrafů, jemuţ podléhal poštovní, telegrafní, telefonní a radiokomunikační provoz. Vytvoření samostatného resortu mělo za úkol zdůraznit vzrůstající společenský a ekonomický význam a zvýšit kvalitu nabízených sluţeb. Od roku 1918 zahájila v Československé republice svou činnosti Poštovní spořitelna. Od roku 1925 se stala pošta Československou poštou státním podnikem. Tím po ni začala platit obdobná pravidla, jako pro soukromé firmy. Další historickou událostí, která se bezprostředně dotkla pošty, byla celosvětová hospodářská krize i tu pošta překonala. Během okupace byla poštovní správa zcela závislá na protektorátní správě a na říšském ministerstvu pošt. Po okupaci v květnu 1945 bylo obnoveno ministerstvo pošt, vyhlášen zákon o poště a obnoven státní podnik Československá pošta, ze kterého byl po nástupu komunistického reţimu vytvořen národní podnik. Na počátku 50. let zaznamenalo ministerstvo pošt, nejen další přejmenování podle sovětského vzoru na ministerstvo spojů, ale i rozsáhlou reorganizaci díky nové orientaci státu. Poté následoval lehčí úpadek, kdy se do popředí dostává spíše telekomunikace a radiokomunikace. Po pádu komunistického reţimu toku 1989 dochází k rozdělení resortu pošty a telekomunikací. Od 1. ledna 1993 se stala Česká pošta státním samostatně hospodařícím podnikem. Pro tento rok jsou důleţité tři základní mezníky a to jiţ zmínění vznik státního podniku Česká pošta, pak vstup České republiky do Světové poštovní unie a vstup České pošty, s. p. do unie poštovních operátorů 4

11 PostEurop, která se týká mezinárodních vztahů poštovních podniků a obecně řeší spolupráci mezi členy a jejich zvolenou celkovou strategii. 1 Situace v 21. století Pro tuto kapitolu jsem vycházela ze zdrojů uvedených pod čarou. 2 V současné době má pošta právní formu státního podniku, tudíţ celý její správný obchodní název je Česká pošta, s. p. Jiţ několik let, se ale hovoří o tom, ţe by podnik měl přejít na akciovou společnost. V čele statutárního orgánu je generální ředitelka Ing. Marcela Hrdá. Její hlavní činnost spočívá v řízení celého podniku, rozhodování o jeho činnosti a jednání jeho jménem a to v takovém rozsahu, aby nezasahovala do činností, které nepatří do její kompetence, ale do kompetence zakladatele podniku, jímţ je Ministerstvo vnitra České republiky. Sídlo se nachází na adrese Politických vězňů 909/4, Praha 1. Podnik má i svou dozorčí radu, která se skládá z dvanácti členů a jejichţ úkolem je dohled na činnost generálního ředitele a správné plnění stanoveného podnikatelského záměru. Další z činností je zřizování výborů, které plní funkci pracovních orgánů a volení a odvolávání jejich členů. Některými výbory jsou například, výbor dozorčí rady pro strategii podniku, výbor dozorčí rady pro finance a audit, výbor dozorčí rady pro rozvoj lidských zdrojů. Hlavními činnostmi, které Česká pošta, s. p. poskytuje ve výkonu poštovního provozu na území České republiky, jsou podání, přeprava a dodání poštovních zásilek včetně elektronické pošty a zabezpečení poštovního a platebního styku ve vnitrostátním poštovním styku, poskytování peněţních sluţeb podle mezinárodních dohod v mezinárodním poštovním styku, expresní a kurýrní doprava zásilek se zaručenou dobou dodání včetně mezinárodního poštovního styku. Mimo to i výstavba, provoz a rozvoj jednotné sítě pošty na území České republiky a činnosti z toho vyplývající včetně servisní činnosti pro tuzemské a zahraniční zařízení podmiňující nebo související s provozem sítě pošty, vývoj, dovoz a vývoz technických a provozních prostředků pošty. 1 Cpost.cz [online] [cit ]. Historie. Dostupné z WWW: < 2 Výroční zprávy České pošty, s. p.,

12 Obecná struktura nabízených sluţeb 1. Povinné 1.1. Vnitrostátní zásilky obyčejné: psaní, balík, slepecká zásilka 1.2. Vnitrostátní zásilky doporučené: zásilka, slepecká zásilka 1.3. Vnitrostátní zásilky cenné: psaní, balík 1.4. Vnitrostátní poukazy: poštovní poukázka A, poštovní dobírková poukázka A, poštovní poukázka A daňová sloţenka, poštovní poukázka A- doklad V, poštovní poukázka B, poštovní poukázka C, poštovní poukázka D Mezinárodní zásilky obyčejné: zásilka, tiskovinový pytel, slepecká zásilka 1.6. Mezinárodní zásilky doporučené: zásilka, tiskovinový pytel, slepecká zásilka 1.7. Mezinárodní zásilky cenné: psaní, balík 1.8. Mezinárodní zásilky standardní: balík 1.9. Mezinárodní poukazy: mezinárodní poukázka Z/A, mezinárodní dobírková poukázka, mezinárodní poukázka Z/C Obstaravatelské sluţby: rozhlasové poplatky, televizní poplatky, důchody 2. Nepovinné 2.1. Poštovní sluţby vnitrostátní: obchodní balík, profi balík, EMS, zásilkový balík, obchodní psaní 2.2. Poštovní sluţby mezinárodní: obchodní balík, EMS 2.3. Poštovní sluţby doplňkové 2.4. Ostatní sluţby obchodní: POSTFAX, RPIM, tisková zásilka 2.5. Filatelie 2.6. Loterijní činnost 2.7. Postservis 2.8. Elektronické sluţby: certifikační autorita, REP, hybridní pošta, centrální adresa, CZECH POINT 2.9. Ostatní sluţby jiné SuperCash Obstaravatelské sluţby: expresní finanční sluţby, SIPO, sázkové soutěţe a loterie, prodej dálničních známek a kolků, telekomunikační sluţby, bankovní sluţby, penzijní pojištění, stavební spoření, pojištění 6

13 Obrázek 1: Stručná struktura povinných sluţeb POVINNÉ Vnitrostátní zásilky obyčejně Mezinárodní zásilky obyčejné Vnitrostátní zásilky doporučené Mezinárodní zásilky doporučené Vnitrostátní zásilky cenné Mezinárodní zásilky cenné Vnitrostátní poukazy Mezinárodní zásilky standardní Obstaravatelské sluţby Mezinárodní poukazy Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., Obrázek 2: Stručná struktura nepovinných sluţeb NEPOVINNÉ Poštovní sluţby vnitrostátní Poštovní sluţby doplňkové Ostatní sluţby obchodní Filatelie Loterijní činnost Poštovní sluţby mezinárodní Elektronické sluţby Ostatní sluţby jiné SuperCash Obstaravatelské sluţby Postservis Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p.,

14 Tento podnik s dlouholetou tradicí se můţe pyšnit důvěryhodným a dlouholetým obchodním partnerstvím s významnými podniky jako jsou například ČSOB a. s., Česká pojišťovna, a. s., Home Credit, Western Union, ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., Českomoravská stavební spořitelna, a. s. a v neposlední řadě i Sazka, a. s. Obchodní partnerství je zaloţeno na písemné smlouvě a z uzavření plynou pro všechny strany určité výhody. Pro Českou poštu, s. p. tím vznikla moţnost rozšířit a doplnit spektrum svých sluţeb například o různé druhy pojištění, stavební spoření, sázkové sluţby a pro její alianční partnery je výhodou vysoký počet poboček, na kterých jsou sluţby nabízeny a to i v místech, která by byla pro jejich samostatnou pobočku nedostupná a neefektivní. Pro zvýšení všestrannosti podniku byly zahrnuty do prodeje produktů na pobočkách podniku i jednotlivé druhy zboţí. Například dálniční známky, telefonní karty a dobíjecí kupóny, obálky a filatelistické zboţí, pohlednice, tisk, kniţní publikace, DVD tituly a jiné doplňkové zboţí. Všechno toto zboţí patří do kategorie takzvaného POSTSHOP, coţ se dá volně přeloţit jako obchod na poště. Nevyhnutelnou záleţitostí s pozitivním dopadem zapříčiněnou vývojem technologie se stala prezentace České pošty, s. p. na webových neboli internetových stránkách. Tuto moţnost vyuţila pošta ve svůj prospěch tím, ţe na svých webových stránkách zveřejňuje, nejen přehled poskytovaných a nabízených sluţeb, ceníky a obecné informace spojené s její činností, ale umoţňuje zde klientům i vyuţití on-line sluţeb, například sledování poslaných zásilek. V květnu 2004 se stala Česká republika oficiálním členem Evropské unie. Stejně jako celá Česká republika, tak i Česká pošta, s. p. se jiţ postupně na tento významný krok připravovala, proto nemuselo dojít k ţádným nečekaným radikálním změnám. 21. století je pro Českou poštu, s. p. charakteristické jako století, které se prolíná značnou globalizací a liberalizací poštovního trhu, s čímţ je samozřejmě spojen nátlak na zvýšení konkurenceschopnosti podniku a nástup nových potřebných technologií. V roce 2004 byl dokončen systém pro interní komunikaci systém Apost, který umoţňuje on-line, tudíţ rychlejší a bezpečnější komunikaci poboček s centrálními systémy České pošty, s. p. Pobočky nejen ţe tedy pracují v systému Apost, ale jejich činnosti týkající se jednotlivých částí jako je podání, přeprava, dodání, sázková sluţba, 8

15 poštovní poukázky, důchodová sluţba a ostatní, jsou mimo jiné upraveny interními poštovními podmínkami. Ty jsou aktualizovány ve věstnících, které vydává Česká pošta, s. p. Věstník obsahuje informace o činnosti podniku pro veřejnost a vychází jednou měsíčně v písemné formě. Také rozkvět moderní technologie se podepsal na vyuţití poštovních sluţeb. Přestoţe Česká pošta, s. p. své sluţby rozšířila o nespočet poskytovaných produktů, lidé stále méně vyhledávají některé z jejích standardních sluţeb. Například rozšíření mobilních telefonů, konkrétně vyuţití psaní textových zpráv, se podepsalo na zmenšení počtu zasílaných obyčejných a zapsaných zásilek, tedy klasických dopisů. Během několika let tak musela omezit provoz některých jejích poboček. Podnik se však dokázal přizpůsobit podmínkám a situaci na trhu a zavedl nové sluţby a produkty, které měli pozitivní dopad na její rozvoj a postavení na trhu. Samozřejmě jako v historii, tak i v 21. století prošel podnik více či méně významnými změnami. V roce 2005 spadla celá oblast poštovních sluţeb v rámci výkonu regulačních funkcí pod působnost Českého telekomunikačního úřadu. V prosinci 2008 udělil Český telekomunikační úřad podniku poštovní licenci na období Během tohoto roku také postupně docházelo k restrukturalizaci poštovní sítě v oblasti přepravy a doručování. Novou sluţbou nabízenou pobočkami České pošty, s. p. je sluţba CZECH POINT neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. Podnik tak pro svou klientelu rozšířil svůj sortiment o další zajímavou sluţbu, která klientovi umoţňuje snadnější komunikaci se státní správou. Zákazník můţe na pobočkách podniku, které touto sluţbou disponují, obdrţet výpis z katastru nemovitostí, obchodního či ţivnostenského rejstříku nebo výpis z rejstříku trestů. Zavedení ovšem vyţadovalo kvalitnější technologii, a tak se vyvinul nátlak na změnu a rozvoj informační technologie. V roce 2010 podnik rozšířil své produktové portfolio o nepovinnou sluţbu SUPERCASH, ta umoţňuje klientům rychlou a jednoduchou hotovostní úhradu za sluţby a zboţí, které si objednali prostřednictvím internetu z e- shopů. Pro kvalitní zahraniční spolupráci i nadále podnik udrţuje a dbá na mezinárodní vztahy se členy unie PostEurop. Větší pozornost pak věnuje vztahům s uţší skupinou středoevropské oblasti a to se členy takzvané Visegrádské skupiny, jejímiţ členy jsou Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. Při jednání se členové zaměřují 9

16 na udrţení a zlepšení kvality mezinárodního provozu, výměnu zkušeností v oblasti poštovní problematiky a společnou obchodní strategii. Graf 1: Výsledek hospodaření před zdaněním ( v mil. Kč ) Výsledek hospodaření před zdaněním ( v mil. Kč.) Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p.,

17 Graf 2: Počty zaměstnanců a jejich průměrný plat v jednotlivých letech počet zaměstnanců průměrný plat (Kč) Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., Graf 3: Počet pošt a počet vlastněných vozidel v letech počet pošt počet vozidel Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p.,

18 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FOREM PLATEBNÍHO STYKU Platební styk je důleţitou součástí ţivota kaţdého jednotlivce, setkáváme se s ním v podstatě kaţdý den a na kaţdém kroku. Realizace platebního styku probíhá prostřednictvím hotovostního či bezhotovostního přesunu peněţních prostředků mezi fyzickými a právnickými osobami jak v rámci jednoho státu, tak i v mezinárodní sféře. K jednodušším a rychlejším přesunům peněţních prostředků dochází prostřednictvím celého souboru různých forem operací či instrumentů. Právní normy: Jedním z nejvýznamnějších subjektů figurujících v platebním styku je centrální banka České republiky, tedy Česká národní banka. Veškeré dění spojené s ní upravuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Mezi základní funkce banky patří právo vydávat bankovky a mince, řídit peněţní oběh, řídit a organizovat platební styk a zúčtování bank. Dalších z důleţitých právních subjektů figurujících v této sféře jsou obchodní banky, jejichţ postavení je charakterizováno v zákoně 21/1992 Sb., o bankách. V 1, odstavci 1 se obchodní banka definuje jako právnická osoba se sídlem v České republice zaloţená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a k výkonu těchto činností musí mít povolení působit jako banka od České národní banky. Banky se zabývají drobným, firemním a privátním bankovnictvím. Platební styk vnitrostátní i mezinárodní dříve upravoval zákon č. 124/2002 o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Ten byl však v roce 2009 zrušen a nahrazen zákonem č. 284/2009 Sb., který nabyl platnosti od 1. listopadu Tento zákon se však nevztahuje na vnitrostátní převody prováděné pomocí poštovních příkazů, neboli pomocí poštovních poukázek. Tyto převody upravuje samostatný zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách ve znění pozdějších novel. Ze zákona o platebním styku byly vyjmuty také vnitrostátní platby 12

19 daní, poplatků a pojistného. Jestliţe se však jedná o platby mezinárodní, musí se na tento zákon brát zřetel. 3 Dalšími zákony a předpisy, které se týkají platebního styk a zúčtování a zasahují do jeho právní úpravy, mohou být: 4 zákon č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník zákon č. 337/1992 Sb. Zákon České národní rady o správě daní a poplatků zákon č. 586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník zákon č. 219/1995 Sb. Devizový zákon zákon č. 101/2000 Sb. Zákon ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů zákon č. 229/2002 Sb. Zákon o finančním arbitrovi zákon č. 254/2004 Sb. Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 34/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona vyhláška č. 62/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování všeobecné obchodní podmínky České národní banky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech Platební styk jako takový můţeme definovat jako vztah, kdy dochází k převodu peněţních prostředků mezi subjektem A a subjektem B, bez ohledu na to zda jde o fyzické či právnické osoby. Platební styk je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím některého z peněţních ústavů. 5 3 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

20 Platební styk můţeme dělit z několika hledisek, mezi základní patří: 6 Způsob úhrady: a) Hotovostní platební styk - při vyuţití této formy dochází k přemisťování peněţních prostředků pomocí hotovosti b) Bezhotovostní platební styk uţ z názvu vyplývá, ţe zde nefiguruje hotovost, proto je pro tuto formu nezbytným kritériem zřízení bankovních účtů, bez nichţ není bezhotovostní převod realizovatelný Teritorium: a) Tuzemský (vnitrostátní) platební styk platby probíhají na území jednoho státu zpravidla v národní měně b) Zahraniční (mezinárodní) platební styk platby probíhají mezi státy, jsou to tedy platby do zahraniční nebo ze zahraničí c) Přeshraniční platební styk platby probíhají mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru ve výši do EUR vč. a v měnách zemí EHP Náleţitosti průvodních dokumentů: a) Hladké platby platba nemá vazbu na průvodní dokumenty b) Dokumentární platby mají vazbu na průvodní dokumenty a mohou obsahovat bankovní závazek Lhůty k provedení: a) Přednostní (expresní) platby zabezpečují urychlené odepsání peněţních prostředků z účtu b) Standardní platby - platby probíhají za standardních, běţných, předem dohodnutých podmínek 6 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

21 Vstup banky do závazku: a) Bezzávazkový platební styk banka vstupuje vedle klienta nebo místo něj do závazku při realizaci daného platebního instrumentu b) Závazkový platební styk banka vystupuje jako prostředník, z čehoţ jí nevyplívají k platbě ţádné závazky Běžný účet Pro bezhotovostní platební styk je neodmyslitelným základem běţný účet. Zřízení těchto účtů pro různé subjekty je kaţdodenní činností bank. Na tento produkt navazuje velká škála doplňkových sluţeb a s ním souvisejících sluţeb, například zajišťování platebního styku a zúčtování, poskytování různých druhů úvěrů, atd. Kaţdý běţný účet je označen bankovním spojením. Bankovní spojení v tuzemském platebním styku má číselnou formu skládající se z čísla účtu a identifikačního kódu banky. Vlastní číslo účtu obsahuje nejvýše 16 číslic, přičemţ prvních 6 číslic je takzvané předčíslí účtu a dalších 10 číslic tvoří základ účtu. V obou částech je obsaţena kontrolní číslice nazývaná Modulo 11. Modulo 11 se získává na základě matematického propočtu, na kterém je zaloţena kontrola správnosti uváděných čísel bankovního spojení. 7 Pod identifikačním kódem si můţeme představit čtyřmístný číselný či alfanumerologický kód, kterým je kaţdá banky označena. Bankám je přidělen zpravidla jeden čtyřmístný kód, který se pro ni stává charakterizujícím. Zřízení běţného účtu Běţný účet si můţe zřídit kterákoliv právnická i fyzická osoba, ať uţ jde o tuzemce či cizozemce, a to v domácí či cizí měně. Dalšími funkcemi, které běţný účet má je zajištění tuzemského a zahraničního platebního styku a zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu nebo osoby zmocněné. Při zřízení hraje samozřejmě také roli způsobilost k právním úkonům. Za osobu nezletilou zřizuje účet zákonný zástupce, ale osoba nezletilá můţe s prostředky volně nakládat. Další výjimkou mohou být osoby 7 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

22 částečně zbavené právní způsobilosti a osoby handicapované. Je-li osoba omezená v právních úkonech, jejím jednatelem se stává opatrovník. Zaţádá-li o zřízení osoba handicapovaná, měla by být přítomna třetí osoba, nejlépe notář. Běţné účty se zřizují na základě písemné smlouvy. 8 Klient při zřízení prokazuje příslušnými doklady svou identitu a právní subjektivitu. Součástí smlouvy je podpisový vzor, který bance slouţí pro další a lepší identifikaci. Doklady: a) Právnické osoby - tuzemci : doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku apod.), průkaz totoţnosti členů statutárního orgánu (občanský průkaz), podpisový vzor osob oprávněných disponovat s prostředky na účtu b) Právnické osoby cizozemci nepodnikající na území ČR: doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku nebo z podobného registru v zemi sídla firmy), průkaz totoţnosti, podpisový vzor c) Právnické osoby cizozemci podnikající na území ČR: předkládají stejné doklady jako osoby nepodnikající a navíc i výpis zahraniční osoby z obchodního rejstříku, kterým se prokazuje, ţe můţe podnikat na území ČR d) Fyzické osoby - tuzemští podnikatelé: doklad o právní subjektivitě (ţivnostenský list, koncesní listina, atd.), průkaz totoţnosti, podpisový vzor e) Fyzické osoby tuzemec: dva průkazy totoţnosti občanský průkaz a například cestovní pas), podpisový vzor f) Fyzické osoby cizozemští podnikatelé: výpis ze zahraničního ţivnostenského rejstříku, průkaz totoţnosti, výpis zahraniční osoby z obchodního rejstříku ČR, podpisový vzor g) Fyzické osoby cizozemci: průkaz totoţnosti (cestovní pas), podpisový vzor Nejdůleţitější náleţitosti smlouvy: a) Přesné označení smluvních stran b) Odvolání na zákon či předpis, na jehoţ základě smluvní vztah vzniká c) Den zřízení d) Měna 8 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

23 e) Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu (způsob disponování s penězi, lhůty pro předkládání platebních příkazů, cenu sluţby, datum platnosti atd.) Smlouva se vyhotovuje ve dvou provedeních, přičemţ jedno patří klientovi a druhé bance. Podpisy se potvrzuje souhlas s podmínkami stanovenými ve smlouvě. Vedení běţného účtu Na vedení běţného účtu hledíme z různých hledisek a to z hlediska účetního, daňového, z hlediska identifikace a z hlediska pojištění vkladů. Účetní hledisko je upraveno v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zde se člení klienti na rezidenty (tuzemce fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR, občané ČR zaměstnáni ve veřejných institucích ČR v zahraničí, české a zahraniční právnické osoby se sídlem v ČR) a nerezidenty (cizozemce české a zahraniční právnické osoby se sídlem v zahraničí, fyzické osoby působící v zahraničí a zahraniční zaměstnanci veřejných institucí v ČR, fyzické osoby mající občanství ČR) a podle toho zařazují jejich vklady do analytické evidence. Daňové hledisko je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Klienty podle tohoto hlediska členíme na daňové rezidenty (má neomezenou daňovou povinnost) a daňové nerezidenty (má omezenou daňovou povinnost). Hledisko identifikace je o soustředěnosti a důsledném dodrţování zásad identifikace klienta. Posledním hlediskem, které můţeme zmínit je hledisko pojištění vkladů, to vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Zde je zakotvena povinnost kaţdé banky ročně přispívat 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek do Fondu pojištění vkladů. Zrušení běţného účtu Pro zrušení běţného účtu můţe být hned řada důvodu, například změna banky s důvodu nespokojenosti ze strany klienta, nedodrţení lhůt, úmrtí a jiné. Zrušení musí být podnětem minimálně jedné ze smluvních stran, jinak řečeno o zrušení musí poţádat buď klient sám, nebo banka. 17

24 Ze strany klienta jde o zrušení výpovědí nebo dohodou, důleţitou zmínkou je, ţe tak můţe učinit bez udání důvodu. Před zrušením musí dojít ke vzájemnému vypořádání pohledávek. Ze strany banky jde o zrušení výpovědí či okamţitým odstoupením od smlouvy. Důvody pro zrušení obsahují podmínky stanovené ve smlouvě, aby s nimi byl klient obeznámen jiţ při podpisu. Mezi další důvody zrušení zahrnujeme: 9 Uplynutí doby, na kterou byl běţný účet zřízen Splněním účelu, pro který byl běţný účet zřízen Z důvodu likvidace Z důvodu konkurzu Hotovostní platební styk 10 Jednou z dvou forem platebního styku je hotovostní platební styk. Vývojem bezhotovostního platebního styku se dá konstatovat, ţe dochází k útlumu této formy, avšak stále se dá tvrdit, ţe v běţném ţivotě dominuje. Pro hotovostní platební styk je charakteristický fyzický přesun prostředků, tedy mincí a bankovek od jednoho subjektu k druhému, bez ohledu na to zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Peněţní prostředky Hotovostní platební styk probíhá prostřednictvím peněţních prostředků, které dělíme na mince a bankovky. Emise bankovek a mincí, jejich stahování z oběhu, kvalitu, regulaci zásob a nakládání s nimi, nejen tyto, ale i další funkce spojené s hotovostí zabezpečuje v České republice centrální banka, tedy Česká národní banka. 9 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

25 Mince se razí v České mincovně, samostatné výrobní divizi Biţuterii česká Mincovna a.s. I mince se dají padělat, většinou se na padělky pouţívá jiný materiál. Pouţíváme mince v hodnotách 1Kč, 2Kč, 5Kč, 10Kč, 20Kč, 50Kč. Bankovky se tisknou ve Státní tiskárně cenin. Soustavu bankovek tvoří bankovky s hodnotami 20Kč, 50Kč, 100Kč, 200Kč, 500Kč, 1000Kč, 2000Kč, 5000Kč. Pro identifikaci padělaných bankovek nám slouţí ochranné prvky, které jsou tvořeny tak, aby co nejvíce znemoţnily padělání. Patří mezi ně uţ samotný papír, vodoznak, ochranný prouţek, ochranná vlákna, atd. Dalším platebním prostředkem pouţívaným v ČR jsou Eura. Emisi a funkce s měnou spojené má pod dohledem Evropská centrální banka. Jako všechny bankovky mají i eurobankovky své ochranné prvky, například vodoznak, hlubotisk, iridiscentní pruh, soutisková značka, ochranný prouţek, opticky proměnlivé barvy, hologram. Soustavu eurobankovek tvoří bankovky s hodnotami 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500. Euromince máme v hodnotách 1cent, 2cent, 5cent, 10cent, 20cent, 50 cent, 1, 5. Bezhotovostní platební styk 11 Druhou formou platebního styku je bezhotovostní platební styk, ten můţeme rozdělit do dvou základních rovin a to na platební styk vnitropodnikový, který jak uţ jde z názvu odvodit, probíhá v rámci jedné jediné banky a na mezibankovní platební styk, který probíhá mezi různými bankami. Dalším faktorem ovlivňující dělení jsou dokumenty, které převod peněz doprovázejí. V případě, ţe se jedná jen o platební instrumenty, jde o nedokumentární platební styk a v případě jsou-li doprovázeny jinými dokumenty, jde o dokumentární platební styk. 11 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

26 Nedokumentární platební styk Instrumenty (nástroje): a) Příkaz k úhradě příkaz bance klientem, aby z jeho účtu převedl peněţní prostředky na účet příjemce b) Příkaz k inkasu povolení klienta bance, aby si příjemce vyţádal peněţní prostředky a ta následně převod uskutečnila c) Hromadný příkaz k úhradě - viz. Příkaz k úhradě, obsahuje více poloţek k převodu d) Hromadný příkaz k inkasu viz. Příkaz k inkasu, obsahuje více poloţek k převodu e) Trvalý příkaz k úhradě viz. Příkaz k úhradě, jde o pravidelné platby trvalejšího charakteru f) Trvalý příkaz k inkasu viz. Příkaz k inkasu, jde o pravidelné platby trvalejšího charakteru g) Platební příkaz pro zahraniční platební styk h) Platební příkaz pro přeshraniční platební styk i) Šek j) Bankovní platební karta k) Poštovní poukázka l) Šeková poukázka Dokumentární platební styk Instrumenty (nástroje): a) Dokumentární inkaso můţeme definovat jako platební instrument prováděný na základě ţádosti klienta, vyjadřuje závazek odběratele. Dokument je vydán aţ po zaplacení inkasní částky b) Dokumentární akreditiv můţeme definovat jako písemný závazek banky za předpokladu, ţe jsou dodrţeny všechny akreditační podmínky, zaplatí dodavateli za dodané zboţí či sluţbu bez ohledu na to, zda je odběratel schopen tento závazek zaplatit 20

27 c) Směnka základní dělení tohoto cenného papíru je na směnku vlastní a směnku cizí. Vlastní směnka představuje povinnost dluţníka zaplatit majiteli v určitý den, na určitém místě určitou peněţní částku. Cizí směnka nařizuje dluţníkovi zaplatit majiteli v určitý den, na určitém místě určitou peněţní částku d) Bankovní záruky jestliţe nejsou dodrţeny podmínky kontraktu oběma stranami, tedy dodavatelem i odběratelem, vzniká bance závazek uhradit předem sjednanou částku. Tento písemný závazek je neodvolatelný Mezibankovní platební styk Pro realizaci převodů peněţních prostředků a s tím spojenému zúčtování mezi bankami, tedy v mezibankovním platebním styku, je nutná existence platebního systém, ten vzniká na základě písemné smlouvy. V České republice je jediným pouţívaným systémem systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System.). CERTIS se řídí zákonem o platebním styku a jeho provozovatelem je Zúčtovací centrum České národní banky. Pro tuzemský mezibankovní platební styk musí mít na základě písemné smlouvy kaţdá banka zřízen nostro účet v české měně od České národní banky. Pro svou klientelu banky přes tento účet provádějí operace platebního styku a zúčtování v rámci mezibankovního zúčtování. Zúčtování zahraničních plateb nemůţe probíhat bez nostro a loro účtu v příslušných měnách. Nostro i loro účet je v podstatě stejný účet, liší se jen z pohledu bank. Nostro účet je pro jednu banku účet u druhé banky a pro druhou banku je tento účet loro účtem. Pro bezhotovostní platební styk vnitrostátní i mezinárodní je důleţité, aby si byly banky schopny navzájem předávat data a informace o platebních transakcích. Jelikoţ jde o data a informace citlivého charakteru, vztahuje se na ně bankovní tajemství coţ znamená, ţe musí být chráněna proti ztrátě a zneuţití. Způsob jejich přenosu musí být maximálně bezpečný. Jde také většinou o vysoké mnoţství dat, tudíţ by měl také jejich přenos vynikat rychlostí a spolehlivostí. 21

28 Dříve se pro předávání dat a informací mezi bankami a jinými finančními institucemi pouţíval dálnopis, dnes je tento způsob pouţíván minimálně. Díky bezkonkurenčním výhodám byl vytěsněn mezinárodní telekomunikační sítí S. W. I. F. T. (The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication). Další výhodou je to, ţe tím, ţe dochází k přírůstku nových účastnických společností, se musí neustále S. W. I. F. T. Zdokonalovat a přizpůsobovat. K přenosu dat a informací dochází pomocí swiftových zpráv ve společném jednotném jazyce. Přičemţ má kaţdá zpráva své označení a spadá do určité kategorie, například úhrady klientů, mezibankovní převody, inkasa a jiné. Platební styk, který probíhá mezi bankami a ostatními finančními institucemi členských států Evropské unie nazýváme přeshraniční platební styk. Pro jeho realizaci je nezbytné pouţití bankovního spojení takzvaného IBAN (Internatioal Bank account Number). Toto bankovní spojení obsahuje kód dané země, kontrolní číslici, kód banky a vlastní číslo účtu. Stejně jako převody peněţních prostředků a jejich zúčtování u vnitrostátního a mezinárodního platebního styku, tak i pro přeshraniční platební styk existují platební systémy jako například Target, ECS- Evropský clearingová systém, STEP1, a jiné. Finanční arbitr 12 Banky a finanční instituce nabízejí a poskytují své sluţby klientům stejně, jako obchodníci se zboţím či jiní obchodníci se sluţbami, proto i ony musejí čelit různým reklamacím a sporům, které se váţí na jejich činnost. Pro řešení takových situací byl vytvořen finanční arbitr. Finanční arbitr je fyzická osoba volena poslaneckou sněmovnou České republiky. Tato funkce umoţňuje právo řešit spory mezi klienty a finančními institucemi. Ovšem pravomoc a kompetentnost řešit spory je omezena zákonem o finančním arbitrovi. Mezi okruh řešení sporů a reklamací patří 13 řešení stíţností klientů na jejich banky při realizaci převodů peněţních prostředků, opravného zúčtování a inkasní formy placení na území České republiky, pokud částka převodu 12 Finarbitr.cz [online] [cit ]. Finanční arbitr České republika. Dostupné z WWW: < 13 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

29 nepřevyšuje EUR. Řeší mimo jiné také spory vyplývající mezi vydavatelem elektronických platebních prostředků a jejich drţiteli. Zahájit řízení můţe finanční arbitr pouze za předpokladu, ţe byl podán návrh na řízení od fyzické či právnické osoby. Návrh musí splňovat dané náleţitosti, jako je například označení navrhovatele a instituce, dané skutečnosti, prokazující doklady či jiný materiál a jiné. Poté finanční arbitr poţádá druhou stranu o vyjádření, poznatky posoudí a spor rozhodne. 23

30 PLATEBNÍ STYK V ČESKÉ POŠTĚ, s. p. Platební styk v České poště, s. p. mimo jiné probíhá prostřednictvím poštovních poukázek, čímţ rozumíme poštovní poukazy podle zákona o poštovních sluţbách. Poštovní sluţby spojené s těmito nástroji platebního styku poskytuje Česká pošta, s. p. (v textu dále i jen jako podnik) na základě zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů. Jestliţe se na poskytnutí poštovních sluţeb podílí i jiný smluvní partner, jedná podnik jeho jménem a na jeho účet. Podle toho odkud kam chceme peníze poslat, dělíme platební styk probíhající prostřednictvím podniku na dvě základní roviny na peněţní sluţby vnitrostátní, které probíhají, jak uţ z názvu vyplývá jen v rámci České republiky a peněţní sluţby do zahraničí, tedy ty které podáme v České republice a peněţní prostředky směřují do zahraničí. Podle úhrady peněz klientem a výplaty adresátovi dělíme nástroje platebního styku na poštovní poukázku A, poštovní dobírkovou poukázku A, poštovní poukázku A- daňovou, poštovní poukázku A doklad V, mezinárodní poukázka Z/A, mezinárodní dobírková poukázka, poštovní poukázku B, poštovní poukázku C, mezinárodní poukázka Z/C, poštovní poukázku D, SIPO, Western Union, Eurogiro, novou sluţbu ve vnitrostátním platebním styku SuperCash. Spolupráce České pošty, s. p. s bankami 14 Registr účtů Převody peněţních prostředků probíhající prostřednictvím některých poštovních poukázek, v bezhotovostním platebním styku jsou úzce spjaty s existencí bankovních účtů. Aby bylo moţné některé peněţní převody uskutečnit a zúčtovat je, je zapotřebí úzké spolupráce České pošty, s. p. s bankami. Proto se mezi nimi na základě písemné smlouvy zřizuje datový soubor, v kterém jsou uvedena data a informace týkající se klientů. Takový soubor nazýváme registrem účtů. Základní formu určuje Česká pošta, s. p., ale o jeho aktualizaci a zpracování se stará příslušná banka. 14 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, s. ISBN

31 Jedním z nástrojů, který se svou realizací dotýká finančních institucí je poštovní poukázka A, tím ţe je poukazovaná peněţní částka vyplácena na bankovní účet příjemce. Při průběhu zpracování je prvním krokem to, ţe banka od České pošty, s. p. musí dostat výsledný denní výstup s daty platebního styku. Většinou se k tomu pouţívá elektronická podoba. Data a informace, které zde mají být uvedeny jsou potřeba pro správné a přesné zúčtování ve formě příkazu k úhradě. Poukazovaná částka se převede z účtu České pošty, s. p. na účet příjemce. Částí poštovní poukázky A je ústřiţek pro příjemce, ten je příjemcům zasílán. Banky přímo s poštovními poukázkami jako takovými nedisponují, pouţívají jimi nabízené nástroje bezhotovostního platebního styku, jako je například příkaz k úhradě. Přijde-li klient do kterékoliv banky s poštovní poukázkou A, musí podle jejího vzoru vyplnit příkaz k úhradě vydávaný příslušnou bankou. Příkaz musí obsahovat všechny potřebné údaje pro správný průběh transakce. Jestliţe si klient pro svou transakci zvolí poštovní poukázku B, tedy bude-li poţadovat, aby z jeho účtu byly prostřednictvím České pošty, s. p. vypláceny peníze příjemcům hotově, musí nejprve na účet České pošty, s. p. připsat také pomocí příkazu k úhradě sečtenou částku všech poštovních poukázek B. Po připsání částky na účet se příslušné pobočky České pošty, s. p. postarají o dodání vyhotovených poštovních poukázek B a o výplatu poukazovaných částek, tak jak jim to umoţňují a stanovují poštovní pravidla. Dalším poštovním platebním nástrojem, na jehoţ základě můţe Česká pošta, s. p. hotově vyplatit určitou peněţní částku je šeková poukázka. Klient však můţe poţadovat vyplacení také na pobočkách ČSOB, a. s., kde můţe být výplata provedena i bezhotovostně na účet. Doba platnosti šekové poukázky je stanovena na jeden kalendářní měsíc. 25

32 NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU Informace pro tuto kapitolu jsem kromě jiných zdrojů čerpala převáţně ze zdroje uvedeného pod čarou 15 Vnitrostátní Obecná ustanovení Kaţdá poštovní poukázka je sice specifickým nástrojem platebního styku, proto jich je hned několik druhů, ale všechny pojí některé stejné charakteristické znaky a stejná pravidla a povinnosti, které se musí dodrţovat při jejich pouţití. Vyuţití těchto nástrojů se dotýká všech účastníků platebního styku, jak odesílatele, tak podniku jako zprostředkovatele plateb a v neposlední řadě se celá skutečnost dotýká i příjemce plateb. Poštovní adresa Povinností odesílatele je uvést poštovní adresu adresáta tak přesně, aby bylo zřejmé, kde a komu má podnik peněţní částku vyplatit, a aby nemohlo dojít k záměně. Adresa musí splňovat několik náleţitostí a to i v daném pořadí: a) Označení adresáta u fyzické osoby - její jméno a příjmení, k nimţ můţe být připojeno její rodné číslo nebo datum narození. Pokud je v adrese uvedeno více fyzických osob najednou, nebo jsou pod společným označením (např. manţelé, sourozenci, ), můţe podnik dodat poukazovanou částku komukoli z nich u právnické osoby - její název nebo obchodní firma, případně i označení příslušné organizační sloţky, jestliţe by díky shodě označení mohlo dojít k záměně právnické osoby s fyzickou, musí být označení dostatečně přesné tak, aby k tomu nedošlo kombinace fyzické a právnické osoby - v těchto případech se za adresáta povaţuje vţdy osoba v adrese uvedená na prvním místě, jestliţe je to fyzická osoba, má se poukazovaná částka dodat prostřednictvím právnické osoby. Pokud je fyzická 15 Poštovní podmínky České pošty, s. p.,

33 osoba označena pouze funkcí, nikoli jménem a příjmením, stává se adresátem právnická osoba Chceme-li, aby dodání proběhlo prostřednictvím právnické osoby, je-li adresátem prezident republiky, člen vlády, předseda Ústavního soudu, nejvyšší státní zástupce, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernér České národní banky, veřejný ochránce práv, poslanec nebo senátor, musí být jméno a příjmení doplněno o údaj funkce této osoby Chceme-li, aby dodání proběhlo prostřednictvím právnické osoby, je-li adresátem advokát, soudní exekutor, notář, patentový zástupce, daňový poradce nebo podnikatel, který je fyzickou osobou musí být jméno a příjmení doplněno o údaj funkce této osoby b) Má-li být poukázaná peněţní částka adresátovi dodána prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, musí adresa obsahovat i její dostatečně přesné označení c) Místo dodání - název ulice apod., pokud se v tomto místě uţívají, číslo domu, případně i číslo bytu, název obce, její části apod., pokud není součástí názvu adresní pošty d) Poukázaná peněţní částka můţe být také dodána prostřednictvím poštovní přihrádky nebo dodací schrány, v tom případě musí obsahovat údaj poštovní přihrádka nebo jiný podobný údaj doplnění jejím číslem, nebo podnikem stanovené označení dodací schrány. Poštovní směrovací číslo přidělené podnikem poště, u níţ je přihrádka zřízena, nebo pošty, která má prostřednictvím dodací schrány poukázanou částku dodat e) Odesílatel můţe u fyzické osoby zvolit místo dodací adresy údaj poste restante, z této poznámky vyplývá, ţe pošta nebude adresáta informovat o příchodu poukázané částky, odesílatel tak tedy můţe učinit aţ po dohodě s adresátem, který si sám přijde poukázanou částku vyzvednout f) Poštovní směrovací číslo přidělené podnikem poště, která je pro danou poštovní adresu podnikem určena jako adresní pošta, je-li adresátovi podnikem přiděleno zvláštní poštovní směrovací číslo, můţe byt pouţito místo poštovního směrovacího čísla adresní pošty g) Název adresní pošty h) Je-li poukazovaná peněţní částka určena k převodu bance na bankovní účet adresáta, tvoří adresu číselné označení účtu a kód banky 27

34 i) Pro adresu odesílatele, kterou má povinnost odesílatel také uvádět, platí stejná pravidla jako o adresy příjemce. Hradí-li odesílatel částku z bankovního účtu, musí adresa obsahovat i číslo tohoto účtu a kód příslušné banky Smlouva o poskytnutí poštovní služby Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby mezi klienty a podnikem vzniká okamţikem, kdy byl podnik o tuto sluţbu poţádán, tím se rozumí den, kdy došlo k poštovnímu podání. Dojde-li k tomu, ţe z jakékoli příčiny ze strany podniku nemůţe klient o sluţbu poţádat v den, kdy vůli o poskytnutí sluţby projevil v blízkosti pověřeného pracovníka či v prostorách podniku a musí přijít následující den, počítá se za den podání den předcházející. Jako z kaţdé smlouvy, tak i z této vyplývají uzavřením pro odesílatele i podnik určitá práva a povinnosti, které se řídí poštovními podmínkami, týkající se konkrétní sluţby, kterou odesílatel zvolil. Ţádat o poskytnutí sluţby lze pouze u pověřené pošty označené podnikovým logem a u pracovníka podniku nebo jeho smluvního partnera, který k tomu byl podnikem písemně pověřen a to v době k tomu určené. Při ţádání o poskytnutí sluţby nekontroluje pracovník podniku totoţnost ani způsobilost ţádající fyzické osoby. Podací doklad Spolu s ţádostí o poskytnutí sluţby musí být předloţen vyplněný takzvaný podací doklad, který má formu stanovenou podnikem a obsahuje údaje týkající se poukázání peněţní částky. Podací doklad je součástí poštovních poukázek. Údaje: Poštovní adresa adresáta Poštovní adresa odesílatele Poukázaná peněţní částka číslicemi Konstantní symbol Variabilní symbol 28