Návrh ROZHODNUTÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2018 COM(2018) 479 final 2018/0257 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé CS CS

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Odůvodnění a cíle návrhu DŮVODOVÁ ZPRÁVA Za bezmála půlstoletí vybudovaly Evropská unie a Maroko obohacující a mnohostranné partnerství, jehož potvrzením je zejména Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé 1 (dále jen dohoda o přidružení mezi EU a Marokem nebo dohoda o přidružení), jež vstoupila v platnost v roce 2000. Do dohody o přidružení byla Dohodou ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím 2 (dále jen liberalizační dohoda ), která vstoupila v platnost v roce 2012, zavedena liberalizační opatření pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu. Rovněž díky tomuto privilegovanému partnerství získalo Maroko v roce 2008 rozšířený status, který potvrzuje pevnost bilaterálních vazeb, jakož i odhodlání a závazky obou stran rozvíjet společné iniciativy týkající se například řádné správy věcí veřejných a politických a sociálně-ekonomických reforem. Zároveň Unie opakovaně potvrdila význam, který přikládá urovnání sporu v Západní Sahaře. Unie neuznala svrchovanost Maroka nad Západní Saharou, ale plně podporuje úsilí generálního tajemníka OSN a jeho osobního vyslance pomoci stranám najít spravedlivé, trvalé a vzájemně přijatelné politické řešení, které by zahrnovalo sebeurčení lidu Západní Sahary v rámci dohod, jež budou v souladu se zásadami a cíli Charty Organizace spojených národů, jak jsou uvedeny v rezolucích Rady bezpečnosti OSN, zejména v rezolucích č. 2152 (2014) a č. 2218 (2015). V rozsudku ze dne 21. prosince 2016 ve věci C-104/16 P 3 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že dohody o přidružení a o liberalizaci uzavřené mezi Unií a Marokem se nevztahují na Západní Saharu. Od vydání rozsudku Soudního dvora již není možné fakticky uplatňovat obchodní preference uznané dohodou o přidružení a jejími protokoly na produkty pocházející ze Západní Sahary, která je nesamosprávným územím, pokud nebudou změněny protokoly č. 1 (přístup marockých zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu na trh Unie) a č. 4 (o pravidlech původu) tak, aby se s produkty pocházejícími ze Západní Sahary nakládalo stejně jako s produkty z Maroka. Dne 29. května 2017 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s cílem zajistit právní základ pro udělení preferencí produktům pocházejícím ze Západní Sahary, a přijala směrnice pro vyjednávání. Proběhla dvě kola jednání. První ve dnech 15. a 16. června 2017, druhé 18. července 2017. Návrh dohody parafovali hlavní vyjednavači dne 31. ledna 2018. 1 2 3 Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2. Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh a o změně dohody o přidružení (Úř. věst. L 241, 7.9. 2012, s. 2). Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016, Rada v. Fronta Polisario, C-104/16 P, ECLI:EU:C:2016:973. CS 1 CS

Aby byly dodrženy požadavky uvedené v rozsudku Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016, zavádí tento návrh změny v protokolu č. 4 a v protokolu č. 1 dohody o přidružení mezi EU a Marokem a poskytuje právní základ pro přiznání preferencí produktům pocházejícím ze Západní Sahary. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto návrhu je zabránit narušení obchodu se Západní Saharou udržením jejího přístupu na trh Unie na stabilní úrovni, nebyla udělena žádná nová preference. Návrh má zejména usnadnit hospodářský rozvoj Západní Sahary, tím že vývozu jejích produktů do Evropské unie přiznává stejné zacházení jako vývozu produktů pocházejících z Maroka. Tato opatření zabrání tomu, aby se Západní Sahara ve srovnání se sousedními zeměmi, kterým byly z různých důvodů (dohody o přidružení nebo v rámci systému všeobecných celních preferencí) uděleny celní preference, ocitla v konkurenčně nevýhodné situaci, a přicházela tak o investiční příležitosti. Konečně je třeba zdůraznit, že rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. února 2018 ve věci C-266/16 se týká dohody o partnerství mezi Unií a Marokem v odvětví rybolovu, což je samostatná problematika projednávaná nezávisle na otázce přístupu na trh, o níž se jedná v dohodě o přidružení, a tudíž i nezávisle na tomto návrhu. Rozumí se, že do vyřešení sporu v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN bude jakákoli dohoda pouze prozatímní. V této souvislosti je třeba poznamenat, že v dohodě je uvedeno, že se uzavírá, aniž by tím bylo dotčeno stanovisko Evropská unie ohledně statusu Západní Sahary a Maroka k tomuto regionu. Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky Tento návrh je v souladu se současnou obchodní politikou. Je třeba poznamenat, že na produkty ze Západní Sahary s osvědčením o původu z Maroka celní orgány fakticky uplatňovaly celní preference až do vydání rozsudku Soudního dvora ve věci C-104/16 P dne 21. prosince 2016. Maroku ani Západní Sahaře nebude přiznána žádná nová obchodní preference nad rámec preferencí, kterých fakticky využívaly do 21. prosince 2016, jelikož cílem je pouze rozšířit zeměpisnou oblast, kde budou preference uplatňovány, nikoli změnit jejich objem či produkty, na něž se vztahují. Návrh je v souladu s obecnými cíli evropské politiky sousedství, neboť přispívá ke zlepšení obchodních a hospodářských vztahů v jižním sousedství v duchu úzké spolupráce. Návrh je také v souladu s celkovou politikou Unie vůči Maroku, jejímž cílem je posílit privilegované partnerství s touto zemí, aniž by předjímal výsledek jednání Organizace spojených národů o Západní Sahaře. Situace, kdy obchodní preference mohou mít širší působnost než jen pro území smluvních stran, není bezprecedentní, jelikož součástí dohody o přidružení mezi EU a Marokem jsou dvě společné deklarace, kde je uvedeno, že produkty pocházející z Republiky San Marino a z Andorry jsou Marokem považovány za produkty pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody. Soulad s ostatními politikami Unie Celní preference udělené protokolem č. 1 a č. 4 Maroku mohou být za určitých podmínek rozšířeny na produkty ze Západní Sahary za předpokladu, že existuje odpovídající právní základ. Předmětem přiloženého návrhu dohody je právě vytvoření právního základu. Změna příslušných protokolů dohody o přidružení rovněž umožňuje založit udělení celních preferencí Unie na posouzení přínosu pro místní obyvatelstvo a dodržování lidských práv. CS 2 CS

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Právní základ Právním základem pro uzavření dohody je článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem i) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), neboť se jedná o otázku společné obchodní politiky. Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) Společná obchodní politika je ve výlučné pravomoci Unie (čl. 3 odst. 1 SFEU) a v souladu s čl. 5 odst. 3 SFEU se zásada subsidiarity v oblastech spadajících do výlučné pravomoci neuplatňuje. Proporcionalita Návrh je přiměřenou odpovědí na projednávanou otázku. Míra přístupu na trh Unie pro produkty pocházející ze Západní Sahary, která existovala před rozhodnutím Soudu dne 21. prosince 2016, se dohodou nezmění. Pravidla původu jsou stanovena v protokolu č. 4 dohody o přidružení; změnami v protokolu se sleduje dosažení stanoveného cíle a snaha reagovat v přiměřené lhůtě na stávající nejistou obchodní situaci, v níž se nacházejí produkty ze Západní Sahary vyvážené do Unie, aniž by tím byla dotčena jednání o Západní Sahaře vedená Organizací spojených národů a bez toho, že by se tím předjímal konečný výsledek sporu. Návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody formou výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé, tudíž nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné nebo vhodné pro dosažení stanovených cílů. Volba nástroje Příslušné protokoly lze měnit pouze dohodou mezi stranami. To se rovněž týká požadované spolupráce mezi orgány nutné pro zavedení obchodních preferencí. Dohoda bude mít formu výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím. Dohoda mezi Evropskou unií a Marockým královstvím je jediným nástrojem, který umožňuje zajistit, aby mohly produkty pocházející ze Západní Sahary využívat preferenčního původu, protože jedině marocké orgány jsou schopné zajistit dodržování pravidel nezbytných pro udělení těchto preferencí. Návrh dohody obsahuje možnost prozatímního používání dohody před jejím uzavřením. Nepovažuje se nicméně za nutné takové prozatímní používání navrhnout. 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Posouzení dopadů Na základě žádosti Rady posoudila Komise možný dopad dohody na udržitelný rozvoj, a to zejména z hlediska výhod a nevýhod plynoucích z udělení celních preferenci na produkty ze Západní Sahary pro její obyvatelstvo. Útvary Komise čelily různým metodologickým obtížím. Zaprvé a obecně vzato, jsou statistické informace o Západní Sahaře neúplné a nesourodé. Další obtíž souvisí s postupem, který se uplatňoval až do vydání rozsudku Soudního dvora Evropské unie dne 21. prosince CS 3 CS

2016. Vzhledem k tomu, že se na zboží dovážené do Unie ze Západní Sahary fakticky uplatňovaly stejné celní preference jako na zboží pocházející z Maroka, není obvykle možné odlišit dovoz z Maroka od dovozu ze Západní Sahary. Navíc samotný pojem dotčené obyvatelstvo může být vykládán různě, nebo dokonce zcela odlišně 4. Může jednak odkazovat na obyvatelstvo obývající příslušné území, což je marocký výklad, který nerozlišuje mezi obyvateli na základě jejich příslušnosti k určitému etniku nebo komunitě. Nebo může odkazovat na obyvatelstvo určené svou etnickou/komunitní příslušností (Sahrawiové); v tomto případě mohou mezi dotčené obyvatelstvo přinejmenším částečně patřit také osoby žijící mimo Západní Saharu (uprchlíci), přičemž někteří dnešní obyvatelé, kteří se zde usadili teprve nedávno, by mezi ně naopak patřit nemuseli. Tento výklad uplatňuje zejména Fronta Polisario. Lid Západní Sahary má sice právo na sebeurčení, ale není na Evropské unii, aby provedla sčítání lidu, a dokumenty OSN, které se týkají ekonomických aktivit na nesamosprávných územích, se ve věci sociálních a ekonomických přínosů rovněž vztahují na obyvatele těchto území 5. S ohledem na tyto rozdíly a skutečnost, že je obtížné posuzovat dopad na lid, který zatím nebyl pevně vymezen, a rovněž vzhledem ke skutečnosti, že celní preference se rozšiřují na produkty pocházející z určitého území, a tudíž i výhody budou logicky vázány hlavně na toto území, bylo posouzení zaměřeno na přínos pro obyvatelstvo Západní Sahary. Kritéria pro posouzení vycházejí z relevantních prvků obsažených v článku 73 Charty Organizace spojených národů, kde se uvádí, že ti, kdo přejímají odpovědnost za správu území, jejichž lid ještě nedosáhl v plné míře samosprávy, uznávají zásadu, že zájmy obyvatel těchto zemí jsou nejpřednější, a že přijímají za svou svatou povinnost závazek co nejvíce podporovat jejich blahobyt. Předmětem posouzení jsou tedy obchodní toky ze Západní Sahary, zejména produkty rybolovu, zemědělské produkty a fosfáty, jakož i dopad na přírodní zdroje, zaměstnanost a lidská práva. Posouzení vychází jak z analýzy stávajících údajů, tak z prognózy vývoje. Vzhledem ke zvláštní situaci Západní Sahary a s přihlédnutím k tomu, že pro Unii jako třetí stranu je obtížné provádět šetření na jejím území, se Komise snažila získat objektivní a spolehlivé údaje zejména komunikací s Marokem, občanskou společností a Frontou Polisario a využitím veřejně dostupných informací. Rovněž zohlednila veškeré ostatní dostupné informace. V některých případech jsou však informace i nadále neprůkazné a omezené. Konzultace se zúčastněnými stranami Útvary Evropské komise a Evropská služba pro vnější činnost provedly rozsáhlou konzultaci s obyvatelstvem Západní Sahary. Tato konzultace ukázala většinově pozitivní názor ohledně změny liberalizační dohody za účelem rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary. Většina oslovených zmiňovala kladný dopad na obyvatelstvo jako celek, a zejména pak zdůraznila rozhodující pákový efekt, který by takové obchodní preference měly v oblasti soukromých investic. Uvedli, že privilegovaný přístup na evropské trhy by zlepšil podnikatelské prostředí a příliv přímých evropských investic, což by posílilo nový model participativního a udržitelného 4 5 Je třeba připomenout, že například francouzská verze směrnice pro vyjednávání používá termín populations, zatímco anglická používá výraz people, což ukazuje, že již v dokumentech OSN se používá nejednotná terminologie. Také například ve stanovisku Mezinárodního soudního dvora ze dne 16. října 1975 je v závěrech použit ve francouzské verzi termín populations, ale v anglické verzi termín people. Rezoluce přijatá Valným shromážděním dne 7. prosince 2017 o hospodářských a jiných aktivitách poškozujících zájmy obyvatel nesamosprávných území (dokument A/RES/72/92 z 14. prosince 2017). CS 4 CS

rozvoje Západní Sahary. Naproti tomu přetrvávající právní nejistota, jež komplikuje obchodní toky se Západní Saharou, by podle tohoto většinového názoru mohla významně ohrozit sociální a hospodářský rozvoj, čemuž ostatně již nasvědčuje zpomalení obchodních vztahů mezi Západní Saharou a některými členskými státy nebo zpomalení patrná v některých odvětvích. Oslovení jsou toho názoru, že omezení přístupu Západní Sahary na zahraniční trhy a k zahraničním investicím by jen brzdilo rozvoj místních hospodářských aktivit a mohlo by ohrozit některé aspekty sociálně-ekonomického a politického vývoje v době, kdy se zdá, že by Západní Sahara měla konečně nastoupit cestu rozvoje. Do konzultace byla zahrnuta i Fronta Polisario, která stejně jako některé nevládní organizace vyjádřila negativní stanovisko. K tomu je nevedly ani tak obavy, že by plánované celní preference mohly mít na obyvatelstvo Západní Sahary nějaký konkrétní negativní dopad, jako spíše znepokojení, že jejich udělení podpoří udržení současného stavu v Západní Sahaře, kterou podle nich Maroko okupuje. Z posouzení vyplývá, že přiznání celních preferencí zakotvených v dohodě o přidružení mezi EU a Marokem má na hospodářství Západní Sahary pozitivní vliv, přičemž v budoucnosti by měl být tento účinek zachován či případně posílen. Obavy z toho, že rozšíření celních preferencí by znamenalo uznání současného stavu, nejsou podložené, neboť žádné ustanovení dohody o přidružení neimplikuje uznání svrchovanosti Maroka nad Západní Saharou. Lidská práva V oblasti lidských práv je situace v Západní Sahaře obecně srovnatelná s lidskoprávní situací v Maroku. Mechanismy i zákony na jejich ochranu jsou stejné. Západní Sahara má však v souvislosti s politickým sporem určitá specifika, která se týkají zejména svobody projevu, shromažďování a sdružování. Jakékoli zásahy do územní celistvosti, tedy i podpora snah Fronty Polisario o nezávislost, jsou pod hrozbou pokuty nebo dokonce trestu odnětí svobody zakázány. Obecně lze uvažovat o očekávaném dopadu, který může mít rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary na situaci lidských práv na tomto území, obdobně jako v případě dopadu dohody o přidružení mezi EU a Marokem na lidskoprávní situaci v Maroku. Jelikož dohoda v různých oblastech podporuje sbližování právních předpisů s normami Evropské unie, je vidět její nepřímý pozitivní účinek, zejména v oblasti pracovních podmínek (například opatření pro bezpečnost práce), pracovněprávních předpisů (například ochrana dětí), fytosanitárních opatření nebo ochrany spotřebitele. Hospodářský a obchodní dopad K jednotlivým hospodářským odvětvím je možné učinit následující závěry. Západní Sahara má zemědělskou produkci zaměřenou hlavně na rané plodiny (rajčata, melouny), pro něž existuje v Evropské unii trh. Tato produkce se odhaduje na 64 000 tun a představuje 14 000 přímých pracovních míst. Její dovozní hodnota činí zhruba 65 milionů EUR. Při neexistenci celních preferencí by na tento vývoz připadlo clo ve výši 6,6 milionu EUR. Pokud by Západní Sahara v rámci momentálně zvažovaných projektů svou produkci a vývozy do Evropské unie rozšířila, mohl by do budoucna tento hospodářský přínos vzrůst. To by mělo dopad i na počet pracovních míst, jejichž počet by se mohl podle některých prognóz až zpětinásobit. Pokud jde o tvrzení, že rozvoj zemědělských aktivit podpořený dohodou ovlivní využívání přírodních zdrojů, a to zejména vody, pak marocké odhady ohledně spotřeby CS 5 CS

spodní vody, které sice někteří zpochybňují, uvádějí jen mírný dopad na neobnovitelné vodní zásoby. Rovněž jsou přijímána opatření na snížení využívání spodních vod (lokální zavlažování, odsolování mořské vody). Celkově vzato se zdá, že jednak v současné době existuje jen málo spolehlivých alternativních možností, které by umožňovaly hospodářský rozvoj dotčeného území, jednak jsou nevýhody spojené s čerpáním vodních zdrojů kompenzovány pozitivním hospodářským dopadem na Západní Saharu. Co se týká odvětví produktů rybolovu, má Západní Sahara významný zpracovatelský průmysl se 141 podniky, které mají povolení vyvážet do Evropské unie. Vývoz produktů rybolovu z tohoto území činil v roce 2015 a 2016 100 až 200 milionů EUR. Na vývozu těchto produktů do Evropské unie záviselo přímo či nepřímo asi 45 000 pracovních míst. Rozšíření celních preferencí na tento dovoz by mělo výrazný dopad na hospodářství daného území, a tudíž i na zaměstnanost. Bylo by rovněž v souladu s postojem Evropské unie, která se podílí na rozvoji Západní Sahary svou finanční podporou konkurenceschopnosti tohoto odvětví, zaměstnanosti a kvality života rybářů, jakož i udržitelného využívání přírodních zdrojů. Naproti tomu zamítnutí udělení celních preferencí by ohrozilo jak vývoz, tak zaměstnanost, a podpořilo by přesun zpracovatelských aktivit do jiných lokalit, pravděpodobně do Maroka. Zamítnutí by rovněž bylo v rozporu s cíli Evropské unie, která chce rozvoj tohoto odvětví v Západní Sahaře podporovat. Evropští dovozci produktů rybolovu ze Západní Sahary uvedli, že pokud by nebyla přiznána žádná celní preference, byl by nákup těchto produktů vzhledem k vysokému společnému vnějšímu clu (bez preferenčního režimu nepreferenční celní sazby) daleko méně výhodný. Konečně, pokud jde o odvětví fosfátů, to vzhledem k současnému stavu není bezprostředně a přímo ovlivněno vyloučením Západní Sahary z dohody o přidružení. Existují pro to tři hlavní důvody: 1. na některé produkty (surové fosfáty) se vztahuje nulové clo (doložka nejvyšších výhod), 2. neexistuje produkce fosfátů, pro které by v Unii existoval trh, 3. skutečnost, že některé fosfáty produkované v Západní Sahaře jsou zpracovávány v Maroku (nebo v jakékoli jiné zemi, s níž má Evropská unie uzavřenou preferenční dohodu), by byla postačující k tomu, aby byl těmto produktům přiznán preferenční marocký původ, takže výhody plynoucí z celních preferencí udělených pro tyto zpracované produkty nezávisí na původu nerostů. Zároveň se však ukazuje, že udělení preferencí produktům pocházejícím ze Západní Sahary by mělo dopad na rozvoj produkce některých fosfátů v budoucnosti. Pokud by na vývoz těchto fosfátových produktů do Unie nebylo uděleno preferenční zacházení, ohrozilo by to ohlášené rozsáhlé investice (více než 2 miliardy dolarů) do výroby produktů z fosfátu v Západní Sahaře (zejména kyseliny fosforečné a hnojiv). Tyto investice by při neexistenci preferencí bylo zajímavější směřovat spíš než do Západní Sahary do míst, kde je možné preference na produkci získat (například do Maroka). Přerušení investic v Západní Sahaře by pak mělo dopad na výrobní kapacitu, rozmanitost produktů, a tudíž i na zaměstnanost v odvětví fosfátů v tomto regionu. V obecné rovině by tak mělo mít přiznání celních preferencí výrazný dopad na hospodářský rozvoj tohoto území. Aby bylo možné tento dopad monitorovat, je v dohodě výslovně zakotven odpovídající rámec a postup, který stranám umožní na základě pravidelné výměny informací posuzovat dopady dohody během jejího provádění. I přes obtíže spojené se získáváním vždy přesných údajů je možné z této studie vyvodit, že Západní Sahara má hospodářské aktivity a produkci, kterým by velice prospělo, kdyby mohly využívat stejných celních preferencí, jaké jsou udělené Marockému království. Některé CS 6 CS

produkce využívaly těchto preferencí fakticky až do 21. prosince 2016, což umožnilo rozvíjet v Západní Sahaře hospodářské aktivity a pracovní příležitosti: jedná se zejména o odvětví produktů rybolovu a některých zemědělských produktů. Rozšířením celních preferencí na tyto produkty by bylo možné zajistit pokračování jejich vývozu. Má-li dojít k potřebné diverzifikaci hospodářského potenciálu Západní Sahary, je potřeba podpořit zahraniční investice, jejich předpokladem je zejména zvýšení právní jistoty, a tudíž vyjasnění celních podmínek použitelných na současný a budoucí vývoz ze Západní Sahary do Unie. Rozšíření výhod z celních preferencí na produkty ze Západní Sahary může přispět k vytvoření bezpečnějšího investičního prostředí a vzhledem k nevyužitému hospodářskému potenciálu tohoto území a k nízké současné úrovni jeho přímých zahraničních investic může přispět k jeho rychlému a výraznému rozvoji, který příznivě ovlivní i zaměstnanost. Neudělení celních preferencí by naopak vývozy ze Západní Sahary výrazně ohrozilo, což se týká hlavně produktů rybolovu a zemědělských produktů, a je pravděpodobné, že již tak omezené produkce by ještě poklesly, což by znamenalo vznik další překážky pro rozvoj tohoto území. Pokud by nedošlo k rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary, uplatnily by se na ně unijní cla v režimu doložky nejvyšších výhod, a produkty by tak neměly privilegovaný přístup na trh Evropské unie. To by sice mělo jen velmi omezený dopad na vývoz průmyslových produktů (fosfátů), zato vývoz produktů rybolovu a zemědělských výrobků do Unie by to ovlivnilo velmi negativně. V obecnější rovině lze říct, že přiznání celních preferencí by mělo stimulovat investice do příslušných odvětví, a výrazně tak ovlivnit hospodářský rozvoj Západní Sahary. Jedná se například o některé fosfáty (zejména kyselinu fosforečnou a hnojiva), u nichž se s investicemi již počítá, zemědělství, kde rovněž existují rozvojové projekty, a rybolov. Pokud by však k přiznání celních preferencí nedošlo, mohlo by to znamenat překážky pro investice, rozvoj, diverzifikaci hospodářských aktivit a zaměstnanost. Z mezinárodního práva a zejména článku 36 Vídeňské úmluvy vyplývá, že přiznání celních preferencí představuje samo o sobě pro území Západní Sahary jen dodatečné clo bez povinnosti protiplnění, proto lze předpokládat, že je pro ně přínosné. Uváděné potenciální negativní účinky jsou čistě nepřímé účinky v případě využívání vodních zdrojů nebo s dopadem na zaměstnanost. V oblasti lidských práv není možné celním preferencím připisovat žádný negativní účinek. Účelnost právních předpisů a zjednodušení Návrh nesouvisí s programem REFIT. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Co se týká celních příjmů Unie, nemělo by dojít k žádnému významnému dopadu na rozpočet. V tomto ohledu je třeba připomenout, že až do 21. prosince 2016 byly produkty pocházející ze Západní Sahary při vstupu do Unie fakticky osvobozeny od cla. 5. OSTATNÍ PRVKY Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv Aby bylo možné monitorovat dopady dohody na příslušné obyvatelstvo a na využívání přírodních zdrojů na příslušném území, je v dohodě výslovně zakotven odpovídající rámec a postup, který stranám umožní na základě pravidelné výměny informací vyhodnocovat dopady CS 7 CS

dohody během jejího provádění. Evropská unie a Maroko se dohodly na vzájemné výměně informací, která proběhne nejméně jednou ročně v rámci Výboru pro přidružení, zřízeného dohodou o přidružení mezi EU a Marokem. Konkrétní podmínky vyhodnocování budou stanoveny později, aby je mohl schválit Výbor pro přidružení. Občanská společnost bude o provádění dohody informována prostřednictvím útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost. CS 8 CS

2018/0257 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem i) této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé 6 (dále jen dohoda o přidružení ) vstoupila v planost dne 1. března 2000. (2) Od vstupu v platnost dohody o přidružení posilovala Unie průběžně bilaterální vztahy s Marokem a přiznala mu rozšířený status. (3) Zároveň neuznala svrchovanost Maroka nad Západní Saharou a neustále připomínala, že jí záleží na vyřešení konfliktu v Západní Sahaře, nesamosprávném území, které je v současné době z velké části pod správou Maroka. Plně podporuje úsilí generálního tajemníka OSN a jeho osobního vyslance pomoci stranám najít spravedlivé, trvalé a vzájemně přijatelné politické řešení, které umožní sebeurčení lidu Západní Sahary v rámci ujednání, jež budou v souladu se zásadami a cíli Charty Organizace spojených národů, jak jsou uvedeny v rezolucích Rady bezpečnosti OSN, zejména v rezolucích č. 2152 (2014) a č. 2218 (2015). (4) Od vstupu v platnost dohody o přidružení byly produkty pocházející ze Západní Sahary s osvědčením o původu z Maroka dováženy do Unie s celními preferencemi zakotvenými v relevantních ustanoveních této dohody. (5) V rozsudku ve věci C-104/16 P 7 však Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že dohoda o přidružení se vztahuje pouze na území Marockého království, a nikoli Západní Sahary, která je nesamosprávným územím. (6) Je důležité zajistit, aby nedošlo k narušení obchodních toků, které se rozvinuly v průběhu let, a zároveň poskytnout odpovídající záruky pro ochranu lidských práv a zajištění udržitelného rozvoje na příslušných územích. Rada tedy dne 29. května 2017 pověřila Komisi zahájením jednání s Marockým královstvím s cílem ustanovit právní základ pro přiznání celních preferencí zakotvených v dohodě o přidružení produktům 6 7 Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2. Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016, Rada v. Fronta Polisario, C-104/16 P, ECLI:EU:C:2016:973. CS 9 CS

pocházejícím ze Západní Sahary. Vzhledem k tomu, že jedině marocké orgány jsou schopné zajistit dodržování pravidel nezbytných pro udělení těchto preferencí, představuje dohoda mezi Evropskou unií a Marockým královstvím jediný nástroj, jak zajistit, aby mohl dovoz produktů pocházejících ze Západní Sahary využívat statusu preferenčního původu. (7) Komise posoudila možný dopad dohody na udržitelný rozvoj, a to zejména z hlediska přínosů a nevýhod plynoucích z celních preferencí udělených na produkty ze Západní Sahary pro příslušné obyvatelstvo, a též dopad na využívání přírodních zdrojů na příslušných územích. Dopady celních výhod na zaměstnanost, lidská práva a využívání přírodních zdrojů jsou však nepřímé povahy, a tudíž velmi obtížně měřitelné. V tomto ohledu rovněž není snadné získat objektivní informace. (8) Z provedeného posouzení nicméně vyplývá, že celkové výhody pro hospodářství Západní Sahary plynoucí z přiznání celních preferencí ustanovených v dohodě o přidružení produktům pocházejícím ze Západní Sahary, a zejména silný pákový efekt pro hospodářský růst, a tudíž i sociální rozvoj, převažují nad nevýhodami zmiňovanými během konzultací, jako je extenzivní využívání přírodních zdrojů a zejména zásob podzemních vod, pro něž již byla přijata opatření. (9) Rozšíření celních preferencí na produkty pocházející ze Západní Sahary tak bude mít globálně pozitivní dopad na příslušné obyvatelstvo a mělo by umožnit udržet tento účinek i do budoucnosti, popřípadě ho ještě zvýšit. Z posouzení vyplývá, že rozšíření výhod celních preferencí na produkty ze Západní Sahary může posílit jistotu investičního prostředí a napomoci rychlému a silnému rozvoji s příznivým dopadem na místní zaměstnanost. Skutečnost, že v Západní Sahaře existují hospodářské aktivity a produkce, kterým by velice prospělo udělení celních preferencí podle smlouvy o přidružení, ukazuje, že jejich neudělení by významně ohrozilo vývoz ze Západní Sahary, zejména vývoz produktů rybolovu a zemědělských produktů. Přiznání celních preferencí by mělo podpořit příliv investic, a pozitivně tak ovlivnit hospodářský rozvoj Západní Sahary. (10) Komise ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost rovněž zajistila, aby bylo vhodným způsobem zapojeno i obyvatelstvo, jehož se tato dohoda dotýká, a uspořádala konzultace, jichž se zúčastnilo široké spektrum subjektů a činitelů sociálněekonomické a politické sféry z řad obyvatelstva Západní Sahary. Ti se většinově vyslovili pro rozšíření celních preferencí podle dohody o přidružení i na Západní Saharu. Ti, kdo rozšíření odmítli, neidentifikovali žádný konkrétní negativní dopad na místní obyvatelstvo, ale soudili zejména, že by tato dohoda stvrdila postavení Maroka na území Západní Sahary. Žádné ustanovení této dohody však neumožňuje tvrdit, že by uznávala svrchovanost Maroka nad Západní Saharou. Unie bude i nadále vyvíjet zvýšené úsilí na podporu procesu mírového řešení konfliktu, který byl započat pod záštitou OSN. (11) V souladu s rozhodnutím [XXX] Rady ze dne [ ] 8 Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé, byla podepsána dne [ ] s výhradou jejího pozdějšího uzavření. 8 Rozhodnutí [ ] Rady ze dne [ ] o podpisu jménem Evropské unie Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (Úř. věst. [ ], [ ], s. [ ]) CS 10 CS

(12) Dohoda přispívá k plnění cílů sledovaných Unií v rámci článku 21 Smlouvy o Evropské unii. (13) Dohoda by měla být schválena jménem Evropské unie, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Dohoda formou výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé se schvaluje jménem Unie. Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí. Článek 2 Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou učinit jménem Unie v souladu s dohodou oznámení vyjadřující souhlas Evropské unie s tím, aby byla dohodou vázána. Článek 3 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost [ ] prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V Bruselu dne Za Radu předseda/předsedkyně CS 11 CS