Die ⒍ Januaris. In Epiphania Domi. Duplex ⒈ classis. Ad usum secundum consuudes chori»conventus Choralis«. Editio Sancti Wolfgangi 2015
Léctio sancti Evangélii secúndum Matthǽum. Matth. 2, 1-12 Cum natus ess Jesus Béthlehem Juda diébus Heródis regis, ecce Když se Ježíš narodil za dnů krále Heroda v judském Blémě, hle, do Magi ab Oriénte venérunt Jerosólymam, dicéntes: Ubi est qui natus est Rex Jeruzaléma přišli mudrcové od Východu a řekli: Kde je ten židovský král, Judæórum? Vídimus enim stellam ejus Oriénte, vénimus adoráre eum. který se právě narodil? Viděli jsme totiž, jak vyšla hvězda, a přišli jsme se Audiens autem Heródes rex, turbátus est, omnis Jerosólyma cum illo. Et mu poklonit. Když se to dozvěděl král Herodes, znepokojil se a s ním celý cóngregans omnes príncipes sacerdótum, scribas pópuli, sciscitabátur ab Jeruzalém. Shromáždil všechny velekněze spolu se zákoníky lidu a vyptával eis, ubi Christus nascerétur. At illi dixérunt ei: In Béthlehem Judæ: sic se jich na místo, kde se má Kristus narodit. V judském Blémě, řekli enim scriptum est per Prophétam: Et tu Béthlehem terra Juda, nequáquam mu, takto je totiž napsáno u proroka: A ty Bléme, zemi judská, nejsi mínima es prcípibus Juda: ex te enim éxi dux, qui regat pópulum nikterak nejmenší z předních Judových měst, neboť z tebe vzejde vévoda, jenž meum Israël. Tunc Heródes, clam vocátis Magis, diligénter dídicit ab eis bude pást můj izraelský lid. Tu Herodes potají předvolal mudrce, vyptal tempus stellæ, quæ appáruit eis: Et mittens illos Béthlehem, dixit: Ite, se jich na přesnou dobu, kdy se ta hvězda ukázala, poslal je do Bléma terrogate diligénter de púero: cum venéritis, renuntiáte mihi, ut a řekl: Jděte a pečlivě po tom dítěti pátrejte, a až je nalezne, oznamte ego véniens adórem eum. Qui cum audíssent regem, abiérunt, ecce stella, mi to, abych se mu i já přišel poklonit. Poté, co krále vyslechli, vydali se quam víderant Oriénte, antecedébat eos, usque dum véniens star supra, na cestu; a hle, hvězda, kterou předtím viděli vycház, šla před nimi, až ubi erat puer. Vidéntes autem stellam gavísi sunt gáudio magno valde. Et se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když tu hvězdu uviděli, velice se trántes domum, venérunt púerum cum María matre ejus, procidéntes zaradovali. Vešli tedy do příbytku, uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli adoravérunt eum: apértis thesáuris suis obtulérunt ei múnera, aurum, thus na zem a klaněli se mu; potom otevřeli své pokladnice a podali mu dary: myrrham. Et respónso accépto somnis, ne redírent ad Heródem, per zlato, kadidlo a myrhu. Když pak ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi áliam viam revérsi sunt regiónem suam. nevraceli, vydali se jou cestou a navrátili se do své země.
In Vesperis. / 3 Oratio ante divum Officium. Aperi, Dóme, os meum ad benedicéndum nomen sanctum tuum: munda quoque cor meum ab ómnibus vanis, pervérsis, aliénis cogitatiónibus: telléctum illúma, afféctum flámma, ut digne, atténte ac devóte hoc Offícium recitáre váleam, exaudíri mérear ante conspéctum Divínæ Majestátis tuæ. Per Christum, Domum nostrum. A. Amen. Dóme, unióne illíus divínæ tentiónis, qua ipse terris laudes Deo persolvísti, has tibi Horas (vel hanc tibi Horam) persólvo. Otevři, Pane, má ústa, abych chválil tvé svaté jméno. Očisti mé srdce od všech marnivých, zvrácených a jých myšlenek, osvěť rozum, rozněť cit, abych mohl důstojně, soustředěně a zbožně recitovat a vysloužil si být vyslyšen před tváří tvé velebnosti. Skrze Krista Vesperæ Oratio post divum Officium. Orationem sequentem devote post Officium recitantibus Leo Papa X. defectus, culpas eo persolvendo ex humana fragilitate contractas, dulsit, dicitur flexis genibus. Sacrosánctæ divíduæ Tritáti, crucifíxi Dómi nostri Jesu Christi humanitáti, beatíssimæ gloriosíssimæ sempérque Vírgis Maríæ fecúndæ tegritáti, ómnium Sanctórum universitáti sit sempitérna laus, honor, virtus glória ab omni creatúra, nobísque remíssio ómnium peccatórum, per fíta sǽcula sæculórum. A. Amen. B. Beáta víscera Maríæ Virgis, quæ portavérunt ætérni Patris Fílium. A. Et beáta úbera, quæ lactavérunt Christum Domum. Et dicitur secro Pater noster. Ave María. Následující modlitbu opatřil pro ty, kdo ji zbožně vyřknou po hodkách, zesnulý papež Lev X. odpustky za hříchy vzniklé při konání hodek z lidské křehkosti. Říká se vkleče. Svatosvaté a nerozdílné Trojici, ukřižovanému lidství našeho Pána Ježíše Krista, přeblažené a přeslavné plodné neporušenosti vždy Panny Marie i souhrnu všech svatých buď ode všeho stvoření věčná chvála, čest a sláva, nám pak buď dáno odpuštění všech hříchů, po nekonečné věky věků. Amen. In Vesperis. É ª ò ઢ É ª ò ઢ É ª Ý D E- ò ઢ us, adju-tó-ri-um me-um ténde. A. Dóme, É ª ò ઢ ad adjuvándum «me ò Patri, «ò festí-na. Gló-ri- a Fí-li-o, Spi- rí-tu-i Sancto. e-rat nunc, semper, Amen. Si-cut prcí-pi-o, sǽcu-la sæcu-lórum. Al le-lú-ia.
ª 4 / In Vesperis. Vesperæ Psalmus 1. A II D É N- te Ҥ ᔣ ante É É «nus 㲬 ÉÉÉ ᒣ ª É mun do lu-cí- fe-rum gé-ni-tus, sǽ-cu- la, Dó-mi- Sal-vá-tor no-ster hó-di- e appá-ru- it. H76 Náš Pán a Spasitel, před jitřenkou a před věky zplozený, se dnes zjevil světu. Di- xit Dómus Dómo me È îã - o: Sede a dextris me ú È îã - is: Psalmus 109. Donec ponam imícos tuos, scabéllum pedum tuórum. Virgam virtútis tuæ emítt Dómus ex Sion: domáre médio imicórum tuórum. Tecum prcípium die virtútis tuæ splendóribus sanctórum: ex útero ante lucíferum génui te. Jurávit Dómus, non pænitébit eum: Tu es sacérdos ætérnum secúndum órdem Melchísedech. Dómus a dextris tuis, confrégit die iræ suæ reges. Judicábit natiónibus, implébit ruínas: conquassábit cápita terra multórum. De torrénte via bib: proptérea exaltábit caput. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Řekl Hospod mému Pánu: Zasedej po mé pravici, dokud nedám nepřátele za podnož tvým nohám. Mocnému žezlu tvému dá vzejít Hospod ze Sionu: panuj uprostřed nepřátel svých! Ty vládni ve dni své síly v lesku svatém, z lůna před jitřenkou zplodil jsem tě. Přisáhl Hospod (takto): - a žel toho nebude - Ty jsi knězem navěky jako byl Melchisedech! Pán bude tobě po pravici, bít bude v den hněvu svého krále; mezi národy soud konat, dokonale poráži, tříštit hlavy po celé zemi. Z potoka na cestě bude píti, protož pozdvihne hlavu.
ª ª In Vesperis. / 5 Psalmus 2. V I g2 㲧 ઢ É ê lú- 㲧 ia. É»É «lem, 㲩 a 䓀 㲧 É ª É Vzešlo tvé světlo, Jeruzaléme, a Hospodova velebnost září nad tebou a národy budou kráč v tvém světle. Aleluja. Dóme ò È îã cor - de È îã me - o: É Û É Ì Ì ta justórum,» 㒧 est, E-nit lu-men tú- um Je- rú-sa- gló- ri- Dó- mi-ni su-per te or- ambu-lá-bunt gentes lú-mi-ne tu- o, al- le- Con-fi-tébor ti-bi to-to consí-li-o congrega-ti- È îã ó - H72 㲧 É ª Ý Psalmus 110. 㲧 ne. Vesperæ Magna ópera Dómi: exquisíta omnes voluntátes ejus. Conféssio magnificéntia opus ejus: justítia ejus man sǽculum sǽculi. Memóriam fecit mirabílium suórum, miséricors miserátor Dómus: escam dedit timéntibus se. Memor erit sǽculum testaménti sui: virtútem óperum suórum annuntiábit pópulo suo: Ut d illis hæreditátem géntium: ópera mánuum ejus véritas judícium. Fidélia ómnia mandáta ejus: confirmáta sǽculum sǽculi: facta veritáte æquitáte. Redemptiónem misit pópulo suo: mandávit ætérnum testaméntum suum. Sanctum terríbile nomen ejus: ítium sapiéntiæ timor Dómi. Chci tě slavit, Pane, z celého srdce ve sboru spravedlivých, jakož i v obci. Veliká jsou Hospodova díla, dokonalá podle všech jeho plánů. Slavná a velebná jest čnost jeho, a jeho spravedlnost zůstává na věky. Ustanovil památku na své divy, milosrdný a milostivý Pán jest. Pokrm dává těm, kdož se ho bojí, na věky je pamětliv své smlouvy. Moc svých skutků ukázal svému lidu, odevzdav mu, čím pohané dědičně vládli. Díla rukou jeho jsou věrnost a právo; všecko, co ustanovil, je spolehlivo, je to utvrzeno na věky věkův, vydáno upřímně a spravedlivě. Vykoupení seslal svému lidu, věčnou platnost udělil své smlouvě. Svaté jest a hrozné jeho jméno; počátek moudrosti je bázeň Páně.
ª ª 6 / In Vesperis. Vesperæ Intelléctus bonus ómnibus faciéntibus eum: sǽculum sǽculi. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, Amen. laudátio ejus man sǽcula sæculórum. Blahé má poznání kdokoli tak čí; chvála jeho zůstane na věky věkův. V E-nit 㲧 ઢ ambu-lá-bunt gentes lú-mi-ne tu- o, al- le- É ê lú- 㲧 ia. É»É «lem, 㲩 a 䓀 㲧 É ª É É Û É Ì Ì ta» 㒧 est, lu-men tú- um Je- rú-sa- gló- ri- Dó- mi-ni su-per te or- 㲧 É ª Ý
«In Vesperis. / 7 Psalmus 3. H76 Vesperæ A I g3 is É É 㲧 É «É É thus É É ª myrrham, 䓅 ÉÕ - pér-tis the-sáu-ris su- ob- tu-lé-runt Ma- gi Dó-mi-no au-rum, al-le- lú-ia. Mudrci otevřeli své pokladnice a obětovali Pánu zlato, kadidlo a myrhu. Aleluja. ò È îã ti - m Dó È îã mi num: Be- á-tus vir qui mandá-tis e-jus vo-l ni È îã - mis. Psalmus 111. Potens terra erit semen ejus: generátio rectórum benedicétur. Glória divítiæ domo ejus: justítia ejus man sǽculum sǽculi. Exórtum est ténebris lumen rectis: miséricors, miserátor, justus. Jucúndus homo qui miserétur cómmodat, dispón sermónes suos judício: quia ætérnum non commovébitur. In memória ætérna erit justus: ab auditióne mala non timébit. Parátum cor ejus speráre Dómo confirmátum est cor ejus: non commovébitur donec despíciat imícos suos. Dispérsit, dedit paupéribus: justítia ejus man sǽculum sǽculi: cornu ejus exaltábitur glória. Peccátor vidébit, irascétur, déntibus suis frem tabésc: desidérium peccatórum períbit. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Blaze tomu, kdo se bojí Hospoda, a v jeho příkazech velikou zálibu má. Mocné v zemi bude potomstvo jeho, rodu poctivých bude požehnáno. Hojnost a bohatství v domě jeho, a jeho spravedlnost zůstává na věky. Září v temnu jak světlo spravedlivým, je milostivý, slitovný, spravedlivý. Šťasten, kdo je soucitný a půjčuje, kdo své věci vyřizuje dle práva. Neboť na věky nebude se viklat, v paměti věčné bude spravedlivý. Zprávy zlé se nemusí obávati, pevně doufá srdce jeho v Pána. Pevné jest srdce jeho, nebojí se, až může hleděti vítězně na odpůrce. Plýtvá bezmála jak rozdává chudým, jeho spravedlnost zůstává na věky, čelo jeho vysoko ve cti se zdvihá. Bezbožník vida to rozčiluje se zlostí, zuby svými skřípá a chřadne; přání hříšníků přichází na zmar.
ª 8 / In Vesperis. Vesperæ Psalmus 4. H76 M IV E a µµé É A- ri- flú-mi-na, É be-ne- dí- ci- te «hymnum É ᔣ É É fontes, É Dó-mi-no: dí- ci- te, Dó-mi-no, al-le-lú-ia. Moře a řeky, velebte Pána, velebte ho, všechny prameny. Aleluja. È îã mi num: úîã È Laudá-te pú-e-ri Dó laudá-te no-men Dómi-ni. Psalmus 112. Sit nomen Dómi benedíctum, ex hoc nunc, usque sǽculum. A solis ortu usque ad occásum, laudábile nomen Dómi. Excélsus super omnes gentes Dómus, super cælos glória ejus. Quis sicut Dómus Deus noster, qui altis hábitat, humília réspicit cælo terra? Súscitans a terra ínopem, de stércore érigens páuperem: Ut cólloc eum cum prcípibus, cum prcípibus pópuli sui. Qui habitáre facit stérilem domo, matrem filiórum lætántem. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Chvalte, sluhové, Hospoda, chvalte jméno Hospodovo. Buď jméno Hospod požehnáno od tohoto času až na věky. Od slunce východu do západu chváleno buď jméno Hospod. Vyvýšen nad všecky národy Hospod, ba nad nebesa sláva jeho. Kdo jako Hospod, Bůh náš?! Přebývá sice na výsostech, přece však nízkého si všímá na nebesích i na zemi. Zdvihá se země vysíleného, a z kalu povyšuje chuďasa, aby ho posadil vedle knížat, vedle knížat lidu svého. Usazuje bezdětnou v rodě učiv ji šťastnou matkou.
ª In Vesperis. / 9 In I. Vesperis: Psalmus 5. VII c2 Tella S ᔢ É i-sta ê É ª flamma vi-dé-runt, ma-gno Re-gi mú-ne-ra obtu-lé-runt. «É É ᢣÉ um 䲧 gi É Ì Ì É e- am H77 «Þ si-cut co-rú-scat, Re-gem ré-gum De- de-mónstrat: Ma- Vesperæ Tato hvězda se jako plamen třepotá a zjevuje Boha, krále králů. Mágové ji viděli a velkému králi dary odváděli. È îã - nes îã È Gen - tes: Lau-dá-te Dómum, om laudá-te e-um, È îã om - nes pó È îã pu- li: Psalmus 116. Quóniam confirmáta est super nos misericórdia ejus: véritas Dómi man ætérnum. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Chvalte Hospoda všichni pohané, vychvalujte ho všichni národové, neb mocně nad námi vznáší se jeho milost, a věrnost Hospodova trvá na věky.
ª 10 / In Vesperis. Vesperæ In II. Vesperis: Psalmus 5. VII c2 Tella S ᔢ É i-sta ê É ª flamma vi-dé-runt, ma-gno Re-gi mú-ne-ra obtu-lé-runt. «É É ᢣÉ um 䲧 gi É Ì Ì É e- am H77 «Þ si-cut co-rú-scat, Re-gem ré-gum De- de-mónstrat: Ma- Tato hvězda se jako plamen třepotá a zjevuje Boha, krále králů. Mágové ji viděli a velkému králi dary odváděli. È îã îã È - È îã pu- È îã ba- Psalmus 113. In de Ægýp to, domus é-xi-tu Isra-el Ja-cob de pó lo bár ro: Facta est Judǽa sanctificátio ejus, Israel potéstas ejus. Mare vidit, fugit: Jordánis convérsus est rrórsum. Montes exsultavérunt ut aríes, colles sicut agni óvium. Quid est tibi, mare, quod fugísti? tu, Jordánis, quia convérsus es rrórsum? Montes, exsultástis sicut aríes, colles, sicut agni óvium? A fácie Dómi mota est terra, a fácie Dei Jacob: Qui convértit pram stagna aquárum, rupem fontes aquárum. Non nobis, Dóme, non nobis: sed nómi tuo da glóriam. Super misericórdia tua, veritáte tua: nequándo dicant gentes: Ubi est Deus eórum? Deus autem noster cælo: ómnia quæcúmque vóluit, fecit. Simulácra géntium argéntum, aurum, ópera mánuum hómum. Os habent, non loquéntur: óculos habent, non vidébunt. Když vyšel Israel z egyptské země, Jakobův rod z národa cizáků, stalo se Judstvo svatyní jeho, Israelstvo královstvím jeho. Moře to vidělo, i prchlo, Jordán obrátil se nazpět, hory jak berani poskakovaly, pahorky jako mláďata ovčí. Co je ti, ó moře, že prcháš, a ty, Jordáne, že se vracíš, hory, že skáče jako berani, pahorky, jako mláďata ovčí? Před tváří Páně chvěj se země, před tváří Boha Jakobova, jenž mění skálu v jezera vodstva a křemen ve vody tryskající. Ne nám, Hospode, ne nám, ale jménu svému čest zjednej pro svou milostivost a věrnost, aby nemohli pohané říci: Kde (pak) mají Boha svého? Vždyť je Bůh náš na nebesích, čí vše, co jemu se líbí. Modly (však) pohanů stříbro a zlato, výrobky jsou rukou lidských. Ústa mají a nemohou mluvit, oči mají a nemohou vidět,
ª In Vesperis. / 11 Aures habent, non áudient: nares habent, non odorábunt. Manus habent, non palpábunt: pedes habent, non ambulábunt: non clamábunt gútture suo. Símiles illis fiant qui fáciunt ea: omnes qui confídunt eis. Domus Israel sperávit Dómo: adjútor eórum protéctor eórum est. Domus Aaron sperávit Dómo: adjútor eórum protéctor eórum est. Qui timent Dómum, speravérunt Dómo: adjútor eórum protéctor eórum est. Dómus memor fuit nostri: benedíxit nobis. Benedíxit dómui Israel: benedíxit dómui Aaron. Benedíxit ómnibus, qui timent Dómum, pusíllis cum majóribus. Adjíciat Dómus super vos: super vos, super fílios vestros. Benedícti vos a Dómo, qui fecit cælum, terram. Cælum cæli Dómo: terram autem dedit fíliis hómum. Non mórtui laudábunt te, Dóme: neque omnes, qui descéndunt férnum. Sed nos qui vívimus, benedícimus Dómo, ex hoc nunc usque sǽculum. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. S Tel ᔢ la É i-sta ê É ª flamma vi-dé-runt, ma-gno Re-gi mú-ne-ra obtu-lé-runt. «uši mají a nemohou slyš, nos mají, ale nemohou čichat, ruce mají a nemohou hmatat, nohy mají a nemohou chodit, nemohou křiči svým hrdlem. Podobni budou jim kteří je dělají, a všichni, kteří doufají v ně. Israel doufá v Hospoda, jest jejich pomocí a štítem. É Dům Aronův doufá v Hospoda, jest jejich pomocí a štítem. Ctitelé Páně doufají v Pána, jest jejich pomocí a štítem. Pán na nás pamatující žehná, žehná domu Israelovu, žehná domu Aronovu, žehná všem ctitelům Hospodovým, maličkým i velikým! Hospod rač vás rozmnožiti, (rozmnožit) vás i děti vaše! Žehnáni buďte od Hospoda, který učil nebe i zemi! Nebe jest nebe Hospodovo, zemi dal pak synům lidstva. Nebudou mrtví tě chválit, Pane, ti, kteří do pekel sestupují; my však živí chválíme Pána od tohoto času až na věky! É ᢣÉ um 䲧 gi É Ì Ì É e- am «Þ si-cut co-rú-scat, Re-gem ré-gum De- de-mónstrat: Ma- Vesperæ
ª «««12 / In Vesperis. Vesperæ Capitulum. Isaiæ 60, 1 È È ge, illumá-re Je-rú-sa-lem, + qui- a venit lumen tu-um, gló-ri- a Dómi-ni super te orta est. A. De-o grá-ti- as. S Ur Vzhůru! Zaskvěj se, Jeruzaléme! Neboť zde je tvoje světlo, a nad tebou vzchází Hospodova sláva. Responsorium breve. O VI ò ê -MNES rén- tes. Alle- lu-ia. de É É ª 㲱 ò» 㲧 É ent, B. Gló-ri- a Patri, Fí- li- o, ò ê ᔢ ª spi- rí-tu- i ò ઢ al leò ᔢ ઢ 㺬 lú-ia. ᔢÉ Sa-ba véni- Alle- lú-ia, sancto. Omnes. Omnes. B. Aurum thus É de- fe- 㲱 ò» 㲧 Þ Přijdou všichni ze Sáby, aleluja, aleluja. B. Přesou zlato a kadidlo.
««In Vesperis. / 13 Hymnus. C III Ibant unda o-rí-gem. Novum Je-su, Ru mú- ne-re. La- vácra genus sit ң quam sústu-lit. po- ң «um «æ «a, «tis : ң Regem ң Stellam ң Aquæ Qui appa-ru- í-sti ң ң sequéntes Agnus ti-bi ң gló-ri- géntibus, quid times? Cum Non ң : Lumen ң ң : Vúmque quæ almo non É «a, Qui É É «tu, : «É lit, Nos É «re, In sem ténti- ru-béscunt hýdri-æ jus-sa fúnde- Mu- regna cæ-lésti- a. Ma-gi, ң ví- ң gúr de-rant, prǽvi- am requí-runt lúmi-ne De-um a dat dé-lis He-ródes, De- ve-ní-re é-ri-pit mortá-li- pu-ri gi- Cæ-léstis átti-git : Peccá-ta, ң dé-tu- blu-éndo Ý Ý fa-téntur Ý tá-vit Pa-tre ң Spí-ri- pi-térna sǽcu-la. Ý 㲧 A- men. Vesperæ 1. Herode krutý, Božího nač se obáváš příchodu? Kdo věčné dává království, neschvátí tvé zdejší štěstí. 2. Šli mágové, kde viděli před sebou hvězdu předcház; za světlem světlo hledají, Boha dary uctívají. 3. Do víru čisté koupele, nebeský vstoupil Beránek: Z hříchů, jež ho nížily, nás obmyl ze své síly. 4. Neznámý, nový moci div: ve štoudvích voda zrumění, a když ji nalít poručí tvářnost ve víno promění. 5. Tobě buď sláva, Ježíši, národům že ses projevil, Otci i Duchu života po věkoucí věky světa. Amen. Versus. B. Reges Tharsis ª ңé óf ínsu-læ múne-ra fe-rent. 㲧 A. Reges Arabum É ª Saba dona ad ңé dúcent. 㲧 B. Králové Tarsu a z ostrova mu odvedou tribut. A. Králové Arabští a Sebejští mu přesou dárky.
14 / In Vesperis. Vesperæ Canticum B. Mariæ V. - I. vesperis: H76 M VIII G2 É A- gi É ң É ê É ª e- i 㲧 ÉÉÉ ª ң Û 㲧 ad qui-rá-mus e- um, of-fe-rá-mus mú-ne-ra, au-rum, thus myrrham. Ҥ Û sig ê num ê magni «est: e- á- É É mus, Když mágové spatřili hvězdu, řekli si: To je znamení velkého krále; pojďme a vyptejme se a přesme mu dary zlato, kadidlo a myrhu. É «Ý vi-dén- tes stel-lam, di-xé- runt ínvi-cem: Hoc Re- gis Et Magní- Ҥ fi-cat Ҥ È mi È îã îã 㲧 num. us ánima me- a Dó exsultá-vit spí- ri-tus me- De-o, sa-lu-tá-ri me- È îã 㲧 o. Lucæ 1, 46-55 Þ Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: ecce enim, ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes. Quia fecit mihi magna qui potens est: sanctum nomen ejus. Et misericórdia ejus a progénie progénies timéntibus eum. Fecit poténtiam bráchio suo: dispérsit supérbos mente cordis sui. Depósuit poténtes de sede, exaltávit húmiles. Esuriéntes implévit bonis: dívites dimísit ánes. Velebí má duše Hospoda a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté. A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
In Vesperis. / 15 Suscépit Israel, púerum suum, recordátus misericórdiæ suæ. Sicut locútus est ad patres nostros, Abraham, sémi ejus sǽcula. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. M É A- gi É ң É ê É ª e- i 㲧 ÉÉÉ ª ң Û 㲧 ad qui-rá-mus e- um, of-fe-rá-mus mú-ne-ra, au-rum, thus myrrham. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky. Ҥ Û sig ê num ê magni «est: e- á- É É mus, É «Ý vi-dén- tes stel-lam, di-xé- runt ínvi-cem: Hoc Re- gis Vesperæ
ª «««16 / In Vesperis. Vesperæ Canticum B. Mariæ V. - II. vesperis: H77 T I D Ҥ ઢ É ᔣ ê 㲧 ÉÉÉ ᔢ r ex É Û Ì nos, a-qua ᔢ ᔢ est ઢ É Û Ì ҥ ê É É ad ҥ É Jordáne a ê É ª Ribus mi- rá- cu- lis orná-tum di- em san-ctum có- li- mus: hó-di- e stel-la Ma-gos du-xit præ-sé-pi- um: hó-di- e vi-num fá-ctum ad nú-pti- as: hó-di- e Jo- ánne Chri-stus ba-pti- zá- ri vó- lu- it, ÉÉÉ 㲭 «Þ Třemi zázraky ozdobený slavíme svatý den: dnes hvězda dovedla mágy k jesličkám; dnes se stalo na svatbě z vody víno; dnes chtěl být Kristus pokřtěn od Jana v Jordáně, aby nás vykoupil, aleluja. Lucæ 1, 46-55 Et ánima me- a Dó exsultá-vit ò ң úîã È spí- ri-tus È îã mi ut É sal- vá- al-le- lú-ia. Magní-fi-cat num. me-us De-o, sa-lu-tá-ri È îã me- o. Ý Ý Quia respéxit humilitátem ancíllæ suæ: ecce enim, ex hoc beátam me dicent omnes generatiónes. Quia fecit mihi magna qui potens est: sanctum nomen ejus. Velebí má duše Hospoda a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté.
ª ««In Vesperis. / 17 Et misericórdia ejus a progénie progénies timéntibus eum. Fecit poténtiam bráchio suo: dispérsit supérbos mente cordis sui. Depósuit poténtes de sede, exaltávit húmiles. Esuriéntes implévit bonis: dívites dimísit ánes. Suscépit Israel, púerum suum, recordátus misericórdiæ suæ. Sicut locútus est ad patres nostros, Abraham, sémi ejus sǽcula. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky. Vesperæ T Ri Ҥ É ᔣ ઢ ê 㲧 ÉÉÉ ᔢ r ex É Û Ì nos, a-qua ᔢ ut É sal- vá- al-le- lú-ia. est ad ᔢ ઢ É Û Ì ҥ ê É É ad ҥ É Jordáne a ê É ª bus mi- rá- cu- lis orná-tum di- em san-ctum có- li- mus: hó-di- e stel-la Ma-gos du-xit præ-sé-pi- um: hó-di- e vi-num fá-ctum nú-pti- as: hó-di- e Jo- ánne Chri-stus ba-pti- zá- ri vó- lu- it, ÉÉÉ 㲭 «Ý Þ
18 / In Vesperis. Vesperæ Ante Orationem, cantatur a Superiore: Supplicatio Litaniæ. É É «É K Y- e ri- e-lé- i-son. e A. Chris-te e-lé- i-son. Ký-ri- e-lé- i-son. Oratio Domica. P Ater noster, nos qui dimíttimus ª «ª es «terra: panem «nostrum nomen da nobis regnum ª dimítte nobis É ª Ý nostra, cæ-lis: sancti-fi-cé-tur tu-um: advéni- at tu-um: fi- at vo-lúntas tu-a, si-cut cæ-lo quo-ti-di- ánum hódi- e: dé-bi-ta sic-ut de-bi-tó-ribus nostris: ne nos dúcas tenta-ti-ónem. A. Sed lí-be-ra nos a ma-lo. É ª Ý Dede dicitur ab Hebdomadario: D O mus A. Et cum vo-bíscum. spí-ri-tu tu-o. In choro monialium loco Domus vobiscum dicitur: B. Dóme, exáudi A. Et clamor ad te o-ra-ti-ónem me- am. me-us véni- at.
ª «In Vesperis. / 19 Oratio. O - ut rémus. qui jam te qui ex É usque ad ª géntibus contemplándam stella duce Þ concéde Ý perducámur. «Ý Vesperæ Hebdomadarius dicit iterum Domus vobiscum. Postea cantatur a cantore: In I. Vesperis: B ᢤ e- In II. Vesperis: B e De-us, hodi- érna di- e Uni-géni-tum tu-um re-ve-lásti: propí- ti-us; fi-de cognó-vimus, spé-ci- em tu-æ celsi-túdi-nis Per e-úmdem Dómum nostrum Je-sum Christum Fí-li-um tu-um: qui tecum vi-vit regnat uni-tá-te Spí-ri-tus Sancti De-us, per ómni- a sǽcu-la sæcu-ló-rum. A. Amen. Bože, jenžs dnes pohanům vedeným hvězdou zjevil svého Jednorozeného, uděl ve své milosti, aby kdo tě již vírou znají, došli též zření tvé tváře. Skrze ne-di-cámus Dóң ª 㲱 ᒣ 㲧 ª ң ª mus Dóò 䲧 ti- as. ne-di- cáò ᢣઢ mi-no. mi-no. ң o ᢤ A. De- o A. De- grá- ò ᢣઢ ª ò 䲧 ti- as. gráң ª 㲱 ᒣ 㲧 ª ң ң
««ª 20 / Ad Complorium. Ad Complorium. Complorium Lector pit benedictionem, dicens: J U Rač, pane, požehnat. É be Domne, bene-dí- È ce-re. Benedictio. N O ctem qui- é-tam fem perféc È tum Pokojnou noc a svatou smrt nechť nám dopřeje všemohoucí Pán. concédat nobis A. Amen. Dómus omní È po- tens. A. Amen. Lectio brevis. 1 Pr. 5, 8-9 F Ra círcu-it, quæ-rens É tres: quem dé r: È te: + fortes È Tu autem, vester É ª É ª È È vo- cu-i re-sísti-te fi-de. Dóme, mi-se-ré-re no-bis. É A. De-o grá- Ý Sóbri- i estó-te vi-gi-lá- qui- a adversá-ri-us di- ábo-lus, tamquam le-o rúgi- ens Buďte střízliví, bděte. Váš protivník Ďábel obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Postavte se proti němu pevní ve víře. Ale ty, Pane, smiluj se nad námi. A. Bohu díky. È ti- as. B. Adjutórium nostrum nóme Dómi. A. Qui fecit cælum, terram. Pater noster quod dicitur totum secro.
Ad Complorium. / 21 Confessio. Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Maríæ semper Vírgi, beáto Michaéli Archángelo, beáto Joánni Baptístæ, sanctis Apóstolis Pro Paulo, ómnibus Sanctis, vobis fratres: quia peccávi nimis cogitatióne, verbo ópere: mea culpa, mea culpa, mea máxima culpa. Ídeo precor beátam Maríam semper Vírgem, beátum Michaélum Archángelum, beátum Joánnem Baptístam, sanctos Apóstolos Prum Paulum, omnes Sanctos, vos fratres, oráre pro me ad Dómum Deum nostrum. Complorium B. Misereátur nostri omnípotens Deus,, dimíssis peccátis nostris, perdúcat nos ad vitam ætérnam. A. Amen. B. Indulgéntiam, absolutiónem remissiónem peccatórum nostrórum tríbuat nobis omnípotens miséricors Dómus. A. Amen. Et facta absolutione dicitur: B. Convérte nos noster. A. Et a-vérte i-ram De-us sa-lu-tá-ris tu-am a nobis. US, ténde. A. Dóme, ad adjuvándum É ª me festína. Patri, «adju-tó-ri-um me-um Gló-ri- a Fí-li-o, Sancto: e-rat nunc, semper, Amen. Spi-rí-tu-i Si-cut prcí-pi-o, sǽcu-la sæcu-lórum. Alle-lú-ia. D E- É ª É É ª É É ª Ý
22 / Ad Complorium. Complorium Psalmus 1. M VIII G «Dóme, É exáudi Rač se smilovati nade mnou, Hospode, a vyslyš mou modlitbu. È îã - I-se-ré-re mi-hi o-ra-ti-ónem me- am. È îã - Psalmus 4. Cum me me æ: vocá-rem exaudí-vit De-us justí-ti-æ tribu-la-ti-óne di-la-tásti mi hi. Miserére mei, exáudi oratiónem meam. Fílii hómum, úsquequo gravi corde? ut quid dilígitis vanitátem quǽritis mendácium? Et scitóte quóniam mirificávit Dómus sanctum suum, Dómus exáudi me cum clamávero ad eum. Irascími, nolíte peccáre: quæ dícitis córdibus vestris, cubílibus vestris compungími. Sacrificáte sacrifícium justítiæ, speráte Dómo. Multi dicunt: quis osténdit nobis bona? Signátum est super nos lumen vultus tui, Dóme: dedísti lætítiam corde meo. A fructu fruménti, vi ólei sui multiplicáti sunt. In pace idípsum dórmiam requiéscam. Quóniam tu Dóme sguláriter spe constituísti me. Když jsem volal, vyslyšel mne Bůh, jenž chrání moje právo; v soužení jsi uvolnil mi; slituj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu. Pokolení mužů, jak dlouho bude čest má na potupu? Proč máte zálibu ve věcech marných, a proč honíte se za lží? Vězte přece, že podivuhodně Hospod mne omilostnil; Hospod mne vyslýchá, kdykoli ho vzývám. Jste-li roztrpčení, nehřešte! Čím se v mysli své zabýváte, toho na svých ložích želte. Podejte oběť, jak se sluší, a mějte důvěru v Hospoda. Mnoho je těch, kteří praví: Kdo nám dá dočkati se blaha? Vznáší se nad námi jas tvé tváře, Hospode, udělil jsi srdci mému radost větší nežli bývá, kdy mají hojnost obilí, vína i oleje. Klidně na lůžko uložím se a také budu spáti, neboť ty, Pane, sám se staráš, aby bydlo mé bezpečné bylo.
Ad Complorium. / 23 Psalmus 2. Psalmus 90. Qui hábitat adjutório Altíssimi, protectióne Dei cæli commorábitur. Pod záštitou Nejvyššího přebývá, ve stínu Boha nebes odpočívá, Dic Dómo: Suscéptor meus es tu refúgium meum: Deus meus sperábo eum. kdo říká Pánu: Tys ochrana má a hrad můj, Bůh můj, v něhož naději svou skládám. Quóniam ipse liberávit me de láqueo venántium, a verbo áspero. Neboť on vysvobodí tě z osidla lovců, od slova, které přáší zkázu. Scápulis suis obumbrábit tibi: sub pennis ejus sperábis. Perutěmi svými zastíní tě, pod křídly jeho najdeš útočiště, Scuto circúmdabit te véritas ejus: non timébis a timóre noctúrno. štítem obestře tě věrnost jeho. Nebudeš se báti hrůzy noční, A sagítta volánte die, a negótio perambulánte ténebris: ab cúrsu dæmónio meridiáno. ani střely létající ve dne, ani čeho, co se plíží za tmy, ani útoku zloducha o polednách. Cadent a látere tuo mille, decem míllia a dextris tuis: ad te autem non appropquábit. Padne jich po boku tvém tisíc, des tisíc ti po pravici, ale k tobě se nepřiblíží. Verúmtamen óculis tuis considerábis: rributiónem peccatórum Ty jen na své oči budeš to vidět, na odplatu hříšníků budeš patřit. vidébis. Quóniam tu es, Dóme, spes mea: Altíssimum posuísti refúgium tuum. Protože s řekl: Hospod naděje má jest, učiv Hospoda svým útočištěm: Non accéd ad te malum: flagéllum non appropquábit tabernáculo nepřihodí se nic zlého tobě, rána se nepřiblíží k tvému stánku. tuo. Quóniam Angelis suis mandávit de te: ut custódiant te ómnibus viis Neboť andělům svým o tobě kázal, aby tě ostříhali na všech tvých cestách. tuis. In mánibus portábunt te: ne forte offéndas ad lápidem pedem tuum. (Takořka) na rukou budou tebe nosit, abys o kámen nohou svou nezavadil. Super áspidem basilíscum ambulábis: conculcábis leónem Po zmiji a basilišku chodit, šlapat budeš po lvu, jakož i po draku. dracónem. Quóniam me sperávit, liberábo eum: prótegam eum quóniam Protože lne ke mně, vysvobozuji ho, chráním ho, ježto zná mé jméno. cognóvit nomen meum. Clamábit ad me, ego exáudiam eum: cum ipso sum tribulatióne: Vzývá mne, i slyším ho; jsem při něm v tísni, vytrhuji ho a oslavuji. erípiam eum glorificábo eum. Longitúde diérum replébo eum: osténdam illi salutáre meum. Dlouhého věku do syta mu dávám, a svou spásu popřávám mu vidět. Complorium
24 / Ad Complorium. Psalmus 3. Psalmus 133. Complorium Ecce nunc benedícite Dómum, omnes servi Dómi: Qui statis domo Dómi, átriis domus Dei nostri. In nóctibus extóllite manus vestras sancta, benedícite Dómum. Benedícat te Dómus ex Sion, qui fecit cælum terram. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Nuže, teď oslavujte Hospoda, všichni služebníci Páně, kteří stáváte v Hospodově domě, v nádvořích domu našeho Boha! V noci zdvíhejte ruce své ke svatyni, oslavujíce Hospoda! Žehnej tobě Hospod se Sionu, který učil nebe i zemi! M VIII G Hymnus. T VIII Procul córpo-ra. Gló- ң E o-ra-ti-ónem me- am. ң lu-cis ante Dóme, É ª «Dóme, É ª É ª É exáudi Et I-se-ré-re mi-hi «Cum «póscimus, «Ut Hostémque Patre Sancto nostrum É ª cómprime, É ª In Sis É ª Ne præsul na ri- a ti-bi Qui appa-ru-ísti hó-di- e, Spí-ri-tu, sempi-tér sǽ-cu-la. térmum, Re-rum Cre-á-tor só-li-ta cleménti- a ad custó-di- am. re-cédanң sómni- a, nócti-um phantásma-ta: pollu-ántur 㲧 Ý Ý A- men. Než světlo zhasne prosíme Tebe tvůrce všech pokorně, abys nám ve své milosti byl ochranou a pomocí. Ať vzdáleny jsou od nás sny a těžké noční přízraky. Zdrť našeho nepřítele, těla poskvrn ať ujdeme. Tobě buď sláva, Ježíši, národům že ses projevil, Otci i Duchu života po věkoucí věky světa. Amen.
«ª «Ad Complorium. / 25 Capitulum. Jer. 14, 9 T U autem nobis es, Dó È mi È per ne, + nomen sanctum tu-um vocá-tum est su nos : ne de-re-línquas nos, Dóme, Ý Complorium I VI Responsorium breve. Psalmus 30, 6 N manus ò É ª Comméndo É ª ᢣ In manus. ò É ª De-us noster. A. De-o grá-ti- as. Jsi přece, Hospode, uprostřed nás a jmenujeme se po tobě. Neopouštěj nás, Pane, náš Bože. tu-as, Dó-me, spí-ri-tum me- um. B. Redemísti nos, Dóme, De-us ve-ri-tá-tis. Ý Versus. Psalmus 16, 8 É ª É 㲧 B. Střez mne jako zřítelnici oka, aleluja. A. Ve stínu svých křídel uschovej mne, aleluja. É ª Comméndo. B. Gló-ri- a Patri, Fí-li-o, Spi-rí-tu-i Sancto. In manus. Do tvých rukou, Pane, poroučím svého ducha. B. Ty mne zachráníš, Pane, Bože věrný. B. Custódi nos Dóme ut pupíllam ócu-li, alle-lú-ia. A. Sub umbra a-lá-rum tu-á-rum pró-tege nos, alle-lú-ia. É 㲧
26 / Ad Complorium. Complorium Canticum Simeonis. S III a Alva nos, ң «custódi nos «ut cum É ª Christo, Dómi-ne, vi-gi-lántes, dormi- éntes: vi-gi-lémus requi- escá-mus pa-ce. Ochraňuj nás, Pane, když bdíme, a buď s námi, když spíme, ať bdíme s Kristem a odpočíváme v pokoji. È îã - ú îã È È îã um È îã - Lucæ 2, 29-32 Nunc dimíttis servum tu um, secúndum verbum Dómi-ne, tu- pa ce: Quia vidérunt óculi mei salutáre tuum, Quod parásti ante fáciem ómnium populórum, Lumen ad revelatiónem géntium, glóriam plebis tuæ Israel. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.
ª «Ad Complorium. / 27 Oratio. O - Per rémus. Dómum sancti nostrum quǽsumus, De-us, per ómni- a sǽcu-la sæcu-lórum. Dóme, e-a, Christum, qui A. Amen. nos i-nimí-ci Ange-li tu-i há-bi-tent pa-ce + qui É ª istam, custó tecum ant: omnes regnat Ví-si-ta, ha-bi-ta-ti-ónem sí-di- as ab sit e-a super lónge nos Sancti È ª Ý le: + È Ý semper. «Ý repél È di- bene-dícti-o tu-a Je-sum Fi-li-um tu-um: vi-vit uni-tá-te Spí-ri-tus Zavítej, prosíme, Pane, sem do našeho příbytku a daleko od něj zažeň všechny úklady nepřítele. Ať tu bydlí tví svatí andělé a tvoje požehnání buď nad ním stále. Skrze Complorium B. Dóme, exáudi A. Et clamor ad te o-ra-ti-ónem me- am. me-us véni- at. B. Bene-di-cámus Dómo. A. De-o grá-ti- as. Benedictio. Benedícat custódiat nos omnípotens miséricors Dómus, + Pater, Fílius, Spíritus Sanctus. A. Amen.
ª ª «28 / Ad Complorium. Complorium ò ò A V Antiphona falis B. M. V. É ò ң ઢ É 㲧 L- ma 㲧 «rat pó Tu É É ª o-re Redemptó-ris Ma- «É ter, Sumens É Ave, ª 㲬 ᔢ quæ pérvi- a cæ-li Por-ta «te, ᢥ» succúrre cadén- Súrge-re qui cu- pu-lo: quæ genu- í-sti, Na-tú- ra mi-rán- tu-um pri- posté-ri-us, Gabri- é-lis ab il-luê pecca-tórum mi-se-ré-re. nes, ê Et 㲬 ü la 㲱 «ris, ma- stel- ma- go sanctum Ge-ni-tó-rem: Vir- Ⲩ 㲬 ᔢ ª Ý ti à É us ac Blažená Matko Vykupitele, jež jsi přístupnou bránou do nebes a hvězdou moří; pomoz povstat tomu, kdo klesá, ochránkyně lidu; jež jsi zrodila k údivu přírody, svého svatého zploditele; Panno dříve a Panno potom. Kdyžs vyslechla ono Ave z úst Gabriele, hříšníkům nakloň srdce své.
Ad Matutum. / 29 Ad Matutum. In I. Nocturno Psalmus 1. Psalmus 28, 1.2; H72 A VII a i «i, Přeste Hospodu, synové Boží, padejte před Pánem ve svaté síni jeho. È îã li- È îã - È îã È îã e- F-fér-te Dó-mi-no, fí- li- De- ad-o-rá-te Dó-mi-num au-la sancta e-jus. Psalmus 28. Matutum férte Dómo, Af- fí- i De i, afférte Dómo fí-li-os a-rí- tum. Přeste Hospodu, synové Boží, přeste Hospodu beránky mladé, Afférte Dómo glóriam honórem, afférte Dómo glóriam nómi ejus; adoráte Dómum átrio sancto ejus. přeste Hospodu čest a slávu, přeste Pánu čest, jeho jména hodnou, padejte před Pánem ve svaté síni jeho! Vox Dómi super aquas, Deus majestátis tónuit, Dómus super Hlas Hospodův rachotí nad vodami, Hospod, Bůh velebnosti, hřímá, aquas multas. (hřímá) Hospod nad spoustami vodstva. Vox Dómi virtúte, vox Dómi magnificéntia. Hlas Hospodův (duní) velemocně, Hlas Hospodův nádherně (se nese). Vox Dómi confrgéntis cedros, confríng Dómus cedros Líbani. Hlas Hospodův rozštěpuje cedry, rozštěpuje Hospod cedry libanské. Et commínu eas tamquam vítulum Líbani, diléctus quemádmodum Do skoku uvádí jak tele Liban a Širjon jako mladičkého zubra. fílius unicórnium. Vox Dómi tercidéntis flammam ignis, vox Dómi concutiéntis desértum, commovébit Dómus desértum Cades. Hlas Hospodův štěpí plameny ohně. Hlas Hospodův rozechvívá pustu, rozechvívá Hospod poušť Kades. Vox Dómi præparántis cervos, revelábit condénsa, templo ejus omnes dicent glóriam. Hlas Hospodův k potratu pudí laně, svléká s listí husté lesy, a přec v chrámě jeho vše volá: Sláva! Dómus dilúvium habitáre facit, sedébit Dómus Rex ætérnum. Hospod již nad potopou trůnil, a tak jako král trůní Hospod na věky.
30 / Ad Matutum. Matutum Dómus virtútem pópulo suo dabit, Dómus benedíc pópulo suo pace. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. A F- i «i, O by dal Hospod sílu svému lidu, ó by obšťastnil Hospod lid svůj pokojem! fér-te Dó-mi-no, fí- li- De- ad-o-rá-te Dó-mi-num au-la sancta e-jus.
«Ad Matutum. / 31 Psalmus 2. Psalmus 45, 5; H72 F VI F Lúmi-nis ímpe-tus Hojnost vod obveseluje, aleluja, město Boží, aleluja. È îã - ê i, ᔢ læ-tí- fi-cat, al-le-lú-ja, ci-vi-tá-tem De- al-le- lú-ja. È îã - Psalmus 45. Matutum us noster vir tus: quæ De- re-fúgi-um, adjú-tor tribu-la-ti-ónibus, vené-runt nos ni mis. Proptérea non timébimus dum turbábitur terra; transferéntur montes cor maris. Sonuérunt, turbátæ sunt aquæ eórum: conturbáti sunt montes fortitúde ejus. Flumis impus lætíficat civitátem Dei: sanctificávit tabernáculum suum Altíssimus. Deus medio ejus, non commovébitur: adjuvábit eam Deus mane dilúculo. Conturbátæ sunt Gentes, cláta sunt regna: dedit vocem suam, mota est terra. Dómus virtútum nobíscum: suscéptor noster Deus Jacob. Veníte, vidéte ópera Dómi, quæ pósuit prodígia super terram: áuferens bella usque ad fem terræ. Arcum cónter, confríng arma: scuta combúr igni. Vacáte, vidéte quóniam ego sum Deus: exaltábor Gentibus, exaltábor terra. Dómus virtútum nobíscum: suscéptor noster Deus Jacob. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Bůh jest naše útočiště a síla, pomocník v útrapách velmi osvědčený. Proto se nebojíme, byť země se třásla, byť i hory se řítily do lůna moře. Ať si ječí a pění se jeho vody, ať se hory třesou před jeho náporem. Hojnost vod obveseluje město Boží, které si posvětil Nejvyšší za své sídlo. Bůh v něm sídlí, proto se nekolísá, Bůh mu spěje na pomoc před svítáním. Bouří se národové, říše se bortí, i vydá hlas a země se zakolísá. Hospod zástupů je s námi, ochráncem naším jest Bůh Jakobův! Pojďte a vizte skutky Hospodovy, úžasné divy, které na zemi učil. Vzdaluje války až na kraj světa, lučiště láme a rozbíjí zbraně, štíty spaluje ohněm a říká: Ustaňte a uznejte, že já Bůh jsem, slavený mezi národy, slavený po světě! Hospod zástupů je s námi, ochráncem naším jest Bůh Jakobův.
ª «32 / Ad Matutum. Psalmus 3. Psalmus 46, 7.8; H72 Matutum P I f ê nostro, ê Chvalte nám Boha, chvalte; chvalte nám krále, chvalte! Om-nes Gentes, pláu má È îã ni bus: ê Sá- li- te De- o psál-li-te: psál-li-te Re-gi nostro, psál-li-te sa- pi- ò È îã di-te jubi-lá-te De-o vo-ce exsulta-ti- È îã ó - nis. énter. Psalmus 46. Quóniam Dómus excélsus, terríbilis; Rex magnus super omnem terram. Subjécit pópulos nobis, Gentes sub pédibus nostris. Elégit nobis hereditátem suam: spéciem Jacob, quam diléxit. Ascéndit Deus júbilo, Dómus voce tubæ. Psállite Deo nostro, psállite, psállite Regi nostro, psállite. Quóniam Rex omnis terræ Deus, psállite sapiénter. Regnábit Deus super Gentes, Deus sed super sedem sanctam suam. Príncipes populórum congregáti sunt cum Deo Abraham; quóniam dii fortes terræ veheménter eleváti sunt. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. Všecek svět rukama tleskej, zpívejte s jásotem Bohu; neb je Pán nejvyšší, hrozný, velký král nade vší zemí. Podmanil národy nám, kmeny (dal) pod naše nohy; vybral nám dědictví svoje, milého Jakoba chloubu. Vznesl se s jásotem Bůh, Hospod za zvuku rohu. Chvalte nám Boha, chvalte; chvalte nám krále, chvalte! Jeť králem veškeré země Bůh, zpívejte dokonale! Bůh je král nad národy, Bůh sedí na svatém trůně svém. Vládcové světa se sešli k Abrahamovu Bohu. Jehoť jsou mocnáři země, nesmírně vznešený jest.
««Ad Matutum. / 33 Versus. Psalmus 65, 4 ª 㲧 É ª tu-oңé ңé B. Omnis terra adó-r te, psallat ti-bi. A. Psalmum di-cat nómi-ni B. Všecky země klanějí se tobě, zpívají tobě. A. Zpívají tvému jménu. 㲧 Matutum noster. secro usque ad B. Et ne nos dúcas A. Sed nos a Pa-ter tenta-ti-ónem. lí-be-ra ma-lo. Absolutio. E - Xáudi, Dóme Christe, servórum + nobis: qui cum Patre Je-su pre-ces tu-orum, mi-se-ré-re Spí-ri-tu Ý Sancto regnas vi-vis sǽcu-la sæcu-lórum. A. A-men. Vyslyš Pane Ježíši Kriste prosby svých služebníků + a smiluj se nad námi, jenž s Otcem a Duchem
«34 / Ad Matutum. J u Benedictio. Rač, pane, požehnat. Věčný Otec nám stále žehnej. A. Amen. nos be Domne bene-dí-ce-re. Bene-dicti-óne perpé-tu-a bene-dí-cat Pa-ter æ- térnus. A. A-men. Matutum Flexa. Ä È îã «Mrum. Ä È îã «Punctum. Ä È îã Interrogatio. Ä ª Ä +? Lectio I. Isaiæ 55, 1-4 De Isaia Prophéta. Omnes sitiéntes, + veníte ad aquas, qui non habétis argéntum, + Ach! Vy všichni, kdo žízníte, přijďte k vodě, i když nemáte peníze, připroperáte, émite, comédite: veníte, émite absque argénto absque ulla jďte, kupujte a jezte; přijďte, kupujte bez peněz, bez placení víno a mléko. commutatióne vum lac. Quare appénditis argéntum non pánibus, Proč utrác peníze za něco jého než za chléb a to, co jste vydělali, za labórem vestrum non saturitáte? Audíte, audiéntes me, + comédite to, co nesytí? Slyšte, slyšte mě a jezte, co je dobré; bude mít potěšení bonum, delectábitur crassitúde ánima vestra. Incláte aurem ves- ze šťavnatých jídel. Nakloňte ucho a přijďte ke mně, slyšte a bude žít. tram, veníte ad me; + audíte, viv ánima vestra, fériam vobíscum Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, naplňuje dobrodí přislíbená Davidovi. pactum sempitérnum, misericórdias David fidéles. Ecce testem pópulis dedi Hle, udělal jsem z něho svědka pro národy, vůdce a zákonodárce národů. eum, ducem ac præceptórem géntibus. B. Tu autem, Dó È mi ª ne, mi-se-ré-re È nobis. È ti- A. De-o grá- as.
Ad Matutum. / 35 Responsorium 1. quo vox 㲧 e- de 㲧 ¼ hi 㲨 䲧 lo ң ઢ 㲱 ü 㲧 ª ne ઢ ᢤ ઢ ઢ ip- cœ- fac- ta 大 㲨 µ est. «sit, i. ⲧ vox ¼ Þ + Hic. ⲧ ⲧ no 㲨 µ 䲬 «㲭 ᢣµµµ ʦ it: ¼ ti + Hic ª 㲧 sunt µµ 㲧 ણ ઢü A Matth. 3, 16-17 B Lucæ 3, 22; H72 㲨 µ li, ᒣµ ᒣµ µµ µ ba Þ ᒣ «Ý Když byl dnes Pán pokřtěn v Jordáně, otevřela se nebesa, jako holubice spočul na něm Duch a zazněl Otcův hlas: To je můj milý Syn, v něm jsem si zalíbil. B. Duch Svatý v tělesné podobě jako holubice sestoupil na něj a zazněl hlas z nebe. 㲨 µ H III ң O-di- e ઢ Jordá- bapti-zá-to Dó-mi- appér- cœ- si-cut co-lúm- su-per um Spí-ri-tus man- Pa-tris tó- nu- est Fí- li- us me- us di-léc-tus, mi- com- plá-cu- B. Descén- dit Spí-ri-tus Sanctus corpo-rá-li spé-ci- e si-cut co-lúmba «Ý sum, Matutum
«36 / Ad Matutum. J u be Domne Benedictio. nos dig bene-dí-ce-re. Uni-géni-tus De- i Fí-li-us bene-dí-ce-re adjuvá-re né-tur. A. A-men. Rač, pane, požehnat. Jednorozený Boží Syn nám žehnej a nám pomáhej. A. Amen. Matutum Lectio II. Isaiæ 60, 1-6 Surge, illumáre, Jerúsalem, + quia venit lumen tuum, glória Dómi Vzhůru! Zaskvěj se, Jeruzaléme! Neboť zde je tvoje světlo, a nad tebou super te orta est. Quia ecce ténebræ opérient terram, calígo pópulos; + vzchází Hospodova sláva. Zatímco nad zemí se rozprostírají temnoty super te autem oriétur Dómus, glória ejus te vidébitur. Et am- a nad národy tma, nad tebou vzchází Hospod a jeho sláva se zjevuje nad bulábunt gentes lúme tuo, reges splendóre ortus tui. Leva tebou. Ve tvém světle budou kráč národy a králové ve tvé vycházející záři. circúitu óculos tuos, vide: + omnes isti congregáti sunt, venérunt tibi; Pozdvihni oči a rozhlédni se: všichni se shromáždili, přicházejí k tobě. Tví fílii tui de longe vénient fíliæ tuæ de látere surgent. Tunc vidébis, synové přicházejí z daleka a tvé dcery jsou neseny na zádech. A tak uvidíš áfflues; mirábitur dilatábitur cor tuum: + quando convérsa fúerit ad te a rozzáříš se, tvé srdce se zachvěje a povznese, neboť k tobě bude proudit multitúdo maris; fortitúdo géntium vénerit tibi. Inundátio camelórum bohatství moře a přijdou k tobě poklady národů. Pokryje tě množství velopéri te, dromedárii Mádian Epha; + omnes de Saba vénient, aurum bloudů, mladá zvířata z Madianu a z Efy, přijdou všichni ze Sáby, přesou thus deferéntes, laudem Dómo annuntiántes. zlato a kadidlo a budou hlásat Hospodovu chválu. B. Tu autem, Dó È mi ª ne, mi-se-ré-re È nobis. È ti- A. De-o grá- as.
«Ad Matutum. / 37 I II Responsorium 2. Hic N est ê ઢ li 㲭 ¼ Ԣ us ⲧ 㲧 us e 䲧 «um, tus, «quo ઢ ctus ઢ ޢ vox ઢ 㲧 dí- Cœ- a-pér-ti sunt su-per e- Pat-ris -tó- nu- est, it. + Hic. ò» 㒧 ê 㲧 ª Ducha Svatého v podobě holubice uzřeli a Otcův hlas slyšeli: + To je můj milý Syn, v tom jsem si dobře zalíbil, poslouchejte ho. a zazněl Otcův hlas. + To na A Matth. 3, 16-17 B ibidem; H75 vox sum ޢ ¼ co-lúmbæ spé- ci- Spí- ri-tus San- vi-sus Pa- tér- au-dí- ta Fí- li- me- di- léc- mi-hi be-ne complá-cu- i ip- au- te est: B. «Ý B. Rozevřelo se nad ním nebe + Þ Matutum
«38 / Ad Matutum. J u Benedictio. be Domne bene-dí-ce-re. Spí-ri-tus Sancti grá-ti- a illúm sensus Rač, pane, požehnat. Milost Ducha Svatého ať osvítí nám smysly i srdce. A. Amen. corda nostra. A. A-men. Matutum Lectio III. Isaiæ 61, 10-11; 62, 1 Gaudens gaudébo Dómo, + exsultábit ánima mea Deo meo, quia Překypuji jásotem v Hospodovi, má duše plesá v mém Bohu, neboť mě índuit me vestiméntis salútis, + duménto justítiæ circúmdedit me, quasi oděl šatem spásy, zahalil mě do pláště spravedlnosti jako ženicha, jenž si sponsum decorátum coróna, quasi sponsam ornátam monílibus suis. nasazuje čelenku, jež se zdobí svými šperky. Vždyť jako země dává vzejít Sicut enim terra profert germen suum, + sicut hortus semen suum gér- svým výhonkům a zahrada dává vzejít svým semenům, tak Pán Hospod mat, sic Dómus Deus germábit justítiam laudem coram univérsis dává vzejít spravedlnosti a chvále přede všemi národy. Kvůli Sionu nebudu géntibus. Propter Sion non tacébo, propter Jerúsalem non quiéscam, + mlč, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočku, dokud jeho spravedlnost donec egrediátur ut splendor justus ejus, salvátor ejus ut lampas ac- nevyšlehne jako jasné světlo a jeho spása jako zapálená pochodeň. cendátur. B. Tu autem, Dó È mi ª ne, mi-se-ré-re È nobis. È ti- A. De-o grá- as.
Ad Matutum. / 39 Responsorium 3. A Psalmus 71, 10 B Isaiæ 60, 6; Sar. 85 do- R II ¼ Eges Thar- sis ᒣ Dómo De- o ad- dú- ઢ 䲧 «o, ¼ê 䲧 «ઢ ઢ 㲧 i ê + Re-ges Gló- ri- a Pa-tri, Fí-li- Spi-rí- tu- San- cto. óffe- 䲧 rent: «ent, + Re-ges. Ҥ Ԣ aurum Králové Taršíše a ostrovů odvedou daně. + Králové ze Sáby a ze Seby podají Pánu Bohu obětní dar. Ҥ thus ઢ «㲧 bum ín- su- læ mú- ne-ra ઢԢ cent. B. Om-nes de Saba véni- de-fe- rén- tes. ᒣ¼ Ҥ + Re-ges A-ra- Sa-ba B. Přijdou všichni ze Sáby, přesou zlato a kadidlo. Þ na B. Þ Matutum
ª ª «40 / Ad Matutum. In II. Nocturno Psalmus 4. Psalmus 65, 4; H73 Matutum O IV e ê ᢣ ê Mnis ter-ra a-dó-r te, psal-lat ti- bi: psal mum Všecky země klanějí se tobě, zpívají tobě, zpívají tvému jménu, Hospode. omnis È îã ter - ra, + psalmum Ju-bi-lá-te De-o, dí-ci-te nómi-ni È îã e - jus: di-cat nó-mi-ni tu- o, Dó-mi-ne. da-te gló-ri- am laudi úîã È e Psalmus 65. - jus. Dícite Deo: Quam terribília sunt ópera tua, Dóme! multitúde virtútis tuæ mentiéntur tibi imíci tui. Omnis terra adór te, psallat tibi, psalmum dicat nómi tuo. Veníte, vidéte ópera Dei, terríbilis consíliis super fílios hómum. Qui convértit mare áridam, flúme pertransíbunt pede, ibi lætábimur ipso. Qui domátur virtúte sua ætérnum, óculi ejus super Gentes respíciunt, qui exásperant non exalténtur semípsis. Benedícite, Gentes, Deum nostrum, audítam fácite vocem laudis ejus, Qui pósuit ánimam meam ad vitam; non dedit commotiónem pedes meos. Quóniam probásti nos, Deus, igne nos examásti, sicut examátur argéntum. Induxísti nos láqueum, posuísti tribulatiónes dorso nostro; imposuísti hómes super cápita nostra. Plesejte jásavě Bohu všecky země, pějte chvalozpěvy jeho jménu, pějte velebně (ty) chvalozpěvy! Rce Bohu: Jak hrozné jsou čy tvé, Pane, protože jest nesmírná moc tvoje, lichotí tobě nepřátelé tvoji. Všecky země klanějí se tobě, zpívají tobě, zpívají tvému jménu. Pojďte a pozorujte skutky Boží; hrozný jest v čech, které na lidech koná. Proměňuje moře v pevnou půdu, že lze přejít řeku suchou nohou, že pak se veselíme z něho. Panuje svou mocí na věky věkův, oči jeho národy pozorují, odbojní nesmějí se vypínati. Velebte, národové, našeho Boha, hleďte, ať se rozléhá chvála jeho. Neb on zachovává naše žití, nedopouští, by nám klesaly nohy. Ano, ty jsi zkoušel nás, o Bože, tříbils nás ohněm, jak tříbeno bývá stříbro. Dopustils, bychom se zaplli do osidla, mnoho soužení naložils na naše bedra. Dopustils, že nám po hlavách jezdili lidé,
ª «Ad Matutum. / 41 Transívimus per ignem aquam, eduxísti nos refrigérium. Introíbo domum tuam holocáustis; reddam tibi vota mea, quæ distxérunt lábia mea. Et locútum est os meum tribulatióne mea. Holocáusta medulláta ófferam tibi cum cénso aríum: ófferam tibi boves cum hircis. Veníte, audíte, narrábo, omnes, qui timétis Deum: quanta fecit ánimæ meæ. Ad ipsum ore meo clamávi, exaltávi sub lgua mea. Iniquitátem si aspéxi corde meo, non exáudi Dómus. Proptérea exaudívit Deus, atténdit voci deprecatiónis meæ. Benedíctus Deus, qui non amóvit oratiónem meam, misericórdiam suam a me. Glória Patri Fílio, Spirítui Sancto. Sicut erat prcípio, nunc semper, sǽcula sæculórum. Amen. bylo nám procházi ohněm a vodou, avšak vyvedls nás i pookřáli jsme. Přicházím (tedy) s obětmi do tvého domu, abych splnil tobě sliby svoje, které byly vyslovily rty mé, které vyřkla ústa v úzkosti mé. Obětuji tobě žertvy tučné, přáším ti vůni z obětí beranů, obětuji tobě býčky a kozly. Pojďte a slyšte všichni, kdož Boha ctíte, neboť budu vypravovati (vám), jak velké věci učil mé duši. Jeho jsem ústy svými se dovolával, chvalozpěv díků maje již pod jazykem. Kdybych byl nepravost zamýšlel v svém srdci, Hospod by nebyl vyslyšel mne. Avšak Bůh (mne) slyšel a povšiml si, jak jsem hlasitě hořekoval. Chválen buď Bůh, jenž nezamítl mou prosbu, a své milosti mi neodepřel. Matutum O ê M nis ᢣ te, ê ter-ra a-dó-r psal-lat ti- bi: psal mum di-cat nó-mi-ni tu- o, Dó-mi-ne.
ª 42 / Ad Matutum. Psalmus 5. Psalmus 71, 10; H73 Matutum R I a2 ò 㲧 㲧 Králové Tarsisu a přímoří, budou podávat dary králi Hospodu. us, ò È îã tu - um È îã regi da, Dó-mi- no. De- judí-ci-um justí-ti- am tu-am fí-li-o È îã re - E-ges Thar-sis ínsu-læ mú-ne-ra óf-fe-rent Re-gi gis. Psalmus 71. Judicáre pópulum tuum justítia, páuperes tuos judício. Suscípiant montes pacem pópulo, colles justítiam. Judicábit páuperes pópuli, salvos fáci fílios páuperum, humiliábit calumniatórem. Et permanébit cum sole, ante lunam generatióne generatiónem. Descénd sicut plúvia vellus, sicut stillicídia stillántia super terram. Oriétur diébus ejus justítia, abundántia pacis, donec auferátur luna. Et domábitur a mari usque ad mare a flúme usque ad térmos orbis terrárum. Coram illo prócident Æthíopes, imíci ejus terram lgent. Reges Tharsis, ínsulæ múnera ófferent, reges Arabum Saba dona addúcent. Et adorábunt eum omnes reges terræ, omnes Gentes sérvient ei. Quia liberábit páuperem a poténte, páuperem, cui non erat adjútor. Parc páuperi ínopi, ánimas páuperum salvas fáci. Ex usúris iquitáte rédim ánimas eórum, honorábile nomen eórum coram illo. Et viv, dábitur ei de auro Arábiæ, adorábunt de ipso semper, tota die benedícent ei. Dej, Bože, králi svou spravedlnost, a své právo královu synu, aby soudil tvůj lid dle práva, tvé utiskované spravedlivě! Kéž nesou hory pokoj lidu, pahorky pak spravedlnost! Zjedná právo ubohým z lidu, přispěje na pomoc utištěným, utlačovatele potře. Žít bude jako slunce a měsíc, od pokolení do pokolení. Sestoupí deštěm na holou louku, jako rosa, jež na zemi kape. Kvésti bude v jeho dnech právo a hojnost blaha, až pome měsíc. Panovat bude od moře k moři, od Řeky až na konec světa. Před ním se skloní odpůrci jeho, nepřátelé prach budou lízat. Králové Tarsisu a přímoří, budou podávat jemu dary; králové ze Šeby a Seby podary mu budou nosit. Klanět se budou mu králové světa, a všichni národové mu sloužit. Vytrhneť chuďasa násilníku, chuďasa, jenž neměl pomocníka. Ujme se slabého a nuzného, životu nuzných ochranu zjedná. Vymaní je z útisku, křivdy, neb drahé bude mu jejich jméno. Žít bude, dostane sabského zlata, klanět se budou jemu vždycky, každý den mu blahořečit.