PROGRAM Mezinárodního kolaborativního a dialogického sympozia Kdo je tady expert? (v oblastech: duševní zdraví, závislosti, vzdělávání, sociální exkluze) 21. - 22. listopadu 2014 Brno, Moravská galerie http://narativ.cz/horizonty
PÁTEK 21. LISTOPADU 2014 8:00 9:00 předsálí Registrace účastníků 9:00 9:30 hlavní sál Narativ (ČR): Přivítání účastníků, úvodní slovo organizátorů 9:30 10:30 hlavní sál Harlene Anderson (USA): Vztahy a konverzace plné možností. Jak kombinovat vědění klienta a terapeuta 11:00 12:00 hlavní sál Peter Bullimore (Velká Británie): Poslouchejte můj příběh, abyste ucítili mou bolest 12:00 13:00 OBĚD (zajišťuje skupina Narativ v předsálí) 13:00 16:15 SEKCE A Hugo Ruymbeke (Belgie): Dialog v systemické terapii Inka Miškulin (Chorvatsko): Psychoterapeut je expert dva protikladné pohledy Lea Šugman Bohinc (Slovinsko): Vytváření kontextů pro výuku a studium kolaborativních, dialogických a narativních přístupů ve VŠ vzdělávacím systému (Sociální práce a Systemická terapie) 13:00 16:15 SEKCE B Hana Sedláková a Ladislav Záliš (ČR): Projekt SPOLU. Možnosti kolaborativního přístupu v psychiatrii Lenka Holá a Lenka Bednářová (ČR): Přátelství jako zdroj ve zvládání života s duševním onemocněním Michal Kašpar (ČR): Výhybka duše díky tomu, že jsem zešílel, stal jsem se normálním Martina Lukášková (ČR): Astrologie jako jazyk pomáhající profese 13:00 16:15 SEKCE C Irma Rodriguez (Mexiko): Terapie jednoho setkání. Kolaborativní perspektiva Kerstin Hopstadius (Švédsko): Odborné vědění z dlouhodobé perspektivy 13:00 16:15 SEKCE D Peter Bullimore (Velká Británie): Práce s hlasy a traumatem 16:30 18:00 hlavní sál Harlene Anderson: Kolaborativní dialog v akci. Živé konzultace aneb Jak to dělat? 18:30 19:45 hlavní sál ASLIDO: KRUH NADĚJE (divadelní představení formou divadla utlačovaných) 20:00 23:00 kavárna MORGAL (přízemí Moravské galerie) SPOLEČENSKÝ VEČER s rautem a hudební produkcí DJ Ramon Ramirez a DJ Don Pedropoulos
SOBOTA 22. LISTOPADU 2014 9:00 9:45 hlavní sál Jako doma (ČR): Nejsme neviditelné! 9:45 10:30 hlavní sál Tom Strong (Kanada): Perspektiva sociální sítě a sociální praxe jako přístup k zotavování ze závislosti 10:45 11:30 hlavní sál Loek Schoenmakers (Nizozemí): Jak by vypadala proměna vzdělávání, kdyby byl expertem každý? 11:30 12:30 OBĚD (zajišťuje Jako doma, o.p.s. v předsálí) 12:30 15:45 SEKCE A Zsuzsa Kalo (Maďarsko): Kvalitativní metody pro zkoumání reprezentace a vzorců užívání nových drog na internetu Rita Kočárová (ČR): Možnosti terapeutického působení ayahuascy v léčbě závislostí Vlado Hambálek a Ivan Valkovič (Slovensko): Ako si porozumieť a viesť dialóg tam, kde sme odlišní? Romana Plchová (ČR): Bio-psycho-sociálně-spirituální pozice (BPSS) v rozvoji a léčení lidí. 12:30 15:45 SEKCE B Martin Pírko (ČR): "Pseudodiagnózy" u dětí ze sociálně vyloučeného prostředí a jejich důsledky Jako doma (ČR): Jak (pře)žít na ulici Miloš Neubauer, Gejza Bazika (ČR): Bezdomovectví naší perspektivou Natalie Sedlická (ČR): Porody a horizonty okolo něj. Jak jinak v českém porodnictví 12:30 15:45 SEKCE C Tom Strong (Kanada): Diskursivní možnosti práce identity Loek Schoenmakers (Nizozemí): Takhle by vypadala proměna vzdělávání, kdyby byl expertem každý! 12:30 15:45 SEKCE D Sylvia London (Mexiko): Měnit svět slovo za slovem 16:00 17:30 hlavní sál Harlene Anderson: Kolaborativní dialog v akci: Živé konzultace aneb Jak to dělat? 17:30 18:00 hlavní sál Narativ: Slavnostní zakončení sympozia
HLAVNÍ PŘEDNÁŠKY y a profily autorů HARLENE ANDERSON: Vztahy a konverzace plné možností: kombinování vědění klienta a terapeuta Praxe kolaborativního dialogu zahrnuje konverzační partnerství mezi klientem a terapeutem, při němž se zapojují do vzájemného a sdíleného zkoumání zaměřeného na důvod klienta pro vyhledání konzultace. V tomto procesu je na prvním místě expertíza klienta na svůj život, přičemž vědění terapeuta spočívá v tom, jak pozvat a zapojit klienta do procesu zkoumání, který má potenciál pro vztahové utváření nových porozumění, významů a jednání relevantních a přizpůsobených pro klientovy přání a potřeby. Harlene Anderson je celosvětově uznávaná psychoterapeutka, konzultantka a lektorka. Přístup, který s mnoha kolegy rozvíjela od 70. let v rámci Houston Galveston Institute, vešel ve známost jako kolaborativní praxe, někdy je také představován jako neexpertní přístup. Mezi její nejznámější publikace patří kniha Konverzace, jazyk, a jejich možnosti a Collaborative Therapy. PETER BULLIMORE: Poslouchejte můj příběh, abyste ucítili mou bolest Peter uslyšel svůj první hlas, když mu bylo sedm, poté co byl sexuálně zneužitý ženou, která byla placená jako paní na hlídání. Poprvé jsem uslyšel dětský hlas, který mi říká vydrž, všechno bude v pořádku, bylo to uklidňující, jako byste měli nějakého imaginárního kamaráda. Ale jak zneužívání pokračovalo, zvyšoval se počet hlasů, které začínaly být zlověstné a agresivní. Říkali mi, že mě upálí, zničí, často na mě přes noc křičelo dvacet až třicet hlasů. V polovině svého 20. roku přišel Peter o práci, o rodinu, domov, o všechno. Skrze Síť slyšení hlasů ( Hearing Voices Network ) byl schopný kultivovat svůj život a vystoupit ze systému, ve kterém žil. Síť slyšení hlasů je dobrovolnická organizace, která podporuje lidi, kteří slyší hlasy a normalizuje / legitimizuje jejich zkušenost slyšení hlasů. Tato organizace je složená z lidí, kteří slyší hlasy a profesionálů, kteří sdílí stejného ducha a étos a to, že slyšení hlasů je běžná lidská zkušenost. Peter Bullimore, kromě činnosti v rámci Hearing Voices Network, spolupracuje s Univerzitou v Manchestru, po dobu 12 let se podílí na kurzech COPE, které se věnují spolupráci a psychosociální edukaci. V současnosti vyučuje druhým rokem studenty sociální práce a ošetřovatelství. Zároveň vyučuje na mnoha univerzitách na téma slyšení hlasů, paranoi a traumatu. JAKO DOMA: Nejsme neviditelné! Ženy jsou více než muži ohrožené chudobou a tedy i ztrátou domova, přitom je ale našim očím bezdomovectví žen skryté. Často je spojené s násilným partnerem, dětmi, sexuálním násilím a
genderovými stereotypy. Neviditelné expertky promluví o tom, jak vnímají témata jako je společnost, domov, potřeby, práce, muži či bezpečí. Jako doma Homelike, o. p. s. spolupracuje s ženami bez domova, neviditelnými superhrdinkami dnešní společnosti. Spolu s nimi se učí, jak jim pomoci, co je trápí i jak změnit obraz lidí bez domova v české společnosti. Specificky se věnuje ženskému bezdomovectví, protože o něm chybí informace a ukazuje se, že je jiné, než to mužské. Jedním z projektů Jako doma jsou Kuchařky bez domova. Potkat je můžete na nejrůznějších akcích napříč Prahou, pouštějí se také do cateringu. Kuchařky tak mají možnost přivýdělku, ale také příležitost pro setkávání se. Vaří vegansky, aby si mohl dát jídlo každý. Jejich velkým snem je otevřít si kamennou kuchyň a bistro, které by pro ženy bez domova bylo nejen prací, ale spolu s širokým okolím také komunitním centrem. www.jakodoma.org TOM STRONG: Perspektiva sociální sítě a sociální praxe jako přístup k zotavování ze závislosti Kromě neurovědeckých, biochemických a osobnostních teorií vzniku závislostí existuje i řada dalších faktorů, které vysvětlují, jak se závislost udržuje. Práce na zotavení často přichází až ve chvíli, kdy je již závislost stabilizovaná v samozřejmých a nezpochybňovaných interakcích a významech. Díky tomu je práce na zotavení výzvou pro klienty i pro terapeuty. Jejich interakce jsou praktikovány ve stejném dělání a mluvení, jaké se uplatňuje při udržování závislosti jsou například opakovaně prožívány, nebo jsou vnímány jako nevyhnutelné. Propojuji tento pohled sociální praxe/sítě na závislost a zotavení s diskursivním přístupem k terapii. Konkrétně vycházím z přístupu interpersonálních vzorců od Karla Tomma. Zaměřuji se na identifikování konverzačních metod, které mohou terapeuti použít k tomu, aby pomohli klientům mapovat a určit jejich nezpochybňované a samozřejmé praktiky závislosti, případně určit jejich zdroje a pohnutky k zotavení. Na závěr budu diskutovat etické a praktické otázky. Ty se týkají toho, jak mohou být zotavující se dialogy vyjednávány tak, aby byly v souladu s klientovými preferencemi, zdroji a možnostmi. Tom Strong je profesorem a učitelem poradenství na Universitě v Calgary, je výzkumníkem a píše o kolaborativním, kritickém a praktickém potenciálu diskursivních přístupů v psychoterapii. Je autorem nebo spoluautorem více než 100 článků a kapitol. Společně s Andym Lockem napsal knihu Diskurzivní perspektivy v terapeutické praxi a Sociální konstrukcionismus: Zdroje a směry v teorii a praxi. Tomův současný výzkum se zabývá napětím ve výuce poradenství způsobeným medikalizací ( Medicalizing tensions in Counsellor Education ). Více detailů o Tomovi a jeho výzkumu najdete zde: http://www.ucalgary.ca/strongt, E-mail: strongt@ucalgary.ca LOEK SCHOENMAKERS: Jak by vypadala proměna vzdělávání, kdyby byl expertem každý? Vzdělávání je práce s lidmi. Je zde pro lidi, lidem by mělo být k užitku. Jak by to vypadalo, kdybychom změnili stávající mechanistické paradigma a přímo do centra reformy vzdělávání postavili lidský prvek? Jak by se změnilo vzdělávání, kdybychom měli dost odvahy na to, cenit si každého účastníka reformního procesu jako experta? Řada zkušeností s využitím sociálního konstrukcionismu jako základní myšlenky pro změnu vzdělávání změnila způsob, jakým se, jako vzdělávací specialista, snažím pomáhat školám a učitelům zdokonalit tu důležitou práci, jíž vykonávají ve prospěch našich dětí. Ano, naštěstí to umíme
dělat jinak! A dobrá zpráva je následující: Procesy změny jsou tehdy posilovány mnoha způsoby. Lze tak dospět k nadějnějším a šťastnějším zítřkům v našich školských systémech. Zakladatel společnosti Appreciative Change work-s, která poskytuje koučink, vzdělávání a poradenské služby, založené na sociálním konstrukcionismu a oceňující perspektivě. V roce 2014 Loek publikoval knihu Happily different v edici worldshare vydávané Taos Institutem. Kniha se zaměřuje na konstrukcionistické přístupy nabízející nadějnější a šťastnější změnu pro kohokoli. Loek se již 30 let věnuje rozličným aktivitám v oblasti vzdělávání v Evropě a Karibiku. V současnosti pracuje na vzniku webu poskytujícího podporu procesům změny založeným na konstrukcionistických myšlenkách.
PŘÍSPĚVKY A WORKSHOPY y a profily autorů HUGO RUYMBEKE: Dialog v systemické terapii Dialogické koncepty čerpá systemická terapie z filozofických prací Bachtina, Wittgensteina, Shottera a jejich současných následovníků (Rober, Seikkula, Olson, Andersen, Anderson, Markova, Stern, Van Lawick). Ti všichni nám poskytli koncepty a nástroje pro pochopení příběhů a slov těch, kteří potřebují pomoc, v lidské podobě. Tyto koncepty zahrnují vnitřní a vnější hlasy, polyfonii, důležitost vyslovování slov, adresnost, mluvčího a posluchače, spontánní tělesné prožitky, přítomný moment, toleranci nejistoty, oceňování ticha v terapii, spolubytí a myšlení o, monolog versus dialog, vysvětlování versus porozumění, intersubjektivitu a další. Workshop bude krátkým úvodem do některých z těchto aspektů, ale především bych rád pozval účastníky ke společné práci, abychom mohli zažít a pochopit, co znamená přinášet tyto koncepty do systemické terapie. Hugo Ruymbeke je lektor systemické terapie, Utrecht, Nizozemí. Oddělení pro děti a dorost na klinice ambulantní péče The Three Rivers, Dendermonde, Belgie. Rodinná a systemická terapie inspirovaná dialogickými prinicipy pro děti a adolescenty. Člen Vlámské a Nizozemské Společnosti pro systemickou a vztahovou terapii, její certifikovaný supervizor, člen rady a člen EFTA. Lektor ve výcviku v Institute of Psychotherapeutic Relations and Reflections, Mechelen, Belgie. INKA MIŠKULIN: Psychoterapeut je expert dva protikladné pohledy Staré paradigma Znám ty nejlepší terapeuty : Terapeut je pro pacienty expertem, protože je zná lépe, než oni sebe sama. Interpretace pacienta je vždy závislá na patologiích, které se mají léčit. Nové paradigma Psychoterapeut virtuos : Terapeut je expertem v určování podmínek konverzace za účelem rozvinutí nových významů, jak pro něj, tak pro klienta. Vlastnosti nového paradigmatu: 1. neustálá kritická reflexe měli bychom přemýšlet o ideálním terapeutovi jako o někom, pro koho je korigování rodinných předsudků druhotným, zatímco pozornost zaměřená na vliv snížených předsudků zůstává předmětem neustálé aktivní kritické reflexe; 2. citlivost je spontánní kritickou senzitivitou, která je neustále zdokonalována; 3. hermeneutická spravedlnost být schopný pomoci vytvářet více přijímající hermeneutické mikroklima pomocí vhodného druhu dialogu s pacientem za účelem vytváření nových významů, které by vyplnily hermeneutické mezery, a tím se staly vodítky pro redukci hermeneutické marginalizace; 4. konverzační teorie je kybernetickým a dialektickým rámcem, který nabízí vědeckou teorii, která by vysvětlila, jak interakce vedou ke konstrukci vědomostí nebo vědění ;
Inka Miškulin je psycholožka a psychoterapeutka. Pracovala na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Rijece, od roku 2009 má svou soukromou praxi. Jako první v Chorvatsku vyučovala systemický přístup inspirovaný kybernetikou. V roce 2008 získala cenu Chorvatského sdružení pro zlepšení práv pacientů. LEA ŠUGMAN BOHINC: Vytváření kontextů pro výuku a studium kolaborativních, dialogických a narativních přístupů ve VŠ vzdělávacím systému (obory Sociální práce a Systemická terapie) Vyučuji sociální práci a systemickou terapii na vysoké škole. Ve svém příspěvku bych ráda sdílela své zkušenosti z výuky a vlastního studia spolu s účastníky a přizvala je ke sdílení jejich zážitků z učení (se) (Fakulta sociálních studií v Ljubljani) a systemickou psychoterapii (Fakulta psychoterapeutických věd, Soukromá univerzita Sigmunda Freuda v Ljubljani). Ráda Zde jsou stěžejní body a metody výuky a studia, které bych ráda představila: Konstrukcionistická epistemologie (hermeneutická, interpretativní, participační) a teorie komplexity Základní koncepty a metafory kolaborativních, dialogických a narativních přístupů Studium případu (epistemologicky, dialogicky, synergetickou analýzou a reflexí) Sebezkušenostní trénink dovedností, zkušenost v roli klienta/terapeuta Demonstrace praktických dovedností ve vedení konzultace a reflektování pozorovaného dialogu za použití výše zmíněných konceptů a metafor (práce v malých skupinách studentů a supervizorů) Studenti si zapisují své případy ze sociální práce nebo psychoterapie (např. z povinné praxe), sdílí a reflektují své zkušenosti v supervizi Výuka a studium kolaborativních, dialogických a narativních přístupů v bakalářských, magisterských a doktorských programech Lea Šugman Bohinc, Ph.D., vysokoškolská profesorka (Fakulta sociální práce, University of Ljubljana; Fakulta psychoterapeutických studií, Sigmund Freud Private University Ljubljana), systemická terapeutka; e-mail: Lea.SugmanBohinc@fsd.uni-lj.si. HANA SEDLÁKOVÁ A LADISLAV ZÁLIŠ: Projekt SPOLU Možnosti kolaborativního přístupu v psychiatrii Projekt SPOLU, který vytváří jedinečný prostor pro spolupráci studentů psychologie, pacientů a zdravotnických profesionálů v psychiatrických zařízeních. Aktuálně se v projektu SPOLU sdružuje přibližně 150 studentů psychologie, kteří v rámci týmů různého zaměření získávají potřebnou praxi. Přítomnost dobrovolníků v psychiatrických zařízeních následně pomáhá zkvalitňování trávení volného času hospitalizovaných pacientů. Studenti zároveň pracují pod dohledem zdravotnických profesionálů, se kterými sdílí společný cíl, a to zvyšování standardu psychiatrické péče. Fungování Projektu SPOLU navazuje na připravovanou reformu psychiatrické péče v České republice, jedná se o inovativní a komunitně orientovaný model péče o psychicky nemocné. y Hana Sedláková je doktorandskou studentkou Sociální psychologie na Masarykově univerzitě v Brně. Spolupracuje s Národním ústavem duševního zdraví, kde se v současné době připravuje reforma
psychiatrické péče. Zároveň je členkou organizačního týmu Projektu SPOLU. Ve výzkumu se zabývá možnostmi léčby schizofrenie; e-mail: hanka.sedlakova@email.cz. Ladislav Záliš je studentem magisterského programu psychologie na Masarykově univerzitě v Brně a působím v organizačním týmu Projektu SPOLU. Ve výzkumu se zaměřuje především na oblast duševní pohody a odvíjející se programy na úrovni organizací a států. Ve volném čase si mimo jiné užívá meditace a návštěv meditačních center; e-mail: ladislav.zalis@gmail.com. LENKA HOLÁ A LENKA BEDNÁŘOVÁ: Když je nás na to víc. Přátelství jako zdroj ve zvládání života s duševním onemocněním. V našem příspěvku budeme s účastníky sdílet své zkušenosti z cesty k expertíze na vlastní život, do kterého přišlo duševní onemocnění a s ním i různé služby, odborníci, lékaři a také lidé, kteří prochází podobnými zkušenostmi. Spolu s účastníky chceme mluvit o přátelství, které může být člověku velkou podporou v každodenním životě - ať už má před jménem akademický titul nebo ve zdravotní dokumentaci psychiatrickou diagnózu (nebo obojí). y Lenka Holá 2014 už vím, co je to v nemoci přátelství 2013 už vím, co je to když na Klinice ordinují šikovní mladí lékaři 2012 už vím, co je to když Ti zemře máma 2011 už vím, co je to poznat efekt psychoterapie 2010 už vím, co je to ubližovat rodičům, kteří nemůžou za moji nemoc 2009 už vím, co je to žít prostý život s nemocí 2007 už vím, co je to když po psychofarmakách přiberete 30kg na váze 2005 už vím, co je to když si vychováte vlastní štěně 2003 už vím, co je to když potkáte lidi co Vám uvěří 2000 už vím, co je to rozejít se s klukem 1996 už vím, co je to udělat maturitu 1993, 1996, 2000, 2004, 2007, 2013 už vím, co je to hospitalizace na psychiatrii e-mail: lenule9@gmail.com Lenka Bednářová Jmenuji se Lenka, je mi 25 let a čtyři roky užívám psychofarmaka. I přestože mi velká část přátel odešla k někomu "normálnějšímu", mám pár přátel, na kterých mi záleží. Není nutné mít hromadu přátel, stačí, když máte někoho, s kým se budete smát a bavit se. Už se tolik nebojím přiznat moji minulost, pokud chcete vědět, jak se život s chemií dá žít, přijďte si nás poslechnout. MICHAL KAŠPAR: K čemu se hodím... Výhybka duše díky tomu, že jsem zešílel, stal jsem se normálním. Krize a psychiatrie Divadlo LSD týmová zkušenost Hudba a text jako kronika Novinář ne školou, ale volbou Kniha Kam jdou lidé s nemocnou duší?
Blázníš? No a! a peer lektoři Michal Kašpar (41) je vystudovaný novinář, který onemocněl schizofrenií ve svých 26 letech. Přestal tehdy usilovat o to být vzorným studentem nebo pracovníkem, místo toho hledal, na co se hodí. Začal zpívat s kapelou vlastní texty a brzy také založil s dalšími psychiatrickými pacienty Lidové spontánní divadlo (LSD). Deset let je vedl. Tyto koníčky ho držely při životě během osobních i pracovních neúspěchů, které se dostavily při návratu psychózy. Tehdy bral vysoké dávky nevyhovujících psychiatrických léků s úmyslem zhubnout. To se mu nepodařilo, takže jeho workshop na Horizontech nebude kurzem hubnutí. Po delším depresivním období v invalidním důchodu si ho našla práce novináře v Dobrém místě. Zde také sesbíral spolu s dalším schizofrenikem, Tomášem Vaňkem, 13 příběhů lidí s duševním onemocněním. Staly se základem pro knížku Kam jdou lidé s nemocnou duší, kterou bude na Horizontech prezentovat. Koncem loňského roku se začal připravovat na práci peer lektora v CRPDZ. Nyní již přednáší na pražských vysokých školách témata recovery a destigmatizace. Pracuje v pacientském klubu Mosty Fokusu v Praze-Bohnicích. e-mail: michalkaspar@centrum.cz MARTINA LUKÁŠKOVÁ: Astrologie jako jazyk pomáhající profese. V kontextu humanistické a transpersonální astrologie nepracuje astrolog s horoskopem jako s orákulem, tj. nevěští. Astrologická práce hledá metafory, kterými by mohla hovořit s druhým člověkem o zkušenosti se vztahováním se ke světu vnějšímu a o zkušenosti se zvědomováním života vnitřního. Astrologická symbolika hovoří o jedinečnosti lidského jedince i člověku jako členu širší pospolitosti. Trojice zúčastněných astrolog-hledající člověk-symboly horoskopu dokáží vyvolat možnost nahlédnout skrze slovní porozumění osobní historii z nového úhlu pohledu. K tomu je zapotřebí odmítnout roli experta, tedy vševědoucího astrologa, který má svým věděním moc nad druhými a přijmout spíše hermeneutický přístup. Svůj přístup pak opřít o etické zásady, které jsou transparentním stanoviskem pro lidi využívající astrologických služeb, tak pro odbornou veřejnost. Investovat čas do supervize a rozvíjet oborovou intervizi. Na druhou stranu je však zapotřebí být expertem na svůj obor, tedy znát řemeslo, znát základy vedení rozhovoru, mít sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik, vzdělávat se, mít úctu a pokoru vůči druhému. Otázkou je, zda se i za takovéhoto nastavení potřeba role experta někde nevynoří? Jak čelit tlaku na expertní přístup od kolegů, veřejnosti? Jak čelit předsudkům společnosti, institucí, jiných profesních oborů? Jak kultivovat vlastní obor i mezioborová spojení? Má narativní základ astrologie možnost inspirovat jiné obory? Martina Lukášková (1971) astroložka, psychoterapeutka. Pracuje jako astroložka ve směru Humanistické a transpersonální astrologie, vycházející z filosofie D. Rudhyara. O astrologii se zajímá od r. 1990, od r. 1997 profesionálně a od r. 2000 ji vyučuje v Astrologické škole pro statečné. Vydává astrologický bulletin Transformotor. Absolvovala pětiletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik INSTEP, psychoterapeutické kurzy a další výcviky. Od roku 2001 propaguje Etické zásady Humanistického a transpersonálního astrologa. Od r. 2010 se věnuje putovní První astrologické výstavě s cílem propagovat astrologii jako inspirativní techniku a jazyk pomáhající profese. Pravidelně publikuje. Osobní stránky www.transformotor.cz, www.astro-vystava.cz
IRMA RODRIGUEZ: Terapie jednoho setkání ve službě okamžité pomoci kolaborativní perspektiva Inspirováno Talmonem, Slivem a Bobelesem (2013) vytvořilo Centrum pro péči o komunitu (CAC) a tréninkový institut Grupo Campos Eliseos tzv. Klinickou konzultační službu užívající přístup okamžité pomoci (bez předchozího objednání). Tento workshop je pozváním ke sdílení našeho příběhu a výměně nápadů vztahujících se ke zkušenostem a výzvám při vytváření služeb a jejich adaptaci na potřeby a jazyk komunity. K ilustraci využijeme klinickou konzultaci s reflektujícím procesem. Irma Rodriguez je terapeutka, supervizorka a zakládající členka Grupo Campos Eliseos, spoluzakladatelka a ředitelka Centro de Atencion a la Comunidad (CAC Centrum pro péči o komunitu) komunitního terapeutického centra pro Paolo Solo, rozvojovou oblast Mexico City. necarod@yahoo.com. KERSTIN HOPSTADIUS: Odborné vědění z dlouhodobé perspektivy (Tehdy a Teď) Přiblížíme-li se k pojetí lidského života jako primárně vztahového, spíše než individuálního, musíme vystavit pochybnostem mnoho kulturně dominantních myšlenek, ale i zavedené odborné vědění. Jako psycholožka a rodinná terapeutka se zabývám hledáním takových způsobů myšlení a řeči, které umožňují všímavost vůči vztahovosti. V rámci projektu o lokální historii, do něhož jsem se zapojila před šesti lety, si všímám vlastního uchvácení všemi těmi zkušenostmi sdílení zdrojů a zvládání obtížných situací, které nejsou součástí tradiční historické deskripce. V komunitách, které jsem studovala, bylo vztahové vědění nutné jak pro přežití, tak pro rozvoj umění a řemesel. Dospěla jsem k tomu, že jako odborníci i jako občané zde můžeme nalézt inspiraci pro budoucnost, jež bude vyžadovat tvůrčí spolupráci lidí možná nepřipravených na společné snažení. V Brně chci mluvit o případu starším více než 300 let. Tehdy v jedné lokální společnosti, v období následujícím po čarodějnických procesech, dokázaly rodiny na opačných stranách těchto sporů nalézt vzájemnou vztahovost. Chci mluvit o tom, jak tyto rodiny zacházely s pojmy cti, zostuzení, odpuštění a obnovení (restoration). Bude představeno také několik filosofických myšlenek, které považuji za relevantní v souvislosti s potřebami usmiřování. Ráda bych, aby šlo o takový formát prezentace, ve kterém účastníci mohou vnášet podněty od začátku do konce, protože právě to usnadní spojení mezi Tehdy a Teď; kerstin@hopstadius.se Jsem psycholožka, rodinná terapeutka a editorka. Má odborná zkušenost je zakotvená v systemickém myšlení a spolupracující perspektivě. Ve své editorské a překladatelské práci je mi potěšením, že mohu spolupracovat s kolegy po celém světě. Jsem členkou organizace Taos Institute; kerstin@hopstadius.se. www.kerstinhopstadius.se PETER BULLIMORE: Práce s hlasy a traumatem Během workshopu se budeme zabývat třemi stádii, úrovněmi hlasů a implementacemi v každém stádiu. Podíváme se na propojení mezi traumatem a slyšením hlasů a také na to, jak můžeme odkrýt "zmrzlý teror" a pomoci druhému k emočnímu rozvoji a dát smysl tomu, co může být čas od času děsivým a zmateným zážitkem" viz výše (mezi hlavními přednáškami)
ZSUZSA KALO: Kvalitativní metody pro zkoumání reprezentace a vzorců užívání nových drog na internetu Příspěvek je založen na čtyřleté zkušenosti, kterou v Maďarsku máme s výskytem a neustále se měnícím charakterem nových psychoaktivních látek, tzv. designer drugs. Designer drugs jsou často mylně považovány za jemnější alternativu nelegálních drog; prodávají se na internetu s nedostatečnými informacemi o jejich účincích. Z praxe vyvstává řada otázek, avšak výzkum není s to sledovat tempo změn a nabízet podložené odpovědi. Je třeba nalézt metodu na pomezí výzkumu a praxe, schopnou nabízet reálné odpovědi reliabilní a aplikovatelné v rámci přístupu harm-reduction nebo poradenství. Jak se lze setkat s hlasy uživatelů těchto látek? Jak zvýšit porozumění a povědomí o povaze a účincích designer drugs, ještě než se stanou předmětem intenzivního výzkumu? V rámci workshopu budou představeny jednoduché metody automatického kódování citlivého ke kontextu, které mohou poskytnout odpovědi rychle a systematicky. Zsuzsa Kaló je profesorkou na Eötvös Lorand University v Budapešti a poradkyní v maďarském Národním institutu drogové prevence. Na poli drogové problematiky se zabývá kvalitativním výzkumem a úzce jej propojuje s praxí; e-mail: zsuzsa.kalo@gmail.com RITA KOČÁROVÁ: Možnosti terapeutického působení ayahuascy v léčbě závislostí Ve svém příspěvku představím model léčby závislostí aplikovaný v peruánské léčebně Takiwasi, kde jsem byla na tříměsíční stáži. Kromě západní psychoterapie se zde využívá také tradiční amazonská medicína, včetně tradičního psychoaktivního nápoje ayahuasca. Tento nápoj svému konzumentovi zprostředkovává, potenciálně léčivé, změněné stavy vědomí. Ayahuasca působí na fyziologické, psychické, sociální i spirituální úrovni, čímž pokrývá různé dimenze závislosti. Ayahuasca není lékem v pravém smyslu slova, spíše umožňuje pacientovi léčit se sám. Dosavadní výzkumy naznačují, že její užívání usnadňuje přístup do nevědomí a napomáhá tak řešení intrapsychických konfliktů, podporuje sebepoznání apod. Může tedy sloužit jako facilitátor psychoterapeutické práce, čemuž odpovídají i předběžné výsledky mého výzkumu, zaměřeného na terapeutické aspekty užívání ayahuasky při současné aplikaci psychoterapie. Rita Kočárová je studentkou psychologie na FSS MU. Při svém tříměsíčním pobytu v Peru na podzim 2014 studovala využití tradiční amazonské medicíny v léčbě závislostí. V ČR pusobí jako dobrovolnik v terénních programech organizace Podané ruce a publikuje populárně-naučné články; e-mail: Rita.Kocarova@seznam.cz IVAN VALKOVIČ, VLADIMÍR HAMBÁLEK: Ako si porozumieť a viesť dialóg tam, kde sme odlišní? Zámerom workshopu je interaktívnou formou predstaviť možnosti a spôsoby komunikácie, ktorá podporuje dialóg a porozumenie medzi odborníkmi s rôznymi teoretickými uhlami pohľadu, rôznymi filozofickými východiskami, rôznym vekom, skúsenosťami a rôznymi presvedčeniami o tom, čo je pre klientov/študentov užitočné. Účastníci workshopu zažijú, okrem praktických, interaktívnych cvičení a
práce v skupine, aj zdieľanie vlastných skúseností, z našej, viac než osemročnej spolupráce pri vzdelávaní a rozvoji ľudí, ktorá v sebe integruje pohľady mnohých odlišných prístupov (psychodynamický, PCA, TA, postmoderná perspektíva...), pričom ponecháva slobodu pre vlastnú identitu, ktorá nie je integratívna. y Ivan Valkovič je psychológ (viceprezident Slovenskej komory psychológov), psychoterapeut (dlhoročný facilitátor výcvikov v PCA), manželský poradca (Asociácia manželských rodinných poradcov SR), kouč a supervisor; e-mail: valkovic@coachingplus.org Vladimír Hambálek je sociálny pracovník, psychoterapeut (KPT) a manželský poradca (Asociácia manželských rodinných poradcov SR), tréner manažérskych zručností a kouč (systémovopsychodynamický prístup), supervízor (integratívny model); e-mail: hambalek@coachingplus.org ROMANA PLCHOVÁ: Bio-psycho-sociálně-spirituální pozice (BPSS) v rozvoji a léčení lidí. V příspěvku představím původ a význam slova expertka či expert, jeho empirické ukotvení podle Sophie Holmes (2006) srovnám s neexpertním přístupem Harlene Anderson (2009). Klíčový koncept spolupracujícího přístupu tzv. nevědění, přítomný např. i ve středověké mystice Mistra Eckharta (Sokol, 2013) doplním o koncept nabývání jistoty při rozhodování (Plchová, Hytych, Řiháček, Roubal & Vybíral, 2014). Představím BPSS přístup a funkce tzv. Reflektivně-Reakční kapacity při rozvoji sebe i druhých v psychoterapeutickém výcviku a při komplexním psychosomatickém vyšetření a multidisciplinární spolupráci (Plchová & Kabát, 2014, Poněšický, 2011) spolu s načrtnutím možností aktivace vlastního i sdíleného salutogenetického potenciálu (Antonovsky, 1979). Romana Plchová vystudovala psychologii a psychoterapeutická studia. Pracuje jako asistentka pro seniory a jako začínající psychosomatická terapeutka. Absovovala vzdělávací program Možnosti dialogu a je frekventantkou výcviku SUR; romana.plchova@gmail.com MARTIN PÍRKO: "Pseudodiagnózy" u dětí ze sociálně vyloučeného prostředí a jejich důsledky Při dlouhodobé práci se sociálně znevýhodněnými dětmi s problémy v chování či prožívání ve škole dostáváme od rodičů zprávy různých psychologů, psychiatrů a jiných odborníků, kteří zpravidla zprávu ukončí přidělením té či oné diagnózy. Odborníci při přidělování diagnóz vychází z omezených zdrojů informací, obvykle jen z relativně krátkého kontaktu s dítětem, z rozhovoru s rodičem a z testových metod. Běžný pedagog respektuje názor odborníka, informuje se o diagnóze příslušných doporučených opatřeních a ty následně realizuje. Školní psycholog však může dítě pozorovat delší dobu a má daleko více informací o jednotlivých dětech, často mu tak přidělená diagnóza přijde nepřesná nebo dokonce poškozující. Ve své přednášce shrneme příčiny zkreslení běžných diagnostických vyšetření (na straně informací od rodičů, nastaveného školského systému, sociálních podmínek i stylizace samotného dítěte). Dále pak uvedeme několik kazuistik dětí pseudodiagnostikovaných LMR, ADHD, fobickou/anxiózní poruchou atd. V závěru přednášky pak uvedeme několik nápadů na zpřesnění diagnostiky (spolupráce se školou, OSPOD apod.). Martin Pírko vystudoval psychologii na FF MU, v současnosti pak pracuje jako školní psycholog na škole spádové sociálně vyloučené lokalitě brněnského Bronxu (ZŠ nám. 28. října). Je frekventantem Výcviku
Integrace v psychoterapii. Zajímá se mimo jiné o psychodiagnostiku, projektivní metody, evoluční psychologii atd. JAKO DOMA: Jak (pře)žít na ulici Dokážete si představit jaké je to být bez domova? Co byste dělali, kdybyste neměli jít kam večer spát? Co potřebujete mít u sebe, když přespáváte na ulici? Kde hledat to správné místo? Co jíst, když nemáte ani korunu v kapse? Jak si uchovat hygienu? Na co si dát pozor? Víte kde hledat prozatímní bydlení? Jak si vyřídit osobní doklady? Jak se zorientovat v azylovém domě a jak se orientovat vůbec v sociálních službách? Odpoví vám expertky na bezdomovectví kuchařky bez domova! Vyzkoušejte si, jaké je to být bez domova nanečisto. Bez domova se může ocitnout každý, buďte připraveni. viz výše (mezi hlavními přednáškami) MILOŠ NEUBAUER, GEJZA BAZIKA: Bezdomovectví naší perspektivou Platforma pro sociální bydlení (http://www.socialnibydleni.org/) je uskupení osob a organizací, které spojuje přesvědčení, že důstojné bydlení je základním lidským právem každého člověka. Podle členů platformy by toto právo mělo být bezpodmínečné a nemělo být za žádných okolností nikomu upíráno. Zajištění práva na důstojné bydlení by mělo být na základě individuálních potřeb podpořeno kvalitní a adekvátní sociální službou, která pomáhá k udržení bydlení. V diskuzi vedené M. Neubauerem a G. Bazikou, členy participativních skupin Platformy pro sociální bydlení (Ostrava, Brno), bude příležitost dozvědět se více o aktivitách platformy, ale také seznámit se s osobními příběhy těch, kteří se s tématem potýkají na vlastní kůži. y Miloš Neubauer je obyvatelem azylového domu a členem participativní skupiny Platformy pro sociální bydlení Ostrava. Současně je členem divadelního souboru Kruh naděje, který působí pod spolkem Aslido (Akční skupina s lidmi bez domova). Miloš Neubauer vede ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení skupinu lidí v bytové nouzi řešící otázku bydlení v Ostravě. Spolupracoval jako spoluautor kapitoly v rámci příručky Koordinace sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách, jejíž vydání chystá Agentura pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. Aktivně se zapojoval v procesu komunitního plánování v Ostravě. Lektoroval praktickou přípravu sociálních pracovníků aktivity Case management v sociálních službách v Individuálním projektu Moravskoslezského kraje Plánování sociálních služeb II.. Gejza Bazika je otec tří dětí, který žije se svou rodinou v naprosto nevyhovujících podmínkách ubytovny na několika metrech čtverečních. Je členem participativní skupiny Platformy pro sociální bydlení Brno, kde se angažuje, aby zlepšil nejen svou životní situaci, ale zajistil i to, aby se jeho nesnáze neopakovaly v budoucnu u ostatních. NATALIE SEDLICKÁ: Porody a horizonty okolo něj. Jak jinak v českém porodnictví Při své práci se snažím poskytovat těhotným a rodícím ženám komplexní péči. Porodní asistenci spojuji s psychoterapií a holistickým přístupem k člověku. Hledám možnosti pro ženy požadující jinou než
nabízenou péči navzdory nastavení porodnického systému, který to neumožňuje. Má individuální práce stojí na kolaborativní a dialogické praxi. Ve zdravotnickém systému postaveném nerovně a nesvobodně pozoruji velkou potřebu o navázání rovného dialogu. Uvažuji proto, jak zlepšit komunikaci v systému porodnické péče, jak zavést dialog odborné veřejnosti mezi sebou i s ostatními, jak vytvořit bezpečný prostor pro změnu. Můžeme se pokusit terapeuticky zahojit toto kolektivní porodní trauma? Mohli bychom při jeho léčbě jít například cestou dialogické kooperativní praxe? Projekt s názvem Jak jinak si klade za cíl rozšířit možnosti různých bezpečných modelů péče pro ženy a jejich děti (www.jakjinak.info) i vytvořit spolupráci mezi jejími poskytovateli. Natalie Sedlická začínala studiem medicíny, které po třech letech opustila a navázala bakalářským oborem porodní asistence na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Magisterský titul získala na Amsterdamské univerzitě. Na FSS MU vystudovala i psychoterapii a zahájila Psychoterapeutický výcvik systemické psychoterapie v ISZ Praha. Absolvovala tříletou školu shiatsu, věnovala se kraniosakrální a prenatální terapii, tři roky studovala tradiční čínskou medicínu (obor Akupunktura, Československý Institut Sinbios). Je iniciátorkou a odbornou garantkou projektu Jak jinak. Natalie.Sedlicka@seznam.cz; http://www.jakjinak.info/ TOM STRONG: Diskursivní možnosti práce identity Tento interaktivní workshop se zaměří na možnosti práce s identitou v terapeutickém dialogu. Na identitu se budeme dívat jako na něco, co se objevuje, když mluvíme s druhými, jako na bytí zhmotnělé v konverzaci. K identifikování různých konverzací využiji přístup narativního analytika, Michaela Bamberga, o malém/velkém příběhu. Malé příběhy jsou ty, které se vyvíjejí v určitých interakcích a kontextech, zatímco velké příběhy se vyskytují napříč různými interakcemi a kontexty. Konkrétně se na základě narativní teorie a teorie identity společně s účastníky podíváme na způsob vyprávění o vývoji profesionální identity ve velkých a malých příbězích. Poté se zaměříme na terapeutickou práci na identitě, použijeme různé konverzační metody, otázky, jako zdroje pro konverzace o identitě. Budeme propojovat terapeutický vývoj s malými a velkými příběhy o možnostech identity. Workshop uzavřeme diskuzí o potenciálech a limitech přístupu malých a velkých příběhů k identitě v poradenství pro lidi se závislostí. viz výše (mezi hlavními přednáškami) SYLVIA LONDON: Měnit svět slovo za slovem Šikana je sociálním fenoménem přítomným ve všech školních komunitách, její efekty nejsou devastující jen pro její oběti, její aktéry, ale i pro celou školní komunitu. Toto násilné chování a nepozornost k němu ničí důvěru v dospělé a také pocit sounáležitosti a bezbečí v rámci školního systému. Tento workshop zve účastníky k reflexi nad zodpovědností dospělých (rodičů, školních pracovníků a učitelů), kterou mají vůči vytváření takového školního prostředí, které posiluje kolaborativní vztahy a dialogické konverzace za účelem vytváření komunit péče a soudrnosti.
Sylvia London je terapeutkou, zakládající členkou Grupo Campos Eliseos (institute pro postmoderní a socialně-konstrukcionistickou terapii, vzdělávání a konzultace), učitelkou na několika univerzitách a členkou The Houston Galveston Institute (USA). LOEK SCHOENMAKERS: Takhle by vypadala proměna vzdělávání, kdyby byl expertem každý! Na základě myšlenkového pozadí nastíněného v hlavní prezentaci se nyní ponoříme do každodenní faktické práce a mnoha implikací sociálně konstrukcionistického přístupu při práci na změně vzdělávání. Po vyslechnutí několika inspirativních příběhů využijeme vhledů, poskytnutým výzkumem Změna vzdělávání znamená být ve vztahu (Educational Change is Being in Relation)(2011). Využijeme je při reflektování naší vlastní práce a k posílení vlastních myšlenek o využití každého účastníka procesu změny jakožto experta. Podle mé zkušenosti je takový způsob práce užitečný nejen v souvislosti se vzděláváním, nýbrž v kontextu jakéhokoli procesu změny. Otevírají se tak nové světy objevování a utváření viz výše (mezi hlavními přednáškami)
Doprovodný program Kruh Naděje Kruh naděje je divadelní skupina, která pracuje metodou divadla utlačovaných. Naše stejnojmenné představení Kruh naděje vznikalo na týdenním pobytu v Andělské Hoře na podzim 2013, kde se nás sešlo 15 herců - uživatelů sociálních služeb z noclehárny a z azylových domů a zástupci realizačního týmu Noci venku Ostrava (kampaně ke zviditelnění tématu bezdomovectví ve společnosti). Celý týden jsme usilovně pracovali na sestavení příběhu, který je založený na vlastních zkušenostech herců bez domova. Po dobu tvoření divadla jsme měli na paměti otázku: "Co pro nás znamená důstojné bydlení a jak ho můžeme dosáhnout?" Divadlo, které hrajeme, nekončí tradičním aplausem, ale otevřením vybraných scén, do kterých může divák zasáhnout a jeho děj změnit. Celé představení je typické svou otevřenou atmosférou k dialogu s divákem a jeho zapojením do celého procesu této divadelní dílny. V současnosti působíme pod spolkem ASLIDO akční skupina s lidmi bez domova v Ostravě. Pokud máte chuť dozvědět se něco více o tématu bezdomovectví a potkat se s lidmi, kteří ho reálně zažívají, pak je naše divadelní představení určené právě Vám. Těšíme se na společný zážitek. Divadelní tým Kruh naděje.