SROVNÁNÍ HOSPODAŘENÍ DVOU VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (V ČR A ZAHRANIČÍ)

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia SROVNÁNÍ HOSPODAŘENÍ DVOU VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (V ČR A ZAHRANIČÍ) Economy of two public universities (Czech and foreign): A Comparison of Effectiveness Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří ŠPALEK, Ph.D. Autor: Šárka VESELÁ Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra ekonomie Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: VESELÁ, Šárka Evropská hospodářská, správní a kulturní studia Název tématu (česky): SROVNÁNÍ HOSPODAŘENÍ DVOU VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (V ČR A ZAHRANIČÍ) Economy of two public universities (Czech and foreign): A Comparison of Effectiveness Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Problémová oblast, cíl práce, postup a pouţité metody: Problémová oblast: Ekonomika veřejného sektoru, financování školství, efektivnost Cíl práce: Cílem práce je posoudit efektivnost financování vysokých škol ve dvou vybraných evropských zemích. Posouzení vychází ze srovnání dvou vysokých škol - české a zahraniční. Postup práce a pouţité metody: 1. Možnosti financování vysokého školství 2. Podoba systému financování v ČR a vybrané zemi 3. možnosti měření efektivnosti uvedených systémů 4. Vyhodnocení efektivnosti a návrhy změn

Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: Matějů, Petr - Barr, Nicholas. České vysoké školství na křiţovatce :investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi. Edited by Natalie Simonová. Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2005. 263 s. ISBN 80-7330-072-9. Benčo, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava : Iris, 2002. 185 s. ISBN 80-89018- 41-6. Rektořík, Jaroslav. Ekonomika veřejného sektoru. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 96 s. ISBN 80-210-3330-4. Světlík, Jaroslav. Marketingové řízení školy. Vyd. 1. Praha : ASPI, 2006. 300 s. ISBN 80-7357-176-5. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: 23. 11. 2009 Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 23. 11. 2009

Jméno a příjmení autora: Šárka Veselá Název bakalářské práce: Srovnání hospodaření dvou vybraných vysokých škol (v ČR a zahraničí) Název práce v angličtině: Economy of two public universities (Czech and foreign): A comparison of Effectiveness Katedra: Ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace Předmětem bakalářské práce Srovnání hospodaření dvou vybraných vysokých škol (v ČR a zahraničí) je porovnání nákladů a výnosů Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien, a to především z hlediska kvality studia na daných univerzitách. První část je zaměřena na popis podoby a zdrojů financování vysokého školství v České republice a Rakousku. Druhá část se zabývá srovnáním terciárního vzdělání v těchto dvou zemích a samotným hospodařením mnou vybraných univerzit, které je dále v poslední části porovnáno zejména z hlediska kvality studia, vyplývající z mnou uskutečněného průzkumu. Annotation The goal of the bachelor thesis: Economy of two public universities (Czech and foreign): A comparison of Effectiveness is to compare and contrast receipts and expenditures of Masaryk University with Vienna University of Economics and Business, especially from the study-quality point of view. The first part describes the scheme and funding of Czech and Austrian universities, and the second part compares tertiary education in the Czech Republic and Austria, and confronts the economy of the chosen universities itself, and in the final chapter, I compare the study-quality between the two universities and present the results of the research. Klíčová slova terciární vzdělání, veřejné vysoké školy, kvalita studia, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Wirtschaftsuniversität Wien Keywords tertiary education, public universities, study quality, Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Vienna University of Economics and Business

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Srovnání hospodaření dvou vybraných vysokých škol (v ČR a zahraničí) vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Špalka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Jiřímu Špalkovi, Ph.D. za jeho cenné podněty, rady a připomínky. Zároveň bych chtěla poděkovat za vstřícný přístup vedoucí účetního oddělení na Wirtschaftsuniversität Wien Ruth Gusel, vedoucí odboru financování Masarykovy univerzity Ing. Janě Foukalové a vedoucímu ekonomického oddělení na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity Ing. Ondřeji Kuchovskému.

Obsah Úvod... 9 1 Podoba a financování vysokého školství v České republice a Rakousku... 11 1.1 Vysoké školství v České republice... 11 1.1.1 Veřejné vysoké školy v České republice... 11 1.1.2 Financování vysokých škol v České republice... 11 1.1.3 Výnosy Masarykovy univerzity na rok 2010... 12 1.2 Vysoké školství v Rakousku... 13 1.2.1 Veřejné vysoké školy v Rakousku... 13 1.2.2 Financování vysokého školství v Rakousku... 13 1.2.3 Výnosy Wirtschaftsuniversität Wien... 15 2 Srovnání českých a rakouských vysokých škol... 16 2.1 Srovnání terciárního vzdělání v České republice a Rakousku se zeměmi OECD... 16 2.1.1 Srovnání složení příjmů... 17 2.1.2 Příjmy jako procento HDP... 17 2.1.3 Rozdělení celkových výdajů na školství na jednotlivé stupně vzdělání... 18 2.1.4 Poměr studentů a akademických pracovníků... 19 2.1.5 Počet mezinárodních studentů... 20 2.2 Srovnání hospodaření Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien... 21 2.2.1 Srovnání výnosů... 21 2.2.2 Srovnání nákladů... 23 3 Srovnání kvality studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien... 26 3.1 Základní informace o respondentech... 26 3.1.1 Obecné informace... 26 3.1.2 Výběr vysoké školy a cílený stupeň vzdělání... 27 3.2 Současný a budoucí příjem respondentů... 28 3.2.1 Současná situace... 29 3.2.2 Budoucí představa... 30 3.3 Kvalita studia na vybraných univerzitách... 30 3.3.1 Kvalita a přínos přednášek a cvičení... 31

3.3.2 Kvalita akademického personálu... 32 3.3.3 Praktičnost výuky... 32 3.3.4 Evaluace výuky... 33 3.3.5 Změna financování vysokého školství... 34 Závěr... 37 Seznam použité literatury... 39 Seznam tabulek... 42 Seznam grafů... 43 Seznam použitých zkratek... 44 Seznam příloh... 45

Úvod Terciární vzdělávání ve vyspělých zemích prodělává, v České republice především v posledních dvou desetiletích, relativně stálý růst. Vysokoškolského vzdělání se dostává stále větší skupině obyvatel. 1 Vzhledem k tomu, že terciární vzdělání, stejně jako skoro veškeré vzdělání je poskytováno ať už z větší či menší části veřejně, je potřeba sledovat efektivitu takto vynakládaných prostředků. Je nutné správně alokovat veřejné příjmy a dojít tak k optimálnímu rozložení veřejných výdajů. Už jen kvůli výše zmíněnému můžeme narazit na první problém. Finance vydávané na terciární školství nesoupeří či nekonkurují pouze výdajům na zcela odlišné veřejně poskytované statky, ale také dotacím na ostatní formy nebo fáze vzdělání, např. primární a sekundární školství. Vzhledem k podobnosti financování vysokých škol v Rakousku a České republice se mi zdálo zajímavé porovnat hospodaření a přínos vynaložených investic do lidského kapitálu v těchto dvou zemích, a to především z hlediska kvality studia. V poslední době se jeví jako nejproblematičtější právě efektivita současného financování vysokého školství, možnost posílení vícezdrojového principu, tj. především zavedením investičního přístupu (školné, půjčky, atd.) a sociální nerovnost v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. 2 Provedené analýzy ukazují, ţe český vzdělávací systém spíše podporuje neţ oslabuje udrţování sociálních nerovností. Při vstupu na vysoké školy výrazně převládá poptávka nad nabídkou, coţ vliv sociálního původu nutně posiluje Pokud jde o zdroje, z nichţ veřejné vysoké školy mohou zvyšovat své rozpočty, z mezinárodního srovnání vyplývá, ţe ačkoli deficit vznikl pomalým růstem výdajů z veřejných zdrojů, mnohem větší rozdíl mezi námi a vyspělým světem je v podílu soukromých zdrojů v rozpočtech veřejných vysokých škol. [MATĚJŮ, 2005: s. 9-10] Výše zmíněným se zabývám pouze okrajově a to jen z pohledu současných studentů na mnou vybraných univerzitách Wirtschaftsuniversität Wien a Masarykově univerzitě, resp. Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Zatím jsem zmiňovala především fungování v ČR, v Rakousku tomu je sice podobně, ale současná situace se stala pro studenty na podzim roku 2009 již neúnosnou. Návrh reformy, se kterou tentokrát přišel ministr Hahn a která je velice podobná naší Bílé knize o terciárním vzdělávání, se stala na podzim roku 2009 pro rakouské studenty a i některé akademické pracovníky již nepřijatelnou, ať už se jedná o opětovnou snahu zavedení školného nebo 1 URBÁNEK, 2007: s. 125. 2 MATĚJŮ, 2005: s. 7. 9

početních omezení pro určité obory. Neúnosná je ale na druhou stranu také současná situace na vysokých školách po celém Rakousku, kde se za poslední léta počet studentů zněkolikanásobil, avšak počet učitelů, učeben či míst v laboratořích zůstal prakticky stejný. Dalším problémem je také počet německých studentů na rakouských VŠ, kteří využívají možnosti bezplatného studia ve svém rodném jazyce, v Německu je totiž ve většině spolkových zemí terciární vzdělání zpoplatněno, výjimku tvoří např. Brémy. Situace již zašla tak daleko, že na vysokých školách v západní části Rakouska, např. v Linci či Innsbrucku, dosahuje podíl německých studentů na celkovém počtu studujících na některých oborech kolem 70 %. Cílem práce je srovnání hospodaření Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien, kde jsem strávila jeden semestr v rámci stipendijního programu Erasmus. Vzhledem k nezveřejňování rozpočtu WU Wien byla provedena komparace zejména z hlediska spokojenosti studentů s kvalitou výuky, s odborností a profesionálností jejich akademických pracovníků a s praktickým přínosem přednášené látky, což shledávám jako nejdůležitější součást vlastního fungování univerzit, to jaké mají její studenti, resp. absolventi, možnosti a zda-li jsou s výuku na školách spokojeni a je jim přínosem. Z důvodu přehlednějšího srovnání je bakalářská práce rozdělena v první části na podobu a financování českých a rakouských vysokých škol. V druhé kapitole se zabývá porovnáním českého a rakouského terciárního vzdělání s ohledem na vybrané země OECD a srovnává hospodaření mnou zvolených vysokých škol z hlediska poskytnutých údajů z rozpočtu univerzit. Poslední sekce porovnává alokační efektivnost z pohledu studentů vybraných vysokých škol, na základě dotazníkového šetření. 10

1 Podoba a financování vysokého školství v České republice a Rakousku První kapitola je rozdělena do dvou oddílů. Jak už název napovídá, první se zabývá financováním terciárního vzdělání v České republice a druhý vysvětluje podobu vysokého školství v Rakousku. 1.1 Vysoké školství v České republice V následující podkapitole bych ráda zmínila o veřejných vysokých školách v České republice, dále se zabývala způsobem, kterým tyto vzdělávací instituce získávají své prostředky a v posledním pododdíle bych také zmínila některé výnosy Masarykovy univerzity, resp. její Ekonomicko-správní fakulty. 1.1.1 Veřejné vysoké školy v České republice V České republice existuje 26 veřejných, 45 soukromých a 2 státní vysoké školy (Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany v Brně). 3 Kvůli zaměření mé bakalářské práce se nebudu soukromými ani státními vysokými školami nadále zabývat. Kromě výše zmíněných jsou součásti terciárního vzdělání i vyšší odborné školy, jejichž význam budu pro účel této práce také pomíjet. Úplný seznam veřejných vysokých škol poskytuje příloha č. 1. 1.1.2 Financování vysokých škol v České republice V roce 2006 tvořilo 82 % příjmů veřejných vzdělávacích institucí příjmy veřejné, v roce 2000 to bylo dokonce přes 85 %. 4 Finanční prostředky státního rozpočtu jsou vysokým školám poskytovány ministerstvem jako příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, nebo jako dotace na rozvoj vysoké školy nebo na ubytování a stravování studentů. [Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, 2010]. Rozhodující je typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, 3 MŠMT: Přehled vysokých škol, 2010. 4 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator B4. s. 233. 11

výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol, vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace a dlouhodobé záměry vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol a jejich každoroční aktualizace. Na příspěvky i dotace má vysoká škola nárok na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. V žádosti o příspěvek na rozdíl od žádosti o dotaci není třeba uvádět jeho výši. Nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku či dotace je vymezení účelu, na který jsou vydávány. 5 Příspěvky a dotace se vypočítávají na základě několika ukazatelů, které jsou uvedené v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Ukazatele ovlivňující výpočet výše příspěvků a dotací VŠ Ukazatel A Výpočet součin základního normativu a normativního počtu studentů k 31. 10. předchozího akademického roku B1 součin základního normativu a přírůstku normativního počtu studentů od 31. 10. předchozího akademického roku do 31. 10. probíhajícího akademického roku B2 B3 C D F G I J M S U součin normativu na absolventa, počtu absolventů a koeficientu ekonomické náročnosti příslušného studijního programu další kritéria: Ohodnocené výsledky výzkumu a vývoje; Vlastní příjmy; Počet profesorů a docentů; Mobilita. stipendia pro studenty doktorských akreditovaných studijních programů zahraniční studenti přijímaní v rámci zahraniční rozvojové pomoci, mezinárodní spolupráce vzdělávací projekty, programy a záměry vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol rozvojové programy dotace na ubytování a stravování studentů mimořádné úkoly a aktivity sociální stipendia ubytovací stipendia akreditované studijní programy a další kritéria Pramen: autorka na základě MŠMT: Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, 2010. 1.1.3 Výnosy Masarykovy univerzity na rok 2010 Masarykova univerzita získává své finanční prostředky stejnou cestou jako všechny veřejné vysoké školy v České republice a to především z veřejných rozpočtů, formou dotací a 5 MŠMT: Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, 2010. 12

příspěvků, které závisí, jak vidíme i v tabulce č. 2 převážně na počtu studentů. Největší částka, tj. 73 %, je získávána na základě ukazatelů A a B1, které jsou spojeny s normativním počtem studentů a jeho změnou od předchozího akademického roku, jak už bylo zmíněno v předchozí podkapitole. Tabulka č. 2: Přehled nejvýznamnějších výnosů MU na základě ukazatelů na rok 2010 Částka v tis. Kč % celkových výnosů Ukazatel A+B1 1 570 800 73% Ukazatel B2 96 994 5% Ukazatel B3 192 915 9% Ukazatel C 145 206 7% Ukazatel J 38 301 2% Ukazatel U 109 682 5% Celkem 2 153 898 Pramen: autorka na základě MŠMT: Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2010. 1.2 Vysoké školství v Rakousku Následující kapitolu bych opět ráda rozdělila na obecný přehled vysokých škol v Rakousku, dále jejich financování a v posledním pododdíle bych se zmínila o výnosech mnou zvolené Wirtschaftsuniversität Wien. 1.2.1 Veřejné vysoké školy v Rakousku V Rakousku můžeme stejně jako v České republice nalézt soukromé i veřejné vysoké školy, včetně tzv. Fachhochschulen, které bychom mohli přirovnat k českým vyšším odborným školám. Pro účel této práce se budu opět zabývat jen veřejnými vysokými školami, kterých je 22. 6 Jejich přehled poskytuje příloha č.1. 1.2.2 Financování vysokého školství v Rakousku 7 Obdobně jako v České republice pochází většina výnosů v terciárním školství z veřejných prostředků. V roce 2006 byl podíl veřejných prostředků na celkových 84,5 %, a v roce 2000 dokonce více jak 96 %. 8 6 BMWF: Öffentliche Universitäten, 2010. 7 Celý pododdíl zpracován na základě BMWF: Universitätsgesetz 2002. 8 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator B4. s. 233. 13

Financování univerzit v Rakousku se řídí především zákonem o univerzitách z roku 2002 (Universitätsgesetz 2002). Na finančních prostředcích se musí do konce druhého roku svého výkonného období dohodnout ministr/ministryně pro vědu a výzkum s ministrem/ministryní financí. Univerzity mohou s přijatými finančními prostředky v rámci svých úkolů a dohod volně disponovat. Přijatý rozpočet se dělí na základní a vázaný, jehož výše závisí na kvalitativních a kvantitativních indikátorech, které se vztahují k oblasti výuky, výzkumu, rozvoje a zpřístupnění umění či vytyčených společenských cílů. Finanční prostředky od třetích stran a jiné výnosy se sice musí vykazovat, ale nesnižují hodnotu rozpočtu přijímaného od státu. Ministr/ministryně (pro vědu a výzkum) může také na příslušný rok v rámci svých rozpočtových možností uzavírat s jednotlivými univerzitami dohody, jejichž cílem má být vznik a podpora národního vysokoškolského prostoru. Na tyto dohody jsou poté přiděleny další finanční prostředky a na konci období dojde na základě určitých znaků ke zhodnocení naplnění cíle. Základní rozpočet je financován na základě dohody o výkonu, resp. provedení práce (Leistungsvereinbarung), která se zabývá především: poskytovanými službami, cíly a úkoly univerzity, a to např. v oblastech: o strategické cíle, univerzitní a osobní rozvoj o výzkum, rozvoj a zpřístupnění umění o studium a další vzdělání o opatření k omezení počtu studentů, kteří předčasně ukončí studium o nabídky pro pracující studenty o společenské cíle o zvýšení internacionality a mobility o meziuniverzitní kooperace o stanovení indikátorů, na jejichž základě je potom měřena úspěšnost plnění cílů přidělením základního rozpočtu rozsahem cílů a časovým rámcem pro jejich plnění rozdělením základního rozpočtu na rozpočtový rok opatřeními při neplnění této smlouvy podáním zpráv o činnosti a jejím bilancování 14

Základem pro projednávání a vyměření rozpočtu je spotřeba, poptávka, výkon a společenské vytyčení cílů. Jako základ obdrží univerzita na jednotlivý rok dvojnásobek sumy, kterou by dostala ze studentských příspěvků na jeden semestr, jedná se tedy o náhradu studentských příspěvků zavedených v akademickém roce 2001/2002, které byly podstatně zredukovány novelou zákona z roku 2008. Povinnost zaplatit totiž odpadla studentům, kteří nepřekročili dobu studia o více jak dva semestry, tedy podobně jak je tomu v České republice. Studentům více vysokých škol se započítává studentský příspěvek pouze jednou. Poplatek za studium je ve výši 363,36 EUR, tj. okolo 10 000 Kč, za semestr. Zbylé finanční prostředky poskytnuté ministerstvem se rozdělí na základě počtu studentů v předešlém roce, kteří získali alespoň 8 ECTS-kreditů, příp. úspěšně složili zkoušky o více než 4 semestrálních hodinách, nebo byli v rámci doktorského studia připuštěni do dalšího semestru a nepřekročili plánovanou dobu studiu o více jak 2 semestry. Jako evaluaci ročního výkonu, který souvisí především s výše zmíněnou dohodou Leistungsvereinbarung musí rektorát do 30. dubna každého roku předložit univerzitní radě bilanci, která je poté dále předána na ministerstvo. 1.2.3 Výnosy Wirtschaftsuniversität Wien Výnosy Wirtschaftsuniversität Wien vznikly v roce 2008 převážně převodem peněžních prostředků ze spolkového rozpočtu, a to ve výši 73 937 110,6 EUR. Druhým významným příjmem byly také studijní příspěvky v hodnotě 13 801 027,2 EUR, což se ale novelou zákonu z roku 2008 změnilo. Bylo by tedy zajímavé srovnat roky 2008 a 2009, tyto údaje však zatím ani v této nejzákladnější podobě nejsou dostupné. K dalším příjmům Wirtschaftsuniversität Wien patří výnosy ze služeb dalšího vzdělání a z výzkumu, tyto dvě částky dohromady tvořili v roce 2008 okolo 13 mil. EUR. 9 Dalším srovnáním příjmů a výdajů Wirtschaftsuniversität Wien a Masarykovy univerzity, resp. její Ekonomicko-správní fakulty se zabývá kapitola 2. 9 WU Wien: Gewinn- und Verlustrechnung 2008 15

2 Srovnání českých a rakouských vysokých škol Tato kapitola v první části srovnává vysoké školství v České republice a Rakousku se zeměmi OECD a to z několika možných hledisek. Druhá podkapitola již porovnává samotnou Masarykovu univerzitu, resp. její Ekonomicko-správní fakultu, s Wirtschaftsuniversität Wien. Je rozdělena do dvou částí a to na základě nákladů a výnosů. Obecně můžeme v rámci všech evropských zemí pozorovat sjednocující se tendence. Roku 1999 byla ministry 29 evropských zemí podepsána Boloňská deklarace. Na základě Boloňského procesu, tj. vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, bylo zavedeno jednotné rozdělení studia na bakalářské, magisterské (míněno navazující magisterské) a doktorské studium. Šlo tedy o vytvoření srozumitelného a srovnatelného systému vysokého školství, které nebude bránit uznávání titulů či předmětů při studiu v zahraničí. Ulehčí a zvýší možnost mobility studentů v rámci evropského prostoru. 10 Na Masarykově univerzitě jsou oproti Wirtschaftsuniversität Wien magisterská studia stále nabízena, nejspíš proto, že jsou zcela srovnatelná se studiem bakalářským a navazujícím magisterským. Jinak řečeno např. doba studia je zcela shodná, studium magisterské a bakalářské s navazujícím magisterským trvají stejnou dobu, tj. pět let. Na Wirtschaftsuniversität Wien byla nabízena magisterská neboli tzv. diplomová studia pouze na dobu čtyř let, stejně tak tomu bylo třeba i v Maďarsku a zajisté i v jiných zemích. Z integračních důvodu byli studenti na diplomové studium na WU Wien naposledy přijati na akademický rok 2006/2007, v témže roce byla poprvé otevřena nově zavedená bakalářská studia. 11 2.1 Srovnání terciárního vzdělání v České republice a Rakousku se zeměmi OECD Tato podkapitola se snaží o srovnání vysokého školství v České republice a Rakousku se zeměmi OECD a dalšími partnerskými zeměmi, a to z pohledu několika aspektů. Jedná se o zdroje jeho financování, velikost výdajů na vzdělání jako procento HDP, rozdělení celkových výdajů na jednotlivé stupně vzdělání, poměr počtu akademických pracovníků a studentů a počet zahraničních studentů zapsaných k regulérnímu studiu na univerzitách. 10 MŠMT: Boloňský proces, 2010. 11 WU Wien: Diplomstudien, 2010. 16

2.1.1 Srovnání sloţení příjmů Příjmy univerzit v České republice i v Rakousku jsou, jak bylo již několikrát zmíněno a také jak platí pro většinu zemí OECD, převážně veřejné. Jak ukazuje i následující graf jednalo se v roce 2006 přibližně o 82 % příjmů v ČR a 85 % v Rakousku. Zbylé výnosy byly soukromé, tvořeny výdaji domácností a jiných soukromých entit. Výjimku tvoří např. Spojené státy americké, asijské státy jako je Korea či Japonsko, nebo Chile. V těchto zemích jsou výdaje na vzdělání převážně soukromé. Graf č.1: Rozdělení soukromých a veřejných výdajů na vzdělání (2006) Pramen: OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator B3. 2.1.2 Příjmy jako procento HDP Celkové výdaje na vzdělání byly v roce 2006 v Rakousku tvořeny větším procentem HDP než v ČR, a to 1,3 %, jen veřejné výdaje dosáhly 1,2 %. V České republice byly celkové výdaje 1,2 % HDP, veřejné 1 %. Některé zdroje uvádí rozdíl ještě markantnější, vzhledem k rozdílným metodikám započítávání např. přímých výdajů z mezinárodních zdrojů nebo dotací domácnostem určených pro vzdělávací instituce. 12 Průměr OECD se pohyboval okolo 1,5 %, jak můžeme vidět i v následujícím grafu. 12 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator C2. s. 221. 17

Graf č. 2: Celkové výdaje na terciární vzdělání jako procento HDP (2006) Pramen: autorka na základě OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator B2. 2.1.3 Rozdělení celkových výdajů na školství na jednotlivé stupně vzdělání Další zajímavý ukazatel spojený s výdaji na vzdělání a jejich distribucí na jednotlivé složky je zobrazen v následujícím grafu, grafu č. 3. V porovnání mnou zvolených zemí byl v roce 2006 rozdíl ve výdajích v České republice znatelnější, kde byly výdaje na jednoho studenta na terciární vzdělání 2,5krát větší než na vzdělání primární. V Rakousku byl tento poměr jen asi 1,8 ku 1. Největší rozdíly jsou znatelné v Jižní a Střední Americe, např. Brazílie, Mexiko nebo Chile. Naopak nejmenší rozdíly zaznamenává Itálie, Estonsko a Island. 18

Graf č. 3: Výdaje na vzdělávací instituce na studenta na jednotlivých stupních vzdělání za rok 2006 (primární vzdělání = 100) Pramen: OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator B1. 2.1.4 Poměr studentů a akademických pracovníků Pokud se budeme zabývat ukazatelem počtu zaměstnanců na počet studentů a naopak, můžeme dojít k celkem zajímavým výsledkům. Na rakouských vysokých školách činil tento údaj v roce 2007 160,6 zaměstnanců (veškerých, tzn. i administrativa, management nebo údržba) na 1000 studentů, z toho je 73,2 učitelů a akademických pracovníků na 1000 studentů, a to vše ještě bez akademických pracovníků terciárního vzdělání typu B, tj. profesně orientovaných programů 13. Když se na tento poměr podíváme z druhé strany, zjistíme, že připadá 13,7 studentů na jednoho učitele. V České republice činil první údaj 112,3 zaměstnanců na 1000 studentů, z toho 53,7 učitelů a akademických pracovníků na 1000 studentů. Opačný poměr potom vychází 18,6 studentů na jednoho učitele 14. I když se jedná o údaje z roku 2007, dá se počítat s obecnou tendencí rychlejšího růstu studentů ku vysokoškolským zaměstnancům. Výše uvedené údaje se mohou zdát překvapivé vzhledem k tomu, že právě nedostatek akademických pracovníků je 13 MŠMT: Koncepce reformy terciárního vzdělání v ČR, 2007. 14 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator D2. s. 383, 386. 19

jedním z důvodů velkých, především podzimních, ale nadále přetrvávajících bouří na rakouských univerzitách. Přitom tento poměr je v České republice ještě o více jak čtvrtinu horší, resp. na jednoho akademického pracovníka v ČR připadá o skoro třetinu více studentů. 2.1.5 Počet mezinárodních studentů Překvapující ovšem není počet zahraničních studentů (tzn. studentů, kteří nejsou občany dané země) na vysokých školách v Rakousku, který dle údajů OECD z roku 2007 tvořil skoro 17 % celkového počtu studentů zapsaných do regulérního studia v rámci všech institucí terciárního vzdělání, tj. bez studentů v rámci nejrůznějších výměnných programů apod. 15 Jak jsem již zmínila výše, toto číslo dosahuje v podzimním semestru na některých, i když ne mnoha oborech až dvou třetin celkového počtu studentů, a to převážně kvůli velkému množství německých studentů. 16 Od zrušení poplatků vzrostl především počet studentů z Německa, jejichţ podíl na všech studentech činí uţ 7,3 procenta. Například na innsbrucké univerzitě vyuţívá moţnost bezplatně studovat uţ 3 000 Němců. Většina z nich dojíţdí z blízkého Bavorska, kde se za studium musí platit minimálně 500 eur za semestr. A uţ teď je jisté, ţe se situace za rok ještě zhorší, protoţe v Německu budou kvůli reformě gymnázií maturovat hned dva ročníky najednou [Online zprávy hospodářských novin, 2009]. V roce 2007 tvořili němečtí studenti na rakouských univerzitách 28,4 % z celkového počtu mezinárodních studentů. Od té doby došlo ale k mnoha změnám v obou zemích v oblasti poplatků za studium. V roce 2007 bylo na českých vysokých školách jen necelých 7 % mezinárodních studentů, i když oproti roku 2000 se tento údaj více jak zdvojnásobil. V České republice je většina zahraničních studentů tvořena studenty ze Slovenska, v roce 2007 se jednalo o 67,4 % všech zahraničních studentů. Rozdíl mezi počtem zahraničních studentů v Rakousku a České republice si můžeme vysvětlit mimo jiné atraktivitou dané země, jednoduchostí, rozšířením a oblíbeností jazyka, ve kterém se studuje či možností studovat např. v jazyce anglickém, a dále studijními poplatky, resp. podmínkami pro studenty z jiných zemí, v ČR i v Rakousku mají občané jiného členského státu EU stejné studijní podmínky jako studenti místní. V rámci mezinárodního srovnání se Rakousko v roce 2007 nacházelo nad průměrem OECD, který byl 8,7 %, proti tomu ukazatel České republiky byl podprůměrný. 17 15 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator C2. s. 327. 16 Süddeutsche Zeitung: Deutsche Studenten in Österreich, 2009. 17 OECD Indicators: Education at a Glance 2009. Indicator C2. s. 312, 317, 327, 328. 20

2.2 Srovnání hospodaření Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien Následující podkapitola je rozdělena do dvou částí, a to na základě výnosů a nákladů MU a WU Wien. První pododdíl srovnává výnosy Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien a druhý jejich náklady. Oba pododdíly jsou ještě doplněné o srovnání celkových výnosů za celou Masarykovu univerzitu a za Ekonomicko-správní fakultu. Celá podkapitola se odkazuje na informace, a to především výsledovku a v případě ESF i rozpočet, získané při a po konzultaci s vedoucí účetního oddělení na Wirtschaftsuniversität Wien Ruth Gusel, vedoucí odboru financování Masarykovy univerzity Ing. Janou Foukalovou a vedoucím ekonomického oddělení na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity Ing. Ondřejem Kuchovským. 2.2.1 Srovnání výnosů Celkové výnosy na Wirtschaftsuniversität Wien v roce 2008 dosáhly 108 386 470,17, což bylo asi 2 709 661 754,25 Kč (pro lepší srovnání jsou údaje v EUR přepočítány na Kč zjednodušeným kurzem 1 EUR = 25 Kč, tento přepočet je použit i v následujících částech textu). Celkové výnosy na Masarykově univerzitě v témže roce činily 3 944 582 420,00 Kč, což je o více jak 1 miliardu nebo jinak řečeno o 46 % více než výše zmíněný údaj z WU Wien. Tento rozdíl lze pochopitelně vysvětlit především počtem studentů, kteří tvoří v obou zemích základní ukazatel, dle něhož se finanční prostředky ze státního, resp. spolkového, rozpočtu rozdělují. Nejdůležitějším a nejobsáhlejším výnosem obou univerzit jsou totiž přijaté dotace, které na WU Wien v roce 2008 tvořily 68 % a na MU dokonce 75 % celkových výnosů. V tomto roce byl počet studentů na WU Wien 24260 18 a na MU 41052 19, což je dokonce o 69 % více než na WU Wien. Není tudíž překvapující, že WU Wien opravdu v roce 2008 hospodařila s nižšími výnosy než Masarykova univerzita. Velikost finančních prostředků WU Wien a MU na rok 2008 shrnuje také tabulka č. 3. 18 WU Wien: Annual Report, 2008. s. 8. 19 MU: Výroční zpráva, 2008. s. 10. 21

Tabulka č. 3: Srovnání výnosů WU Wien a MU WU Wien (2008) MU (2008) (1 EUR = 25Kč) % celkových výnosů % celkových výnosů Přijaté dotace 73 937 110,58 1 848 427 764,50 Kč 68% 2 945 164 290,00 Kč 75% Ostatní výnosy 34 449 359,59 861 233 989,75 Kč 32% 999 418 130,00 25% Výnosy celkem 108 386 470,17 2 709 661 754,25 Kč 100% 3 944 582 420,00 Kč 100% Pramen: autorka na základě Výsledovky MU 2008 a Gewinn- und Verlustrechnung WU 2008 Výše zmíněné údaje byly srovnávány na základě roku 2008, kvůli dosavadnímu nezveřejnění výsledku hospodaření na WU Wien za rok 2009. Avšak k výše zmíněným údajům by ještě mohlo být zajímavé dodat objem výnosů za Ekonomicko-správní fakultu, který je tentokrát za rok 2009. Jednalo se o 176 549 337,25 Kč, což je skoro 15krát méně než výše zmíněný údaj z WU Wien za rok 2008 a 22krát méně než za celou Masarykovu univerzitu. Rozumnější je opět srovnávat údaje ze stejného roku, v rámci Masarykovy univerzity tak můžeme díky dostupnosti údajů učinit s údaji z roku 2009. Tabulka č. 4: Srovnání výnosů MU a ESF MU MU (2009) ESF (2009) % celkových výnosů % celkových výnosů Přijaté dotace 3 193 942 780,00 Kč 74% 148 951 251,70 Kč 84% Ostatní výnosy 1 103 842 120,00 26% 27 598 085,55 16% Výnosy celkem 4 297 784 900,00 Kč 100% 176 549 337,25 Kč 100% Pramen: autorka na základě Výsledovky MU 2009 a ESF MU 2009 Z výše uvedené tabulky je zřetelný poměr mezi celkovými výnosy MU a ESF MU. Přesněji řečeno, celkové výnosy MU byly v roce 2009 více jak 24krát větší než na ESF MU. Důležitým mezníkem jsou také zrušené studijní příspěvky na Wirtschaftsuniversität Wien. V roce 2008 ještě účinné studijní příspěvky totiž tvořily 13 % celkových výnosů 20. Toto procento by se nejspíš za rok 2009 rapidně snížilo kvůli novele zákona z roku 2008, která podstatně omezila povinnost příspěvky platit. Zůstaly pouze poplatky za překročenou dobu studia, stejně jak je tomu nyní v České republice. Zajímavostí je, že malý, na rakouské 20 WU Wien: Gewinn- und Verlustrechnung 2008 22

poměry skoro zanedbatelný příspěvek, resp. poplatek, zůstal pro všechny studenty povinný, i pro ty zahraniční v rámci semestrálního pobytu. Jedná se o 15,86 EUR, příspěvek rakouské studentské organizaci ÖH (Österreichische Hochschülerinnen- und Hochschülerschaft). 21 Tato organizace je zákonem zakotveným zastoupením zájmů studentů, lobující proti univerzitě a jejím profesorům. Je to organizace, která má na WU Wien okolo 150 čestných členů, kteří se snaží bojovat proti problémům, které se na univerzitě vyskytují, odstranit překážky, které mohou stát v cestě za lepší kvalitou studia. ÖH WU má také své poradenské centrum, nabízí pomoc v případě jakýchkoli nejasností a problémů v otázkách studia. Kromě toho pořádá také nejrůznější diskuze, semináře, workshopy a další akce, nejen studijního ale i odpočinkového rázu. Jedná se o každotýdenní komunitní party večery, stánek se svařeným vínem v zimě a koktejly v létě, který je umístěn hned u východu z univerzity nebo každoroční celouniverzitní party v budově školy. ÖH WU nabízí také další program Erasmus studentům. 22 2.2.2 Srovnání nákladů V roce 2008 tvořily celkové náklady na Wirtschaftsuniversität Wien 102 714 898,40, což bylo přibližně 2 567 872 460 Kč. Na MU činil tento údaj ve stejném roce 3 840 642 620 Kč. Nejvyšší částka šla na mzdové náklady, 51 % na WU Wien a 39 % na MU. Dalším podstatným nákladem jsou náklady sociální, které v daném roce tvořily 12 % na WU Wien a 15 % na MU. Ostatní položky se na obou univerzitách pohybovaly již jen v pár procentech z celkových nákladů. Podrobnější srovnání je patrné z následující tabulky, dva výše zmíněné nejdůležitější náklady jsou zde pro větší přehlednost vyznačeny kurzívou. 21 WU Wien: Studienbeitrag. 2009 22 ÖH WU, 2008. 23

Tabulka č. 5: Srovnání nákladů WU Wien a MU WU (2008) MU (2008) (1 EUR = 25Kč) % celkových nákladů % celkových nákladů Spotřeba energie 2 152 010,51 53 800 262,75 Kč 2% 113 835 500,00 Kč 3% Opravy a udržování 931 996,68 23 299 917,00 Kč 1% 73 353 910,00 Kč 2% Cestovné 1 477 243,17 36 931 079,25 Kč 1% 68 614 960,00 Kč 2% Mzdové náklady 52 477 535,86 1 311 938 396,50 Kč 51% 1 500 217 360,00 Kč 39% Sociální náklady 11 904 389,85 297 609 746,25 Kč 12% 557 172 430,00 Kč 15% Odpisy 6 229 215,45 155 730 386,25 Kč 6% 308 062 370,00 Kč 8% Ostatní náklady 27 542 506,88 688 562 672,00 Kč 27% 1 219 386 090,00 Kč 32% Náklady celkem 102 714 898,40 2 567 872 460,00 Kč 100% 3 840 642 620,00 Kč 100% Pramen: autorka na základě Výsledovky MU 2008 a Gewinn- und Verlustrechnung WU 2008 Navzdory tomu, že poměr mezi náklady univerzit zůstal skoro stejný jako mezi jejich výnosy, v případě obou univerzit byly náklady nižší než výnosy. Obě vysoké školy tedy hospodařily s kladným výsledkem. Pro zajímavější srovnání je znovu zmíněn i poměr mezi náklady na Ekonomicko-správní fakultě MU a za MU jako celek, opět za rok 2009. Na ESF MU to bylo 175 338 617,34 Kč, což bylo stejně jako u výnosů 24krát méně než na MU, kde tento údaj činil 4 226 562 500,00 Kč. Je zbytečné znovu zmiňovat, že největší část nákladů tvořily mzdové a sociální náklady. Příhodnější je nyní srovnat náklady ostatní. Z tabulky č. 6 je zřejmé, že náklady na energii či na opravy tvoří na MU procentuálně větší část celkových nákladů než na ESF MU. Stejná vlastnost se týká např. i odpisů. Z výše uvedeného by tedy bylo možné vytvořit dva závěry. Buď můžeme vyšší hodnoty přisoudit centralizovanému placení určitých nákladů, oproti tomu mzdové náklady tvoří větší část z celkových až na dané fakultě nebo vznikl tento rozdíl na základě rozdílného členění nákladů na jednotlivých fakultách, tzn. že na jiných fakultách může být např. spotřeba energie procentuálně vyšší a proti tomu mzdové náklady nižší. Dva nejvýznamnější náklady jsou opět v následující tabulce zvýrazněny kurzívou. 24

Tabulka č. 6: Srovnání nákladů MU a ESF MU MU (2009) ESF (2009) % celkových nákladů % celkových nákladů Spotřeba energie 129 582 310,00 Kč 3% 2 960 057,87 Kč 2% Opravy a udržování 65 785 540,00 Kč 2% 1 094 590,20 Kč 1% Cestovné 70 648 730,00 Kč 2% 1 948 044,64 Kč 1% Mzdové náklady 1 627 830 260,00 Kč 39% 79 157 762,00 Kč 45% Sociální náklady 523 894 330,00 Kč 12% 28 586 064,64 Kč 16% Odpisy 331 889 390,00 Kč 8% 7 258 777,44 Kč 4% Ostatní náklady 1 476 931 940,00 Kč 35% 54 333 320,55 Kč 31% Náklady celkem 4 226 562 500,00 Kč 100% 175 338 617,34 Kč 100% Pramen: autorka na základě Výsledovky MU 2009 a ESF MU 2009 25

3 Srovnání kvality studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a Wirtschaftsuniversität Wien Poslední kapitola vznikla na základě dotazníku uskutečněného na obou vybraných univerzitách a zodpovězeného jejich studenty. Podoba dotazníku pro ESF MU se nachází v příloze č. 2. Dotazník byl vytvořen v českém jazyce pro Ekonomicko-správní fakultu a v jazyce německém pro Wirtschaftsuniversität Wien. Kvalita studia je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů efektivního hospodaření univerzit, ať už se jedná o kvalitní vybavení školních prostor, zaměstnání schopných odborníků či jejich motivaci. Tato část je rozdělena do tří podkapitol. První shrnuje všeobecné informace o účastnících dotazníku, další oddíl souvisí se současnými a budoucími příjmy dotazovaných a poslední se zabývá samotným zhodnocením kvality studia a akademických pracovníků. Pro toto srovnání byla vybrána pouze Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity a celá Wirtschaftsuniversität Wien zůstala zachována. Výsledky je tedy na jednu stranu možno vztáhnout na celou MU, ale na druhou stranu je asi jasné, že očekávání a potřeby studentů ekonomie a např. medicíny mohou, resp. jsou zcela odlišné. I když je ESF MU několikanásobně menší než WU Wien, např. co do počtu studentů, její zaměření a vybavenost by se měla WU Wien blížit více, než-li nejednotné zaměření MU jako celku. 3.1 Základní informace o respondentech Pro vytvoření jasnějšího obrázku o možných důvodech odpovědí respondentů je zajímavé zjistit několik informací o jejich osobě a zázemí, tyto informace sděluje první pododdíl a podrobně rozpracovává příloha č. 3. Druhý pododdíl se zabývá důvody výběru dané vysoké školy. 3.1.1 Obecné informace Pro lepší porovnání a určení směrodatnosti provedeného dotazníku je potřeba znát celkový počet studentů obou škol. Na podzim roku 2009 byl tento počet na ESF MU 4927 23, na WU Wien bylo zapsaných ke studiu 26 839 studentů. 24 Počet respondentů z ESF MU činil 112, z toho 43 mužů a 69 žen. Dotazníkové šetření tedy pokrylo 2,27 % studentů ESF MU. Na WU Wien byl tento počet 71, 30 mužů a 41 žen. 23 ESF MU, Základní informace o fakultě, 2009. 24 WU Wien: Annual Report, 2009. 26

Jednalo se tedy o 0,26 % studentů WU Wien. Věkové rozpětí respondentů z ESF MU bylo 18 až 36 let, 76 % z nich se nacházelo ve věku 20 až 23 let a jejich průměrný věk činil 22,1 let. Respondenti z WU Wien byli ve věku 18 až 31 let, z toho 68 % ve věku 21 až 24 let, věkový průměr dosáhl 22,6 let. Respondent medián byl v obou případech 22letý. Na otázku ohledně životní úrovně respondentovi rodiny převládala na obou univerzitách odpověď střední, tuto možnost vybralo okolo poloviny zúčastněných. Na ESF MU to bylo přesně 52 % a na WU Wien 48 %. Další nejčastější odpovědí byla spíše vyšší životní úroveň, tuto odpověď na ESF MU zvolilo 33 % dotazovaných, na WU Wien dokonce 39 %. Největší procento dotázaných studuje bakalářské studium, na WU Wien to bylo 85 % účastníků ankety, a na ESF MU 55 %. 14 % respondentů z WU Wien a 32 % z ESF MU právě studuje magisterské studium. Ostatní dotázaní studují navazující magisterský nebo doktorský program. Již na první pohled je na Wirtschaftsuniversität Wien patrné, že její studenti jsou starší než studenti Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Tento ukazatel se prokázal i v první části tohoto pododdílu, kde byl zjištěný průměrný věk respondentů z WU Wien o trochu vyšší než na ESF MU. Důvodem je především to, že menší počet rakouských studentů nastupuje na univerzity ihned po maturitě. Z dotazníkového šetření je to zcela patrné, na WU Wien nastoupilo jen 55 % respondentů ihned po maturitě, oproti tomu na ESF MU to bylo 83 %. Tento rozdíl je, kromě jiného, způsoben povinnou vojenskou službou v Rakousku, která ve své základní podobě činí 6 měsíců, v civilní podobě měsíců 9. 25 Na gymnáziu maturovalo 86 % respondentů z ESF MU, z toho 49 % na víceletém a 37 % na čtyřletém, zbylý počet studentů zakončil své vzdělání na jiné střední škole, např. střední odborné škole nebo učilišti, příp. ekonomickém lyceu. Oproti tomu jen 49 % respondentů na WU Wien zakončilo své středoškolské vzdělání na všeobecné vzdělávací škole, tzv. AHS, jehož součástí jsou gymnázia, reálná gymnázia či hospodářská reálná gymnázia. 28 % respondentů skládalo maturitní zkoušku na odborné vyšší škole. 26 3.1.2 Výběr vysoké školy a cílený stupeň vzdělání Z grafu č. 5 je patrné, že více jak polovina studentů na obou vybraných vysokých školách je, resp. měla by být, se svým studiem spokojená. 61 % respondentů na WU Wien si ji vybralo, protože poskytuje v daném oboru velmi dobré vzdělání a 46 % z nich zde navíc 25 HELP.gv.at: 2010 26 Národní informační centrum pro mládež: 2007. 27

studuje obor, který chtěli studovat nejvíce. Na ESF MU je tomu obdobně, 53 % respondentů uvedlo, že důvodem pro studium právě zde byla možnost studia oboru, o který nejvíce stáli. 35 % navíc souhlasí s tím, že ESF MU poskytuje v daném oboru velmi dobré vzdělání. Už poněkud horším důvodem může být možnost, kterou zvolilo 29 % dotazovaných, a to že se jim daný obor zdál ve srovnání s ostatními nejpřijatelnější. Toto zdůvodnění může být dále příčinou laxního přístupu studentů k jejich studiu. Graf č. 4: Důvod výběru studia dané vysoké školy Pramen: autorka na základě dotazníkového šetření na ESF MU a WU Wien Při dotazu na stupeň vzdělání, kterého by chtěli respondenti dosáhnout, vybralo 82 % studentů z ESF MU a 73 % z WU Wien magisterský, resp. inženýrský titul. Oproti tomu pouze bakalářské vzdělání by uspokojilo 4 respondenty z WU Wien a žádného z ESF MU. Ph.D. by chtělo získat 14 % respondentů z ESF MU a 18 % z WU Wien. Ještě vyšší cíle mají pouze 2 respondenti z obou univerzit. 3.2 Současný a budoucí příjem respondentů Následující oddíl je rozdělen na dva pododdíly zabývající se současnou a budoucí, resp. žádoucí situací. 28

3.2.1 Současná situace První otázkou týkající se současné situace respondentů je jejich příjem od rodiny, tzn. kapesné apod. 41 % respondentů z ESF MU dostává průměrně za měsíc mezi 1 000 a 4 900 Kč. 35 % z nich dostává 5 000 až 6 900 Kč. Oproti tomu nejméně respondentů z WU Wien dostává 1 000 až 4 900 Kč (opět na základě zjednodušeného přepočtu 1 EUR = 25 Kč), jedná se pouze o 12 % z nich. Nejvíce, a to 21 % dotazovaných, dostává více jak 10 000 Kč. Druhou největší, 14% skupinu tvoří studenti dostávající do 1 000 Kč za měsíc nebo nedostávající vůbec žádné kapesné. Přehledný graf zobrazující všechny příjmové skupiny se nachází v příloze č. 4. Na základě výše zmíněných informací bylo zajímavé porovnat, kolik procent respondentů má vlastní příjem ze zaměstnání. Zjištěné informace jsou zanesené v grafu č. 6. Z něj je patrné, že více jak polovina respondentů z obou univerzit má práci, resp. si přivydělává. Ti, kteří vlastní příjem mají, jsou dále rozděleni, podle toho, jestli daný přivýdělek souvisí či nesouvisí s oborem jejich studia. Na ESF MU byly tyto možnosti vyrovnané. 50 % dotázaných s vlastním příjmem vykonává takovou práci, která souvisí s oborem jejich studia, druhá polovina nikoli. Na WU Wien pouze 26 % respondentů vzniká příjem v souvislosti s prací v oboru jejich studia. Graf č. 5: Vlastní příjem respondentů Pramen: autorka na základě dotazníkového šetření na ESF MU a WU Wien 29

Při dotazu na průměrné měsíční příjmy odpověděly na obou univerzitách asi ¾ respondentů, že jim stačí na pokrytí průměrných měsíčních nákladů. Zbylí dotázaní odpověděli, že jim příjmy na pokrytí nákladů nestačí, nebo neodpověděli vůbec. Výše zmíněné informace o současné finanční situaci respondentů jsou zajímavé z hlediska schopnosti studentů platit případné školné. Pokud by se jednalo o školné přímé, tak se asi nedá počítat se souhlasem a podporou těch respondentů, kterým již nyní jejich měsíční příjmy na pokrytí jejich nákladů nestačí. V případě, že by se jednalo o školné v podobě půjčky, která by se začala splácet až po studiu či i několik let po ukončení studia, nemělo by k žádným omezením přístupu ke studiu dojít, pouze k většímu zvážení priorit jednotlivých studentů a důkladnějšímu výběru oboru studia. Důsledky zavedení školného se zabývá i pododdíl 3.3.5. 3.2.2 Budoucí představa Jasnou představu o budoucím zaměstnání má na obou univerzitách pouze pětina respondentů. Představa o budoucím, resp. nástupním, příjmu je už poněkud jasnější. 50 % dotázaných na ESF MU očekává svůj příjem mezi 20 000 a 29 000 Kč. Dalších 18 % by si představovala svůj příjem mezi hodnotami 30 000 a 34 000 Kč. Jen 12 % předpokládá příjem 35 000 až 49 000 Kč. Hodnoty z WU Wien jsou očekávaně vyšší. 39 % dotazovaných očekává příjem 35 000 až 49 000 Kč (opět na základě přepočtu 1 EUR = 25 Kč). Dalších 35 % počítá s příjmem mezi 50 000 a 99 000 Kč. Podrobnější rozdělení je opět k dispozici v příloze č. 4. 3.3 Kvalita studia na vybraných univerzitách Tento oddíl je rozdělen do pěti částí. První dvě se zabývají kvalitou přednášek, cvičení a samotných vyučujících, zajímavým je jistě třetí pododdíl pojednávající o praktičnosti výuky a čtvrtá část souvisí s hodnocením výuky, resp. závěrečnou anonymní předmětovou anketou. Poslední pododdíl je poněkud odlišný, shrnuje názory na změnu financování vysokého školství a obecnou informovanost o existujících možnostech. Všeobecně vyšly obě univerzity z provedeného průzkumu velice dobře, především co se týče kvality studia a akademických pracovníků. 30

3.3.1 Kvalita a přínos přednášek a cvičení V této části je zařazeno zhodnocení kvality ze tří aspektů, úroveň přednášek a cvičení, jejich obtížnost a studijní přínos. Graf č. 6: Kvalita a obtížnost přednášek a cvičení Pramen: autorka na základě dotazníkového šetření na ESF MU a WU Wien Na obou univerzitách více jak ¾ dotázaných souhlasilo, resp. v dotazníku vybralo možnost souhlasím či spíše souhlasím, s vysokou kvalitou přednášek a cvičení. Už se ale poněkud lišily odpovědi související s nutností průběžné přípravy na přednášky či cvičení. Pouze 62 % respondentů z ESF MU souhlasilo s nutností průběžné přípravy během semestru, na WU Wien se jednalo o 81 % dotazovaných. Výše uvedené informace jsou shrnuty i v grafu č. 6. Dalším bodem dotazníku byla přínosnost účasti na přednáškách nebo cvičeních. Pro 60 % respondentů z ESF MU jsou přednášky přínosné, 28 % z nich si myslí, že jsou ztrátou času. Na WU Wien je již tento poměr vyrovnanější, čímž pádem z kvalitativního hlediska horší, jen 45 % shledává přednášky přínosnými a 39 % respondentů tvrdí, že jsou ztrátou času. S přínosností cvičení již souhlasí více studentů z obou vybraných univerzit, i když na ESF MU je toto procento nadále vyšší, tj. 90 %. Na WU Wien nesouhlasilo se zbytečností účasti na cvičeních 79 %. Výše zmíněné informace jsou opět zaznamenány v následujícím grafu. 31

Graf č. 7: Studijní přínos přednášek a cvičení Pramen: autorka na základě dotazníkového šetření na ESF MU a WU Wien Přibližně ¾ respondentů souhlasí s dostatečným výběrem a dostupností skript a učebnic pro výuku, přesné údaje jsou k dispozici v grafu v příloze č. 5. 3.3.2 Kvalita akademického personálu Kvalita vyučujících byla zhodnocena na základě čtyř faktorů, připraveností na vyučované hodiny, jejich odborném vzdělání, ochotou pomáhat a diskutovat, a v neposlední řadě jejich oceňováním vlastního úsudku studentů. Asi 80 % respondentů z obou univerzit souhlasí s dostatečnou připraveností přednášejících a cvičících. ¾ dotazovaných z ESF MU souhlasí s vysokou odborností vzdělání akademických pracovníků. Na WU Wien se jedná dokonce o 85 % respondentů potvrzujících toto tvrzení. Opět skoro ¾ respondentů shledávají vyučující jako ochotné pomoci a otevřené diskuzím. Na WU Wien se jedná znovu o vyšší procento zúčastněných, a to 83 %. Už poněkud negativnějším je ukazatel týkající se docenění samostatného úsudku a tvořivosti studentů. Takovéto chování je možné přisuzovat vyučujícím jen podle 59 % respondentů na obou univerzitách. Přesné informace jsou shrnuty v grafech v příloze č. 6. 3.3.3 Praktičnost výuky Poněkud horšího výsledku bylo dosaženo v části týkající se praktičnosti výuky, resp. možností nabízených univerzitou uplatnit své znalosti v praxi. 56 % respondentů z WU Wien si myslí, že jim škola neposkytuje dostatek příležitostí ověřit si nabyté poznatky v praxi. Na 32

ESF MU tento údaj dosahuje dokonce 59 %. Přesné odpovědi a jejich rozložení je patrné z grafu č. 8. Graf č. 8: Výuka vs. praxe Pramen: autorka na základě dotazníkového šetření na ESF MU a WU Wien 3.3.4 Evaluace výuky Typickým příkladem zhodnocení výuky je na obou univerzitách anonymní předmětová anketa, zodpovězená vždy na konci semestru, resp. po absolvování předmětu. Rozdílem je, že na WU Wien je tento dotazník rozdán ve všech předmětech všem přítomným studentům na poslední přednášce, příp. cvičení. Otázkou už je, jak si jeho vyplnění berou k srdci. Na ESF MU je vyplňování mnohem benevolentnější. Tím, že na ni není vyhrazen čas v hodinách se jí ovšem nemusí zúčastnit takové množství studentů. A naopak, když už si vedení dá takovou práci s vytisknutím dostatečného množství dotazníků, vytváří mezi studenty domění, že jeho výsledky bude také následně určitým způsobem užívat, resp. že bude takto vynaložená síla nějak zhodnocena. Výše zmíněné předpoklady se potvrdili i z odpovědí respondentů. Větší procento dotazovaných z WU Wien bere předmětovou anketu vážně, myslí si, že má smysl a je s ní opravdu dále nakládáno, příp. vedení se jejími výsledky nechává ovlivnit. Zajímavé ovšem je, že určité procento (jedná se o 10 % z ESF MU a 6 % z WU Wien) dotazovaných navzdory tomu, že bere předmětovou anketu vážně, si nemyslí, že ji bere vážně také vedení. Z následujícího grafu je tento poměr zcela zřejmý. 33