P r ů v o d c e z d r a v ý m ž i v o t n í m s t y l e m 2 0 0 8 SUPPLEMENTUM CVIČÍME S CUKROVKOU VYROBENO VE SPOLUPRÁCI A ZA PODPORY VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČR
Obsah Co je to vlastně cukrovka...................................... 3 Zásady léčby diabetu mellitu................................... 5 Příznaky a léčba hypoglykemie................................. 6 Cvičíme s cukrovkou.......................................... 7 Vysoká hladina cukru v krvi a cvičení............................ 8 Jak postupovat při nízké hladině cukru v krvi před cvičením........ 9 Pohybová aktivita při léčbě inzulinem.......................... 10 Cvičíme s vysokým krevním tlakem............................ 12 Pohybové aktivity v přírodě i tělocvičně........................ 13 Chůze je naprosto přirozený pohyb............................ 15 Nordic walking.............................................. 16 Jízda na kole................................................ 17 Plavání..................................................... 18 Desatero při cvičení s cukrovkou.............................. 19 2
Co je to vlastně cukrovka Jaké existují typy a podle čeho je rozeznáme? Čím dál tím častěji můžeme mezi známými, od kolegů v práci nebo třeba cestou v hromadné dopravě slyšet větu, které se každý z nás podvědomě bojí: Mám cukrovku! Co to vlastně cukrovka neboli diabetes mellitus je? O jaké onemocnění se jedná a co svému nositeli přináší? Pod pojmem diabetes mellitus je zahrnuto několik onemocnění, která, přestože se výrazně liší svým původem, mají něco společného buď absolutní, nebo relativní nedostatek inzulinu v těle a dále zvýšenou hladinu cukru v krvi neboli glykemii. Než lékař o pacientovi řekne, že trpí cukrovkou, musí pacient splnit některá kritéria, která jsou pro cukrovku typická. Jedním z nich je ranní glykemie, která by měla být vyšší než 7 mmol/l. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé typy diabetu mellitu. Diabetes mellitus 1. typu Jedná se o onemocnění, které nejčastěji vzniká v dětství nebo v rané dospělosti. Charakteristický je pro ně absolutní nedostatek inzulinu, což v praxi znamená, že kdyby pacienti s tímto typem cukrovky nedostali inzulin, zemřeli by. Tak tomu také v minulosti bylo až do objevu inzulinu pány Bantingem a Bestem v roce 1921. Za tento typ cukrovky žádný pacient nemůže (postihuje jak hubené, tak obézní), nejčastěji totiž bývá způsoben autoimunním zánětem (lidské tělo útočí samo proti sobě). Kromě léčby inzulinem se provádí transplantace pankreatických ostrůvků či transplantace celé slinivky břišní. Diabetes mellitus typu LADA (angl. latent autoimmune diabetes in adults latentní autoimunní diabetes u dospělých) Je variantou diabetu mellitu 1. typu s tím rozdílem, že postihuje dospělé pacienty. Ostatní principy jsou stejné jako u diabetu mellitu 1. typu. Gestační (těhotenský) diabetes mellitus Cukrovka, jež je spojená s těhotenstvím a která po porodu téměř u všech žen mizí. Pokud se zvýšené glykemie vyskytují i po porodu, velmi často se jedná buď o diabetes mellitus 1. typu, nebo 2. typu, který se začal manifestovat v těhotenství. 3
Diabetes mellitus 2. typu Nejrozšířenější typ diabetu na světě. Každý rok jím onemocní miliony lidí. Charakteristický je zde relativní nedostatek inzulinu. Velmi typický je průběh: pacient je nejdříve na dietě, poté na jednom typu léků, pak na kombinaci léků a nakonec na inzulinu. Dříve byl tento typ diabetu znám spíše pod pojmem stařecký diabetes. To už bohužel dávno není pravda. Dnes se s ním můžeme setkat již u dětí na základních a středních školách. Rizikovým faktorem pro vznik tohoto typu cukrovky je OBEZITA. To znamená, že (na rozdíl od prvního) můžeme tomuto typu diabetu předcházet, a to zejména zdravým životním stylem, prevencí obezity a dostatkem pohybu. Pokud se přece tento typ diabetu objeví a pacientovi (obéznímu) se podaří zhubnout 10 15 % hmotnosti, je velká šance buď na vymizení, nebo aspoň na výrazné zlepšení kompenzace diabetu. Proto všichni pacienti opakovaně od svých diabetologů slyší, že je nezbytné držet dietu. Diabetu mellitu 2. typu můžeme předcházet zdravým životním stylem, prevencí obezity a dostatkem pohybu. Porucha glukózové tolerance Někdy bývá zahrnována do tzv. prediabetu, tzn. stavu, který předchází rozvoji diabetu mellitu 2. typu. Typická je pro ni mírně zvýšená ranní glykemie (ale též nemusí být) či glykemie po jídle. Pokud pacient s poruchou glukózové tolerance změní životní styl a většinou i něco zhubne, diabetes mellitus se u něj nemusí vůbec projevit. Tento stav by měl být varováním, že něco není v pořádku a že je nejvyšší čas začít něco dělat. Nejčastější důvody, proč se cukrovky tolik bojíme, jsou: Léčba cukrovky každý pacient vám řekne, že se bojí inzulinu, který se stále musí podávat injekcemi, což není tak docela pravda. Věda i zde zaznamenala velké pokroky v podobě inzulinových per, na jejichž zdokonalování se neustále pracuje. Přesto je aplikace inzulinu stále velkým problémem (a to zejména psychickým). Také z tohoto důvodu jsou prováděny různé studie, ve kterých se testuje inhalační aplikace inzulinu. Zda je tento směr správný, ukáže až čas. Hypoglykemie (zejména pro ty, kteří si aplikují inzulin) velmi závažný stav, který může ohrozit pacienta přímo na životě. Častěji se vyskytuje u pacientů s diabetem e mellitem 1. typu. Může se vyskytnout také u pacientů s diabetem mellitem 2. typu, a to zejména u štíhlých pacientů, kteří jsou léčeni deriváty sulfonylurey či inzulinem. U obézních pacientů bývají hypoglykemie velmi vzácné. Projevuje se opocením, o nutkavou chutí na sladké, pocitem na omdlení, zmateností, poté nastu- puje až bezvědomí. Z tohoto důvodu se pacientům doporučuje nosit při sobě např. sladký bonbon, též průkazka diabetika by měla být samozřejmostí. Držení diety při cukrovce se MUSÍ držet dieta. Pacienti většinou MUSÍ ome- zit nejen přísun sacharidů (a to ve sladkostech, ale i v přílohách), ale i tuků. To pro mnohé z nich bývá velmi bolestné, dietu tak bohužel moc přísně nedrží, a když tak pouze před kontrolami u diabetologa. 4
Zásady léčby diabetu mellitu Člověk se od nepaměti snažil cukrovku léčit různými způsoby. Jelikož v minulosti nebyla známa pravá příčina diabetu neboli cukrovky, tak i většina diet a léčebných postupů ordinovaných tehdejšími lékaři nebyla moc účinná. Naproti tomu dnešní doba nám poskytuje relativně širokou škálu možností, které můžeme při léčbě cukrovky použít. Základním předpokladem úspěchu léčby je ale dodržování diabetické diety. Každý pacient, který se od svého praktického lékaře dozví, že trpí cukrovkou, by měl být odeslán k tzv. diabetologovi (tj. lékař, který se zabývá léčbou cukrovky). Diabetolog nebo diabetologická sestra následně pacienta seznámí se základními principy diabetické diety. Tu bude pacient muset držet již po celý život. Principem této diety je omezení přísunu sacharidů a dále u obézních pacientů je mnohdy nezbytné také snížení celkového kalorického příjmu. Pacient by se měl naučit pravidelně stravovat ideálně 5 6 denně malé porce jídla. Pravidelnost v jídle je důležitá Pokud pacient pravidelně jí malé porce jídla, dochází u něj k relativně menším výkyvům glykemie a tedy i k lepší kompenzaci cukrovky než u pacientů, kteří jedí pouze 2 denně velké porce jídla. Dalším důvodem, proč chceme, aby pacienti jedli častěji menší porce, je to, že takto rozložený příjem potravy vede k jednodušší redukci hmotnosti, která je u většiny pacientů s cukrovkou 2. typu nezbytná. Nedílnou součástí léčby cukrovky by měla být pravidelná, cca 30 60minutová pohybová aktivita. Pustit se do každodenní pohybové aktivity Pokud chceme, aby léčba cukrovky byla úspěšná, její nedílnou součástí by se měla stát i pravidelná, cca 30 60minutová pohybová aktivita, provozovaná nejlépe každý den. Rozhodně nechceme, aby pacient začal hned běhat maratony. Ideální pohybová aktivita je např. chůze (avšak rychlostí 4 6 km/hod., pokud to dovolí zdravotní stav), dále plavání, jízda na kole nebo i cvičení s fitbally nebo aqua aerobik. Vždy by ale pacienti měli mít na paměti, že je nutné dbát na prevenci zranění a vzniku hypoglykemie při i po cvičení. K dispozici je široká škála léků Pokud u pacienta s cukrovkou 2. typu nedojde po zahájení držení diabetické diety ke zlepšení kompenzace cukrovky, je namístě léčba tabletami. V dřívějších dobách byly na trhu pouze dva druhy, což už dnes naštěstí neplatí, a tak má současný diabetolog možnost vybírat léky z poměrně široké škály. Obecně u pacientů s cukrovkou 2. typu platí, že lékem první volby je metformin. Tento lék je u těchto pacientů velmi výhodný, neboť nezpůsobuje hypoglykemii. Podle některých studií se podávání metforminu doporučuje již u pacientů s poruchou glukózové tolerance, pokud ranní glykemie dosahuje nebo přesahuje 5,6 mmol/l. Pokud ale nejsou s tímto lékem dosahovány dobré kompenzace cukrovky, je možné k němu začít přidávat léky z jiných skupin (např. deriváty sulfonylurey, thiazolidindiody, gliptiny, event. glinidy aj.). Pokud ani při kombinační léčbě tabletami nedosahujeme dobré kompenzace, bývá v některých případech nutné zahájit léčbu inzulinem. U pacientů s cukrovkou 1. typu a u pacientek s gestačním diabetem je inzulin jediným možným lékem. 5
Příznaky a léčba hypoglykemie 2,9 Hypoglykemií rozumíme snížení hladiny krevního cukru neboli glykemie pod určitou mez. U zdravého člověka se glykemie pohybují mezi 3 6 mmol/l a glykemie ideálně léčeného diabetika by na tom měly být stejně. Většinou tomu tak bohužel není a někteří diabetici mívají rozmezí glykemií až 2 20 mmol/l během jednoho dne. Takové kolísání je samozřejmě nejen velmi nezdravé, ale působí i různé potíže, které dělíme na ty, jež se projevují ihned hypoglykemie, a na ty, jež se projeví až po delší době trvání diabetu, a to ve formě aterosklerózy, neuropatie (postižení nervů cukrovkou), nefropatie (postižení ledvin) či retinopatie (postižení očí). Dále je nutné zdůraznit, že někdo může příznaky hypoglykemie pociťovat při hodnotě glykemie 3 mmol/l, jiný při glykemii 9 mmol/l! Vždy je nutné brát v úvahu, jak je pacient dlouhodobě kompenzován a jak velké výkyvy glykemie se u něj vyskytují. U pacientů léčených inzulinem se hypoglykemie může vyskytnout: Pokud si pacient aplikuje krátkodobý inzulin a do 30 min. od aplikace se nenají. Pokud si pacient aplikuje střednědobý inzulin a zapomene se nasvačit (tj. cca 90 120 min. od aplikace). Poměrně časté jsou, zejména u špatně kompenzovaných diabetiků 1. typu, tzv. noční hypoglykemie, které pacient může, ale také nemusí zaspat. Velmi nebezpečné jsou hypoglykemie způsobené požitím velkého množství alkoholu, které mohou zapříčinit i smrt pacienta. Projevy hypoglykemie jsou velmi různorodé, nicméně většina pacientů udává takovýto průběh: 1. výrazná chuť na sladké, hlad, snaha se rychle něčeho najíst 2. studené opocení 3. třes končetin 4. zmatenost (bývá někdy zaměňována za ebrietu neboli opilost) 5. ztráta vědomí. Hypoglykemie se může vyvinout různě rychle v závislosti na tom, jakými léky jsou pacienti léčeni! Hypoglykemie u pacientů léčených tabletami Tyto hypoglykemie způsobují zejména léky ze skupiny derivátů sulfonylurey. Zrádné jsou v tom, že vznikají daleko pomaleji než hypoglykemie způsobené inzulinem, trvají ale podstatně déle hodiny a v některých případech až dny. Pokud se u pacienta tato hypoglykemie objeví, měl by být vždy hospitalizován a glykemie by měla být velmi pečlivě monitorována. Léčba hypoglykemie Základem léčby je zvýšení hladiny krevního cukru. Toho můžeme dosáhnout různým způsobem. Pokud je pacient při vědomí, tak podáním cukru nebo sladkého nápoje (džus), dále je vhodné sníst pečivo. To se týká zejména pacientů, kteří jsou na inzulinu. Pokud pacient již ztratil vědomí, je nutná aplikace buď glukózy do krevního řečiště, nebo je možné pacientovi v domácím prostředí aplikovat injekci glukagonu. Nicméně každý pacient po těžké hypoglykemii se ztrátou vědomí by měl rozhodně navštívit co nejdříve lékaře. Důležité je také zapisovat mírné hypoglykemie a při další návštěvě o nich rozhodně informovat svého diabetologa! 6
Cvičíme s cukrovkou Pohybová aktivita hraje možná ještě důležitější roli v léčbě cukrovky než přísná dieta. Zvláště u diabetiků 2. typu s obezitou je faktor pohybu velice důležitý. Cukrovka 2. typu je charakterizována sníženou citlivostí tkání na inzulin, tedy ztíženým vstupem glukózy (cukru) do buněk, kde dochází k jeho spotřebě. Pohybová aktivita je tak jednou z hlavních možností, jak tuto citlivost vylepšit, tedy obnovit schopnost průniku glukózy do buněk. Pokud jste se tedy rozhodli začít cvičit, je třeba nalézt optimální pohybovou aktivitu. Přivyknout si na pravidelný pohyb je důležité zvláště zpočátku u těch z vás, kteří jste již několik let či desítek let nic nedělali. Je třeba začít velmi pomalu, aby nedošlo k přetížení kloubů, úponů jednotlivých zatěžovaných svalů, a tím k následnému ještě většímu pohybovému omezení. Na počátku pohybové aktivity zmenšujete objemy, ne hmotnost Přepokládáme, že pokud vydržíte cvičit alespoň tři měsíce, automaticky a nezávisle na své vůli si začnete vybírat potraviny s větším obsahem bílkovin (potřeba pro růst a obnovu svalových vláken) na úkor obsahu tuků. Tím dojde i ke zlepšení v dietě, čímž se výsledek vašeho snažení ještě umocní. Nezapomeňte, že tolik žádaný a očekávaný počáteční úbytek tukové tkáně bývá nahrazen malým, ale hmotnostně nezanedbatelným vzestupem aktivní tělesné hmoty (svalstva), následkem čehož dojde ke zmenšení objemu (např. obvod pasu), ovšem hmotnost zůstane stejná, nebo se dokonce, hlavně zpočátku, o něco zvýší. Zmnožením aktivní tělesné hmoty se pak zvýší počet míst, kterými může glukóza unikat z krve, zlepší se rychlost vstupu do buněk a tím i hladina cukru v krvi. Nezapomeňte ovšem, že pokud používáte léky, které snižují hladinu cukru v krvi, zvláště pak inzulin, může dojít i k tzv. hypoglykemii (nízká hladina cukru v krvi), což může být velmi nebezpečné (viz předchozí článek). Dokonce může dojít i k tzv. pozdním hypoglykemiím v odstupu několika hodin či dokonce do 24 hodin po cvičení. Proto je naprosto nezbytné mít u sebe potraviny bohaté na cukr, abyste je v případě poklesu jeho hladiny, resp. příznaků hypoglykemie, mohli okamžitě použít. Důležité je dále monitorování glykemie před, ihned po a několik hodin po cvičení, protože jedině tak zjistíte, jak váš organismus na pohybovou aktivitu reaguje. Počáteční úbytek tukové tkáně bývá nahrazen nárůstem svalstva, čímž dochází ke zmenšení objemu a ne ke snížení hmotnosti. Příznivé účinky pohybové aktivity: Snižuje hladinu glykemie zlepšuje schopnost tkání zpracovat cukr. Snižuje krevní tlak. Snižuje hladinu tuků v krvi. Zvyšuje fyzickou zdatnost a funkční stav. Zlepšuje psychiku a působí proti depresím.!!! POZOR!!! Velmi důležitý je výběr správných bot, protože lidé s cukrovkou jsou náchylnější k poškození nohou, otlakům a následně k defektům, jakým je tzv. diabetická noha. 7
Vysoká hladina cukru v krvi a cvičení 14 Pravidelné aktivní cvičení představuje pro náš organismus poměrně velkou zátěž. Především zpočátku, zvláště když nejsme na pravidelný intenzivní pohyb zvyklí, nebo i vlivem cizího prostředí může docházet ke značným výkyvům cukru v krvi a s tím souvisejí jistá rizika. Snažte se proto před cvičením údaj o množství cukru v krvi zjistit. Se znalostí toho, zda je cukrovka dlouhodobě dobře nebo špatně kompenzována, zde totiž nevystačíme. Pamatujte, že než nabudete patřičnou jistotu, většinou se neobejdete bez vlastních opakovaných pokusů a měření. V každém případě jakoukoliv náhlou změnu vždy konzultujte s lékařem. Uvedená tabulka by vám měla napomoci v základní orientaci. Glykemie Ketolátky Pohybová aktivita pod 6 mmol/l 6 14 mmol/l 14 16 mmol/l nad 16 mmol/l negativní* negativní* negativní* negativní* doplňovat sacharidy před i v průběhu cvičení cvičení o mírné až střední intenzitě mírná intenzita, změřit po 30 min. a při zvýšení aktivitu ukončit nízká intenzita, změřit po 30 min. a raději necvičit, o dalším postupu se poraďte s lékařem *) Pokud jsou pozitivní ketolátky, necvičit a poradit se s lékařem. ALE!!! Pokud je glykemie 14 16 mmol/l: Snědli jste nebo vypili nápoj obsahující sacharidy krátce před cvičením? Můžete cvičit zkontrolujte si cukr po cvičení. Nemůže být přítomna infekce, která může cukrovku náhle a prudce zhoršit? Pokud se cítíte hůře než obvykle, raději necvičte. Pokud se cítíte dobře můžete cvičit, změřte se po cvičení. Jsou-li přítomny tzv. ketolátky v moči, necvičte. O dalším vhodném postupu se poraďte se svým lékařem. Pokud je glykemie nad 16 mmol/l: Necvičte, je třeba zlepšit kompenzaci cukrovky jiným postupem. Zvláště zpočátku a cvičíte-li v novém prostředí, může se stát, že po cvičení bude hladina cukru vyšší o několik mmol/l. Příčinou může být: Vliv stresové reakce z neznámého prostředí a aktivity vymizí během týdnů. Výběr nevhodného druhu cvičení příliš intenzivní a namáhavé cvičení. Další postup: Pečlivě zaznamenávejte hodnoty cukru a druh, intenzitu a délku trvání pohybové aktivity. Při příští návštěvě se pochlubte svému diabetologovi nebo edukační sestře a proberte s nimi výsledky svého snažení. 8
Jak postupovat při nízké hladině cukru v krvi před cvičením Za nízkou hladinu cukru před cvičením považujeme hodnoty pod 6 mmol/l. Nicméně k hypoglykemii při cvičení u vás nedojde, pokud jste pouze na dietě nebo užíváte léky, které vzniku hypoglykemie zabraňují. Pokud si tedy nejste jisti, zda vaše léky na cukrovku mohou hypoglykemii vyvolávat, poraďte se vždy se svým lékařem nebo edukační sestrou. Pokud užíváte léky na snížení hladiny cukru v krvi nebo dokonce inzulin, je před cvičením, v jeho průběhu i po něm naprosto nezbytné přijmout sacharidy ve formě jídla nebo nápoje. 5,5 Nutné je rovněž, abyste si měřili glykemii po cvičení opakovaně, protože ta může nastat až do 24 hodin po cvičení. V případě, že dochází k poklesu glykemie pod 6 mmol/l, opět mírně doplňte sacharidy. Velmi nebezpečné je, pokud necítíte hypoglykemii tzn., že se u vás nijak neprojevuje hladina cukru okolo 3 mmol/l a méně. Hrozí tak, že po cestě ze cvičení můžete náhle upadnout do bezvědomí. V tomto případě je nutné doplnit sacharidy a na cestu se vydat až po adekvátním zvýšení glykemie. Na druhou stranu můžete jako hypoglykemii vnímat hladinu cukru okolo 6 7 mmol/l. Bývá tomu tak často u lidí, kteří mají cukrovku dlouhodobě nedobře kompenzovanou a jejichž organismus je nastavený již na vyšší glykemii. Nezbude vám než opět doplnit sacharidy, ale jen mírně! Pak bude trvat týdny až měsíce, než se opět přizpůsobíte na nižší hladinu cukru. Nicméně jste vykročili správným směrem a pro vaši budoucnost je to krok doslova zásadní. Při výskytu hypoglykemie po cvičení vždy informujte lékaře, edukační sestru, ale i instruktora hodiny, po níž k ní došlo! VŽDY PŘI SOBĚ MĚJTE TZV. BALÍČEK PRVNÍ POMOCI PŘI HYPOGLYKEMII! 9
Pohybová aktivita při léčbě inzulinem Mnoho pacientů přiznává, že se tolik nebojí cukrovky samotné jako spíš její léčby konkrétně aplikace inzulinu. Je tomu tak zřejmě proto, že, ačkoliv léčba cukrovky hodně pokročila, musí si pacienti inzulin stále aplikovat injekční stříkačkou či inzulinovým perem sami. Existuje i další možnost, a sice podávání inzulinu pomocí pumpy. Tento způsob je vhodný zejména pro pacienty s diabetem mellitem 1. typu (u 2. typu lze použít jen ve výjimečných případech). Rýsují se ale i další metody. Ve stadiu klinických testů je podávání inhalačního inzulinu, nicméně bude ještě nějaký čas trvat, než tento způsob přejde do běžné praxe. Pro mnohé pacienty, kteří přecházejí z diabetických tabletek na inzulin, je velkým překvapením, že existují různé druhy. Pacienti, kteří pravidelně cvičí, potřebují až o polovinu méně inzulinu. Jednotlivé typy inzulinu Předně je nutné rozlišovat inzuliny a inzulinová analoga. Inzuliny mají o něco pomalejší nástup účinku, a to cca 20 30 min. od podání u krátkodobých inzulinů. Pacient musí tuto dobu čekat s příjmem potravy. Analoga oproti tomu působí do několika minut po podání a pacient s jídlem čekat nemusí. U analog se též udává menší výskyt hypoglykemií. Krátkodobé inzuliny/analoga působí max. 4 hod. od podání. Střednědobé inzuliny/analoga působí cca 12 hod. od podání. Dlouhodobé inzuliny/analoga působí až 24 hod. od podání. Mixované inzuliny/analoga jsou složeny z krátkého, středně dlouhého či dlouhého inzulinu, jejich poměr je uveden většinou již v názvu, např. Mix 30, Mix 20 atd. Pokud sportujete v kolektivu, za svou nemoc se rozhodně nestyďte, naopak informuj- te okolí, aby, když nastane hypoglykemie, mohl někdo rychle a odborně zareagovat (např. aplikací glukagonu) nebo přivolat rychlou záchrannou službu. 10
Schéma podávání inzulinu Intenzifikovaný režim pacient si aplikuje inzulin 4 6 denně, nejčastěji 2 druhy inzulinu (krátkodobý a dlouhodobý, resp. střednědobý po 12 hod.). V praxi to vypadá asi takto: ráno si pacient aplikuje krátkodobý inzulin spolu s dlouhodobým nebo střednědobým, v poledne krátkodobý inzulin, před večeří krátkodobý a ve 22.00 střednědobý inzulin. Neintenzifikovaný režim (nejčastěji u starších pacientů) pacient si aplikuje inzulin 2 denně (nejčastěji ve formě mixovaného inzulinu) nebo pouze na noc nebo 3 denně před jídlem. Schémat je však mnoho, většinou se pro každého pacienta hledá optimální dávkování. Inzuliny a sport Pacienti na inzulinu si často myslí, že již nebudou moci provozovat sportovní aktivity, na které byli zvyklí před zahájením inzulinoterapie. Opak je ale dou! Při léčbě cukrovky by měl být pohyb vlastně součástí terapie. Je totiž prokázáno, že pacienti, kteří pravidelně cvičí, potřebují daleko méně inzuli- nu (někdy až o polovinu!) než ti, kteří nejsou fyzicky aktivní. prav- Pravdou také je, že ne všechny sporty jsou pro diabetiky vhodné. Typickým příkladem je např. automobilismus nebo adrenalinové sporty. Nicméně sportů, které diabetik nesmí, je podstatně méně než těch, které provozovat může. Diabetik prostě musí svoji sportovní aktivitu pečlivě vybírat. Například by neměl volit sporty, u nichž existuje větší riziko úrazu či poranění dolních končetin. Dále je nutná určitá opatrnost při dlouhotrvající fyzické aktivitě (tj. trvající hodiny), neboť ta může navodit hypoglykemii, jež může trvat i hodiny po skončení fyzické aktivity. Dále také např. opakované sprinty by mohly hypoglykemii navodit. Mezi ideální sporty pro diabetiky rozhodně patří plavání, jízda na kole, ale i pravidelná chůze či nordic walking, event. jogging. Pohybová aktivita by měla trvat aspoň 30 min., ideálně pak 60 min. denně. 11
VODA VODA DOBRÁ DOBRÁ Cvičíme s vysokým krevním tlakem Jedním z nejčastějších onemocnění, které cukrovku doprovází, bývá vysoký krevní tlak. Pohybová aktivita je jednou z nejvýznamnějších možností jeho léčby. Velmi ale záleží na druhu pohybové aktivity. Doporučuje se pohybová aktivita o mírné intenzitě trvající delší čas a kontrola krevního tlaku po cvičení. Jaký je vlastně vliv pohybové aktivity na krevní tlak? V případě mírné, tzv. aerobní aktivity dochází jejím vlivem k mírnému zvýšení systolického krevního tlaku (vyšší hodnota ze dvou čísel charakterizujících krevní tlak) a diastolický krevní tlak (nižší hodnota ze dvou čísel charakterizujících krevní tlak) po počátečním vzestupu poklesne. Po ukončení cvičení většinou dochází k poklesu obou těchto hodnot. Toto je správná, tzv. fyziologická reakce krevního tlaku. Pokud však krevní tlak reaguje prudkým zvýšením a po ukončení cvičení nejeví tendenci návratu k normě a přetrvávají vysoké hodnoty, je namístě poradit se s lékařem o vhodné pohybové aktivitě především o druhu, ale také o intenzitě pohybu. Pro pacienty s vysokým krevním tlakem nejsou vhodné žádné silové sporty, jako např. zápas, vzpírání či posilování s většími zátěžemi. Při těchto činnostech se totiž do činnosti zapojují velké svalové skupiny a při jejich stahu dochází k prudkému zvýšení odporu v krevním řečišti a tím i k velkému vzestupu krevního tlaku, což může být zvláště pro lidi středního a vyššího věku velmi rizikové.!!! POZOR!!! Některé léky, např. tzv. betablokátory, ovlivňují srdeční, resp. tepovou frekvenci. Proto u lidí, kteří je užívají, neplatí žádná pravidla o doporučené aerobní zóně podle srdeční frekvence! Naopak je třeba si uvědomit, zvláš- tě u seniorů, kteří často užívají více léků ovlivňujících krevní tlak, že po cvičení může dojít i k příliš velkému snížení krevního tlaku a to může vést až k prekolapso- vým stavům či mdlobě. PŘÍKLAD PRO PRAXI Zkuste se rychleji projít nebo zašlapat na kole, změřte si při tom krevní tlak (je možné většinou pouze elektronickým tonometrem, nikoliv náramkovým). Po třech minutách od ukončení činnosti opakujte měření. Pozor, zvláště senioři, nevstávejte rychle ze sedla, mohlo by dojít k tzv. ortostatické hypotenzi (snížení krevního tlaku) hrozí tak pády. 12
Pohybové aktivity v přírodě i tělocvičně Pohybová aktivita je komplexní součást lidského chování. Při nedostatku pohybu dochází v organismu k nežádoucím změnám, jako např. k úbytku svalové hmoty, ke zkrácení vazivových struktur svalů, ke změnám struktury kostry a k negativnímu ovlivnění všech metabolických pochodů v lidském těle. Pohybová aktivita má tedy zásadní význam, a to nejen při léčbě cukrovky a dalších onemocnění, ale i pro zajištění kvalitního života a psychické pohody. Samozřejmě mluvíme o pohybové aktivitě pravidelné, správně prováděné a individuálně přizpůsobené potřebám daného sportovce. Zdraví prospěšný pohyb můžeme provozovat v přírodě i v tělocvičně. Obojí má samozřejmě své výhody a nevýhody. Při pohybové aktivitě dodržujte správnou intenzitu, frekvenci cvičení a dobu trvání cvičení. Jestliže nevíte nebo si nejste jisti, jak dlouho a jak intenzivně máte či můžete cvičit, poraďte se se školenými odborníky. Pohyb v přírodě je pro každého Jednou z výhod cvičení v přírodě je dostupnost na rozdíl např. od tělocvičny, kam nemá každý možnost docházet. Příroda nám nadto může nabídnout jistý duševní zážitek z krajiny, při tomto pohybu poznáváme nová místa a přitom dýcháme čerstvý vzduch. Nikdy ale nesmíme podceňovat svou bezpečnost tedy vždy myslet na úroveň naší kondice a aktuální zdravotní stav. Jakési úskalí představuje špatné počasí, ale i proti tomu se lze částečně obrnit vhodným oblečením do teplého či chladnějšího počasí, dostatkem tekutin nebo přítomností zázemí po jeho skončení. Možností cvičení v přírodě existuje mnoho. Nejjednodušší, a také nejlevnější, je chůze. Tzv. kondiční chůze splňuje všechna pravidla aerobní pohybové aktivity, tzn. aktivity, která vyžaduje zvýšený příjem kyslíku po delší dobu má vytrvalostní charakter a tedy i zásadní význam pro naše zdraví. O něco intenzivnější variantou kondiční chůze může být tzv. nordic walking neboli chůze s holemi. Další výbornou aktivitou v přírodě je jízda na kole. Spíše kompenzační pohybovou aktivitou, kterou je možné provozovat za vhodných podmínek i v přírodě, je plavání či pohyb ve vodním prostředí. Chůze či jízda na kole jsou pohybové 13
aktivity, které lze pomocí vhodných trenažerů (rotoped, běhací pás aj.) provozovat i v tělocvičně či domácím prostředí. Výhodou je, že v tělocvičně nejsme závislí na počasí, většinou necvičíme sami, při organizovaném cvičení máme možnost konzultace se cvičitelem a větší kontroly pohybu. Je pravda, že místnost, kde cvičíme, nám zpravidla nedokáže nabídnout takový zážitek, jako je tomu v přírodě, nicméně měli bychom dbát na to, abychom se i v tomto prostředí cítili příjemně. Tělocvična by proto měla být čistá a dostatečně větraná. U všech pohybových aktivit bychom měli dodržovat základní podmínky bezpečného pohybu a pobytu jak v přírodě, tak v tělocvičně: Nepodceňujte bezpečnost pohybové aktivity bezpečnější a samozřejmě i zábavnější bude provozování pohybové aktivity alespoň ve dvou lidech. Začínáte-li s pohybovou aktivitou nebo se rozhodnete pro pohyb v neznámém prostředí, je další osoba, jež zná váš zdravotní stav, nutností. Vždy s sebou noste nějaké potraviny nebo nápoj bohatý na cukr. Při vykonávání dlouhodobé pohybové aktivity existuje totiž riziko poklesu hladiny cukru v těle, tzv. hypoglykemie. Pokud se u vás objeví její příznaky, jako např. intenzivní pocity slabosti, zatmívání před očima, závratě, ihned tyto potraviny použijte. Dbejte na vhodné sportovní oblečení a především obutí u lidí s cukrovkou je správná obuv zvlášť důležitá. Nezapomínejte na dostatek tekutin. Před začátkem pohybové aktivity je nutné se zahřát a dostatečně rozcvičit. Na konci pohybové aktivity je pro další regeneraci svalů důležité závěrečné protažení. Po pohybové aktivitě nezapomínejte na dostatek odpočinku a správnou životosprávu. Sledujte reakce svého těla na vykonávanou zátěž ideální je monitorovat hodnotu glykemie před, ihned po a několik hodin po cvičení. Veškeré pochybnosti a potíže vzniklé v souvislosti s pohybovou aktivitou konzultujte se svým lékařem. Na následujících stranách se podrobněji seznámíme s jednotlivými doporučovanými pohybovými aktivitami. 14
Chůze je naprosto přirozený pohyb Chůze je ideální pohybovou aktivitou pro naprostou většinu z nás. Pro lidi zdravé, mladé, staršího věku, s nadváhou, pro těhotné ženy a samozřejmě pro lidi s cukrovkou či dalšími přidruženými onemocněními. Provozovat ji lze téměř kdykoliv a kdekoliv. Je proto velká škoda, že kvůli sedavému způsobu života současné populace jí mezi lidmi pomalu, ale jistě ubývá. Chůze na rozdíl od běhu nijak dramaticky nezatěžuje velké nosné klouby (kolenní a kyčelní), její technika není nijak náročná a jestliže si vyrazíme zachodit s přáteli, může to být i aktivita velmi příjemná. Při nepříznivém počasí je možné k chůzi využít tzv. běhací pásy, kterými je dnes vybavena každá lepší posilovna. Jestliže s tzv. kondiční chůzí začínáte či máte nějaké zdravotní problémy, je lepší s tímto typem pohybové aktivity začít pod dohledem vyškoleného personálu, který vám na běhátku pomůže nastavit správnou rychlost. Aspoň 10 000 kroků denně Základními pravidly pro provozování chůze (i dalších aerobních aktivit) jsou vhodná intenzita, frekvence a doba trvání činnosti. Optimální je věnovat se chůzi (i ostatním aerobním pohybovým aktivitám) třikrát týdně po dobu 40 60 minut. Samozřejmě záleží na vaší fyzické kondici, zdravotním stavu a předchozí trénovanosti. Jako pro každou pohybovou aktivitu i zde platí: začínat pomalu a postupně přidávat jak dobu trvání, tak i rychlost. Zvolíte-li si chůzi na běhacím pásu, je dobré vědět, že zhruba od rychlosti 6,5 km/hod. vás bude pás nutit k běhu. A to je v každém případě nežádoucí. Budete-li si chtít i poté zvyšovat intenzitu, zvolte chůzi do mírného kopce. Intenzita chůze by měla být mírného až středního charakteru. Přehled o tom, s jakou fyzickou zátěží se pohybujete, můžete získat pomocí sporttesteru neboli měřiče tepové frekvence. Pro každého člověka je údaj o optimální tepové frekvenci během zátěže značně individuální, proto je vhodné se zpočátku poradit s tělovýchovným odborníkem. Další možností, jak sledovat efektivitu chůze a současně si tak udělat chůzi zábavnější, je krokoměr zařízení, na kterém můžete sledovat, kolik kroků a tedy i kilometrů jste za svůj trénink nebo i za celý den nachodili. Obvykle se doporučuje dosáhnout 10 000 kroků denně. Počet kroků postupně zvyšujte, např. každý týden o 1000 denně. Správné obutí a ponožky jsou zásadní Zásadní podmínkou pro osoby s cukrovkou je správné obutí. Chodecká bota by měla mít dostatek prostoru ve špičce boty, měla by být pružná, ohebná v bříšku za špičkou a nikoli uprostřed. Nikdy nezapomeňte na vhodné ponožky neměly by se sesouvat, škrtit či tlačit ve špičce. Jakýkoliv otlak či poranění by totiž mohly zapříčinit nežádoucí problémy. Bez ponožek nevycházejte vůbec! Zásadou pro vhodné oblečení je více vrstev. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin. Mějte na paměti, že bezpečnější, ale i zábavnější je chodit aspoň ve dvou. Půjdete-li si zachodit sami, nezapomeňte si mobilní telefon, abyste v případě potřeby mohli přivolat pomoc. 15