Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Kačenčina zahrádka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Orlické hory číslo předpisu: 1/2005 datum platnosti předpisu: 7.12.2005 datum účinnosti předpisu: 21.12.2005 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Královéhradecký Rychnov nad Kněžnou Dobruška Dobruška Deštné v Orlických horách Jedlová v Orlických horách Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 625833, Jedlová v Orlických horách Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 41/24 TTP 645 6118 6118 41/25 TTP 737 594 594 41/26 TTP 60001 21 21 Celkem 6732 Ochranné pásmo: Katastrální území: 625833, Jedlová v Orlických horách Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 41/1 TTP 737 1139 829 41/16 TTP 645 35461 4977 Celkem 5806 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha trvalé travní porosty 0,6732 0,5806 Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 0,6732 0,5806 neplodná půda ostatní způsoby využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: nepřekrývá se Chráněná krajinná oblast Orlické hory CHOPAV Orlické hory (pozn.: vymezení CHOPAV se překrývá s vymezením CHKO Orlické hory) Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: nepřekrývá se nepřekrývá se Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 3
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Fragment polopřirozených travinobylinných společenstev (nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, horské smilkové trávníky, horské trojštětové louky) s porosty křovinných vrb a výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Rostliny: rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bledule jarní (Leucojum vernum). Živočichové: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). A. ekosystémy 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ - současný stav název ekosystému Nevápnité mechové slatiniště (sv. Caricion fuscae) Vlhké pcháčové louky (podsv. Calthenion) Tužebníková lada (podsv. Filipendulenion) Horské smilkové trávníky (sv. Violion caninae) Horské trojštětové louky (sv. Polygono- Trisetion) podíl plochy v ZCHÚ (%) Mokřadní vrbiny (sv. Salicion cinereae) 10 6 17 17 11 4 popis ekosystému Společenstvo nízkých ostřic (Carex panicea, C. echinata, C. nigra), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), violky bahenní (Viola palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) a dalších bylin Asociace Scirpetum sylvatici (zcela dominantní skřípina lesní Scirpus sylvaticus) a druhově poněkud bohatší Cirsietum rivularis. Rozsáhlejší porosty s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), pomněnkou bahenní (Myosotis palustris) a upolínem nejvyšším (Trollius altissimus) Porosty s dominující metličkou křivolakou (Avenella flexuosa) nebo bohatší porosty ve střední části památky s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), zvonkem okrouhlolistým (Campanula rotundifolia), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), chrastavcem rolním (Knautia arvensis), svízelem bílým (Galium album), smilkou tuhou (Nardus stricta). Malá plocha suchých společenstev památky s dominancí psinečku obecného (Agrostis capillaris), kostřavy červené (Festuca rubra), s polykormonem růže horské (Rosa pendulina) Polykormony Salix cinerea. Jsou předmětem ochrany, ovšem zároveň je třeba je udržovat maximálně v současné ploše, aby nepotlačily luční společenstva. 4
B. druhy Rostliny název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu rosnatka okrouhlolistá Nevápnité mechové slatiniště v dolní části desítky C3 (Drosera rotundifolia) lokality ostřice Davallova (Carex Na několika místech, nevápnité mechové několik trsů C2 davalliana) slatiniště až vlhké pcháčové louky prstnatec májový Na několika místech, nevápnité mechové desítky C3 (Dactylorhiza majalis) slatiniště až vlhké pcháčové louky Roztroušeně po celé lokalitě, nevápnité upolín nejvyšší (Trollius desítky trsů C3 mechové slatiniště vlhké pcháčové louky, altissimus) tužebníková lada pětiprstka žežulník Ve střední části v horském smilkovém 2005 1 rostlina C2 (Gymnadenia conopsea) trávníku bledule jarní (Leucojum desítky až stovky Roztroušeně po celé lokalitě, vlhké pcháčové C3 vernum) trsů louky, tužebníková lada škarda měkká čertkusolistá Roztroušeně po celé lokalitě, zejména na (Crepis mollis subsp. desítky C3 plochách horských trojštětových luk hieracioides) kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) desítky až stovky C4 Nevápnité mechové slatiniště vrbovka bahenní (Epilobium palustre) desítky až stovky C4 Nevápnité mechové slatiniště růže převislá (Rosa pendulina) polykormon o velikosti cca 40 m 2 Ve střední části lokality, horská trojštětová louka * dle červeného seznamu české květeny (GRULICH V. 2012) Živočichové název druhu zmije obecná (Vipera berus) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně (vzhledem k velikosti lokality) vzácně (vzhledem k velikosti lokality) hojně stupeň ohrožení dle vyhlášky 395/1992 KO SO SO + evropsky významný * dle Červeného seznamu bezobratlých ČR (FARKAČ et al. 2005) popis biotopu druhu po celé lokalitě po celé lokalitě sušší části louky s porosty krvavce totenu a příkopy podél silnice 5
1.8 Cíl ochrany Zachování pestré mozaiky rostlinných společenstev. Obnova druhové diverzity luk v degradovaných a ruderalizovaných partiích. Zachování vodního režimu a trofických poměrů. Zachování populací ohrožených druhů. Skloubení zájmů ochrany přírody a návštěvníků: přírodní památka, která je vzhledem k své poloze v turistickém středisku zároveň pro širokou veřejnost atraktivní ukázkou typických polopřirozených travinobylinných společenstev a na ně vázaných druhů. 6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Kačenčina zahrádka je tvořena svahovou loukou o sklonu cca 15 se severní orientací. Nadmořská výška lokality je 658 668 m, geologickým podložím jsou ortoruly. Tento luční segment je tvořený pestrou mozaikou několika rostlinných společenstev, která je dána různorodostí trofie a vodního režimu na lokalitě. Nacházejí se zde mechová nevápnitá slatiniště (as. Caricetum goodenowii), vlhké pcháčové louky (as. Cirsietum rivularis, Scirpetum sylvatici), tužebníkové lady (podsv. Filipendulenion), porosty oligotrofních sušších trávníků (sv. Violion caninae) a porosty horských trojštětových luk (sv. Polygono-Trisetion). Hojné jsou polykormony vrb (Salix cinerea). Jedná se o ukázku pro oblast typických, v minulosti běžných rostlinných společenstev. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) ostřice Davallova (Carex davalliana) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) upolín nejvyšší (Trollius altissimus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky několik trsů desítky desítky trsů kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO O O O popis biotopu druhu, další poznámky Nevápnité mechové slatiniště v dolní části lokality Na několika místech, nevápnité mechové slatiniště až vlhké pcháčové louky Na několika místech, nevápnité mechové slatiniště až vlhké pcháčové louky Roztroušeně po celé lokalitě, nevápnité mechové slatiniště vlhké pcháčové louky, tužebníková lada bledule jarní (Leucojum vernum) desítky až stovky trsů O Roztroušeně po celé lokalitě, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) 2005 1 rostlina O modrásek bahenní (Maculinea nausithous) hojně SO zmije obecná (Vipera berus) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) vzácně (vzhledem k velikosti lokality) vzácně (vzhledem k velikosti lokality) KO SO Ve střední části v horském smilkovém trávníku Sušší části louky s porosty krvavce totenu a příkopy podél silnice Nespecifikovaně celá PP Nespecifikovaně celá PP 7
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo vyhlášeno jako MZCHÚ v roce 2005 v kategorii přírodní památka. Po vyhlášení ochrany bylo území pravidelně koseno s odklizením biomasy, obvykle byla pokosena dolní, k silnici přiléhající část s potenciálem zvyšování trofie a ruderalizace každoročně, zbývající části mozaikovitě tak, aby každá část bylinných společenstev byla kosena alespoň 1x za dva roky. Je zajišťováno vyřezávání náletových dřevin. Byla zřízena základní infrastruktura pro edukační využití území: povalový chodník zpřístupňující atraktivní stanoviště, jejich označení, naučná tabule. b) zemědělské hospodaření Archivní a jiné historické údaje o způsobu využívání území neexistují. Vzhledem k výrazné členitosti reliéfu a vegetační skladbě lze předpokládat, že obhospodařování lokality bylo celkem obtížné a tudíž velmi extenzivní. Spočívalo patrně v občasném kosení kombinovaném s občasnou pastvou menších zvířat (ovce, kozy). Z dostupných historických fotografií vyplývá, že území přírodní památky se obvykle způsobem managementu odlišovalo od okolních pozemků. První negativně působící vlivy souvisely sintenzifikací zemědělství na okolních pozemcích. Ty byly zrekultivovány, jejich terén je zarovnán, mají zhutněný povrch a patrně jsou i částečně meliorovány. Plocha přírodní památky je fragmentem, který těmito úpravami nebyl postižen. Dodnes se na lokalitě uplatňují důsledky upuštění od extenzivního hospodaření ve vlastní ploše PP. V důsledku toho dochází k degradaci luk, projevující se druhovým ochuzením, převládnutím některých druhů (tužebník jilmový) a ruderalizací. Dochází také k šíření dřevin vrb a náletových dřevin, zejména bříz. Tento proces se po vyhlášení PP a zajištění pravidelného managementu daří omezovat, je třeba ho však nadále považovat za rizikový. c) rekreace a sport Další činnosti probíhající na lokalitě souvisí s provozem lyžařského zařízení. Vlastní vybavení lyžařského areálu (vleky apod.) se na lokalitě nenacházejí, jeden z vleků je veden podél východního okraje přírodní památky. Na lokalitě ovšem nejsou upravovány sněhové podmínky, takže je v době provozu přejížděna jen jednotlivými lyžaři. Jejich občasný přejezd nemá na předmět ochrany měřitelný vliv. Totéž patrně platí i o jednotlivých přejezdech pásové techniky na sněhové pokrývce (skútry horské služby) Negativní vlivy by mohla mít úprava sněhových podmínek na ploše přírodní památky (zasněžování a další úpravy) a při lyžování při menší sněhové pokrývce (v jarních měsících). d) jiné způsoby využívání Chráněné území lokalizované v blízkosti centra turistiky oblasti je Správou CHKO Orlické hory vnímáno jako příležitost k prezentaci biodiverzity luk Orlických hor a péče o ně. Během platnosti předchozího plánu péče byla u přírodní památky umístěna informační tabule. Ta prezentuje obrazy historické péče o louky a zároveň poměrně podrobně (zjednodušenou mapou biotopů) odkazuje na jednotlivá stanoviště přímo v památce. Do památky jsou 8
umístěny lávka a povalový chodník, který zavádí návštěvníky k vybraným společenstvům a druhům rostlin. Ty jsou označeny malými tabulkami. Nebyl prováděn monitoring návštěvnosti, nicméně z průběžného pozorování lze soudit, že přírodní památka a její doplnění informacemi je pro návštěvníky atraktivní a usměrnění jejich pohybu je funkční a přiměřené. Forma poskytnutí informací však není adekvátní některým cílovým skupinám Pro dětské a méně erudované návštěvníky by bylo vhodné prezentaci druhů a biotopů lokality doplnit ještě méně odbornou, hravou formou (např. maskot, průvodce lokalitou, komix, terénní pracovní list apod.) 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Deštné v Orlických horách - Opatření obecné povahy č. 1/2011, schválené usnesením Zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách č. 3/14/2011 dne 9. 12. 2011. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Na území přírodní památky lze vylišit následující homogennější plochy: 1. nevápnité mechové slatiniště a další porosty, které k němu inklinují Typický charakter nevápnitého mechového slatiniště má jen menší centrální část této plochy. Zde se vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Větší část této plochy přechází ve vlhké pcháčové louky, vyskytují se i trsy tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Pokud se plocha bude udržovat pravidelným managementem, je pravděpodobné, že celá plocha nabude charakteru typického slatiniště. 2. mozaika tužebníkového lada a vlhké pcháčové louky Heterogennější plocha, kde se v dolní polovině vyskytuje tužebníkové lado, v horní části se nachází porosty vlhkých pcháčových luk s pcháčem potočním (Cirsium rivulare) a mikroplošky se skřípinou lesní (Scripus sylvaticus) a nevápnitého slatiniště. Při pravidelném sečení převládnou druhově bohatší porosty vlhkých pcháčových luk s pcháčem potočním. 3. tužebníková lada Typický porost tužebníkových lad. Tužebníková lada jsou typická společenstva nesečených vlhkých luk (nahrazují vlhké pcháčové louky). Pro udržení tohoto společenstva je vhodné jej sekat jednou za několik let, aby nedocházelo k degradaci. ruderalizaci. 4. mozaika horských smilkových trávníků a horských trojštětových luk Nejsušší plocha v přírodní památce. Převažujícím společenstvem jsou horské smilkové trávníky, které zde osidlují konvexní tvary reliéfu, maloplošně horské trojštětové louky. 5. vrbové křoviny, náletové dřeviny Na ploše přírodní památky jsou hojné polykormony vrby popelavé (Salix cinerea). Ačkoliv jsou také hlavním předmětem ochrany, je nutné jejich plochu redukovat a udržovat v maximálním plošném rozsahu 10 % plochy PP, neboť dřeviny ponechané bez managementu potlačují luční společenstva. 9
Náletové dřeviny (břízy, javor klen, osika) zde tvoří několik menších skupinek. Jejich plochu je nutné výrazně redukovat, neboť potlačují a zastiňují luční společenstva. Ve spodní části lokality se nachází i několik keřů nepůvodního janovce metlatého (Cytisus scoparius). 6. polykormon růže převislé (Rosa pendulina) Mikroploška s růží převislou. Růže převislá, ačkoliv není druhem chráněným ani ohroženým, je předmětem ochrany. Jedná se o dekorativní a pro oblast typický druh. 7. ruderalizované plochy Ruderalizované plochy se nacházejí při horním okraji lokality (menší plocha) a v dolní (severní) části přírodní památky. Jejich součástí jsou fragmenty hodnotnějších společenstev (např. porosty skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus)). Pravidelným managementem mohou být tyto porosty převedeny na hodnotná společenstva, zejména vlhkých pcháčových luk. Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Lokalita byla po vyhlášení přírodní památkou v roce 2005 udržována řízeným managementem. Ten spočíval v kosení a úklidu biomasy a ve vyřezávání náletových dřevin. Památka byla kosena mozaikovitě tak, aby většina jejích ploch byla kosena min. 1x za 2 roky. Vzhledem k finančním možnostem a z důvodu péče o hmyz nebyla zpravidla zároveň pokosena významně větší část, než polovina území. Práce byly prováděny převážně křovinořezem, případně kosou. Většina ploch památky byla kosena v termínu po 15.7., plocha s hrozící ruderalizací na severním okraji památky byla kosena téměř každoročně do 30.6. Přírodní památce stále hrozí v souvislosti se sukcesními procesy, celkovým zvyšováním trofie krajiny i vzhledem k její malé ploše a poloze mezi lyžařským areálem na zatravněných zemědělských pozemcích a centrem obce degradace a ruderalizace, šíření tužebníkového lada a dřevin na úkor hodnotnějších společenstev. Rozvoj dřevin může výrazně ovlivnit lokalitu, a to (a) ustupováním lučních společenstev (b) zástinem lučních společenstev (změna druhového spektra) a (c) zvýšením transpirace lokality (a tím jejím rychlejším odvodňováním, což má opět vliv na skladbu lučních společenstev. Je ovšem zároveň nevhodné celkové nebo zcela zásadní vyřezání dřevin, ty totiž, kromě své ekologické hodnoty účinně brání příliš intenzivnímu využití plochy pro sáňkování a zintenzivnění dalších sportovních aktivit. Je proto nezbytné vyvarovat se absence managementu a pokračovat v kosení a odstraňování pokosené biomasy minimálně v dosavadní intenzitě. Na základě zoologického průzkumu z roku 2012, který uvádí přítomnost modráska bahenního (Maculinea nausithous) jako hojný druh, lze předpokládat, že mozaikovité kosení je adekvátní pro udržení populace tohoto druhu a zároveň zachování jeho hostitelského společenstva. Je třeba také zamezit rozvoji a šíření plochy náletových dřevin a případnému šíření polykormonu růže převislé (Rosa pendulina). 10
Ochranné pásmo PP je zahrnuto v půdních blocích soukromého zemědělce v kategorii druhově bohatá pastvina. Plocha je přepásána skotem a jsou dosekávány nedopasky. Toto je vhodný management pro OP. Na drobných zbývajících plochách je případně prováděno mulčování. To by bylo vhodné používat pouze vyjímečně. V roce 2014 byla obnovena pochozí vrstva povalového chodníku, který vede od naučné tabule k vybraným ukázkovým biotopům a druhům. V údržbě návštěvnické infrastruktury lokality je třeba pokračovat a dále ji rozvíjet směrem k široké prezentaci lokality, která může být výkladní skříní ochrany přírody v centru Orlických hor. Je vhodné zvážit doplnění infrastruktury o interaktivní prvky, aby byla lokalita zajímavá pro více věkových a zájmových skupin návštěvníků. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody je zachování pestré mozaiky lučních společenstev a zachování stávajícího vodního režimu a trofie prostředí. 11
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Typ managementu sečení Vhodný interval podle typu společenstva 1x za rok až za 2 roky Minimální interval 1x za 3roky pro všechna společenstva Prac. nástroj / hosp. zvíře ručně, křovinořezem, malou mechanizací Kalendář pro management viz kap. 3.1.2 Upřesňující podmínky vzhledem k výskytu modráska bahenního (Maculinea nausithous) je třeba volit mozaikovou seč: Pokosit v jednom termínu max. polovinu plochy PP Typ managementu vyřezávání dřevin Vhodný interval 1x za 5 let Minimální interval 1x za 10 let Prac. nástroj / hosp. zvíře křovinořez s pilovým kotoučem, motorová pila Kalendář pro management viz. kap. 3.1.2 Upřesňující podmínky Případné výmladky dřevin je následně třeba likvidovat. Vrbové křoviny je možné vyřezáním zmlazovat a nechat opět narůst do celkové rozlohy 0,0700 ha. 12
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 1 2 3 4 5 Nevápnité mechové slatiniště a další porosty k němu inklinující Mozaika tužebníkového lada a vlhké pcháčové louky Tužebníková lada Mozaika horských smilkových trávníků a horských trojštětových luk Vrbové křoviny, náletové dřeviny, janovec metlatý 0,1055 Plocha s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), nízkýkmi ostřicemi, suchopýrem, s výrazným mechovým patrem rašeliníky (Sphagnum). Cílem je stabilizace, případně rozšíření plochy charakteru typického slatiniště (as. Caricetum goodenowii) na úkor ploch s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) 0,1255 Mozaika ploch se skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), bohatších pcháčových luk s pcháčem potočním (Cirsium rivulare) atužebníkového lada s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Cílem je pravidelným kosením udržet, případně podpořit pestrou pcháčovou louku na úkor chudého tužebníkového lada a porostů skřípiny 0,0600 Tužebníková lada jsou degradačním stadiem vlhkých pcháčových luk vznikajícím při nedostatečném sečení. Při další absenci managementu dochází k zarůstání dřevinami. Cílem je zabránění zarůstání dřevinami, případně obohacení o druhy vlhkých pcháčových luk 0,1221 Nejsušší plochy památky. V západní části s dominancí metličky křivolaké (Avenella flexuosa), ve střední části bohatší. Dlouhodobě je třeba je udržet pravidelným kosením, zabránit sukcesi a zarůstání dřevinami 0,1361 Rozptýlené polykormony vrby popelavé (Salix cinerea) doporučený zásah Pravidelné kosení ručně nebo malou mechanizací a odstraňování biomasy, meziroční střídání pokosených ploch Pravidelné kosení, optimálně jednou ročně, minimálně v intervalu 1x za 2 roky, odstranění biomasy, meziroční střídání pokosených ploch Pravidelné kosení ručně nebo malou mechanizací, odstranění biomasy, meziroční střídání pokosených ploch Pravidelné kosení ručně nebo malou mechanizací, odstranění biomasy, meziroční střídání pokosených ploch Vyřezání náletových dřevin v případě zvětšování nad stávající rozlohu plochy. naléhav ost termín provedení interval provádě ní vysoká 1.7 10.9 1 x za 1 2 roky vysoká 1.7.- 10.9. 1 x za 1 2 roky nízká 1.7.- 10.9 1 x za 1 3 roky střední 1.7.- 10.9 1 x za 1 2 roky střední mimo vegetační sezónu zásah 1x za 3-5 let 13
6 7 Polykormon růže převislé (Rosa pendulina) Ruderalizované plochy 0,0070 Mikroploška ve střední části lokality Bez zásahu; přílišné rozrůstání polykormonu limitováno okolním sečením, při případném výrazném rozrůsání mimo stávající plochu lze jednovázově omezit 0,1170 Plochy při severním a jižním okraji památky. Cílem je postupný převod na pestřejší společenstva, převážně s druhy vlhkých pcháčových luk Pravidelné kosení ručně nebo malou mechanizací, pečlivé odstranění biomasy nízká mimo vegetační sezónu vůbec 1 x za 10 let vysoká 1.7.- 10.9 1 x 2 x ročně 14
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Travní porosty tvořící ochranné pásmo přírodní památky je vhodné sekat, případně spásat s posečením nedopasků alespoň 1x ročně. Není vhodné jejich hnojení, 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice PP je v terénu vyznačena plastovými mezníky a třemi hraničníky. Je vytvořen geometrický plán. Vzhledem k specifické poloze přírodní památky v centru veřejných aktivit lze považovat za vhodné i zaměření a vytyčení ochranného pásma a zápis kódu ochrany do KN. 3.4 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Je vhodné provádět monitoring počtu a chování návštěvníků. V závislosti na vývoji okolních sportovních aktivit (přejíždění na různých sportovních náčiních, terénních dopravních prostředcích apod.), případně při zvýšení přecházení návštěvníků přes památku se může ukázat jako nezbytným použití terénních zábran a případných změn povalového chodníku. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území U přírodní památky je instalována informační tabule a vybudován dřevěný chodník, který částečně umožňuje a usměrňuje vstup na území přírodní památky. Tyto prvky je nutné udržovat v perfektním stavu. Je vhodné jej doplnit interaktivními prvky, které by napomohly pochopení smyslu ochrany lokality a ovlivnily by další cílové skupiny (děti, nejširší laická veřejnost). Bylo by vhodné památku představit v drobné tiskovině, která by byla k dispozici v okolních turistických cílech. Lokalita je svojí polohou a přístupností využitelná pro aktivity environmentální výchovy žáků různých stupňů škol. Jako základní forma pomůcky se jeví pracovní list, případně modifikovaný svojí formou do interaktivní podoby s využitím elektronických komunikačních zařízení. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Dosud byly provedeny tyto průzkumy botanický (GERŽA 2005), bryologický (ŠTECHOVÁ et ŠTECH 2009) a zoologický (JELÍNEK et KŘIVAN 2012). V uvedené posloupnosti je vhodné je v době platnosti tohoto plánu péče zopakovat. Vhodné by bylo i získání datové řady týkající se abiotických podmínek, zejména hladiny podpovrchové vody Na lokalitě probíhá fytocenologický monitoring efektivity managementových opatření (PPK) na čtyřech pravidelně hodnocených snímkových plochách. Je nezbytné v tomto monitoringu pokračovat. 15
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Likvidace náletových dřevin, případně rozšiřujících se polykormonů vrb a růže ---------- 10 000 Opravy povalového chodníku ---------- 75 000 Opravy informační tabule ---------- 10 000 Instalace interaktivních edukačních prvků, výroba 40 000 maloformátové tiskoviny Průzkumy botanický a zoologický průzkum nebo průzkum 30 000 abiotických podmínek Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 165 000 Opakované zásahy Ruční kosení a odstranění biomasy, 0,67 ha 18 090 180 900 Opakované zásahy celkem (Kč) 180 900 Náklady celkem (Kč) ---------- 345 900 4.2 Použité podklady a zdroje informací GERŽA, M. (2005): Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. AOPK, Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou GERŽA, M. (2005): Kačenčina zahrádka. Botanický průzkum. AOPK, Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou GRULICH V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech republic. Preslia, Praha, 84: 631-645 KŘIVAN, V., JELÍNEK, A. (2012): Zoologický průzkum PP Kačenčina zahrádka. ZO ČSOP Kněžice ŠTECHOVÁ T. et ŠTECH M. (2009): Bryofloristický průzkum PP Kačenčina zahrádka. Orchis, Dobré, 28/1:2-3. 16
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky C2, C3, C4 stupeň ohrožení podle červeného seznamu české květeny (GRULICH V. 2012) CHKO Chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IUCN - International Union for Conservation of Nature (Mezinárodní svaz ochrany přírody) O, SO, KO ohrožený, silně ohrožený, kriticky ohrožený druh (ve smyslu Vyhlášky č. 395/1992 Sbírky v platném znění) OP ochranné pásmo PP přírodní památka PPK Program péče o krajinu ZO ČSOP Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ZCHÚ Zvláště chráněné území (ve smyslu Zákona č. 114/1992 Sbírky v platném znění) 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Petr Köppl Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Reg. prac. východní Čechy Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel. 494 539 544; 725 519 896 e-mail.: petr.koppl@nature.cz 17
Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 3 1.6 Kategorie IUCN... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ - současný stav... 4 1.8 Cíl ochrany... 6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 8 a) ochrana přírody... 8 b) zemědělské hospodaření... 8 c) rekreace a sport... 8 d) jiné způsoby využívání... 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 9 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 10 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 11 3. Plán zásahů a opatření... 12 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 12 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 12 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 13 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 15 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 15 3.4 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 15 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území... 15 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 15 4. Závěrečné údaje... 16 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 16 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 16 4.3 Seznam používaných zkratek... 17 4.4 Plán péče zpracoval... 17 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy 18
Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů 19