ODŮVODNĚNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE NÁVRH

ODŮVODNĚNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE NÁVRH KVĚTEN 2010 SVAZEK II.

Objednatel: Královéhradecký kraj Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové Pořizovatel: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové Zhotovitel: SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219 500 03 Hradec Králové Vedoucí Projektového střediska: Ing. arch. Alena Koutová Řešitelský tým: Koordinace: Spolupráce, konzultace: Vedoucí odborných skupin: Digitální zpracování, GIS: Technické zajištění: Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. arch. Václav Kout RNDr. Václav Hovorka PhDr. Ludmila Žlábková Vodní cesty, a.s., Praha Ing. Josef Smíšek Ing. František Weisbauer Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček Ing. Jan Rutrle RNDr. František Bárta Ing. Květoslav Havlíček Mgr. David Šebesta Leona Svobodová, DiS. Mgr. Vít Andrejs Vladimír Kraus Michal Pešl Mgr. Ludmila Hovorková Bohdana Koptová SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 2

OBSAH DOKUMENTACE: I. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE I.1. TEXTOVÁ ČÁST SVAZEK I. I.2. GRAFICKÁ ČÁST SLOŽKA VÝKRESŮ I.. II. ODŮVODNĚNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE II.1. TEXTOVÁ ČÁST II.2. GRAFICKÁ ČÁST SVAZEK II. SLOŽKA VÝKRESŮ II. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 3

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE: II.1. TEXTOVÁ ČÁST Úvod, charakteristika území 6 a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 9 b) Vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi 14 c) Vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje obsažených v Zadání Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje 14 d) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 14 e) Vyhodnocení souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 14 f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 15 g) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 15 h) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 16 i) Seznam záměrů převzatých bez věcné změny z platných ÚP VÚC 61 j) Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu 64 k) Seznam podkladů 68 II.2. GRAFICKÁ ČÁST II.2.a. Koordinační výkres 1 : 50 000 II.2.b. Výkres širších vztahů 1 : 300 000 II.2.c. Výkres záměrů převzatých bez věcné změny z platných ÚP VÚC 1 : 100 000 SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 4

I. TEXTOVÁ ČÁST SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 5

ÚVOD, CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ÚVOD Podle ustanovení 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Jedním z nástrojů pro uskutečňování tohoto poslání je územní plánování. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, krajskému úřadu přiděluje kompetenci pořizovat pro území kraje zásady územního rozvoje, tj. základní nástroj pro vytváření strategie rozvoje území kraje. Na základě výše uvedeného dne 18. května 2006 Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 12. zasedání usnesením č. 13/747/2006 rozhodlo o pořízení Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje. Projednané a dohodnuté zadání pro zpracování této územně plánovací dokumentace, zpracované pořizovatelem, bylo schváleno usnesením č. ZK/17/1039/2006 ze 17. zasedání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 24. října 2006. Na základě následně vypsaného zjednodušeného podlimitního řízení bylo na zpracování této veřejné zakázky vybráno Projektové středisko Hradec Králové společnosti SURPMO, a.s., se kterým byla dne 3. srpna 2007 uzavřena příslušná smlouva o dílo. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR) vycházejí především ze závěrů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006-2015, která je jedním z významných dlouhodobých koncepčních dokumentů, určujících hlavní směr rozvoje Královéhradeckého kraje a byla schválena Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 29. 3. 2007. Upřesňují v podmínkách kraje Politiku územního rozvoje ČR (PÚR ČR) schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 na základě podkladových dokumentů uvedených ve schváleném zadání a dle dalších dostupných podkladů. ZÚR v souladu s ust. 36 Stavebního zákona stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje vymezují rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti a území s vyváženým rozvojovým potenciálem, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití úkoly pro územní plánování včetně kritérií a podmínek pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na budoucí využití, význam, možná ohrožení, rozvoj a rizika. Vymezují plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a dále plochy a koridory územních rezerv. Upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje včetně vymezení cílových charakteristik krajiny. V neposlední řadě stanovují požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury. To vše na základě stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v podrobnosti dané pro ZÚR Stavebním zákonem. Další zpřesňování záměrů navazujícími nástroji územního plánování v podrobnostech pro ně daných Stavebním zákonem se bude kromě jiného opírat o podrobnější stanoviska dotčených orgánů uplatněná v rámci procesu jejich pořizování či projednávání. V částech Úkoly pro územní plánování textové části ZÚR jsou používány výrazy vytvářet územní podmínky či vytvářet územní předpoklady. Těmito výrazy je chápáno vytváření podmínek či předpokladů pro realizaci předmětných záměrů v území pomocí všech navazujících nástrojů územního plánování v rámci procesu jejich pořizování či projednávání, SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 6

tedy vymezování optimálních ploch či tras v koordinaci s ostatními právem hájenými zájmy v území při současném zohlednění potřeby vzájemného souladu veřejných a soukromých zájmů v území. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Rozlohou 4758 km 2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy. K 31. prosinci 2008 představovala zemědělská půda 58,6 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,4 % a lesy pokrývaly území z 31,0 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 20,6 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy. K 31. 12. 2009 měl Královéhradecký kraj, podle údajů ČSÚ, celkem 554 402 obyvatel, což je 5,28 % celkového počtu obyvatel České republiky. Celkem 5 měst je sídlem okresu (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov). Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s 162 377 osobami. Naopak populačně nejmenší jsou okresy Rychnov nad Kněžnou s 79 198 obyvateli a Jičín s 79 585 obyvateli. Hustotou 117 obyvatel na km² kraj nedosahuje celorepublikového průměru 133 osob na km². Rozdílná hustota obyvatel je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatelé na km 2 ) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km 2 ). Ze všech krajů v republice, hned po hlavním městě Praze, má Královéhradecký kraj největší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (15,7 %). Průměrný věk mužů (39,3 let) i žen (42,4 let) je rovněž nad republikovým průměrem. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15-64 let byl v okrese Trutnov, ve věku nad 65 let v okrese Hradec Králové. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko, Orlické hory a Český ráj, jehož území bylo zapsáno mezi Geoparky UNESCO. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2008 podílel pouze 4,4 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 83,1 % republikového průměru a je mezi kraji na 9. pozici. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2008 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem 265,1 tisíc osob, z toho necelých 36,1 % v průmyslu, 11,8 % v obchodě, opravnách motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, 7,9 % ve stavebnictví, 7,0 % v odvětví zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti a 3,9 % v zemědělství. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2006 činil 3,6 %. V roce 2008 se v kraji v 941 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 903 tisíc hostů, z toho více než 290 tisíc ze zahraničí, převážně SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 7

z Německa, Nizozemska a Polska. V roce 2009 pokračoval pokles, ubytováno bylo více než 839 tisíc hostů, z toho přes 234 tisíc cizinců. Průměrná doba pobytu dosáhla necelých pěti dní. Z celkového počtu 43 turistických oblastí vymezených pro domácí cestovní ruch se na území Královéhradeckého kraje nacházejí Podzvičinsko, Kladské pomezí, Hradecko, Krkonoše východ, na území sousedních krajů zasahují turistické oblasti Český ráj, Orlické hory a Podorlicko a Krkonoše - střed. Většina ubytovacích zařízení (70 %) je soustředěna v okrese Trutnov. V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území. (statistické údaje jsou, dle dostupnosti, převzaty ze Zadání Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje, říjen 2006, Statistické ročenky Královéhradeckého kraje 2009 a údajů ČSÚ k 1. 4. 2010) SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 8

a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH (NADREGIONÁLNÍCH) VZTAHŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Republikové priority územního plánování stanovené Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) jsou v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR) v míře odpovídající úrovni územně plánovací dokumentace kraje naplňovány ve všech jejích částech od stanovení priorit územního plánování kraje, přes vymezení úkolů územního plánování pro jednotlivé oblasti a osy vymezené na území kraje, vymezení ploch a koridorů, upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje, vymezení cílových charakteristik krajiny až po stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury. Stručné vyhodnocení souladu ZÚR s jednotlivými republikovými prioritami (uvedeny kapitoly ZÚR svým obsahem přispívající k naplnění příslušné priority): PÚR ČR 2008 odst. 14 ZÚR: kapitoly a), e), PÚR ČR 2008 odst. 15 ZÚR: kapitoly a), e.4.1), PÚR ČR 2008 odst. 16 ZÚR: kapitola a), e.4), úkoly v kapitolách b), c), d), PÚR ČR 2008 odst. 17 ZÚR: kapitola a), e.4.4), úkoly v kapitolách b), c), d.2.3);, regiony tohoto charakteru nejsou na území kraje vymezeny, PÚR ČR 2008 odst. 18 ZÚR: kapitoly a), b.2.3), e.4), PÚR ČR 2008 odst. 19 ZÚR: kapitoly a), e), úkoly v kapitolách b), c), d), PÚR ČR 2008 odst. 20 ZÚR: kapitoly a), d.3), e.1), e.2), f), úkoly v kapitolách b), c), d), PÚR ČR 2008 odst. 21 ZÚR: kapitoly a), e.4.3), PÚR ČR 2008 odst. 22 ZÚR: kapitoly a), d.2.1.3), e.4.3), PÚR ČR 2008 odst. 23 ZÚR: kapitoly a), d.2.1) a d.2.2), úkoly v kapitolách b), c), PÚR ČR 2008 odst. 24 ZÚR: kapitoly a), d.2.1), úkoly v kapitolách b), c), PÚR ČR 2008 odst. 25 ZÚR: kapitoly a), d.4), e.1), úkoly v kapitolách b.1), b.2), PÚR ČR 2008 odst. 26 ZÚR: kapitola a), PÚR ČR 2008 odst. 27 ZÚR: kapitoly a), d.2.1), d.2.2), e.4), úkoly v kapitolách b), c), PÚR ČR 2008 odst. 28 ZÚR: kapitoly a), e.4), PÚR ČR 2008 odst. 29 ZÚR: kapitoly a), e.4.3), PÚR ČR 2008 odst. 30 ZÚR: kapitoly a), d.2.3), PÚR ČR 2008 odst. 31 ZÚR: kapitola e.4.4), PÚR ČR 2008 odst. 32 ZÚR: kapitoly a), e.4.1). ROZVOJOVÉ OBLASTI, ROZVOJOVÉ OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI Využívání území je koordinováno s územím sousední Polské republiky a územími sousedních krajů. Rozvojové oblasti a rozvojové osy mezinárodního a republikového významu vymezené PÚR ČR - OB4 Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice (PÚR ČR 2008 odst. 43) navazující na část vymezenou návrhem ZÚR na území Pardubického kraje a OS4 Rozvojová osa Praha Hradec Králové/Pardubice Trutnov hranice ČR/Polsko SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 9

(Wroclaw) (PÚR ČR 2008 odst. 55) navazující na část vymezenou návrhem ZÚR na území Středočeského kraje a na rozvojovou osu v zahraničí jsou na území kraje zpřesněny co do územního rozsahu s upřesněním úkolů pro územní plánování a kritérií a podmínek pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na budoucí využití, význam, možná ohrožení, rozvoj a rizika. V souladu s kapitolou 7 Další úkoly pro územní plánování PÚR ČR je vymezena rozvojová osa nadmístního významu NOS1 Rozvojová osa Hořice - Jičín Liberecký kraj (PÚR ČR 2008 odst. 173b). Tato rozvojová osa navazuje na území Libereckého kraje na navrhovanou rozvojovou osu II. řádu ROS2 Turnov hranice kraje (- Jičín Hradec Králové). Při hranici s Libereckým krajem je dále vymezena rozvojová oblast nadmístního významu NOB1 Vrchlabí, která navazuje na ROB6 Jilemnice, tzv. další rozvojovou oblast vymezovanou ZÚR na území Libereckého kraje. Rozvojová osa ROS7 Horka u Staré Paky (III. řádu) vymezovaná ZÚR na území Libereckého kraje pak doplňuje rozvojovou osu nadmístního významu NOS2 Vrchlabí Jičín Středočeský kraj (jejíž páteř tvoří silnice II/295, II/293, I/16 a I/32) navazující na území Středočeského kraje na rozvojovou osu krajské úrovně OSk4. V jihovýchodní části kraje vymezená NOS6 Kostelec nad Orlicí Vamberk Pardubický kraj navazuje na rozvojovou osu krajské úrovně OSk2 (vymezenou návrhem ZÚR Pardubického kraje). Specifická oblast mezinárodního a republikového významu vymezená PÚR ČR - SOB7 Specifická oblast Krkonoše Jizerské hory (PÚR ČR 2008 odst. 75) navazující západní hranicí na specifickou oblast SOB6 Západní Krkonoše, vymezenou ZÚR na území Libereckého kraje, je na území kraje zpřesněna co do územního rozsahu včetně upřesnění úkolů pro územní plánování a kritérií a podmínek pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na budoucí využití, význam, možná ohrožení, rozvoj a rizika. Dokumentací ZÚR jsou v souladu s kapitolou 7 Další úkoly pro územní plánování PÚR ČR vymezovány oblasti se specifickými hodnotami a problémy nadmístního významu NSO1 Specifická oblast Broumovsko (PÚR ČR 2008 odst. 174b) a NSO2 Specifická oblast Orlické hory (PÚR ČR 2008 odst. 174c), která na území Pardubického kraje již nemá vymezeno další pokračování. Při západní hranici kraje (navazující na SOB7 Český Ráj jih na území Libereckého kraje a s předpokladem vymezení specifické oblasti krajské úrovně SOBk5 Rožďalovsko Kněžnicko na území Středočeského kraje) se vymezuje specifická oblast nadmístního významu NSO3 Specifická oblast Jičínsko.. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Předpokládaný rozvoj železniční dopravy je v širších souvislostech vázán na vedení mezinárodních koridorů, a to na základě evropských dohod AGC a AGTC o železničních magistrálách. Protože územím kraje neprochází žádný z tzv. železničních koridorů ve smyslu evropských přepravně-obchodních dohod a ani se nepředpokládá výhledové vedení vysokorychlostních tratí, je v ZÚR kraje prioritním záměrem optimalizace a zdvojkolejnění hlavního železničního koridoru Chrudim Pardubice Hradec Králové Jaroměř (PÚR ČR 2008 odst. 90) zpřesněná do koridoru ŽD2. Vychází z prověření Ministerstvem dopravy ČR územně technickou studií Modernizace trati Chrudim Pardubice Hradec Králové (SUDOP Praha, 2002) a studií proveditelnosti Zkapacitnění osobní železniční dopravy v úseku Pardubice Hradec Králové s návaznými rameny Chrudim a Jaroměř (ATP s.r.l. Roma a SUDOP Praha, 2004). Základním cílem tohoto záměru je zvýšení cestovní rychlosti, rozšíření nabídky spojů a zvýšení spolehlivosti. Prioritou musí být dosažení kvalitního železničního spojení rozhodujících sídel, míst přepravních potřeb, turistických oblastí a také sousedních krajských měst. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 10

Tento záměr na železniční síti kraje je koordinován se známým záměrem D 102 na území sousedního Pardubického kraje. SILNIČNÍ DOPRAVA Koncepce rozvoje silniční sítě v severovýchodní části České republiky je v souladu s PÚR ČR založena na realizaci výstavby zbývající části dálnice D11 v trase Praha - Hradec Králové Jaroměř (PÚR ČR 2008 odst. 97) zpřesněné do koridoru DS1, rychlostní silnice R11 v trase Jaroměř - Trutnov - Královec Polsko (PÚR ČR 2008 odst. 100) zpřesněné do koridoru DS1p a na rychlostní silnici R35 v úseku Hradec Králové Úlibice (PÚR ČR 2008 odst. 105) zpřesněné do koridoru DS2 (s vymezením koridoru územní rezervy kapacitní komunikace DS1r v úseku Úlibice hranice s Libereckým krajem v souladu s PÚR ČR 2008 odst. 114). Na tento systém navazuje síť silnic I. třídy. Jejich vedení je z větší části možno považovat za stabilizované a je u nich nezbytné sledovat především zkvalitnění jejich vedení tak, aby odpovídalo návrhovým parametrům a výhledovým potřebám. Vedení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vytváří podmínky pro kvalitativně vyšší úroveň napojení tohoto území nejen na velké sídelní aglomerace ČR, ale i propojení tohoto území s okolními státy. Respektování současné silniční sítě a plánované záměry na silniční síti Královéhradeckého kraje vycházejí z celkové, Ministerstvem dopravy ČR dlouhodobě sledované koncepce silniční sítě ČR, ze schválených a rozpracovaných ÚP VÚC, respektive ZÚR sousedních území. CYKLODOPRAVA Vytváření územních podmínek pro optimální využití současných vedení evropských cyklotras, včetně doznačení vedení nové evropské cyklotrasy je koordinováno s okolním územím prostřednictvím Klubu českých turistů a je provázáno s dokumentacemi sousedních krajů na základě Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Koncepce cyklodopravy je v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 22). KOMBINOVANÁ DOPRAVA Záměr vymezení veřejného logistického centra v oblasti Pardubice Hradec Králové (PÚR ČR 2008 odst. 130) s cílem optimalizace silniční dopravy a uplatnění principu komodality je v ZÚR naplněn vymezením území pro vyhledání plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit (VLC) v prostoru západně od Hradce Králové (článek 14). PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ELEKTROENERGETIKA V souladu s předpokládaným rozvojem Královéhradeckého kraje je základním předpokladem zajištění elektrické energie. Jeho dosažení vyžaduje realizaci vedení v systému VVN a transformací VVN/VN. Prioritním cílem rozvoje energetického systému je především komplexní výkonové zabezpečení dodávky elektrické energie v rámci Královéhradeckého kraje. Tato realita spočívá především nejen z vyvedení elektrického výkonu z tepelné elektrárny Poříčí u Trutnova, ale i ve spolupráci z propojeného systému ZVN rozvodem výkonu z nadřazené TR 400/110 kv Neznášov. Záměry jsou v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 23, 27, 28). SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 11

PLYNÁRENSTVÍ Území Královéhradeckého kraje je zásobováno zemním plynem pomocí sítě VTL plynovodů a regulačních stanic VTL/STL ve vlastnictví VČP Net s.r.o. Dodávka zemního plynu do uvedené sítě VTL plynovodů se provádí z předávacích stanic VVTL/VTL situovaných mimo území Královéhradeckého kraje (v Černé za Bory a v Barchově v Pardubickém kraji). Dále koordinace mezi kraji zajišťuje, že uvedené VTL plynovody pokračují z Královéhradeckého kraje např. do sousedního Libereckého kraje, a naopak zásobení některých obcí (např. města Sobotka) na hranici se Středočeským krajem je zajišťováno ze strany STČP, a.s. V rámci širších (příhraničních) vztahů je řešen záměr uvedený v Koncepční studii Plynofikace Orlických hor na plynofikaci jedné ze souboru lokalit Deštné v Orlických horách a okolí a Olešnice pomocí STL předávací a regulační stanice TR2 Česká Čermná včetně plynovodního přivaděče (se zvýšeným středním tlakem 0,5 MPa) TP2 (Česká Čermná státní hranice) od města Kudowa-Zdrój z Polské republiky. Na území kraje se v souladu s PÚR ČR vymezuje koridor územní rezervy TP1r pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63, vedoucí z okolí obce Olešná v kraji Vysočina na hranici ČR Polsko, a to do okolí hraničního přechodu Náchod Kudowa Zdrój (PÚR ČR 2008 odst. 155), který je třeba hájit s ohledem na jeho mezinárodní význam před jinými aktivitami, které by mohly ztížit nebo znemožnit budoucí realizaci propojení přepravních systémů ČR a Polska. Záměry jsou v souladu s PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 23, 27, 28). DÁLKOVODY Územím Královéhradeckého kraje prochází katodově chráněná trasa produktovou Nové Město Cerekvice nad Bystřicí (označená Čepro (Kolín Cerekvice ), která je v ZÚR včetně souvisejícího dálkového sdělovacího kabelu, areálu skladu v Cerekvici nad Bystřicí a čerpacích stanic EuroOil respektována jako součást systému nouzového zásobování ropnými produkty. Na území Královéhradeckého kraje je přiveden horkovod z elektrárny Opatovice nad Labem, ležící v Pardubickém kraji, který zásobuje soustavu CZT v Hradci Králové. Tento dálkovod je pro jeho důležitost v prostoru OB4 v ZÚR respektován. Respektování technické infrastruktury včetně infrastruktury tohoto charakteru a významu je v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 28). VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zajištění veřejných zájmů v zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, odvádění a čištění odpadních vod, je v souladu s PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 168) včetně souladu se stanovenými republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území (PÚR ČR 2008 odst. 23, 27, 28, 30). Územní ochrana ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod LAPV (PÚR ČR 2008 odst. 167) je ošetřena formou stanovení limitů využití území v lokalitách Vestřev na Kalenském potoce, Vlčinec na Metuji, Pěčín na Zdobnici, Skuhrov na Bělé, Kounov na Dědině, Šárovcova Lhota na Chotečském potoce, Hořice na Bystřici. Toto řešení je zvoleno, protože dosud nebyl naplněn úkol stanovený PÚR ČR pro ministerstva, a to pořídit generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod včetně základních zásad využití těchto území. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 12

ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY Vymezení ploch a koridorů nadregionálních a regionálních prvků ÚSES je koordinované s územím sousedních krajů a Polské republiky. Základem vymezení koncepce ÚSES je Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje z roku 2010 s upřesněním některých prvků v rámci zpracování ZÚR. Jejich vymezení je v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 14, 20). OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana přírody a krajiny je v koncepci koordinována s územím okolních krajů a Polské republiky. Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje a vymezení cílových charakteristik krajiny jsou v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 14, 20). PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Zásady protipovodňové ochrany byly koordinovány se správcem hlavních toků Povodí Labe s.p. Hradec Králové ve vztahu k celému území povodí Labe a dalším územím v jeho správě (povodí Stěnavy). Navrhovaná opatření - stavby pro protipovodňovou ochranu území vychází z Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe. Jsou stanoveny v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 25). CESTOVNÍ RUCH Upřesnění územních podmínek koncepce rozvoje cestovního ruchu a rekreace na území kraje vychází z Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2007 2013 a je v souladu s republikovými prioritami pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovenými PÚR ČR (PÚR ČR 2008 odst. 22). Řešení problematiky cestovního ruchu bylo koordinováno s územím okolních krajů a ve vztahu k území Polské republiky rovněž na základě Koncepce státní politiky cestovního ruchu a programových dokumentů sousedních krajů a regionů. Návaznost na záměr multifunkčního turistického koridoru obsažený v návrhu ZÚR Libereckého kraje je na území Královéhradeckého kraje zabezpečena úkoly pro územní plánování stanovenými na území SOB 7 Krkonoše Jizerské hory v oblasti dopravní dostupnosti a dopravní infrastruktury. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 13

b) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK VYPLÝVAJÍCÍCH Z PŘÍPADNÝCH VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ SOUSEDNÍCH STÁTŮ A VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ S NIMI obsah bude doplněn po vyjádření, resp. konzultacích návrhu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje s orgány Polské republiky c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ A PODMÍNEK PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBSAŽENÝCH V ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Požadavky a podmínky územního rozvoje obsažené v Zadání Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje byly jako celek v míře odpovídající dokumentaci ZÚR splněny. Při zpracování ZÚR bylo vycházeno z dokumentů v zadání uvedených pro jednotlivé obory a zpracování ZÚR je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. d) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh ZÚR je v souladu s cílem územního plánování obsaženým v 18 odst. 1) stavebního zákona a úkoly obsažené v 19 (odpovídající úrovni ZÚR) jsou řešeny takto: na základě zjištění a prověření území kraje, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot je navržena koncepce rozvoje území kraje tyto hodnoty zohledňující při současném respektování podmínek v území. Předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území jsou vytvářeny komplexně obsahem kapitol a) f) ZÚR, především stanovením úkolů pro územní plánování pro území rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí, a to jak mezinárodního a republikového významu vymezených PÚR ČR a zpřesněných ZÚR, tak nadmístního významu ZÚR vymezených. Stejně tak stanovením úkolů pro územní plánování pro území s vyváženým rozvojovým potenciálem. Tyto úkoly společně se stanovením priorit na základě sledování společenského a hospodářského potenciálu rozvoje a v souladu s podmínkami koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot směřují k dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 14

Podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví jsou stanoveny v kapitole e) ZÚR. Ochrana krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti je zakotvena v kapitole f) ZÚR. Podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území jsou popsány v kapitolách b) d) ZÚR. Přístup k vymezování zastavitelných ploch je obsažen v úkolech pro územní plánování v kapitolách b) d) ZÚR. Současně ZÚR vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních katastrof a stanovuje podmínky pro rozvoj sídelní struktury. Zásady jsou navrženy tak, aby v území vytvářely podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných zdrojů. e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Požadavky kladené na ZÚR 36 stavebního zákona (odst. 1 a 3) a příslušnými částmi jeho prováděcích předpisů, včetně jejich příloh, jsou v předkládaném návrhu ZÚR splněny. f) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ obsah bude doplněn po společném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje či na základě výsledku řešení rozporů g) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO obsah bude doplněn po projednání Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje na udržitelný rozvoj území SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 15

h) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Ad 1) Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území kraje. Pro zpřesnění priorit stanovených PÚR ČR bylo vycházeno ze zákonů v aktuálním znění, z oborových celostátně platných dokumentů a dokumentů vydaných pro Královéhradecký kraj a ze zpracovaných územních plánů velkých územních celků. V neposlední řadě pak ze Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006-2015 a Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010. Priorita ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů směřuje k ochraně reprezentativních částí biogeografických regionů, k ochraně typů biochor vyskytujících se v daném území a ochraně existujících hlavních a regionálních migračních tras bioty. V ZÚR je naplněna v kap. d.3) a e.1) se stanovením úkolů pro navazující nástroje územního plánování. Priorita péče o půdní fond (ZPF a PUPFL) jako jednu z hlavních složek životního prostředí směřuje k optimalizaci využívání tohoto bohatství kraje jeho odnímání pro jiné účely pouze v opodstatněných případech na základě dohody v rámci územně plánovací činnosti kraje, měst a obcí. Promítá se do úkolů územního plánování kap. b) f) ZÚR. Priorita ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje směřuje do úrovně územních a regulačních plánů s cílem stanovování takového způsobu využití ploch a pozemků, který nebude ohrožovat současnou ani budoucí soběstačnost kraje v zásobování touto strategickou surovinou. Priorita podpora protierozních opatření, akumulace a retence vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření je na úrovni ZÚR naplněna především v kap. d.4). Na úrovni dalších nástrojů územního plánování směřuje k vymezování opatření přispívajících ke zpomalení odtoku srážkových vod z území při současné ochraně půdy (především zemědělské), krajiny a sídel před erozí a záplavami. Priorita územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin je stanovena s cílem vymezování ploch změn pro zvyšování podílu dalšího využívání odpadů jako surovin a snižování podílu jejich skládkování v souladu s Koncepcí a Plánem odpadového hospodářství kraje. S touto prioritou souvisí kap. d.2.2.4) ZÚR. Priorita stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní směřuje v úrovni územních plánů k vymezování zastavitelných ploch mimo území potenciálně ohrožená přírodními katastrofami. Jejím smyslem je zabezpečečit vymezování staveb a opatření pro protipovodňovou ochranu území a vymezování rozlivných ploch pro zajištění bezkolizního průtoku přívalových vod. S touto prioritou souvisí kap. d.4) ZÚR. Priorita vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech souvisí s prioritou předchozí s cílem vymezovat v územních plánech v záplavových územích jen plochy takového způsobu využití, který nebude do budoucna zvyšovat riziko ohrožení obyvatel území záplavami. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 16

Priorita tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os směřuje ke stabilizaci a postupnému růstu ekonomického potenciálu kraje. Na úrovni ZÚR je naplněna v kap. b), na úrovni územních plánů se předpokládá její naplňování především vymezováním ploch změn pro tento způsob využití určených. Priorita ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství směřuje v úrovni územních plánů k vymezování ploch přestavby bývalých areálů využívaných pro zemědělství a lesnictví opět především pro tento účel, aby byla zabezpečena kontinuita obhospodařování ZPF a PUPFL, avšak zároveň aby pro tento způsob využití nebyly vymezovány zastavitelné plochy bez prověření možnosti využití ploch pro tento účel již dříve využívaných. Na úrovni ZÚR se tato priorita promítá zejména do úkolů v kap. b) a c). Priorita tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje si klade za cíl zabezpečit optimální dostupnost jednotlivých turisticky zajímavých území a míst v kraji stanovením koncepce dopravní infrastruktury a vymezováním ploch dopravní infrastruktury na podporu příznivých podmínek pro hospodářský rozvoj kraje posílením odvětví cestovního ruchu, a to jak v rámci územních plánů, tak vymezením úkolů v kap. b) a c), koridorů v kap. d) či koncepcí rozvoje v kap. e.4.3) ZÚR. Priorita tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje směřuje ke stabilizaci a postupnému růstu ekonomického potenciálu kraje zkvalitňováním občanského vybavení především komerčního charakteru. Na úrovni ZÚR je naplněna stanovením úkolů v kap. b) a c), na úrovni územních plánů se předpokládá její naplňování především vymezováním ploch změn pro tento způsob využití určených. Priorita tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti směřuje ke zkvalitňování dopravní infrastruktury v úrovni územních plánů především zpřesňováním koridorů dopravní infrastruktury vymezených v kap. d) ZÚR a vymezováním dalších ploch tohoto charakteru pro zkvalitnění dopravního skeletu kraje. Priorita tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy směřuje ke zkvalitňování dopravní infrastruktury v úrovni územních plánů především zpřesňováním koridorů technické infrastruktury vymezených v kap. d) ZÚR. Priorita přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields) je stanovena s cílem využití existujícího nevyužívaného potenciálu na území kraje vymezením ploch přestavby v územních plánech pro zabezpečení jak hospodářského rozvoje kraje, tak (s ohledem na charakter brownfields) případně pro posílení soudržnosti obyvatel území vymezením ploch přestavby pro zajištění rozvoje lidských zdrojů. V ZÚR se tato priorita promítá do úkolů v kap. b) a c). Priorita vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury směřuje ke stabilizaci a postupnému růstu počtu obyvatel kraje zkvalitňováním bytového fondu a životního prostředí měst a obcí. Na úrovni ZÚR je naplněna stanovením koncepce v kap. e.4.1), na úrovni územních plánů se předpokládá její naplňování především vymezováním ploch změn pro bydlení a veřejná prostranství. Priorita navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel směřuje do úrovně územních a regulačních plánů s cílem zajistit při vymezování zastavitelných ploch a ploch SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 17

přestavby taková urbanistická řešení, která budou podporovat posílení soudržnosti společenství obyvatel území a zamezí vzniku takových negativních vlivů. S touto prioritou v ZÚR souvisí kap. e.4). Priorita vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) směřuje ke zkvalitňování občanského vybavení v úrovni územních plánů především vymezováním ploch změn tohoto charakteru pro zkvalitnění životního prostředí a posílení soudržnosti společenství obyvatel území venkovských částí kraje. S touto prioritou v ZÚR souvisí zejména kap. e.4.2). Priorita vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje směřuje ke zkvalitňování dopravní infrastruktury, občanského vybavení a veřejných prostranství v úrovni územních plánů především vymezováním ploch změn tohoto charakteru pro zkvalitnění životního prostředí a služeb v oblasti cestovního ruchu. S touto prioritou v ZÚR souvisí kap. e.4.3). Priorita vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace směřuje ke zkvalitňování dopravní infrastruktury v úrovni územních plánů především vymezováním ploch a koridorů dopravní infrastruktury pro zkvalitnění dopravního skeletu kraje na podporu příznivých podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území kraje. S touto prioritou v ZÚR souvisí kap. d.2.1). Priorita ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek je stanovena s cílem zachování těchto hodnot území kraje jejich respektováním při vymezování ploch změn v územních či regulačních plánech. V ZÚR se tato priorita promítá do kap. e.3) a e.4.1). Ad 2) Na území kraje jsou v ZÚR vymezeny oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a nadmístního významu, které svým významem přesahují území jedné obce (dále jen rozvojové oblasti a rozvojové osy). Změnou v území se rozumí změna jeho využití nebo prostorového uspořádání. Jejich vymezení vychází z ukazatelů a závěrů aktuálně zpracovaného materiálu Vymezení specifických oblastí, rozvojových oblastí a os v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010. Při vymezování rozvojových oblastí a rozvojových os se vycházelo z úkolů stanovených pro území kraje PÚR ČR, z historicky rostlé sídelní struktury, ekonomického potenciálu jednotlivých částí kraje a z vazeb na základní tahy současné silniční a železniční sítě a navrhované koridory dopravní infrastruktury. OB 4 Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice Silná dvojjaderná koncentrace obyvatelstva a ekonomických činností, jejichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojovým faktorem je poloha na budované dálnici D11 a plánovaných perspektivních dopravních propojeních (D11, R11, R35, optimalizace a zdvojkolejnění železničního spojení v rámci aglomerace Hradec Králové - Pardubice. Rozvojová oblast OB4 zasahuje do dvou krajů Královéhradeckého a Pardubického, a má celorepublikový význam. Její základní vymezení je dáno PÚR ČR, přičemž je navrženo zahrnout na území Královéhradeckého kraje celé území správního obvodu ORP Hradec Králové, západní část SO ORP Kostelec nad Orlicí, jižní část SO ORP Jaroměř a jihovýchodní část SO ORP Nový Bydžov. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 18

Růstovými póly oblasti jsou krajská města Hradec Králové a Pardubice, oblast má z hlediska budoucího rozvoje bezprostřední návaznost na rozvojovou osu Praha Hradec Králové/ Pardubice Trutnov hranice ČR/Polsko (- Wroclaw) (OS4), resp. její páteřní dopravní trasy. Podle metodického pokynu pro tento dokument - aby nedocházelo k územním překryvům jednotlivých rozvojových os a rozvojových a specifických oblastí - byl celý SO ORP Nový Bydžov vyjmut z rozvojové osy OS4 a následně některé obce ze SO ORP Nový Bydžov zahrnuty do rozvojové oblasti OB4. Obce, zahrnuté do této rozvojové oblasti, vykazují výrazné rozvojové znaky. Obce, u kterých byly na základě komplexního hodnocení zjištěny méně výrazné rozvojové znaky, byly do rozvojové oblasti zahrnuty jednak z důvodu zachování celistvosti území a současně na základě velmi silných socioekonomických vazeb na okolní obce v oblasti zahrnuté - např. obec Lužec nad Cidlinou, Zachrašťany. a) ZÚR řeší územní souvislosti spojené s výstavbou úseků D11 a R35. b) ZÚR řeší územní souvislosti koridoru D11 v pokračování z Hradce Králové směrem na Trutnov. c) ZÚR řeší územní souvislosti upřesněného koridoru R35 v úsecích z Hradce Králové směrem na Jičín a respektují již vymezený koridor ze Sedlic do Vysokého Mýta. Rozvojová oblast, jejíž vymezení je v ZÚR zpřesněno v jižní části Královéhradeckého kraje, v širších souvislostech představuje centrální oblast severovýchodních Čech, jejímž prostřednictvím se realizuje spojení převážné většiny ostatních rozvojových oblastí a os v regionu. Kromě ostatních významných záměrů se zde předpokládá nové využití mezinárodního významu části bývalého vojenského areálu v Hradci Králové. Na kvalitní dopravní dostupnosti a územní připravenosti této rozvojové oblasti mezinárodního a republikového významu do značné míry závisí i rozvojové možnosti ostatních regionů v kraji. OB4 navazuje prostřednictvím OS4 na OB1 a Polsko (Wroclaw), prostřednictvím NOS1 na Liberecký kraj a prostřednictvím NOS6 na východní část Pardubického kraje. OS 4 Rozvojová osa Praha - Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice kraje/polsko (- Wroclaw) Je očekáván významný vliv dálnice D11 a navazující rychlostní silnice R11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - Polsko a optimalizace železniční dopravy mezi aglomeracemi Chrudim Pardubice - Hradec Králové na české straně (s odbočkou z Jaroměře směr Náchod - Kudowa Zdrój - Klodsko) na rozvoj území přilehlých obcí. Mezi obcemi je dobrá dopravní dostupnost jednak z hlediska veřejné dopravy autobusové, případně vlakové spojení, jednak z hlediska husté silniční sítě. Páteří této rozvojové osy jsou současné silnice I. třídy číslo I/37 a I/16, územím navrhované rozvojové osy prochází též silnice I. třídy číslo I/14. Zásadním aspektem při vymezení této osy je plánované vybudování rychlostní komunikace R11, která by měla protnout území 15 obcí z této osy. Podél této komunikace lze předpokládat významný rozvoj území. Uskutečnění plánované výstavby R11, která bude procházet územím většiny zahrnutých obcí, velmi výrazně zlepší jejich dopravní dostupnost, čímž u nich dramaticky naroste potenciál dalšího rozvoje. ZÚR řeší územní souvislosti koridoru D11 a R11 v úseku z Hradce Králové na hranice ČR. Rozvojová osa OS4 vytvoří páteřní koridor Královéhradeckým krajem, který propojí správní, ekonomické a kulturní centrum kraje (OB4), potažmo centrum republiky (OB1) s ostatními oblastmi v Královéhradeckém kraji a Polskem. Toto postavení se posílí dokončením dálnice D11, respektive navazující R11. Rozvojová osa realizuje společně s NOS1, NOS3, NOS4 a NOS5 propojení hlavních průmyslových oblastí regionu. Na území zasahujícím do KRNAP se navrhuje podporovat pouze šetrné formy cestovního ruchu (např. ekoturistika, agroturistika, některé druhy cykloturistiky atp.). SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 19

NOS 1 Rozvojová osa Hořice Jičín Liberecký kraj NOS1 byla vymezena podél silnice I. třídy I/35 z Hradce Králové směrem na Liberec a podél železniční trati č. 041 Hradec Králové Turnov. Páteří této rozvojové osy je současná silnice I. třídy číslo I/35 a budoucí rychlostní silnice R35. Vedle rozvojové osy OS 4 nejvýznamnější rozvojová osa umožňuje propojení ve směru SZ JV s OB7 Rozvojovou oblastí Liberec. V rámci kraje se jedná zejména o komunikační propojení ekonomického potenciálu Jičínska a území Novopacka (prostřednictvím NOS2) s krajským městem (a územím OB4), v širších souvislostech spojení Libereckého a severovýchodní části Středočeského kraje s kraji Královéhradeckým a Pardubickým a zabezpečení propojení krajských měst Hradec Králové a Liberec. NOB 1 Rozvojová oblast Vrchlabí NOB1 byla vymezena při křižovatce silnice I. třídy I/14 z Trutnova směrem na Liberec se silnicí II. třídy II/295 ze Studence do Špindlerova Mlýna a v koncovém bodě železniční trati č. 044 Kunčice nad Labem - Vrchlabí. Silnice I. třídy I/14 danou oblast spojuje na východě s okresním městem Trutnovem, na západě s Libereckým krajem. NOB1 byla vymezena zejména v souvislosti s existencí a s předpokládaným rozvojem prosperujícího výrobního závodu automobilového průmyslu, který je dominantním ekonomicko výrobním subjektem zdejší oblasti. Prostřednictvím rozvojových os NOS3 a zejména NOS2 se realizuje dopravní spojení s dalšími významnými centry. Druhá významná oblast prosperity a rozvoje této části Královéhradeckého kraje souvisí se sousedstvím se specifickou oblastí SOB7, která patří k nejvýznamnějším turistickým oblastem v České republice. Vzhledem k plošné ochraně přírodního prostředí velké části SOB7 (formou vyhlášení národního parku) se tak nabízejí možnosti budování turistické infrastruktury a služeb na území NOB1 v úzké vazbě na navrhovanou ROB6 Jilemnice v sousedním Libereckém kraji. Na území zasahujícím do KRNAP se navrhuje podporovat pouze šetrné formy cestovního ruchu (např. ekoturistika, agroturistika, některé druhy cykloturistiky atp.). NOS 2 Nadmístní rozvojová osa Vrchlabí Jičín Středočeský kraj NOS2 byla vymezena podél silnice I. třídy č. 16 z Nové Paky přes Jičín západním směrem na Středočeský kraj (s vazbou podél silnice I. třídy č. 32 z Jičína přes Kopidlno jižním směrem na Středočeský kraj). Dominantní vazbou a nositelem rozvoje mezi všemi obcemi této navrhované rozvojové osy je poloha na silničním tahu z Vrchlabí a Jičína do Středočeského kraje (včetně Prahy a Mladé Boleslavi s automobilkou Škoda). Hypotetické pokračování této osy je rozvětvené na linie silničních tahů I/16 (směr Mladá Boleslav) a I/32 (směr Poděbrady). Z důvodu nežádoucího překryvu se specifickou oblastí Jičínsko, byly obce ležící na těchto silničních tazích zahrnuty do NSO3, a to zejména z důvodu negativního hodnocení rozvojového potenciálu těchto obcí. Navíc tak byla zachována celistvost specifické oblasti Jičínsko i se vzájemnými vazbami jednotlivých obcí. Obce na křížení s osou NOS1, tedy regionální centrum Jičín a několik obcí v jeho zázemí, byly ponechány v ose NOS1 z důvodu dominantní role této osy odvíjející se zejména od komunikace evropského významu I/35 (E442) a budoucí rychlostní komunikace R35, která ji nahradí. NOS2 bezprostředně souvisí s existencí NOB1. Jejím prostřednictvím se realizuje propojení NOB1 (a SOB7) se západní částí Královéhradeckého kraje, Středočeským krajem (Mladoboleslavsko) a Prahou (OB1). SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 20

NOS 3 Rozvojová osa Vrchlabí - Trutnov NOS3 byla vymezena podél silnice I. třídy I/14 z Vrchlabí do Trutnova. Osa je tvořena spojnicí Vrchlabí Trutnov, tj. silnicí I. třídy č. I/14. Tato komunikace je hlavním nositelem rozvoje obcí této dopravní osy, neboť mj. spojuje významná centra regionu a východiska cestovního ruchu v zázemí turisticky atraktivní oblasti Krkonoš. NOS3 je pespektivně se rozvíjející osou umožňující další nástup do SOB7 a propojující ekonomicky atraktivní centra Vrchlabí (a navazující Jilemnici v sousedním Libereckém kraji) a Trutnov s vazbou prostřednictvím OS4 na OB4, OB1 a Polsko. Na území zasahujícím do KRNAP se navrhuje podporovat pouze šetrné formy cestovního ruchu (např. ekoturistika, agroturistika, některé druhy cykloturistiky atp.). NOS 4 Rozvojová osa Jaroměř Náchod - Hronov NOS4 byla vymezena podél silnice I. třídy I/33 z Jaroměře přes Náchod do Polska a silnice II. třídy II/303 z Náchoda přes Hronov do Broumovského výběžku. Páteří této rozvojové osy je současná silnice I. třídy č. I/33 (dobré spojení na krajské město Hradec Králové a přes Náchod do Polska) a silnice II. třídy č. II/303, která vede z Náchoda přes Velké Poříčí a Hronov do Broumovského výběžku. Dále území navrhované osy kříží další silnice I. třídy č. I/14 (dopravní napojení jedním směrem na Trutnov, druhým směrem na Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a dále). Silnice II/303, procházející Velkým Poříčím a Hronovem, představuje jediné napojení Broumovského výběžku s vnitrozemím republiky a rozvoj těchto obcí na území osy Jaroměř Náchod - Hronov vytváří jeden z předpokladů pro řešení problematiky NSO1. NOS 4 souvisle navazuje na OB4. Zatímco rozvojová osa mezinárodního a republikového významu OS4 pokračuje k severu a dále k hranicím s Polskou republikou, NOS4 propojuje krajské centrum (resp. OB4) severovýchodním směrem přes hraniční bod v Náchodě Bělovsi s Polskou republikou. NOS4 zprostředkovává hlavní spojení NSO1 s ostatními regiony a oblastmi v kraji, respektive v České republice. Toto úzké spojení bude v blízké budoucnosti stále více doplňováno větším napojením na příhraniční oblasti na polské straně hranice. Důvodem je vstup obou republik do Schengenského prostoru, a s tím spojené zvýšení také ekonomické spolupráce obyvatel. V částech města Hronov a obce Žďárky ležících v CHKO Broumovsko je třeba rozvojové aktivity koordinovat se zájmy ochrany přírody na tomto velkoplošném zvláště chráneném území. NOS 5 Rozvojová osa Nové Město nad Metují Rychnov nad Kněžnou NOS5 byla vymezena podél silnice I. třídy I/14 z Nového Města nad Metují do Rychnova nad Kněžnou. Prostřednictvím této rozvojové osy se realizuje propojení Krkonoš (resp. východní části SOB 7), Trutnovska (součásti OS4) a Náchodska (součásti NOS4) s jihovýchodní částí kraje, zejména průmyslovou zónou v Rychnově nad Kněžnou, respektive Kvasinách, a s navazujícím územím Pardubického kraje. Umožňuje rovněž nástup do území NSO2. NOS 6 Rozvojová osa Kostelec nad Orlicí Vamberk Pardubický kraj NOS6 byla vymezena podél silnice I. třídy I/11 z Hradce Králové přes Vamberk a na ni navazující silnice I. třídy I/14 směrem na Pardubický kraj a Moravu a podél železniční trati č. 021 Hradec Králové - Letohrad. SURPMO, a.s., Praha - Projektové středisko Hradec Králové 21