II/II. TONUTÍ Definice: udušení ponořením do vody nebo jakékoliv jiné tekutiny (utonutí vs. utopení) Voda se dostává do plic neovladatelnými nádechy, zaplavuje 85-90% plicního prostoru. Téměř u 10% osob se voda v plicích neprokáže ( suché tonutí ), cizí těleso v dýchacích cestách, laryngospasmus, škrcení. Statistiky: utonutí jako příčina smrti na druhém místě po dopravních nehodách muži, ženy; stáří: 1 4 r.; 10-15 r.; 18 22 r.; nad 65 r. Příčiny tonutí vnitřní přecenění sil hyperventilace prodlužované zanoření na nádech únava a vyčerpání křeče, laryngospasmus strach a panika bezvědomí, nemoc A. Tonutí ve sladké vodě vnější prochlazení náhlé zchlazení těla přehřátí intoxikace, přejedení nehody a úrazy ve vodě Sladká voda hypotonická následek (obsahuje málo rozpuštěných solí) voda z plic prostupuje přes stěny plicních sklípků do krve zředění krve přetížení a v konečné fázi selhání srdce červené krvinky bubří a rozpadají se narušení plicního hlenu (surfaktantu) porušení propustnosti výstelky plic otok plic (v chlorované vodě téměř vždy) zábrana přestupu kyslíku do krevního oběhu B. Tonutí v mořské vodě Mořská voda hypertonická následek (obsahuje více rozpuštěných solí) voda z krevního oběhu prostupuje do plic se mísí zhuštění krve přetížení a v konečné fázi selhání srdce zpěnění plicního hlenu (surfaktantu) otok plic (jiný mechanismus vzniku)
Události vedoucí ke smrti utonutím přímé příčiny důsledky příčiny smrti vnější vnitřní nepřímé přímé dušení porušení výstelky plic otok plic přechod vody do krve / z krve (zředění / zahuštění) přetížení srdce nedostatek O 2 v mozku hypoxie rozpad krvinek potápěčské nehody hyperventilace hyperkapnie ztráta dtto blackout náhlé zchlazení těla; náraz na břicho podráždění nervu vagu vědomí náhlá reflexní smrt Rozdíly v tonutí v sladké a mořské vodě charakter vody stav krve stav plic důsledky následky sladká hypotonie: voda proniká z plic do krve bubření a rozpad krvinek chlorovaná slaná hypotonie: voda proniká z plic do krve narušení surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O 2 narušení surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O 2 hypertonie: voda proniká z krve do plic zpěnění surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O 2 slabý otok plic přetížení srdce bubření a rozpad krvinek silný otok plic přetížení srdce rozsáhlý otok plic poškození plicní tkáně (delší zotavení) těžší poškození plicní tkáně (delší zotavení) lehčí poškození plicní tkáně (kratší zotavení) přetížení srdce
C. Průběh tonutí Fáze tonutí FÁZE I trvání (min) 1-2 chování tonoucího psychický stav vnitřní změny pravděpodobnost záchrany (%) snaha zadržet dech strach vzestup TK snaha udržet se nad tachykardie hladinou ztráta rozumného neúčelné pohyby uvažování vyplavení vynořování a stresových zanořování ztráta hormonů nutkavý kašel sebekontroly 98 neodolatelný kašel (laryngospasmus) začátek paniky pokles O 2 v krvi a nekoordinované tkáních pohyby FÁZE II modrání obličeje delší a prodlužující se časové intervaly zanoření definitivní zanoření 2-3 ochabnutí pohybů svalové křeče nutkavé nádechy reflexní zvracení FÁZE III žádné známky svalové aktivity tělo klesá pod hladinu mizí svalový tonus 3-6 tělo klesá na skočnou vrstvu rozšíření zornic vymizení nervových reflexů strach mizí otupení vědomí rezignace obluzení bezvědomí bezvědomí vzestup TK bradykardie vzestup CO 2 v krvi a tkáních rychlý pokles O 2 průnik vody do žaludku nasátí žaludečního obsahu do plic vypínání koordinačních center v CNS pokles TK arytmie vzestup CO 2 v krvi a tkáních rychlý pokles O 2 průnik vody do žaludku nasátí žaludečního obsahu do plic poškození ledvin otok mozku vymizení činnosti CNS 92 72 72-11
Důvody pro co nejrychlejší poskytnutí resuscitace Kritickým intervalem je zahájení resuscitace po 4 minutách, kdy klesá naděje na oživení na polovinu. Po 8 minutách nastává. Po 10 12 minutách je pravděpodobnost oživení téměř nulová. Statistika úspěšnosti resuscitace v závislosti na čase minuty % úspěchu 1 98 2 92 3 72 4 50 5 25 6 11 7 8 8 5 9 2 10 1 11 0,001 12 0,0001 Pravděpodobnost úspěšného návratu k životu je závislá na rychlosti poskytnutí resuscitace. Za každých okolností, i když se oběť topila jen krátce, a i když se ji dostalo bezprostřední kvalifikované pomoci, je nutné zajistit odvoz a odborné vyšetření v nemocnici. I když je oběť zachráněna, může tonutí zanechat trvalé následky, zejména trvalá a neléčitelná poškození nervové činnosti. Hospitalizace a neurologické komplikace 1 utonutí : 8-10 hospitalizací : 5-20% trvalé následky 1 1 zejména nad 24 h bezvědomí D. Nejdůležitější zásady!!! Nauč se základům resuscitace!!!!!! K resuscitaci tonoucího přistup bez zbytečného zdržování!!! Je-li třeba, zahaj oživování již při transportu tonoucího ve vodě!!!! Zabezpeč neodkladně odbornou pomoc a vždy zajisti odvoz do nemocnice!!!
A. Chlad Tepelný komplex, kritické teploty, pocitové teploty Faktory ovlivňující tepelnou bilanci organismu vnější teplota vzduchu vlhkost vzduchu proudění vzduchu tepelné vyzařování (přímé, odražené) odpařování izolace (oblečení) vnitřní metabolická aktivita (bazální, pracovní) tuková vrstva barva kůže (reflexe) trénink (otužilost) aklimatizace psychický stav Teploty organismu za tepelného komfortu (tepelná neutralita) ( C) vnitřní (tepelné jádro) 36,6 37,1 povrch kůže 32,5 35,0 ženy 33,0 34,5 muži horní kritická teplota povrchu kůže 41,0 43,0 dolní kritická teplota povrchu kůže 29,0 bezvědomí 27,0 smrt 21,0 Pásmo tepelného komfortu ( C) (rozsah pro normální tělesnou teplotu 37 C) průměr 18 27 optimum 21 24 Nezměněný tepelný pocit (v C při B = 0) vzrůst teploty 18 19 20 21 21,5 22 23,5 pokles relativní vlhkosti (%) 100 80 70 50 40 30 20 Průměrná doba tolerance okolní teploty ( C) C 104 93 82 71 min 26 33 49 60 Termogeneze (termoregulace) vnímání teploty chlad Krause teplo Ruffini
termogeneze chemická metabolismus třesová svalový třes 18% tepelné produkce netřesová svaly 50% játra 25% hnědá tkáň 10% mozek, srdce 15% termogeneze fyzikální izolace, evaporace, kondukce, konvekce, radiace termogeneze chováním aktivní pohyb, izometrické cviky Pocitové (ekvivalentní) teploty m.s -1 B C ekv 8 4 0-4 -8-12 -16-20 2 2 7 2-2 -6-11 -15-20 -23 5 4 2-3 -9-14 -20-25 -30-35 8 5-2 -7-13 -19-24 -30-36 -42 11 6-4 -9-17 -23-29 -35-41 -46 14 7-5 -11-18 -25-31 -37-43 -49 17 8-6 -13-20 -27-33 -40-46 -51 20 9-6 -14-21 -28-34 -41-47 -52 Výdej tepla fyzikální radiace 5-9 max - 20 um infračervené kondukce 15% ztrát konvekce hlavně vodou izolační vrstva 15-20mm fyziologický vazokonstrikce, vazodilatace evaporace dýcháním zvýšení teploty o 1 C zvýšení o 5 6 vdechů/min pocením do 28 C o 18 25 g.h -1 nad 28 C = 19% ztrát, tj. 1,5 l.h -1 (perspiratio insensibilis) diuréza změny tělesné aktivity Celkový energetický výdej (jádro:slupka:okolí) muži 168 kj.m -2.h -1 ženy 155 kj.m -2.h -1 Proudění vzduchu účinky mechanické masáž (trénink vazomotoriky) tepelné zvýšení kožní cirkulace (prokrvení)
bezvětří vítr nedochází ke konvekci, vytváří se obalová vrstva nasycená vodní parou zábrana perspiratio insensibilis i evaporace, zábrana prochlazování pod 36 C ochlazení nad 36 C oteplení Tloušťka izolační vrstvy vzduchu na povrchu těla vítr (m.s -1 ) vrstva (mm) 0 4-8 2 1 10 0,3 Průvodní znaky a následky podchlazení Příznaky a narušení tělesných funkcí v závislosti na teplotě tělního povrchu teplota povrchu vnější příznaky vnitřní příznaky těla v o C 36 35 pocit chladu ( husí kůže ) zblednutí chvění stah povrchových krevních vlásečnic zvýšení spotřeby kyslíku třes 35 34 1 prohloubení dýchání nezvladatelný třes ztráta schopnosti zřetelně vyslovovat ztráta citlivosti ztráta vnímání spotřeba kyslíku stoupá o 200-500% výpadky nervosvalové koordinace, narušení činnosti mozkových center ztráta nervosvalové koordinace ztráta koordinace pohybů, křeče 34 33 halucinace obluzení, dezorientace ustává činnost mozkových center 33 32 ztráta vnímání bolesti výpadky srdeční činnosti (arytmie) 32 30 2 ztráta vnímání okolí a známých tváří 30 27 bezvědomí 27 21 smrt 1 nejvyšší riziko utonutí 2 poslední možnost poskytnout pomoc
Přežití ve vodě Voda vede teplo 25krát účinněji než vzduch Konvenční označení tepelného charakteru vody voda C studená pod 16 chladná 16 24 vlažná 25 32 neutrální 33 35 teplá 36 40 horká nad 40 Pravděpodobnost přežití v závislosti na teplotě vody ( o C) teplota pod 0 přežití max. 10 min do 5 15-60 min 10 1-6 hod 15-20 nad 24 hod nad 25 dlouhodobě Doporučený pobyt ve vodě ( o C) teplota délka pobytu 12-14 10 min 14-16 20 min 16-18 30 min Nejdůležitější zásady!!! Omez pobyt v chladné vodě na co nejkratší dobu!!! Zabraň dalšímu snižování tělesné teploty! Zařiď bezprostředně zahřívání, pomoc lékaře a odvoz postiženého do nemocnice! Pamatuj, že hluboké podchlazení má velmi závažné a nevratné následky, které se mohou projevit později! Dosáhne-li se normální tělesné teploty během kratší doby než 12 hodin, je naděje na přežití.. Byly už popsány případy, kdy byli postižení už při plném vědomí a bez jakýchkoliv potíží, a přesto za jeden nebo dva dny zemřeli.
Průměrné teploty povrchových vrstev vody některých moří v letních měsících Severní moře 17 Baltické moře Botnický záliv Finský záliv (jižní část) 9-20 9-13 15-17 17-20 Černé moře 27-29 Jaderské moře, Tyrrhénské moře, Egejské moře Středozemní moře (východní část) Rudé moře, Perský záliv, (moře rovníkových oblastí) 22-25 27-29 33-36 Karibské moře 29-31