Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky, Ing. Marcela Juračková, Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference ENERGETIKA MOST, 24.9.2014 1
Energetická strategie základní prvky Postupná náhrada snižujících se disponobilních zásob uhlí Orientace na domácí zdroje (suroviny, dodávky průmyslu) Efektivní OZE Jádro s vysokým podílem domácích dodávek a zásobami Výzkum, vývoj a inovace cílené na prioritní oblasti Integrace trhů (elektřina, plyn, ropa) a tržní mechanismy Aktivní energetická zahraniční politika v regionu, EU i mimo Diverzifikace (zdroje, přepravní trasy, obchod) Bezpečnost dodávek (rezervy, kladná bilance el., odolnost) Dlouhodobá konkurenceschopnost v cenách energie 2
Energetická strategie významné faktory Po dekádě změn v organizaci energetiky (liberalizace, integrace) přichází dekáda transformace a modernizace energetiky Obnova výrobních zdrojů se změnou struktury Obnova a rozvoj infrastruktury Vysoké náklady, vysoké multiplikátory Infrastruktura 150 až 200 mld. Kč Obnova a transformace zdrojů (400 až 500 mld. Kč) Vysoká míra nejistot vnějšího vývoje Jasná a stabilní státní politika (SEK a politika) Uspokojivá míra reflexe reálného vývoje (nástroje státu) Aktivní působení v EU (vytváření aliancí, jasný postoj) 3
Silné a slabé stránky české energetiky Silné stránky Vysoká kvalita a spolehlivost dodávek energie Zahájení transformace výrobní základny v elektroenergetice Veřejná akceptace jaderné energetiky Rozvinuté soustavy zásobování tepelnou energií Relativně příznivý ukazatel dovozní energetické závislosti Plná soběstačnost ve výrobě elektřiny a tepla Know-how při budování složitých technologických celků Slabé stránky Tržní deformace a pokřivené investiční signály Stárnoucí zdrojová základna i síťová infrastruktura Stárnoucí vysoce vzdělané lidské zdroje Omezený potenciál pro vyšší rozšíření obnovitelných zdrojů Vysoký podíl lokálních zdrojů využívajících nekvalitní paliva Vysoký podíl skládkování komunálního odpadu Vnímání samozřejmosti vysoké kvality a spolehlivosti dodávek 4
Příležitosti a ohrožení pro českou energetiku Příležitosti Transitní role síťových odvětví pro energetické komodity v regionu střední a východní Evropy Koncepční recyklace a využívání druhotných surovin, včetně energetického využití odpadů Využívání alternativních paliv v městské a příměstské dopravě Snižování energetické náročnosti budov Zapojení české výzkumné a akademické obce do mezinárodních programů v energetickém výzkumu Rozšíření technického školství a příležitostí uplatnění absolventů v oblasti energetiky, ve vědě a výzkumu Restrukturalizace zdrojové základny směrem k moderním vysokoúčinným technologiím a palivům Rozvoj inteligentních sítí Ohrožení Legislativně-regulatorní nestabilita Jednostranné a nekoordinované zavádění kapacitních mechanismů v rámci EU, především v sousedních zemích Omezené disponibilní zásoby hnědého uhlí a s tím související zajištění dodávek tepla pro obyvatelstvo Časově náročný postup při výstavbě moderních vysoce účinných zdrojů jako náhrady za zdroje stávající Bezpečné a spolehlivé zásobování energií v postupné organizačně i ekonomicky náročné realizaci režimu ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů Zhoršení provozní spolehlivosti elektrizační soustavy vlivem masivního rozvoje intermitentních obnovitelných zdrojů bez zavedení dodatečných opatření Riziko neplnění požadavků z hlediska přiměřenosti výrobních kapacit v důsledku odstavování stárnoucích, vysoce emisních zdrojů a zdrojů bez zajištěných dodávek uhlí Pokračující dynamický rozvoj intermitentních OZE v Evropě nekoordinovaný s příslušným rozvojem síťové infrastruktury 5
PJ Vývoj a struktura PEZ 2 250 2 000 1 750 1 500 1 250 1 000 750 500 250 0-250 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 Černé uhlí Hnědé uhlí Zemní plyn Ropa a ropné produkty Jaderné palivo Elektřina (saldo) Ostatní paliva Obnovitelné a druhotné zdroje energie 6
GWh Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Černé uhlí Hnědé uhlí Jádro Zemní plyn Ostatní plyny Obnovitelné a druhotné zdroje energie Ostatní paliva 7
GWh Struktura výroby elektřiny vs. spotřeba 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Hnědé uhlí Zemní plyn Ostatní paliva Jádro Referenční scénář spotřeby Nízký scénář spotřeby Černé uhlí Ostatní plyny Obnovitelné a druhotné zdroje energie Jádro nové Vysoký scénář spotřeby Bez recertifikace JEDU 8
Plynový scénář Zelený scénář Optimalizovaný scénář dle ASEK Bezpečný a soběstačný Konvenční a ekonomický Dekarbonizační scénář Spotřeba elektřiny Vysoký scénář spotřeby Nízký scénář spotřeby Referenční scénář Referenční scénář Referenční scénář Nízký scénář spotřeby Odstavení JE JEDU do roku 2027 JEDU do roku 2027 JEDU do roku 2037 JEDU za rok 2040 JEDU za rok 2040 JEDU do roku 2034 Nové jaderné zdroje Žádné nové zdroje JE Žádné nové zdroje JE Tři bloky (2033-2037) Dva bloky (2030,2032) Jeden blok (2038) Dva bloky (2033,2038) Limity těžby Zachování ÚEL na ČSA Zachování ÚEL na ČSA Zachování ÚEL na ČSA Prolomení ÚEL Prolomení ÚEL Zachování ÚEL na ČSA Rozvoj OZE Nízký scénář OZE Vysoký scénář OZE Realistický scénář OZE Realistický scénář OZE Nízký scénář OZE Vysoký FVE, VTE Významné palivo Zemní plyn OZE Jádro Kombinace Konvenční zdroje Nízkoemisní zdroje Bilance ES Dovoz elektřiny Dovoz elektřiny Plná soběstačnost Exportní saldo Možný import Plná soběstačnost 9
Udržitelnost Optimalizovaný scénář dle ASEK Referenční scénář JEDU do roku 2037 Tři bloky JE (2033-2037) Zachování ÚEL na ČSA Bezpečnost Realistický scénář OZE Soběstačnost Jádro Plná soběstačnost 10
Bezrozměrná jednotka Multikriteriální analýza Bezpečnost Konkurenceschopnost 6 6 5 4 3 3,47 3,27 4,00 3,33 3,47 3,47 5 4 3 4,83 2,83 4,40 4,77 2,40 2 2 1,77 1 0 1 0 11
Bezrozměrná jednotka Multikriteriální analýza Udržitelnost Výsledky analýzy 6 6 5 5 4,75 4,65 4 3 2 3,48 2,24 3,86 4,05 4,00 3,24 4 3 2 1,70 3,65 3,90 2,70 1 0 1 0 12
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Důvody novelizace: I. Částečná implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti II. Adaptace Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické III. Reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v ČR Podrobnosti novely zákona: Novela upravuje vztahy mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Rozšíření kontrolní působnosti ERÚ na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie; Zavedení Rady ERÚ od poloviny roku 2017; Úprava ustanovení týkajících se regulace cen v energetických odvětvích od roku 2016; Adaptace přímo účinného nařízení REMIT; Zjednodušení připojování a provozování bez licence výroben elektřiny určených pro krytí vlastní potřeby elektřiny; Úprava řízení o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (nyní od 100 kw, dále od 1 MW); Zajištění podpory elektřiny z POZE bude dále součástí platby za služby poskytované PDS a PPS; Platby účastníků trhu s elektřinou (výrobci) za služby distribuční soustavy a služby přenosové soustavy (systémové služby);. 13
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie Důvody novelizace: I. Implementace některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti II. Požadavky vyplývající z rozhodnutí o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb. u Evropské komise v oblasti podpory elektřiny z OZE (řízení SA.35177 (2013/N)) III. Požadavky vycházející z aplikační praxe stávajícího znění a zlepšení kontrolního procesu a vynakládání nákladů na podporu Podrobnosti novely zákona: Ad I. Úprava spojená s oblastí podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a vysokoúčinných soustav zásobování tepelnou energií; Ad II. Změny způsobu výběru zvláštního poplatku včetně přechodového mechanismu, dodatečné změny, které omezují regulaci výše podpory ze strany ERÚ, zrušení podpory decentrální výroby elektřiny; Ad III. Zavedení omezení maximálního množství elektřiny, na které výrobce elektřiny z OZE má nárok na podporu, převod kompetencí kontroly zákona ze SEI na ERÚ, úprava v oblasti výkupu tepla z OZE, kdy vzniká a nevzniká povinnost výkupu tepla, atd. 14
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Důvody novelizace: I. Částečná implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti II. Dodatečná částečná implementace směrnic 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. III. Požadavky vycházející z aplikační praxe stávajícího znění Podrobnosti novely zákona: Ad I. Úprava povinností spojených s oblastí energetického auditu, energetického posudku, hospodárného užívání energie ústředními institucemi a energetických služeb (články 5, 6, 8, 16 a 18 směrnice); Ad II. Úprava paragrafů zákona v souvislosti s náležitostmi průkazů ENB a posílení kontrolní činnosti SEI a upřesnění paragrafu týkajícího se povinnosti vlastníků budov nebo SVJ na regulaci a registraci dodávky tepelné energie; Ad III. Úprava povinností spojených zejména s energetickou náročností budov a energetickými specialisty. Zavedeny výjimky z povinnosti zpracovávat průkazy ENB. 15 15
Harmonogram legislativního procesu zákonů Novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie Účinnost zákonů je navrhovaná od 1. července 2015 Mezirezortní připomínkové řízení zahájeno dne 16. června 2014 Hromadné vypořádání připomínek proběhlo dne 30. července 2014 Předání vládě a LRV k projednání dne 12. srpna 2014 Další harmonogram závisí na tom, zda PS PČR stihne návrh zákona projednat v rámci říjnové schůze. Novela zákona o hospodaření energií Účinnost zákona je navrhovaná od 1. ledna 2015. Mezirezortní připomínkové řízení zahájeno dne 26. května 2014 Hromadné vypořádání připomínek proběhlo dne 25. června 2014 Předání vládě a LRV k projednání proběhlo dne 4. července 2014 Na jednání vlády schváleno dne 3. září 2014 Další harmonogram závisí na tom, zda PS PČR stihne návrh zákona projednat v prvním čtení v rámci probíhající zářijové schůze. 16
Důvody aktualizace surovinové politiky ČR má platnou surovinovou politiku, která byla přijata v roce 1999 a v roce 2004 bylo vyhodnoceno její plnění Důvody aktualizace: včlenění ČR do jednotného trhu EU systémové změny na světovém trhu ner. surovin zásadní nárůst cen většiny nerostných komodit důraz na energetickou a surovinovou bezpečnost vydání evropské strategie Raw Materials Initiative nárůst širokého spektra ekologických kritérií technologický pokrok Stav projednání 17 17
Změny na globálním trhu nerostných surovin Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem nezanedbatelného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektřiny Obecně se vrátilo do hry téma energetické a surovinové bezpeč. Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy zpomalí či dočasně zastaví, ale rozhodně je neobrátí 18 18
Skutečně celosvětová hospodářská krize? 19
Výhled světové spotřeby uhlí 20 20
Evropský aspekt surovinové bezpečnosti Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností jak posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika A) mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (= řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita) B) Mnoho evropských zemí v 70., 80. a 90. letech upřednostňovalo dovoz surovin z neevropských teritorií nad využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP (nefunguje; problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě; vzniká i další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů hmoty) 21
Verheugenova iniciativa relevantní reakce EU v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Günter Verheugen kompaktní dokument The Raw Materials Initiative tři pilíře vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (vč. jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km) zahájení surovinové diplomacie budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují dostatečně širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie, využití projektů rozvojové spolupráce, diverzifikace českého ZO) podpora materiálově úsporných technologií 14/21 superkritických komodit EU 22 22
Domácí aspekt surovinové bezpečnosti ČR patří spolu s Polskem, Řeckem, Španělskem, Portugalskem, Finskem a Švédskem mezi ty členské země EU, kde má dosud těžební průmysl relativně dobré postavení, díky čemuž jsou tyto země, alespoň v některých komoditách částečně či zcela soběstačné V ČR je těženo ve významném množství: hnědé uhlí, černé uhlí, kaolíny, bentonity, živcové suroviny, vápence, sklářské a slévárenské písky, stavební kámen, štěrkopísky, cihlářské hlíny, některé druhy jílů, dekorační kámen V menších objemech jsou získávány: diatomit, grafit, sádrovec Ve zcela zanedbatelných objemech: ropa, zemní plyn Vůbec nejsou těženy rudy, tj. kovy v celém spektru, řada nerudních surovin, suroviny pro výrobu minerálních hnojiv 23
Domácí těžba v ČR v letech 1987-2012 (MT) 24
Specifika nerostných surovin Ložisko nerostné suroviny není přírodovědným, ale ekonomickým pojmem Pojem nerostná surovina je v čase proměnlivý Ložiska nerostných surovin jsou nepřemístitelná Obrovská multiplikační schopnost těžebního průmyslu generování návazných podnikatelských i pracovních příležitostí příležitost ke znovu nastartování české ekonomiky v období po krizi. Vše, co každodenně využíváme, pochází pouze ze 2 zdrojů zemědělské výroby či těžebního průmyslu. 25
Hlavní cíle aktualizace surovinové politiky Vytvářet podmínky k zajištění potřeb ČR nerostnými surovinami. Vytvářet podmínky pro využití disponibilních zásob, zachovat kontinuitu těžební schopnosti strategických surovin. Posilovat surovinovou bezpečnost státu. Zajistit důslednou ochranu ložisek vyhrazených nerostů. V maximální možné míře, avšak efektivně, využívat domácí zdroje nerostných surovin. Vytvářet podmínky pro úspěšnou realizaci ekonomické diplomacie v oblasti nerostných surovin. Podporovat materiálově úsporné technologie. 26