3. MONITOROVÁNÍ Juraj Beláček Tlak: 992 hpa 8.10.2013 Teplota vzduchu: 24,1 C Všeobecné lékařství, studijní sk. 1 Vlhkost vzduchu: 43,2% Spolupracovníci: Ľuboslava Belanská 1. Audiometrie 1.1. Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) vzestupnou metodou pravé ucho I 1 25 15 20 10 0 5 5 5 0-10 -10 I 2 20 10 15 5 5 5 5 5 0-10 -10 I 3 20 10 20 5 5 0 0 5 0-10 -10 levé ucho I 1 25 15 10 5 10 10 15 5-5 -10-10 I 2 30 15 10 10 15 15 15 0 0-5 -5 I 3 30 20 15 15 10 10 20 0-5 -10-10 1.2. Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) s využitím maskování levé ucho Prahová I 1 30 10 5 5 0 5 5 0-10 -10-10
Audiogram levé ucho 1.3. Stanovení sluchového prahu kostním vedením (BC) pravé ucho I 1 20 20 15 15 15 5 5-5 5-10 5 I 2 15 15 15 20 20 10 5 0 0-10 0 I 3 20 20 15 15 20 10 5-5 5-10 -5
Audiogram pravé ucho levé ucho(ac) pravé ucho (AC) l.u.mask. (AC) pravé ucho(bc) porovnání ze všech 4 měření 25 15 10 5 10 10 15 0 0-10 -10 20 10 15 5 0 0 0 5 0-10 -10 30 10 5 5 0 5 5 0-10 -10-10 15 15 15 15 15 5 5-5 0-10 -5
Audiogram pro porovnání všech 4 měření Celkově jsme provedli pomocí audiometru čtyři měření, z toho dvě měření byla stanovena vzdušným vedením bez využití šumu (pro levé i pravé ucho), u třetího měření jsme využili možnosti maskování. Pro stanovení prahu slyšení s maskováním bylo zvoleno ucho levé, tedy z tabulky to,,hůře slyšící". Poslední měření bylo odlišné od předchozích tří a to tím, že jsme sluchový prah určili kostním vedením. Když porovnáme hodnoty vzdušného vedení pravého ucha (zkr.puvv) s jeho kostním vedením(zkr.pukv), dojdeme k závěru, že hladina intenzity puvv při nižších frekvencích byla menší. Zlom přichází asi u frekvence 3000 Hz, kdy křivky v grafu nabývají velice podobných hodnot hladin intezity. Audiometrie jako jedna z metod vyšetření sluchu, poskytuje celkem objektivní a kvalitativní obraz o vadách sluchu zkoumaného subjektu. Tato metoda, s využitím nízkofrekvenčního oscilátoru, stanovuje prah slyšení pro jednotlivé akustické frekvence. Námi provedené měření neodpovídalo profesionálnímu vyšetření a to z několika důvodů : prostor nebyl zcela akusticky izolovaný, vyšetřující byl ve stejné místnosti s vyšetřovaným, časové omezení.
Pravé ucho vykazovalo mnohem lepší hodnoty sluchového prahu než ucho levé. U vzestupné metody tomu bylo už od hodnot frekvence 1000 Hz. Zajímavostí jsou opakované záporné hodnoty hladin intezity při frekvencích nad 4000 Hz téměř ve všech měřeních. 2. Ergometr Zvolený program : zátěžový test vstupní Hodnota tlaku před testem (dig.tonometr) : 125/70 Hodnota pulsu před testem (dig.tonometr) : 88 Vypočtená předvolba zatížení : 3 x hmotnost(73kg) = 219 W Optimální srdeční frekvence pro zátěžový test: 65% (max.puls klidový puls) + klidový puls = 159.5 (zátěžový puls) Kondiční známka vypočtená : 6 ( 10 x (P1 - P2) / P1) = 5.72 P1 = 145 ; P2 = 141 ; rozdíl = 4 Kondiční známka z ergometru : F 5.9 Hodnota tlaku po testu (dig.tonometr) : 137/69 Hodnota pulsu po testu (dig.tonometr) : 108 Jako program jsem si zvolil vstupní zátěžový test. Se začátkem na 25 W jsem se postupně dostal až na hodnotu 175 W, kde byl můj organismus už dostatečně vytížen a test jsem ukončil. Nemožnost dosáhnout vyššího výkonu mohla býti způsobena například nekomfortním oblečením pro dlouhodobější a objektivnější test. Kondiční známka z ergometru odpovídala téměř hodnotě vypočtené. Hodnota krevního tlaku 137/69 a pulsu 108 naměřená po testu, byla po výkonu opětovně změřená až po vydýchávací minutě a proto nebyla výrazně odlišná od hodnoty původní 125/70; puls 88. Způsoby stanovení kondice např. u sportovců jsou sport od sportu odlišné. V hokeji probíhají zátěžové testy různými bruslařskými cvičeními, zaměřenými jak na rychlost, tak i na vytrvalost. Klasické stanovení zátěže organismu se provádí na spinningových kolech, kdy má vyšetřovaný na tváři dýchací masku a je napojený např. na respirační přístroje, které analyzují jeho příjem/výdej kyslíku. Puls před testem činil 88, hodnota tlaku byla 125/70. Optimální vypočtená srdeční frekvence činila 159.5 tepů/min. Vypočtená předvolba zatížení byla 219 W; kondiční známka 5.9. Po zátěžovém testu byla hodnota tlaku 137/69 mmhg, hodnota pulsu 108 tepů/min. 3. Měření krevního tlaku nepřímou metodou rtuťový tonometr systolický tlak diastolický tlak 1. měření 125 70 2.měření 130 80 3.měření 127 76 průměrná hodnota 127 75 hodnota v Pa* 17 462 9 731 pozn.: uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmhg pozn.*: přepočet 1 mmhg = 1 torr = 133,3 Pa
digitální tonometr systolický tlak diastolický tlak 1. měření 141 84 2.měření 135 68 3.měření 126 76 4.měření 124 68 5.měření 125 70 6.měření 106 90 7.měření 122 69 8.měření 117 72 9.měření 136 106 10.měření 132 68 11.měření 128 67 průměrná hodnota 127 76 směrodatná odchylka 9.3 11.3 modus 126 68 medián 127 72 pozn. 1 : uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmhg pozn. 2 : medián - střední hodnota ; modus - nejčastěji zastoupena ; směr.odchylka - vyjadřuje jak se hodnoty liší od průměru V této úloze jsme si vyzkoušeli měření pomocí rtuťového tonometru, který je už v této době nahrazen spíše automatickým digitálním tonometrem. U dig.tonometru jsme provedli celkem 11 měření, u rtuťového jenom 3, ovšem když porovnáme průměrnou hodnotu systol/diastol. tlaku u obou měření, vyšla téměř stejná hodnota (127/75-76 mmhg). Měření digitálním tonometrem mi přišlo rychlejší, přesnější a mnohem praktičtější. Hodnoty tlaku vyšly vyšetřovanému v rámci norem, tedy se nejednalo o zvýšený ani snižený krevní tlak. Za vysoký tlak se považují opakované hodnoty nad 140/90 mmhg (hypertenze), za nízky tlak naopak hodnoty pod 100/65 mmhg (hypotenze). Měřením pomocí rtuťového a digitálního tonometru nám vyšla průmerná hodnota krevního tlaku 127/76 mmhg. V přepočtu tato hodnota činila 17 462/9731 Pa. Vypočtená směrodatná odchylka byla 9.3/11.3, modus se rovnal 126/68 mmhg a medián 127/72 torrům. 4. Měření rychlosti toku krve Křivka pro pravý i levý radikál vykazuje tvar typický pro vysokoodporový typ toku. Tento druh toku je přirozený pro artérie horní a dolní končetiny těla. Pokud by jsme tento tok krve zjišťovali někde na corpuse nebo na hlavě, křivka by nevykazovala tak prudké skoky na systolický vrchol a hlavně rychlost toku v diastole by nikdy neklesala k nulovým hodnotám. Důvodem je, že tyto artérie zásobují jednak orgány v těle, ale také i mozek. Nejvyšší rychlost krevního proudu vykazuje aorta (až 0,3 m/s). Rychlost proudění krve se bude velmi lišit jednak na základě jednotlivých oddílů krevního řečiště, na straně druhé bude rozhodovat i jestli se jedná o žílu nebo tepnu. Vycházet se bude ze zákona kontinuity, kdy je rychlost závislá na průřezu. Krev bude tedy v žílách proudit pomaleji než v tepnách, příčinou je jejich
větší průřez. Při postižení aterosklerózou dochází k ukládání tukových látek do stěn tepen, kdy může dojít až k trombóze a vznik sraženiny značně omezuje tok krve. Rychlost proudění toku krve byla pro pravý radiál 24,0 cm/s a pro levý radiál 22,4 cm/s.