12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ V západní části Tábora na pravém břehu Lužnice se nalézá místo, které dnes nazýváme Klokoty. Dříve bylo nazýváno Hora Klokotská. O názvu proč právě Klokoty jsou uvedeny dvě legendy. První z nich říká, že název dostaly po keři KLOKOČÍ (naše babičky měly z klokočí udělány růžence), které rostlo právě na místě, kde Klokoty stojí. Druhá a pravděpodobnější je legenda, že jméno Klokoty dostaly od klokotajícího pramene "Dobré vody". Původ jak chrámu, tak osady podle pověsti sahá do dávné doby. "Rytíř Koten, který na protějším kůželovitém kopci pevný hrad z kamene a vápna Kotnův hrad čili Kotnov byl vystavěl, položil prý i na této hoře Klokotské základ k rozsáhlému sídlu nejen proto, že tu poloha byla půvabná, nýbrž proto, že vysoká planina na temeni hory se rozkládající dosti pohodlného místa k usídlení se poskytovala. Než pán Kotnova byv předčasnou smrtí uchvácen nemohl záměr svůj více uvésti ve skutek. Teprve za dob jednoho z potomků (Chvalboje) vystavěli sobě lidé ve službě pánův z Kotnova stojící v háji klokočovitém malé dřevěné chatrče, které ustavičně se rozmnožovaly, neb příjemná poloha hory byla příčinou." Klokočové keře byly vysekány a domků časem přibývalo. Tak byl založen městys Klokoč či Klokot zvaný s hradem téhož jména, jejž bezpochyby páni z Kotnova byli vystavěli. Tak daleko sahají pověsti, o nichž P. J.Hynek, bývalý duchovní na Klokotech ve svém rukopise uvádí.
PŮVOD OBRAZU PANNY MARIE NA HOŘE KLOKOTSKÉ Při svém usídlení na Klokotech nalezli obyvatelé na jižní straně hory zřídlo čisté vody, kterou záhy obehnali plotem, aby voda nebyla dobytkem zakalená. Později byl plot nahrazen vysokou zdí. Protože jim voda chutnala, a jak se píše, "ku zdraví sloužila", nazvali ji "dobrá voda". V knize se píše o léčivých účincích této vody a o tom, že byla považována za zázračnou. Na stráních pod zřídlem dobré vody se rozkládají a hojnou pastvou posetých pásávali Klokotští svůj dobyteček. Jednoho dne přiběhli pastevci plni radostného udivení vypravujíce, že viděli u dobré vody sličnou dívku s milostnou tváří plnou krásy nebeské, anaž tak líbezným hlasem k nim promlouvala, že pustivše mimo sebebázeň, jež je při tomto neobyčejném zjevu byla obklíčila, blíže a důvěrně k ní se přichýlili, načež je o Pánu Bohu poučovala. Když pak se jí na jméno tázali, hned před očima zmizela. Domácí hospodářové chtějíce přesvědčiti se o pravdivosti této výpovědi, za nějaký čas u dobré vody sami pásávali a hle! I jim se zjevila onamo krásná panna, jejíž obličej zářil jako slunce a jejiž roucho bylo jako sníh a jejíž krásné dlouhé vlasy daleko dolů splývaly, ruce pak její jako k modlitbě sepjaty byly. Pozorujíce toto neobyčejné zjevení a hned v něm nějakou nadlidskou bytost tušíce, plni vroucí úcty k ní se přiblížili a padnuvše na kolena, o jméno ji žádali. V okamžení ukázali se dva andělové, kteří tuto krásnou pannu na rukou svých vzhůru do oblak povznášejíce zvolali: Maria jest jméno její! Obyvatelé klokotští přesvědčivše se takto o zjevení se Panny Marie a bez toho již Dobrou vodu co místo svaté považujíce, tím větší úctou k němu přilnuli a na důkaz toho malou kapličku tam vystavěli, kdež na stěnu zavěsili obraz, kterýž jistý malíř z blízkého města Oustí dle popisu a udání očitých svědků původně byl maloval.
PŮVOD KOSTELA PANNY MARIE U DOBRÉ VODY NA HOŘE KLOKOTSKÉ Kaple Panny Marie se u Dobré vody stala místem početných poutí, a proto se začalo pomýšlet na vystavění kostela s duchovní správou. Aby pramen nebyl zničen, byl základ kostela postaven 1000 kroků na východ od kaple Panny Marie. Nový chrám podle knihy prý již r. 1392-15. srpna na den Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcený a obraz Panny Marie byl přenesen z kapličky do kostela a byl vystaven na hlavním oltáři. Husitské bouře zachvátivše veškerý kraj okolní, ani Klokotům se nevyhnuly. Pravdou se zdá, že i kostel při nich lehl popelem. Teprve roku 1520 opět zmínka se děje v knize útrpné o kostelíku klokotském, kdežto přec jisto, že Klokoty vždy zůstaly obydleny, neboť máme urbář města Tábora, kde poplatníci s vykázanými pololetými platy výslovně se jmenují, a jichž třicet bylo a pět mlýnů pod Klokoty.Když zříceniny chrámu starého prohledávali, k nemalému podivení původní obraz Panny Marie nalezli, an toliko na levé straně proražen pod hromadou sutin bez vší další zkázy zachován byl. Již roku 1701 počala se stavba poutního místa nového ve slohu, v němž barok vévodil. Ke kostelíku původnímu chrámová loď přistavěna byla, též nad kaplemi oratoře a po stranách lodí kaple a místo obytné staženo z www.sweb.cz/klokoty, fotky z www.jiznicechy.org a www.bcb.cz
VZDÁLENÁ FARNOST NA HAITY Proč ten název? Vysvětlení je snadné a jednoduché. Na druhé straně zeměkoule je na Haiti farnost, se kterou nás pojí úzké pouto. Po vysvěcení na kněze pracoval na Klokotech P. Roman Musil, OMI. Již od chvíle, kdy se rozhodl stát knězem, toužil po vzoru Matky Terezy pracovat pro nejchudší z nejchudších. Po krátkém působení zde na Klokotech se mu jeho sen splnil. Od léta 2002 slouží jako misionář na Haiti. Haiti se nachází mezi Jižní a Severní Amerikou poblíž Kuby. Dělí se o jeden ostrov spolu s Dominikánskou republikou. Na severu a jihu ostrova se rozprostírají pohoří. Uprostřed země se nacházejí nižší pohoří a roviny. Pobřeží lemují nížiny. Tato bývalá francouzská kolonie získala nezávislost v roce 1804. Po vzpouře otroků vznikl na ostrově nezávislý stát, první nezávislá černošská republika na světě. Následkem vnitřních nepokojů a střídání vojenských diktatur se republika stala nejchudší zemí Latinské Ameriky. Podle toho, co sám přiznal na besedách o svém působení na Haiti, nemá to tam vůbec jednoduché. Na co prvně si musel zvyknout? Asi na horko a bídu kolem sebe. Hned po příchodu na Haiti se musel začít učit haitskou kreolštinu. Začátky neměl jednoduché. Asi po 9 měsících dostal farnost v "Baie-de-Henne" volně přeloženo v "Zálivu slepic". Podle jeho slov má jeho farnost velkou rozlohu a mnoho vesnic a osad. Jeho předchůdce začal na misijní stanici stavět školu pro děti. Dokončení se však nedožil. P. Roman stavbu zdědil. Škola je tam zatím
provizorní v kostele a na faře. Do nejbližší nemocnice nebo ošetřovny se jede několik hodin. Silnice neexistují. Pokud nemáte peníze na ošetření, nikdo vás neošetří ani v nebezpečí smrti. Umíráte i na banální nemoci. Tak v takové situaci se nachází P.Roman. Jeho snem je dostavět školu a vybudovat malou ošetřovnu. Jako o tom všem víme? V sobotu 17. 7. 2004 přijel z Haiti po dvouletém působení na první návštěvu domů. Hned po příjezdu sloužil na Klokotech mši. Vyprávěl nám, že jeho jediný kontakt s četinou byla kazeta, kterou občas poslouchal. Omlouval se za nedokonalou výslovnost, ale nebylo to potřebné. Každý si dobře uvědomoval, že čeština a kreolština jsou hodně vzdálené jazyky, a dva roky jinak nemluvil. Ani pobyt v těch nejtěžších podmínkách mu nesebral nic z jeho humoru a všude, kde se ukázal, opět rozšiřoval radost a pokoj. Jak sám prohlásil, přijel na dovolenou. Opak byl pravdou. Vždyť celou dobu jezdil, besedoval, kázal po všech možných koutech České republiky. Všude prosil o pomoc pro nejchudší z Haiti. V sobotu 14. 8. se konala hlavní klokotská pouť. Odpoledne ve 14 hod. měl v klokotském kostele P. Roman o Haiti besedu. Lidí, které zajímala misijní činnost na Haiti, bylo hodně. Snažíme se na Haiťany myslet v modlitbách a finančně přispívat na jejich potřeby. Tolik píší internetové stránky farnosti Klokoty o působení P. Romana Musila na Haity. Článek pochází z doby před unesením P. Romana bandity a jeho následným propuštěním. Na aktuálnosti ale neztrácí. Pokud vás bída a nouze na Haiti oslovila, a chcete pomoci farnosti o. Romana v Baie-de- Henne na Haiti, máte možnost. Můžete zaslat svůj finanční dar na účet určený o. Romanovi v CITIBANK číslo účtu 8435675900/2600, nebo se spojit s farností na Klokotech a domluvit předání daru. Za každý i sebemenší finanční dárek vám všem Pán Bůh zaplať.