Projekt: Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje NÁVRH OPATŘENÍ NA ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNÉ SÍTĚ SLUŽEB PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V KARLOVARSKÉM KRAJI Zpracovatel: INSTAND, o. s., institut pro podporu vzdělávání a rozvoj kvality ve veřejných službách Ing. Jana Pokorná Ing. Milena Tomášková Aktivity projektu jsou vedeny v rámci Aktivity č. 1 Specifického cíle č. 1 projektu Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Obsah Kontext řešení... 3 1. Informační zdroje a metodologie postupů... 5 2. Charakteristika cílové skupiny... 7 2.1 Zastoupení osob s mentálním postižením... 11 3. Popis stávající sítě sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením... 16 3.1 Okres Karlovy Vary... 18 3.2 Okres Sokolov... 25 3.3 Okres Cheb... 30 3.4 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření u poskytovatelů sociálních služeb... 37 4. Předpoklad potřebných kapacit sociálních služeb v návaznosti na probíhající proces transformace pobytových sociálních služeb DOZP pro osoby se zdravotním či mentálním postižením... 43 4.1 Okres Karlovy Vary... 48 4.2 Okres Sokolov... 50 4.3 Okres Cheb... 51 5. Strategické plánování sociálních služeb na úrovni obcí a kraje ve vztahu k cílové skupině osob s mentálním postižením... 53 6. Shrnutí a predikce opatření na zajištění potřebných kapacit sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením v Karlovarském kraji... 57 7. Návrh kapacit sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením... 63 8. Návrh opatření na zajištění dostupné potřebné sítě sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením v Karlovarském kraji... 84 Zdůvodnění navržených opatření:... 85 Seznam tabulek... 88 Seznam mapek... 89 Seznam použitých zkratek... 90 2
Kontext řešení Individuálním projektem Karlovarského kraje Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele zahájil kraj a zapojené obce faktickou realizaci kroků vedoucích k naplnění záměrů deinstitucionalizace, humanizace a transformace pobytových služeb sociální péče v ČR v souladu s Koncepcí podpory pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě a podporujících sociální začleňování do společnosti, přijaté usnesením vlády ČR č. 127 ze dne 21. února 2007. Z pobytových služeb zřizovaných Karlovarským krajem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, přešlo v rámci uvedeného projektu do alternativních služeb 29 uživatelů a síť sociálních služeb byla v kraji rozšířena o služby chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny. Pobytové služby, které zřizuje Karlovarský kraj, zpracovaly v rámci výše uvedeného individuálního projektu Plány rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb na období let 2009 2017, jejichž strategické cíle vycházely rovněž z principů humanizace a deinstitucionalizace služeb. Souběžně s realizací tohoto projektu byly započaty přípravné činnosti na transformaci velkokapacitních zařízení. Týká se to Domova pro osoby se zdravotním postižením (dále jen DOZP) v Mariánské a DOZP PATA v Hazlově, které jsou koordinovány v procesu transformace Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV), prostřednictvím Národního centra pro transformaci sociálních služeb. V roce 2013 jsou již zpracovány transformační plány obou subjektů, které definují podobu poskytování služeb vycházející z principů deinstitucionalizace a humanizace a respektují potřeby stávajících uživatelů osob se zdravotním postižením. Projekt Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje je návazným k projektu Poskytování sociálních služeb, které jsou kvalitní a dostupné z pohledu uživatele a pokračuje v aktivitách podporujících proces transformace zejména dvou zařízení, a to DOZP v Radošově a DOZP v Lubech. I tyto subjekty mají v roce 2013 zpracovány transformační plány. Přestože transformační plány DOZP v Mariánské a DOZP v Radošově, s výjimkou zmiňovaných Plánů rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb, nejsou v podobě závazných dokumentů schválených orgány kraje a MPSV, je potřebné v této fázi zpracovat analytické podklady, podpůrné pro možné další fáze transformačního procesu a rozhodovací procesy na úrovni kraje a obcí ve věci naplnění plánovaných transformačních kroků. Materiál, který vám předkládáme, má za cíl analyzovat tyto transformační plány a další informační zdroje ve vztahu k cílové skupině osob s mentálním postižením, a to za účelem zpracování 3
návrhu opatření k zajištění dostupné potřebné sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji pro okruh osob se zdravotním, mentálním postižením. Snahou řešitele je v této fázi realizace analytických činností provést komparaci výstupů z dostupných informačních zdrojů: transformační plány, plány rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb zpracovaných poskytovateli, střednědobé plány rozvoje sociálních služeb na úrovni kraje a obcí a další podpůrné dokumenty vzniklé v rámci realizace analytických činností. Jedná se zejména o výstupy z mapování potřeb kapacit sociálních služeb pro cílovou skupinu osob se zdravotním, mentálním postižením u poskytovatelů služeb z řad nestátních neziskových organizací a příspěvkových organizací zřizovaných krajem a obcemi. Analytický materiál, který předkládáme, poskytuje podrobné informace o proměně sítě v jednotlivých okresech s ohledem na procesy transformace v Karlovarském kraji, které probíhají v DOZP zřizovaných Karlovarským krajem, a současně zapracovává kvantifikované potřeby kapacit služeb zjištěných od poskytovatelů sociálních služeb. Materiál si neklade ambice pojmenovat a zjistit chybějící kapacity služeb pro osoby s mentálním postižením v daném území, kteří v současnosti žijí v domácím prostředí. Tyto potřeby kapacit budou řešeny na základě dalších procesů, které v současnosti v Karlovarském kraji probíhají. Jde zejména o procesy střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb podporované v rámci individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby. Tento dokument je podpůrným materiálem pro tvorbu střednědobých plánů na obcích a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období let 2014 2017. 4
1. Informační zdroje a metodologie postupů Statistické informace S cílem kvantifikovat počet osob s mentálním postižením žijících na území Karlovarského kraje byly využity statistické informace vedené: Českým statistickým úřadem; Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR; v rámci statistických informací o struktuře uživatelů výstupy Analýzy prostředí a finanční nákladovosti vybraných druhů sociálních služeb. Výstupy těchto informačních zdrojů jsou uvedeny v kapitole 2.1. Zastoupení osob s mentálním postižením. Rozvojové dokumenty S cílem kvantifikovat potřeby kapacit sociálních služeb v Karlovarském kraji pro osoby s mentálním postižením byly využity tyto informační zdroje: Plány rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením na období let 2009 2017 DOZP PRAMEN v Mnichově, DOZP SOKOLÍK v Sokolově, DOZP Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, Analýza plánů rozvoje poskytovaných sociálních služeb, Transformační plán DOZP PATA v Hazlově, Transformační plán DOZP v Mariánské ve verzi návrhu, Transformační plán DOZP v Radošově, Transformační plán DOZP v Lubech. Výstupy těchto informačních zdrojů jsou uvedeny v kapitole 4. Předpoklad potřebných kapacit sociálních služeb v návaznosti na probíhající proces transformace. Dotazníkové šetření a rozhovory s poskytovateli Významným informačním zdrojem pro potřeby kvantifikace kapacit jednotlivých druhů služeb identifikovaných na základě individuálního plánování průběhu poskytování služeb u uživatelů byly: výsledky dotazníkového šetření u poskytovatelů sociálních služeb; výsledky z rozhovorů vedených s poskytovateli služeb; informace uvedené v registru poskytovatelů sociálních služeb. 5
Do okruhu vybraných poskytovatelů byly zahrnuty subjekty, které poskytují sociální služby na území Karlovarského kraje a deklarují poskytování sociálních služeb osobám s mentálním postižením. V zájmu zajistit co nejvíce validních informací pro účely Analýzy potřeb osob s mentálním postižením v Karlovarském kraji byly dotazovány i subjekty s deklarovanou cílovou skupinou osoby se zdravotním a kombinovaným postižením. Výstupy těchto informačních zdrojů jsou uvedeny v kapitole 3.4. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření u poskytovatelů služeb. Strategické dokumenty na úrovni kraje a obcí Transformace zásadně ovlivňuje a ovlivní budoucí síť sociálních služeb v Karlovarském kraji. Z těchto důvodů je nezbytné provázat transformační kroky na procesy střednědobého plánování dostupnosti sociálních služeb na úrovni kraje a obcí. Pro účely ověření souladu priorit v oblasti zajištění dostupnosti sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením, resp. s mentálním postižením, byly využity dostupné strategické dokumenty na úrovni kraje a obcí, a to: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období let 2009 2013; Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obcí s rozšířenou působností, Komunitní plány nebo dokumenty a rozhovory s pracovníky zapojenými do procesů plánování měst Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov a obcí s pověřeným obecním úřadem Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket, Nejdek, Toužim a Žlutice. Výstupy těchto informačních zdrojů jsou uvedeny v kapitole 5. Strategické plánování na úrovni obcí a kraje ve vztahu k cílové skupině, osoby s mentálním postižením. Do závěrečného výstupního dokumentu jsou zapracována další zjištění získaná z řízených diskuzí u kulatých stolů s poskytovateli, z ohniskových skupin s pečujícími osobami, případně dalších validních informací získaných realizací aktivit projektu. 6
2. Charakteristika cílové skupiny Považujeme za důležité věnovat pozornost popisu cílové skupiny. Vnímání a pochopení potřeb, zájmů cílové skupiny je stěžejní pro formulaci návrhu opatření pro zajištění kapacit sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením v Karlovarském kraji tak, aby tato odpovídala jejich potřebám. Pro účely charakteristiky cílové skupiny osob s mentálním postižením si dovolíme použít citace z článku doc. PhDr. Jana Šišky, Ph.D. Článek svým obsahem vystihuje vše potřebné k popisu cílové skupiny a především propojuje pohled na osoby s mentálním postižením s jejich postavením ve společnosti v pojetí, v souladu, se kterým by měla být formulovaná opatření pro zajištění dostupné sítě služeb pro osoby s mentálním postižením v Karlovarském kraji. Citace z článku 9 : Pojem postižení je v současnosti chápán spíše jako neutrální fenomén. To znamená, že teprve postoje a hodnoty společnosti z něj vytvářejí sociální znevýhodnění, tedy hendikep. Zda člověk s postižením bude či nebude hendikepován, závisí také na postojích společnosti k jeho postižení. 10 Definice mentálního postižení Tak, jak dochází ke změnám v chápání postižení, jsou aktualizovány definice postižení. Nelze tedy vybrat pouze jednu a tu považovat za správnou či v průběhu času obecně platnou. Světová zdravotnická organizace například definuje mentální postižení jako: Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje který je charakterizován zvláště porušením dovedností projevujícím se během vývojového období postihujícím všechny složky inteligence to je poznávací řečové motorické a sociální schopnosti. Postižení se může vyskytnout bez nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami (WHO, MKN-10). Jiná definice hovoří o: Neschopnosti dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 procent normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. 11 Americká asociace pro intelektová a vývojová postižení (AAIDD American Association on Intellectual and Developmental Disabilities) definuje mentální postižení takto: Mentální postižení je snížená schopnost charakterizovaná výraznými omezeními v intelektových funkcích a také 9 http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-mentalnimpostizenim/klasifikace-mentalniho-postizeni-a-podpora-ditete.shtml 10 Lečbych, Martin. Mentální retardace v dospívání a mladé dospělosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008 11 Fischer, Slavomil, Škoda, Jiří 2008, učebnice vysokých škol pro obor speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním 7
v adaptačním chování, což se projevuje v pojmových, sociálních a praktických adaptačních dovednostech. Toto postižení vzniká před dosažením věku osmnácti let. Kromě hranice osmnácti let se u některých autorů můžeme setkat s hranicí dvou let věku, přičemž postižení vzniklá po tomto věku dítěte jsou označována za demenci. Dále AAIDD stanovuje pět předpokladů pro aplikaci předchozí definice. Snížení aktuální funkčnosti musí být posuzováno v souvislosti s prostředím a komunitou typickou pro daný věk a kulturu jedince, bere v úvahu kulturní a jazykovou rozmanitost, bere v úvahu individuální rozdíly v komunikaci, ve vnímání, v pohybových možnostech a v chování, u každého jedince se vedle omezení zohledňují i jeho silné stránky, současně se zjišťováním limitů jedince má být vypracováván systém cílené podpory daného jedince s vhodnou individuální podporou dojde k celkovému zlepšení kvality života osoby s mentálním postižením. V této definici je patrná snaha chápat mentální postižení jako proměnnou veličinu. Nezávisí totiž pouze na nedostatečnosti jedince, ale je zde zohledňován i vliv vnějšího prostředí. Zdůrazněn je zde význam cílené podpory, která má vycházet z konkrétních schopností a potřeb osob s mentálním postižením. V současnosti se při snaze vymezit mentální postižení uplatňuje více přístupů, které reflektují různé úhly pohledu na problematiku mentálního postižení. Od těchto přístupů se dále odvíjí poslání služeb, které jsou osobám s postižením poskytovány. V rámci staršího medicínského modelu byl kladen důraz zejména na zkoumání a diagnostikování rozumové nedostatečnosti. Tento přístup je dnes kritizován především proto, že postiženému člověku určoval jeho životní cestu a ospravedlňoval jeho sociální vyloučení. Na kritiku medicínského přístupu reaguje model sociální (někdy též označovaný jako ekologický), dle kterého to není výlučně tělesné, smyslové nebo mentální postižení, které zneschopňuje, oslabuje nebo znevýhodňuje jedince. Postižení je zde naopak chápáno jako důsledek znevýhodňujících vlivů ze strany společnosti. 12 Oliver tento proces označuje jako sociální model postižení. Podle Olivera 3 může i člověk s postižením prožívat spokojený život jako lidé bez postižení tehdy, není-li poskytovaný servis zaměřen pouze na rehabilitaci, reedukaci a kompenzaci. 12 Oliver In Šiška, Jan: Studie: mimořádná dospělost: edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti, Praha : Karolinum, 2005 8
Poskytovaný servis by se měl zaměřit spíše na odstraňování diskvalifikujících bariér ve vnějším prostředí. Tento sociální model předpokládá, že nemůžeme mluvit o mentálním postižení, aniž bychom zároveň nehovořili o prostředí, ve kterém se daný člověk pohybuje. Tentýž člověk proto může být v určitém prostředí chápán jako člověk s mentálním postižením, zatímco v jiném prostředí o mentálním postižení hovořit nelze. Rozlišujícím znakem zde není otázka jedincovy adaptace na dané prostředí, ale podpora, kterou potřebuje, aby v daném prostředí mohl plnohodnotně žít 1. Hodnocení v tomto pojetí nezohledňuje rozumovou úroveň, ale míru podpory, kterou jedinec potřebuje k životu v daném prostředí. Toto pojetí je v současnosti reflektováno i v postoji AAIDD. V lednu roku 2004 byla Americkou asociací pro mentální postižení vydána standardizovaná škála ( Supports Intensity Scale ), která měří míru podpory, kterou člověk potřebuje k tomu, aby mohl v určitém prostředí žít (AAMR, 2004). V rámci těchto oblastí se zjišťuje typ podpory, kterou jedinec s mentálním postižením v dané oblasti potřebuje. Celkem je rozlišováno pět typů podpory 13 : žádná podpora dohlížení pobízení slovy a gesty částečná asistence úplná asistence Světová zdravotnická organizace dělí v desáté revizi mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) mentální postižení do šesti kategorií podle inteligenčního kvocientu následovně: lehká mentální postižení (IQ 50 69) střední mentální postižení (IQ 35 49) těžká mentální postižení (IQ 20 34) hluboká mentální postižení (IQ pod 20) jiná mentální postižení neurčená mentální postižení Hlavním kritériem této klasifikace zůstává inteligenční kvocient (IQ). Zde je třeba připomenout, že zjištěná hodnota IQ nám u jedince sice nabízí relativně objektivní posouzení jeho rozumových schopností, na druhou stranu ale poskytuje informace pouze" o nedostatcích rozumové úrovně jedince bez zdůraznění jeho ostatních schopností či silných stránek. 13 Upřesnění citace PhDr. Šišky dle Support Intensity Scale: 0 bez podpory, 1 = dohled, sledování, 2 = vedení, instruktáž, 3 = částečná pomoc s činností, 4 = plná pomoc s činností 9
Pro život člověka s mentálním postižením je však důležité i hledisko tvůrčí a praktické či takzvaná emocionální inteligence 14. Ta zahrnuje uvědomění si sebe samého, sebemotivaci, vytrvalost, regulaci nálad, kontrolu impulzů, empatii (vcítění se do druhých) a naději nebo optimismus. 15 (Hodnota IQ by tedy v diagnostice jedinců s mentálním postižením měla představovat orientační, nikoliv stěžejní parametr.) V následujících kategoriích jsou popsány některé znaky společné pro jedince s daným stupněm mentálního postižení. Zdůrazňujeme však, že vzhledem k individualitě každého jednice nelze k osobám s mentálním postižením přistupovat pouze na základě těchto charakteristik. Lehká mentální postižení (IQ 50 69) Tito lidé dovedou respektovat některá pravidla logiky, ale v jejich projevu chybí většina abstraktních pojmů, užívají spíše konkrétní označení. Většina dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči a praktických domácích dovednostech, i když je vývoj proti normě pomalejší. Z toho vyplývá poměrně dobrá možnost uplatnění těchto jedinců na trhu práce. Střední mentální postižení (IQ 35 49) Učení je u těchto lidí limitováno na mechanické podmiňování. K zafixování čehokoli je třeba častého opakování. Zvládnou běžné návyky a jednoduché dovednosti, především v oblasti sebeobsluhy. Pokud není vyžadována rychlost a přesnost, mohou vykonávat jednoduché pracovní úkony. Těžká mentální postižení (IQ 20 34) Lidé s tímto stupněm mentálního postižení jsou v dospělosti schopni chápat jen základní souvislosti a vztahy. Omezení je zřejmé i v oblasti řeči. Osvojí si několik špatně artikulovaných slovních spojení, která navíc používají nepřesně. Někdy nemluví vůbec. Jejich učení je značně limitováno a vyžaduje dlouhodobé úsilí. Přesto je pomocí systematické, kvalifikované rehabilitační a výchovné péče možné přispět k rozvoji motoriky a komunikačních schopností těchto jedinců, což se projeví na zlepšení kvality jejich života. 14 Valenta In Šiška, Jan: Studie: mimořádná dospělost: edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti, Praha : Karolinum, 2005 15 Ruisel, 2000 In Švarcová - Švarcová, Slabinová, Iva.:Mentální retardace,: vzdělávání, výchova, sociální péče. 3. vyd. Praha: Portál, 2006 10
Hluboká mentální postižení (IQ 19) Často se jedná o kombinované postižení. Poznávací schopnosti se téměř nerozvíjejí, stejně jako artikulovaná řeč. Lidé s tímto stupněm postižení jsou nanejvýš schopni rozlišovat známé a neznámé podněty a reagovat na ně libostí či nelibostí. Jiná mentální postižení Určení stupně mentálního postižení je nesnadné kvůli přidruženému somatickému nebo senzorickému postižení, autismu nebo těžkým poruchám chování. Neurčená mentální postižení Toto označení se používá v případech, kdy je mentální postižení prokázáno, je však obtížné nebo nemožné určit jeho úroveň, a zařadit tak osobu do některé z předchozích kategorií (WHO, MKN-10, 2004). 2.1 Zastoupení osob s mentálním postižením Podle Švarcové 16 osoby s mentálním postižením tvoří jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi zdravotně postiženými. Navíc počet osob s mentálním postižením nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku stoupá. Tento růst může být do značné míry relativní a vysvětluje se jako lepší výsledek evidence mentálně postižených, i když ani dnes není evidence úplná. Například v našich podmínkách brání vytvoření evidence mimo jiné dodržování lékařského tajemství, kdy mnozí pediatři nejsou ochotni a nemají zákonnou povinnost o svých pacientech informovat ani odborníky ve speciálních pedagogických centrech. Tuto zkušenost popisuje Švarcová v publikaci Mentální retardace vzdělávání, výchova a sociální péče vydané v roce 2006 a je na místě konstatovat, že ze zkušeností získaných při zpracování této analýzy je tento stav platný i v roce 2012. Vzrůstající počet osob s mentálním postižením, podle Švarcové, je vysvětlován rovněž jako důsledek lepší péče pediatrů o novorozence, jejímž výsledkem je snižování novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Absolutní počet osob s mentálním postižením v naší populaci není znám. Na základě kvalifikovaných odhadů se uvádí, že v současné době jsou mentálním postižením postižena asi 3 % občanů, z nichž největší počet, téměř 2,6 %, připadá na postižení lehké. Osob s těžkým a hlubokým 16 Ruisel, 2000 In Švarcová - Švarcová, Slabinová, Iva.:Mentální retardace,: vzdělávání, výchova, sociální péče. 3. vyd. Praha: Portál, 2006 11
mentálním postižením je v populaci přibližně 0,1 0,2 %. Data o počtu mentálně postižených nemá k dispozici tedy ani ČSÚ. Jedním ze zdrojů informací je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, který vede evidenci o počtu nově zjištěných onemocnění diagnostikovaných ve stupních F70 až F79 a používá oficiálně zavedený pojem retardace. Tabulka č. 1: Počet nově zjištěných onemocnění mentální retardace (F70 F79) přehled za jednotlivé kraje ČR kraj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Medián OLO 293 282 283 193 162 248 188 151 298 330 151 248 UST 246 306 306 291 251 231 206 220 265 218 220 246 JHM 324 344 284 291 234 301 232 234 214 237 234 237 MSK 267 259 215 216 201 238 226 237 203 166 237 226 STC 199 163 196 111 127 165 169 203 233 224 203 196 PLZ 133 157 152 157 176 176 304 194 232 175 194 176 PHA 213 185 128 127 168 127 128 115 117 161 115 128 ZLI 93 145 137 112 100 126 146 126 131 201 126 126 JHC 245 168 123 111 194 113 137 88 96 87 88 113 HRA 138 102 100 103 141 115 106 97 115 141 97 106 PAR 64 72 104 82 102 121 96 109 136 102 109 102 VYS 104 90 80 77 72 197 102 82 92 77 82 82 LIB 81 90 65 54 48 80 49 77 86 82 77 77 KAR 20 58 37 279 136 53 70 45 65 55 45 55 Zdroj: UZIS Medián hodnot o počtu nově zjištěných onemocnění v Karlovarském kraji, dle lékařské terminologie, je za sledované období 2000 2010 55 nově zjištěných onemocnění ročně, resp. 55 nově diagnostikovaných osob s mentálním postižením. Tabulka č. 2: Počet prvních psychiatrických vyšetření (F70 F79) na 100 tis. obyvatel přehled za jednotlivé kraje ČR kraj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Medián STC 1747 1500 1526 1219 1386 1549 1582 1877 1872 1976 1877 1582 JHC 941 855 832 832 815 945 1040 983 1026 910 983 941 PLZ 774 971 1077 1075 1154 1098 1304 1194 1092 1230 1194 1098 KAR 625 597 614 619 656 613 624 595 604 543 595 613 UST 1330 1421 1559 1520 1570 1665 1831 1824 2076 1786 1824 1665 LIB 472 458 446 453 399 475 436 457 453 521 457 457 HRA 1018 1030 1073 1209 1138 1108 1151 1071 1115 1135 1071 1108 PAR 977 995 1103 1059 1069 1126 1076 1062 1144 1132 1062 1069 VYS 882 813 961 937 765 862 897 842 828 878 842 862 JHM 1407 1653 1498 1408 1786 1809 1820 1884 1892 2079 1884 1809 OLO 1348 1578 1633 1924 2106 1568 1488 1722 1629 1857 1722 1633 ZLI 759 853 954 983 1084 1088 1075 1019 1035 1147 1019 1019 MSK 1775 1808 1941 1978 1984 2202 2368 2283 2255 1941 2283 1984 PHA 1123 979 960 936 1052 943 862 928 971 1100 928 960 Zdroj: UZIS 12
Tabulka č. 3: Počet prvních psychiatrických vyšetření (F70-F79) Karlovarský kraj počet fyzických osob kraj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 KAR 1919 1833 1885 1900 2014 1882 1916 1827 1854 1667 1827 Zdroj: UZIS Označení F70 až F79 vychází z Mezinárodní klasifikace nemocí a podle této klasifikace se mentální postižení dělí do 6 základních kategorií: F 70 lehká mentální retardace IQ 50 69, což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 12 let. Stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho dospělých je ale schopno práce a úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k životu společnosti. Patří sem: lehká slabomyslnost (oligofrenie), lehká mentální subnormalita, debilita. F 71 střední mentální retardace IQ 35 49, což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 9 let. Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokážou vyvinout k určité nezávislosti a soběstačnosti, dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnostem ve společnosti. Patří sem: střední mentální subnormalita, střední slabomyslnost (oligofrenie), imbecilita. F 72 těžká mentální retardace IQ 20 34, což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 6 let. Tento stav vyžaduje trvalou potřebu podpory. Patří sem: těžká mentální subnormalita, těžká slabomyslnost (oligofrenie), idioimbecilita. F 73 hluboká mentální retardace IQ dosahuje nejvýše 20, což u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky. Stav způsobuje nesamostatnost a potřebu pomoci při pohybování, komunikaci a hygienické péči. Patří sem: těžká mentální subnormalita, těžká slabomyslnost (oligofrenie), idiocie. F 78 jiná mentální retardace Mentální retardaci nelze přesně určit pro jiná přidružená postižení smyslová, tělesná, poruchy chování a autismus. 13
F 79 nespecifikovaná mentální retardace Je určeno, že jde o mentální postižení, ale pro nedostatek znaků nelze jedince přesně zařadit. Pásma jsou uměle stanovena a neodráží žádné přerušení spojitosti nebo nepravidelnosti v přirozeném rozložení mentální retardace v populaci. Dle odborné publikace PhDr. Bazalové 17 se řadí do klasifikace MR i jedinci s DOWNOVÝM SYNDROMEM, což je nejrozšířenější forma mentální retardace. Intelektově se řadí většinou do středně těžké mentální retardace a vzdělávají se většinou v základní škole speciální. Ve zdravotnických ročenkách zpracovávaných ÚZIS je dále možné vysledovat statistické informace o dispenzarizovaných (nově zjištěných) onemocněních u dětí a dorostu, kde se jedná o počty osob podchycených v ambulantních zařízeních v daném roce: Tabulka 1 Počet dispenzarizovaných onemocnění u dětí a dorostu (F70 F79) Karlovarský kraj počet fyzických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Děti (0 14 let) 355 318 384 347 280 299 276 292 325 Dorost (15 18 let) 103 92 94 90 628 126 101 117 99 Zdroj: UZIS Z výše uvedených teoretických východisek je patrný zjevný rozpor mezi ekologickým pojetím člověka s mentálním postižením ve společnosti a zavedeným, většinovou společností přijímaným zdravotnickým modelem. Tento fakt přispívá k řadě nedorozumění nejen v laické, ale i odborné veřejnosti. Ve zdravotnickém modelu přetrvává stará terminologie (pojem retardace) a tento model vychází z toho, že tíha situace spočívá na konkrétním jedinci s postižením. Vnímá jej jako nositele hendikepu, diagnózy, jako člověka s omezením, který není schopen provádět určité činnosti. Ekologické pojetí se zabývá otázkou, jakou míru podpory tento člověk potřebuje, aby byl schopen tyto činnosti vykonávat a dokázal uspokojovat svoje potřeby způsobem ve společnosti běžným. Pokud budeme zohledňovat předpoklad zastoupení osob s mentálním postižením v populaci (tj. 2,6 % lehké mentální postižení, 0,1 0,2 % těžké mentální postižení) ve vztahu k počtu obyvatel Karlovarského kraje, docházíme k následujícím hodnotám. 17 BAZALOVÁ, B. Psychopedie. In PIPEKOVÁ, J. (ed).kapitoly ze speciální pedagogiky 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido 14
Celkový počet obyvatel v roce 2011 v Karlovarském kraji dosáhl počtu 307 182 (k 31. 3. 2011), z toho 95 312 obyvatel představuje okres Cheb, 119 138 okres Karlovy Vary a 92 732 okres Sokolov. Tabulka č. 5: Předpoklad počtu osob s mentálním postižením v regionech jednotlivých okresů Karlovarského kraje - ve fyzických osobách Okres Počet obyvatel k datu 31. 3. 2011 Předpoklad počtu fyzických osob s lehkým postižením (2,6 %) Předpoklad počtu fyzických osob s těžkým až hlubokým postižením (0,2 %) Karlovy Vary 119138 3 098 238 Sokolov 92732 2 411 185 Cheb 95312 2 478 191 Celkem 307182 7 987 614 Ve výsledku by to znamenalo, že osob s lehkým mentálním postižením, tedy osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. a II. žije v Karlovarském kraji 7987. Osob s těžkým až hlubokým mentálním postižením, tedy osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. a IV. žije v Karlovarském kraji 614. Celkem by se jednalo o cca 8600 fyzických osob. Pokus o kvantifikaci je nezbytný zejména s ohledem na zadání zpracování návrhu pro nastavení dostupné sítě služeb pro osoby s mentálním postižením, který musí také zohledňovat nároky stávající sítě pobytových služeb, které v současnosti prochází transformačním procesem, a současně předpoklad vývoje poptávky po alternativních (terénních a ambulantních) službách v případě, že dojde k útlumu, popř. redukci služeb v pobytových zařízeních. Při srovnání existující kapacity sítě služeb v kraji a předpokládaného počtu osob s mentálním postižením je nezbytné uvažovat v souvislostech se skutečností, že mnohé z rodin pečujících o dítě (děti) s mentálním postižením nevyužívají nebo nemají zájem (z důvodu neinformovanosti, z důvodu obav ze ztráty příjmů z příspěvku na péči a důchodu nebo z jakýchkoliv jiných důvodů) využívat sociální služby jako podporu pro další rozvoj dovedností těchto dětí. V kapitole 6 se zabýváme porovnáním tohoto předpokladu se stávající kapacitou sítě sociálních služeb využitelných osobami s mentálním postižením, neboť se jedná o jedno z východisek pro budoucí podobu sítě služeb, která bude formulována na základě výsledků procesů střednědobého plánování v jednotlivých územích Karlovarského kraje. 15
3. Popis stávající sítě sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením Kapacita pobytových zařízení sociálních služeb, domovů pro osoby se zdravotním postižením (dále jen DOZP), v Karlovarském kraji pro rok 2013 je 512 lůžek. Jedná se o kapacity DOZP v Mariánské (198 lůžek), DOZP PATA v Hazlově (110 lůžek), DOZP SOKOLÍK v Sokolově (34 lůžek), DOZP PRAMEN v Mnichově (76 lůžek), DOZP v Lubech (35 lůžek) a DOZP v Radošově (50 lůžek) a Správy zdravotních a sociálních služeb Cheb, příspěvkové organizace (9 lůžek). V roce 2012 využívalo službu DOZP celkem 510 osob. Z hlediska druhu postižení (z celkového počtu uživatelů) se jednalo o 93,7 % osob s mentálním a kombinovaným postižením (478 osob), 3,2 % uživatelů byly osoby s chronickým duševním onemocněním (16 osob), 3,1 % uživatelů byly osoby s jiným zdravotním postižením (sluchovým, zrakovým, 16 osob). Z hlediska stupně přiznaného příspěvku na péči je cca 20 % (102 osoby z výše uvedených 510) s lehkou mírou závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, dále 20 % (102 osoby) se středně těžkou závislostí, 28,5 % (146 osob) s těžkou závislostí a 31,2 % (160 osob) s úplnou závislostí na pomoci jiné fyzické osoby. Z hlediska věkové struktury žijí v těchto zařízeních senioři nad 65 let věku v zastoupení 4,7 % z celkové kapacity, tedy cca 25 osob, dospělí ve věku 27 64 let v zastoupení ze 75,4 % (cca 384 osoby), cca 1,1 % z celkové kapacity jsou lidé ve věku 19 26 let (cca 54 osoby), cca 2,9 % z celkové kapacity jsou lidé ve věku 16 18 let (dorost cca 15 osob). V DOZP v Mariánské, v DOZP PATA v Hazlově a v DOZP SOKOLÍK v Sokolově žijí i děti ve věku 1 15 let. Zastoupení dětí z celkové kapacity zařízení je 6,2 %(cca 32 osob). Z hlediska pohlaví jsou v domovech pro osoby se zdravotním postižením ženy zastoupeny ze 73 % a muži z 23 %. V Karlovarském kraji existuje dalších druhů služeb sociální péče, a to v pobytové formě služba chráněné bydlení (dále jen CHB) a v terénní formě služba podpora samostatného bydlení (dále jen PSB). Tyto druhy služeb byly v Karlovarském kraji zavedeny v letech 2010 až 2011 jako alternativní služba sociální péče k domovům pro osoby se zdravotním postižením. Kapacita služby CHB v roce 2013 je 72 uživatelů (25 uživatelů Dolmen, o.p.s, 26 uživatelů Mravenec s.r.o., 21 uživatelů Občanské sdružení chráněné bydlení Sokolov). Kapacita služby PSB v roce 2013 je 14 uživatelů, službu poskytuje Rytmus, o. s. Tyto služby poskytují služby v domácnostech uživatelů, v bytech. 16
V letech 2010 a 2011 byla na území Karlovarského kraje rozšířena síť návazných sužeb pro osoby s mentálním postižením, a to služby sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny. Služby sociální rehabilitace jsou využívány především uživateli pobytových služeb (PSB, CHB, DOZP) a služby sociálně terapeutické dílny jsou využívány jak uživateli pobytových služeb (CHB, DOZP), tak také osobami žijícími v rodinách, v terénu. V Karlovarském kraji jsou pro osoby s mentálním postižením využitelné i další druhy sociálních služeb. V oblasti prevence sociálního vyloučení je zde poskytována i služba rané péče, v oblasti služeb sociální péče jsou kromě výše uvedených druhů DOZP, CHB a PSB v daném území zastoupeny také denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb, odlehčovací služba a osobní asistence. Rozložení kapacit druhů sociálních služeb využitelných osobami s mentálním postižením v jednotlivých okresech Karlovarského kraje je zpracováno v následujících podkapitolách v členění podle okresů Karlovarského kraje, a to pro okres Karlovy Vary, okres Sokolov a okres Cheb. 17
3.1 Okres Karlovy Vary Kapacita pobytových služeb, DOZP, v okrese Karlovy Vary byla v roce 2013 248 osob (DOZP v Radošově a DOZP v Mariánské), služby v roce 2012 využívalo 245 osob. V těchto zařízeních byla služba poskytována 31 osobám s lehkou závislostí na péči, 37 osobám se střední závislostí, 81 osobám s převážnou mírou závislosti a 96 osobám s úplnou závislostí na pomoci jiné fyzické osoby. V DOZP v Mariánské jsou započítány i osoby s kombinovaným postižením. Služby v DOZP v Mariánské jsou poskytovány i 18 osobám ve věku 7 18 let a 22 mladým dospělým (19 26 let). Objekty, ve kterých jsou služby poskytovány, jsou umístěny zejména v odlehlých částech okresu Karlovy Vary (lesy, osady, hory) s omezenou možností využití dalších návazných sociálních i veřejných služeb. Vedle nedostupnosti je zcela zásadním důvodem pro transformační kroky i vysoká lůžek, např. DOZP v Mariánské, a to 198 lůžek. Tabulka č. 6: Přehled kapacit služby DOZP okres Karlovy Vary Název poskytovatele Kapacita Specifikace cílové skupiny DOZP v Mariánské DOZP v Radošově 198 lůžek muži i ženy; cílová skupina: osoby se zdravotním postižením, zejména s mentálním a kombinovaným postižením, jejichž stav odpovídá těžké nebo úplné závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zajištění péče o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. V domově může být vykonávána ústavní výchova dle zvláštních právních předpisů 18 v těchto případech není rozhodující stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby; věková struktura od 3 do 80 a více let 50 lůžek muži zejména s mentálním a kombinovaným postižením, jejichž stav odpovídá těžké nebo úplné závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zajištění péče o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, ve věku od 18 do 80 a více let Tabulka č. 7: Přehled kapacit služeb poskytovaných subjekty, které deklarují poskytování služeb osobám s mentálním postižením okres Karlovy Vary terénní a ambulantní forma Poskytovatel Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, p. o. Druh služby raná péče Využití kapacity služby osobami s mentálním postižením/ Specifikace cílové skupiny 3 uživatelé/ 25 uživatelů pro Karlovarský kraj; děti a rodiče dětí ve věku do 7 let, které mají mentální postižení nebo jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé situace Dostupnost, spádovost okres Karlovy Vary Provozní doba poskytování PO až PÁ od 7:00 do 15:30 18 Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o dalších zákonů 18
Středisko pro ranou péči Plzeň o.p.s. raná péče 10 rodin/subjekt registrován v Plzeňském kraji; okres Karlovy Vary; rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením od narození do 7 let věku okres Karlovy Vary PO až PÁ od 7:00 do 19:00 terénní forma; PO ST od 8:00 do 16:00 ambulantní forma Občanské sdružení pro integraci osob s postižením Dveře dokořán osobní asistence 12 uživatelů, okamžitá 3 uživatelé; osoby s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 7 64 let Karlovy Vary PO PÁ od 8:00 do 16:00 Denní centrum Mateřídouška, o.p.s. Pečovatelská služba S NÁMI DOMA o.p.s Rytmus, o. s. Agentura pro sociální rehabilitaci v Sokolově Farní charita Karlovy Vary denní stacionář sociálně terapeutické dílny pečovatelská služba sociální rehabilitace podpora samostatného bydlení denní stacionář sociálně terapeutické dílny 12 uživatelů z okresu Karlovy Vary/45 uživatelů kapacity služby; osoby s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 1 do 64 let 3 uživatelé z Karlových Varů/35 uživatelů kapacity služby; osoby s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 16 do 64 let 120 uživatelů 19 ; věková kat. uživ.: 19 80 a více let 4 uživatelé ; věková kat. uživ.: 19 64 let 3 uživatelé ; věková kat. uživ.: 19 64 let max. denní 9 uživatelů, 19 už./rok; věková kat. uživ.: 16 64 let 20 uživatelů, okamžitá 10 uživatelů dopoledne a 10 odpoledne; věková kategorie uživatelů: 16 80 let; okres Karlovy Vary, Ostrov působnost Sokolov a Chodov Nejdek a okolí Ostrov, Radošov, Karlovy Vary Karlovy Vary a Ostrov Karlovy Vary, Ostrov Karlovy Vary PO až PÁ od 6:00 do 15:30 PO až PÁ od 7:00 do 15:30 PO NE od 7:30 do 17:30 PO PÁ od 7:00 do 16:00 Nepřetržitě PO PÁ od 7:30 do 16:00 PO PÁ od 8:00 do 16:00 Ambulantní služby pro osoby s mentálním postižením poskytuje v okrese Karlovy Vary pouze Farní charita Karlovy Vary, která zajišťuje služby denního stacionáře (dále jen DS) s maximální denní kapacitou 9 uživatelů. Tento subjekt dále provozuje sociálně terapeutickou dílnu (dále jen STD) s okamžitou kapacitou 10 uživatelů, max. denní kapacitou 20 uživatelů. Uživatelé mohou tuto službu využívat v pracovních dnech v době od 8:00 do 16:00 hod. V roce 2011 využilo službu celkem 109 uživatelů, z toho 89 osob s mentálním postižením. Služba sociálně terapeutické dílny (Farní charita Karlovy Vary) je provozována v patrové budově po celkové rekonstrukci, budova je bezbariérově upravena a je umístěna v okrajové části Karlových 19 Služba má v registru uvedenou cílovou skupinu osob s mentálním postižením, v roce 2012 tomuto okruhu osob nebyla poskytována 19
Varů. Vzdálenost zastávky MHD je cca 400 m, což je z hlediska dostupnosti limitující pro osoby se sníženou schopností samostatného pohybu. Ve vztahu k možnostem využít kapacitu ambulantních služeb (denního stacionáře a sociálně terapeutických dílen) osobami z DOZP (DOZP v Mariánské a v Radošově) a domácností je využitelná okamžitá v okrese Karlovy Vary pro 19 osob, tj. 7,8 % celkového počtu osob s mentálním postižením v DOZP nebo pro 12,8 % osob z počtu 148 osob s lehkou až převážnou závislostí na pomoci jiné fyzické osoby žijících v DOZP, kteří by mohli potenciálně ambulantní služby využívat. V okrese Karlovy Vary dále působí Rytmus, o. s., subjekt poskytující službu podpora samostatného bydlení. Tuto službu využívá v Karlových Varech 1 uživatel a v Ostrově 2 uživatelé. Rytmus, o. s., dále poskytuje také službu sociální rehabilitace (dále SR), kterou využívá v Karlových Varech 1 uživatel, v Ostrově 2 uživatelé a v Radošově 1. Sociální služba raná péče (dále jen RP) je poskytována uživatelům v domácím prostředí. Zaměřuje se na děti do 7 let a jejich rodiče (rodiny), jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. V Karlovarském regionu poskytuje tuto sociální službu organizace Středisko pro ranou péči Plzeň, o.p.s., se sídlem v Plzni. Cílová skupina není specificky zaměřena pouze na děti s mentálním postižením, ale i na osoby s kombinovaným postižením, kde jsou zohledněny i osoby s mentálním postižením, a osoby se zrakovým postižením. Od května roku 2011 poskytuje ranou péči i Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, p. o. Osoby žijící v domácím prostředí, které již potřebují podporu a pomoc sociální služby, mohou využívat terénní služby, tzn. osobní asistenci (dále jen OA) a pečovatelskou službu (dále jen PS). Jak bylo zjištěno v Analýze plánů rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb 20, je pečovatelská služba poskytována v celém Karlovarském kraji osobám s mentálním postižením pouze v 0,5 %, i když nejvyšší zastoupení má skupina osob s kombinovaným postižením, která může zahrnovat také osoby s postižením mentálním. V okrese Karlovy Vary je zaregistrováno celkem 6 subjektů poskytujících pečovatelskou službu, a to Městské zařízení sociálních služeb v Karlových Varech, příspěvková organizace, Pečovatelská služba S NÁMI DOMA v Nejdku o.p.s., DPS Žlutice, příspěvková organizace, Občanské sdružení Res vitae v Karlových Varech, Agentura domácí péče LADARA o.p.s. v Karlových Varech, Domácí péče Karlovy Vary s.r.o. 4 v Karlových Varech, dále v Nejdku a Žluticích. Pečovatelská služba je poskytována nejvíce v obcích/městech svého sídla, ev. ve spádových obcích. 20 Tento materiál vznikl v rámci individuálního projektu Karlovarského kraje Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou kvalitní a dostupné z pohledu uživatele 20