Výročnízpráva Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce20 HygienickástanicehlavníhoměstaPrahy Referátdrogovéepidemiologie
H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Referát drogové epidemiologie Výroč ní zpráva Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice v roce 20 PRAHA červen 2014
Referát drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy: Mgr. et Mgr. Barbora Petrášová Ing. Anna Füleová Rytířská 12 110 01 Praha 1 tel.: 296 336 736 e-mail: drogy@hygpraha.cz ISBN 978-80-905520-2-9
OBSAH ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA... 7 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG...11 SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 11 ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG A KATEGORIZACE DROG... 14 REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 18 VĚKOVÁ DISTRIBUCE... 20 ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ... 23 KOMBINACE DROG... 26 INCIDENCE (FIRST TREATMENT DEMAND) A PREVALENCE...56 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG...74 LÉČENÍ UŽIVATELÉ DROG V ZAŘÍZENÍCH MŠMT ČR...87 VIROVÉ HEPATITIDY...95 VIROVÁ HEPATITIDA A... 95 VIROVÁ HEPATITIDA B... 95 VIROVÁ HEPATITIDA C... 96 HIV / AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ...112 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK 20...116 PŘEHLED O VÝMĚNNÉM PROGRAMU V ROCE 20...118 PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ)...122 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 20...8 TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 1995 20 A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 2002 20...9 HLAVNÍ ZÁVĚRY DROGOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ZA ROK 20...173 Příloha: Databáze léčebně-kontaktních center v ČR k 31. 12. 20 1
Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog 1. Léčebně / kontaktní centra podle typu... 27 2. Léčebně / kontaktní centra podle krajů... 28 3. Vykazující léčebně / kontaktní centra podle typu zařízení a krajů... 29 4. Motiv či důvod návštěvy L/K centra... 30 5. S kým žijí uživatelé drog... 31 6. Charakter bydlení uživatelů drog žádajících o léčbu... 32 7. Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu... 33 8. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu... 34 9. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu podle krajů... 35 10. Nejvyšší dokončené vzdělání uživatelů drog žádajících o léčbu... 36 11. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence na 100 tis. obyvatel v ČR podle krajů... 37 12. Základní droga podle pohlaví - skupiny drog... 38. Léčení uživatelé drog podle skupiny základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra... 39 14. Základní droga podle skupin drog a krajů - nově evidovaní klienti v roce 20... 40 15. Základní droga podle skupin drog a krajů - všichni klienti v roce 20... 41 16. Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví... 42 17. Léčení uživatelé drog podle věkové skupiny a typu léčebného / kontaktního centra... 43 18. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - muži... 44 19. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - ženy... 45 20. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - celkem... 46 21. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - incidence v roce 20... 47 22. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - prevalence v roce 20... 48 23. Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví... 49 24. Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin... 50 25. Způsob aplikace základní drogy - muži... 51 26. Způsob aplikace základní drog - ženy... 52 27. Způsob aplikace základní drogy - celkem... 53 28. Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace základní drogy a typu léčebně / kontaktního centra... 54 29. Injekční uživatelé drog podle věku - ze všech léčených uživatelů drog a nově zachycených (FTD)... 55 30. Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví... 56 31. Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy... 56 2
32. Věk prvního injekčního užití drogy... 57 33. Frekvence užití základní drogy... 58 34. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou... 59 35. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle skupin sekundární drogy... 60 36. Pořadí preference / dostupnosti drog v procentech... 61 Incidence a prevalence problémových uživatelů drog 37. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví... 77 38. Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace... 77 39. Charakter zaměstnání problémových uživatelů drog podle krajů... 78 40. Nejvyšší dokončené vzdělání problémových uživatelů drog žádajících o léčbu (PUD)... 79 41. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence problémových uživatelů drog (PUD) na 100 000 obyvatel v ČR podle krajů... 80 42. Problémoví uživatelé drog (PUD) podle pohlaví a základní drogy... 81 43. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin... 82 Léčení uživatelé drog v zařízeních MŠMT ČR 44. Léčení uživatelé drog podle krajů... 89 45. Léčení uživatelé drog podle základní drogy a pohlaví... 98 46. Léčení uživatelé drog podle drog užívaných v kombinaci se základní drogou a pohlaví... 90 47. Léčení uživatelé drog podle základní drogy a věku... 91 48. Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace a pohlaví... 92 49a Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy... 93 49b Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle drog užívaných v kombinaci...93 50. Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a věku... 94 51. Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a způsobu aplikace drogy... 94 Virové hepatitidy A, B a C 52. Virová hepatitida typu A... 98 53. Akutní virová hepatitida typu B... 99 54. Chronická virová hepatitida typu B... 100 55. Akutní virová hepatitida typu C... 101 56. Chronická virová hepatitida typu C... 102 57. Virová hepatitida typu A podle krajů... 103 58. Akutní virová hepatitida typu B podle krajů... 103 59. Chronická virová hepatitida typu B podle krajů... 104 3
60. Akutní virová hepatitida typu C podle krajů... 104 61. Chronická virová hepatitida typu C podle krajů... 105 62. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 20... 106 63. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 20... 107 HIV/AIDS u injekčních narkomanů 64. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS v ČR... 1 65. Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu... 114 66. Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu... 115 Výměnný program stříkaček a jehel 67. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů.... 121 Akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy 68. Intoxikovaní podle hlásícího zařízení a krajů... 127 69. Základní droga podle pohlaví... 128 70. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle pohlaví...129 71. Základní droga podle krajů... 0 72. Skupiny základní drogy podle věkových skupin a pohlaví... 1 73. Základní droga podle frekvence užití... 2 74. Způsob aplikace základní drogy podle pohlaví... 3 75. Základní droga podle příčiny intoxikace... 4 76. Základní droga podle typu bydliště... 5 77. Základní droga podle typu zaměstnání... 6 Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1995 20 a trendy prevalence léčených uživatelů drog za období 2002 20 78. Základní data incidence 2000-20 (1. část)... 148 79. Základní data incidence 2000-20 dle EMCDDA (2. část)... 149 80. Základní data prevalence 2002-20... 150 81. Virové hepatitidy - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let 2009-20... 151 82. Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let 2005-20... 152 4
Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebně / kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení graf č. 5: Poměr skupin mužů a žen podle skupin drog graf č. 6: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15-39 let/100 000 obyvatel srovnání ČR a krajů graf č. 7: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 8: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 9: Léčení uživatelé drog podle věku graf č. 10: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 11: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. 12: Věk prvního užití základní drogy všemi léčenými klienty podle věkových skupin graf č. : Způsob aplikace základní drogy graf č. 14: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 15: Frekvence užívání základní drogy graf č. 16: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární graf č. 17: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence léčených problémových uživatelů drog graf č. 18: Charakter zaměstnání srovnání problémových a všech léčených uživatelů drog graf č. 19: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15 39 let/100 000 obyvatel u všech léčených a problémových uživatelů drog srovnání krajů a ČR graf č. 20: Podíl skupin základní drogy srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog graf č. 21: Klienti podle věkových skupin srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog Virové hepatitidy A, B, C graf č. 22: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podle věkových skupin graf č. 23: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 24: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu virových hepatitid graf č. 25: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C Intoxikace v souvislosti s užitím drogy graf č. 26: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle skupin drog graf č. 27: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle věkových skupin 5
Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1997 20 graf č. 28: Trendy léčených uživatelů drog uživatelé drog ve věku 15-39 let a jejich specifická věková incidence a prevalence graf č. 29: Léčení uživatelé opiátů a stimulancií a jejich incidence a prevalence graf č. 30: Počet nově registrovaných uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 31: a) Průměrný věk nově registrovaných uživatelů vybraných drog graf č. 31: b) Průměrný věk všech léčených uživatelů vybraných drog graf č. 32: Trend podílu mužů a žen u uživatelů pervitinu graf č. 33: Trend podílu mužů a žen u uživatelů heroinu graf č. 34: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů drog a jejich kumulace graf č. 35: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 36: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli heroinu graf č. 37: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli pervitinu graf č. 38: Trendy prvně léčených uživatelů drog doba užívání pervitinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání pervitinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 39: Trendy prvně léčených uživatel drog doba užívání heroinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání heroinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 40: a) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u nově evidovaných uživatelů drog graf č. 40: b) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u všech léčených uživatelů drog graf č. 41: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 42: Trend podílu věkových skupin prvního užití základní drogy graf č. 43: Virová hepatitida A trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 44: Virová hepatitida B trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 45: Virová hepatitida C trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 46: Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou A, B, C graf č. 47: Intoxikace v souvislosti s užitím drogy trend podílu skupin základní drogy graf č. 48: Intoxikace v souvislosti s užitím drogy trend podílu věkových skupin intoxikovaných osob 6
ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA Referát drogové epidemiologie Hygienické stanice hlavního města Prahy je pověřen sběrem dat o léčených uživatelích drog v České Republice a zabezpečuje tuto činnost ve spolupráci s dalšími Krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Monitoring ve zmíněné oblasti započal v návaznosti na vládní usnesení č. 446/1993, vycházející z Akčního programu OSN, schváleného Valným shromážděním v roce 1991. Od 1.1.1995 probíhá sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebněkontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od 1.1. 2002 byl tento drogový informační systém provozovaný hygienickou službou rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována pravidelně čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS a jsou sumarizována v referátu drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazována vykázaná hlášení o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o tomtéž klientovi jsou ponechávány v databázi jako tzv. změnová hlášení, která dokumentují drogovou kariéru daného klienta v daném roce, ale do prevalenčních ani incidenčních dat se nezapočítávají. Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny nově evidované uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku 20. Prevalence léčených uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny uživatele drog žadatele o léčbu, kteří v průběhu roku 20 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog je injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. Incidence problémových uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny nově evidované problémové uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku 20. Prevalence problémových uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny problémové uživatele drog, kteří v průběhu roku 20 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. 7
Jak v incidenci, tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát v hodnoceném kalendářním roce, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či na návštěvy ve více z těchto zařízení v průběhu roku. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola, doplněná v další samostatné kapitole o odhad celkové prevalence problémových uživatelů drog v populaci v ČR v roce 20. Léčebně-kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Z nich kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také dosud není k dispozici, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně od sběru dat hygienickou službou ve vlastním systému sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS). Je sice kompatibilní s drogovým informačním systémem Hygienické stanice hl. m. Prahy, ale případné propojení dat zatím neexistuje, ani možnost vyloučení případných záznamů o stejné osobě v obou systémech evidence. Některá L/K centra však poskytují služby pro vězeňství a jimi léčení uživatelé drog jsou vykázáni v datech, která uvádí tato zpráva. Typy L/K center, která poskytla data v rámci sledování ukazatele Vyžádaná léčba uživatelů drog : nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) Všechny následující informace (kromě případů akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří byli v roce 20 alespoň jedenkrát v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající drogový informační systém neumožňuje zachytit část populace experimentující s užíváním drog, u které se v souvislosti s drogou zatím neobjevily zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog, populaci těch, kteří doposud jakoukoliv pomoc těchto L/K center z nejrůznějších důvodů odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (v minulosti např. Mládež a drogy 1994, 1997 a 2000, nebo opakované studie ESPAD) a některých studií zaměřených na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy, protože od roku 2001 školní studie ve zmíněné oblasti hygienická služba v ČR 8
neprovádí. Data z provedených studií jsou k dispozici na internetových stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v ČR www.drogy-info.cz. Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence realizovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog byly v roce 20 získány z celkem 198 L/K center z celkového počtu 263 L/K center databáze celé ČR (tab. č. 1). Procento vykazujících L/K center tvoří 75,3 %. Celkem 65 evidovaných L/K center, která uvádějí, že léčí uživatele drog, nenahlásilo v roce 20 informace do drogového informačního systému, jejich podíl tvoří 24,7 % z existujících pracovišť. V databázi vykazujících L/K center jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 20 evidováno 85, tj. 43,0 % ze všech hlásících L/K center (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci léčených uživatelů drog se však podílejí v 21,1 %, resp. 24,6 %, oproti minulému roku se tento podíl téměř nezměnil (21,7 %, resp. 25,6 %). Uživateli drog jsou nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, zejména ve větších městech, která se podílejí na léčbě 57,4 % u nově evidovaných klientů a 51,7 % ze všech klientů v roce 20 (ve srovnání s rokem 2012 se mírně zvýšil jejich podíl u všech léčených klientů o 1,0 %; u nově evidovaných léčených klientů se naopak o 1,0 % jejich podíl snížil) graf č. 2. V tabulkách č. 2 a 3 je uvedeno rozložení L/K center v jednotlivých krajích ČR, počty L/K center spolupracujících na hlášení léčených uživatelů drog a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu. Nejvíce evidovaných L/K center se nachází v Moravskoslezském kraji 36 evidovaných z toho 23 hlásících center, následuje kraj Praha s 30 evidovanými L/K centry a 25 hlásícími. Stejně jako v minulém roce v 11 bývalých okresech ČR není evidováno žádné hlásící L/K centrum pro uživatele drog (Praha 3, Praha 11 22, Praha východ, Rakovník, Plzeň jih, Plzeň sever, Semily, Jablonec nad Nisou, Jičín, Rychnov nad Kněžnou a Brno venkov). Hodnocení dostatečnosti sítě L/K center v jednotlivých krajích by mohlo být zavádějící. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslená. Některá zařízení běžně přijímají klienty z jiných krajů, zejména opakovaně léčené, což zvyšuje počty všech léčených klientů v rámci kraje, tedy jejich prevalenci. Jiným příkladem je situace, že v kraji např. neexistují detoxifikační lůžka ani psychiatrické léčebny, případně jsou limitované substituční služby pro uživatele drog, a proto lze předpokládat, že prevalence uživatelů drog žijících v těchto krajích bude naopak podhodnocena, protože tito klienti vyhledají léčení v jiných lokalitách. Navíc se v datech o léčených uživatelích drog nezapočítávají klienti zejména nízkoprahových center, kterým jsou poskytovány jiné než léčebné služby a kteří tvoří často většinu klientely příslušného L/K centra (např. sociální či asistenční služby, prostá výměna stříkaček a jehel bez poradenství či léčení, hygienická a potravinová pomoc apod.). 9
Databáze L/K center podle krajů a počty nových i již dříve léčených uživatelů drog v těchto L/K centrech za rok 20 jsou uvedeny v příloze této zprávy. Informace o incidenci virových hepatitid typu A, B a C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním a s injekčním užíváním drog, jsou získávány prostřednictvím automatizovaného systému hlášení infekčních onemocnění EPIDAT. K dispozici jsou také údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je sledováno a v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. Tato část zprávy je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center jak v kontaktních centrech, tak terénními pracovníky. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních uživatelů drog je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Situaci v testování injekčních uživatelů drog mapovala v hlášeních o léčených uživatelích drog jednotlivá L/K centra. Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým v souvislosti s užitím drogy došlo, slouží jako další nepřímý zdravotní indikátor při monitorování drogové scény. Sběr informací pokračoval v uplynulém roce opět systémem tzv. sentinelových pracovišť, zhruba pokrývajících bývalá krajská města. Nejkompletnější informace jsou již tradičně díky kvalitnímu sběru dat z Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Sběr dat probíhá sentinelovým způsobem z pracovišť, která jsou ochotná tato data hygienické službě poskytovat, jejich spektrum v jednotlivých krajích se meziročně příliš nemění, proto je možné data porovnávat v trendu. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány z MZ ČR. Výroční zprávu uzavírá kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik léčených uživatelů drog, typů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním. 10
INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky léčených uživatelů drog Formulář (převzatý z Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost EMCDDA) užívaný pro hlášení o léčených uživatelích drog, klientech L/K center, poskytuje informace o vybraných socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog vedly či dokonce přinutily k návštěvě L/K centra a k žádosti o léčebnou či poradenskou službu. Celkem 57,6 % všech a 50,4 % nově evidovaných uživatelů drog navštívilo L/K centra z vlastního rozhodnutí nebo byli klienti ovlivněni některým z rodinných příslušníků (v roce 2012 to bylo 53,6 % ze všech klientů a 47,6 % z nově evidovaných uživatelů drog). Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny pouze v 7,6 % mezi všemi klienty, 9,3 % mezi nově evidovanými. Mezi všemi léčenými ženami je návštěva L/K centra z vlastního rozhodnutí o 5,0 % nižší ve srovnání s muži, naopak vliv rodiny je ve srovnání s muži vyšší stejně jako v předchozích letech i když v roce 20 se jedná pouze o dvou procentní rozdíl v podílu. V roce 20 byl zaznamenán vyrovnaný podíl mužů i žen, kterým byla soudem či policií léčba v L/K centru nařízena (4,4 % resp. 4,2 %). Naopak ve srovnání s muži jsou ženy častěji do L/K centra posílány sociální službou (podíl těchto žen je o 4,5 % vyšší než u mužů mezi všemi léčenými klienty, o 5,7 % u prvožadatelů o léčbu). Zhruba třetina všech i nově evidovaných léčených uživatelů drog žije s rodiči, dále 23,7 % všech léčených klientů udává, že žije pouze sám častěji muži (27,9 %) než ženy (14,3 %). Mezi nově evidovanými klienty žije samo 21,5 % z nich (mezi muži 25,2 %, mezi ženami,6 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj tuto skutečnost uvedlo celkem 802 všech léčených uživatelů drog, o 116 případů více než v roce 2012. Jedná se o 8,2 % ze všech klientů, a o 14,7 % z léčených žen uživatelek drog). Tuto skutečnost uvedlo i 295 nově evidovaných klientů, tj. 6,4 % podíl u mužů i žen; ženy prvožadatelky pak tvoří v tomto sledovaném ukazateli 11,7 % podíl tabulka č. 5. Z výše uvedených zjištění lze konstatovat, že samy s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, a to v obou hodnocených kategoriích klientů. Tabulka č. 6 dokumentuje socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Osob s přechodným bydlištěm, osob umístěných v nějakém zařízení či dokonce bezdomovců je více v obou sledovaných skupinách (všech i prvně léčených klientů) oproti uživatelům drog udávajícím stálé bydliště. Mezi všemi léčenými klienty udává stále bydliště 42,4 % a mezi nově evidovanými klienty činí tento podíl 42,9 % osob, oproti roku 2012 se tento podíl snížil o 2,0 % u všech klientů a u prvožadatelů poklesl o 1,5 %. Mezi všemi klienty se zvýšil podíl osob bez domova z 12,2 % v roce 2012 na 14,0 % v roce 20. Podíl osob udávajících charakter bydlení v nějakém zařízení se výrazně nezměnil v roce 2012 to bylo 10,0 % a v roce 20 tento způsob bydlení udává 10,6 % ze všech 11
klientů. Mezi nově evidovanými naopak došlo k mírnému nárůstu u bezdomovectví z,6 % v roce 2012 na 14,8 % v roce 20. Bydlení v nějakém zařízení udává 10,0 % prvožadatelů oproti 8,0 % v roce 2012. Stejně jako v předchozích letech sledování bylo zjištěno, že mezi bezdomovci výrazně převažují muži nad ženami. Sledována je také situace, kdy léčený uživatel drog žije s dalším uživatelem drog. Mezi prvožadateli o léčbu je takových osob 978 (tj. 21,1 %), mezi všemi klienty 2 289 (tj. 23,4 %). Častěji tuto skutečnost uvádějí mezi všemi léčenými klienty i provožadateli ženy, tj. 26,9 % z prvožadatelek a 28,8 % ze všech léčených žen, oproti 18,6 % u prvožadatelů mužů a 21,0 % mezi všemi léčenými uživateli muži. Všichni léčení uživatelé drog bydlící v zařízení uvedli nejčastěji 278x ubytovnu, 220x věznici, 187x doléčovací centrum či terapeutickou komunitu, 4x výchovný či diagnostický ústav mládeže, 97x chráněné bydlení, 76x squat, 39x azylový dům, ale i 23x psychiatrickou léčebnu či 20x dětský domov aj. Jinou než českou národnost ve srovnání s minulým rokem uvedlo více uživatelů drog, mezi nově evidovanými uživateli drog to bylo ve sledovaném období 92 osob (v roce 2012 to bylo 52 osob), mezi všemi uživateli drog v roce 20 pak 179 osob oproti 119 uživatelům v roce 2012. Záznamů kde národnost klientů nebyla uvedena oproti minulému roku ubylo, tj. byl zaznamenán pokles o 7,3 % u prvožadatelů o léčbu a také poklesl podíl o 6,3 % nevyplněných dat ze všech klientů tabulka č. 7. Nejčastěji mezi všemi klienty byla kromě české národnosti uvedena národnost slovenská (90 osob), romská (53 osob), ukrajinská (16 osob), ruská (5 osob), vietnamská (4 osoby), řecká (3 osoby), USA, kazašská, polská, portugalská (po 2 osobách), z dalších 11 zemí 1 osoba. Velice závažnou sociální situaci dokumentuje tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycující charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 624 léčených uživatelů drog prvně registrovaných (,5 %), mezi všemi klienty je to 1 556 osob (15,9 %), u mužů o 4,2 % více než u žen. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu 2 506 osob (54,1 %), mezi všemi klienty bylo zjištěno 5 728 osob (tj. 58,5 %). Vyšší je podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících mezi muži (mezi prvožadateli o léčbu 56,5 %, mezi všemi klienty 61,3 % mužů, oproti 49,1 %, resp. 52,6 % žen). Podíl studentů a žáků je mezi prvožadateli o léčbu téměř o třetinu vyšší než mezi všemi léčenými klienty (14,3 %, resp. 9,5 %), oproti roku 2012 došlo k mírnému snížení tohoto sledovaného ukazatele. Nadále však platí, že stejně jako v minulém roce je podíl studentů a žáků mezi ženami ve srovnání s muži téměř dvojnásobný. Ženy mají rovněž vyšší podíl ve srovnání s muži v kategorii ekonomicky neaktivních klientů (specifikované jako důchodce včetně invalidních, osob v domácnosti, osob na mateřské dovolené apod.), kde v obou hodnocených skupinách nad muži převažují počtem i podílem. Tabulka č. 9 mapuje rozdílnou situaci v zaměstnanosti léčených uživatelů drog v jednotlivých krajích. Nezaměstnané uživatele drog nacházíme v absolutních počtech obdobně jako v minulých letech nejčastěji v Praze, Ústeckém kraji, Středočeském kraji a Olomouckém kraji, s odstupem pak v Moravskoslezském kraji. Mezi všemi léčenými uživateli drog v krajích tvoří tito klienti největší podíl v kraji Ústeckém (69,5 %), Středočeském (67,9 %) a Olomouckém kraji (67,3 %), nejmenší je v roce 12
20 jejich podíl v Jihomoravském kraji (30,4 %). Mezi nově evidovanými uživateli drog je nejvyšší podíl nezaměstnaných stejně jako mezi všemi uživateli drog v Ústeckém kraji (70,7 %), následují kraje Středočeský (67,6 %), a Královéhradecký (62,8 %). Podíl nezaměstnaných je s výjimkou krajů Jihočeský, Ústecký a Královéhradecký vyšší mezi všemi klienty ve srovnání s prvožadateli o léčbu. Studenti a žáci byli co do počtu nejčastěji evidováni v Praze, Moravskoslezském kraji a kraji Vysočina, ale tvoří největší podíl mezi všemi evidovanými uživateli drog v Moravskoslezském kraji (18,0 %), Praze (16,5 %) a kraji Vysočina (16,1 %), nejnižší je tento podíl v kraji Karlovarském (0,2 %) a Plzeňském (2,9 %). Mezi nově evidovanými klienty je podíl studentů a žáků ve všech krajích vyšší ve srovnání se všemi léčenými klienty kromě Karlovarského kraje, kde je tento podíl shodný v obou sledovaných skupinách. Poslední ze socioekonomických charakteristik léčených uživatelů drog se zaměřuje na nejvyšší dosažené vzdělání klientů L/K center (tabulka č. 10). Největší zastoupení, tj. celkem 46,5 % z prvožadatelů o léčbu a 47,1 % všech klientů má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání. Nedokončené základní vzdělání mají častěji prvožadatelé o léčbu. Na druhém místě se nacházejí stejně jako v minulých letech klienti se střední školou bez maturity mezi všemi klienty se jedná o 27,9 % podíl a mezi prvožadateli o 26,0 % podíl. Muži mají v této kategorii výrazně vyšší podíl oproti ženám v obou sledovaných skupinách. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí u všech léčených uživatelů pouze 1,3 % klientů a u prvožadatelů 1,1 % klientů. Z výše uvedených skutečností lze konstatovat, že užívání drog je stejně jako v minulých letech nepřímo úměrné s výškou dosaženého vzdělání.
Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Ze sledování incidence v roce 20 vyplynulo, že v počtu evidovaných prvožadatelů o léčbu ve srovnání s rokem 2012 došlo k vzestupu o 321 osob na celkem 4 634 osob, tj. incidence 44,1 / 100 000 obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15-39letých byla 4 290 osob, tj. 118,1 / 100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 11). V roce 20 byla zaznamenána také vyšší prevalence všech léčených uživatelů drog. Její hodnota dosáhla na 93,0 / 100 000 obyvatel (tj. 9784), specifická prevalence ve věkové skupině 15 39 let byla 245,8 / 100 000 obyvatel (tj. 8 926). V porovnání s rokem 2012 se prevalence v roce 20 zvýšila o 7,8 / 100 000 obyvatel, bylo evidováno celkem o 829 léčených uživatelů drog více. Rovněž jako v minulých letech přetrvává problém kvality hlášených údajů, kdy celkový počet klientů je ovlivňován i způsobem kódování klientů z nízkoprahových center, u nichž je uváděn místo data narození pouze rok narození (na základě závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů, který datum narození označil jako citlivý údaj a nepovolil jeho předávání do drogového informačního systému Hygienické služby ČR). Z těchto důvodů jsou každé čtvrtletí prověřovány stovky nejednoznačně kódovaných záznamů o léčených uživatelích drog a upřesňováno, zda se nejedná o záznam o stejném klientovi. Referát drogové epidemiologie tak v průběhu roku vyřazuje několik set záznamů jako tzv. duplicitní nebo změnová hlášení. Záznam o léčení klienta je z analyzované evidence vyřazen již v případě podezření na stejnou osobu klienta, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat, že se jedná o dvě různé osoby. Tím vzniká podhlášení celkového počtu léčených uživatelů drog. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 20 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č. 12, proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog znázorňuje graf č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 3 168 mužů (68,4 %) a 1 445 žen (31,2 %), u 21 osob pohlaví nebylo uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo 6 729 mužů (68,8 %) a 3 017 žen (30,8 %), u 38 osob pohlaví nebylo uvedeno. V roce 20 bylo dále z L/K center nahlášeno celkem 254 léčených gamblerů, 92,5 % mužů, řada z nich užívala nějakou další nelegální drogu jako sekundární, případně i injekčně. Mezi žadateli o prvou léčbu jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia, celkem 3 436, tj. 74,1 % ze všech nově evidovaných klientů (o 3,5 % více oproti roku 2012. Samotný pervitin uvedlo jako základní drogu 3 428 osob, tj. 74,0 (oproti roku 2012 nárůst o 391 osob). Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog mezi nově evidovanými klienty jsou kanabinoidy celkem 763 osob, tj. 16,5 %, výlučně uživatelé marihuany; oproti předchozímu roku bylo zaznamenáno o 16 osob více, ale jejich podíl v celkovém spektru užívaných drog poklesl o téměř 1%. Na třetím místě 14
jsou evidováni uživatelé opiátů celkem 362 osob, tj. 7,8 % (oproti roku 2012 pokles o 55 osob), z toho užívání heroinu jako základní drogy uvedlo 197 osob, tj. 4,3 % z poprvé léčených uživatelů drog (pokračuje pokles počtu nově léčených uživatelů heroinu oproti roku 2012 se snížil o 42 osob, jeho podíl se snížil o 1,2 %). V roce 20 je počet uživatelů nesubstitučního Subutexu a Suboxonu mezi prvožadateli, kteří uvádí tuto drogu jako základní celkem 89 osob. Do popředí se dostává také Subutex užívaný nejen v substituční léčbě, ale i jako nelegální sekundární droga patří mu 4. a 5. místo u sledovaných skupin léčených uživatelů drog. Ze všech uživatelů této drogy v ČR pochází ze Středočeského kraje 43,4 % a z Prahy 34,1 % hlášených nejvíce ze všech krajů, Praha spolu se Středočeským krajem a krajem Ústeckým nahlásily zhruba 87 % uživatelů nesubstitučního Subutexu. Mezi nově evidovanými léčenými uživateli drog je podíl uživatelů Subutexu v ČR zhruba 3,1 %, v Praze však zhruba o čtyři procenta více. V porovnání se všemi léčenými uživateli drog je mezi prvožadateli o léčbu zaznamenán vyšší podíl uživatelů stimulancií (o 3,8 %), naopak podíl uživatelů opiátů je u nově evidovaných uživatelů drog nižší o 9,4 %. Podíl uživatelů kanabinoidů jako základní drogy je mezi prvožadateli o léčbu vyšší o 5,5 % a počet uživatelů kanabinoidů se nachází na druhém místě za stimulancii, na rozdíl od všech léčených uživatelů drog, mezi nimiž jsou až na místě třetím. U ostatních skupin drog se podíl skupin užívaných drog mezi prvožadateli a všemi léčenými klienty podstatněji neliší. Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 20 jsou také nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia (6 875, tj. 70,3 je to o 862 osob více ve srovnání s rokem 2012), samotný pervitin pak uvádí 6 860 osob, tj. 70,1 % v roce 2012 to bylo 5 993 osob, byl zaznamenán také nárůst v podílu o 3,2 %. Na druhém místě jsou mezi všemi klienty užívány opiáty, celkem je udává jako základní drogu 1 681 osob, tj. 17,2 %. Oproti roku 2012 byl zjištěn jejich vzestup o 66 osob, byl však zaznamenán jejich nižší podíl o 0,8 %, z toho heroin uvádí 956 osob, tj. 9,8 % ze všech klientů léčených v roce 20 (o 77 osob více než v roce 2012, podíl se nezměnil). Subutex uvedlo jako základní drogu mezi všemi klienty celkem 502 osob, což tvoří 5,1 % podíl v spektru užívaných drog. Oproti roku 2012 nedošlo k významnému rozdílu ani v počtu ani v podílu této drogy (509 osob a 5,7 % podíl v roce 2012). Přetrvává však zjištění, že většina uživatelů Subutexu nebo Subuxonu (téměř ¾) užívá ještě další 1 2 drogy sekundární. Kanabinoidy, téměř výhradně marihuana, jsou jako základní droga udávány ve 11,0 % (oproti 12,4 % v roce 2012) ze všech léčených uživatelů drog. Dále jsou v nízkých podílech zastoupeny hypnotika, sedativa, tj. 0,7 % u všech léčených uživatelů oproti 0,6 % u prvožadatelů. Uživatelé rozpustidel jako základní drogy vykazují mezi všemi klienty 0,2 % podíl a mezi provožadateli též 0,2 % podíl. Velmi nízké zastoupení mají uživatelé extáze jako základní drogy (4 prvně léčené osoby, resp. 8 ze všech evidovaných léčených uživatelů drog). Počet se v posledních letech prakticky nemění, 15
zdaleka nedosahuje hodnot uváděných např. v roce 2002, kdy bylo evidováno 193 osob, resp. 218 osob udávajících extázi jako základní drogu. Ze zjištěných údajů za rok 20 vyplývá, že pokračuje trend ve snižování počtů léčených uživatelů drog udávajících jako základní drogu kokain, jejich počty se zvyšovaly do roku 2009, v roce 20 (rovněž jako v roce 2012) došlo opět ke snížení na 18 osob mezi všemi léčenými uživateli a bylo zaznamenáno pouze 11 osob mezi prvožadateli. Podíl uživatelů kokainu je v obou sledovaných skupinách totožný, tj. 0,2 %. Na grafu č. 5 je zachycen vzájemný poměr mužů a žen podle jednotlivých skupin užívaných drog, a to zvlášť pro žadatele o první léčbu a pro všechny léčené klienty. Z grafu je patrné, že tento poměr se u nově evidovaných i všech léčených uživatelů drog významně neliší. Nejvyšší podíl mužů je mezi všemi léčenými uživateli u skupiny drog rozpustila, nejnižší mezi uživateli skupiny drog halucinogeny. Z dostupných dat byl zjištěn poměrně vysoký podíl žen mezi uživateli hypnotik a sedativ (59,1 %), stimulancií (32,9 %) a mezi uživateli opiátů, kde představují ženy 26,4 %. Nejvyšší podíl u žen je však zastoupen ve skupině drog halucinogeny, tj. 66,7 % mezi všemi uživateli. Data o léčených uživatelích drog přinášejí odlišnosti podle typu L/K centra, kde se klient léčí, tj. zda využívá služeb center nízkoprahových, ambulantních či lůžkových. V tabulce č. je uvedeno porovnání klientů těchto zařízení podle skupin základní drogy a vybraných drog, které klienti užívají. Nejvíce nově registrovaných klientů je hlášeno z nízkoprahových center, kde počet 2 661 osob představuje 57,4 % podíl ze všech prvožadatelů. Mezi klienty těchto zařízení převládají uživatelé pervitinu (2 166 osob, tj. 63,2 % ze všech nově evidovaných uživatelů pervitinu), uživatelé kanabinoidů (298 osob, tj. 39,1 % ze všech nově evidovaných uživatelů kanabinoidů) a heroinu (70 osob, tj. 35,5 % ze všech nově evidovaných uživatelů heroinu), následují uživatelé nelegálního Subutexu a Suboxonu (49 osob, tj. 55,1 % ze všech nově evidovaných uživatelů Subutexu, Suboxonu). Ze všech klientů léčených v roce 20 nahlásila nízkoprahová centra celkem 51,7 % léčených uživatelů drog. Z klientů v nízkoprahových centrech byli rovněž na prvním místě co do počtu uživatelé pervitinu 3 963 osob (což představuje 57,8 % ze všech léčených uživatelů pervitinu). Na druhém místě pak uživatelé kanabinoidů 404 osob (37,5 % ze všech léčených uživatelů kanabinoidů) a na třetím místě uživatelé Subutexu a Suboxonu, tj. 343 osob (68,3 % ze všech uživatelů této skupiny drog), následují uživatelé heroinu 204 osob s 21,3 % podílem ze všech léčených uživatelů této drogy. Z ambulantních zařízení bylo mezi nově evidovanými klienty nahlášeno 976 osob, což představuje 21,1 % podíl u všech registrovaných prvožadatelů. V tomto typu zařízení převažují uživatelé pervitinu, následují uživatelé kanabinoidů a s odstupem uživatelé heroinu. Mezi všemi klienty bylo z ambulantních zařízení nahlášeno 2 405 osob, což představuje 24,6 % podíl ze všech léčených uživatelů. V těchto L/K centrech jsou nejpočetněji zastoupeni uživatelé 16
pervitinu, heroinu (představují zároveň největší podíl ze všech léčených uživatelů heroinu, tj. 61,1 %) a na třetím místě jsou uživatelé kanabinoidů. Z lůžkových zařízení bylo celkem nahlášeno 2 316 osob, což představuje 23,7 % podíl ze všech léčených uživatelů. V tomto typu zařízení převažují co do počtu léčených uživatelů klienti se základní drogou pervitin, dále uživatelé kanabinoidů a heroinu. Největší podíl byl zaznamenán u uživatelů skupiny drog jiné drogy a léky (46,4 % ze všech uživatelů této drogy) a 43,9 % podíl u uživatelů hypnotik a sedativ ze všech nahlášených léčených uživatelů této základní drogy. 17