ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2018

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2018 Číslo projektu: TJ01000292 Název projektu: Pokročilé hybridní pásky pro výrobu kompozit přesným vinutím Předkládá: Název organizace: Technická univerzita v Liberci Jméno řešitele: Mohanapriya Venkataraman, M. Tech., Ph.D. Strana 1 / 15

Systémy pryskyřice/katalyzátor zajišťující dlouhodobou trvanlivost v podmínkách skladování a následné vytvrzení teplem 1. Úvod Skleněná textilní vlákna jsou v textilním průmyslu hojně používána, a to díky jejich dobrým mechanickým vlastnostem a zároveň relativně nízké ceně. Jsou nehořlavá a mají vysokou odolnost proti oděru. Pro výrobu skleněných tkanin se používají sklené příze, které se vyrábějí z taveniny nízkoalkalického skla. Jednotlivé filamenty jsou slepeny dohromady do podoby rovingu, aby byla zabezpečena kompaktnost a zlepšení mechanických vlastností. Počet vláken v rovingu se bežně pohybuje v rozmezí od 1000 do 24000 a jednotlivá vlákna mají průměr pod 10 μm. Vhodná pryskyřice pro výrobu hybridních pásek ze skelného rovnigu by měla splňovat několik požadavků. Důležité je, aby měla směs pryskyřice/katalyzátor (popř. aditiva v podobě nano a mikro prášků) za normální teploty dostatečně nízkou viskozitu pro zabezpečení dobrého smočení a vyplnění struktury rovingu. Z tohoto důvodu je lepší použít disperzní systémy pryskyřic. Dalším požadavkem pro výrobu hybridních pásek je dostatečná latentnost matrice, tzn. aby docházelo k vytvrzování pouze za zvýšené teploty. Důležitým faktorem je také kompatibilita použité pryskyřice s povrchem skelných vláken, resp. se sizingem, který je na vlákna nanesen v průběhu výroby rovingu. Připravené hybridní pásky by měly být dostatečně elastické, aby bylo možné kopírovat různě členité povrchy, a dále musí být za normální teploty nelepivé. Po vytvrzení by měl výsledný kompozit vykazovat dostatečnou mechanickou pevnost, houževnatost a tvarovou stálost za zvýšené teploty. Z chemické stránky by měl kompozit vykazovat stabilitu rozhraní sklo-sizingmatrice a nízkou permeabilitu vlhkosti. 2. Použité materiály a metody 2.1. Použitý roving Pro přípravu hybridních pásek byl zvolen skleněný roving od slovenské firmy Johns Maneville. Rovingy od tohoto výrobce jsou vyráběny jednostupňovou technologií a vykazují slušnou míru uspořádanosti vláken. Konkrétně byl vybrán roving s produktovým označením StarRov PR 220 1200 086. PR značí výrobu přímou technologií, roving je tvořen vlákny o průměru 16 μm a celková délková hmotnost rovingu je 1200 tex. 086 je kódové označení pro použitý sizing, který je v tomto případě složen ze směsi akrylátových polymerů a epoxysilanu, tzn. měl by mít dobrou kompatibilitu s epoxidovými pryskyřicemi. Roving je vyroben z E-skla podle DIN 1259 a ASTM D 578. Strana 2 / 15

2.2. Použité pryskyřice Pro přípravu většiny hybridních pásek byla použita pryskyřice od českého výrobce Spolchemie s produktovým označením CHS Epoxy 200 V55 (dále CHS disperze). Jedná se o nízkomolekulární vnitřně flexibilizovanou vodnou disperzi epoxidové pryskyřice z modifikovaného diglycidyletherbisfenolu A s epoxidovým indexem 1,88 2,22 mol/kg. Disperze obsahuje 54 58 hmotnostních procent sušiny a výrobcem udávaná viskozita je 0,1 0,7 Pa s. Jako katalyzátor byla použita alkalická sůl karboxylové kyseliny iniciující mechanismus homo polymerace, tzn. katalyzuje reakci epoxidových skupin za vzniku éterických řetězců. Konkrétně se jedná o olejan draselný. Tento katalyzátor byl vyvinut v rámci projektu Delta firmou Večerník s.r.o. a funguje velmi dobře. U ostatních katalyzátorů byl problém s nedostatečnou latentností po vysušení matrice. Katalyzátor byl spolu s CHS disperzí míchán v podobě 10% vodného roztoku olejanu draselného, přičemž na 100g CHS disperze postačuje 5g 10% roztoku olejanu draselného. Míchání probíhalo magnetickým míchadlem po dobu 5 min. Dále se do CHS disperze přidávala dodatečná plniva pro zlepšení vlastností výsledného kompozitu. Konkrétně se jednalo o mletý popílek a grafit. Podrobné informace o plnivech jsou obsaženy ve zprávě Nano-vrstvy pro sytémy vlákenná fáze/pryskyřice zajišťující kompatibilitu a docílení odolnosti proti odtržení. Míchání probíhalo následujícím postupem. Nejprve bylo požadované množství plniva smícháno s 10% roztokem olejanu draselného pomocí magnetického míchadla a poté byl tento roztok smíchán s CHS disperzí pomocí mechanického Homogenizátoru IKA Ultra-Turrax T 25 digital při 5000 ot/min po dobu 2 min. Tabulka 1. Seznam vzorků hybridních pásků připravených CHS disperze s různými plnivy a úpravou Označení vzorku Plnivo Úprava P1 P2 P4-2,5% mletý popílek 4% grafit PP2 2,5% mletý popílek Plasma PP4 4% grafit Plasma P1a P2a - 2,5% mletý popílek Stárnutí Stárnutí P4a 4% grafit Stárnutí PP2a 2,5% mletý popílek Plasma + Stárnutí PP4a 4% grafit Plasma + Stárnutí Strana 3 / 15

Další použité pryskyřice: V rámci projektu byly rovněž testovány pryskyřice na bázi polysiloxanů od českého dodavatele Lučební závody a.s. Kolín. Pro přípravu skleněných hybridních pásek byly vybrány následující roztoky: Lukosil M130 methylsilikonová pryskyřice, polymerizující za běžné teploty Lukofob ELX vodní emulze M130, polymerizující za běžné teploty Lukofob DLX vodní emulze polysiloxanu a silanu, polymerizující za běžné teploty Lukosil 200 - methylsilikonová pryskyřice s toluenem, polymerizující při teplotě 200 C Lukosil 150x - methylsilikonová pryskyřice, polymerizující při teplotě 200 C Silikonové laky Lukosil jsou filmotvorné roztoky silikonových pryskyřic v toluenu nebo xylenu s širokým průmyslovým využitím. Po vyschnutí a případném tepelném vytvrzení vytvářejí tenký, nelepivý a čirý ochranný film. Jejich velkou předností je zasychání a tvorba teplotně a povětrnostně odolného filmu, s elektroizolačními a separačnámi vlastnostmi. Silikonové hydrofobizační přípravky Lukofob jsou kapalné přípravky obsahující účinnou látku na bázi siloxanových polymerních sloučenin (silikonů). 2.3. Příprava hybridních pásek Samotná příprava hybridních pásek probíhala na poloprovozním zařízení, které bylo původně zkonstruováno v rámci projektu Delta a je provozováno ve firmě Večerník s.r.o. Toto zařízení je uvedeno na obr. 1. Obr. 1 Poloprovozní linka pro přípravu hybridních pásek V roce 2018 došlo k úpravě linky do plně automatické podoby, a to díky instalaci automatizovaného navíjecího zařízení, které bylo vyvinuto na katedře textilních a jednoúčelových strojů pod vedením prof. Ing. Jaroslava Berana, CSc. Zařízení umožňuje volitelné nastavení rychlosti navíjení hotové hybridní pásky. Navíjení je uskutečňováno na papírovou rolku pomocí Strana 4 / 15

přesného křížového návinu, u kterého lze nastavit libovolný soukací poměr a rychlost navíjení. Samotné navíjecí zařízení je uvedeno na obr. 2. Obr. 2 Navíjecí zařízení Průběh přípravy hybridní pásky je následující. Hned po odvinutí přechází roving do první části linky, která je tvořena systémem hladkých ocelových šroubů s teflonovou úpravou. V této části je snaha mechanickou cestou od sebe rozdružit jednotlivá vlákna a tahem vyvíjeným na roving tak zajistit konstantní vypnutí jednotlivých vláken. Dále pokračuje roving k první nanášecí stanici, kde se na roving pomocí peristaltického čerpadla dávkuje požadovaná disperzní pryskyřice a přebytek se následně stírá pomocí silikonového pásku. Impregnovaný roving pokračuje do tunýlku, do kterého je foukán vzduch o teplotě 150 C, který zajistí rychlé odstranění vodní fáze z impregnovaného rovingu. Dále následují ještě dvě nanášecí stanice, ve kterých je roving zanořen do vaničky obsahující požadovanou pryskyřici a následně je přebytek opět odstraněn pomocí silikonové stěrky. Za každou z nanášecích stanic vjíždí impregnovaný roving do tunýlku, do kterého je foukán vzduch o teplotě 150 C. Z hlediska prosycení vlákenné struktury rovingu je nejdůležitější první nános pryskyřice, další dva jsou zde z důvodu potřeby navýšení obsahu matrice, aby bylo při vrstvení hybridní pásky zabezpečeno dostatečné množství pryskyřice pro spojení jednotlivých vrstev. Jednorázový nános nebyl dostatečný a jednotlivé vrstvy se od sebe v hotovém kompozitu odlepovaly. Po nanesení a vysušení všech třech vrstev pryskyřice je zapotřebí nanést ještě jednu tenkou vrstvu materiálu, který zabezpečí nelepivost výsledné hybridní pásky. K tomuto účelu se osvědčila samo-vytvrzující akrylátová disperze neocryl xk-98, která po nanesení velmi tenké vrstvy na hotový prepreg zabezpečí nelepivost pásky a zároveň nemá negativní vliv na přídržnost jednotlivých pásek ve výsledném kompozitu. Nanášení této závěrečné vrstvy probíhalo smočením impregnované a vysušené pásky ve zmíněné disperzi a následným setřením přebytku silikonovou stěrkou. Pro tento účel byla použita zředěná disperze neocryl xk-98, která obsahovala pouze 7,5 % sušiny, tzn. vytvořila pouze velmi tenkou vrstvu. Zasušení a zreagování této vrstvy probíhá Strana 5 / 15

v tunelu o teplotě 50 C a délce 1 m. V tomto okamžiku je již hybridní páska hotová a následuje závěrečné navíjení na papírovou roli (viz. obr. 2.). Vytvrzování hybridních pásek probíhalo při teplotě 180 C po dobu 30 minut. 2.4. Použité měřící metody Pro detailní zobrazení pásky byl použit skenovací elektronový mikroskop (SEM) Tescan VEGA 3. Zároveň byly porovnány snímky hybridní pásky a původního rovingu bez impregnace. Pevnost v tahu byla měřena na zařízení Instron instrument 1000N, u kterého byly použity pneumatické čelisti s gumovým potahem. Vzdálenost mezi čelistmi byla 200 mm a rychlost oddalování čelistí byla nastavena na hodnotu 50 mm/min. Dynamická mechanická analýza (DMA) tj. měření fyzikálně-mechanických vlastností hybridních pásek za dynamických podmínek probíhalo na Dynamicko mechanickém analyzátoru DMA DX04T. Mechanické vlastnosti jednotlivých vláken byly proměřeny pomocí přístroje Vibrodyn 400. Test stárnutí byl prováděn společnosti VÚTS na zařízení Atlas weathering instrument při teplotě 80 C a relativní vlhkosti 65 % po dobu 24 hodin. 3. Výsledky měření 3.1. Skenovací elektronová mikroskopie Na obr. 3. je vidět rozdíl mezi původním rovingem a hotovou hybridní páskou. Z průřezu hybridní pásky můžeme vidět, že je vlákenná struktura dobře vyplněna epoxidovou matricí, což by mělo ve výsledku zajistit dobré mechanické vlastnosti. Dále je patrné, že povrch vláken je velmi hladký a neobsahuje žádné nečistoty. Lomy vláken v rovingu a kompozitní pásce, indikují, že v případě hybridní pásky je lom homogennější a roving vykazuje typický křehký lom. Strana 6 / 15

Obr. 3 SEM snímky skelného rovingu v podélném směru (vlevo nahoře) a v řezu (vpravo nahoře), snímek jednoho vlákna (vlevo dole) a průřez hybridní páskou (vpravo dole) 3.2. Mechanické vlastnosti hybridních pásek V této kapitole jsou uvedeny výsledky měření mechanických vlastností hybridních pásek. Počáteční modul (modul pružnosti) byl měřen na vzorcích s konstantní velikostí plochy příčného řezu, a to 4 x 0,16 = 0,64 mm 2. Nejlepších mechanických vlastností dosahovaly pásky, které obsahovaly epoxidovou matrici (CHS disperze). Hodnoty min/max v grafech jsou dolní a horní meze 95 % ního intervalu spolehlivosti. Hybridní pásky obsahující aktivovaný popílek v hmotnostní koncentraci 1 % vykazovaly nejlepší ohybové vlastnosti. Modul pružnosti v ohybu se v porovnání se vzorkem bez obsahu popílku zvýšil z hodnoty 87,55 GPa na 124,35 GPa. Hmotnostní přídavky 1 %, 3 % a 5 % aktivovaného popílku způsobily změnu v modulu pružnosti v ohybu o 0,71 %, 33,58 % a 58,93 % v porovnání s kompozitem bez přídavku aktivovaného popílku. Síla potřebná k ohybu se zvýšila o 12,05 %, 33,58% a 47,35%. Zlepšení tahových vlastností bylo pozorováno u hybridních pásek obsahujících do 3 % hmotnostní koncentrace popílku. U hybridních pásek s obsahem popílku byl pozorován výrazný nárůst modulu pružnosti v tahu v porovnání s kompozity bez přídavku popílku. Největší nárůst v modulu pružnosti v tahu byl zaznamenán u vzorku obsahujícím 3 % mletého popílku, a to z hodnoty 27 GPa (kompozit bez popílku) na 48,22 GPa. Hybridní pásky obsahující 1, 2, 3, 4 a 5 hmotnostních % mletého popílku vykazovaly nárůst rázové houževnatosti o 17,20 %, Strana 7 / 15

60,71 %, 31,18 %, 23,62 % a 18,86 %. U hybridních pásek, u kterých byl použit originální nemletý popílek byl tento nárůst menší. Jednalo se o nárůst o 5,64 %, 10,27 %, 13,54 %, 11,22 % a 1,57 %. 3.2.1. Modul pružnosti Hodnoty modulu pružnosti v tahu pro jednotlivé vzorky jsou uvedeny na obr. 4. Rozdíly v hodnotách modulu pružnosti pro jednotlivé vzorky jsou významné. Velký pokles modulu pružnosti je patrný u vzorků PP2 a PP4, které jako plnivo obsahují mletý popílek a grafit a zároveň byly plazmaticky modifikované. Procentuální ztráta modulu pružnosti je 51,47 % a 47,08 %. Vzorky, které prošly procesem stárnutí (P1a, P2a, P4a), naopak vykázaly zvýšení modulu pružnosti v porovnání se totožnými vzorky bez stárnutí. Konkrétně se jednalo o nárůst 51,22 %, 62,81 % a 52,17%. V porovnání se vzorky bez doplňkových úprav (P2 a P4) vykázaly vzorky s obsahem popílku a grafitu, které prošly plazmatickou modifikací a stárnutím zároveň (PP2a a PP4a) zvýšení modulu pružnosti, a to o 18,81 % a 37,78 %. Obr. 4 Modul pružnosti v tahu pro jednotlivé hybridní pásky 3.2.2. Měření pevnosti v tahu Strana 8 / 15

Na obr. 5 je uvedena maximální tahová síla (pevnost) pro jednotlivé vzorky hybridních pásek. Jsou patrné poměrně výrazné rozdíly. Při vztažení na vzorek P1, tzn. pásky bez aditiv došlo u vzorku s mletým popílkem (P2) ke snížení pevnosti o 37,28 %. Vzorek s grafitem (P4) dosáhl téměř shodné maximální tahové síly. Pro plazmaticky modifikované vzorky došlo v případě popílku k poklesu o 14,90 % a v případě grafitu o 14,11 % v porovnání se vzorky bez úpravy U vzorků vystavených procesu stárnutí (P1a, P2a a P3a) došlo ke snížení maximální tahové síly o 11,73 %, 4,77% a 5,15% v porovnání se vzorky bez stárnutí. U vzorků, které byly plazmovány a prošly procesem stárnutí (PP2a a PP4a) došlo v případě popílku k mírnému snížení síly, ale v případě pásky obsahující grafit došlo k nárůstu maximální tahové síly o 5,20%. Obr. 5 Maximální tahová síla pro jednotlivé hybridní pásky 3.2.3. Relativní prodloužení do přetrhu Na obr. 6. jsou uvedeny hodnoty relativního prodloužení do přetrhu (tažnosti) pro jednotlivé vzorky hybridních pásek. U vzorků bez úpravy (P1, P2, P4) došlo v případě popílku ke snížení tažnosti oproti pásce bez aditiv a pásce obsahující grafit. U plazmatický modifikovaných vzorků nedošlo v případě popílku téměř k žádné změně a u grafitu se tažnost mírně snížila v porovnání s neplazmovaným vzorkem. U pásek prošlých procesem stárnutí (P1a, P2a a P4a) došlo ve všech případech ke snížení tažnosti, a to o 24,13 %, 20,19 % a 22,96 %. U vzorků prošlých plazmatickou modifikací a stárnutím (PP2a a PP4a) došlo v porovnání se vzorky bez úpravy ke snížení tažnosti o 18,33 % a 10,81 %. Strana 9 / 15

3.2.4. Tahové křivky Obr. 6 Relativní prodloužení pro jednotlivé hybridní pásky Jednotlivé tahové křivky (závislosti síly na relativním prodloužení) jsou téměř lineární až do oblasti porušení. Pro jednotlivé vzorky jsou uvedeny na obr. 7. Aditiva u vzorků P2 a P4 (popílek a grafit) neměla významný vliv na změnu relativního prodloužení. Poměr síly a prodloužení se výrazně změnil u vzorku P4 při porovnání se vzorkem bez aditiv (P1). U vzorků, které prošly procesem stárnutí (P1a, P2a a P4a), došlo ke snížení poměru síly a prodloužení v porovnání s totožnými vzorky bez stárnutí. U vzorků prošlých plazmatickou modifikací a procesem stárnutí (PP2a a PP4a) jsou patrné vyšší rozdíly, při porovnání se vzorky bez úpravy. U těchto vzorků došlo ke snížení hodnoty maximální síly a zároveň i ke snížení relativního prodloužení. Ke stejnému závěru vede porovnání vzorků PP2a a PP4a se vzorky PP2 a PP4, které byly pouze plazmaticky modifikované. Strana 10 / 15

Obr. 7 Závislost tahové síly na relativním prodloužení 3.3. Dynamická mechanická analýza (DMA) 3.3.1. Analýza reálného modulu (storage modulus) Modul pružnosti hybridních pásek obsahujících popílek se zvýšil v celém rozsahu teplot v porovnání s hybridními pásky bez aditiv. Maximálního navýšení modulu pružnosti bylo dosaženo v případě 10 % koncentrace popílku, kdy došlo ke zvýšení modulu pružnosti z hodnoty 18,1 GPa na 34,80 GPa při teplotě 60 C. Pro kompozity obsahující 1, 2, 3, 4 a 5 % popílku došlo k navýšení hodnoty modulu pružnosti o 30,38 %, 33,70 %, 48,61 %, 32,38 % a 92,26 %. V případě methylsilikonové pryskyřice obsahující shodné procentuální zastoupení popílku došlo k navýšení modulu pružnosti o 50,27 %, 22,65 %, 45,85 %, 30,54 % a 29,83 % při teplotě 60 C. Podle testů mechanických a dynamicko-mechanických testů bylo vybráno optimální aditivum a jeho koncentrace. Z testů se jako optimální jevilo použití popílku o hmotnostní koncentraci 3 %. Ohled byl kladen na zlepšení mechanických vlastností, ale zároveň také na jednoduchost přípravy. Právě tato koncentrace se jevila jako dobrý kompromis. Na obr. 8. je uvedena závislost reálné části komplexního modulu na teplotě. Je patrné, že v případě vzorků, které nebyly vystaveny procesu stárnutí (P1, P2, P4, PP2 a PP4), dosáhla hodnota reálné části komplexního modulu vyšších hodnot než u vzorků, které prošly procesem stárnutí (P1a, P2a, P4a, PP2a a PP4a). Dále vyšlo, že reálná část komplexního modulu dosahuje vyšší hodnoty u vzorků bez plazmatické modifikace (P1, P2 a P4). Pro vzorky plazmaticky modifikovanými (PP2 a PP4) vyšla hodnota reálné části komplexního modulu překvapivě nízká. Strana 11 / 15

3.3.2. Analýza ztrátového modulu Obr. 8 Reálný modul (storage modulus) Ztrátový model (loss modulus) určuje energii, která se v průběhu deformace změní na teplo. Souvisí s viskozitou a houževnatostí materiálu. Na obr. 9 je ukázán ztrátový modul v závislosti na teplotě. Počáteční ztrátový modul u vzorků prošlých procesem stárnutí (P1a, P2a, P4a, PP2a a PP4a) dosáhl vyšších hodnot v porovnání se vzorky bez stárnutí. Vyšší hodnoty počátečního ztrátového modulu jsou také u vzorků bez úpravy (P1, P2 a P4) při porovnání se vzorky plazmaticky modifikovanými (PP2 a PP4). S rostoucí teplotou došlo k postupnému snižování ztrátového modulu, přičemž rychlost klesání byla nejvyšší u vzorků bez úpravy (P1, P2 a P4). Z obr. 9. také vychází, že počáteční hodnota ztrátového modulu plazmovaných vzorků (PP2 a PP4) byla v porovnání s neplazmovanými vzorky (P2 a P4) nižší, což koresponduje s předchozími výsledky. Zdá se, že plazmatická modifikace rovingu snížila výslednou pevnost kompozitu, nicméně toto tvrzení bude nutné ještě ověřit dalšími měřeními. Pro případy bez a s plazmatickou modifikací dosahovaly vzorky obsahující mletý popílek (P2 a PP2) vyšších hodnot ztrátového modulu než v případě vzorků s obsahem grafitu (P4 a PP4). Strana 12 / 15

3.3.3. Analýza tan delta Obr. 9 Ztrátový modul (loss modulus) Tangens delta je definován jako poměr ztrátového a reálného modulu. Na obr. 10 je uvedena závislost tan delta na teplotě pro jednotlivé vzorky. Z obrázku je patrné, že s rostoucí teplotou došlo u všech vzorků ke snižování hodnoty tan delta, ale v daném rozmezí teplot se neobjevily žádné píky, tzn. není zde teplota skelného přechodu. 4. Závěr Obr. 10 Závislost tan delta na teplotě Strana 13 / 15

Snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu ukazují dobré vyplnění vlákenné struktury skelného rovingu v hybridních páskách epoxidou matricí, což má za následek dobré mechanické vlastnosti. Reálný modul je v případě neupraveného rovingu vyšší nežli u kompozitní pásky. Při tepelném namáhání dochází u skelného rovingu ke změně kinetické energie na energii potenciální a ztráta tuhosti je velmi rychlá. Naopak u kompozitní pásky dochází k daleko lepšímu zachování tuhosti. Ukázalo se, že plazmatická modifikace způsobila snížení reálného modulu kompozitní pásky. Hodnota reálného modulu byla vyšší u pásek, které neprošly procesem stárnutí než u pásek, které byly vystaveny procesu stárnutí. Teplota skelného přechodu se v daném intervalu teplot neobjevila. Modul pružnosti byl v případě pásek obsahující popílek o trochu nižší v porovnání s páskou bez plniva, konkrétně se jednalo o snížení o 3,59 %. Při použití grafitu nedošlo ke změně modulu pružnosti. V případě vzorků plazmaticky modifikovaných došlo ve všech případech k poklesu hodnoty modulu pružnosti, a to o 51,47 % u pásky bez plniva (PP1), o 47,58 % u pásky s mletým popílkem (PP2) a o 47,08 % u pásky s grafitem (PP4). U pásek prošlých procesem stárnutí došlo v porovnání s páskami bez procesu stárnutí k nárůstu modulu pružnosti o 51,22 % pro pásku bez plniva (P1a), o 62,81 % pro pásku s popílkem (P2a) a o 52,17 % pro pásku s grafitem (P4a). U pásek, které prošly procesem plazmování a stárnutí lze pozorovat nárůst modulu pružnosti o 18,81 % pro pásku bez aditiv (PP1a), o 63,63 % pro pásku s popílkem (PP2a) a o 37,78 % pro pásku s grafitem (PP4a). Maximální tahová síla byla v případě pásky obsahující popílek (P2) o 37,28 % vyšší v porovnání s páskou bez aditiv (P1). Páska s obsahem grafitu (P4) nevykazovala změnu v tahové síle oproti pásce P1. U všech vzorků, které byly plazmaticky modifikované byl pozorován pokles maximální tahové síly, a to konkrétně o 14,90 % pro pásku bez aditiv (PP1), o 9,16 % pro pásku s popílkem (PP2) a o 14,11 % pro pásku s grafitem (PP4). V případě vzorků prošlých stárnutím došlo ve všech případech ke snížení maximální tahové síly, a to konkrétně o 11,73 % pro pásku bez aditiv (P1a), o 4,77 % pro pásku s popílkem (P2a) a o 5,15 % pro pásku s grafitem (P4a). U pásek, které prošly plazmováním a zároveň procesem stárnutí, došlo v případě vzorku s grafitem (PP4a) k nárůstu maximální tahové síly o 5,20 %. Nicméně v případě pásky s grafitem (PP2a) došlo ke snížení maximální tahové síly. Tažnost se v případě použití popílku (P2) snížila a u grafitu (P4) se mírně zvýšila, nicméně se zvýšila i chyba měření. U plazmaticky modifikované pásky obsahující grafit (PP4) došlo k mírnému snížení tažnosti a naopak u pásky s obsahem popílku (PP2) se tažnost zvýšila. Procentuální změna tažnosti u pásek prošlých procesem stárnutí byla oproti páskám bez stárnutí 24,13 % pro pásky bez plniva (P1a), 20,19 % pro pásky s obsahem popílku (P2a) a 22,96 % pro pásky s obsahem grafitu (P4a). Pro pásky které byly plazmaticky modifikované a zároveň prošly procesem stárnutí došlo ke snížení tažnosti, a to ě o 18,33 % v případě pásky s popílkem (PP2a) a o 10,81 % v případě pásky s grafitem (PP4a). Strana 14 / 15

Tahová křivka byla pro pásky s obsahem popílku (P2) téměř shodná s pásky bez aditiv (P1). U pásek s obsahem grafitu (P4) došlo ke zvýšení poměru mezi tahovou silou a tažností. Na druhé straně u vzorků, které prošly procesem stárnutí (P1a, P2a a P4a), došlo ke snížení poměru mezi tahovou silou a relativním prodloužením při porovnání se shodnými vzorky bez stárnutí. U vzorků plazmaticky modifikovaných a zároveň prošlých procesem stárnutí (PP2a a PP4a) došlo ke snížení jak maximální tahové síly, tak hodnoty tažnosti, při porovnání se vzorky pouze plazmaticky modifikovanými (PP2 a PP4). Strana 15 / 15