JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha na různých stanovištích, nejvíce však na stanovištích ohrožených suchem. Les nízký najdeme jak ve větrolamech, tak na lužních stanovištích a nejvíce na štěrkopískových terasách severně od Znojma, které jsou v současné době začleněny do Natura 2000 (cca 1400ha). Les nízký tvoří zejména dřeviny dub zimní a akát. Většina území nese stopy pravěkého osídlení a jsou významnými archeologickými nalezišti a celé území je od nepaměti intenzivně využíváno. Většina lesa vzniklého z pařezových nebo kořenových výmladků je v současné době obhospodařována způsobem vedoucím k jeho přeměně na les vysoký vyjma výsušných stanovišť porostlých akáty. To znamená, že stávající pařeziny se předržují a těží se ve věku od 60let(akát) resp. 70let(dub) výše. Většina dubových pařezin se nyní velmi dobře přirozeně zmlazuje generativním způsobem. Na bohatších stanovištích se také objevuje generativní přirozená obnova akátu, ale na těchto stanovištích je lepší využít pro obnovu jiné dřeviny. Ekonomika lesa nízkého, resp. v předržených bývalých pařezinách se v současné době v oblasti Znojma jeví jako velmi výhodná. Průměrný výnos po odečtení těžebních nákladů se pohybuje okolo 100-150 tis. / ha, náklady na obnovu a výchovu jsou minimální. Ve vzniklém (akátiny) nízkém lese v současné době lze realizovat většinu výchovných zásahů tzv., samovýrobou nebo není nutná vůbec. V klasickém pařezovém hospodářství by však výnosy z půdy byly větší, protože zde se předpokládá nižší obnovní doba. Jako výhodnější by se jevilo pěstování lesa středního a to zejména proto, že je zde zaručena i generativní obnova, a to v riziku měnících se klimatických podmínek považujeme za velmi důležité. Úspěch tohoto způsobu hospodaření však předpokládá jeho trvalost, což je v podmínkách státního vlastnictví, kde se často mění lesní hospodáři a podmínky bez kontinuity a tedy s různými náhledy na problematiku, věc velice riziková. Z tohoto důvodu nízký les sám vzniká a je podporován způsobem hospodaření na extrémních, zejména akátových stanovištích. O středním lese lze uvažovat jako o alternativě postupné přeměny současných mlazin generativního přirozeného původu v závislosti na potřebách energetických zdrojů pro společnost. Na toto rozhodnutí však je asi tak 20 let a to z důvodů, že v oblasti vhodné pro tento způsob hospodaření byl asi před 15 lety snížen stav vysoké zvěře více jak 13x. Teprve po tomto zásahu se objevila spontánně přirozená obnova dubu na rozsáhlých plochách a hlavní rozhodnutí, zda mladé porosty začít přeměňovat na les střední bude až v jejich věku 30-40let podle jejich vzrůstu, kdy bude čas vybrat kostru generativního porostu a zbytek využít jako energetický zdroj. Do té doby by však měla být upravena legislativa, která by umožnila bezproblémově využívat tyto způsoby hospodaření. ÚVOD Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správy Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha na různých stanovištích, nejvíce však na stanovištích ohrožených suchem. Les nízký najdeme jak ve větrolamech, tak na lužních stanovištích a nejvíce na štěrkopískových terasách severně od Znojma, které jsou v současné době začleněny do Natura 2000 (cca 1400ha). Les nízký tvoří zejména dřeviny dub zimní a akát. Ostatní dřeviny nejsou v podmínkách LS Znojmo významné a jen v některých případech doplňují celkovou mozaiku porostů pařezového nebo
kořenového původu, jako některé druhy topolů, osik, olše a lípy. Části území s rozsáhlými pařezinami nesou stopy pravěkého osídlení a jsou významnými archeologickými nalezišti. Celé území je tedy od nepaměti intenzivně využíváno a rostlinný pokryv je zcela přizpůsoben potřebám člověka. Vzhledem k přírodním podmínkám a osídlení v oblasti Znojemska byl zde les využíván především jako zásobárna energie paliva. S introdukcí akátu význam lesa jako zdroje palivového dřeva ještě vzrostl pro jeho výmladnou schopnost a snášení extrémních přírodních podmínek, kterými jsou zejména mělké vysychavé půdy. Když společnost přešla na spalování fosilních paliv, poptávka po palivovém dřevě se snížila na minimum. Logickým vyústěním tohoto stavu bylo, že se změnil způsob obhospodařování nízkého lesa, který byl označen jako nežádoucí. To se odrazilo v zákonných předpisech a také v LHP byl rozsah porostů vegetativního původu záměrně zkreslován. Stávající pařeziny se předržovaly a těžily se ve věku nejdříve od 60let výše. Většina lesa vzniklého z pařezových nebo kořenových výmladků je v současné době obhospodařována způsobem vedoucím k jeho postupné přeměně na les vysoký generativního původu vyjma extrémních stanovišť porostlých akáty. LES NÍZKÝ Zvýšená poptávka po palivovém dříví, zejména ze sousedního Rakouska znovu nastolila otázku, zda se vrátit k pěstování nízkého lesa. I přes stávající hospodářskou krizi se dosud udržuje cena listnatého tvrdého paliva na vysoké výši. Výnosy po odečtení nákladů na těžbu za dřevo z pařezin se pohybují okolo 100 až 150 tisíc Kč/ha a náklady na obnovu jsou minimální. Ve vzniklém nízkém lese v současné době lze realizovat většinu výchovných zásahů tzv. samovýrobou, nebo není nutná vůbec. Odpadají tedy i náklady na výchovu porostů. Pokud bychom uvažovali s 30letým obmýtím pařezin a toto srovnáme se smrkovým hospodařením, tak jsou již výnosy z půdy minimálně srovnatelné. Přesto za stávající energetické náročnosti současné společnosti bude zdroj energie z lesa jen doplňková záležitost, a proto poptávka po palivu z lesa bude podléhat výrazným výkyvům a výhradní orientace na produkci paliva je proto značně riziková. Z tohoto důvodu je podstatně lepší se orientovat na střední les v oblastech, kde jsou k tomuto způsobu hospodaření vhodné podmínky. Tento způsob by i mohl vyhovovat současným zákonným předpisům. Podle převládajících dřevin a charakteru stanoviště se způsoby hospodaření nízkého a středního lesa výrazně odlišují. V oblastech Znojemska přírodní lesní oblasti 33 Předhůří Českomoravské vrchoviny je nejvíce lesa pařezového původu v chlumní části na štěrkopískových terasách a tedy vysychavých stanovišť. Na extrémních stanovištích s mělkou půdou převládají akátové pařeziny, na stanovištích s hlubokou půdou jsou to dubiny. V PLO 35 Dolnomoravské úvaly již v porostech nízkého lesa převládá akát. ZPŮSOB PŘECHODU NA LES STŘEDNÍ - DOUBRAVY V dubinách nízkého lesa převládá dub zimní. Dub letní, pokud byl uměle vysazen, v pozdějším věku výrazně trpí nevyhovujícím prostředím, začíná od vršku koruny usychat a přirozeně se téměř nezmlazuje. Dub zimní se v předržených pařezinách téměř všude zmlazuje generativně i pod porosty, pokud stanoviště neovládne podrost babyky nebo jiné keře. Pařezová a kořenová výmladnost ve vyšším věku, v němž se dnešní pařeziny obnovují, již nemá tu sílu. Většina těchto míst byla začleněna do Natury 2000 a ochrana přírody má představu o zachování pařezového hospodářství. Pro soukromé nízké lesy začleněné do Natury 2000 je možné pobírat podle nařízení vlády 148/2007Sb. 60 /ha/rok, což se téměř kryje s předpokládanými ročními výnosy z porostů rostoucími na těchto pozemcích. S ohledem na situaci se nabízí možnost přejít postupně na střední les pomocí podpory
generativní přirozené obnovy s tím, že po dosažení vzrůstu vhodného pro obnovu pařezovým způsobem (asi 30-40 let) se vyberou vitální jedinci, kteří budou tvořit základ první etáže v počtu asi 200 stromků /ha a zbytek se smýtí. V tomto stádiu vývoje by ještě ponechané stromy neměly zavlčet a trpět náhlým osluněním. Navíc by rychle rostoucí výmladková spodní etáž rychle zakryla kmeny kostry porostu. V dalším obmýtí pařezin by se již mohla doplňovat horní etáž ponecháváním stromů generativního původu. Horní etáž by mohla mít dobu obmýtí asi kolem 140 let. Podobný způsob byl presentován na semináři o středním lese pořádaným v Moravském Krumlově v roce 2007 jako příklad hospodaření ve středním lese ve Francii. Tento způsob by vyhověl ochraně přírody a současně by zachoval zdroj kvalitního semenného materiálu pro generativní obměnu, která je nutná pro zachování vitality a variability v zájmu přirozené reakce na měnící se klimatické podmínky a současně by vytvořil pro budoucí generace i zdroj kvalitní dřevní suroviny. Má to však i svá rizika spočívající v tom, že hospodaření v lesích ve státním vlastnictví podléhá mnohem více módním vlnám a přechod na plně funkční střední les v tomto případě je záležitost nejméně dvou generací lesníků a tedy různých lidí s různým náhledem na tuto problematiku. Další riziko spočívá v tom, že se nepodaří udržet spárkatou zvěře na současné nízké úrovni. V této oblasti lesa pařezového původu se zdařilo asi před 10ti lety stavy této zvěře snížit více jak 10x. Do této doby v pařezinách téměř žádná přirozená obnova nevydržela a tak se zde prováděly velmi nákladné převody pařezin na vysoký les. Proto je tady jen málo porostů středního věku vzniklých přirozenou obnovou a nedá se o nich uvažovat jako o základu pro hospodaření podporující střední les. Z toho plyne, že na zásadní rozhodnutí je čas asi tak 20 let, kdy rozsáhlé současné mlaziny začnou být vhodné pro převod na les střední. Převod starých porostů z předržené pařeziny na les střední formou ponechání kostry porostu a podporou zmlazení, nese značné riziko v zavlčení kmenů starých stromů a zasychání korun. Navíc není dost vhodných stromů odpovídající kvality, které by mohly tvořit tyto kostry porostu. Zejména hniloba ze starých pařezů je přítomná ve většině starých stromů a nemělo by smyslu tyto stromy dále podporovat. Bez přímé podpory v legislativě a ekonomickém prostředí s poptávkou po energii ze dřeva má však tento způsob hospodaření ve státních lesích malou šanci na úspěch. Jak jsou to vratké prognózy napovídá příklad, že za současné finanční krizi došlo k výrazného poklesu poptávky po tvrdém palivovém dříví. A i když cena příliš neklesla, tak toto dřevo stále patří k nejlevnějšímu zdroji energie. AKÁTOVÝ LES NÍZKÝ V akátinách je situace odlišná. Zde se téměř výhradně akát obnovuje pařezovými nebo kořenovými výmladky, přičemž výhodnější kořenovou výmladnost je třeba mnohde podpořit zraňováním půdy. Akát roste i na tak extrémních stanovištích, kde jiné dřeviny nerostou nebo se nedají efektivně využívat. Výchovné zásahy se neprovádějí, nebo jen formou samovýroby. Převody na vysoký les jsou velice nákladné a málo úspěšné. Přesto nám daly jeden poznatek. Po několikaletém potlačování výmladků se začne prosazovat generativní obnova akátu ze zásob semen v půdě, které jinak v hustých výmladcích nemají šanci. Žádanou kvalitní akátovou kulatinu lze získat jen v porostech rostoucích na hlubokých půdách a především v porostech nevyčerpaných opakovanou výmladností a tedy relativně mladých. To znamená, že bude nutné uvažovat alespoň o částečné podpoře generativní obnovy a to na podobném principu středního lesa, jak byl popsán výše ve středním lese doubrav. Bude to však vyžadovat více nákladů při zajišťování generativních jedinců, a to jednak jejich podporou při obnově porostu, tak další výchovou spočívající v odstraňování netvárných jedinců. Kvalitních jedinců s cílovou tloušťkou kulatin lze dosáhnout asi kolem 80 let věku. Předržené pařeziny z akátu tohoto stáří kolem 80let již bývají hodně znehodnoceny středovou hnilobou. Na
bohatých lužních půdách s dosažitelnou vodou však mohou růst jiné, cennější listnáče a podpora nízkého či středního lesa na těchto půdách se bude pečlivě zvažovat. ZÁVĚR Na LS Znojmo se hospodaří a bude hospodařit na odpovídajících stanovištích s lesem nízkým nebo středním zejména tam, kde je to ekonomicky výhodné. Dalším předpokladem je úprava legislativy a přijetí tohoto způsobu hospodaření jako zcela běžný a ekonomický způsob. Hlavně ekonomická výhodnost a v případě státního lesa i legislativní opatření budou stimuly k vývoji způsobu hospodaření v nízkém lese. Avšak bez odpovídající, dostatečně vysoké a trvalé poptávky po palivovém dříví, která udrží ceny tohoto sortimentu na dostatečné výši, bude stav nízkého a středního lesa upadat. PŘÍLOHY: Obr. 1. Vlevo prosychající Dub letní uměle vysazený s nutnou umělou obnovou 736D11, vpravo vitální Dub zimní pařezového původu 737A12
Obr. 2. Po dubu letním je nutná umělá obnova. V pozadí prosychající Dub letní 736D11 Obr. 3. Přirozená obnova Dubu zimního 737A1 a 737A12
Obr. 4 Jednoroční akátové výmladky 943J7 Obr. 5. Pětiletá akátová pařezina 929H1
Obr. 6 Osmileté akátové výmladky z větší části kořenového původu 929G1a Obr. 7 Dvaceti čtyřletá akátová pařezina 904C3
Obr. 8. 65letá akátová předržená pařezina 929B7 určená k obnově.