TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití recirkulačních systémů (RAS) při odchovu plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00467 1

Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: FISH Farm Bohemia s.r.o. Adresa: IČ: 28814215 Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: Rokytno 202, 533 04 Rokytno CZ.1.25/3.4.00/13.00467 Využití recirkulačních systémů (RAS) při odchovu plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 30. 5. 2014 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 30. 5. 2014 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: Ing. Pavel Lepič Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2

Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Miloslav Černý 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3

Obsah: 1. CÍL... 5 1.1. Co je cílem pilotního projektu... 5 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie... 5 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování... 5 2. ÚVOD... 6 3. MATERIÁL A METODIKA... 9 3.1. VODŇANY... 9 3.2. ROKYTNO... 10 3.3. Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik... 12 3.4. Statistické vyhodnocení... 12 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY... 13 4.1. VODŇANY... 13 4.2. ROKYTNO... 15 5. ZÁVĚR... 15 6. PŘÍLOHY... 17 4

1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Tento pilotní projekt navazuje na dva pilotní projekty realizované v letech 2011 až 2012 zaměřené na odchov parmy obecné (pilotní projekt reg. č. CZ.1.25/3.4.00/10.00320 - Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období) a podoustve říční (pilotní projekt reg. č. CZ.1.25/3.4.00/11.00373 - Řízená reprodukce a odchov plůdku podoustve říční (Vimba vimba) v kontrolovaných podmínkách) v recirkulačních systémech. Stejně jako v předchozích případech bylo cílem i tohoto pilotního projektu ověření úspěšnosti využití kombinované technologie odchovu plůdku ostroretky stěhovavé z extenzivního rybničního prostředí v mimovegetačním období v kontrolovaných podmínkách. Samotné realizaci pilotního projektu předcházel výtěr generačních ryb, inkubace jiker a odchov plůdku v rybnících. Při umělé reprodukci byly použity poznatky získané u jiných reofilních druhů ryb (parma obecná a podoustev říční). Převážně se jednalo o přípravu generačních ryb v předvýtěrovém období s využitím stimulace výtěru pomocí proudění vody a následně i hormonální stimulace jikernaček k dosažení synchronní ovulace. Propracována byla také technika odlepkování jiker před vlastní inkubací. Získaný váčkový plůdek byl následně vysazen do předem připravených plůdkových rybníků. Ke konci vegetačního období byl plůdek vyloven a vysazen jednak do kontrolovaných podmínek prostředí s využitím různého teplotního režimu a pro srovnání část plůdku odchovávána i nadále přes zimní období v rybničních podmínkách. 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost testované technologie spočívá ve využití recirkulačních systémů k odchovu ryb, které jsou v daném typu technologie netradiční a zároveň dokážou využít potenciál těchto systémů. Odchovem plůdku ostroretky stěhovavé v kontrolovaných podmínkách prostředí v různém režimu přes zimní období lze dosáhnout vyššího procenta přežití a získat životaschopnější, větší a vyrovnanější násadový materiál. 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Zavedením umělého odchovu ostroretky stěhovavé v kontrolovaných podmínkách prostředí dojde ke zvýšení rentability produkce s ohledem na vyšší cenu plůdku ostroretky vzhledem k její větší velikosti a dostupnosti v jarním období. 5

V současné době patří ostroretka (podobně jako podoustev říční a další druhy ryb) v České republice do kategorie vulnerable zranitelných druhů ryb, u kterých dochází k poklesu početnosti populací. Zavedením kombinovaného odchovu dojde ke zvýšení rentability produkce díky větší velikosti i přežití. Z dlouhodobého hlediska dojde ke zvýšení početnosti tohoto druhu ryb ve volných vodách ČR. Pro rybářské podniky je to příležitost diverzifikace produkce a větší rentability s ohledem na vyšší cenu plůdku ostroretky v jarním období. 2. Úvod Zhoršením kvality vody, vlivem eutrofizace a kontaminace toků toxickými polutanty, kanalizace a fragmentace toků či budování příčných bariér na tocích (vodních elektráren, údolních nádrží, jezů) na území celé Evropy (včetně ČR) během druhé poloviny 20. století došlo k poklesu diverzity rybích společenstev (Gatz a Harig, 1993). Během tohoto období rapidně klesla početnost i tzv. klíčových druhů ryb, mezi něž patří ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus L.), podoustev říční (Vimba vimba L.) a parma obecná (Barbus barbus L.) (Lelek, 1987; Philippart, 1987; Lusk, 1995, 1996; Mann, 1996; Peňáz a kol., 2002, 2003). Výše uvedené faktory měly přímý devastační účinek buď přímo na přežívání ryb, nebo na stav lokalit přirozeného výskytu těchto druhů ryb. Došlo k omezení migrace ryb, dostupnosti potravních zdrojů, trdlišť, úkrytů, zimovišť pro tyto rybí druhy v toku apod. Na mnoha tocích ČR došlo k narušení či zničení tzn. parmového pásma volných vod. Pod údolními nádržemi velmi často došlo k přeměnění parmového na pstruhové či lipanové rybí pásmo vlivem nastolených nižších teplot vody na těchto lokalitách (Lusk, 1996), což je způsobeno především vypouštěním spodní vody z údolních nádrží. Základem zvýšení produkce ostroretky stěhovavé obdobně jako jiných druhů ryb je provádění výtěrů a odchov hlavně raného plůdku v kontrolovaných podmínkách prostředí. Z důvodu snížení četnosti ostroretky stěhovavé nejen u nás, ale i v zahraničí, se problematice technologie reprodukce a chovu věnují i v jiných evropských státech, například v Rakousku Herzig a Winkler (1985, 1986), v Bělorusku Kurapova (2001), v Estonsku Erm a kol. (2003), v Rusku Serpunin a kol. (2004) a mnoho dalších autorů. V poslední době se asi nejvíce této rybě věnovali v Polsku (Buras a Wolnicki, 1996; Hliwa a kol., 2003a,b; Myszkowski a kol., 2000a,b, 2002, 2006; Wolnicki, 1995, 1996, 2000; Wolnicki a kol., 2000 a další). 6

Baras, E., Philippart, J.C., 1999 Adaptive and evolutionary significance of a reproductive thermal threshold in Barbus barbus. J. Fish Biol., 55: 354-375 Baruš, V., Černý, K., Gajdůšek, J., Hensel, K., Holčík, J., Kálal, L., Krupauer, V., Kux, Z., Libosvárský, J., Lom, J., Lusk, S., Moravec, F., Oliva, O., Peňáz, M., Pivnička, K., Prokeš, M., Ráb, P., Špinar, Z., Švátora, M., Vostradovský, J., 1995. Mihulovci (Petromyzontes) a Ryby (Osteichthyes) (2), Fauna ČR a SR, ACADEMIA, Praha, 693 s. Blahák, P., Lusk, S., 1995, Maximum age and size of Chondrostoma nasus, Fol. Zool.: 44 (1): 21-24 Cieśla, M., Konieczny, P. Pozyskiwanie tarlaków świnki (Chondrostoma nasus L.)z wód otwartych i inkubacja ikry. In: Jakucewicz H., (red) II krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, 2-3.02.2000, Wydawnictwo PZW, Warszawa, 64-70 Fiala, J., 2001. Možnosti intenzivního odchovu plůdku vybraných reofilních druhů ryb. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, Agronomická fakulta, Brno, 133 s. Fiala, J., Spurný, P., Tichý, T. 2008. Intenzivní metody odchovu plůdku a násadového materiálu ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus L.). Edice metodik JU VÚRH, č. 86, 12 s. Gatz, J.A., Harig, L.A., 1993. Decline in the Index of Biotic Integrity of Delaware Run, Ohio, over 50 Years. Ohio Journal of Science 93: 95 100. Hamáčková, J., Lepič, P., Policar, T., Kozák, P., Stanny, A.L., 2006. Vliv intervalu krmení na počáteční růst podoustve říční (Vimba vimba L.). Bulletin VÚRH Vodňany 42 (1): 3 8. Hochman, L., 1964. Plodnost ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus L.) v řece Oslavě. Zool. Listy 14 (1): 71-83. Hochman, L., Peňáz, M. 1989 Výtěr a odchov plůdku ostroretky stěhovavé. Bul VÚRH Vodňany. 34:2-16 Huber, M.a Kirchhoferl, A., 2001, Reproductive success of nase (Chondrostoma nasus L.) and its influence on population dynamics Large Revers. 12 (2 4), Arch. Hydrobiol. Suppl. 135/2 4, s. 307-330 Kamer, E.., Keckeis, H., Bauer Nemeschkal, E. 1998 Temperature induced changes of surfoval, development and yolk partitioning in Chondrostoma nasus. Journal of Fish. Biol 53 ss. 658-682 Lelek, A., 1987. Threatened fishes of Europe. The freshwater fishes of Europe, Volume 9, AULA-Verlag, Wiesbaden, Německo, 343 s. Lusk, S., 1995. The status of Chondrostoma nasus in waters of the Czech Republic. Folia Zoologica 44 (Supplementum 1): 1 8. Lusk, S; Jurajda, P; Peňáz, M, 1995, Age structure in spawning shoals of Chondrostoma nasus. Fol. Zool.: 44 (1): 25-34 Lusk, S., 1997, Growth potential of nase, Chondrostoma nasus in ponds: FOLIA ZOOLOGICA, 46, 1:111-116 Lusk, S; Povz, M; Peňáz, M: 1997. Changes in the age structure of spawning shoals of Chondrostoma nasus in the Medvode reservoir (River Sava, Slovenia). II International Symposium on the Biology of the Genus Chondostroma Agassiz 1835 Location: BONN, GERMANY OCT 10-13, 1996, Fol. Zool., 46 (1): 97-101 Mann, R.H.K., 1996. Environmental requirements of European non-salmonid fish in rivers. Hydrobiologia 323: 223 235. 7

Ovidio, M.1; Philippart, J. C., 2008, Movement patterns and spawning activity of individual nase Chondrostoma nasus (L.) in flow-regulated and weir-fragmented revers. JOURNAL OF APPLIED ICHTHYOLOGY, 24 (3):256-262 DOI: 10.1111/j.1439-0426.2008.01050.x Peňáz, M., 1974. Early development of the nase carp, Chondrostoma nasus (Lineaus, 1758) Zool. listy 23: 275-288. Peňáz, M., Jurajda, P. 1993, Fish assemblages of the Morava River: longitudinal zonation and protection. Folia Zool.., 42 (4): 317-328. Prokeš, M; Peňáz, M., 1978, Course of spawning, early development and longitudinal growth of nase carp, Chondrostoma nasus, in Rokyta and Jihlava Revers. Fol. Zool., 27 (3): 269-278 Souchot, Y., Tissot, L. 2012. Synthesis of thermal tolerances of the common freshwater fish species in large Western Europe revers. Knowledge and management of aquatic ecosystems. 405 (03) DOI: 10.1051/kmae/2012008 Wolnicki, J., Górny, W., 1994 Termiczne optimum vzrostu mladocianej świnki, Chondrostoma nasus L. Komunikaty Rybackie, 2:18-19. Wolnicki, J, Górny, W. 1994. Podchów wylegu świnki, Chondrostoma nasus L., w warunkach kontrolowanych. Cz. I. Przebieg i wyniki. komunikaty Rybackie 3: 6-7. Wolnicki, J, Myszkowski, L. 1998 Growth and surfoval of larval nase Chondrostoma nasus (L) fed different diets at two water temperatures. European Aquaculture Society Speciál Publication 26: 276-277 Wolnicki, J, Myszkowski, L. 1998. Kontrolowany podchów wylęgu klenia i świnki na paszy wylę podchowany jako materiál obsadowy. /In: Jakucewicz H., Sonda R. (res) I krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, 10-11.02.1998, Wydawnictwo PZW, Warszawa, 79-84 Wolnicki, J, Myszkowski, L. 1999. Comparision of surfoval, growth and stress resistence in juvenilie nase Chondrostoma nasus (L.) fed commercial starters. European Aquaculture Society Speciál Publication 27: 256-257 Wolnicki, J, Myszkowski, L, Kwiatkowski, S. 1999. Wylęg podchowany bolenia, klenia, świnki i zlotej orfy jako materiaļobsadowy do stawowej produkcji narubou jesiennego. Komunikaty Rybackie 1: 8-10 Wolnicki, J., 2000. Moźlivości produkcji materiału obsadowego karpiowatych ryb reofilnych w warunkach kontrolowanych (Posumowanie wyników badańz lat 1992-1999). In: Jakucewicz H., (red) II krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, 2-3.02.2000, Wydawnictwo PZW, Warszawa, 165-173. Wolnicki, J., 2005., Intensive rearing of early stages of cyprinid fish under controlled conditions. Archive sof Polish Fisheries, 13 (1): 5-87. 8

3. Materiál a metodika Metodika tohoto pilotního projektu je téměř shodná s metodikou pilotního projektu realizovaného v letech 2012-2013 a zaměřeného na odchov podoustve říční v recirkulačních systémech. Tato jednotná metodika pokusu umožní v následujících letech porovnání úspěšnosti dané technologie odchovu u několika říčních druhů ryb. Po úspěšné realizaci umělého výtěru, inkubaci jiker a následném odchovu v rybničních podmínkách byl plůdek ostroretky v druhé polovině měsíce září vyloven a přemístěn do venkovních žlabů a následně do nádrží recirkulačních systémů v objektech FISH Farm Bohemia s.r.o. v Rokytnu a FROV JU ve Vodňanech. Zde byla testována technologie odchovu plůdku ostroretky stěhovavé s možností využití oteplené vody. Jako kontrola probíhal odchov jedné skupiny plůdku ve žlabech s teplotou vody kopírující průběh teploty vody přes zimní období v řece resp. v experimentálním rybníku u partnera projektu ve Vodňanech. 3.1. VODŇANY Tato experimentální část byla zaměřena na zjištění vlivu čtyř různých teplot na produkční charakteristiky plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) v podzimním a zimním období při využití intenzivních podmínek odchovu a experimentálního prostředí. Mezi nejdůležitější produkční charakteristiky v praxi slouží určení a hodnocení koeficientu konverze krmiva (FCR Food Conversion Ratio), specifické rychlosti růstu (SGR Specific Growth Rate) a koeficientu kondice (CF Condition Factor). K pokusu byl použit půlroční plůdek ostroretky stěhovavé pocházející z extenzivního rybničního chovu. Vlastnímu experimentu předcházela adaptační fáze v délce deseti dnů, během které byly ryby rovnoměrně rozděleny do 12 nádrží o objemu 250 l v recirkulačním experimentálním zařízení Fakulty rybářství a ochrany vod, 389 01 Vodňany, Suchomelka 1336 (GPS: 49 9'15.779"N, 14 10'7.633"E). Teplota vody při nasazení byla 13,9 C, obsah kyslíku 9,2 mg.l 1. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 2,49±0,40 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4000 ks.m 3 (9,96 kg.m 3 ) ve všech nádržích. Samotný experiment byl zahájen 1.10.2013. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a 9

zaznamenávána teplota vody ( C), obsah kyslíku (mg.l -1 ), hodnota ph, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). V průběhu adaptační fáze byly ryby postupně navykány na suché peletované krmivo (Aller Futura MP EX, velikost pelet 0,7 mm a 1,0 mm, ALLER AQUA A/S, Dánsko) a převedeny na požadované testované teplotní rozhraní: průtok (přirozeně se vyvíjející teplota vody dle teploty vody v řece Blanici napájející experimentální zařízení), 15 C, 18 C a 21 C. Pro každou teplotu byla zřízena tři opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Ostroretky začaly ochotně přijímat suché krmivo 4.- 5. den po nasazení. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 50 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001 g. Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03 ml.l -1. V intervalu 2 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovení, vědrem a rýžákem na čištění. 3.2. ROKYTNO Tato část byla zaměřena na zjištění vlivu dvou různých teplot na produkční charakteristiky plůdku ostroretky stěhovavé v podzimním a zimním období při využití intenzivního odchovu v praktických podmínkách rybí farmy FISH Farm Bohemia s.r.o, Rokytno (GPS: 50 6'17.409"N, 15 53'3.160"E). K pokusu byl použit půlroční plůdek ostroretky stěhovavé pocházející z extenzivního rybničního chovu. Deset dní před vlastním pokusem byly ryby rovnoměrně rozděleny do 6 nádrží. V průběhu prosince byly původní nádrže nahrazeny novými, které lépe odpovídaly požadavkům dané recirkulační technologie a nárokům testovaných ryb. Během odchovu docházelo k drobným 10

technologickým úpravám odchovného systému, aby lépe vyhovoval odchovným nárokům ostroretky. Teplota vody při nasazení byla 14,7 C, obsah kyslíku 9,6 mg.l 1. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 2,49±0,40 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4000 ks.m 3 (9,96 kg.m 3 ) ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody ( C), obsah kyslíku (mg.l 1 ), hodnota ph, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). Samotný experiment byl zahájen 15.10.2013. V té době již plůdek plně přijímal suché krmivo (Aller Futura MP EX, velikost pelet 0,7 a 1,0 mm, ALLER AQUA A/S, Dánsko) a byl adaptován na dvě odchovné teploty (15 C a 21 C). Pro každou teplotu byla zřízena tři opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, 92289 Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 50 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, 72336 Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001 g. Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03 ml.l 1. V intervalu 2 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovování, kýblem a rýžákem na čištění. 11

3.3. Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik FCR = a/b 100 (a = hmotnost spotřebovaného krmiva; b = přírůstek za sledované období) SGR = [ln(a) ln(b)]/d 100 (%.den 1 ) (a = hmotnost obsádky na konci sledovaného období + hmotnost uhynulých ryb ve sledovaném období; b = hmotnost obsádky na začátku sledovaného období; d = délka sledovaného období ve dnech) CF = a/c 3 100 (a = kusová hmotnost; c = celková délka těla longitudo totalis) 3.4. Statistické vyhodnocení Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 9.0 CZ (StatSoft Inc., 2300 East 14th Street, Tulsa, OK 74104, USA). Vyhodnocení vlivu teplot na vývoj hmotnosti, délky a produkčních charakteristik (SGR, FCR a CF) bylo provedeno pomocí hierarchické a multifaktoriální analýzy variance (hierarchical ANOVA, two-way ANOVA) následované Tukeyho HSD (pro shodné N v případě shodného počtu pozorování, pro nestejné N v případě odlišného poštu pozorování) testem mnohonásobného porovnávání. Předpoklady použití ANOVy byly provedeny ověřením normality (Kolmogorov-Smirnovův test) a homoskedasticity (Cochran-Bartlettův test a Levenův test) dat. Nebyly-li předpoklady použití ANOVy splněny, byla provedena logaritmická transformace dat. Pro zjištění závislosti CF na délce a hmotnosti a SGR na FCR byla využita lineární a nelineární regresní analýza a 3D regresní analýza. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti α = 0,05, pokud není uvedeno jinak. Data jsou zobrazena ve tvaru mean±sem (průměr±sem Standard Error of Mean standardní chyba průměru). 12

4. Výsledky a závěry 4.1. VODŇANY Vliv rozdílné teploty vody na individuální přírůstek hmotnosti se projevil již v prvním kontrolním období. Signifikantně vyšší průměrná kusová hmotnost plůdku byla prokázána u teploty 15 C a 18 C v porovnání s teplotou venkovní vody (P<0,05). Také přírůstek hmotnosti u teploty 21 C byl signifikantně vyšší oproti všem ostatním teplotám. Mezi teplotami 15 a 18 C rozdíl zjištěn nebyl. Průměrná kusová hmotnost plůdku v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) dosáhla hodnot 3,83±0,56 g; 3,31±0,51 g; 3,20±0,56 g a 2,81±0,42 g. V druhém kontrolním období byla nejvyšší průměrná kusová hmotnost dosažena při odchovné teplotě 21 C. Signifikantní rozdíl byl prokázán mezi všemi skupinami (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) činily 5,17±0,88 g; 3,82±0,71 g; 3,37±0,52 g a 2,96±0,48 g. V dalších kontrolních obdobích dosahovala jednoznačně nejvyšších hodnot průměrné hmotnosti skupina ryb chovaných na teplotě vody 21 C. Signifikantní rozdíly v dosažené průměrné kusové hmotnosti byly stále statisticky průkazné mezi všemi odchovnými teplotami (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) na konci experimentu činily 16,71±3,46 g; 9,26±2,14 g; 6,15±1,20 g a 2,85±0,47 g. Mortalita ostroretek ze všech teplotních variant za celé období experimentu dosáhla hodnoty 8,96%. Toto vysoké procento ztrát bylo způsobeno havarijním úhynem ryb na teplotě 21 C a 18 C ve třetím období experimentu. K tomuto úhynu došlo v důsledku celkového kolapsu recirkulačních systémů, který byl způsoben náhlým výpadkem elektrického proudu a selháním záložních zdrojů. Po odečtení těchto havarijních ztrát byla mortalita v jednotlivých teplotních variantách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) na konci experimentu 2,22%, 1,63%, 1,80% a 1,66%. Celkové ztráty pak dosáhly hodnoty 1,84%. Většina z uvedených ztrát byla v důsledku mechanického poškození, ke kterému došlo při kontrolním přelovení ryb na konci jednotlivých období. Nejvyšších hodnot SGR téměř ve všech obdobích dosahovala skupina ryb odchovávaná při teplotě vody 21 C. Propad hodnoty SGR ve čtvrtém období u dané skupiny byl zapříčiněn ztrátami v třetím období. V posledním období byla nejvyšší hodnota SGR 0,854±0,086 u skupiny ryb odchovávané při teplotě vody 18 C. U skupiny ryb na teplotě kopírující venkovní 13

průběh teploty vody došlo ve druhé polovině experimentu (od čtvrtého období až do konce) k hmotnostnímu úbytku obsádky a tím pádem i k dosažení záporných hodnot SGR. Přehled všech hodnot SGR zobrazuje tab. č. 5. Nejnižších hodnot FCR v prvních třech obdobích dosahovala dle očekávání skupina 21 C. Vlivem výše zmíněných ztrát došlo k výraznému zvýšení hodnoty FCR ve čtvrtém období. V pátém a šestém cyklu se pak hodnoty vrátily do původních mezí. U skupin 15 C a 18 C byly hodnoty FCR neúměrně vysoké v prvních třech obdobích experimentu. V druhé polovině experimentu se pak postupně přibližovaly hodnotám skupiny 21 C. V závěru sledování se hodnoty FCR u všech skupin téměř vyrovnaly. Bližší údaje o hodnotách FCR jsou uvedeny v tab. č. 7 a grafu č.3. 14

4.2. ROKYTNO Vliv odchovné teploty na dosaženou průměrnou kusovou hmotnost se projevil již v prvním kontrolním období. Byl prokázán statisticky průkazný rozdíl v dosažené průměrné kusové hmotnosti prvního kontrolního období mezi odchovnými teplotami. Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 21 C 4,05±0,84 g a při teplotě 15 C 2,97±0,55 g. Trend dosažení lepších růstových výsledků při teplotě 21 C byl signifikantní i v dalších kontrolních obdobích (P<0,05). Průměrná kusová hmotnost ve druhém kontrolním období činila při teplotě 21 C a 15 C 6,54±1,42 g a 3,37±0,86 g. Ve třetím kontrolním období byla průměrná kusová hmotnost při teplotě 21 C 8,84±1,91 g a při teplotě 15 C 4,46±0,80 g. Podobný vývoj růstu průměrné kusové hmotnosti pokračoval až do konce experimentu, kdy bylo dosaženo hodnot 12,41±3,00 g pro teplotu 21 C a 7,09±1,59 g pro teplotu 15 C. Mortalita v jednotlivých teplotních variantách (21 C a 15 C) na konci experimentu dosáhla hodnot 2,23% a 0,70%. Celkové ztráty pak dosáhly hodnoty 1,47%. Většina z uvedených ztrát, podobně jako ve Vodňanech, byla způsobena mechanickým poškozením ryb při kontrolním přelovení ryb na konci jednotlivých období. Rozdíl v hodnotách SGR na počátku experimentu byl téměř trojnásobný ve prospěch skupiny 21 C oproti skupině 15 C. Postupně se tento rozdíl snižoval a ve čtvrtém období došlo k otočení situace a až do konce sledování dosahovala skupina 15 C mírně vyšších hodnot SGR. Podrobné údaje o průběhu hodnot SGR uvádí tab. č. 6. Hodnoty FCR u skupiny 21 C se po celou dobu experimentu držely v rozmezí 1,2±0,04 až 1,61±0,08 a potvrdily tak hodnoty FCR zjištěné na pracovišti ve Vodňanech. U skupiny 15 C, podobně jako ve Vodňanech, byly hodnoty FCR v první polovině odchovu relativně vysoké (až 4,26±1,16 ve druhém období). Postupně se dané hodnoty snižovaly a na v posledním období dosáhly hodnoty 1,37±0,05. Přehled všech hodnot FCR je uveden v tab. č. 8 a grafu č. 4. 15

5. Závěr Na základě námi získaných výsledků lze technologii odchovu plůdku a násad ostroretky stěhovavé v intenzivních podmínkách přes zimní období při zvýšené odchovné teplotě doporučit pro její využití v rybářské praxi. Zvýšená teplota vody se ukázala jako prokazatelný stimulační faktor růstu. Výsledky z obou pracovišť potvrzují, že odchov násad ostroretky stěhovavé může být vhodnou alternativou využití volných kapacit recirkulačních systémů v zimním období. Odchov v provozních podmínkách produkční farmy stejně jako kontrolní odchov v experimentálních podmínkách ukázaly, že při striktním dodržování zásad chovu ryb v kontrolovaných podmínkách lze na konci zimního období získat ryby o hmotnosti až 5,86x vyšší (odchov ve Vodňanech při teplotě vody 21 C) v porovnání rybami odchovanými při teplotě vody kopírující venkovní teplotu vody. Mortalitu při tomto odchovu lze udržet pod hranicí 2%. Na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že pro úspěšný odchov ostroretek v kontrolovaných podmínkách je nutné dodržet následující zásady: 1. zabezpečit dostatečný a teplotně stabilní přítok vody; 2. zoohygiena každodenní odstraňování zbytků krmiv a exkrementů; 3. výběr vhodné velikosti pelet předkládaného krmiva; 4. denní kontrola chování ryb; 5. pravidelná kontrola zdravotního stavu ryb. Ve Vodňanech dne 30. 5. 2014 Ing. Pavel Lepič řešitel projektu 16

6. Přílohy Tab. 1. Vodňany - průměrná kusová hmotnost na konci období při jednotlivých teplotách teplota( C) start období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 konec průtok 2,52±0,41 2,81±0,42 2,96±0,48 2,98±0,51 2,96±0,43 2,86±0,46 2,85±0,47 15 2,52±0,41 3,20±0,56 3,37±0,52 3,70±0,57 4,25±0,72 6,18±1,20 6,15±1,20 18 2,52±0,41 3,31±0,51 3,82±0,71 4,58±0,81 5,55±1,12 7,22±1,54 9,26±2,14 21 2,52±0,41 3,83±0,56 5,17±0,88 7,39±1,46 10,26±2,29 13,16±2,96 16,71±3,46 Graf 1. Vodňany - průměrná kusová hmotnost v jednotlivých obdobích při různých teplotách Poznámka: odlišná velká písmena charakterizují statisticky průkazný rozdíl průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých obdobích a různých teplotách při hladině významnosti P < 0,05 17

Tab. 2. Rokytno - průměrná kusová hmotnost na konci období při jednotlivých teplotách teplota( C) start období 1 období 2 období 3 období 4 konec 15 2,52±0,41 2,97±0,55 3,37±0,86 4,46±0,80 5,57±1,24 7,09±1,59 21 2,52±0,41 4,05±0,84 6,54±1,42 8,84±1,91 10,67±2,36 12,41±3,00 Graf 2. Rokytno - průměrná kusová hmotnost v jednotlivých obdobích při různých teplotách 18 16 B 14 B 12 B w(g.ks ¹) 10 8 B A A 15 21 6 4 A A A B A A 2 0 start období 1 období 2 období 3 období 4 konec Poznámka: odlišná velká písmena charakterizují statisticky průkazný rozdíl průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých obdobích a různých teplotách při hladině významnosti P< 0,05 18

Tab. 3 VODŇANY - mortalita v jednotlivých obdobích č. nádrže teplota 1. období 2.období 3. období 4.období 5.období 6. období 7.období celkem % 1 18 C 2 0 4+8 0 0 0 0 10 1% 2 18 C 2 1 4+17 2 1 7 3 33 3,3 3 18 C 0 3 5+19 3 5 5 2 37 3,70% 4 průtok 1 7 0 1 0 0 2 11 1,10% 5 průtok 4 3 4 1 0 6 3 21 2,10% 6 průtok 3 3 3 2 1 1 5 18 1,80% 7 21 C 0 2 8+294 1 0 1 5 303 30,30% 8 21 C 0 4 8+204 1 2 2 6 219 21,90% 9 21 C 0 5 13+312 2 0 3 5 327 32.7% 10 15 C 2 4 3 0 0 0 0 9 0,90% 11 15 C 1 2 5 1 1 3 0 13 1,30% 12 15 C 3 4 10 4 2 6 3 32 3,20% 1075 8,96% 854 k v důsledku havrijního úhynu 1075-854=221ks=1,84% Tab. 4 ROKYTNO - mortalita v jednotlivých obdobích č. nádrže teplota 1. období 2. období 3. období 4. období 5. období celkem % 1 21 C 0 1 0 1 6 8 0,80% 2 21 C 1 0 0 0 2 3 0,30% 3 21 C 2 1 2 3 2 10 1% 4 15 C 1 0 1 6 2 10 1% 5 15 C 2 1 13 7 23 46 4,60% 6 15 C 0 6 4 0 1 11 1,10% 88 1,47% Tab. 5 SGR - Vodňany období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 průtok 0,287±0,032 0,097±0,036 0,044±0,012-0,037±0,046-0,067±0,075-0,053±0,064 15 C 0,563±0,066 0,254±0,092 0,234±0,026 0,417±0,046 0,562±0,077 0,7350,048 18 C 0,869±0,040 0,312±0,030 0,518±0,034 0,669±0,098 0,856±0,123 0,854±0,086 21 C 1,235±0,015 0,948±0,060 0,659±0,124 0,279±0,123 0,922±0,073 0,755±0,065 Tab. 6 SGR - Rokytno období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 15 C 0,582±0,005 0,417±0,079 0,617±0,051 0,826±0,086 0,859±0,041 21 C 1,652±0,072 1,496±0,062 0,989±0,004 0,586±0,030 0,654±0,052 19

Tab. 7 FCR - Vodňany období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 15 C 3,15±0,45 7,15±2,03 7,91±1,00 3,97±0,46 2,97±0,45 1,51±0,15 18 C 1,90±0,10 5,89±0,52 3,24±0,22 2,67±0,39 1,98±0,40 1,47±0,08 21 C 1,25±0,02 2,03±0,09 1,81±0,39 6,57±2,84 1,66±0,14 1,81±0,18 Graf 3. FCR Vodňany průběh v jednotlivých obdobích 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 15 C 18 C 21 C 2,00 1,00 0,00 období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 20

Tab. 8 FCR - Rokytno období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 15 C 4,07±0,19 4,26±1,16 2,69±0,51 1,7±0,29 1,37±0,05 21 C 1,31±0,08 1,2±0,04 1,23±0,01 1,61±0,08 1,22±0,12 Graf 4. FCR Rokytno průběh v jednotlivých obdobích 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 15 C 21 C 1,00 0,50 0,00 období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 21

GRAFY MĚŘENÍ TEPLOTY 25 průběh teplot Vodňany 20 15 10 5 0 teplota průtok Teplota 15 C Teplota 18 C Teplota 21 C 30 průběh teplot Rokytno 25 20 15 10 5 0 Teplota 15 C Teplota 21 C 22

FOTODOKUMENTACE Obrázek 1 a 2: Odchov násad ostroretky ve Vodňanech 23

Obrázek 3: Vzorky skupin ostroretek ve Vodňanech. Obrázek 4: Vzorky skupin ostroretek skupin na konci experimentu ve Vodňanech. 24

Obrázek 5 a 6: Odchov násad ostroretky v Rokytnu 25

Obrázek 7: Vzorky skupin ostroretek v Rokytnu Obrázek 8 a 9: Organizace prací při kontrolním měření a vážení. 26