EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic

EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic Verze 1.0 13. 12. 2010

Správa verze Dokument zpracovala: Vydal: Kontrolu provedl: Vypracovala: Druh dokumentu: Stav dokumentu: Evropská železniční agentura 120 rue Marc Lefrancq - F-59300 Valenciennes Francie Anders LUNDSTRÖM, vedoucí bezpečnostní sekce Bart Accou Anna Patacchini Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti, určené provozovatelům drah a drážní dopravy za účelem zavedení systému zajišťování bezpečnosti v souladu s článkem 9 a přílohou III směrnice 2004/49/ES veřejný Verze: 1 Datum: 13. 12. 2010

Obsah Část I Úvodní ustanovení 5 1 Úvod 5 2 Účel systému zajišťování bezpečnosti 8 3 Oblast působnosti a obsah systému zajišťování bezpečnosti 10 Část II Obecné pokyny 11 4 Právní základ 11 5 Systémový přístup 12 5.1 Obsah systému zajišťování bezpečnosti (jako základ systémového přístupu) 12 5.2 Přijetí systémového přístupu 14 6 Prvky systému 18 7 Procesy pro tvorbu a zlepšování 20 7.1 Způsob vedení 22 7.1.1 Závazek ze strany vedení 22 7.1.2 Bezpečnostní politika 23 7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku 24 7.1.4 Rozhodování 24 7.1.5 Kontrola řízení 25 7.2 Posuzování rizik 27 7.2.1 Usměrňování rizik spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy 27 7.2.2 Rizika vyplývající z činnosti jiných osob 29 7.2.3 Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika (řízení změn) 30 7.2.4 Dodržování právních předpisů, pravidel a norem 31 7.2.5 Koordinační úkoly provozovatele dráhy 32 7.3 Sledování 34 7.3.1 Shromažďování a analýza bezpečnostních údajů 34 7.3.2 Oznamování, vyšetřování a analýza nehod a mimořádných událostí a preventivní a nápravná opatření 35 7.3.3 Vnitřní audit systému zajišťování bezpečnosti 36 7.4 Organizační učení 38 7.4.1 Soustavné zlepšování 38 7.4.2 Bezpečnostní doporučení 39 7.4.3 Řízení změn 39 8. Procesy pro zavádění 41 8.1 Struktura a povinnosti 41 8.1.1 Rozdělení povinností 41 8.1.2 Odpovědnost vedení 42 8.1.3 Organizační struktura 42 8.1.4 Plánování pracovního zatížení 43 8.2 Řízení kvalifikace 44

8.2.1 Programy odborné přípravy zaměstnanců systém řízení kvalifikace 44 8.3 Informace 46 8.3.1 Kontrola nastavení bezpečnostních informací 46 8.3.2 Zapojení zaměstnanců a zástupců zaměstnanců 47 8.3.3 Vnitřní / vnější komunikace 48 8.4 Dokumentace 49 8.4.1 Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti 49 8.4.2 Řízení dokumentace 50 8.4.3 Výroční zpráva o bezpečnosti 50 9 Provozní činnosti 52 9.1 Provozní opatření /postupy 54 9.1.1 Postupy pro splnění příslušných pravidel Postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení a provozu (fáze poskytování) 54 9.1.2 Využívání smluvních subjektů a kontrola dodavatelů 55 9.1.3 Správa majetku 55 9.2 Plány pro případ krizových situací 57 9.2.1 Řízení krizových situací 57 9.2.2 Koordinační úkoly provozovatele dráhy 57 Příloha I Zkratky užívané v textu 59

Část I Úvodní ustanovení 1 Úvod Směrnice 2004/49/ES 1 (směrnice o bezpečnosti železnic) v článku 4 jasně stanovujeí, že odpovědnost za bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy mají nést provozovatelé drážní dopravy a provozovatelé drah. Za účelem splnění této povinnosti se požaduje, aby zavedli systém zajišťování bezpečnosti (SMS z angl. safety management system). Systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drážní dopravy, a který bude obsahovat vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice o bezpečnosti železnic, musí být posouzen vnitrostátním bezpečnostním orgánem s využitím společných bezpečnostních metod pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES. Tato společná bezpečnostní metoda je definována nařízením Komise (EU) č. 1158/2010/EU 2. Systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drah, a který bude obsahovat vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice o bezpečnosti železnic, musí být posouzen vnitrostátními bezpečnostním orgánem s využitím společných bezpečnostních metod pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES. Tato společná bezpečnostní metoda je definována nařízením Komise (EU) č. 1169/2010/EU 3. Provozovatelé drah a drážní dopravy jsou tedy povinni dokumentovat své postupy a opatření způsobem, jenž umožňuje: posouzení před vydáním osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, dozor po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, prodloužení platnosti osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti. 1 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic). 2 Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic. Úř. věst. L 326, s. 11. 3 Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic. Úř. věst. L 327, s. 13.

Ačkoliv společné bezpečnostní metody (CSM z angl. common safety method) pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti již poskytují jasné pokyny pro příslušné zavádění systému zajišťování bezpečnosti (SMS), a to s ohledem na článek 9 a přílohy III směrnice o bezpečnosti železnic, neexistují žádná ustanovení, která by byla směřována konkrétně na provozovatele dráhy a drážní dopravy jako referenční dokument za účelem podpory vytváření a zavádění jejich systémů zajišťování bezpečnosti. Evropská železniční agentura (dále jen Agentura) má v úmyslu poskytovat tuto podporu prostřednictvím souboru prováděcích pokynů pro systémy zajišťování bezpečnosti, přičemž první tohoto souboru je tento dokument. Tyto prováděcí pokyny se týkají zejména výše uvedených částí směrnice o bezpečnosti železnic, avšak zahrnují také prvky, které systém pro zajišťování bezpečnosti rozšiřují. Tyto prvky jsou uvedeny do souvislostí a propojeny s povinnými požadavky, které jsou v této směrnici uvedeny. Tento dokument je doplněn o: RSD and other management systems (Směrnice o bezpečnosti železnic a jiné systémy zajišťování), jenž vysvětluje možnost integrace jiného systému zajišťování, například kvality, životního prostředí, bezpečnosti při práci, Internal audit (Vnitřní audit), který vysvětluje techniky a postupy této činnosti, SMS related terminology (Terminologie související s SMS), která uvedením příkladů z literatury vysvětluje směrnici o bezpečnosti železnic a pokyny pro systémy zajišťování bezpečnosti. Tyto termíny jsou označeny tučným písmem a jsou podtrženy a odkaz je uveden v poznámkách pod čarou, Texty pro budování znalostí, které poskytují seznamy, které je třeba využít pro lepší porozumění systému zajišťování bezpečnosti jako celku i jeho jednotlivých prvků. Terminologie a texty odkazují na praxi a další dokumenty, které jsou s ověřenou kvalitou k dispozici v oblasti železnic, v dalších odvětvích vyžadujících vysokou míru spolehlivosti 4 (civilní letectví, námořní plavba, chemický, jaderný průmysl apod.) a v dalších rozšířených systémech zajišťování bezpečnosti. Tyto prováděcí pokyny jsou uspořádány následovně: Úvodní ustanovení. Obecné pokyny uspořádané podle struktury, která je popsána v kapitole 5 Systémový přístup, a která se týká hlavních rysů procesu tvorby a zlepšování, zavádění a provozních činností. 4 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [11] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

Popis každého prvku bude doplněn tabulkou s informacemi o textech, ve kterých kde lze nalézt související povinné požadavky a pokyny Agentury (v textovém rámečku). Přílohy. DŮLEŽITÉ: Tyto prováděcí pokyny nejsou závazné jako právní akty přijaté Evropskou unií. Mají sloužit jako soubor referenčních příruček pro všechny organizace, jichž se zavádění systémů SMS týká, a mají usnadnit porozumění systémovému přístupu a požadavkům uvedeným ve směrnici o bezpečnosti železnic. Dále tyto subjekty podporují prostřednictvím dodatečných vysvětlení a prvků, které mají organizace při tvorbě či zavádění systému SMS zohlednit. Tyto prováděcí pokyny nejsou závaznými, ale poradními dokumenty. Obsahují podrobné informace, které mohou být pro některé organizace užitečné; zkušení aktéři se mohou nadále řídit vlastními zkušenostmi. Tyto prováděcí pokyny je proto třeba číst a používat pouze jako informační dokument a jako pomůcku pro tvorbu či zavádění systému SMS, přičemž nenahrazují příslušné platné předpisy.

2 Účel systému zajišťování bezpečnosti Smyslem systému zajišťování bezpečnosti je zajistit, aby organizace svých podnikatelských cílů dosahovala bezpečně. Tyto cíle je třeba plnit v proměnlivém a složitém prostředí dnešních železnic, přičemž je nutno dokládat, že organizace dodržuje všechny bezpečnostní povinnosti, které pro ni platí. Je nesporné, že strukturované řízení podniku má řadu přínosů. Vytváří přidanou hodnotu a napomáhá tak ke zlepšování celkové výkonnosti, dosažení provozní efektivity, posilování vztahů se zákazníky a regulačními orgány a k budování pozitivní kultury bezpečnosti 5. Zavedení strukturovaného přístupu umožňuje kromě zvýšení bezpečnosti také zjišťování nebezpečí a průběžné řízení rizik souvisejících s vlastní činností organizace s cílem předcházet nehodám. V příslušných případech by se mělo také přihlížet k rozhraním s ostatními provozovateli drah a drážní dopravy v systému železnic. Zavedení všech příslušných prvků systému zajišťování bezpečnosti odpovídajícím způsobem může organizaci poskytnout nezbytnou jistotu, že tato organizace za všech podmínek usměrňuje a bude i nadále usměrňovat veškerá zjištěná rizika, která souvisejí s její činností. Odpovídající zavedení SMS ze strany všech provozovatelů drah a drážní dopravy je klíčovým prvkem pro úspěch celého regulačního rámce pro bezpečnost, jak jej předpokládá směrnice o bezpečnosti železnic, protože jsou základem, na němž národní bezpečnostní orgány vystavují osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti. Vyspělé organizace uznávají, že efektivního řízení jejich rizik lze dosáhnout pouze prostřednictvím procesu, jenž spojuje tři zásadní rozměry: technickou složku s používanými nástroji a zařízeními, lidskou složku personálu v přední linii s jeho dovednostmi, odbornou připraveností a motivací a organizační složku, která sestává z postupů a metod, které definují vztah mezi úkoly. Dobrému systému zajišťování bezpečnosti se proto daří sledovat a zlepšovat opatření k usměrňování rizik 6 v těchto třech rozměrech. Zavedení systému zajišťování bezpečnosti je právně závaznou povinností podle čl. 4 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 2004/49/ES. Tyto prováděcí pokyny vycházejí z relevantního obsahu; provozovatelé drah a drážní dopravy by však při zavádění svého systému zajišťování bezpečnosti měli přihlížet k vnitrostátním prováděcím předpisům. Nicméně existují i další pádné důvody pro zavádění a vydávání účinných systémů zajišťování bezpečnosti: řada rysů systému zajišťování bezpečnosti na železnici je velmi podobná manažerské praxi obhajované zastánci (systémů) kvality, bezpečnosti a 5 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [40] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 6 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [35] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

ochrany zdraví při práci 7, ochrany životního prostředí a tzv. business excellence. Zásady řádného řízení proto lze snadno integrovat a nemělo by pro ně být zapotřebí zcela přetvořit organizaci, v níž již tyto systémy existují. 7 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [37] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

3 Oblast působnosti a obsah systému zajišťování bezpečnosti Tvorba a zavádění účinného systému zajišťování bezpečnosti je náročný úkol a neexistují v něm žádné jednoduché odpovědi. Záměrem těchto obecných pokynů vydaných na nejvyšší úrovni, které Agentura vypracovala spolu s příslušným zainteresovaným subjektem, je podporovat prostřednictvím praktických rad a návrhů tvorbu, zavedení a realizaci strukturovaného systému zajišťování bezpečnosti na železnici zahrnujícího celou organizaci. Cílem je poskytnout nástroj, který budou snadno využívat železniční společnosti, a zároveň usnadnit dodržování právních požadavků stanovených směrnicí o bezpečnosti železnic, které jsou uvedeny v následující kapitole 4 (Právní základ). Tyto pokyny musí být chápány v souvislosti se směrnicí o bezpečnosti železnic a se všemi platnými souvisejícími právními předpisy o bezpečnosti železnic. Tento dokument odráží snahu prezentovat nový pohled na toto dynamické a důležité téma prostřednictvím těchto pokynů, a to jednoduchým a uživatelsky vstřícným způsobem (viz oddíl Širší souvislosti v kapitole 6 a popis jednotlivých prvků v kapitolách 7, 8 a 9). Tento dokument rovněž odkazuje na povinné a doprovodné dokumenty k zavádění systémů zajišťování bezpečnosti. Soubor těchto dokumentů bude postupně doplňován jako živý systém, který se bude rozvíjet spolu s prohlubováním poznatků a se zohledněním závazku jednat na základě zjištěných dalších potřeb. Agentura využije zpětnou vazbu, která bude z odvětví získána k myšlenkám prezentovaným v dokumentu, jako podklad k průběžné aktualizaci prováděcích pokynů. Záměrem Agentury je doplňovat tyto pokyny texty pokrývajícími celou řadu témat, které budou obsahovat další vysvětlení jednotlivých prvků a průřezových položek, které se týkají systému zajišťování bezpečnosti jako takového: lidskýé faktor, kultura bezpečnosti, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, celopodnikové řízení rizik, povinnost spolupráce, vyspělost organizace apod. POZNÁMKA: Tento dokument sám o sobě není závazný; některé z požadavků jsou však stanoveny směrnicí o bezpečnosti železnic, a jako takové musí být dodržovány. V těchto prováděcích pokynech se níže uvedené termíny používají s tímto uvedeným významem: Musí označuje, že vyjádření je povinné. Používá se pouze u přímé citace znění právního předpisu. Měl by označuje doporučení. Může označuje možnost volby.

Část II Obecné pokyny 4 Právní základ Právním základem pro zavádění systémů zajišťování bezpečnosti ze strany provozovatelů drah a drážní dopravy je směrnice 2004/49/ES. Příslušné části směrnice o bezpečnosti železnic lze nalézt v oficiálním překladu daného dokumentu: Čl. 2 písm. j) Definice Čl. 4 odst. 3 Rozvoj a zvyšování bezpečnosti železnic Článek 9 Systém zajišťování bezpečnosti Příloha III Systém zajišťování bezpečnosti Charakteristika a základní prvky systému zajišťování bezpečnosti jsou obsaženy v článcích 2 a 9 v příloze III uvedené směrnice.

5 Systémový přístup 5.1 Obsah systému zajišťování bezpečnosti (jako základ systémového přístupu) Provozovatelé drah a drážní dopravy železniční podniky a provozovatelé infrastruktury by měli své systémy zajišťování bezpečnosti vytvářet způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou uvedeny v článku 9 a příloze III směrnice 2004/49/ES, které jsou uvedeny v následující kapitolách. Novéí provozovatelé drah a drážní dopravy mohou vytvářet své procesy související s bezpečností na základě prvků popsaných v těchto prováděcích pokynech. Stávající provozovatelé drah a drážní dopravy mohou tyto prvky využít k provedení kontroly z hlediska jejich uplatňování v dané organizaci, a rozhodnout tak o nezbytných opatřeních pro zajištění shody s výše uvedenými požadavky. Systém zajišťování bezpečnosti u provozovatele dráhy nebo drážní dopravy by měl společně s konceptem systémů řízení obsahovat popis procesů a postupů souvisejících s bezpečností, z nichž všechny musí umožňovat posouzení (na základě společné bezpečnostní metody pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti) a nezávislé audity. Následující tabulka znázorňuje: prvky, které společně tvoří systém zajišťování bezpečnosti (sloupec 1), jejich příslušný odkaz na směrnici o bezpečnosti železnic, z níž jsou odvozeny, je uveden ve sloupci 2, jejich příslušný odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody osvědčení o bezpečnosti (sloupec 3). Prvky A až S jsou společné pro systémy zajišťování bezpečnosti provozovatelů drah a drážní dopravy. V souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice o bezpečnosti železnic musí systémy zajišťování bezpečnosti, které zavádějí provozovatelé drah, obsahovat navíc informace, které jsou požadovány v souvislosti s těmito prvky: důsledky, které vyplývají z činnosti jiných provozovatelů drážní dopravy v síti, opatření, která zajistí, aby mohly všichni provozovatelé drážní dopravy vykonávat svou činnost v souladu s TSI a vnitrostátními bezpečnostními předpisy a v souladu s podmínkami stanovenými v jejich osvědčení o bezpečnosti, koordinace postupů v případě krizových situací se všemi provozovateli drážní dopravy, které využívají spravovanou síť.

1 2 3 Opatření k usměrňování rizik pro veškerá rizika spojená s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy čl. 9 odst. 2 A Usměrňování rizik spojené se zajišťováním údržby 8 a dodávek materiálu čl. 9 odst. 2 B Usměrňování rizik spojené s využíváním dodavatelů a s jejich kontrolou čl. 9 odst. 2 C Rizika vyplývající z činnosti jiných osob mimo železniční systém čl. 9 odst. 2 D Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti (SMS) Rozdělení povinností Zabezpečení řízení vedením podniku na různých úrovních Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců na všech úrovních Zajištění soustavného zlepšování Bezpečnostní zásady schválené výkonným ředitelem organizace a sdělené všem zaměstnancům Kvalitativní a kvantitativní cíle organizace v oblasti zachování a zvyšování bezpečnosti a plány a postupy pro dosažení těchto cílů Postupy zajišťující dodržování existujících, nových a změněných technických a provozních norem nebo jiných závazných podmínek Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika v případě, že změna provozních podmínek nebo nové materiály představují nová rizika pro infrastrukturu nebo provoz Opatření programů pro školení zaměstnanců a pro systémy, za účelem zajištění kvalifikace zaměstnanců a odpovídající úrovně plnění úkolů Opatření zajišťující poskytování nezbytných informací v rámci organizace a podle potřeby mezi organizacemi používajícími tutéž infrastrukturu Postupy a vzory pro dokumentování bezpečnostních informací a stanovení postupu pro kontrolu nastavení nejdůležitějších bezpečnostních informací Postupy zajišťující, že jsou nehody, mimořádné události, nebezpečné situace a jiné nebezpečné jevy oznamovány, vyšetřovány a analyzovány a že jsou přijímána nezbytná preventivní opatření Opatření zásahových, varovných a informačních plánů v případě mimořádné situace, jež jsou dohodnuty s příslušnými orgány veřejné správy Ustanovení o provádění pravidelných vnitřních auditů systémů zajišťování bezpečnosti příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 Příloha III bod 2 písm. a) Příloha III bod 2 písm. b) Příloha III bod 2 písm. c) Příloha III bod 2 písm. d) Příloha III bod 2 písm. e) Příloha III bod 2 písm. f) Příloha III bod 2 písm. g) Příloha III bod 2 písm. h) Příloha III bod 2 písm. i) Příloha III bod 2 písm. j) E F G H I J K L M N O P Q R S 8 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [10] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

5.2 Přijetí systémového přístupu Hlavním účelem systému zajišťování bezpečnosti je podle čl. 3 písm. i) zajišťovat bezpečnost činností provozovatele dráhy či drážní dopravy tak, aby byly naplněny obecné požadavky článku 4 směrnice o bezpečnosti železnic, v němž se zavádí obecný koncept soustavného zlepšování, systémový přístup 9 a rozdělení povinností. Systémový přístup, známý také jako procesní přístup v oblasti vytváření systémů řízení, sestává z: procesů jako vzájemně provázaných činností, které vstupy převádějí na výstupy, mapy procesů, včetně vzájemných vztahů, a podrobného popisu procesů a podprocesů. Systém zajišťování bezpečnosti železnic tak lze identifikovat jako souhrn procesů, které přispívají k tvorbě, plánování, výkonu a kontrole provozu v rámci podnikání určité společnosti. To znamená, že SMS pokrývá pouze stěžejní drážní činnosti uvedené směrnicí o bezpečnosti železnic (neměl by například zahrnovat činnosti, jako je bezpečnost na parkovišti u železničních stanic, v obchodech apod.). Tato kapitola popisuje způsob představení těchto procesů podle jejich funkce: tvorba a zlepšování, zavádění, provoz. Je však určena pouze jako orientační pokyn a nemá za cíl vzbuzovat domněnku o souladu s požadavky systému zajišťování bezpečnosti. Navrhovaný model popisuje pouze jednu z mnoha možností, jak mohou být procesy seskupeny. Každý proces jako takový lze považovat za provozní proces, protože z něj vzniká jistý výstup. Provozovatelé drah a drážní dopravy je mohou používat jako orientační pro sestavení vlastních procesů a systému zajišťování bezpečnosti se vzájemnými vztahy a definovanými povinnostmi. Následující tabulky uvádějí, jak jsou zorganizovány jednotlivé prvky systému zajišťování bezpečnosti. Na tyto tabulky navazuje způsob jejich zobrazení v následující kapitole 5 (Prvky systému), přičemž tabulky poskytují tyto orientační informace: pozice prvků v hlavních oblastech tvorby / zlepšování, zavádění a provozu, jejich číslování, příslušnou společnou bezpečnostní metodu pro posouzení shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti či schválení z hlediska bezpečnosti, příslušnou stranu v prováděcích pokynech. 9 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [50] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

Tabulka 1 Procesy pro tvorbu a zlepšování [kapitola 7] CSM Stra-na 7.1 Způsob vedení 7.1.1 Závazek ze strany vedení = 22 7.1.2 Bezpečnostní politika J 23 7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku K 24 7.1.4 Rozhodování = 24 7.1.5 Kontrola řízení G 25 7.2 Posuzování rizik 7.2.1 Usměrňování rizik 10 spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy 7.2.2 Rizika vyplývající z činnosti jiných osob (mimo železniční systém) 7.2.3 Postupy / metody pro posuzování rizik a zavádění opatření k usměrňování rizik (řízení změn) A 27 D 29 M 30 7.2.4 Dodržování právních předpisů, pravidel a norem L 31 7.3 Sledování 7.2.5 Koordinační úkoly provozovatele dráhy čl. 9 odst. 3 7.3.1 Shromažďování a analýza údajů Q 34 7.3.2 Oznamování, vyšetřování a analýza nehod a mimořádných událostí a preventivní a nápravná opatření 32 Q 35 7.3.3 Vnitřní audit S 36 7.4 Organizační učení 7.4.1 Soustavné zlepšování I 38 7.4.2 Bezpečnostní doporučení 11 Q 39 7.4.3 Řízení změn M 39 10 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [7] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 11 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [43] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

Tabulka 2 Procesy pro zavádění [kapitola 8] CSM Strana 8.1 Struktura a povinnosti 8.1.1 Rozdělení povinností F 41 8.1.2 Odpovědnost vedení G 42 8.1.3 Organizační struktura E 42 8.1.4 Plánování pracovního zatížení = 43 8.2 Řízení kvalifikace 8.2.1 Systém řízení kvalifikace (programy odborné přípravy zaměstnanců) N 44 8.3 Informace 8.3.1 Kontrola nastavení bezpečnostních informací P 46 8.3.2 Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců H 47 8.3.3 Vnitřní / vnější komunikace O 48 8.4 Dokumentace 8.4.1 Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti E 49 8.4.2 Řízení dokumentace = 50 8.4.3 Výroční zpráva o bezpečnosti 12 čl. 9 odst. 4 50 12 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [44] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

Tabulka 3 Provozní činnosti [kapitola 9] CSM Stra-na 9.1 Provozní opatření a postupy 9.1.1 Postupy pro splnění příslušných pravidel pro druh poskytované služby Postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení a provozu (fáze poskytování) L 54 9.1.2 Využívání smluvních subjektů a kontrola dodavatelů B/C 55 9.1.3 Správa majetku = 55 9.2 Plány pro případ krizových situací 9.2.1 Řízení krizových situací R 57 9.2.2 Koordinační úkoly provozovatele dráhy čl. 9 odst. 3 57

6 Prvky systému Již bylo řečeno, systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drah a drážní dopravy, obsahuje vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice 2004/49/ES. Vlastnosti a prvky, které tvoří systém zajišťování bezpečnosti, se pak v těchto pokynech označují na základě číslování kritérií uvedených v příloze II příslušných nařízení o posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti na železnici. Systémový přístup je zde zastoupen v podobě širších souvislostí, které zahrnují všechny prvky systému zajišťování bezpečnosti ve vzájemném vztahu procesů seskupených podle jejich funkce: procesy pro tvorbu a zlepšování [kapitola 7] procesy pro zavádění [kapitola 8] provozní činnosti [kapitola 9] Tento přístup je v pokynech rozpracován takto: Uvedené tři skupiny budou popsány a budou zahrnovat orientační odkazy, které čtenáře navedou na obsažené prvky. Pod hlavními rysy procesů (tvorba / zlepšování, zavádění, provoz) bude uveden seznam a popis prvků systému zajišťování bezpečnosti. Pro vyšší přehlednost a orientaci v dokumentu byla použita řada stylů formátování tak, aby bylo možno odlišit texty, které mohou obsahovat závazné požadavky, od textu zamýšleného jako pokyny. Proto:

Text v rámečku se šedým pozadím na konci konkrétních prvků systému označuje související texty, které obsahují závazné požadavky. Text v rámečku se světle červeným pozadím označuje texty s pokyny Agentury k těmto požadavkům.

7 Procesy pro tvorbu a zlepšování Je třeba, aby provozovatelé drah a drážní zajistili usměrňování té části systému železnic, za kterou nesou odpovědnost, zejména pak tím, že v rámci svých organizací nastaví opatření za účelem: dodržování bezpečnostních požadavků platných pro systém železnic jako celek (TSI, vnitrostátní požadavky atd.), zjišťování konkrétních rizik spojených se svou činností, zjišťování a řízení některých budoucích a místních rizik. Řízení těchto organizací by mělo spočívat v ucelených opatřeních, přijímání ad hoc politiky, strukturovaných zaváděcích a provozních procesech a přidělování povinností v jednotlivých oblastech činnosti. Organizace jsou navíc dynamické a soustavně se vyvíjejí. Existuje zde neustálá potřeba upravovat a zlepšovat všechny procesy související se systémem zajišťování bezpečnosti. K tomu je třeba, aby organizace zajistila tvorbu a řízení zaváděcích a provozních procesů prostřednictvím účinného vedení [7.1] a dále zapojením zaměstnanců. Posuzování rizik [7.2] může pomoci předjímat budoucí vývoj a hrozby, jako např. případná narušení, tlaky a jejich důsledky. Může dojít k nepředvídaným okolnostem, které v průběhu tvorby opatření k usměrňování rizik nejsou zjištěny. Vzhledem k proměnlivému prostředí (vnějšímu, jako jsou např. nové technologie, pravidla, normy apod., nebo vnitřnímu, jako jsou např. nové nebo měnící se techniky, provozní postupy, organizační struktura apod.) již opatření k usměrňování rizik nemusí plnit zamýšlený účel. Na systém zajišťování bezpečnosti mohou mít kromě toho dopad i změny v opatřeních z hlediska celkového řízení a struktury. Sledování [7.3] výkonnosti provozních postupů i prostředí je nezbytné pro zjišťování skrytých vad systému, což jsou ty prvky systému, které v současnosti představují nebo by v blízké budoucnosti mohly představovat hrozbu. Sledování podporuje zpětné využívání zkušeností, které je důležitým doplňkem pro průběžné uvažování o rizicích. Dále je třeba poučit se[7.4] z provozních mimořádných událostí. Poučení a zkušenosti spolu se zjištěními získanými z auditů, kontrol a dalších příslušných zdrojů informací lze použít ke zlepšování systému. Všechny tyto procesy jsou souhrnně zapotřebí k tomu, aby vedení společnosti poskytovaly nezbytný vstup pro přijímání informovaných rozhodnutí o strukturálních či funkčních změnách systému tak, aby byl systém lépe připraven na možné budoucí události.

Pro řádné fungování těchto procesů pro tvorbu a zlepšování je samozřejmě nezbytné, aby odpovědní zaměstnanci či členové vedení věděli, jakou činnost a jak provádět, a měli k tomuto včas k dispozici příslušné znalosti. To znamená, že některé zásady pro zavádění platí také pro všechny procesy pro zlepšování, stejně jako zásady monitorování. Procesy pro tvorbu a zlepšování: mají zajistit, aby docházelo k plnění žádoucích cílů, předcházelo se výskytu či opětovného výskytu problémů a aby docházelo k úpravám a zlepšování v souladu s měnícími se vnějšími i vnitřními požadavky, definují, jak úkoly plnit, hodnotit a upravovat podle měnícího se prostředí na základě přidělování odpovídajících zdrojů 13. 13 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [33] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

7.1 Způsob vedení Silné a účinné vedení zajišťuje, aby byly stanoveny bezpečnostní cíle s jasnými prioritami (plánování), aby byly zavedeny způsoby provádění pro plnění bezpečnostních cílů (realizace), aby byla soustavně kontrolována účinnost systému (kontrola) a aby byla přijímána nápravná a/nebo proaktivní opatření (jednání). 7.1.1 Závazek ze strany vedení Odpovědnost za způsob vedení a za tvorbu prostředí soustavného zlepšování náleží všem úrovním vedení podniku, zejména však úrovni nejvyšší. Vrcholné vedení by si mělo být vědomo, jak úspěch organizace z hlediska bezpečného provozu systému železnic v neustále se měnícím vnějším i vnitřním prostředí velkou měrou závisí na schopnosti sledovat a soustavně zlepšovat účinnost opatření k usměrňování rizik. Jestliže vrcholné vedení podniku informovaně a trvale nevyjadřuje svůj závazek vnímat bezpečnost jako jeden z primárních podnikových cílů, může snadno dojít k posunu závazku vůči bezpečnosti směrem k jiným, někdy protichůdným podnikovým cílům, zejména pak v méně vyspělých organizacích. Závazek vedení znamená přímou účast nejvyšší úrovně vedení na všech konkrétních a významných bezpečnostních aspektech či programech dané organizace. Níže uvedený seznam uvádí příklady toho, jak se závazek vedení realizuje v praxi, a to prostřednictvím řady bezpečnostních aspektů a případně příslušných vazeb na ostatní prvky systému zajišťování bezpečnosti, kterými se tyto prováděcí pokyny zabývají: odhodlání zajišťovat bezpečnost a projevování zájmu o ni, zpracování a zavedení bezpečnostní politiky a cílů [viz 7.1.1 Bezpečnostní politika], stanovení cílů pro zvyšování či zachování bezpečnosti a srovnávací hodnocení vůči ostatním v odvětví železnic či v jiných oborech [viz 7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku], poskytování zdrojů a odborné přípravy [viz 7.2.1 Usměrňování rizik a 8.2.1 Systém řízení kvalifikace], zajištění dostatečné odborné připravenosti a kvalifikace všech zaměstnanců včetně představenstva z hlediska jejich povinností v oblasti bezpečnosti [viz 8.2.1 Systém řízení kvalifikace], zajištění kontroly řízení na všech úrovních organizace [viz 7.1.5 Kontrola řízení], pravidelné přijímání informací o bezpečnosti, např. údajů o výkonech (nehody, mimořádné události, nebezpečné jevy), hodnocení a přezkoumání systému zajišťování bezpečnosti s přihlédnutím k dosaženým výsledkům [viz 7.3 Sledování],

povědomí o činnosti v organizaci, o realizovaných auditech či posouzeních, přijímání výsledků souvisejících s činností prováděnou interně či dodavatelsky [viz 7.3.3 Vnitřní audit], zajištění odpovídající revize systému zajišťování bezpečnosti na úrovni představenstva, zajištění toho, aby všechny úrovně organizace, včetně představenstva, přijímaly příslušné informace o bezpečnosti [viz 8.3.3 Vnitřní / vnější komunikace], jistota, že probíhají řádné konzultace s pracovníky v otázkách bezpečnosti, a že jejich případné obavy se dostávají na příslušnou úroveň, a to v nezbytných případech včetně představenstva, tak, aby bylo zajištěno posouzení rizik organizace, a jistota, že jsou zavedena a udržována příslušná opatření k usměrňování rizik [viz 8.3.2 Zapojení pracovníků], vytváření prostředí soustavného zlepšování [viz 7.4.1 Soustavné zlepšování], upozorňování představenstva na změny v pracovních opatřeních, které mohou mít významné důsledky pro bezpečnost [viz 7.4.3 Řízení změn], podpora kultury bezpečnosti. Silný a aktivní způsob vedení je posilován viditelným, aktivním závazkem, který z nejvyšší úrovně: zavádí účinné systémy komunikace shora dolů i zdola nahoru, zavádí účinné struktury řízení, integruje zajišťování bezpečnosti do podnikových rozhodnutí. 7.1.2 Bezpečnostní politika Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posouzení shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: J Bezpečnostní politika vyjadřuje a odráží závazek, povinnost (poslání) a strategický pohled (vizi) organizace v oblasti bezpečnosti železnic. Prohlášení bezpečnostní politiky by mělo být sděleno a zpřístupněno všem zaměstnancům prostřednictvím odpovídajícího média (formální sdělení, bulletin, intranet apod.). Mělo by mimo jiné obsahovat prohlášení o záměru a také naznačovat celkový směr, kterým se má organizace ubírat, obecné cíle systému zajišťování bezpečnosti a nezbytné zdroje a činnosti, které se požadují pro plnění těchto cílů. Bezpečnostní politika by měla dále odrážet níže uvedené znaky, a prokazovat tak závazek ze strany vedení společnosti a poskytovat zaměstnancům jasné pokyny k jednání v zájmu upevnění kultury bezpečnosti a informovanosti o bezpečnosti v rámci organizace: zpracovává ji vedení a zaměstnanci a podepisuje se na nejvyšší úrovni organizace, odpovídá povaze a rozsahu rizik dané organizace a přispívá ke všem aspektům výkonnosti podniku v rámci prokazatelného závazku v oblasti soustavného zlepšování,

nastiňuje zásady a základní hodnoty, podle nichž probíhá provoz organizace a činnost zaměstnanců, usiluje o rozvoj a zlepšování etiky práce, těží ze závazku a zapojení všech pracovníků, odpovídá ostatním provozním politikám, uvádí povinnosti a odpovědnosti pro jednatele, vedoucí pracovníky a zaměstnance. Cílem bezpečnostní politiky by dále mělo být její zohlednění v jednání a rozhodnutích všech zaměstnanců a předpokládá se její pravidelná revize. 7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: K Očekává se, že každý provozovatel dráhy či drážní dopravy do rámce svého systému zajišťování bezpečnosti zahrne prokázání své schopnosti dosahovat vlastních bezpečnostních cílů podniku, což může vyžadovat zachování či zvýšení vlastní úrovně bezpečnosti v souladu s ostatními cíli podniku. Bezpečnostní cíle podniku je třeba považovat za součást uzavřené smyčky: stanoví se na základě předchozího hodnocení výkonu (kterým může být dosažení předchozích bezpečnostních cílů podniku v dané organizaci). Měly by být věrohodné a dosažitelné. Měření výkonu v oblasti bezpečnosti (které shromažďuje příslušné údaje o bezpečnosti prostřednictvím běžných kontrol, vnitřního auditu a zpráv o bezpečnosti 14 ) je součástí sledování [viz 7.3 - Sledování], plánují a zavádějí se konkrétní opatření v takovém členění, aby mohla být řízena na všech příslušných úrovní organizace (plánování v oblasti bezpečnosti 15 ), opatření se sledují a měří se jejich účinnost (opět prostřednictvím běžných kontrol, vnitřního auditu a zpráv o bezpečnosti) se zaměřením nejen na výsledky z hlediska bezpečnosti, ale také na efektivní výkon činností v oblasti zajišťování bezpečnosti, cíle podniku se revidují podle výsledku sledování. 7.1.4 Rozhodování Procesy v rámci systému zajišťování bezpečnosti jsou plně integrovány do kontextu podnikání železniční společnosti 16. Je důležité, aby se tyto společnosti mohly spoléhat na solidní 14 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [44] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 15 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [41] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

rozhodovací procesy tak, aby rozhodnutí související s provozní bezpečností mohlo být odůvodněno a aby bylo možno je zpětně sledovat. Rozhodnutí ze strany vedení by měla přihlížet k přímému či nepřímému dopadu na bezpečnost. Procesy by měly být transparentní, aby tak bylo možno porozumět způsobu, jakým bylo rozhodnutí, které má vliv na bezpečnost, učiněno. Jejich účinnost se zvyšuje, jestliže zahrnují pochopení: zjišťování bezpečnostních otázek v kontextu podniku (například snižování rozpočtu ), nastavení priorit, povinností na různé úrovni, metod, které jsou k dispozici pro řešení problémů (analytické nástroje), hodnoty zapojení požadovaných specialistů, znalostí, dovedností a zkušeností, rozsahu konzultací, výstupů, souvisejících opatření (plánů, časových horizontů, odpovědností za dokončení). Nezjištění dopadu dalších činností vedení 17 na bezpečnost a nezahrnutí bezpečnosti jako základního rizika podnikání do všech rozhodnutí představenstva by proto mohlo mít katastrofální následky. 7.1.5 Kontrola řízení Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: G V obecném pojetí je kontrola řízení prostředkem, jímž probíhá směrování, sledování a měření zdrojů dané organizace. Jejím účelem je napomáhat organizaci dosahovat v konkrétní oblasti bezpečnosti svých konkrétních záměrů či cílů. Kontrola, která je na všech úrovních organizace úměrně uplatněna u příslušných delegovaných funkcí / zaměstnanců, umožňuje zjištění vad / chyb v procesech v rámci systému zajišťování bezpečnosti, a tím i možnost zavádět preventivní 18 či nápravná opatření 19. Bezpečnost musí tedy být účinně zohledněna na každé úrovni organizace dané společnosti a veškeré případy nesprávného fungování musí být zjištěny a v přiměřeném termínu řešeny. Je proto zásadní, aby si nejvyšší vedení, a to nejen z důvodu zajištění bezpečnosti, ale také pro splnění svého závazku a právních povinností zvyšovat bezpečnost železnic, bylo vědomo 16 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [28] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 17 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [22] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 18 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [26] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 19 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [8] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

výsledků sledování výkonů a auditů, a aby převzalo celkovou odpovědnost za zavádění změn v opatřeních k usměrňování rizik v příslušných procesech systému zajišťování bezpečnosti. Tyto činnosti mohou představovat příklady způsobu uvádění kontroly řízení do praxe: tvorba, zavádění a sledování realizace činností v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně nezbytného posuzování rizik a řízení změn, tvorba organizační struktury za účelem vyhovění právnímu rámci a všem platným předpisům a dále přidělování zdrojů, přidělení povinností, funkcí a úkolů příslušné úrovni organizace, přidělení kontrolních úkolů příslušné úrovni organizace a rozvoj cyklu poskytování zpětné vazby, zpracování a sledování bezpečnostní politiky, zpracování a sledování bezpečnostních opatření a projektů, které umožňují soustavné zlepšování (s přihlédnutím k nákladům), podpora soustavného vzdělávání a odborné přípravy pro všechny úrovně organizace s cílem posilovat postoje zaměstnanců, víra vedení podniku a hodnotový systém, využití nástrojů řízení pro řešení problematiky bezpečnosti (tzn. nástroje a techniky pro řešení problémů), srovnávání výkonových výsledků a procesů, rovnováha mezi bezpečnostními požadavky a dostupnými zdroji, zlepšování řídicích a technických procesů, integrace očekávání odběratelů a dodavatelů, soustavné provádění vnitřních auditů a revizí. Výše uvedené činnosti ukazují, jak jsou procesy pro tvorbu a zavádění přesně propojené: závazek ze strany vedení, sledování a kontrola zajišťují uzavřenou smyčku pro vstup a poskytování bezpečného provozu.

7.2 Posuzování rizik Riziko může mít v zásadě dopad na tři oblasti, kterými jsou finance, čas a kvalita. Bezpečnostní rizika se mohou v podobě nebezpečných událostí objevit ve všech třech oblastech a mohou mít vazbu na technické systémy nebo lidské či organizační faktory. Odpovědnost za bezpečný provoz systému železnic a za usměrňování rizik, která s ním jsou spojena, spočívá na provozovateli dráhy či drážní dopravy, kteří proto mají povinnost zavádět nezbytná opatření k usměrňování rizik a uplatňovat vnitrostátní bezpečnostní předpisy a normy. Aby tohoto mohlo být dosaženo, tvoří posuzování rizik (což je celkový proces analýzy rizik a jejich zhodnocení) základní prvek každého účinného systému zajišťování bezpečnosti. 7.2.1 Usměrňování rizik spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: A 1. Rizika spojená s činnostmi prováděnými pouze provozovateli dráhy nebo drážní dopravy Aby bylo možno za všech podmínek usměrňovat rizika spojená s provozem dráhy a drážní dopravy, je třeba, aby provozovatelé zřídili rámec pro systematickou analýzu všech rizik, která přímo vyplývají z pracovních činností, uspořádání pracoviště nebo pracovního zatížení, a zavedli odpovídající usměrňovací mechanismy na ochranu bezpečnosti osob, které úkoly vykonávají nebo které jsou jimi ovlivněny. To vyžaduje metodické zjišťování rizik, kterým se zajistí, aby všechny významné činnosti v rámci organizace byly zjištěny a aby byla definována veškerá rizika, která z těchto činností vyplývají. Odhadnutím důsledku a pravděpodobnosti každého ze zjištěných rizik by mělo být možno stanovit pořadí priorit hlavních rizik, která je třeba podrobněji analyzovat. Při analýze těchto rizik by měly být zváženy tyto prvky: a) jasně chápat, o jakou práci jde; b) zjišťovat, analyzovat a zhodnotit rizika, která jsou spojena s touto prací, která má být provedena; c) zjišťovat způsoby odstranění, zmírnění či usměrnění těchto rizik; d) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky mají být splněny, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; e) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování požadovaného výkonu. 2. Sdílená rizika (spojená s činnostmi na rozhraních)

Provozovatel dráhy či drážní dopravy by měl také na základě rozpoznání potřeby učinit závazek spolupracovat v příslušných případech s jinými subjekty (provozovatelé drah a drážní dopravy, výrobcie, opravárenské podniky, subjekty odpovědné za údržbu, držitelé drážních vozidel, poskytovatelé služeb, zprostředkovatelé, vlečkaři apod.) v oblastech, ve kterých sdílejí rozhraní, a které by mohly ovlivnit zavádění příslušných opatření k usměrňování rizik. Při analýze těchto rozhraní by měly být zváženy tyto prvky: a) mít jasný přehled o procesech a rozhraních mezi stranami; a) jasně chápat, jakou práci bude každá strana provádět; c) zjišťovat, analyzovat a hodnotit rizika, která jsou spojena s touto prací, která má být provedena; d) zjišťovat způsoby odstranění, zmírnění či usměrnění těchto rizik (řešením by nemělo být jejich pouhé přenesení na ostatní); e) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky musí každá strana zajistit, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; f) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování odsouhlaseného výkonu. Toto sledování může být součástí již existujícího systému kvality či zajišťování bezpečnosti nebo do něj může být začleněno a mělo by zajistit, aby bylo prováděno odpovídající sledování výkonu, aby byla zjištěna nápravná nebo preventivní opatření a aby se podle nich postupovalo. V průběhu procesu analýzy rizik je nezbytné srovnat odhadovaná rizika s kritérii rizik, která organizace zavedla. Posuzování rizik se tedy používá k rozhodování o významu rizik pro organizaci a o tom, zda bude každé jednotlivé riziko přijato, anebo řešeno na základě výběru zaváděcích opatření (ať již technické, lidské či organizační povahy nebo jejich jakoukoli kombinací) pro usměrnění tohoto rizika. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009) Další písemné materiály: ERA /GUI/01-2008/SAF, Průvodce pro uplatňování nařízení Komise o přijetí společné bezpečnostní politiky Kritéria posuzování rizik (Risk Assessment Criteria, předpokládaná dostupnost v roce 2011)

7.2.2 Rizika vyplývající z činnosti jiných osob 20 Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: D Je možné, že rizika (např. železniční přejezdy a přechody, úrovňové křížení, křížení s chodníky a cyklostezkami, síť pozemních komunikací, neželezniční stavby apod.) do provozování dráhy či drážní dopravy vnesou jiné osoby mimo železniční systém. Obecně lze říci, že pro železniční přejezdy existují na vnitrostátní a místní úrovni předpisy, které musí být dodržovány, a toto pro provozování dráhy či drážní dopravy postačí v běžné a zhoršené situaci. Může však dojít k nečekaným událostem, u kterých je provedením analýzy třeba zajistit zachování nebo zvýšení bezpečnosti. Je spíše úkolem provozovatelů dráhy zamyslet se při navrhování či modernizaci infrastruktury nad bezpečnostním dopadem činností realizovaných na rozhraní s jinými druhy dopravy (pozemní komunikace, vodní cesty). Na provoz mohou mít dále dopad také pracoviště (ať již dočasná či trvalá), která sousedí se spravovanou infrastrukturou. Vyžadují si zavedení konkrétních opatření, kterými se zajistí, aby nedošlo ke snížení bezpečnosti (viz 7.2.5 - Koordinační úkoly provozovatele dráhy). V těchto případech by při analýze rozhraní s těmito vnějšími osobami měly být zváženy tyto prvky: a) jasně chápat, jakou činnost tato osoba provádí a jaký dopad může tato činnost mít na železniční provoz; b) zjišťovat, analyzovat a hodnotit rizika, která jsou spojena s těmito činnostmi; c) zjišťovat způsoby spolupráce s příslušnými zainteresovanými subjekty za účelem odstranění, snížení či usměrnění těchto rizik (například zavedení konkrétních oddělovacích prvků nebo zřízením bezpečných pracovních postupů pro pracovníky a na ochranu zákazníků); d) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky musí tato jiná osoba zajistit, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; e) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování odsouhlaseného výkonu. Toto sledování může být součástí již existujícího systému zajišťování bezpečnosti nebo do něj může být začleněno a mělo by zajistit, aby bylo prováděno odpovídající sledování výkonů. V nezbytných případech se zjišťují nápravná nebo preventivní opatření a postupuje se podle nich. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je 1 20 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [23] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce).

uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009) Další písemné materiály: ERA /GUI/01-2008/SAF, Průvodce pro uplatňování nařízení Komise o přijetí společné bezpečnostní politiky 7.2.3 Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika (řízení změn) Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: M Úroveň bezpečnosti se v Evropě obecně považuje za dobrou a soubor předpisů, který v současné době platí v různých zemích, je vnímán jako výsledek historické paměti tohoto odvětví v oblasti řešení rizik. Díky tomu plnění platných bezpečnostních požadavků umožňuje železničním společnostem fungovat, aniž by musely znovu provádět posuzování rizik pro veškeré jimi realizované činnosti. Dodržování požadavků však nezajišťuje bezpečnost provozu napořád: provozovatelé drážní dopravy musí mít zaveden systém pro řízení změn / nových projektů a pro řízení souvisejících rizik 21, jenž bude přihlížet také k rizikům v oblasti bezpečnosti práce 22. Změny se mohou týkat: techniky / technologií, provozních postupů / předpisů / norem (ať již interních či v souvislosti s vnějšími rozhraním), organizační struktury. Je třeba, aby systém zajišťování bezpečnosti v příslušných případech garantoval uplatňování CSM pro posuzování rizik, které byly zpracovány podle čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice o bezpečnosti železnic. Postupy a metody představují nástroje pro posuzování rizika, a proto je lze nastavit podle. Zapojení různých úrovní organizace a různých druhů odbornosti (ekonomické, technické a organizační) v rámci provozování drah a drážní dopravy nepochybně poskytne důležitý zdroj organizačního učení [viz také 7.4.3]. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je 21 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [x] v dokumentu SMS related terminology (pouze v anglickém jazyce). 22 Viz: bod odůvodnění 14 směrnice 2004/49/ES.