Časopis Devítka Čteme spolu Muzeum romské kultury Výlet na Petrov Jezírko Dny otevřených veří ve škole Škola slavila (a my s ní) Výlet za mravencovým esaterem Bezpečně na internetu Konopí přítel nebo nepřítel? Besea o kouření Světýlkový průvo Dějepisná olympiáa Mikuláš Exkurze na SŠ Záchranáři Výprava o pravěku Den liských práv Vánoční přání Časopis vyávají žáci 9.A a 9.B 2 ročník 15 Obsah 2 2 3 3 4 5 5 6 6 7 7 8 8 8 9 9 10 11 Záklaní a mateřská škola Komenského 4 679 04 Aamov listopa prosinec 2011
i Čteme spolu I v letošním školním roce se naši nej menší žáci setkávají se svými nejstaršími spolužáky při projektu Čteme spolu. Je ním z cílů tohoto projektu je, aby se ti, kteří školu začali navštěvovat, seznámi li s těmi, kteří už školu pomalounku opou štějí. A jak se společně nejlépe seznámit? No přece při čtení poháek! Deváťáci se tak kažý pátek vyávájí k prvňáčkům, ke jim čtou krásné poháky slavného českého spisovatele Františka Hrubína. Prvňáci se tak už seznámili s pohákami o O bílé laňce, Červená karkulka, Perníková chaloupka, Šípková Růženka a O Smolíč kovi. Prvňáčci se s písmenky sice teprve se znamují a číst pomalu taky začínají, nebu e už ale louho trvat a role se vymění. To se potom k eváťákům vypraví prvňáčci a buou jim také číst. Však už se na to prvňáci moc těší, tak jim ržte palce. Mgr. Helena Ličková Muzeum romské kultury O Muzeu romské kultury jsme se o zvěěli o paní učitelky Šturchové, pro tože jsme se učili o rasismu v ORV. Do muzea jsme se vypravili ne 15. 10. 2011. Po příjezu o muzea jsme šli o sálu plného novinových výstřižků vystřižené z romských časopisů, které se kolem nás i točily, a hne jsme si uvěomili, že hlavní myšlenkou muzea bue něco se pověi z binga, rozala nám paní průvo o Romech ověět, pohlížet na ně jinak kyně romská čísla, která jsme museli seřa a pochopit je. V muzeu bylo honě starých it o jené o esíti: a krásných věcí napříkla obrazy z oby, ky kočovali, a byl tam také jeen kroj. 1. jekn Kyž jsme se trochu rozkoukali, paní 2. uj nám rozala hru bingo, ve které jsme se 3. trin ozvěěli, že v 15. století byla jena 4. štar z prvních zmínek o Romech na našem 5. panž území. Nejvíce nás asi překvapilo, že Ro 6. šov mové mají svou vlajku a hymnu a také o 7. efta ku k nám přišli bylo to z Inie. Pozěji 8. ochto jsme ostali křížovku, ke jsme se ozvě 9. eňa ěli, že jejich nejlepším řemeslem je ko 10. eš vářství. Poté, co jsme si řekli správné o Až se nám to povelo, šli jsme se ívat na film o řemeslech. Dozvěěli jsme se, že v nešní obě ještě pořá někteří Romové vyrábějí náoby ze řeva, pletou košíky, vyrábějí zvony a kotlíky. V zaní části muzea byla místnost věnovaná obětem ruhé světové války. V muzeu se nám moc líbilo a kyby chom mohli, jeli bychom tam znova. Natálie Helová, Tereza Fialová, 7.A strana 2/11
Výlet na Petrov Dne 14. října jsme se v rámci výtvarné výchovy vy pravili o chrámu zasvěcenému sv. Petrovi a Pavlovi, který leží v centru Brna na kopci. Po cestě na chrám jsme zabrousili o zahray, ke byly zvláštní kříže. Jeen byl řevěný s baňkami ze skla (ty přestavovaly Kristovy krůpěje krve) a ruhý byl postaven z kamene na památku všem obětem nesvoboy. Jezírko Dne 1. 11. 2011 se všichni žáci prvního stupně vyali o ekocentra Jezírko v Brně Soběšicích, aby se ozvěěli něco o řevěném světě. A ozvěěli jsme se toho opravu ocela ost. Nejřív jsme si povíali o stromech. Z čeho se strom skláá, jaké stromy známe a učili jsme se poznávat i jejich ploy. Ukazovali jsme si také na moelu, jak se řevo z lesa těží, jak vypaá pila a co se tam ělá. Také jsme si povíali a ukazovali si spoustu věcí, které jsou ze řeva vyrobené. Petrov je nejstarší brněnský chrám, který byl povýšen na katerálu. U příležitosti 100. výročí vzniku biskupství začala jeho novogotická přestavba. Bylo objeveno, že sta ré záklay jsou asi z 12. století. Ve znaku iecéze jsou klíče a meč, pole toho, co rží v ruce sv. Patr a Pavel. Interiér je rozělen na 16 částí, u některých jsem se za stavili a povíali si o nich, např.: portál katerály, tam jsme našli sochy sv. Petra a Pavla gotická maona, to je panna Marie zobrazená s Ježíš kem jako živým křížová cesta o Jiřího Marka, která upoutala naši po zornost, protože byla úplně moerní oltář sv. Barbory, protože v Aamově je kostel sv. Barbory oltář sv. Václavva, protože jsme se o něm učili oltář sv. Cyrila a Metoěje o nich se bueme také učit křtitelnice, protože byla moc hezká Nejvíce nás v kostele uchvátily varhany, protože měly čtyřicet čtyři obrovských píšťal, které byly viět, a spou stu malých, které viět nebyly. Kyž jsme si chrám prohléli, přešli jsme olů o muzea. Tam nám pan průvoce ukázal různé sochy, např. sochy sv. Petra a Pavla, a obrazy, např. Klanění tří králů (a měli jsme háat, proč měl jeen z nich černou tvář). Potom jsme se ozvěěli, jak se jmenuje Panna Marie, která rží novorozeného Ježíška (to byla maona) a jak se jmenuje socha Panny Marie s už mrtvým Ježíšem tomu se říká pieta. Nakonec jsme si na monitoru zahráli pexeso o památkách Petrova, ostali jsme kažý stejné pexeso na památku a slíbili si, že v létě přijeme znovu, tentokrát na výtvarnou ílnu. A ve škole se pokusíme namalovat vitrážová okna, tak krásně barevná, jaká mají v katerále. Muzeum se nám moc líbilo. Nejvíce nás zaujaly staré sochy, které byly ve lice hezky opracovány. Natálie Helová, Tereza Fialová, 7.A a Dalimila Hoaňová Samozřejmě jsme si zahráli spoustu krásných a naučných her. Na závěr nás čekalo něco úžasného sami jsme si uělali bramborové těsto a s pomocí paní učitelky si na kamnech upekli bramborové placky. To byla obrota! Už se moc těšíme, až se na Jezírko zase poíváme. Mgr. Helena Ličková strana 3/11
v Dny otevřených veří ve škole V pátek na magické atum 11. 11. 2011 se na va ny otevřely veře v aamovských školách. Důvoem jsou samá kulatá výročí škol. Uplynulo 85 let o založení měšťanské školy v Aamově. Sama buova již jako škola neslouží, jsou v ní nes byty, ale v neávné minulosti ze sílila ZUŠ. Škola na Ronovské v prosinci oslaví 55. narozeniny a škola na Komenského měla v září 45. Již o rána mohli roiče, praroiče i ostatní nahlížet o vyučování v jenotli vých tříách. I ěti se těšily, jak se ně ro iče přijou poívat. Někteří návštěvníci se společně s ětmi zúčastnili i koncertu, který byl pro žáky připraven. Opolene na Ronovské ostartoval koncert a vystoupení tanečního oboru ZUŠ. Poté se návštěvníci postupně rozprchli po školní buově. V tělocvičně si mohli vyzkoušet svoji fyzickou zatnost, ve tříách i ružinách si prohlí želi portfolia jenotlivých tří, otestovali 11. listopau 2011 o Aamova Martin své znalosti o výročích školy na interak na bílém koni nepřijel, ale návštěvníků se tivní tabuli, vyzkoušeli si labyrint se sle u nás ve škole vystříala takřka stovka. peckou holí, tříili velmi pečlivě opa, vyzkoušeli si různé háanky, rébusy a hry Mgr. Soňa Karásková a také si mohli koupit na památku robné upomínkové přeměty. Byli jsme velmi potěšeni, že školu na vštívilo během těchto vou nů kolem stovky hostů. Bylo příjemné, že sem zaví tali roiče, praroiče, žáci minulí i buou cí, bývalí zaměstnanci, ale okonce i lié, kteří o naší školy niky nechoili a jen se tak přišli poívat, jak škola vypaá. Větši nou všichni byli překvapeni velmi obrým vybavením školy žáci mají ve všech tří ách stavitelný nábytek, ve tříách i ruži nách jsou k ispozici (po kontrolou pea gogů) počítače, k vybavení školy patří i interaktivní tabule a velmi pěkně vyba vená školní jíelna. strana 4/11
j Škola slavila (a my s ní) Jsou jubilea, která stojí za to si připo mínat. Určitě mezi ně patří i výročí aamovských škol, jimž léta na kráse roz honě neubrala. A tak se ve nech 11. a 12. listopau 2011 přestavily buovy záklaní i umělecké školy v nových ša tech pole současných trenů. A bylo opravu co slavit: 85. výročí otevření ško ly na ulici Osvobození, 55. výročí zahájení provozu školy na ulici Ronovská a 45. vý ročí otevření školy na ulici Komenského. z tanečních kroužků a ukázaly i hit po slení oby zumbu. To vše se oe hrávalo za našeného obivu iváků ve školní tělocvičně, ke se tanec stříal se sportovními ukázkami jako je třeba flor bal. Obě oslavenkyně také nabíly po hostinnou náruč všem, kteří si je chtěli prohlénout pěkně zblízka a ze všech stran. Na to se školy oblékly pěkně o gala a převely to nejlepší ze svého pomyslného šatníku. Na stěnách choeb Kyž slaví ámy v nejlepších letech, ožívaly fotky ze života školy, tříy a učeb neměla by rozhoně chybět huba. Tu po ny lákaly ke vstupu zajímavou výzobou, sluchačům zajistila huební skupina ukázkami učebních pomůcek a prací žáků. Travellers a koncert ZUŠ v průběhu první Mohli jste obivovat a také si sami vy ho ne oslav. Je li huba, měl by být zkoušet kouzelné interaktivní tabule, i tanec. O něj se zase postaraly ěti výukové programy v počítačové učebně, práci s ataprojektory a na vieu sleovat výjevy ze školních plesů a akaemií. Jubilantky opřály všem, ale zejména bývalým žákům a zaměstnancům chvilky nostalgie a vzpomínání na stránkami kro nik školy a města nebo při prohlížení ar chivu školního časopisu, fotokronik a portfolií tří. Ko nenašel svoji fotku z první tříy tay, měl ještě šanci objevit ji ve fotogalerii na školních chobách. Ko chtěl, mohl pobýt v tvořivých ílnách za měřených na výtvarné činnosti a keramiku nebo si jen tak opočinout v relaxační místnosti. Školy nezapomněly ani na žaluky svých gratulantů, bez bohatého občerstve ní by to na žáné oslavě přece nešlo. Díky sponzorskému aru cukrářství Luna tu by ly i perníkové školičky přímo k nakousnu tí! Děkujeme také firmě ABLE agency, s. r. o. V sobotu po poleni oslavy skončily, školy si mohly na chvíli oychnout, než je v ponělí zase naplní hlasy ětí a kaž oenní školní ruch. Jubilantky ál stojí na svých místech v protilehlých aamov ských kopcích a zvěavě se rozhlížejí o okolí: Tak co, líbily se jim naše narozeniny? A přijou všichni zase příště? A taky bu eme mít brzy almanach, abyste si nás mohli připomenout i oma! Dalimila Hoaňová P.S.: Zájemci o almanach školy si jej mohou objenat na tel. čísle: 515531196 Výlet za mravencovým esaterem Dvacátého třetího listopau 2011 ráno jsem šla s batohem na záech čekat na točnu autobusu. Jeli jsme na Jezírko. Po cestě byla na některých stromech jinovat ka. papírové kuličky přestavovaly zásoby na zimu pro mravence. Potom jsme šli o le sa hrát alší hry. Jena z nich byla taková, že já jsem byla mravenec a Filip a Vojta byli slunéčka semitečná a ostatní spolu žáci byli mšice. Slunéčka chytala mšice Všechny hry jsme hráli společně s ve a já jsem chytala slunéčka semitečná. oucí Nikolou. Nejřív jsme hráli hry V alší hře jsme se rozělili na vě skupi venku. Marek a Matěj nás chytali, aby ny a v těch skupinách jsme si posílali ře chom nemohli sbírat papírové kuličky. Ty vo. Při poslení hře byly na zemi v lese rozházené papírky s obrázky. My jsme by li rozělení o vou skupin a sbírali jsme jen ty obrázky, na kterých bylo, co mohou jíst mravenci a potom jsme kontrolovali, jestli jsme nasbírali ty správné papírky. Potom jsme šli o omu, ke jsme se nasvačili a ali si teplý bylinkový čaj. Kažý jsme ostali svůj obrázek mrave niště, potřeli ho lepilem a nasypali tam rýži, která přestavovala larvy mravenců, strana 5/11
v ál jsme tam nasypali koření a to přestavovalo jehličí. Kyž jsme lepili koření, říkala veoucí Nikča, že jehličí se nesmí z lesa sbírat! Až jsme mraveniště okončili, na kreslili jsme k němu i mravence. Až jsme obrázky okon čili, seli jsme si o kruhu, ke jsme si posílali obrázky Bezpečně na internetu V rámci minimálního preventivního plánu naší školy se uskutečnila série bese, jejichž tématy byly závislosti, rogy a osobní bezpečí. Osmáci tentokrát iskutovali na téma bezpečí, resp. nebezpečí na internetu. Většinu z toho, co pro ně lektorka k a bez toho, že bychom promluvili, jsme je správně seřai tit, jak se vyvíjí mravenec. Kažý si mraveništěm mohl li. Další úkol byl se beze slova rozělit o skupin pole prolézt třikrát. barvy očí. Házeli jsme kostkou a postupně skláali sklá No a potom už jsme se šli obléct a autobusem jeli o anku mravence. Nakonec jsme šli k velkému umělému školy. Všechno se nám moc líbilo. mraveništi. Dostali jsme za úkol cestou mraveništěm zjis Olga Dvořáková, 2. A DDM Lužánky připravila, znali. Přispěli o besey A jak se žákům besea líbila? Honotili ji jako užiteč zajímavými postřehy ze života teenagerů na sociálních nou, ale trošku monotónní a nunou, bez šťávy. sítích, a ani pojmy grooming a stalking jim nebyly nezná mé, bez problémů sestavili pravila, jak se na internetu I. Šturchová bezpečně chovat. Jejich znalosti lektorku mile překvapily. Konopí přítel nebo nepřítel? Kažý o něm nes mluví. V méiích se řeší, za uzá neuvěřitelné příběhy a neměli jsme slov. S beseou jsme konit používání technického konopí pro meicínské účely. byli spokojeni, hlavně to bylo zajímavé. Moc se nám to Mnoho mlaých lií s ním má zkušenost. Ale víme, jaké líbilo. jsou jeho účinky na liské zraví jak nám může škoit Kristýna Kleplová, Kateřina Beránková, 6.A nebo také pomoci, poku je použito napříkla při léčbě kožních onemocnění? Žáci šestého ročníku se na počátku listopau zúčastnili besey na toto téma. Byla besea pro žáky přínosná, co se ozvěěli a co si o ní myslí? To už si můžete přečíst na násleujících řácích: M. Nejezchlebová Dne 2. listopau měla třía 6. A beseu o kouření. Ří kali jsme si, jak je nebezpečné brát rogy, co se může stát. Co se z konopí vyrábí a také jsme si ukazovali různé ob rázky. Nejvíce nás však zaujalo, že se z konopí vyrábí čo koláa nebo těstoviny. Také nás překvapilo, co všechno se může přihoit v souvislosti s touto rostlinou byly to Proč lié berou rogy? Lié berou rogy, protože chtějí ve svém životě něco změnit. Ze je několik příčin, proč se mlaí lié vyávají na cestu jejich užívání: 1. Chtějí zapanout o kolektivu 2. Chtějí se uvolnit nebo uniknout o problému 3. Chtějí se zbavit nuy 4. Chtějí působit ospěle 5. Chtějí se vzepřít společnosti 6. Chtějí experimentovat Domnívají se, že rogy jsou jejich řešení. Nakonec se však stanou jejich problémem. Problém s rogami se však á řešit! Marihuana se obvykle balí o cigarety nazývané joint. Niky bychom neochutnaly rogu, i kybychom ne věěly, co se nám tím může stát. Janka Vybíralová, Soňa Flachsová, 6. A strana 6/11
v Besea o kouření - žáci 5.B v Ve čtvrtek 10. listopau 2011 se konala besea na téma Kouření, která proběhla v naší tříě 5.B. Přenášející nás seznámi la s násleky, které vznikají při kouření. Dozvěěli jsme se, jak je kouření nebez pečné a jaké způsobuje nemoci, např.: ra kovinu plic, jazyka, hrtanu, poškození mozkových buněk, zežloutnutí rukou, zu bů, zápach z úst a jiné. Také jsme byli po učeni o tom, že čím je věk kuřáka nižší, tím jsou účinky kouření horší a vzniká ve lice rychleji závislost. Paní nám ukázala pokus na PETlahvi, jak probíhá proces kouření v plicích a jak se školivé látky v nich usazují. Kouření škoí nejen kuřákům, ale i liem, kteří kouř vechují. Kouření je na veřejných prostranstvích zakázáno. Cílem besey bylo přesvěčit mlaistvé spolužáky o tom, jak je kouření nebezpečné a může způsobit i smrt. Doufám, že se niky ne stanu kuřačkou. Kateřina Janíčková 5.B v těle uělá pěknej čurbes. Nebylo nic, co by se mi na beseě nelíbilo. Myslím, že besea neměla žáný větší cíl, možná aby chom si uvěomili, co může uělat kou ření a abychom nekouřili, takže říct, jestli byl cíl besey splněn Jak u koho. Mě samotného to ovlivnilo, i kyž většinu toho o čem jsme si povíali, už jsem věěl nebo znal. Čeněk Šmerek 5.B kouření je špatné a škoí nám ale i našemu okolí. Jsem přesvěčená, že niky nebuu kouřit. Anrea Ursul 5.B Naše besea byla 10. listopau 2011 čtvrtou a pátou hoinu. Besea byla v 5.B. Besea o kouření se konala ve čtvrtek Byla přeevším o tom, že bychom neměli 10. listopau 2011 v naší tříě 5.B. Byla kouřit hlavně v tak nízkém věku. Na bese o tom, jak cigarety a jiné návykové látky ě mě zaujalo, kolik binců si kouřením škoí liem. Nejvíc mě zaujala láhev, o můžeme ostat o těla. Nelíbil se mi které se zapíchla cigareta a z té je o Ve čtvrtek 10. listopau jsme měli ve smra z cigarety při pokusu. Já si myslím, láhve kouř a ehet. Láhev byla téměř na škole beseu o kouření. Zaujalo mě všech že cíl besey byl ten, že bychom neměli za prosto černá a to byla jen tři roky stará no, ale hlavně to, jak cigareta ovlivňuje žánou cenu kouřit. Cíl besey byl splněn, a ostává se o ní kouř tak z jené cigare mateřství. Nemám ani jenu věc, která by besea mě ovlivnila tak, že nebuu niky ty enně. Kyž tey člověk vykouří kra se mi na beseě nelíbila, líbilo se mi tam kouřit cigarety. bičku enně a kouří vacet let, tak to všechno. Cíl besey byl nás přesvěčit, že Martin Pelán 5.B Světýlkový průvo V pátek 2. prosince 2011 se v Aamo vě rozsvěcoval už po několikáté vánoční stromeček a protože se tato uálost poma ličku stává v Aamově traicí, rozholi se letos organizátoři tuto naši traici trochu oživit. Děti se společně se svými roiči se šli pře buovou záklaní školy a pře pneuservisem u náraží. A proč? No přece aby k vánočnímu stromečku ošli se svě týlky, která symbolicky náš stromeček oz obí. Všechny ěti byly připraveny. Však už louho přeem si ve škole nebo v aa movském klubu mláeže chystaly lampio ny. Některé lampiony vybavili ětem ši kovní tatínkové žárovkou, v ostatních zá řila svíčka. A nezářily jen lampiony, ale i oči ětí a roičů. Dětem jistě vzrušením a neočkavostí, roičům zase nostalgií a ojetím. V 16.00 hoin se oba průvoy vyaly ke kostelu, ke už na ně čekali ne trpělivě žáci záklaní umělecké školy, mlaá naějná zpěvačka Aéla Grimová, brněnská skupina Kamarái a zástupci města s připraveným programem, který zakončil krásný ohňostroj. I letos bylo rozsvěcení vánočního stromečku příjemným navozením kou zelné převánoční atmosféry. Mgr. Helena Ličková strana 7/11
Školní kolo ějepisné olympiáy 2011/2012 Dne 29. 11. 2010 se konalo na Zá Zvítězila Hana Moserová z 9.A s 33,5 bo v okresním kole této soutěže, které se bu klaní škole v Aamově školní kolo ě u, která bue naši školu reprezentovat e konat v Boskovicích v poslením le jepisné olympiáy. Žáci jako obvykle pracovali v jeiné kategorii, určené pro 8. a 9. tříy. 41. ročník této soutěže nesl název V bo hatství i chuobě aneb Osobnosti k neza placení, z čehož vyplývá, že tématem le tošního ročníku soutěže byla platila a významné osobnosti, které se poílely na jejich vyávání. Úkoly vypracovávalo 11 žáků z 9. ročníku a 3 žáci 8. ročníku. Mikuláš Dne 5. 12. 2011 choil po naší škole i po škole na Ronovské Mikuláš. Jako kažý rok se za maskami Mikuláše, aně la a čertů ukrývaly tváře žáků evátých tří, a to jsme byli my. Už brzy ráno (tj. v půl 8) jsme měli sraz v řeitelně a pomalu se oblékali, malovali a chystali oměny pro honé žáky :) Po škole choil jeen Mikuláš, aněl a va čerti. Při obcházení prvního stupně jsme byli překvapeni ze slziček, které se kutálely po tvářích některých malých hříšníků. Mlaší žáci říkali básničky nebo zpí vali písničky, ale na ruhém stupni už zřejmě žákům o zpěvu moc nebylo, a tak jsme je ani nenutili. Ale nakonec ostali slakou oměnu všichni. Kyž jsme obešli školu na ulici Komenského, měli jsme menší pauzu v řeitelně. Po té nás pan Bu rian ovezl autem na Ptačinu, o školy na ulici Ronovská. Tam jsme obešli všechny tříy a vyfotili se s ětmi. Nejhonější třía na obou školách se nám zála 3.A a 3.B. Přimluvíme se za ně u Ježíška. I kyž na obou školách je zlobivců honě, nakonec čerti nikoho o pytle ne vzali. :) Už jen oufáme, že zlobivci se v chování polepší, aby příští rok ostali ještě bohatší naílku než letos. :) Dne 7. 12. 2011 jsme navštívili Stření obornou školu polytechnickou na ulici Jílová v Brně. Sraz jsme měli pře školou na zastávce, oku jsme jeli autobusem o Brna. Po příjezu jsme se shromážili v promítací síni oborné školy, ke jsme se ozvěěli alší program. Dozvěěli jsme se, jak to na této škole choí, jaké jsou tay obory a jaké je uplatnění v a ném oboru. Na konci této prezentace jsme měli čas na otazy, okonce i na svačinu. Po svačině jsme si šli prohlénout školu. Viěli jsme třeba posilovnu, instalatérskou učebnu a několik alších učeben. Prohléli jsme si prostřeí školy a všimli jsme si, že je škola obře zařízená. Po prohlíce celé školy jsme zase naseli o autobusu, který nás zavezl ke stavbě bytových omů. Stavba ležela v městské části Černá Pole na okraji města Brna. Hlavním stavitelem této stavby je stavební firma Komfort. Jako povinnou výbavu jsme všichni ostali helmy. Nej říve jsem šli o pozemních garáží. Po Exkurze na SŠ novém týnu 2012. Jejím náhraníkem je Jaroslav Kalina, který získal na ruhém místě 30 boů z možných 60. Největším oříškem pro všechny byly úkoly týkající se přemincovních platiel, které jen máloko vypracoval správně. Nejlépe se soutěžící vypořáali s úkoly zaměřenými na záklaní pojmy. Všem, kteří se soutěže zúčastnili, patří poě kování. Hance bueme na konci lena r žet pěsti, aby se jí v Boskovicích ařilo. Aleš Spurný Holasová, Minaříková strana 8/11
tom jsme procházeli patro po patře a prohlíželi si jenotlivé byty. Stavbyveoucí nás provázel po celé stavbě až o poslení patra, ke byla tera sa s výhleem na celé Brno. Dozvěěli jsme se, na kolik peněz by nás vyšel tako vý byt v přízemí a v olních patrech by chom za byt zaplatili 3 000000Kč a v hor ních patrech by nás takový luxusní byt vyšel až na 7 500 000 Kč. Po celé prohlíce stavby jsme se rozloučili se stavbyveoucím, oevzali helmy, naseli o autobusu a pomalu jsme se vraceli o Aamova. Raek Vybíral, 9.B Ne, nebojte se, nic se nestalo. To jen semáci a osmáci měli v ponělí 5. 12. 2011 minikurz první pomoci se zá chranáři Lenkou a Vítkem, kteří k nám přijeli v Blanska. Během vou vyučovacích hoin se o věěli, jak fun guje záchranná služba v České republice, proč je ůležité znát a umět poskyt nout první po moc, jak mohou někomu zachránit život, velmi poutavou a zábavnou. Ani se nám co uělat jako první, na co si ávat pozor, nechtělo ocházet. Pokračování na jaře?: ) jak správně telefonovat na číslo 155 atp. I. Šturchová Nově nabyté zkušenosti si ti, kteří měli kuráž, mohli vyzkoušet po ohleem zá chranářů v praxi na figuríně. To, co na první pohle nevypaalo až tak složité, bylo namáhavé nejen fyzicky, ale i na za pamatování si správného postupu. n Záchranáři ve škole t Besea se nám všem moc líbila, nebyla nuná, a i kyž jsme beseovali na vážné a ůležité téma, Vítek ji okázal uělat Výprava o pravěku Také jste v létě přemýšleli, kam na ovolenou? Co takhle o pravěku? Že to není možné! Ale je! Nepotřebujete stroj času, ani spoustu peněz. Vítejte v obách ávno minulých Mamut první zvíře, které se většině z nás vybaví, kyž se řekne pravěk. Do kážete si vzpomenout, ke jste toto slovo slyšeli poprvé? Mně se hne vybaví scéna, ky Mach a Šebestová cestovali pomocí kouzelného sluchátka o pravěku a pan Huml učil Šebestovou, jak připravit ma muta s koprovou omáčkou. A ke jste ma muta poprvé viěli? Že v Anthroposu v Brně? A právě tam jsme se se šesťáky na konci října vypravili, abychom si nejenom prohléli mamuta v životní velikosti, ale hlavně načerpali spoustu nových věo mostí a seznámili se alespoň prostřenic tvím exponátů s životem lií pře esítka mi tisíc let. Naše návštěva muzea však neproběhla jako nuná prohlíka s průvocem, ky po eseti minutách žáci koukají jeen na ruhého a přemýšlejí, jakou lumpárnu by vymysleli, ale osahali jsme si pokla y, které Anthropos nabízí, cestou přímé zkušenosti, protože ta, jak známo, je nej lepší učitelkou. Pan učitel Spurný připravil pro naše průzkumníky pracovní listy s úkoly a žáci opověi na otázky hleali přímo strana 9/11
v expozicích muzea. A že to byla zábava, potvrili i samotní žáci běhali pilně jako včeličky mezi vitrínami, kostrami praáv ných živočichů, obylími našich prapře ků a pátrali po správných řešeních způso bem vskutku etektivním. Nakonec se všem průzkumná akce zařila a měli jsme čas prohlénout si i to, co nás zajímalo. Bonusem byla nová expozice obrazů Z. Buriana, kterou jsme si prohléli v su terénu muzea. Den liských práv Den liských práv si celý svět připo míná 10. prosince. Liská práva jsou ty svoboy a nároky, které mají být zaručeny kažému člověku na světě. Mluvit o li ských právech nám může připaat jako nuné a zbytečné. To ale jen o chvíle, ky jsou nám některé záklaní práva a svoboy oepřeny. V tuto chvíli na mnoha místech po ce lém světě jsou lié, kteří jsou nuceni čelit Naše výprava o pravěku byla úspěšná, ozvěěli jsme se spoustu nové ho o životě našich prapřeků a sholi jsme se, že jsme rái, že jsme se o pravěku po ívali jen na chvíli. Žít v této obě by chom určitě nechtěli. města s hustou infrastrukturou a limi ne ustále někam spěchajícími. Lié neměli si ce tolik věcí jako máme my nes, ale urči tě si byli blíž. A nebylo jim třeba lépe? Co myslíte? Mgr. M. Nejezchlebová A jestli jsme vás nalákali, vypravte se o Anthroposu také. Na chvíli se zastavíte a přenesete se o ob, ky na Zemi byl čistý vzuch, nestála tu žáná zakouřená útlaku, válkám, násilnostem různých poob či extrémní chuobě... Spousta ze mí selhává v ochraně liských práv svých občanů. A právě proto je nutné, aby kažé mu člověku záleželo na oržování práv ostatních lií ať už ve vlastní zemi nebo kekoliv na světě! Záklaní liská práva jsou shrnuta v okumentu, který se nazývá Všeobecná eklarace liských práv a svobo. Ta by la přijata 10. prosince 1948 a právě proto ili, a jak pohoový a bezstarostný máme je tento en kažoročně připomínán jako život. oslava Dne liských práv, k níž se kažo I. Šturchová ročně připojujeme i my. V letošním roce jsme se zaměřili na nelegální práci ětí v různých oblastech světa, přeevším v rozvojových zemích Asie, Afriky a jižní Ameriky. Ve ruhém patře byla instalována výstava fotografií života ětí, které jsou nuceny tvrě pra covat již o raného věku. Na výstavu navazovala hra Moje přání, jejíž cílem bylo zamyslet se na životními pomínkami těchto ětí, které jsou nuceny jen tvrě pracovat, často žijí v nevyhovují cích pomínkách, hlaoví, nechoí o školy a neznají hračky. Srovnání se živo tem ětí ve stření Evropě bylo neúprosné. Tay jsme si uvěomili, jaké máme štěstí, že jsme se naroili tam, ke jsme se naro strana 10/11
Po roce je tu znovu vánoční Štěrý en, lié jsou více pospolu, vlínější k sobě jen. Večeře svátečně voní, po stromkem árky jsou, zvoneček cinká jak loni, prskavky k němu zvou. Obaly z árečků mizí, kažý má něco ze, raost však kamsi zmizí, ne všechno zabalit lze. Pohou, úctu a štěstí, po papír neje át, i věma nevyvěští, jak mít zas blízkého rá. Zraví se zabalit neá, šlo by hne naobyt, nemocný marně ho hleá, je víc, než blahobyt. Láska se též nevměstná, po stuhu vánoční, oba je časově těsná, tak tiše o ní sní. Ježíšku, ej si říct, změn árky ma city, z vánoc ať zůstanou všem, jen krásné pocity! strana 11/11