Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Podobné dokumenty
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Základy buněčné biologie

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

prokaryotní Znaky prokaryoty

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Digitální učební materiál

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

pátek, 24. července 15 BUŇKA

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Schéma rostlinné buňky

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Cytologie. Přednáška 2010

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Digitální učební materiál

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

Zemědělská botanika. Vít Joza

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Úvod do mikrobiologie

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5)

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Pohyb buněk a organismů

Cytologie I, stavba buňky

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Transkript:

Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu JÁDRA, MITOCHONDRIÍ a CHLOROPLASTŮ jsou 2 BIOMEMBRÁNY. Fosfolipidy -tvoří dvojvrstvu - polární konec je hydrofilní a směřuje vně dvojvrstvy - nepolární konec je hydrofobní, jsou na vnitřní straně a tvoří hydrofobní vnitřek >zamezuje průnik polárních látek Membránové bílkoviny -jsou nepravidelně rozmístěny - funkce: 1 / 12

a) Transportní zajišťuje přenos polárních látek a iontů před membránu b) Katalytická některé bílkoviny fungují jako enzymy. Katalyzují průběh biochemických reakcí na membráně c) Receptory přijímají signály z okolí buňky a předávají je dovnitř buňky Glykolipidy a glykoproteiny -lipidy a bílkoviny, které mají navázaný sacharidový zbytek - jsou v živočišných buňkách - jsou v cytoplazmatické membráně ve vnější polovině dvojvrstvy - sacharidové zbytky jsou orientovány do vnějšího prostředí a tvoří ochranný sacharidový plášť Cholesterol -vyplňuje mezery mezi sousedními molekulami fosfolipidů > zpevňují dvojvrstvu fosfolipidů a činí ji méně propustnou Cytoplazma Vyplňuje vnitřní prostor buňky Je vyplněna koncentrovaným koloidním roztokem makromolekulárních i nízkomolekulárních látek = cytosol neustále se pohybuje > transport látek. Probíhá v něm mnoho biochemických reakci Membránové organely V buňce tvoří váčky různých útvarů Specializují se na určité děje Jádro -ústřední organela buňky, obsahuje DNA v ní je obsažena většina genetické informace buňky 2 / 12

- je obklopeno jaderným obalem, který tvoří 2 membrány - obal obsahuje jaderné póry výměna látek mezi jádrem a cytoplazmou - vnější membrána je spojena s endoplazmatickým retikulem a jsou na ní navázány ribozomy - vnitřek vyplňuje karyoplazma v ní jsou molekuly DNA, které jsou LINEÁRNÍ a jsou spojeny s molekulami bílkovin = HISTONY. - komplex DNA a HISTONŮ = chromatin - na začátku dělení se vlákna DNA začnou spiralizovat a vytváří se chromozomy - každý chromozom je rozdělen na 2 podélné chromatidy a jsou spojené v místě zvané centromera - obsahuje 1 nebo více jadérek tvořené RNA a bílkovinami. Jeho funkcí je syntéza ribozomální RNA > tvorba ribozomů. Během dělení buňky jadérko zaniká. Endoplazmatické retikulum -systém vzájemně propojených váčků, cysteren a kanálků - ohraničeno 1 membránou - vyskytuje se v blízkosti jádra, s kterým je spojeno - u všech eukaryotických buněk a) Drsné ER na svém povrchu má navázané ribozomy = drobná tělíska tvořená ribozomální RNA (rrna) a bílkovinami. Jejich funkcí je syntéza bílkovin. Vyskytují se volně v cytoplazmě, na membráně ER, na membráně jádra, v mitochondriích a v chloroplastech. Bílkoviny vzniklé na ribozomech přechází do cysteren do ER, kde jsou dále upravovány b) Hladké ER neobsahuje ribozomy. Probíhá zde syntéza lipidů a polysacharidů. Ve svalových buňkách se účastní svalového stahu > uvolňují vápenaté ionty nutné k zasunutí aktinu a myozinu Golgiho komplex (aparát) -systém vzájemně propojených váčků a cysteren - jsou do něj transportovány látky vytvořené v ER - probíhá zde úprava a třídění látek vniklých v ER 3 / 12

- vznikají zde látky určené k sekreci z buňky (enzymy, hormony) - v rostlinných buňkách se zde tvoří polysacharidy buněčné stěny celulóza - je ve všech eukaryotických buňkách - z komplexu se odškrcují 2 typy váčků: a) sekreční rozvádí látky v GK na místo určení. Pokud je látka určena k vyloučení z buňky, tak váček splyne s cytoplazmatickou membránou a vylije svůj obsah do okolí = exostóza b) lysozomy Lyzozomy -organely buněčného trávení - drobné váčky s 1 membránou - pouze v živočišných buňkách - vznikají zaškrcením v Golgiho komplexu - vnitřní prostředí je kyselé (ph = 5) - obsahují hydrolytické enzymy = štěpí složitější látky. Aktivní i v kyselém prostředí - dochází v nich ke štěpení složitějších látek - jsou zde rozkládány látky přijaté buňkou, látka vlastní (makromolekuly jsou štěpeny na jednodušší složky, které buňka využije pro syntézu látek jiných) - mohou strávit staré nebo poškozené organely Vakuoly -pouze u rostlin, hub a prvoků - na povrchu je 1 membrána = tonoplast - uvnitř vyplněny buněčnou šťávou obsahuje vodu, zásobní a odpadní látky. Mohou obsahovat barviva antokyany (modrém fialovém tmavě červené > záleží na ph) - v mladých buňkách velký počet malých vakuol 4 / 12

- v dospělé 1 velká centrální vakuola - slouží jako zásobárna vody - udržují stálý osmotický tlak buňky = stálé napětí - ukládaní zásobních a odpadních látek - v rostlinných buňkách zde probíhá rozklad nepotřebných látek - sladkovodní prvoci mají 2 typy vakuol potravní a pulzující. Pulzující odvádí přebytečnou vodu a chrání před prasknutím Mitochondrie -téměř u všech eukaryotických buněk - několik set mitochondrií v každé buňce - oválné organely se 2 membránami - vnější membrána je hladká - vnitřní je zprohýbána do výběžků = kristy zvětšují povrch vnitřní membrány. Je vyplněna hmotou = matrix vlastní DNA (kruhová) a malé ribozomy. - probíhá zde hodně metabolických dějů = buněčné dýchání > dochází k uvolňování energie - v matrix probíhají reakce štěpení živin (citrátový cyklus, ß-oxidace) - na vnitřní membráně jsou končeny procesy buněčného dýchání > dýchací řetězec, syntéza ATP Chloroplasty -pouze u rostlinných buněk - obsahují chlorofyl > fotosyntéza - oválné organely se 2 membránami - od vnitřní membrány se vchlipují váčky = thylakoidy naskládají se na sebe a vytvářejí útvary = grana 5 / 12

- vnitřní prostor = stroma nachází se zde vlastní DNA a malé ribozomy - fotosyntéza - tylakoidy obsahují chlorofyl - procesy fotosyntézy probíhající ve stromatu temnostní fáze - procesy probíhající na membráně tylakoidů světelná fáze Chromoplasty -v rostlinných buňkách - obsahují karoteny oranžové a červené zbarvení rostlinných orgánů, xantofyly žluté > zbarvení láká opylovače - vznikají z chloroplastů po rozpadu chlorofylu a při zrání plodu - tvoří se ve starších buňkách Leukoplasty -bezbarvé organely >v nezelených částech rostlin (kořeny) - v rostlinných buňkách - amyloplasty - ukládá se v nich škrob - elaioplasty ukládání lipidů - proteoplasty ukládání bílkovinných látek PLASTIDY = chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty -mají společný původ - vznikají z proplastidů nezralé plastidy v mladých buňkách, během zrání se specializují na jednotlivé typy plastidů 6 / 12

Cytoskelet Soustava vláknitých bílkovinných útvarů v buňce Funkce oporná udržuje tvar buňky a rozmnožení organel Funkce pohybová aktivně zajišťuje nitrobuněčné organely Tvořen 3 typy vláknitých struktur Mikrotubuly -dlouhé duté trubičky tvořené bílkovinou tubulinem - nejsilnější vlákna cytoskletu - v živočišné buňce vyrůstají z 1 místa = centrozom (ve středu buňky), vyrůstají k okrajům - mechanická opora udržování tvaru buněk - pohyb buňky tvoří bičíky a brvy - pohyb váčků v buňce - dělení buňky POSUN VÁČKŮ V BUŇCE -pohybují se podél vláken mikrotubulů využívají k tomu specifické bílkoviny = molekulární motory > naváží se jedním koncem na váček, který má být přenesen. Druhým koncem, který má podobu ramének, se naváže na povrch mikrotubulu a kráčí po něm. - probíhá za štěpení ATP BIČÍKY A BRVY -bičík delší, 1 nebo 2 - brvy krátké, kolem celé buňky - stavbu mají stejnou - uvnitř jsou mikrotubuly uspořádány podle schématu 9x2+2 7 / 12

- 9 dvojic mikrotubulu po obvodu, 2 uprostřed - jeden z každé dvojice nese molekulární motory, které se posouvají po sousední dvojici CENTROZOM -v živočišných buňkách, v centru buňky - je organizačním centem pro tvorbu miktorubulárních struktur - tvořen 2 centrioly krátký válcovitý útvar složený z 9 trojic uspořádaných kruhovitě uspořádaných miktortubul 9x3 - na začátku jaderného dělení se centrioly rozchází na opačné póly buňky a mezi nimi vzniká dělící vřeténko Mikrofilamenta -jemná tenká vlákna tvořeny aktinem - strukturní funkce nejvíce vláken je v cytoplazmě pod cytoplazmatickou membránou, kde vytváří souvislou síť, která zpevňuje povrch buňky (svazky vyztužují mikroklky střevní sliznice, výběžky tyčinek sítnice) - pohybová funkce základem stažitelných vláken v cytoplazmě. Při zaškrcování živočišných buněk při dělení. U svalových buněk při svalovém stahu > to umožňuje molekulární motor > myozin. Probíhá za štěpení ATP a vápenatých iontů Intermediální (střední) filamenta -tvořena různými bílkovinami - funkce je strukturní (opěrná) - tvoří základní zpevňovací síť - podílí se na udržení tvaru buněk, rozmístění některých organel - podílí se na propojení buněk v tkáních 8 / 12

- Keratinová vlákna v pokožce, vlasech, chlupech, nehtech, střevní výstelce. - jsou nataženy napříč celou buňkou a jsou spojeny keratinovými filamenty sousedních buněk pomocí mezibuněčných kontaktů = desmozomy - vyskytují se v buněčném jádře pod jadernou membránou, kde tvoří síť vláken = jaderná lamina > oporná funkce a zesiluje jadernou membránu, tvoří bílkoviny = laminy Buněčná stěna Vyskytuje se u buněk rostlin a hub Zajišťuje mechanickou oporu a ochranu buňky Podílí se na příjmu a transportu látek Buněčná stěna rostlin -tvořena vlákny celulózy - vlákna jsou dlouhá, nevětvená a tvoří prostorovou síť > pevnost - mezi vlákny celulózy se nachází hmota, tvoří ji hemicelulózy, pektiny > rozvětvené řetězce a mají výplňovou funkci a v buněčné stěně udržují vodu Buněčná stěna hub -hlavní složka je polysacharid chitin dlouhé nevětvené řetězce - mezi chitinem je glukan, tvoří dlouhá větvená vlákna Mezibuněčná hmota živočichů = extracelulární matrix Živočišné buňky nemají mezibuněčnou stěnu Vylučují mezibuněčnou hmotu > udržuje tkáně a orgány pohromadě, u obratlovců se podílí na vytváření kostry Epitelové buňky na tuhé vrstvě mezibuněčné hmoty = bazální lamina pouze svou bazální částí Svalová vlákna každé vlákno je obaleno tenkou vrstvou mezibuněčné hmoty > zajišťuje připojení vláken ke šlachám Buňky vaziva, chrupavky a kosti jsou v kompaktní mase mezibuněčné hmoty 9 / 12

Mezibuněčná hmota živočichů je tvořena kolagenem, proteoglykany a kyselinou hyaluronovou Kolagen vláknitá bílkovina, která zajišťuje pevnost -základní jednotkou je vlákno, které vzniká vzájemným ovinutím 3 bílkovinných řetězců - vlákno je velmi pevné - větší počet vláken tvoří kolagenní fibrilu = stavební jednotka šlach, vazů a kostí -pro tvorbu kolagenů je důležitý vitamin C, nedostatek > změny v mezibuněčné hmotě Proteoglykany jako výplňová hmota mezibuněčných prostorů Kyselina hyaluronová součástí pojivových tkání -nejvíce v kůži a v chrupavkách, kde zajišťují pružnost STAVBA PROKARYOTICKÉ BUŇKY je menší a jednodušší než eukaryotická vývojově původní vyskytuje se u bakterií a archeí Cytoplazmatická membrána jediná biomembrána v prokaryotické buňce stejná stavba jako membrána eukaryotická buňka tvořena dvojvrstvou fosfolipidů a molekulami bílkovin probíhají zde některé reakce buněčného dýchání Buněčná stěna má odlišnou strukturu než eukaryotická buňka u bakterií tvořena peptidoglykany u archeí tvořeny pseudopeptidoglykany, bílkovinami či chybí u bakterií rozlišujeme 2 typy buněčné stěny, složení má vliv na barvení jejich povrchu a) gramnegativní bakterie jednovrstevná buněčná stěně. Na vnější straně se nachází vnější membrána tvořena lipopolysacharidy b) gampozitivní bakterie silná, několikavrstevná buněčná stěna POUZDRO nad buněčnou stěnou. Z bílkovin nebo polysacharidů > ochranná funkce 10 / 12

Cytoplazma Vnitřní prostor buňky Vyplněn cytosolem > obsahuje velké množství ribozomů a jsou menší než eukaryotické Prokaryotický chromozom = nukleoid Velká kruhová molekula DNA Volně v cytoplazmě a nese genetickou informaci buňky Plazmidy Malé kruhové molekuly DNA Nesou doplňkovou genetickou informaci Pohybové útvary Bičík u některých bakterií, 1 nebo více -struktura je jiná než u eukaryotické buňky -tvořen flagelinem - dlouhé i duté vlákno, které rotuje > pohání bakterie Fimbrie jemná vlákna, kratší než bičík -slouží k přichycení k podkladu a umožňuje konjugaci Thilakoidy u sinic, volně rozptýlené v cytoplazmě a umožňuje průběh fotosyntézy SROVNÁNÍ TYPŮ BUNĚK STRUKTURA PROKARYOTIC ŽIVOČIŠNÁ ROSTLINNÁ HOUBOVÁ 11 / 12

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) KÁ Cytoplazmatická membrána buněčná stěna peptidoglykan celulóza chytin Cytoplazma Jádro DNA kruhová lineární lineární lineární Ribozomy menší větší větší větší ER, Golgiho komplex Lysozomy, peroxizomy Vakuoly Plastidy Mitochondrie Cytoskelet bičíky flagelin tubulin zřídka tubulin zřídka tubulin Více studijních materiálů najdete na Studijni-svet.cz Vymazlené prezentace stáhnete na Prezmania.cz 12 / 12