Rakousko-Uhersko znak, vlajka
Erb Habsburků, vlajka Vlajka Habsburská monarchie a Rakouské císařství
Vlajka rakousko-uherské Čechy 2. Bukovina 3. Korutany 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří 8. Rakousy pod Enží 9. Morava 10. Salcbursko 11. Slezsko 12. Štýrsko 13. Tyrolsko 14. Rakousy nad Enží 15. Vorarlbersko 16. Uhersko 17. Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina monarchie
Třicetiletá válka Habsburkové Moc Habsburků zasáhla celou Evropu, výjimkou nebyly ani české země, u nás Habsburkové vládli asi 400 let. Francie byla ještě před třicetiletou válkou na straně Habsburků, ale ve válce už byla proti nim. Během švédských postupů se objevila právě Francie s vlivným kardinálem Richelieu. Tenkrát se několikrát dostali i do Čech a na konci války dokonce až do Prahy. Francie se totiž obávala vzrůstu moci Habsburků
Marie Terezie Marie Terezie byla provdána za Františka Štěpána, vévodu lotrinského. Měli spolu 16 dětí, 11 dcer (všechny s prvním křestním jménem Marie ) a 5 synů, kteří se dožili dospělosti. Její nejmladší dcera byl Marie Antonie (více známá pod svým francouzským jménem Marie Antoinetta) které přijala při sňatku dauphinem Ludvíkem, pozdějším králem Ludvíkem XVI. Po smrti svého manžela jmenovala svého syna Josefa II spoluvládcem nad rakouskými državami. Ponechala si však většinu moci, což vedlo k napětí mezi ní a jejím synem. To nebylo do její smrti že on mohl úplně vykonávat jeho moci. Marie Terezie ( narozena 13. května 1717 ve Vídni, zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni) byla první ženou na trůnu habsburského imrpéria. Byla císařovnou Rakouskou, královnou Maďarska a Českých zemí, rovněž vládla i ostatním územím jež byly v držení Habsburků a to od roku 1740 až do své smrti.
Tajenka Jak se jmenovala listina zaručující náboženskou svobodu? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 R O Č N Í P L A T E 3.3, 16:8, 42:6, 5.2, 6:6, 4.2, 40:10, 9:3, 2.2, 30:6, 64:8, 99:11, 2.5, 48:12, 72:8
Tajenka t o l e r a n č n í p a t e n t 3.3, 16:8, 42:6, 5.2, 6:6, 4.2, 40:10, 9:3, 2.2, 30:6, 64:8, 99:11, 2.5, 48:12, 72:8
Josef II. Císař Josef II, svatý císař římský (1741-1790), si vzal španělskou infantku Isabelu Španělskou (1741-1763), pak princeznu Marii Josefu Bavorskou (1739-1767); bez přeživších potomků. Svatý římský císař: 1765; arcivévoda Rakouska, král Maďarska, král Čech: 1 Zásluhy Josefa ll.: Za jeho vlády byla církev podřízena státu a zrušením společensky neprospěšných klášterů, byla snížena její moc. Josef bojoval za svobodu myšlení a náboženskou toleranci. 13.října 1781 byla vyhlášena občanská rovnoprávnost. Byly povoleny bohoslužby protestantů. Židé se zbavili diskriminace. Byl dán volný průchod kritice. 780 (dědic-jasný: 1741-1780) Ferdinand II. Z rodu Habsburků, *9.7.1578 15.2.1637, král český (od roku 1617), uherský (od roku 1618) a římskoněmecký císař (od roku 1619). Čeští stavové v době českého stavovského povstání sesadili v roce 1619 Ferdinanda II. z českého trůnu. Po bitvě na Bílé hoře se opět ujal vlády v českých zemích a nechal popravit 27 stavovských povstalců před Staroměstskou radnicí v Praze. Roku 1622 vydal Ferdinand II. "generální pardon", jímž se zřekl dalších fyzických trestů vůči účastníkům povstání, pokračovaly ale majetkové konfiskace (k úplné nebo částečné ztrátě majetku bylo odsouzeno v Čechách 680 osob, na Moravě asi 250). V roce 1623 provedl měnovou reformu (tzv. mincovní kalada snižovala hodnotu mince na desetinu). Zprvu zcela neústavní pobělohorské kroky a politické změny, se Ferdinand II. odhodlal v druhé polovině 20. let zajistit zákonem. Roku 1627 vydal pro Čechy a o rok později pro Moravu Obnovené zřízení zemské, omezující pravomoc sněmu a posilující panovnickou moc. V něm se především uznávalo dědičné právo habsburských panovníků na vládu v zemích Koruny české. Všechny pravomoci byly stavům nadále udělovány z milosti panovníka, sněm ztratil zákonodárnou iniciativu, znovu bylo uzákoněno jako státní náboženství pouze katolické vyznání, došlo ke zrovnoprávnění němčiny s češtinou.
Křížovka Křížovka: Kdo se nazývá učitelem národů? Název zelených žab Jarní léčivá bylina Nepřítomný žák musí být... První měsíční výpis v novém roce je Zimní boty Hlídač objektu V zimě jezdíme na.. Noviny vycházející jednou týdně
Jan Amos Komanský se narodil se 28. března 1592 v Nivnici u Uherského Brodu. Ve 24 letech byl vysvěcen na kněze, byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Po bitvě na Bílé hoře se musel skrývat a v r.1628 opustil vlast a žil v exilu v polském Lešně. Podnikl několik cest do Anglie, Švédska a Uher, kde uplatňoval své pokrokové pedagogické názory (proto je nazýván učitelem národů). Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu, jeho ostatky leží v Naardenu.
Jan Amos Komenský Křížovka: Kdo se nazývá učitelem národů? s K o k a n i Název zelených žab p O d b ě l x Jarní léčivá bylina o M l u v e n Nepřítomný žák musí být... l E d n o v ý První měsíční výpis v novém roce je s N ě h u l e Zimní boty o S t r a h a Hlídač objektu s K y b o b y V zimě jezdíme na.. T Ý d e n í k Noviny vycházející jednou týdně