Financování církví z rozpočtu státu (právní a ekonomické aspekty)

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Financování církví z rozpočtu státu (právní a ekonomické aspekty) Mgr. et Mgr. Marek Harastej 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Financování církví z rozpočtu státu (právní a ekonomické aspekty) zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 2

Děkuji doc. Ing. Jiřímu Blaţkovi, CSc. za vhodné nasměrování při psaní této práce. 3

Obsah 1. Úvod... 6 2. Historický přehled financování církví (historický exkurz do problematiky)... 8 2.1 Období do husitských válek... 8 2.2 Období od husitských válek po Josefa II.... 9 2.3 Období od Josefa II. do roku 1848... 10 2.4 Období od roku 1848 do roku 1918... 12 2.5 Shrnutí vývoje financování církví do roku 1918... 13 3. Přehled legislativních úprav financování církví od roku 1918... 14 3.1 Období první republiky... 14 3.2 Období protektorátu Čechy a Morava... 14 3.3 Období od roku 1945 do roku 1989... 15 3.4 Období po roce 1989... 16 3.5 Shrnutí legislativního vývoje po roce 1918... 17 4. Platná právní úprava financování církví... 18 4.1 Listina základních práv a svobod... 18 4.2 Zákon č. 3/2002 Sb. o církvích a náboţenských společnostech... 19 4.3 Zákon č. 218/1949 Sb. jeho novelizace... 22 4.4 Další legislativa týkající se církví... 23 4.5 Shrnutí platné legislativy... 23 5. Financování církví současná praxe... 25 4

6. Scénář budoucího řešení... 27 6.1 Financování církví v zemích Evropské unie... 27 6.1.1 Belgie... 27 6.1.2 Dánsko... 28 6.1.3 Německo... 28 6.1.4 Řecko... 28 6.1.5 Španělsko... 29 6.1.6 Francie... 29 6.2 Pouţívané modely financování církví... 29 7. Závěr... 31 Shrnutí... 32 Summary... 33 Seznam literatury a pramenů... 35 Tištěné zdroje... 35 Elektronické zdroje... 36 Legislativa... 40 Seznam příloh... 42 PŘÍLOHA 1 Seznam registrovaných církví a náboţenských společností v České republice... 43 PŘÍLOHA 2 Seznam církví financovaných z rozpočtu státu... 44 PŘÍLOHA 3 Souhrnný přehled financování církví a náboţenských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech 1994-2010... 45 5

1. Úvod Autor práce si toto téma vybral s ohledem na své pracovní zaměření jako kazatele Církve adventistů sedmého dne. Z tohoto titulu mu je otázka církví a jejich financování velice blízká. Její aktuálnost je umocněna probíhající diskusí v Církvi adventistů sedmého dne k této otázce a chystanou konferencí na toto téma. Problematika financování církví je v České republice aktuální jiţ více neţ dvacet let. Za tu dobu byla napsána řada prací, které se tomuto tématu věnují. Tato práce se proto nezaměřuje na otázku restitucí, ale výhradně na legislativní rámec financování církví z rozpočtu státu. Druhá kapitola obsahuje historický exkurz do problematiky, rozdělený do jednotlivých období. Prochází jednotlivými etapami dějin, kdy se financování církví a přístup k této problematice měnil a snaţí se popsat motivy pro konkrétní kroky a změny legislativy. Výhradně na legislativu se zaměřuje třetí kapitola, která popisuje období od roku 1918. Čtvrtá kapitola se věnuje platné legislativě, která v současné době určuje vztah státu a církví. Převáţně se v této části věnujeme Listině základních práv a svobod, která tvoří základní rámec pro tyto vztahy a poté zákonům č. 218/1949 a 3/2002 Sb., které jsou pro tuto oblast legislativy nejpodstatnější. Další kapitola se zabývá současnou praxí, tak jak ji praktikuje Ministerstvo kultury České republiky. V šesté kapitole si na několika příkladech z Evropy demonstrujeme moţné modely vztahu státu a církve, které se poté pokoušíme postihnout v teoretickém modelu. V závěru autor shrnuje nejdůleţitější myšlenky své práce a nabízí svůj osobní pohled na moţná řešení. Součástí práce se mě stát i výzkum, který měl mapovat pohled církví na otázku financování. Většina církví však na zaslaný dotazník nereagovala nebo se omluvila 6

s ohledem na probíhající jednání mezi státem a církvemi. Tato opatrnost je jistě pochopitelná, nicméně politováníhodná s ohledem na moţný přínos pro tuto práci. Práce obsahuje seznamy literatury a pramenů včetně pouţité legislativy a tři přílohy týkající se současné praxe financování. 7

2. Historický přehled financování církví (historický exkurz do problematiky) Historický exkurz, jak již název napovídá, je stručným dějinným vhledem do problematiky financování církví. Věnuje se výhradně problematice financování činnosti církví a to pouze na území dnešní České republiky. 2.1 Období do husitských válek O předkřesťanských náboţenských kultech Slovanů nemáme mnoho informací. Z dostupných informací lze však usuzovat, ţe garantem animisticky zaměřených náboţenských obřadů byl kmen, případně vůdce kmene. 1 Stejná zásada, ovlivněná germánským zvykovým právem, byla praktikována i v počátcích christianizace Slovanů na našem území. Majitel půdy se tak stával rovněţ vlastníkem stavby a měl právo na výnosy, které z ní plynuly. 2 Duchovní byli financováni především systémem povinných desátků, které zavedl praţský biskup Dětmar (976-982). 3 Financování církve bylo problematické téma jiţ v této době, a to především kvůli nesvobodě, kterou vnímala církevní hierarchie vzhledem k vlastnictví církevních staveb. Tato problematika byla řešena i na 2. lateránském koncilu. 4 Vlastnické právo se koncem 12. a začátkem 13. století postupem času začalo měnit na právo patronační. Patronátní právo bylo v podstatě omezené právo vlastnické a nadále se vztahovalo už jen na údržbu kostelů a far. Za to si ovšem panovník a šlechta podrželi právo na jmenování duchovních správců. 5 Tento trend byl završen rokem 1221, kdy došlo k uzavření 1 TŘEŠTÍK, Dušan. Christianizace Slovanů. Vesmír [online]. Praha: Přírodovědecký časopis Vesmír, vydáno Vesmír 76, 285, 1997/5 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z: <http://www.vesmir.cz/clanek/ christianizace-slovanu>. ISSN 1214-4029. 2 KADLEC, Jaroslav. Přehled českých církevních dějin 1. 1. vyd. Praha: ZVON, 1991. 332 s. ISBN 80-7113-004-4. str. 85-86. 3 DOLEŢEL, Jiří. Dějiny desátků. 2. přepracované a rozšířené vyd. Ostrava: Jiří Doleţel, 2002. 141 s. ISBN 80-238-9309-2. str. 31-35. 4 Jak vůbec vznikl církevní majetek? Tiskové středisko České biskupské konference [online]. Změněno 28. 1. 2008 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: < http://tisk.cirkev.cz/z-domova/jak-vubec-vznikl-cirkevni-majetek/>. 5 ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. 2009 [cit. 2011-04-10]. 83 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z www: <https://is.muni.cz/auth/th/137023/esf_m/komparace_financovani_cns_ve_francii_a_v_cr.pdf?zpet =%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DKomparace%20financov%C3%A1n%C3%AD%20c% C3%ADrkv%C3%AD%20a%20n%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BDch%20spole%C4%8Dnost%C3 %AD%20ve%20Francii%20a%20v%20%C4%8CR%26start%3D1>. str. 37. 8

historické dohody mezi státem a církví, tj. mezi králem Přemyslem Otakarem I. a pražským biskupem Ondřejem. Od té doby byly církevní objekty uznávány za vlastnictví církve. 6 Dalšími zdroji příjmů pro církev 7 byly vasalská daň 8, census 9, groš svatého Petra 10, ale také ve středověku kritizovaný systém beneficií a s tím spojená simonie 11, dary, poplatky za obřady, mimořádné sbírky 12, již zmiňované desátky, prodej odpustků a relikvií Pochyby nad morálností řady těchto daní a poplatků byly jedním z důvodů husitských válek, o kterých pojednáme níţe. Hospodářský rozmach Českého království ve 13. a 14. století, postupné bohatnutí církve v předchozích staletích a štědrý panovník Karel IV. byly kombinace, které vedly k výrazné ekonomické moci, kterou církev získala. Pokud jde např. o pozemky, pak církvi patřila přibliţně třetina veškerého půdního fondu současné ČR. 13 2.2 Období od husitských válek po Josefa II. Výše zmiňované bohatství církve spolu s často pochybnými metodami získávání tohoto bohatství (simonie, odpustky ) bylo jedním z hlavních témat náboţenské reformy, o kterou usilovala řada osobností spolu s nejčastěji zmiňovaným Janem Husem. Odmítnutí této reformy církví vedlo k ozbrojenému povstání mnoha skupin s různými zájmy, které souhrnně nazýváme husitské války. Přestože husitští vzbouřenci a reformátoři neměli zcela shodnou agendu, odpor vůči bohatství církve byl pro ně společný. 14 Ochotně na této problematice participovala i šlechta a města, a tak nejen ţe řada 6 BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. 2006 [cit. 2011-04-10]. 106 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomickosprávní fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z www: < https://is.muni.cz/auth/th/63107/ esf_m/scan.pdf?zpet=%2fauth%2fvyhledavani%2f%3fsearch%3dc%c3%adrkve%20a%20n%c3 %A1bo%C5%BEensk%C3%A9%20spole%C4%8Dnosti%20jako%20sou%C4%8D%C3%A1st%20ve %C5%99ejn%C3%A9ho%20sektoru%26start%3D1>. str. 25-26. 7 Podle REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomická dimenze křesťanství a církve: její reflexe v ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 206 s. ISBN 80-210-2293-0. str. 50-55. 8 Placená panovníky papeţi. 9 Daň, kterou papeţi platila opatství a kláštery vyňaté z pravomoci místních biskupů. 10 Poplatek jeden groš za kaţdý krb. 11 Systém, kdy drţitelům výnosných postů v církevní hierarchii plynuly z jejich postavení nemalé výnosy, a proto byly tyto posty prodávány, coţ bylo označováno jako simonie. 12 Například na náboţenské (křiţácké) války. 13 BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. str. 26. 14 MRÁČEK, Pavel K. Stručná příručka církevních dějin. 3. rozšířené vyd. Olomouc: MCM, 1996. 195 s. str. 88. 9

církevních budov byla zničena a hodně majetku odcizeno, ale také z půdního fondu církvi po skončení husitských válek zůstalo z původní třetiny zhruba 10%. 15 Některé majetky byly církvi vráceny jiţ za husitského krále Jiřího z Poděbrad. Nástupem Ferdinanda I. Habsburského na český trůn 16 se zásadně změnila situace katolické církve, která se opět stala privilegovanou církví a Obnoveným zřízením zemským (1627/1628) 17 se katolická víra stala jediným povoleným vyznáním. 18 Zabavený majetek z dob husitských válek byl církvi kompenzován 19 tím, ţe jí náleţelo clo z dováţené soli. 20 Opět bohatnoucí církev tentokrát neomezila válka, ale absolutistický panovník Karel VI., který roku 1723 církvi zakázal získávat další nemovitosti 21 10 a začal zasahovat do systému hospodaření a majetku církve. Za následné vlády Marie Terezie byla církev brána jako běžná součást státního aparátu, klášterní i ostatní církevní jmění podléhalo dozoru státní správy, podřízení církve státu bylo viditelné i v mnoha dalších oblastech. 22 2.3 Období od Josefa II. do roku 1848 23 Osvícenecký habsburský panovník Josef II. pokračoval v reformách Marie Terezie a zvýšil dozor nad církvemi a především církevním majetkem. S odůvodněním, že většina církevního majetku vznikla z darů bývalých panovníků, zavedl do josefínského státního práva ustanovení, že "církevní statky nepřestaly být statky státními". Církevním orgánům ponechal jen řízení jejich hospodářského 15 ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. str. 37-38. 16 JIREKOVÁ, Markéta. Financování církví a náboženských společností: Diskuse modelu financování pro Českou republiku [online]. 2007 [cit. 2011-04-10]. 82 s. Magisterská diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Národohospodářská fakulta. Vedoucí práce František Petrášek. Dostupné z www: <https://www.vse.cz/ vskp/public.php?evskp_id=4768>. str. 16-17. 17 1627 v Čechách a 1628 na Moravě. 18 Tento dokument otevírá také otázku majetku nekatolických církví (utrakvisté a Jednota bratrská), který byl následně konfiskován často ve prospěch církve katolické nebo jejích institucí. 19 Jedná se vlastně o určitou, zřejmě první formu restituce církevního majetku. 20 JIREKOVÁ, Markéta. Financování církví a náboženských společností: Diskuse modelu financování pro Českou republiku [online]. str. 16. 21 ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. str. 38. 22 JIREKOVÁ, Markéta. Financování církví a náboženských společností: Diskuse modelu financování pro Českou republiku [online]. str. 17. 23 Více viz. TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církev v České republice. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 156 s. ISBN 80-7192-707-4. str. 18-26.

provozu pod státním dozorem tak, aby církevní statky byly spravovány a užívány přesně tak, jak si to přál panovník. Jeho nové placetum regium z roku 1781 odňalo papežům téměř všechnu moc nad církví na území jeho říše. 24 V té samé době vydal roku 1781 toleranční patent a následného roku toleranční edikt, kterými se legalizovalo luterské, kalvínské (helvetské) a pravoslavné vyznání a zvýšila se tolerance k ţidovské víře. 25 Katolická církev měla nadále privilegované postavení, ale nebyla jiţ jediným povoleným vyznáním. Motivací Josefa II. pro tyto zásahy byly jistě osvícenecké ideje, jimž věřil. Jako další důvod bývá uváděna snaha odvrátit tajně smýšlející evangelíky zejména ty německé od odchodu za hranice a naopak umožnit přistěhovalectví z německých evangelických zemí, a tím posílit germanizační snahy uvnitř monarchie. 26 Financování církve bylo spojeno s rušením kontemplativních klášterů, z jejichţ majetků byly zřízeny zemské náboženské fondy, které byly později sloučené do Náboženské matice. Fondy měly sloužit nadále výlučně potřebám té církve, ke které zrušená řeholní společenství příslušela. Vzhledem ke zrušení desátků sloužily úroky z matičního jmění k ekonomickému zabezpečení duchovenstva, dále byly z tohoto zdroje financovány náklady na stavby nových kostelů a far. 27 Tato opatření nebyla jediná, kterými Josef II. ovlivnil fungování církví. Sice osvícenecký, ale zároveň absolutistický panovník měl tendence předepisovat a zasahovat i do zcela marginálních záleţitostí. 28 V důsledku jeho zásahů se rozsah církevních pozemků sníţil z přibliţně 10% na asi 3% z půdního fondu stávající České republiky. 29 24 KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. [online]. Poslední změna 1.5.1995. [cit. 2011-04-10]. Občanský institut. Dostupné z www: <http://www.obcinst.cz/cs/ Studie-OI-c-7-Cirkevni-majetek-arestituce-c520/>. ISBN 80-901659-3-1. 25 BEDNÁŘ, František; HREJSA, Ferdinand. Toleranční patent: Jeho vznik a význam. [online]. 1931 [cit. 2011-04-10]. 26 s. Dostupné z www: <http://veritas.evangnet. cz/download/patent.pdf>. 26 TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církev v České republice. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 156 s. ISBN 80-7192-707-4. str. 21. 27 BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. str. 28. 28 Můţeme zde jmenovat například státní dokumenty, které se týkaly svíček, pohřbů, církevních svátků, liturgie apod. 29 REKTOŘÍK, Jaroslav. Transformační a alokační problémy marginálních segmentů odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 132 s. ISBN 80-210-2093-8. str. 34. Jiné zdroje (KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. [online]) uvádějí 5% pozemkového fondu. 11

Následníci Josefa II. zrušili některé kontroverzní předpisy, ale základní nastavení vztahu církve a státu zůstalo nezměněno do roku 1848. 2.4 Období od roku 1848 do roku 1918 Revoluční rok 1848 znamenal nejen uvolnění absolutistického stylu habsburské vlády, ale také výrazné změny ve správě církví a církevního majetku. Jednání mezi státem a církví (reprezentovanou papeţským stolcem) vyvrcholilo roku 1855 uzavřením Konkordátu. 30 Ten byl však následně v reakci na vyhlášení papeţské neomylnosti 31 jednostranně vypovězen rakousko-uherským mocnářstvím 32 a roku 1874 zákonem zrušen. 33 Téhoţ roku byly několika zákony výrazně upraveny vztahy mezi státem a církví. Církve mohly zakládat nadace, byla zrušena státní kontrola nad hospodařením církve a byly upraveny vnější právní poměry církve. Kněží přestali být považováni za jistý druh státních úředníků, stát si však ponechal rozhodující vliv na ustanovování nových biskupů. 34 Významný především pro menší církve byl především zákon č. 68/1874, 35 který umoţnil vznik nových církví nebo uznání církví, které jiţ působily, ale bez řádného právního rámce pro svou činnost. Výraznou změnu ve financování duchovenstva znamenalo tzv. zavedení kongruy. Jednalo se v podstatě o formu církevní daně, kdy kaţdý obyvatel, hlásící se ke konkrétnímu vyznání, byl povinen přispívat příplatkem k obecní dani na potřeby duchovenstva. 36 Tento poplatek byl zaveden nejprve provizorně zákonem 47/1885 ř. z. 37 a poté dvakrát novelizován zákony č. 65/1890 ř. z. a 16/1894 ř. z. 38 30 Císařský patent ze dne 5. listopadu 1855 č. 195 ř. z., kterým se vyhlašuje úmluva uzavřená mezi Svatou Stolicí a Rakouským císařstvím r. 1855. 31 Dogma vyhlášené roku 1870 na 1. vatikánském koncilu. 32 Z důvodu změny statutu druhé strany smlouvy. 33 Zákon 50/1874, ř. z., kterým se upravují zevní poměry církve katolické. 34 KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. [online]. 35 Zákon č. 68/1874 ř. z. o zákonném uznání společností náboţenských. 36 KUSALA, Jan. Financování náboženských organizací v ČR. [online]. 2009 [cit. 2011-04-10]. 126 s. Magisterská diplomová práce. Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická. Vedoucí práce Ivan Štampach. Dostupné z www: < http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33380/1/diplomov%c3%a1%20 pr%c3%a1ce.pdf>. 37 Zákon č. 47/1885 ř. z., kterýmţ vydávají se prozatímní ustanovení o dotaci duchovenstva v katolické správě duchovní. 38 Roku 1898 je kongrua rozšířena i na církev pravoslavnou (BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. str. 29). 12

2.5 Shrnutí vývoje financování církví do roku 1918 Církev katolická si na území České republiky prošla vývojem od církve bohaté, ale závislé na svých patronech až k církvi s mnohem menšími finančními prostředky a velikostí pozemků, ale mnohem svobodnější ve vztahu ke státu. Menší církve a náboţenské společnosti ve vztahu se státem podstoupily především zápas o uznání své existence a moţnost působit jako církevní organizace. Pokud jde o financování církví, bylo vyzkoušeno postupně více modelů. Církve byly financovány a) z výnosu z vlastního církevního majetku, b) z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, c) z výnosu z náboženských fondů (matic), d) ze státních a obecních dotací a subvencí, e) z příspěvků a darů členů a příznivců církví. 39 39 TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církev v České republice. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 156 s. ISBN 80-7192-707-4. str. 120. 13

3. Přehled legislativních úprav financování církví od roku 1918 3.1 Období první republiky Po vzniku Československé republiky zaţívaly církve svobodu, jakou do té doby neznaly. 40 V kontextu přijetí ústavy byla široce diskutována otázka odluky církve od státu, 41 ke které však nakonec kvůli legislativním obtíţím a nejednoznačné podpoře tohoto kroku nedošlo. Pokud jde o zákonné úpravy vztahu církve a státu, ty Československo přejalo z Říšského zákoníku spolu s rakousko-uherskou legislativou. Samostatná československá legislativa se tvořila postupně a plynule navazovala na legislativní systém rakouský a systém uherský a rumunský (Podkarpatská Rus). 42 Z nově vydaných zákonů se Církve katolické výrazně dotknula především pozemková reforma realizovaná zákonem 215/1919. 43 Pozdějšími právními úpravami však byla většina půdy opět církvi vrácena 44 zvýšením kongruy zákonem č. 122/1926. 45 a zabavené pozemky byla snaha kompenzovat Vztahy s největší československou církví, Církví katolickou byly upraveny mezinárodní smlouvou Modus vivendi roku 1928. 46 3.2 Období protektorátu Čechy a Morava V průběhu nacistické okupace 47 a protektorátu Čechy a Morava se ţádným výrazným způsobem financování církví nezměnilo. Legislativně v podstatě vůbec, aţ na vztah 40 JIREKOVÁ, Markéta. Financování církví a náboženských společností: Diskuse modelu financování pro Českou republiku [online]. str. 18. 41 REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomická dimenze křesťanství a církve: její reflexe v ČR. str. 95. 42 tamtéţ 43 Zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového. 44 JIREKOVÁ, Markéta. Financování církví a náboženských společností: Diskuse modelu financování pro Českou republiku [online]. str. 18. 45 Zákon č. 122/1926 Sb. z. a n., o úpravě platů duchovenstva církví a náboţenských společností státem uznaných, příp. recipovaných. 46 Smlouva řeší především nezávislost církve na státní moci, ale řadu ekonomických otázek nechal otevřených. 47 KUSALA, Jan. Financování náboženských organizací v ČR. [online]. str. 24. 14

státu k židovské menšině, která trpěla výraznými represáliemi, a její počet se v průběhu války zmenšil na desetinu původního stavu. 48 3.3 Období od roku 1945 do roku 1989 V poválečném Československu se církví (potaţmo Katolické církve) týkala především diskuze o konfiskaci majetku a pozemkové reformě. Československá politika byla v této době jiţ výrazně ovlivňována Komunistickou stranou a její snahou o odejmutí majetku církvi. Mluvíme zde o dekretu presidenta republiky č. 108/1945, který bývá téţ nazýván Benešovy dekrety 49 a zákonu 142/1947 50, který měl být revizí pozemkové reformy z roku 1919. 51 Tímto opatřením by klesl podíl církve (na půdním fondu) hluboko pod 1%. 52 V praxi ale nebyl tento zákon nikdy plně realizován. Po komunistickém převratu roku 1848 byla právní norma doplněna mnohem rozsáhleji aplikovaným zákonem č. 46/1948 53, který odebíral církvi i zbytky církevní půdy. V praxi církvi zůstaly pouze kostely, fary a farní zahrady. 54 Krátce poté byly přijaty dva zákony se zřejmým cílem omezit fungování církví. Zákon č. 217/1949 55, který zavedl státní dozor nad církvemi 56 a zákon 218/1949 57, který se od té doby stal základním pilířem vztahu církví a státu. 58 Podstatnými body tohoto zákona bylo převzetí odpovědnosti státu nejen za platy duchovních ( 1 a 3), ale také další 48 Podobné represe zaţily i některé menší církve a náboţenské společnosti (snad v nejvýraznější míře Svědkové Jehovovi) a některé řeholní řády a církevní hnutí, stejně jako tisíce jednotlivců. Zákaz postihl také například Pravoslavnou církev po odhalení komanda atentátníků na říšského protektora Reinharda Heydricha. 49 Dekret presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. 50 Zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy. 51 Více viz. BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. str. 31-32. 52 ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. str. 41. 53 Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). 54 ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. str. 41. 55 Zákon č. 217/1949 Sb., kterým se zřizuje Státní úřad pro věci církevní. 56 Zákon č. 217/1949 Sb., kterým se zřizuje Státní úřad pro věci církevní, byl následně naplněn a konkretizován Vládním nařízením č. 228/1949 Sb., o působnosti a organisaci Státního úřadu pro věci církevní. 57 Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboţenských společností státem. 58 Zákon následovala řada vládních nařízení, která konkretizovala pro jednotlivé církve (Vládní nařízení 219/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církve římskokatolické státem; Vládní nařízení č. 220/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církve československé státem; Vládní nařízení č. 221/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení evangelických církví státem; Vládní nařízení č. 222/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církve pravoslavné státem a Vládní nařízení č. 223/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení náboţenských společností státem). 15

výdaje spojené s výkonem povolání ( 4), nebo regulace výuky náboţenství na školách ( 5). Pro činnost církví byl klíčový 7, který umoţňuje duchovenskou činnost vykonávat pouze osobám, které k tomu získají státní souhlas. 59 V dalších paragrafech zákona se stát zavazuje platit církvím náklady spojené s výkonem bohosluţebných úkonů ( 8) podle rozpočtů, které však podléhají schválení Státního úřadu pro věci církevní ( 9). Dohledu zmíněného úřadu podléhá i veškerý majetek církví ( 10) a vzdělávání duchovenstva ( 12). 60 V dalších letech následovala celá řada právních úprav namířených zpravidla proti církvím 61 a omezujících jejich činnost 62, stejně tak jako řada protiprávních úkonů namířených proti církvím. 63 3.4 Období po roce 1989 Pro období bezprostředně po pádu komunistického reţimu byla ve vztahu k církvím charakteristická snaha vysvobodit církve z područí státu. Jako jeden z prvních zákonů byl proto přijat zákon č. 16/1990. 64 Největší změnou bylo zrušení kontroverzního 7 o státním dohledu nad církvemi a drobné změny v 1 a 2. Církve tak nadále byly financovány ze státního rozpočtu, avšak bez státního dohledu a nutnosti mít státní souhlas pro duchovenskou činnost. Církve byly placeny bez jakýchkoli omezení podle počtu duchovních v aktivní sluţbě, avšak platy duchovních byly velice nízké. 65 59 Tento paragraf výrazně omezil prostor pro laické aktivity v církvi a na základě tohoto paragrafu bylo řadě duchovním znemoţněno vykonávat duchovenskou činnost. Fungování laických církevních hnutí, řeholních řádů, podstatnou část práce s mladými lidmi v církvi apod. bylo moţné vykonávat pouze nelegálně v tzv. podzemní církvi, s rizikem odhalení a postihů. 60 Následně upraveno Nařízením vlády ČSR č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách. 61 Více PIŠKULA, Jiří. Dějiny Církve adventistů sedmého dne v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7172-213-7. str. 100-115. 62 Přehled legislativy týkající se církví viz. např. FUREK, Adam. Právní předpisy ČR upravující právní postavení církví a náboženských společností a další související otázky 1989-1945. [online]. Praha: Společnost pro církevní právo, poslední aktualizace 17. 1. 2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: <http://spcp.prf.cuni.cz/lex/z1a.htm>. 63 Viz. například zabavení majetku řeholních společenství (ŘÍDKÁ, Tereza. Komparace financování církví a náboženských společností ve Francii a v ČR [online]. str. 42) nebo zabavení movitého i nemovitého majetku Církve adventistů sedmého dne (PIŠKULA, Jiří. Dějiny Církve adventistů sedmého dne v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7172-213-7. str. 116-125). 64 Zákon č. 16/1990 Sb. kterým se mění zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboţenských společností státem. 65 KUSALA, Jan. Financování náboženských organizací v ČR. [online]. str 28. 16

Následovala řada zákonů, která v menší či větší míře upravovala postavení církví. 66 Byly zrušeny paragrafy trestního zákoníku o náboţenských trestných činech, upraveny pravidla shromaţďování, bohoslovecké fakulty byly začleněny zpět do univerzit a zřízeny nové bohoslovecké fakulty aj. Pro církve byly důleţité především zákony č. 308/1991 Sb. o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností a zákony týkající se restitucí církevního majetku. Toto téma se však ukázalo jako politicky velice problematické a navrácení církevního majetku proběhlo pouze v omezené míře. 67 3.5 Shrnutí legislativního vývoje po roce 1918 Československo po roce 1918 přejalo legislativu Říšského zákoníku a výrazně uvolnilo církve ze státního dozoru. Umoţnilo vzniknout novým církvím a dala církvím širší svobodu pro jejich působení i hospodaření, ale pokud se jedná o financování církví, zůstal v platnosti kongruový systém. Po období nesvobody během nacistického reţimu, který však na financování církví nic zásadního nezměnil, začal vládnout komunistický režim, který v církvích viděl nepřítele a protivníka. Církvím bylo zabaveno velké mnoţství majetku a pozemku a v platnost vstoupil důleţitý zákon č. 218/1949, který od té doby určuje vztah církví a státu. Financování církví zaručil stát, ale za cenu státního dohledu nad církvemi a veškerou jejich činností. Změna reţimu v roce 1989 znamenala pro církev získání svobody a navrácení části majetku zabaveného komunistickým reţimem. Financování církví však zůstalo nevyřešeno a nadále je určováno novelizovaným zákonem z roku 1949 a restituce církevního majetku zůstaly nevyřešeným tématem české politické scény. 66 Více viz. FUREK, Adam. Právní předpisy ČR upravující právní postavení církví a náboženských společností a další související otázky 2002-1990. [online]. Praha: Společnost pro církevní právo, poslední aktualizace 17. 1. 2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: <http://spcp.prf.cuni.cz/lex/z1.htm>. 67 Více viz. např. KUSALA, Jan. Financování náboženských organizací v ČR. [online]. str. 28-29; KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. [online]; BENDA, Marek. Restituční proces v 90-tých letech. [online]. 2008 [cit. 2011-04-10]. 109 s. Magisterská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta právnická. Vedoucí práce Milan Kindl. Dostupné z www: <http://www.marekbenda.cz/ download/diplomova-prace.pdf>; BEDNÁŘOVÁ, Lenka. Církve a náboženské společnosti jako součást veřejného sektoru [online]. str. 35-46 aj. 17

4. Platná právní úprava financování církví Ve stručném přehledu uvedeme nejdůleţitější právní normy, týkající se církví a náboţenských společností 68 a jejich činnosti. 4.1 Listina základních práv a svobod Nejdůležitější právní normou pro existenci a fungování církví a náboženských společností je bezesporu Listina základních práv a svobod. Ve druhém článku deklaruje, ţe stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. 69 Český stát takto sám sebe prezentuje jako stát sekulární a v souladu se svými ústavními předpisy tedy nesmí preferovat žádné náboženské vyznání ani ateismus. 70 Náboţenského vyznání se týká také článek 3, který zaručuje všem základní práva bez ohledu mimo jiné na vyznání 71 a článek 15, který deklaruje, ţe svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. 72 Výslovně církví a náboţenských společností se týká článek 16. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. 68 Pojem církve a náboţenské společnosti je v české legislativě pouţíván s ohledem na odlišné sebepojetí nekřesťanských náboţenských společností a teologickou a církevněprávní nejednotu ohledně vztahování pojmu církev na různé křesťanské náboţenské skupiny a společenství. 69 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 70 SVOBODA, František. Legislativní prostředí pro činnost církví a náboženských společností. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007. 23 s. ISBN 978-80-239-8481-1. str. 5. 71 Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 72 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 18

Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 73 Odstavec první v podstatě opakuje práva zaručená v odstavci 3 Listiny, ale více je konkretizuje. Druhý odstavec zaručuje církvím vnitřní organizační svobodu spravovat si své záleţitosti bez zásahů státu. Třetí odstavec týkající se vyučování náboţenství na školách odkazuje na speciální zákon, který by měl tuto oblast řešit a čtvrtý odstavec dává státu moţnost za určitých okolností svobodu církví omezit. 4.2 Zákon č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech 74 Zákon č. 3/2002 Sb. navazuje na Listinu základních práv a svobod a upravuje postavení církví a náboţenských společností. Zákon nejprve blíţe specifikuje svobodu náboţenského vyznání ( 2), definuje pojmy včetně pojmu církev pro účely zákona ( 3). 75 Dále vyjmenovává důvody znemoţňující působení církve ( 5) a definuje, ţe církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací 76, na základě které můţe potom nejen získávat právo 73 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 74 Kompletní název zákona zní: Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech) 75 Více o definici církve v zákoně SVOBODA, František. Legislativní prostředí pro činnost církví a náboţenských společností. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007. 23 s. ISBN 978-80-239-8481-1. str. 8. 76 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech), 6, odst.1. 19

vychovávat své duchovní, ale také můţe získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle tohoto zákona. 77 ( 6). Těmito zvláštními právy podle 7 téhoţ zákona jsou: 78 a) vyučovat náboţenství na státních školách, b) vykonávat duchovenskou činnost v ozbrojených silách a ve věznicích, c) přijímat od státu financování pro výkon duchovenské činnosti, d) konat církevní sňatky, e) zřizovat církevní školy, f) zpovědní tajemství. 79 Důleţité paragrafy 9-11 popisují podmínky registrace církve či náboţenské společnosti a podmínky k přiznání výše jmenovaných zvláštních práv. Zatímco pro registraci je podmínkou řádné podání registrace včetně předložení základních dokumentů církve a podpisy 300 občanů hlásících se k této církvi ( 10), pro přiznání zvláštních práv klade zákon mnohem striktnější podmínky. Poţaduje aby církev byla registrována podle tohoto zákona nejméně 10 let, pravidelně zveřejňovala zprávu o své činnosti, řádně plnila závazky vůči státu a třetím osobám, získala podpisy tolika občanů ČR, kolik činí jedno promile počtu obyvatel podle posledního sčítání lidu, 80 řádně podaný návrh. 81 Paragrafy 13 15 definují postup ministerstva při registraci církví a změny registrace, následující paragrafy popisují rejstříky registrovaných církví, moţnost zániku registrované církve, zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv ( 21) a další prováděcí předpisy registrace nebo rušení registrace církví. 77 Tamtéţ, 6, odst. 3. 78 Všechna tato zvláštní práva jsou upravena podrobnějšími předpisy nebo zvláštními normami. 79 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech), 7. 80 V současnosti tedy 10 230 podpisů. 81 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech), 11. 20