EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Transkript

1 VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Obsah přednášky ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY HISTORICKÉ KOŘENY POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB STRUKTURA A ŘÍZENÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ ROZPOČTOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÉ JAKO EKONOMICKÝ A POLITICKÝ PROBLÉM ZÁVĚR

3 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ÚVOD

4 Úvod Cílem tohoto tématu je popis řízení a ekonomiky těch odvětví národního hospodářství, které uspokojují individuální potřeby. Z pohledu hodnocení významnosti těchto odvětví, cílem je ukázat na jejich tzv. zdrojový charakter, který souvisí se schopností kultivace lidského potenciálu, který se pak následně stává jednak předpokladem a zároveň zdrojem ekonomického růstu a rozvoje. Akcent je tedy kladen na multiplikativní charakter odvětví, jako je školství, tělesná výchova a sport, zdravotnictví, kultura, církve a náboženské společnosti.

5 Dílčí cíle této přednášky je možné spatřovat v: Úvod objasnění poslání, cílů a funkcí odvětví rozvoje člověka odvětví školství; seznámí se specifiky řízení, rozpočtování a financování tohoto odvětví; popis základních příčin tendencí tohoto odvětví k neefektivnosti.

6 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ POJMY

7 Základní pojmy Vzdělání Vzdělávací soustava Principy vzdělávací politiky Funkce vzdělávací soustavy Regionální školství Výdaje na vzdělání Terciální sektor Charakteristické znaky jednotlivých typů vzdělání Teorie lidského kapitálu Návratnost investic do vzdělání Vliv dosažené úrovně vzdělání na ekonomický růst a rozvoj

8 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ HISTORICKÉ KOŘENY POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB

9 Historické kořeny poskytování vzdělávacích služeb Obecný historický vývoj vzdělávání a vzdělávací soustavy Vývoj vzdělávací soustavy v ČR

10 Historické kořeny poskytování vzdělávacích služeb Obecný historický vývoj vzdělávání a vzdělávací soustavy Adam Smith - úloha a financování vzdělávání Arthur. J. Hillman Anglie a vzdělávání Peter o Tooley paralely mezi minulostí a současností ve vzdělávání

11 Historické kořeny poskytování vzdělávacích služeb Vývoj vzdělávací soustavy v ČR Formování vzdělávací soustavy v ČR Základní principy transformace vzdělávacího systému Základní vývojové tendence systému regionálního školství Model systému regionálního školství před rokem 1989 Model systému regionálního školství po roce 1989 Vývoj terciálního systému vzdělávání model do roku 1989 Vývoj terciálního systému vzdělávání model po roku 1989

12 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ STRUKTURA A ŘÍZENÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ

13 Struktura a řízení odvětví školství Státní správa ve školství (regionální) Samospráva ve školství (regionální) Samospráva a státní správa ve školství (vysokoškolské)

14 Struktura a řízení odvětví školství Státní správa ve školství (regionální) Vláda ministerstvo Kraj odbor školství Obec obor školství Ředitel školy Česká školní inspekce

15 Struktura a řízení odvětví školství Samospráva ve školství (regionální) Parlament ČR Školská rada Krajské zastupitelstvo Obecní zastupitelstvo Rada školy

16 Struktura a řízení odvětví školství Samospráva a státní správa ve školství (vysokoškolské)

17 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ROZPOČTOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ

18 Rozpočtování a financování odvětví školství Rozpočtování v regionálním školství Financování v regionálním školství Rozpočtování ve vysokém školství Financování ve vysokém školství

19 Rozpočtování a financování odvětví školství Rozpočtování v regionálním školství Rozpočtování v regionálním školství se děje v linii MŠMT KRAJSKÉ ÚŘADY OBCE. Základním plánovacím a rozpočtovacím dokumentem je zahajovací výkaz a výkaz o platech a mzdách v oblasti školství.

20 Rozpočtování a financování odvětví školství Financování v regionálním školství

21 Rozpočtování a financování odvětví školství Rozpočtování ve vysokém školství

22 Rozpočtování a financování odvětví školství Financování ve vysokém školství

23 Rozpočtování a financování odvětví školství Financování ve vysokém školství

24 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÉ JAKO EKONOMICKÝ A POLITICKÝ PROBLÉM

25 Školné jako ekonomický a politický problém Teoretická analýza možností zavedení školeného jako zdroje financování Tradiční argumenty pro a proti zavedení školného Prof. Jan Keller a jeho argumentace školného

26 Školné jako ekonomický a politický problém Teoretická analýza možností zavedení školeného jako zdroje financování Teorie statků a vzdělávací služba Teorie potřeb a vzdělávací služba Teorie lidského kapitálu Teorie signalizační

27 Školné jako ekonomický a politický problém Tradiční argumenty pro a proti zavedení školného

28 Školné jako ekonomický a politický problém Tradiční argumenty pro a proti zavedení školného

29 Školné jako ekonomický a politický problém Prof. Jan Keller a jeho argumentace školného Podívejme se na deset obvyklých tvrzení zastánců školného na vysokých školách (příležitostně doplněné o nejvyhrocenější argumenty těch skalních ), které se snaží vyvrátit analýza sociologa z Ostravské univerzity. Jan Keller říká, že jde o argumenty zástupné, zatímco ten pravý je zamlčený. Dostupné na:

30 Školné jako ekonomický a politický problém Prof. Jan Keller a jeho argumentace školného Tvrzení první: Studenti by si měli platit za své vzdělání, protože je to investice do jejich budoucnosti. Tvrzení druhé: Školné bude stimul pro posluchače, aby studovali řádně. Tvrzení třetí: Placení školného bude motivovat hlavně vysokoškolské kantory. Tvrzení čtvrté: Zařazení školného umožní přijímat více studentů. Tvrzení páté: Zavedení školného umožní studium i dětem z chudších rodin.

31 Školné jako ekonomický a politický problém Prof. Jan Keller a jeho argumentace školného Tvrzení šesté: Školné nemůže ani studenty z chudších rodin poškodit, protože bude doplněno systémem studentských půjček. Tvrzení sedmé: Zavedení školného vylepší finanční situaci veřejných vysokých škol. Tvrzení osmé: Zavedení školného posílí vazbu mezi výukou na školách a potřebami trhu práce. Tvrzení deváté: Zavedení školného umožní studentům odpovědně rozhodnout, zda investici do vzdělání vůbec podniknout. Tvrzení desáté: Poplatek za studium je zanedbatelně nízký, studenti si prostě odřeknou pár večírků.

32 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚR

33 Závěr Regionální školství je financováno vícezdrojovým způsobem. Alokace zdrojů a finanční toky do regionálního školství vychází z prostorového aspektu poskytovaných statků. Základní a mateřské školy jsou v kompetenci obcí, primární užitek z jejich existence mají jejich občané. Proto je logické, že financování provozu těchto škol a zařízení je realizováno z rozpočtů obcí.

34 Závěr Financování provozu středních škol a vyšších odborných škol je realizováno cestou krajských rozpočtů. Užitek z existence středních a vyšších odborných škol dopadá za hranice měst a obcí, jeho dopad je tedy regionální. Základní postulát fiskálního federalismu tvrdí, že užitky statků dostupných v daném území by měly být financovány ze zdrojů vytvořených na tomto území.

35 Závěr Financování ve vysokém školství vychází z normativního způsobu financování, je zde však více než u regionálního školství, zachycen prvek kvality. Celková částka, kterou získává vysoká škola je tedy odrazem celkového počtu studentů, výkonu v oblasti vědy a výzkumu a počtů absolventů dané školy. Je také v částce za studenta zohledněna skutečná ekonomická náročnost zabezpečení studia.

36 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ ZDROJE KE STUDIU

37 Zdroje ke studiu REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Brno: MU Brno, s. ISBN s ; REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru (2002) s ; STIGLITZ J. E.: Ekonomie veřejného sektoru (1997) str ; Musgrave R. A.: Veřejné finance str , ; V Polsku už státní maturity zavedli. Co přinesly? Lidové noviny ; Ekonom č.36/2003 (sonda Ekonoma - Školství); Univerzity dobývají byznys. Ekonom č. 48/2007.

38 Zdroje ke studiu Elektronické zdroje: Vzdělání bez státu: Historie a současnost; Veřejné školství: dělání vzdělání. Terra Libera, červenec srpen 2003; Prodejte školy. Terra Libera, červenec srpen 2006; Sázení na špatného koně: Jak soukromé školy prospívají chudým. Terra Libera, prosinec

39 Zdroje ke studiu Legislativa: Ústavní zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) + novely Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením + novelizace (včetně zák. č. 562/2004 Sb.),

40 Zdroje ke studiu Legislativa: Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách + novely (včetně Zákon č. 110/2009 Sb., novela zákona o vysokých školách) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákonů č. 220/2000 Sb. a č. 342/2005 Sb.; Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákonů č. 41/2004 Sb., č. 215/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 81/2006 Sb. a č. 227/2006 Sb.; Zákon č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany

41 DĚKUJI ZA POZORNOST V PŘÍPADĚ DOTAZŮ MNE MŮŽETE KONTAKTOVAT NA Ing. Aleš OLEJNÍČEK, Ph.D. Katedra EKONOMIE Skupina EKONOMIKY OBRANY STÁTU Kancelář K-65/100 (Bytovky) Tel.: