Cykly živin v terestrických



Podobné dokumenty
Cykly živin v terestrických

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Cykly živin v ekosystémech. Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013/2014)

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )


a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

05 Biogeochemické cykly

Abiotické faktory působící na vegetaci

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství

Posílení spolupráce p mezi MZLU a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Minerální výživa rostlin

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Zásobenost rostlin minerálními živinami a korekce nedostatku. Stanovení zásobenosti rostlin živinami, hnojení, hnojiva a jejich použití

- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Základy pedologie a ochrana půdy

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Dobrý den! I n g. R a d e k K o š á l & k o l. vedoucí odboru podpory prodeje a marketingu kosal@agrofert.cz

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR


Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Ročník: 1. pro obory zakončené maturitní zkouškou

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Biologické odstraňování nutrientů

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ANALÝZA PŮDY

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Biologické odstraňování nutrientů

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Platné znění od /1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Cykly živin v terestrických

Výživa a hnojení kukuřice Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Ekologie II 9. Základy ekologie půdy

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Náplň přednášky: Vliv hnojení na druhové složení travních porostů. 2. Minerální teorie výživy rostlin. 1. Historie hnojení

HACH CHEMIKÁLIE, REAGENCIE A STANDARDY

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Výživa a hnojení ovocných rostlin

Technologie pro úpravu bazénové vody

HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD. Tab. č. 18/ 1. Chloridy. Jakost podzemní vody v ukazateli: (mg/l) Hydrogeologický rajón

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

Seminář Racionální výživa a hnojení olejnin a okopanin a inovace ve výživě a hnojení, Dotační politika v zemědělství

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Školní analytický kufřík VISOCOLOR SCHOOL Kat. číslo

kvasinky x plísně (mikromycety)

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ č.1489 AKREDITOVÁNA ČESKÝM INSTITUTEM PRO AKREDITACI, o.p.s. DLE ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Ing. Michaela Budňáková. Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17, PRAHA 1,

AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE

Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Mgr. Veronika Prchlíková

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zkoušení hnojiv 2. vydání Brno 2015

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Celkový aritmetický průměr. Počet ohlášení / měření

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Transkript:

Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149

CYKLUS DUSÍKU důležitá plynná fáze globální c. (jednotky: megatuny...10 6 tun) (Molles 2009)

CYKLUS DUSÍKU přechod mezi jednotlivými fázemi zejména BAKTERIE

CYKLUS DUSÍKU organické látky (aminokyseliny R NH 2 ) AMONIFIKACE

VOLATILIZACE A VYPLAVENÍ DUSÍKU PŘI HNOJENÍ A PASTVĚ... Whitehead 2000

Nitrogen Cycling in soils: Biologically controlled Atmospheric Deposition N 2 fixation N 2 2, N 2O Plant N Litterfall Root turnover Uptake Uptake Denitrification Mineralization Organic N NH 4 + Immobilization* Nitrificationifi ti NO - 3 Clay-fixed NH + 4 Immobilization* Leaching *Includes mostly microbial (biotic) but also some abiotic immobilization

CYKLUS DUSÍKU aerobní (oxidace) a anaerobní (redukce) procesy přeměn dusíku -90% dusíku v půdě je v nedostupné formě (půdní organická hmota) -asimilace NH 4 + vyžaduje 2-5% rostl. energie, zatímco NO 3- vyžaduje 15% energie

CYKLUS DUSÍKU biochemické přeměny dusíku OXIDACE a REDUKCE

CYKLUS DUSÍKU (Marschner and Rengel 2007)

CYKLUS DUSÍKU NA PASTVINĚ... Whitehead 2000 70% d ík l ě éh í cca 70% dusíku uvolněného z píce herbivory odchází v moči (močovina)

CYKLUS DUSÍKU NA PASTVINĚ... Whitehead 2000

Koncentrace dusíku v půdě vliv textury substrátu (Whitehead 2000)

CYKLUS FOSFORU bez plynné fáze lokální cyklus dlouhodobě glob. sedimentární (jednotky: megatuny...10 6 tun) (Molles 2009)

CYKLUS FOSFORU dostupnost pro rostliny nízká HOUBY... mykorrhiza

ZMĚNY FRAKCÍ FOSFORU BĚHEM PEDOGENEZE

LIMITACE FOSFOREM v pozdních stádiích vývoje ekosystémů

SCHOPNOST MOBILIZOVAT FOSFOR... invazní druhy (Bünemann et al. 2009) Bromus tectorum sveřep střešní... produkce kořenových ř ýhexudátů ů

CYKLUS FOSFORU NA PASTVINĚ... Whitehead 2000

CYKLUS FOSFORU NA PASTVINĚ... Whitehead 2000

CYKLUS FOSFORU (Marschner and Rengel 2007)

ODBĚR ŽIVIN SKLIZNÍ PÍCE... Whitehead 2000

DODÁNÍ ŽIVIN HNOJIVY... Whitehead 2000

TYPY FOSFOREČNANOVÝCH HNOJIV A APLIKACE V TRAVNÍCH POROSTECH (Whitehead 2000)

Koncentrace živin v hnoji (exkrementy) a kejdě (exkrementy + moč)... rozdíly (Whitehead 2000)

CYKLUS DRASLÍKU

TOKY MINERÁLŮ NA PASTVINĚ... Whitehead 2000

TOKY MINERÁLŮ NA PASTVINĚ... Whitehead 2000

Biologická fixace dusíku vyžaduje hodně energie (12 g asimilovaného uhlíku za 1 g fixovaného dusíku) energie ve formě ATP... potřeba fosforu anaerobní podmínky enzym NITROGENÁZA vyžaduje Mo, Fe, S nesymbiotickyfixovanýdusík do 5 kg/ha/rok (heterotrofní bakterie Azotobacter, Bacillus) množství symbioticky fixovaného dusíku: 1 2 kg/ha/rok... lišejníky v lese 300 kg/ha/rok... olše 400 kg/ha/rok... vojtěška (Whitehead 2000) noduly (hlízky na kořenech) řez hlízkou

Olše s hlízkami aktinomycety Frankia

Přehled symbiotických fixátorů dusíku (prokaryota) a jejich hostitelů gram positivní gram negativní rýžové pole s azolou (Marschner and Rengel 2007)

Vliv dostupnosti minerálního dusíku na fixaci amonná forma dusíkatého hnojiva nesnižuje počet hlízek resp. aktivitu bakterií (vlevo) dusičnanová forma hnojiva zásadně redukuje biologickou fixaci (vpravo) (p (Sprentetal. 1999) (Marschner and Rengel 2007)

Kde najdeme převážně rostliny fixující dusík první stádia sukcese, po požárech lišejníky Alnus viridis Ceanothus fendleri latnatec Rhamnaceae řešetlákovité sukcese pro požáru sukcese pro požáru Oregon, USA

DEKOMPOZICE ORGANICKÉ HMOTY MINERALIZACE DUSÍKU závislá na poměru C:N (při hodnotách < 20 30, nad tyto hodnoty imobilizace) pouze 1 5% dusíku v půdě v minerální formě amonné ionty adsorbují na jílové minerály (pouze vzácně volatilizace při vysokém ph, např. hnojení močovinou) nitrifikace nitrifikaceamonnýchamonných iontů na dusičnany je předpoklademvyplavování (při hnojení močovinou použití látek zabraňujících nitrifikaci) MINERALIZACE FOSFORU závislá na poměru C:P (při hodnotách <200, nad 300 imobilizace) fosfor se nevyplavuje (při nadměrném hnojení budování zásoby na desítky let)

Koncentrace živin v opadu dřevin: jehličnaté a listnaté olše šedá

Koncentrace živin v opadu dřevin: % živin v opadu z původního množství v sezóně borovice lesní buk lesní

Recyklace dusíku dekompozicí organických residuí (Whitehead 2000)

C : N poměr rozhodující pro rychlost dekompozice organického materiálu Odumřelá organická hmota (litter types ypes) vojtěška (alfa lfa alfa) 13:1 jetel (clover) 20:1 sláma (straw traw) 80:1 opad listnatých dřevin (deciduous) 40:1 to 80:1 opad listnatých dřevin (coniferous) 60:1 to 130:1 dřevo 250:1 to 600:1 Půdní organická hmota 12:1 to 50:1 mikroflóra potřebuje nejdříve inkorporovat dusík z půdy do většiny druhů opadu, aby mohla být nastartovaná dekompozice (C:N<20 30) opad svysokým C:Nmůže způsobovat deficienci dusíku vpůdním roztoku během dekompozice dochází kuvolňování uhlíku ve formě CO 2, C:N tak postupně klesá lignin:n poměr také dobrý prediktor dekompozice (více ligninu pomalejší rozklad)...lignin imobilizuje dusík chemicky (podobně vliv taninů)

C : N poměr rozhodující pro dekompozici a mineralizaci dusíku... Badía et al. 2008 vyšší pastevní tlak minerální dusík dostupný pro rostliny nekoresponduje s celkovým obsahem dusíku v půdě (Total N) kyselé, nízká dostupnost živin vyšší pas stevní tla ak N nižší půdní C: smilkové hole jílkové pastviny méně kyselé, vysoká dostupnost živin

Kalkulace C : N poměru... průběh dekompozice organického materiálu Příklad 1 C:N poměr organického materiálu (opadu) = 48:1 C:N mikroflóry = 6:1 účinnost využití uhlíku mikroflórou (C use efficiency)= 50% ze 48 jednotek spotřebovaného uhlíku: 24 jednotek unikne jako CO 2 24 jednotek je inkorporováno do mikrobiální biomasy pro inkorporaci 24 jednotek uhlíku, mikroflóra potřebuje 24/6 = 4 jednotky dusíku nicméně pouze 1 jednotka dusíku pochází z dekompozice 48 jednotek uhlíku 3 jednotky dusíku jsou imobilizované bl ované v mikrobiální bál íb biomase na rozklad 48 jednotek uhlíku

Kalkulace C : N poměru... průběh dekompozice organického materiálu Příklad 2 C:N poměr organického materiálu (opadu) = 12:1 C:N mikroflóry = 6:1 účinnost využití uhlíku mikroflórou (C use efficiency)= 50% z 12 jednotek spotřebovaného uhlíku: 6 jednotek unikne jako CO 2 6 jednotek je inkorporováno do mikrobiální biomasy pro inkorporaci 6 jednotek uhlíku, mikroflóra potřebuje 6/6 = 1 jednotku dusíku 1 jednotka dusíku pochází z dekompozice 12 jednotek uhlíku systém je v rovnováze žádná á imobilizace ani mineralizace dusíku

Kalkulace C : N poměru... průběh dekompozice organického materiálu Příklad 3 C:N poměr organického materiálu (opadu) = 12:1 C:N mikroflóry = 6:1 účinnost využití uhlíku mikroflórou (C use efficiency)= 25% z 12 jednotek spotřebovaného uhlíku: 9 jednotek unikne jako CO 2 3 jednotky jsou inkorporovány do mikrobiální biomasy pro inkorporaci 3 jednotek uhlíku, mikroflóra potřebuje 3/6 = 0.5 jednotky dusíku 1 jednotka dusíku pochází z dekompozice 12 jednotek uhlíku 0.5 jednotky dusíku je uvolněno ě do půdního roztoku (čistá mineralizace) z rozkladu 12 jednotek uhlíku

Residence time of litter... doba, po kterou zůstává opad nerozložen ůž být čítá jk díl lk éh žtí d i kžd č íh éh může být spočítáno jako podíl celkového množství opadu na zemi a každoročního nového vstupu boreální les: živiny zůstávají imobilizovány v opadu přirozeně několik set let... požáry uvolňují

Atmosférické depozice živin ve Velké Británii... Whitehead 2000

Vliv atmosférické depozice dusíku na travní porosty... Stevens 2009 na celkové depozici dusíku se nejvíce ík í podílejí NH3 a NH4+

Vliv atmosférické depozice dusíku na travní porosty... Stevens 2009 depozice dusíku snižují ph půdy, ale nemají vliv na dostupnost fosforu depozice nitrátů nemají vliv na dostupnost nitrátového dusíku (vyplavení), kdežto depozice amonného dusíku silně pozitivně korelují s jeho dostupností v půdě (vazba na jílové minerály)

Vliv atmosférické depozice dusíku na travní porosty... Stevens 2009 vřes Calluna vulgaris, Anglie smilka Nardus stricta, Skotsko

Vliv atmosférické depozice dusíku na travní porosty... Stevens 2009 hliník: silně toxický pro většinu rostlin

Vliv atmosférické depozice na složení opadu... Berg and McClaugherty 2008 klesající í koncentrace síry, železa, zinku, mědi a olova na gradientu znečištění nepříznivý vliv depozic těžkých kovů na koncentraci živin (N, P) v pletivech, ale také na koncentraci Mn, který je nezbytný pro rychlou dekompozici opadu