Analýza vybraných produktů životního pojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Analýza vybraných produktů životního pojištění Bakalářská práce Autor: Barbora Šimůnková Bankovní management Vedoucí práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Praha duben, 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 15. 4. 2009 Barbora Šimůnková

Poděkování Děkuji tímto doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odborné vedení a konzultování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Jakubu Sankotovi za grafické úpravy. Barbora Šimůnková

Anotace V této bakalářské práci jsem se snažila přiblížit téma životního pojištění, jeho podob a různých variant připojištění. Bakalářská práce je rozdělena do šesti kapitol, z nichž je nejdůležitější ta poslední, šestá. V prvních kapitolách vysvětluji pojem životního pojištění, jeho historii, právní úpravu pojišťovnictví a podoby životního pojištění s různými variantami připojištění. V kapitole poslední, šesté, porovnávám tři vybrané druhy životního pojištění podle různých kritérií, která jsou pro daný druh pojištění podstatná. Výsledky těchto tří analýz jsou seřazeny do přehledných tabulek a také nechybí slovní vyhodnocení a návrh optimálního produktu. Tato kapitola je hlavním předmětem mé bakalářské práce, ve které jsem se snažila poskytnout přehled o životním pojištění. Annotation In my bachelors thesis I have tried to outline a topic of the life insurance, its forms and different variants of supplementary insurance. My bachelors work is divided into six chapters, where the last one is the most important. In first chapters I explain the notion of the life insurance, its history, legal regulations of insurance system and forms of life insurance with different variants of supplementary insurance. In the last chapter, the sixth one, I compare three selected kinds of life insurance according to different criteria that are important for stated kind of insurance. The results of these three analyses are sorted out into general tables and oral evaluation and proposal of optimal product aren t missing too. This chapter is the main subject of my bachelors work where I tried to provide the overview of life insurance.

Obsah Úvod... 7 1. Historie pojišťovnictví... 8 1.1 Světové pojišťovnictví... 8 1.2 Československé a české pojišťovnictví... 11 2. Právní úprava pojišťovnictví... 12 2.1 Zákon o pojišťovnictví... 12 2.1.1 Podnikání v pojišťovnictví... 13 2.1.2 Subjekty provozující činnost v pojišťovnictví... 13 2.1.3 Základní jmění pojišťoven a zajišťoven... 14 2.1.4 Solventnost... 14 2.1.5 Účetnictví pojišťoven a zajišťoven... 14 2.2 Zákon o pojistné smlouvě... 15 2.2.1 Předmět právní úpravy... 15 2.2.2 Pojistná smlouva... 15 2.2.3 Základní pojmy... 15 3. Charakteristika životního pojištění... 17 3. 1. Charakteristika životního pojištění... 17 3. 2. Původní poslání životního pojištění... 18 4. Základní podoby životního pojištění... 19 4.1 Pojištění pro případ úmrtí... 19 4. 1. 1. Dočasné pojišťění pro případ úmrtí... 20 4. 1. 2. Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí... 20 4. 2. Pojištění pro případ dožití... 22 4. 2. 1. Důchodové pojištění... 22 4. 2. 2. Věnové pojištění... 24 4. 3. Smíšené životní pojištění... 25 4. 3. 1. Univerzální životní pojištění... 26 4. 3. 2. Investiční životní pojištění... 27 5. Připojištění k životnímu pojištění... 28 5. 1. Úrazové připojištění... 28 5. 2. Připojištění pro případ nemoci... 28 5

5. 3. Pojištění závažných onemocnění... 29 5. 4. Zproštění od placení pojistného... 30 5. 5. Výhrada vrácení pojistného v případě smrti pojištěného... 30 6. Analýza tří vybraných produktů životního pojištění... 31 6.1 Dětské pojištění... 31 6. 1. 1 Sluníčko od České pojišťovny... 31 6. 1. 2 Pastelka od Allianz... 33 6. 1. 3. Porovnání produktů Dětského pojištění... 34 6. 2. Kapitálové životní pojištění... 35 6. 2. 1. Kapitálové životní pojištění České pojišťovny... 36 6. 2. 2. Allianz kapitálové pojištění... 37 6. 2. 3. Porovnání produktů Kapitálového životního pojištění... 39 6. 3. Investiční životní pojištění... 40 6. 3. 1. DYNAMIK Plus od České pojišťovny... 41 6. 3. 2. Rytmus od Allianz... 44 6. 3. 3. Porovnání produktů Investičního životního pojištění... 48 Závěr... 50 Seznam použité literatury... 51 Seznam tabulek... 52 Přílohy... 53 6

Úvod Bývaly doby, kdy jsme byli odpovědni jenom sami za sebe. Příliš jsme nepřemýšleli nad tím, co všechno by se mohlo stát, ale v dnešní uspěchané době je to nutnost. V životě každého z nás jednou přijde chvíle, kdy nebudeme mít zodpovědnost jen sami za sebe, ale i za ostatní, kteří se objevili v našem životě. Musíme se o ně umět postarat a dát jim minimálně to, co bychom dopřáli sami sobě. Tuto citaci jsem našla na internetových stránkách jedné z předních pojišťoven působící na českém trhu a myslím si, že je opravdu výstižná. Proto právě životní pojištění bylo jasnou volbou pro téma mé bakalářské práce. Jedná se zde o to nejcennější, co máme, život- zdraví nás a našich blízkých, toho, čeho bychom si měli vážit ze všeho nejvíce. Bohužel ale v dnešní hektické době se objevují u některých z nás i jiné priority, které posouvají to nejcennější na nižší příčky v pomyslném žebříčku priorit. Myslím si, že to je nezodpovědné, už jen kvůli těm, kteří do našeho života jednoho dne vstoupí, a budeme to my, koho budou naše děti mít, na koho se budou moci obrátit, když jim nebude zrovna nejlépe, budeme to my, kdo jim podá pomocnou rodičovskou ruku, kdo se o ně postará a kdo jim bude dávat to nejlepší co má. Měli bychom už teď myslet na to, co bude za pár let, až dostudujeme, najdeme si zaměstnání, které nás bude naplňovat, a založíme rodinu, která nám a my jí bude oporou, kterou nejenom díky našemu zaměstnání budeme schopni zabezpečit, a to i v případě, kdyby se stalo něco s námi, budoucími rodiči. Na našem trhu je, myslím, dostatek pojišťoven, které svým klientům nabízejí celou řadu produktů a některé produkty svým klientům ušijí na míru. Každý klient si najde určitě to, co hledá, co je pro něj i jeho rodinu vhodné, ale také výhodné. Za cíl mé bakalářské práce jsem si dala poskytnout přehled o životním pojištění, o jeho podobách a různých doplňkových připojištěních. Také bych byla velice ráda, kdyby hlavní bod v mé práci- Analýza tří vybraných produktů životního pojištění Vám pomohl při výběru optimálního produktu pro Vás a Vaše nejbližší. 7

1. Historie pojišťovnictví 1.1 Světové pojišťovnictví 2500 let před Kristem Egypt Některé odkazy o historii pojištění uvádějí, že již ve starém Egyptě uzavírali kameníci dohody o společném krytí výdajů na pohřeb z pravidelně vybíraných příspěvků. 2000 let před Kristem Babylónie Ve staré Babylónii za krále Chamurappiho uzavírali majitelé karavan dohody o vzájemném krytí ztrát, které by mohly vzniknout na plánovaných cestách. 1000 let před Kristem Indie Ve staré Indii se vytvářely různé druhy pojištění úvěrů v kastě obchodníků, ale tato tvrzení nejsou nijak přesně doložena. 400 let před Kristem Antické Řecko Zde existoval jakýsi druh sociálního pojištění, pro případ vážného poškození zdraví nebo zmrzačení v průběhu války v Athénách kolem roku 400 před n. l. Ale toto tvrzení není průkazně doloženo. Počátek našeho letopočtu Starý Řím Ve starém Římě prokazatelně existovaly čtyři formy statutárních institucí, které si kladly za cíl zabezpečit důstojný pohřeb členů a později i finanční prostředky pro pozůstalé po svých členech. Byly to různé spolky s vlastními stanovami, ve kterých byla uvedena výše příspěvků, tresty za nedodržování těchto stanov, poskytnutí pojistné náhrady (vypravení důstojného pohřbu, poskytnutí věna nevěstě, atd.). 8

10. století Od konce 10. století ožil i námořní obchod, především ve Středomoří. V té době byla námořní doprava velice riskantní, a to nejen proto, že byly nedokonalé lodě, omezené navigační zařízení, ale i pro bující pirátství a neustále se opakující války. V souvislosti s tím se ve Středomoří a později i v zemích při Atlantiku vytvořilo námořní pojištění. 11. a 12. století Jak se rozvíjel obchod a řemesla, stále větší skupiny lidí začaly pociťovat naléhavou potřebu sdružovat se v zájmu přežití v různá profesní seskupení. V této době vznikla tzv. bratrstva neboli gildy, v nichž se sdružovali kupci a cechy, v nichž se spojovali řemeslníci. 14. století V Portugalsku se v šedesátých až osmdesátých letech 14. století vytvářela vzájemná společenství plavců s povinným přístupem. Z tohoto období je zachována první pojistná smlouva, která byla podepsána v italské Pise dne 13. dubna 1379, zahajující v Evropě éru komerčního námořního pojištění i počátky námořního práva. Velká rizika související s pojišťováním lodí a jejich nákladu vedla pojistitele ke snahám spojovat se při pojišťování zvláště nebezpečných rizik, tedy k pokusům rozdělovat riziko formou soupojištění (tzv. horizontální členění rizika ) a pak i cestou zajištění (tzv. vertikální členění rizika ). První doklady o zajistných smlouvách jsou dochovány ze 14. století v Anglii a Itálii. 15. století Od počátku 15. století vznikaly nové smlouvy, které se již podobají dnešnímu důchodovému pojištění. Vzorem tohoto pojištění byla smlouva z roku 1472, která je dosud uchovaná v městském archivu Leden v Holandsku. V této smlouvě jsou uvedeny podmínky důchodového pojištění, jako je výše důchodu, platební lhůty a podmínky při promeškání placení. 9

16. století 1. doložená pojistná událost 9. červen 1584 18. června byla uzavřena životní pojistka panem Richardem Martinem na život Williama Gibbone na období 12 měsíců na částku 382 liber. Pan William zemřel 9. června 1584 před uplynutím dvanácti měsíců a tato pojistka nebyla pojistitelem vyplacena. 17. století 1699 Vznikla první komerční životní pojišťovna londýnská Společnost pro pojišťování vdov a sirotků Tato pojišťovna byla částečně založena na vědeckých základech, provozovala pouze pojišťění pro případ smrti výplata byla prováděna buď jednorázově nebo formou důchodu. 18. století Revolucí v životním pojištění se stalo 18. století, kdy anglický vědec Edmond Halley zpracoval první úmrtnostní tabulky. V roce 1756 vznikly první tabulky prémiových sazeb v životním pojištění. Matematik James Dodson byl ve svých 46 letech považován pro pojistitele za velké riziko vzhledem k jeho věku a z tohoto důvodu ho odmítali pojistit. Pustil se do práce a prostudoval všechny dostupné informace o délce lidského života. To, s čím přišel, byly tabulky prémiových sazeb. Každý si mohl pojistit svůj život na určitou částku a na určitý počet let a toto pojistné bylo pak kalkulováno podle věku a délky pojištění. Tento Dodsonův princip je v životním pojištění používán dodnes. V roce 1778 byla založena životní pokladna v Hamburku. Začali tak vznikat životní pojišťovací společnosti i jinde než v Anglii. 19. století Stále větší pojistné částky byly důvodem členění rizik na kvalitativně vyšší úrovni = zajištění. Roku 1852 vznikla první Kolínská zajišťovací společnost na německém území. 10

1.2 Československé a české pojišťovnictví Založení První české vzájemné pojišťovny První česká vzájemná pojišťovna vznikla v roce 1827 v Praze. Tato pojišťovna začala provozovat požární pojištění nemovitostí. Od roku 1864 se také zaměřila na pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od roku 1909 i na životní pojištění. Roku 1881 zaplatila za škodu způsobenou požárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. 2. polovina 19. století V tomto období dochází k expanzi zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1869 byla například založena Slávia, Vzájemná pojišťovací banka Praha a v roce 1872 již zmiňovaná důležitá instituce První česká zajišťovací banka v Praze. Znárodnění a monopolizace Několik stovek pojišťovacích subjektů bylo dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945 znárodněno. Od 1. 1. 1947 bylo v Československu vytvořenou pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. V roce 1968 byly z jedné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Demonopolizace českého pojišťovnictví po listopadu r. 1989 Dne 28. 5. 1991 byl přijat zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví, který umožňoval provozovat pojišťovací činnost na území České republiky subjektů, které splní podmínky pro tuto činnost. V letech 1991 1992 provozovalo pojišťovací činnost na našem území 20 dalších pojišťoven a toto číslo narůstalo až do roku 1997. Od 1. 1. 2000 je zákonem č. 168/1999 Sb. upraveno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. V roce 2002 bylo v České republice 42 pojišťoven s licencí Ministerstva financí. 11

2. Právní úprava pojišťovnictví Stejně jako jakákoliv jiná oblast ekonomického směru, i podnikání v pojišťovnictví je upraveno souhrnem odpovídajících právních norem, které jsou obsaženy v obecně závazných předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. V této kapitole se budu zabývat pouze základními právními předpisy upravující pojišťění, provozované podle zákona č. 363/ 1999 Sb. Zákon o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Výše zmíněný zákon upravuje činnosti v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činností, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a také státní dozor nad provozováním těchto činností. V Občanském zákoníku (zákon č.40/1964 Sb.) byla dříve v části osmé, v hlavě XV zmíněna právní úprava pojistné smlouvy. Pojistnou smlouvu nyní upravuje samostatný zákon a to Zákon č. 37/2004 Sb., Zákon o pojistné smlouvě. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy a nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků pojištění upravena tímto zákonem či zvláštním právním předpisem, řídí se Občanským zákoníkem. Také v Obchodním zákoníku (zákon č.513/1991 Sb.) je zmínka o pojišťovnictví. Ustanovení 261, odst. 7 stanovuje, že pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony. Obchodní zákoník v plném rozsahu odkazuje na Občanský zákoník a další právní předpisy. 2.1 Zákon o pojišťovnictví Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2000 upravuje činnosti v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti a státní dozor nad provozováním těchto činností (ustanovení 1 tohoto zákona) Tento zákon určuje formy podnikání v pojišťovnictví, upravuje zprostředkovatelskou činnost, stanoví podmínky jejího provozování, pravomoci a činnost státního dozoru nad pojišťovnictvím, stanoví výčet pojistně technických rezerv, které jsou pojišťovny povinny vytvářet, upravuje účetnictví pojišťoven a reguluje působení zahraničních subjektů na pojišťovacím trhu. 12

2.1.1 Podnikání v pojišťovnictví Základním úkolem a účelem pojišťovnictví je vytvářet a rozdělovat speciální peněžní rezervy a fondy a v rámci stanovených pravidel je užívat k uhrazování pojistných potřeb vznikajících z nahodilých událostí v závislosti na působení pojištěného rizika. 2.1.2 Subjekty provozující činnost v pojišťovnictví Zákon stanovuje, že na pojistném trhu v České republice mohou činnost v pojišťovnictví (pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činnost) provozovat pouze subjekty, které jsou v souladu s právní úpravou, kterou udává tento zákon. Pojišťovna a pojišťovací činnost Pojišťovnou je myšlena právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovací činností se rozumí uzavírání pojistných smluv, dále pak správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Zajišťovna a zajišťovací činnost Zajišťovnou se míněna právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Zajišťovací činností je myšleno uzavírání smluv ( zajišťovacích smluv ), kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost, která je ve smlouvě označená. Zprostředkovatelé pojištění a zprostředkovatelská činnost Zprostředkovateli pojištění jsou pojišťovací agenti a pojišťovací makléři. Agentem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost na základě smlouvy sjednané s pojišťovnou. Makléřem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. Zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví se rozumí odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv. Za tyto činnosti se považuje i poradenská činnost, která souvisí s pojišťěním fyzických a právnických osob. 13

Zákon dále stanovuje, že pojišťovací či zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pouze organizace, které udělilo povolení k této činnosti Ministerstvo financí. Společnost, provozující pojišťovací činnost se sídlem v České republice musí být založena pouze jako akciová společnost nebo družstvo a společnost, provozující zajišťovací činnost, musí být založena pouze jako akciová společnost. Povolení k provozování pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelské činnosti uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo financí. Žádost musí obsahovat předepsané údaje a navíc musí také obsahovat pojistné odvětví, pro které má být povolení uděleno. 2.1.3 Základní jmění pojišťoven a zajišťoven Výši základního jmění pojišťoven a zajišťoven určuje druh a počet provozovaných pojistných odvětví. 2.1.4 Solventnost Pojišťovny a zajišťovny musí mít podle zmiňovaného zákona po celou dobu své činnost vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti. Tou se rozumí výše vlastních zdrojů, vypočítaná způsobem, který stanoví vyhláškou Ministerstvo financí. 2.1.5 Účetnictví pojišťoven a zajišťoven Pojišťovna a zajišťovna je povinna vést řádně účetnictví podle Zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví. Je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní uzávěrky a výroční zprávy. Účetní závěrku ověřuje auditor, který pak předkládá písemnou zprávu ministerstvu. 14

2.2 Zákon o pojistné smlouvě 2.2.1 Předmět právní úpravy Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně pozdějších zákonů upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pokud nejsou některá práva a povinnosti účastníků pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. 2.2.2 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, kde se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva má vždy písemnou formu, s výjimkou případů, kdy se zakládá pojištění na dobu kratší než 1 rok. Pojistitel vydává pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva musí obsahovat zákonem stanovené údaje. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem. Obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovují, za kterých podmínek nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění, atd. Pojistník s nimi musí být před podpisem pojistné smlouvy seznámen. 2.2.3 Základní pojmy Nahodilá skutečnost je skutečnost, u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě. Pojistník je fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela s pojišťovnou pojistnou smlouvu, je vlastníkem pojistky a zavázala se k placení pojistného. Pojistitel je právnická osoba mající oprávnění k pojišťovací činnosti. Pojištěný je osoba, na jejíž jméno je uzavřená pojistná smlouva. 15

Oprávněná osoba je fyzická nebo právnická osoba, která má právo, aby jí bylo vyplaceno pojistné plnění podle pojistné smlouvy. Pojistné plnění je cena za poskytovanou pojistnou ochranu. Výše je uvedena v pojistné smlouvě. Obmyšlená osoba je pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Skupinové pojištění je soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření smlouvy není obvykle známa. Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojistné období je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné. Všeobecné pojistné podmínky obsahují vymezení pojistné události, výluky z pojištění, rozsah a platnost pojistného plnění a stanoví povinnosti pojištěného. Tyto podmínky tvoří pojistitel a jsou součástí pojistné smlouvy. Zákonný zástupce je osoba, která je na základě nebo na základě rozhodnutí soudu oprávněna zastupovat osoby, které například nejsou způsobilé k právním úkonům. Promlčení nastává tehdy, nebylo-li právo uplatněno ve lhůtě stanovené zákonem. Promlčecí doba pro právo na plnění je tři roky a začíná plynout jeden rok od data, kdy nastala pojistná událost, to znamená čtyři roky od pojistné události. Pojistné riziko je riziko, na které může pojišťovna uzavřít pojistnou smlouvu na základě pojistných podmínek. 16

3. Charakteristika životního pojištění 3. 1. Charakteristika životního pojištění Životní pojištění představuje krytí rizik ohrožujících lidské životy. V rámci tohoto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných nebo jiných osob. Výše pojistného plnění je dána velikostí pojistné částky, kterou si pojistník sjednal, nikoli velikostí škody, jak to bývá u jiných druhů pojištění, neboť škodu lze v tomto pojištění jen velice obtížně ohodnotit. V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika- riziko úmrtí a riziko dožití. V dnešní době životní pojištění různými způsoby kombinuje tato dvě rizika, přičemž bývají do krytí často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru, jako například invalidita, úraz, vážné nemoci apod. V minulosti byl hlavní význam v životním pojištění přikládán krytí rizika úmrtí v návaznosti na krytí určitých potřeb finančně závislých osob při úmrtí pojištěného, který byl zpravidla živitelem rodiny. Krytí rizika úmrtí je stále nezbytnou součástí životního pojištění, ale větší význam se dnes přisuzuje zařazování rizika dožití do krytí v životním pojištění. V současné době je snahou uplatňovat životní pojištění jako jeden z nástrojů kryjících potřeby lidí ve stáří- zvyšuje se význam životního pojištění jako spořícího nástroje. Životní pojištění tím, že zahrnuje krytí rizika úmrtí a dožití prostřednictvím určité, pojistníkem zvolené velikosti pojistné částky, vlastně plní vedle krytí rizik úspornou funkci. Může být tedy chápáno jako spořící a investiční instrument, protože v rámci životního pojištění jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory. Existuje podpora životního pojištění ze strany státu. Nejčastější je uplatňování daňového zvýhodnění pro pojistníka v případě sjednání životního pojištění. Pojistné v životním pojištění lze podle způsobu použití přijatelného k zabezpečení pojistného plnění rozdělit na dvě složky, a to: rizikové pojistné, jedná se o tu část netto pojistného, kde se hodnota pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se 17

spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva. 1 pojistné rezervotvorné, které tvoří tu část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let. 1 3. 2. Původní poslání životního pojištění Životní pojištění bylo původně zamýšleno především jako zabezpečení určitých finančních zdrojů pro rodinu v případě úmrtí nebo ztráty výdělečně činné osoby v rodině. V historických prvopočátcích bylo v popředí zájmu nejzávažnější riziko předčasné smrti, spojené s finančním zabezpečením ohledně pohřbu a skromné podpory pro pozůstalé. Původní pojištění rizika smrti mělo většinově podobu tzv. pohřebního zajištění, s pojistnou částkou odpovídající zhruba nákladům na pohřeb. Tato podoba vymizela teprve nedávno. Dnešní životní pojištění je úplný opak. Původní význam se posouvá, rozšiřuje a rozvíjí. Velký podíl na tom má dnešní hektická doba. Na prvním místě zůstává základem obsahu životních produktů původní motiv: sjednáním vhodného životního pojištění může člověk získat na jedné straně jistotu, že v případě, že se mu stane něco osudově nepříznivého, budou jeho blízcí finančně zabezpečeni. Na druhé straně v případě, že se on sám ve zdraví dožije dohodnutého konce pojištění, bude mu vyplacena dohodnutá pojistná částka. Rostoucí bohatství společnosti, stále se zvyšující životní úroveň a také nákladnější životní styl kladou oproti minulosti na složení produktů životního pojištění zcela jiné nároky, zejména co se týče úrovně ekonomického zabezpečení pojištěného nebo jeho rodiny sjednanou pojistnou částkou. Základní poučka říká, že aby životní pojištění bylo skutečně účinné při řešení životních rizik jednotlivce, měla by sjednaná částka pro případ smrti i pro případ dožití činit minimálně čtyřnásobek jeho ročního přijmu. 1 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Vyd., str. 93. 2005. ISBN 80-86119-92-0 18

4. Základní podoby životního pojištění Životní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale v rámci životního pojištění je krytí kombinováno do různých podob, proto existuje celá řada druhů a podob tohoto pojištění. Životní pojištění můžeme rozdělit takto: Pojištění pro případ úmrtí zde je pojistnou událostí smrt pojištěného. Pojištění pro případ dožití zde je pojistnou událostí dožití sjednaného věku, který si určí sám pojištěný. Smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití... v tomto případě se kombinují tato dvě rizika. 4.1 Pojištění pro případ úmrtí Tento druh životního pojištění kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka je v případě realizace rizika vyplacena osobě, kterou si určí pojistník. Tato osoba musí být pojistníkem uvedena v pojistné smlouvě. Účelem výplaty pojistného v tomto druhu životního pojištění je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále to může být úhrada závazků pojištěného, úhrada nákladů spojených s úmrtím, pohřbem apod. Tento druh životního pojištění se také označuje jako rizikové životní pojištění. Základní pojištění pro případ úmrtí bývá někdy automaticky rozšířeno o tzv. zproštění od placení pojistného. Jedná se o druh pojištění, jehož pojistnou událostí je přiznání plného invalidního důchodu pojištěnému, nebo pojistníkovi. Některé pojišťovny jej také vztahují na dlouhodobou pracovní neschopnost. Pokud nastane pojistná událost, je pojistník osvobozen od placení pojistného. Pojistnou ochranu lze formou připojištění rozšířit i o krytí dalších rizik, jako například plnou invaliditu či vážná onemocnění. Pojištění pro případ úmrtí se vyskytuje v několika podobách pojištění. Základní rozdělení je členění podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na: dočasné pojištění pro případ úmrtí. časově neomezené pojištění pro případ úmrtí. 19

4. 1. 1. Dočasné pojišťění pro případ úmrtí Dočasné pojištění pro případ úmrtí kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby, to znamená, že pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že k pojistné události dojde pouze v průběhu pojistné doby. Pokud k pojistné události v době pojistné doby nedojde, pojistné plnění vyplaceno není. Tento druh životního pojištění je hodně často využíván především v souvislosti s čerpáním úvěru, půjček apod., kdy se velikost pojistné částky odvíjí od velikosti částky čerpaného úvěru nebo půjčky, a kdy v případě úmrtí pojistníka by pojistné plnění pokrylo jeho závazek například vůči úvěrové instituci, které splácí úvěr nebo půjčku. V rámci základní podoby dočasného pojištění pro případ úmrtí se uplatňuje pevně sjednaná pojistná částka, ta se používá v případě potřeby dosáhnout stále stejně vysoké pojistné ochrany, například zajištění finančně závislých osob. Dále je tu také klesající pojistná částka, často se označuje jako úvěrové životní pojištění. Jak již sám název napovídá, je určena pro osoby splácející úvěr. V případě, nastane-li pojistná událost, pojišťovna většinou přímo bance, někdy i oprávněné osobě, uhradí nesplacenou část úvěru. Velikost pojistného odpovídá velikosti pravděpodobnosti úmrtí v příslušném věkovém období pojištěného. 4. 1. 2. Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí Je takové pojištění, kdy je vždy vyplaceno pojistné plnění, jen není známo,v kterém okamžiku. V praxi bývá stanoven maximální horní věk jako možný termín pro vyplacení pojistného plnění (například 85 let) a současně je placení pojistného omezeno do určitého věku (například 65 let). Pravděpodobnost úmrtí pojištěné osoby roste s věkem. Této pravděpodobnosti by měla odpovídat i cena pojištění, pojistné. Cena pojištění závisí na pojistné částce, vstupním věku a pohlaví pojištěného a délce trvání pojištění, výjimečně i na úrokové míře zajišťovaného úvěru. Cena pojištění pro případ úmrtí by se tedy každý rok měla zvyšovat (přirozené pojistné). V praxi ale bývá cena tohoto pojištění sjednávána konstantně na celou dobu 20

trvání pojistné smlouvy (konstantní pojistné), to znamená, že pojištěný v prvním období zaplatí více na pojistném, než jaká je pravděpodobnost úmrtí. Pojišťovna tedy vytváří z tohoto vyššího pojistného rezervu, kterou čerpá v druhé části pojistné doby, kde pravděpodobnost úmrtí je větší. Výluky z plnění životního pojištění- Nejčastější výlukou v rizikovém životním pojištění bývá sebevražda pojištěné osoby, která má velmi specifické podmínky. Sebevražda je charakterizována jako jednání, kterým si osoba přivodí úmyslně vlastní smrt. Mezi další výluky, které nalezneme téměř u každé pojišťovny, patří válečné události a různé vnitrostátní nepokoje. Méně častá výluka je smrt způsobená radioaktivním zářením či nukleární katastrofou, při letectví (pojištěný nebyl cestujícím) a při motoristických závodech. Dále existují i jiné výluky z pojistného plnění, které jsou typické jen pro určitou pojišťovnu. Česká podnikatelská pojišťovna ve svých všeobecných podmínkách uvádí jako výluku pro životní pojištění letecké a extrémní sporty, ČSOB pojišťovna rozšiřuje výluky o řízení motorového vozidla bez oprávnění a třeba Komerční pojišťovna neplní, pokud je smrt způsobena teroristickým aktem. Snížení pojistného plnění Kromě případů úplných výluk pojišťovny ve svých všeobecných pojistných podmínkách vymezují příčiny smrti, jež zakládají právo na snížení pojistného plnění. Až na výjimky je toto snížení možné maximálně o jednu polovinu a zároveň nemůže klesnout pod aktuální rezervu pojištění nebo odbytné. Práva na snížení plnění pojišťovny nejčastěji využívají při smrti pojištěného v souvislosti s jednáním, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt (například automobilová havárie), se spácháním trestného činu nebo s požitím alkoholu, léků, toxických a omamných látek. 21