02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se bude podle návrhu Evropské komise v budoucnu potýkat s velmi ambiciózními plány. Spolupráce zemí se zaměří především na ekonomický rozvoj, vzdělání nebo ochranu životního prostředí. Oficiálně má tzv. Akční plán Dunajské strategie představit Evropská komise až v průběhu prosince. Připravovaný dokument však pronikl do médií o měsíc dříve, jeho obsah přinesl server EUobserver. Na přípravách makroregionální spolupráce zemí, které alespoň částečně spadají do povodí řeky Dunaje, se začalo pracovat po loňském červnovém summitu, na kterém evropští lídři komisařům zadali její zpracování. Do této regionální iniciativy se zapojí osm členských zemí EU, a to Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Slovinsko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko. Dalšími aktéry pak budou i některé země Balkánu, kterým tato iniciativa pomůže navázat užší styky s Evropskou unií, jmenovitě se jedná o Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Moldavskou republiku, Srbsko a Ukrajinu. Během deseti let by měla Strategie napomoci tomuto regionu stát se plně konkurenceschopným a jedním z nejpřitažlivějších míst pro evropské investory. Dále by spolupráce těchto zemí měla zajistit efektivní ochranu životního prostředí, bezpečnost a v neposlední řadě by jim měla pomoct čelit novým výzvám, jakou představují například změny klimatu nebo organizovaný zločin, uvádí dosud oficiálně nezveřejněný návrh Komise, který čtenářům přinesl zmíněný server. Je nutné zlepšit dopravu Dalším z horkých témat, která mají podunajské státy řešit, bude otázka rozvoje dopravní infrastruktury. Dunajský tok se označuje jako TEN-T Corridor, což pro nezasvěcené znamená oblast s hlavní prioritou pro investory (EU vytvořila program TEN-T za účelem výstavby chybějících spojení, odstranění problematických míst v dopravě a vytvoření jednotné multimodální sítě dopravních koridorů v Evropě, pozn. red.). Důvodem je, že se říční doprava v současnosti nevyužívá na plný plyn a její potenciál skrývá do budoucnosti větší zisk. V současné době se kapacita dunajské přepravy pohybuje na 10-20% úrovni další velké evropské řeky Rýn. Dokument proto přináší výhled do budoucnosti a předvídá, jak by měl stav dopravy na Dunaji vypadat za deset let: splavnost Dunaje by měla dosáhnout 300 dní v roce,
kapacita nákladní dopravy přes řeku by se měla zvýšit o 20 % oproti nynějšímu stavu a do roku 2030 by měla být zavedena železniční spojení mezi všemi hlavními městy zúčastněných zemí. Pryč s vysokými cenami energie a se znečištěním vody Během svých budoucích setkání by představitelé zemí regionu měly podle dokumentu Komise rovněž hledat řešení, co provést s vysokými cenami energie, které v této oblasti přesahují celoevropský průměr. Podle zdůvodnění, které najdeme v návrhu, za to mohou navzájem oddělené trhy, což se projevuje ve vyšších nákladech na přenos energie z jedné země do druhé. Díky slabé konkurenci tak obyvatelé musejí za spotřebovanou energii sahat stále hlouběji do kapsy. Mezi stěžejní témata nadcházející spolupráce bude patřit i debata nad zkvalitněním ochrany životního prostředí. Zejména by měla přijít na pořad dne otázka znečištění vody, která bude vyžadovat aktivní účast všech zapojených států. Tuto diskusi bude dále doprovázet společná koordinace protipovodňových opatření a plány na likvidování dalšího odpadu, například z průmyslové výroby. Zastavit odliv mozků Mezi další cíle, které slibuje Komise podpořit, patří i zlepšení socio-ekonomických podmínek. Tyto země totiž vykazují poměrně velké odlišnosti v úrovni vzdělání, zaměstnanosti atd. Některé země podunajského regionu patří k těm nejchudším v Evropě a naopak jiné zažívají ekonomickou prosperitu. Celkově se například míra vzdělanosti nachází pod průměrem evropské sedmadvacítky, a proto je běžnou praxí, že nejtalentovanější lidé odchází za prací za hranice regionu. Tento handicap by však měla vzájemná spolupráce odstranit. Návrh Komise počítá s tím, že v roce 2020 se průměrná mzda v těchto zemích zdvojnásobí. Úsilí společné politické a ekonomické spolupráce se však v budoucnu v ideálním případě zaměří i na celou řadu dalších oblastí, jako například na cestovní ruch, vědecký výzkum, IT technologie nebo výměnu informací. Dunajská strategie by měla začít v praxi fungovat v první polovině roku 2011, kdy žezlo předsednictví Evropské unie převezme Bulharsko. Do té doby se však musí definitivně vyřešit otázka financování všech projektů, které by podle předchozích návrhů nemělo být závislé na pokladně EU (EurActiv 2.3.2010). http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/clanek/priorit%c3%a1mdunajsk%c3%a9strategiebudekralovat% C5%BEivotn%C3%ADprost%C5%99ed%C3%ADaekonomika
www.euroskop.cz Regionální politika v říjnu 2010 04.11.2010, Euroskop EP: Evropská politika soudržnosti musí být flexibilní EP: Evropská politika soudržnosti musí být flexibilní Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o budoucnosti Evropského sociálního fondu Plénum EP přijalo 7. 10. 2010 usnesení stanovující hlavní body podoby regionální politiky po roce 2013 a usnesení týkající se budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF). Pozadí Budoucností regionální politiky se před hlasováním EP zabýval Výbor regionů 5. 10. 2010. Shodl se na tom, že politika soudržnosti musí vést hlavně ke snižování rozdílů mezi regiony EU. Načasování usnesení EP k otázkám budoucnosti politiky soudržnosti a ESF je důležité vzhledem k tomu, že Komise v příštích týdnech předloží 5. hodnotící zprávu týkající se ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti v EU. Klíčové body Usnesení neobsahuje zásadně nové body. Poslanci vidí potřebu ve flexibilnějším, transparentnějším a jednodušším přístupu k regionální politice. EP zdůraznil, že chce podporovat všechny evropské regiony, včetně 150, které spadají pod Cíl 2 (cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost) a nejsou považovány za nejvíce zaostávající regiony v EU. Současná podoba cílů (Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Územní spolupráce), podle nichž jsou prostředky přidělovány, zůstane zachována. Větší důraz by se měl klást na teritoriální spolupráci. EP zdůraznil, že kohezní politika je potřebná k naplnění strategie Evropa 2020" (národní cíle ČR zde), nicméně musí zůstat samostatnou politikou. Podpořil myšlenku větší podpory městské dimenze politiky soudržnosti a žádá o potřebné nástroje na posílení investic v městských a příměstských oblastech. Vzdálené a příhraniční regiony mají dostat stejnou podporu, což některé státy odmítají a poukazují na důležitost kritéria ekonomického rozvoje. EP považuje HDP za určující kritérium pro žádost o pomoc, i když dodává, že mohou být brány v potaz i jiná kritéria, pokud se prokáže jejich relevance.
Poslanci také přijali usnesení týkající se ESF. ESF je klíčovým nástrojem pro boj proti nezaměstnanosti, pro zajištění lepšího obecného i celoživotního odborného vzdělávání a také pro boj proti chudobě a vyloučení. Měl by získat svá vlastní pravidla, avšak zůstat nástrojem strukturálních fondů. V této souvislosti poslanci vyzývají Komisi, aby zjednodušila a zlepšila postupy používané při čerpání tohoto fondu, aby byl pružnější a kladl větší důraz na sociální integraci. Poslanci podpořili myšlenku vzniku formální ministerské struktury regionální politiky. To bude ovšem předmětem budoucích debat. EP v otázkách regionální politiky rozhoduje s Radou spolurozhodovací procedurou. Předpokládaný další vývoj EP se přijatými usneseními zapojí do jednání o hodnotící zprávě (viz výše), kterou Komise přednese během příštích týdnů. Do června 2011 Komise předloží konkrétní legislativní návrhy pro strukturální fondy po roce 2013. http://www.euroskop.cz/8522/17732/clanek/regionalni-politika-v-rijnu-2010/
Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky V Bruselu dne 18.11.2010 KOM(2010) 672 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky 1.Úvod Společná zemědělská politika (SZP) je konfrontována s řadou problémů zčásti zvláštních, zčásti nepředpokládaných které od EU vyžadují, aby přijala strategické rozhodnutí ohledně dlouhodobé budoucnosti svého zemědělství a venkovských oblastí. Aby bylo řešení těchto problémů účinné, musí SZP fungovat v kontextu zdravých hospodářských politik a udržitelných veřejných financí, které přispívají k dosahování cílů Unie. Během přípravy tohoto sdělení Komise uspořádala počátkem roku 2010 rozsáhlou veřejnou diskuzi, která byla ukončena konferencí v červenci 2010[1]. Rada projednávala reformu během čtyř po sobě jdoucích předsednictví, Evropský parlament přijal o SZP po roce 2013 a o jejím propojení se strategií Evropa 2020 zprávu z vlastního podnětu[2] a Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů předložily poziční dokumenty. Při těchto diskuzích vyjádřila převážná většina účastníků názor, že budoucí SZP by měla zůstat silnou společnou politikou rozdělenou do dvou pilířů. Obecně byly doporučeny tyto strategické cíle: zachovat v celé EU potenciál v oblasti produkce potravin na udržitelném základě, aby byly dlouhodobě zajištěny potraviny pro evropské občany a aby bylo možno přispět k řešení rostoucí celosvětové poptávky po potravinách, u níž FAO očekává do roku 2050 nárůst o 70 %. Nedávné případy zvýšené nestability trhu, které často zhoršuje i změna klimatu, způsobují, že jsou tyto trendy a tlaky ještě zřetelnější. Schopnost zajistit dodávky potravin je pro Evropu důležitým dlouhodobým úkolem a nelze ji považovat za samozřejmou; podpořit zemědělská společenství, která dodávají občanům v Evropě široký sortiment kvalitních a hodnotných potravin, které jsou vyráběny udržitelným způsobem v souladu požadavky na životní prostředí, vodu, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, zdraví rostlin a
veřejné zdraví. Aktivní hospodaření s přírodními zdroji při zemědělské činnosti je důležitým nástrojem k zachování venkovské krajiny a k boji proti ztrátě biologické rozmanitosti a zároveň přispívá ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně. To představuje skutečný základ pro dynamická území a dlouhodobou hospodářskou životaschopnost; zachovat životaschopná venkovská společenství, pro něž je zemědělství důležitou hospodářskou činností vytvářející místní zaměstnanost. To přináší mnohonásobné hospodářské, sociální, environmentální a územní zisky. Výrazné snížení místní produkce by rovněž negativně ovlivnilo množství skleníkových plynů, charakteristickou místní krajinu a přineslo omezenější výběr pro spotřebitele. Zemědělství tvoří nedílnou součást evropského hospodářství a evropské společnosti. Pokud jde o nepřímé účinky, přineslo by výrazné omezení zemědělské činnosti v Evropě snížení HDP a zaměstnanosti v souvisejících hospodářských odvětvích zejména v rámci zemědělského a potravinového řetězce, který je závislý na primárním zemědělském odvětví EU z hlediska vysoké kvality, konkurenceschopnosti a spolehlivých dodávek surovin, ale i v nepotravinářských odvětvích. Byly by rovněž zasaženy činnosti na venkově, od cestovního ruchu a dopravy až po místní a veřejné služby. Pravděpodobně by se urychlilo i vylidňování venkovských oblastí. Důsledky by proto byly významné jak z hlediska environmentálního, tak sociálního. Reforma SZP musí také pokračovat, aby se zvýšila konkurenceschopnost, efektivní využívání finančních prostředků daňových poplatníků a zlepšily výsledky veřejné politiky, tedy to, co očekávají Evropané v souvislosti se zabezpečením potravin, životním prostředím, změnou klimatu a sociální a územní rovnováhou. Cílem by mělo být zajistit pro venkovské oblasti Evropy udržitelný a inteligentnější růst a růst více podporující začlenění. Aby ho mohlo být dosaženo, měla by budoucí SZP v souladu se sdělením o přezkumu rozpočtu[3] a se svou orientací na trh obsahovat ekologičtější a spravedlivěji rozdělený první pilíř a druhý pilíř více zaměřený na konkurenceschopnost a inovace, změnu klimatu a životní prostředí. To by zemědělství EU umožnilo uvolnit jeho skrytý potenciál produktivity, zejména v nových členských státech, a přispět k cílům strategie Evropa 2020. Zaměření podpory výlučně na aktivní zemědělce a odměňování kolektivních služeb, které poskytují společnosti, by zvýšilo účinnost a efektivnost podpory a ještě více legitimizovalo SZP. Zajištění kontrolovatelnosti navrhovaných opatření spolu s další prací na zjednodušení politiky představují při dosahování těchto cílů základní prvky. Vše musí probíhat v rámci omezených rozpočtových prostředků a se zohledněním tíživých účinků, které má na zemědělství hospodářská krize. http://www.zscr.cz/aktuality-zscr/budoucnost-szp-do-roku-2020-reseniproblemu-v-obl-a1611356