prokaryotní Znaky prokaryoty

Podobné dokumenty
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Základy buněčné biologie

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Digitální učební materiál

Schéma rostlinné buňky

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

9. Viry a bakterie. Viry

Eva Vlková č. dveří: 29

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Martina Bábíčková, Ph.D

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Základní vlastnosti živých organismů

Úvod do mikrobiologie

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Buňka. základní stavební jednotka organismů

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

Prokaryotní a eukaryotní buňka

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Stavba prokaryotické buňky

Biofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny)

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

CZ.1.07/1.5.00/

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

základní přehled organismů

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Mendělejevova tabulka prvků

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

základní přehled organismů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Transkript:

prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou membránu Obsahuje pouze 1 chromozom Není schopna pohlavního rozmnožování Není schopna diferenciace na tkáně a pletiva

Cytologie prokaryotní buňky 1) Buněčná stěna 2) Cytoplazmatická membrána 3) Mesozom 4) Jaderný aparát 5) Ribozomy 6) Cytoplazma 7) Plazmid 8) Fimbrie 9) Bičík 10)Slizovité pouzdro 11)Glykokalyx 6 8 10 3 Č.1 Prokaryotická buňka 1 2 4 9 7 5 11

Buněčná stěna Udává buňce tvar, chrání buňku před mechanickými vlivy a účinky osmotického tlaku vnějšího prostředí ( odolává tlaku 2,5 MPa) Je plně propustná Hlavní složkou jsou peptidoglykany, jsou rozkládány enzymem lysozymem vzniká protoplast G + obsahují silnou vrstvu peptidoglykanů vyplněnou kyselinou teichovou G - obsahují tenkou vrstvu bez kyseliny teichové Č.2 nahoře G + : 1-cyt. membrána, 2- peptidoglykan, 3-fosfolipidy, 4- proteiny, 5- kyselina teichová Dole G - :1-cyt. membrána, 2- periplasmatický prostor, 3-vnější membrána, 4-fosfolipid, 5- peptidoglykan, 6-lipoprotein, 7-protein, 8- lipopolysacharidy, 9-pór

Cytoplazmatická membrána Polopropustná, volně prochází pouze nízkomolekulární látky (H 2 O) Je tvořena z dvojvrstvy fosfolipidů a bílkovinných přenašečů ( nutné pro transport látek z buňky a do buňky) Sídlem dýchacích enzymů, systému oxidační fosforylace Vchlípenina membrány MESOZOM podílí se na dělení buňky U fotosyntetizujících bakterií se vytváří vchlípenina membrány CHROMATOFOR obsahuje bakteriochlorofyl fotosyntéza Bílkovinný přenašeč Dvojvrstva fosfolipidů Č.3 Cytoplazmatická membrána

Jaderný aparát Tvořen molekulou DNA uzavřenou do šroubovice Vytváří jeden chromozom Nositel genetické informace Délka 1 1,5 mm Plazmid Doplňková genetická informace ( rezistence bakterií vůči antibiotikům) Je pouze u některých bakterií Uplatňují se při konjugaci buněk ( forma parasexuálního procesu)

Ribozomy Drobné útvary volně rozptýlené v cytoplazmě Jsou tvořeny malou a velkou podjednotkou (30S a 50S), celkem 70 svedberků Probíhá na nich syntéza bílkovin Jsou tvořeny z bílkovin a RNA Tvoří až 40% sušiny bakteriální buňky Č.4 Ribozom Cytoplazma Viskózní, koncentrovaný roztok vyplňující obsah buňky Obsahuje barviva, rezervní, zásobní látky

Bičík Orgán pohybu Je mnohonásobně delší než buňka Některé bakterie jej nemusí mít Může jich být více v různém postavení Fimbrie a) b) c) d) Č.5 Rozmístění bičíků a) monotricha b)lofotricha c) amfitricha d)peritricha Drobná, krátká, jemná vlákna Není to orgán pohybu Slouží k přichycení k povrchu k jiné bakterii využití při parasexuálním procesu Mají je jen některé buňky

Slizovité pouzdro Tvoří je pouze některé bakterie Nejčastěji je tvořeno z polysacharidů (dextranů) Zvyšuje ochranu buňky ( proti vyschnutí ) Některé mají ostře ohraničený sliz KAPSULE, jiné produkují volný sliz do okolí Opouzdřené patogenní bakterie jsou virulentnější Rod Leuconostoc tvoří velké množství slizu - mění živnou půdu v rosolovitou hmotu nežádoucí kontaminace u cukerných roztoků Slizovitý dextran produkovaný rodem Leuconostoc mesenteroides náhražka krevní plasmy

Glykokalyx Tvoří jej pouze některé bakterie, pouze v přirozeném místě výskytu Plsťovitý obal buňky Je tvořen propletenými polysacharidovými vlákny Umožňuje snadné přilnutí na povrch vodní bakterie na kamenech mléčné bakterie na zubech v dutině ústní patogenní bakterie na povrch sliznic Č.6 Glykokalyx