Transpozony - mobilní genetické elementy

Podobné dokumenty
Bakteriální transpozony

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Struktura a organizace genomů

REKOMBINACE Přestavby DNA

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Exprese genetické informace

MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)

OSNOVA. 1. Retroelementy a retrotranspozice 2. Základní typy retroelementů. 4. Chromosomální distribuce transposonů

B6, 2007/2008, I. Literák

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Nebuněčný život (život?)

Podstatnou část genomů tvo Podstatnou opakující se úseky DNA (repetice)

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Genetické haraburdí - repetitivní DNA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Téměř polovinu lidského genomu tvoří mobilní elementy

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Evoluce bakteriálních genomů

Využití rekombinantní DNA při studiu mikroorganismů

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Buněčné jádro a viry

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Přijímací test navazující magisterské studium Molekulární a buněčná biologie

O původu života na Zemi Václav Pačes

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

ANALÝZA DAT ZE SEKVENOVÁNÍ PŘÍŠTÍ GENERACE KE STUDIU AKTIVITY TRANSPOSONŮ V NÁDOROVÝCH BUŇKÁCH

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Obsah. Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetické informace

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Chromosomy a karyotyp člověka

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Využití vektorů při klonování DNA

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

Genové knihovny a analýza genomu

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

VÝZNAM HORIZONTÁLNÍHO PŘENOSU GENETICKÉ INFORMACE PRO VZNIK ANTIBIOTICKÉ REZISTENCE. V. Bencko 1, P. Šíma 2

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Antivirotika. Včetně léčby AIDS

Struktura a funkce biomakromolekul

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Lesnická genetika. Dušan Gömöry, Roman Longauer

Degenerace genetického kódu

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Počítačové vyhledávání genů a funkčních oblastí na DNA

Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Unikátní sekvence. GEN je organizovaný úsek nukleové kyseliny projevující se a přenášející se jako základní jednotka dědičné (genetické) informace.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Vypracované otázky z genetiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Přijímací test navazující magisterské studium Molekulární a buněčná biologie

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

Definice genu. = základní jednotka genetické informace zapsaná v NK

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Transkript:

Transpozony - mobilní genetické elementy Tvoří pravidelnou součást genomu prokaryot i eukaryot (až 50% genomu) Navozují mutace genů (inzerční inaktivace, polární mutace, změny exprese genů) Jsou zodpovědné za přestavby chromozomů nebo plazmidů (tvoří "přenosné" úseky homologie, podmiňující homologní rekombinace, interakce mezi složkami genomu) Přenášejí nové znaky (např. AntR, onkogeny) mezi organismy (horizontální přenos genů)

P T Gen 1 Gen 2

DNA-transpozony Základní typy transpozonů a jejich klasifikace Transpozony cut and paste (prokaryota a eukaryota) vyčlení se z původního místa a začleňují se do nového Replikativní transpozony (prokaryota) během transpozice se replikují (jedna kopie zůstává v původním místě, druhá se objeví v novém místě) - Konjugativní transpozony (bakterie) horizontální přenos Retrotranspozony (eukaryota) během transpozice se transkripcí sekvence transpozonu vytváří RNA, která se převádí reverzní transkripcí na DNA, která se pak začleňuje do nového místa - retroviry, - retrovirům podobné elementy, retropozony - retrony (bakterie)

Struktura mobilních elementů bakterií Inzerční sekvence (IS) transponáza Složené transpozony (Tn)

Příklady složených transpozonů bakterií Rezistence k antibiotikům: Kanamycin Gentamycin Ampicilin Tetracyklin Chloramfenikol Streptomycin

Vedle místa začlenění

Mobilní elementy u kukuřice (Ac/Ds) (Elementy B. McClintockové) Ac element Autonomní elementy schopné zajistit vlastní transpozici IR o délce 11 bp Ds elementy Neautonomní elementy schopné transpozice za přítomnosti Ac elementů

Transpozice Ds elementu u kukuřice Funkční gen pro purpurovou barvu obilek Gen pro purpurovou barvu obilek přerušený transpozonem Vyčlenění Ds elementu z genu zprostředkované transponázou Ac elementu Znovunabytí funkce genu pro purpurovou barvu obilek v buňkách, v nichž došlo k vyčlenění transpozonu. Náhodnost procesu vyčlénění má za následek vznik skvrnitých obilek

Transpozony u kukuřice Transpozony u Antirrhinum Mozaikovitost květu je způsobena pohyby transpozonů, které jsou začleněny do obou alel genu pro anthokyanin. Vyčlenění transpozonů vede k vytváření červených sektorů.

Mobilní elementy Drosophila melanogaster - P elementy Transpozony navozující dysgenezi hybridů K transpozici dochází jen v zárodečných buňkách, kde se tvoří aktivní transponáza v somatických buňkách nedochází k sestřihu mariner různé druhy drosofil a hmyzu, HGT.

Dysgeneze hybridů navozená transpozicí P-elementů Kmen P Kmen M P element 2,9 kb dereprese transponázy 31 bp Vysoká frekvence mutací, chromozomové aberace, neschopnost tvorby gamet

Malé RNA navozují rozklad Tnázy Dysgeneze hybridů navozená P-elementy

Mechanismy transpozice cut and paste Typy transpozice - intramolekulární - intermolekulární

Vznik přímých repeticí v cílovém místě po začlenění transpozonu Cílové místo Vytvoření posunutých zlomů transponázou Začlenění transpozonu do cílového místa Doplnění komplementárních úseků Duplikovaná cílová sekvence

Replikativní transpozice Tn3 transpozon Vznik kointegrátu Rozklad kointegrátu homologní rekombinací Nová kopie transpozonu

Struktura transpozonu Tn3 res 38 bp

Mechanismus replikativní transpozice

Důsledky začlenění transpozonů do genomu hostitele

Chromozomová přeskupení navozená transpozony (ektopické intrachromozomové výměny) = transpozon

Dva stejné nebo podobné transpozony ve stejné (a) nebo obrácené (b) orientaci a) přímá opakování b) obrácená opakování rekombinace Delece úseku mezi transpozony rekombinace Inverze úseku mezi transpozony

Delece pozorované v místě začlenění IS1 v lokusu gal E. coli

Úloha transpozonů při evoluci R-plazmidů - každý transpozon může být přenášen nezávisle

retrovirus

(obsahují LTR)

gag = proteiny virovéčástice; pol = reverzní transkriptáza/integráza env = proteiny lipidového obalu endogenní retroviry pol nemají LTR Long interspersed nuclear elements Dlouhé rozptýlené jaderné elementy RT Short interspersed nuclear elements Krátké rozptýlené jaderné elementy neautonomní

Mobilní elementy kvasinek - Ty elementy Retrovirům podobné elementy - Virus like particles (VLP) LTR Enzymy zajišťující zpětnou transkripci a integraci DNA do nových míst v genomu

Transpozice kvasinkového Ty1-elementu

Životní cyklus retroelementu Ty1 PIC = preintegrační komplex: cdna + integráza

Retroelementy u drozofily Copia elementy (element podobný retrovirům) Gypsy elementy (element podobný retrovirům) F, G a I-elementy (retropozony nemají LTR) podobné Tyelementům HeT-A, TART (telomere associated retrotransposons) transpozice v telomerách, regenerace konců chromozomů ztracených při replikaci

Alu Endogenní retroviry 45% lidského genomu Inaktivní nejméně 50 milionů let Repetitivní DNA genetické haraburdí, junk DNA, selfish DNA

Sleeping beauty uměle rekontruovaný transpozon

Mechanismus transpozice L1 v lidském genomu ORF1: polypeptid zodpovědný za transport L1 RNA do jádra? ORF2: endonukleáza, reverzní transkriptáza RNA

Transpozice neretrovirových retrotranspozonů (sekvence LINE 1) místně specifickou rekombinací Iniciační fáze, při níž endonukleáza (součást RT) připojená na L1 RNA štěpí cílovou sekvenci - uvolněná 3 OH skupina funguje jako primer pro reverzní transkripci - vytváří se ssdna napojená na cílovou DNA. V dalším kroku se vytvoří dsdna, která se začlení do cílového místa

Transpozice retrovirů nebo retrotranspozonů místně-specifickou rekombinací RNA RT Štěpení konců transpozonu integrázou Atak cílových sekvencí na chromozomu 3-12 nt

HIV - Human immunodeficiency virus AIDS = acquired immune deficiency syndrom (syndrom získaného selhální imunity) HIV-1 se váže na specifický receptor Th-lymfocytu, CD4 Th-lymfocyt (+ další typy buněk - virus je polytrofní)

Životní cyklus viru HIV

Začlenění dsdna viru HIV do chromozomu hostitelské buňky Cirkulární forma dsdna

DNA hnrna mrna

Vznik upravených pseudogenů Původní funkční gen Sestřih a připojení polya Reverzní transkriptáza některé transkripty konvertuje na cdna Vytvořená cdna je začleněna do jiných míst genomu - vzniká pseudogen, který není funkční v důsledku chybění promotoru

Vytváření upravených pseudogenů

Retrotranspozice homing retro-intronů skupiny II Intron začleněný v jedné z kopií genu kopie genu neobsahující intron Vytvoření enzymu s dvojí aktivitou Štěpení genu v cílovém místě dvouřetězcový zlom dsdna kopie intronu

Vznik odpadní DNA jako důsledek transpozice a následné inaktivace mobilních elementů mobilní elementy po mnoha generacích

Vznik retrovirů přenášejících onkogeny retrovirus

Akutně a pomalu transformující retroviry Transdukce onkogenu akutně transformujícími retroviry nádor Inzerční aktivace protoonkogenu pomalu transformujícími retroviry nádor

Význam transpozonů v evoluci genomů - vytváření mutací (inzerční inaktivace, posunové mutace) - přestavby chromozomů (delece, inverze, duplikace) - interakce složek genomů (chromozomů, plazmidů ) - horizontální přenosy genů (onkogenní retroviry) Využití transpozonů: vektory pro přenos genů