8. ISLM model slide 0
Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní slide 1
8.1. Úvod slide 2
Krátké období Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu) slide 3
Fakta o hospodářském cyklu Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností. slide 4
Časové horizonty v makroekonomii Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce. Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné. slide 5
Opak: Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7) Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologiemi Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivňují pouze ceny, nikoliv množství. Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu. Vztahuje se k dlouhému období. slide 6
Pokud jsou ceny nepružné (Přednášky 9-11) výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I. slide 7
Souvislosti Dlouhé období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu slide 8
Velký přehled Keynes. kříž Teorie preference likvidity IS křivka LM křivka IS-LM model Vysvětlení hospodářských cyklů Křivka AD Křivka AS Model AD-AS slide 9
Model agregátní poptávky a nabídky (AD AS) Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období slide 10
Model IS-LM Tato přednáška odvozuje IS-LM model, základnu křivky agregátní poptávky. Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky. slide 11
8.2. Trh zboží a křivka IS slide 12
Keynesiánský kříž Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji. Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje Y = reálný HDP = skutečné výdaje Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob. slide 13
Součásti keynesiánského kříže Spotřební funkce: C = C ( Y T ) Indikátory vládní politiky: G = G, T = T Prozatím plánované investice jsou exogenní: I = I Plánované výdaje: E = C ( Y T ) + I + G Podmínka rovnováhy: skutečné výdaje = plánované výdaje = Y E slide 14
Zakreslení plánovaných výdajů E plánované výdaje E =C +I +G 1 MPC Důchod, produkt, Y slide 15
Zakreslení podmínky rovnováhy E plánované výdaje E =Y 45º Důchod, produkt, Y slide 16
Rovnovážná hodnota důchodu E plánované výdaje E =Y E =C +I +G důchod, produkt Y Rovnovážný důchod slide 17
Zvýšení vládních nákupů Pro Y 1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob G E E =C +I +G 2 E =C +I +G 1 proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. E 1 = Y 1 Y E 2 = Y 2 Y slide 18
Řešení pro Y Y = C + I + G Podmínka rovnováhy Y = C + I + G = C + G = MPC Y + G ve změnách protože I je exogenní protože C = MPC Y Úpravou pro Y : Řešení pro Y : 1 Y = (1 MPC) Y = G 1 MPC G slide 19
Multiplikátor vládních výdajů Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor Y 1 vládních výdajů roven: = G 1 MPC Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom Y G 1 = = 1 0.8 5 Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5x tolik! slide 20
Proč je multiplikátor větší než 1? Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y: Y = G. Ale Y C další Y další C další Y Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní G. slide 21
Zvýšení daní Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E: E E =C 1 +I +G E =C 2 +I +G C = MPC T proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze V Y 1 dochází k neplánovanému růstu zásob E 2 = Y 2 Y E 1 = Y 1 Y slide 22
Řešení pro Y Y = C + I + G Podmínka rovnováhy ve změnách = C I a G exogenní ( Y T ) = MPC Řešení pro Y : (1 MPC) Y = MPC T Konečný výsledek: MPC Y = 1 MPC T slide 23
Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč: Y MPC = T 1 MPC Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven: Y 0.8 0.8 = = = T 1 0.8 0.2 4 slide 24
Daňový multiplikátor je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. je větší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G. slide 25
Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je: Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G slide 26
r Odvození křivky IS I E E =Y E =C +I(r 2 )+G E =C +I(r 1 )+G E I Y r Y 1 Y 2 Y r 1 r 2 Y 1 Y 2 IS Y slide 27
Proč je křivka IS klesající Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E). K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y) vzrůst. slide 28
Křivka IS a model zapůjčitelných fondů (a) Model Z.F. (b) Křivka IS r S 2 S 1 r r 2 r 2 r 2 r 1 r I(r ) 1 IS S, I Y Y Y 2 1 slide 29
Fiskální politika a křivka IS Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T) na agregátní poptávku a výstup. Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS slide 30
Posun křivky IS: G Pro každou hodnotu r, G E Y proto se křivka IS posouvá doprava. E E =Y E =C +I(r 1 )+G 2 E =C +I(r 1 )+G 1 Horizontální posun křivky IS je roven r r 1 Y 1 Y 2 Y 1 Y = G 1 MPC Y 1 Y Y 2 IS 1 IS 2 Y slide 31
8.3. Trh peněz a křivka LM slide 32
Teorie preference likvidity John Maynard Keynes. Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích. slide 33
Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: r úroková míra ( M P ) s ( M P ) s = M P M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 34
Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: d ( M P ) = L ( r ) r úroková míra ( M P ) s L(r) M P M/P reálné peněžní zůstatky slide 35
Rovnováha Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: M P r úroková míra r 1 ( M P ) s = L ( r ) L(r) M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 36
Jak CB zvyšuje úrokovou míru? Ke zvýšení r CB snižuje M r úroková míra r 2 r 1 M 2 P M 1 P L(r) M/P Reálné peněžní zůstatky slide 37
CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA) Konec sedmdesátých let: π > 10% Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 % Leden 1983: π = 3,7 % Jak předpokládáte, že tento změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry? slide 38
Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr. Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby krátké období dlouhé období model Preference likvidity (keynesiánský) KTP, Fisher efekt (klasický) ceny predikce nepružné i > 0 pružné i < 0 skutečnost 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2% slide 39
Křivka LM Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích: ( M P ) d = L( r, Y ) Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je: M P = L( r, Y ) slide 40
Odvození křivky LM r (a) Trh reálných peněžních zůstatků r (b) Křivka LM LM r 2 r 2 r 1 L(r,Y 2 ) r 1 L(r,Y 1 ) M 1 P M/P Y 1 Y 2 Y slide 41
Proč je křivka LM rostoucí? Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky. Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz. slide 42
Jak M posouvá křivku LM r (a) Trh reálných peněžních zůstatků r (b) Křivka LM LM 2 r 2 2 r 2 r 2 LM 1 r 1 r L(r,Y 1 ) 1 M 2 P M 1 P M/P Y 1 Y slide 43
Rovnováha v krátkém období Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: r LM Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G M P = L( r, Y ) rovnov. úroková míra IS rovnov. úroveň důchodu Y slide 44
8.4. Aplikace ISLM modelu slide 45
Rovnováha v IS-LM modelu IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G r LM LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. M P = L ( r, Y ) r 1 Y 1 Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích. IS Y slide 46
Analýza politik v IS-LM modelu Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G M P = L ( r, Y ) r LM IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků r 1 fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M Y 1 IS Y slide 47
Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava o: 1 1 MPC G r LM r 2 čímž způsobí růst výstupu a důchodu. 2. r 1 2. To zvýší poptávku po penězích 3. což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než: 1 n G 1 MPC 1. Y 1 Y 2 3. IS 1 IS 2 Y slide 48
Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1 MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G a křivka IS se posune o: MPC 1. 1 MPC T 2. proto jsou dopady na r a Y menší pro T než pro stejně velké G. r r 2 r 1 Y 1 Y 2 2. 2. LM 1. IS 2 IS 1 Y slide 49
Monetární politika: Zvýšení M 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) r LM 1 LM 2 2. způsobí tak pokles úrokové míry 3. takže zvýší investice, což zvýší výstup. r 1 r 2 Y 1 Y 2 IS Y slide 50
Interakce mezi monetární a fiskální politikou Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky. slide 51
Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G. Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat Y konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný: slide 52
Reakce 1: Udržovat M konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: r r 2 r 1 LM 1 IS 1 IS 2 Y = Y Y Y 2 1 r = r r 2 1 Y 1 Y 2 slide 53
Reakce 2: Udržovat r konstantní Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. r r 2 r 1 LM 1 LM 2 Výsledky: Y = Y Y 3 1 Y 3 r = 0 Y 1 Y 2 IS 1 IS 2 Y slide 54
Reakce 3: Udržovat Y konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. Výsledky: Y = 0 r = r r 3 1 r r 3 r 2 r 1 Y 1 Y 2 LM 2 LM 1 IS 2 IS 1 Y slide 55
Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Předpoklady o monetární politice Odhad Y/ G Odhad Y/ T Fed udržuje nabídku peněz konstantní Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní 0.60 0.26 1.93 1.19 slide 56
IS-LM a agregátní poptávka Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y. Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y. slide 57
Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD: P (M/P) LM doleva r I Y r LM(P 2 ) r 2 r 1 P P 2 P 1 Y 2 Y 1 Y 2 Y 1 LM(P 1 ) IS Y AD Y slide 58
Monetární politika a křivka AD CB může zvýšit agregátní poptávku: M LM posun doprava r I r r 1 r 2 P LM(M 1 /P 1 ) LM(M 2 /P 1 ) IS Y 1 Y 2 Y Y pro každou P 1 hodnotu P Y 1 Y 2 AD 2 AD 1 Y slide 59
Fiskální politika a křivka AD Expanzivní fiskální politika ( G a/nebo T) zvyšuje agreg. poptávku: r r 2 r 1 LM IS 2 T C IS posun doprava P Y 1 Y 2 IS 1 Y Y pro každé P P 1 Y 1 Y 2 AD 2 AD 1 2 Y slide 60
IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V SR rovnováze, pokud: Y Y Potom časem cenová hladina: > Y stoupne < Y klesne Y = Y nezmění se slide 61
Shrnutí 1. Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. 2. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a Y které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 62
Shrnutí 3. Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu 4. Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 63
Shrnutí 5. IS-LM model Průnik křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 64
Shrnutí 6. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y. Negativní sklon, protože P (M/P ) r I Y Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 65
Literatura Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice model IS-LM Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 66
DODATEK: Velká Deprese slide 67
Velká Deprese (USA) roku 1958. USD; stále ceny 240 220 200 180 160 140 Nezaměstnanost (pravá osa) Reálný HNP (levá osa) 30 25 20 15 10 5 % pracov vní síly mld. 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939 0 slide 68
Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva. slide 69
VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS Burzovní krach exogenní C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 % Propad investic korekce po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity. slide 70
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33. Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva. slide 71
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během 1929-33. Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku? slide 72
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Stabilizační efekt deflace: P (M/P) LM posun doprava Y Pigouův efekt: P (M/P) bohatství domácností C IS se posouvá doprava Y slide 73
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt očekávané deflace: π e r pro každou hodnotu i I protože I = I(r ) Plánované výdaje a AD Důchod a výstup slide 74
PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná) přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá. slide 75