5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

Transkript

1 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0

2 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat přesně Teorie poptávky po penězích Portfoliové teorie Transakční teorie: Baumol-Tobin model slide 1

3 Role bank v nabídce peněz Nabídku peněz představuje oběživo plus depozita na požádání (vklady): M = C + D Protože nabídka peněz zahrnuje depozita na požádání, bankovní systém v ní hraje významnou úlohu. slide 2

4 Pár definic Rezervy (R): podíl depozit, které banky neposkytly ve formě úvěrů. Závazky banky se skládají z depozit, aktiva zahrnují rezervy a poskytnuté úvěrů. Bankovnictví se 100% rezervami: bankovní systém, ve kterém banky drží veškerá depozita jako rezervy. Bankovnictví s částečnými rezervami: system, ve kterém banky drží pouze část svých depozit jako rezervy. slide 3

5 SCENÁŘ 1: Žádné banky S žádnými bankami, D = 0 a M = C = slide 4

6 SCÉNÁŘ 2: Bankovnictví se 100% rezervami Původně C = 1000, D = 0, M = 1,000. Nyní předpokládejme, že domácnosti uloží 1,000 u První Národní. Po vkladu, PRVNÍ NÁRODNÍ C = 0, rozvaha D = 1,000, M = 1,000. Aktiva Pasiva rezervy 1,000 depozita 1,000 Bankovnictví se Bankovnictví se 100% rezervami nemá žádný dopad na velikost nabídky peněz. slide 5

7 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami Předpokládejme, že banky udržují 20% ze svých depozit ve formě rezerv, a zbytek rozpůjčují v úvěrech. První národní rozpůjčuje 800. Nabídka peněz se PRVNÍ NÁRODNÍ nyní rovná 1,800: rozvaha Vkladatel má1,000 Aktiva Pasiva v depozitu na depozita 1,000 požádanou. Dlužník drží 800 v oběživu. rezervy 1, půjčky 800 slide 6

8 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami Proto, v bankovním systému s částečnými rezervami, banky vytvářejí peníze. PRVNÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy 200 depozita 1,000 půjčky 800 Nabídka peněz se nyní rovná 1,800: Vkladatel má1,000 v depozitu na požádanou. Dlužník drží 800 v oběživu. slide 7

9 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami Předpokládejme, že dlužník si svých 800 uloží u Druhé Národní. Původně, rozvaha Druhé Národní: DRUHÁ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy reservy depozita 800 půjčky Druhá Národní půjčí 80% z těchto vkladů. slide 8

10 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami Pokud je těchto 640 nakonec uloženo v Třetí Národní, potom Třetí Národní bude udržovat 20% ve svých rezervách a zbytek rozpůjčuje: TŘETÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy reservy depozita 640 půjčky slide 9

11 Celkové množství peněz: Původní vklad = Půjčka První Národní = Půjčka Druhé Národní = Půjčka Třetí Národní = další půjčky Celková nabídka peněz = (1/rr ) 1,000 kde rr = míra bankovních rezerv V našem příkladě, rr = 0.2, proto M = 5,000 slide 10

12 Tvorba peněz v bankovní soustavě Bankovní systém s částečnými rezervami tvoří peníze, ale netvoří bohatství: Bankovní půjčky dávají dlužníkům nějaké nové peníze a stejný objem nového dluhu. slide 11

13 Model nabídky peněz exogenní veličiny Peněžní báze, B = C + R Kontrolována CB Míra bankovních rezerv, rr = R/D Závisí na bankovním dohledu a regulaci Poměr oběživa a depozit, cr = C/D Závisí na preferencích domácností slide 12

14 Řešení pro nabídku peněz: M = C + D kde m = = C + D B C + D = B = m B B ( ) ( ) ( ) ( ) C + D C D + D D cr + 1 = = C + R C D + R D cr + rr slide 13

15 Peněžní multiplikátor M = m B, kde Pokud rr < 1, potom m > 1 m = cr cr + rr Pokud se peněžní báze změní o B, potom M = m B m je peněžní multiplikátor, zvýšení nabídky peněz vyvolané jednotkovým zvýšením peněžní báze. slide 14

16 Cvičení M = m B, kde m = cr cr + rr Předpokládejme, že se domácnosti rozhodnou držet větší podíl svých peněz jako oběživo a menší podíl ve formě depozit na požádanou. 1. Určete dopad na nabídku peněz. 2. Vysvětlete intuici za tímto výsledkem. slide 15

17 Řešení Dopady zvýšení poměru oběživa ku rezervám cr > Zvýšení cr zvýší jmenovatel m proporcionálně více než čitatel. Proto m klesá, což způsobí pokles M. 2. Pokud domácnosti ukládají méně svých peněz, banky nemohou tolik půjčovat, proto bankovní systém nebude schopen vytvořit tolik peněz. slide 16

18 Tři nástroje monetární politiky 1. Operace na volném trhu 2. Povinné minimální rezervy 3. Diskontní sazba slide 17

19 Operace na volném trhu definice: Nákupy nebo prodeje vládních cenných papírů centrální bankou. jak to funguje: Pokud CB nakupuje obligace od veřejnosti, platí novými penězmi, čímž zvyšuje B a následně M. slide 18

20 Povinné minimální rezervy definice: regulace CB, která po bankách požaduje držbu minimálního poměru rezerv k depozitům. jak to funguje: Požadavky na rezervy ovlivňují rr a m: pokud CB sníží požadavky na rezervy, banky mohou poskytnout více úvěrů a vytvořit tak více peněz z každého depozita. slide 19

21 Diskontní sazba definice: Úroková sazba, kterou CB účtuje komerčním bankám při poskytnutí půjčky. jak to funguje: Když si banky vypůjčují od CB, jejich rezervy se zvyšují, což jim umožňuje poskytnout více půjček a vytvořit tak více peněz. CB může zvýšit B snížením diskontní sazby čímž motivuje banky, aby si vypůjčily více od CB. slide 20

22 Který nástroj je nejčastěji využíván? Operace na volném trhu: nejčastěji využívány. Změny povinných minimálních rezerv: využívány nejméně často. Změny v diskontní sazbě: především symbolické. CB je věřitel poslední instance, proto obvykle neposkytuje bankám půjčky na požádání. slide 21

23 Proč CB nemůže přesně kontrolovat M? M = m B, kde cr + 1 m = cr + rr Domácnosti mohou změnit cr, čímž změní m a M. Banky často udržují přebytečné rezervy (rezervy nad požadované minimum). Pokud banky změní objem svých přebytečných rezerv, potom se rr, m, a M změní. slide 22

24 CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese V období , Bylo zavřeno více než bank. Nabídka peněz spadla o 28%. Tento pokles nabídky peněz mohl spoluzpůsobit Velkou Depresi. Určitě však přispěl k její hloubce. slide 23

25 CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese M = m B, kde Ztráta důvěry v banky cr m m Banky se stávají více opatrné rr m = cr cr + rr slide 24

26 CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese M C D B C R m rr cr Srpen 1929 Březen 1933 % změna % slide 25

27 Mohlo by se to stát znovu? Mnoho opatření bylo implementováno od dob Velké Deprese k zabránění dominovým krachům bank. Např: pojištění vkladů k zabránění runů na banky a velkým oscilacím v poměru oběživodepozita. slide 26

28 Poptávka po penězích Dva typy teorií Portfoliové teorie Zdůrazňují funkci uchovovatel hodnot Relevantní pro M2, M3 Není relevantní pro M1. (Jako uchovatel hodnot je M1 převážena jinými aktivy.) Transakční teorie Zdůrazňují funkci prostředek směny Také relevantní pro M1 slide 27

29 kde r s Jednoduchá teorie portfolia d e ( M / P ) = L( r, r, π, W ), s b + = Očekávaný reálný výnos akcií r b = Očekávaný reálný výnos dluhopisů π e = Očekávaná míra inflace W = Reálné bohatství slide 28

30 Baumol-Tobin Model Transakční teorie poptávky po penězích značení: Y = celkové výdaje uskutečněné během jednoho roku i = úroková míra na spořícím účtu N = počet cest do banky, které spotřebitel učiní k vybrání peněz ze svého spořícího účtu F = náklad cesty do banky (např, pokud cesta trvá 15 minut a mzda spotřebitele je = 120 Kč/hod, potom F = 30Kč) slide 29

31 Držba peněz během roku Držba peněz Y N = 1 Průměr = Y/ 2 1 Čas slide 30

32 Držba peněz během roku Držba peněz Y N = 2 Y/ 2 Průměr = Y/ 4 1/2 1 Čas slide 31

33 Držba peněz během roku Držba peněz Y N = 3 Y/ 3 Průměr = Y/ 6 1/3 2/3 1 Čas slide 32

34 Náklady držby peněz Obecně, průměrná držba peněz = Y/2N Obětovaný úrok = i (Y/2N ) Náklad N cest do banky = F N Proto, total cost = Y i + F N 2NN Pokud jsou dány Y, i, a F, spotřebitel zvolí N tak, aby minimalizoval celkové náklady slide 33

35 Nalezení N, které minimalizuje náklady Cost Foregone interest = iy/2n Cost of trips = FN Total cost N * N slide 34

36 Nalezení N, které minimalizující náklady total cost = Y i F N 2NN + Vezměme derivaci celkových nákladů podle N, a položme ji rovno nule: iy + F = 2N 2 0 Vyřešme pro náklady mimimalizující N* * iy N = 2FF slide 35

37 Funkce poptávky po penězích * iy Hodnota N minimalizující náklady: N = 2F K získání funkce poptávky po penězích, vložíme N* do rovnice pro průměrnou držbu peněz: average money holding = Y F 2ii Poptávka po penězích závisí pozitivně na Y a F, a negativně na i. slide 36

38 Poptávka po penězích Poptávka po penězích v Baumol-Tobin modelu: Y F ( M / P ) d = = L( i, Y, F ) 2ii Jak se tato funkce poptávky po penězích liší od standartní: B-T ukazuje, jak F ovlivňuje poptávku po penězích B-T implikuje: důchodová elasticita poptávky po penězích = 0.5, úroková elasticita poptávky po penězích = 0.5 slide 37

39 CVIČENÍ: Dopad bankomatů na poptávku po penězích Během tých let, došlo ke značnému rozšíření bankomatů. Jak tato změna ovlivnila N* a poptávku po penězích? Vysvětlete. slide 38

40 Finanční Inovace, near money a rozpouštění peněžních agregátů Příklady finančních inovací: mnoho běžných účtů vyplácí úrok Je velmi snadné prodávat a kupovat aktiva Podíly v investičních fondech je snadné přeměnit na peníze Ne-monetární aktiva, které mají určitou likviditu se nazývají near money. Peníze a near money jsou blízkými substituty a přechod od jednoho ke druhému je snadný. slide 39

41 Finanční Inovace, near money a rozpouštění peněžních agregátů Rozšíření near-money činí poptávku po penězích méně stabilní a komplikuje monetární politiku. 1993: Fed v USA přešel od cílování peněžních agregátů k cílování úrokové sazby. Tato změna může pomoci vysvětlit, proč byla ekonomika USA tak stabilní ve zbytku 90.-tých let. slide 40

42 Shrnutí 1. Bankovnictví s částečnými rezervami tvoří peníze, protože každá koruna rezerv generuje mnoho korun depozit. 2. Nabídka peněz závisí na Peněžní bázi Poměru oběživa a vkladů Míře bankovních rezerv 3. CB může kontrolovat nabídku peněz pomocí operací na volném trhu míry povinných minimálních rezerv diskontní sazby slide 41

43 Shrnutí 4. Portfoliové teorie poptávky po penězích zdůrazňují funkci uchovavatele hodnot tvrdí, že poptávka po penězích závisí na riziku/výnosu peněz a alternativních aktiv 5. Baumol-Tobin model transakční teorie poptávky po penězích, která zdůrazňuje funkci peněz jako prostředku směny poptávka po penězích závisí pozitivně na výdajích a negativně na úrokové sazbě a pozitivně na nákladech přeměny ne-monetárních aktiv na peníze slide 42