Měření reakčních dob u experimentů s akustickými podněty

Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 c ČsAS Měření reakčních dob u experimentů s akustickými podněty PavelŠturm a ajanvolín b a FonetickýústavFFUK,nám.J.Palacha2,11638Praha1 b MetropolitníuniverzitaPraha,Dubečská10,10031Praha10 e-mail: sturmp@seznam.cz Acoustics is in its applicational enterprises often obliged to consider perceptual aspects of various problems. The present study explains current use of reaction time(latency) measurements in research that involves acoustic stimuli and compares three software tools that are freely available to the research community. The three applicationsarefirstbrieflydescribedwiththefocusontheirstrengthsandweaknessesandthentestedintermsofthe consistency of their sound-file initiation and measurement precision. Automatically extracted data are compared with the values retrieved manually with the help of an external device and the best results are reported. 1. Motivace měření Když se v 19. století v rámci psychologie vyprofilovala disciplína s názvem psychofyzika, došlo tím pouze k akcentování zjevného: zkoumání objektivních jevů je ve většině situací potřeba spojovat s objasněním vazeb na lidskou percepci, aby byly poznatky aplikovatelné. V případě akustiky je tento vztah snad ještě zřetelnější: zohlednit kvantitativní vztahy mezi zvukovými podněty a sluchovými vjemy vždy patřilo mezi ústřední problémy oboru (viznapř.[1,s.15]). Analogická situace nastala konečně i v lingvistice spolu s pochopením, že to, jak řečovou komunikaci vědomě analyzujeme a jaké jsou její skutečné objektivně měřitelné parametry, jsou dvě různé věci. Fonetický aspekt má přitom k plnému akceptování tohoto faktu nejblíže. V posledních desetiletích je proto obvyklé vztahovat řečové i jazykové jevy přímo ke kompetencím uživatelů jazyka[2] a není nijak vzácné mluvit přímo o mentálních reprezentacích jazykových jevů a jejich neurofyziologickém základě. Doklady seobjevujíivceléřaděčasopisůpublikujícíchvdanéoblasti(např. Cognitive, Affective, and Behavioral Neuroscience, Brain Imaging and Behavior, Memory and Cognition, Journal of Experimental Psychology, Behavior Research Methods a další). Přes nesporný pokrok v přístrojovém vybavení však badatelé stále stojí před problémem finanční dostupnosti technologií a srozumitelnosti(či jednoznačnosti) získaných dat. Proto dává řada z nich i nadále přednost experimentům s měřením reakčních dob. Nevyžadují totiž nákladné zařízení a staví na nezpochybnitelném základě: delší reakční doby indikují složitější cerebrální zpracování signálu. Týká-li se tedy pracovní hypotéza např. přirozenosti, elementárnosti nebo preferovanosti určitých jevů v akustickém kontinuu, je možno ji ověřovat pomocí experimentů s reakční dobou. Buxtonová na jednom z takových experimentů ukazuje vliv rytmické uspořádanosti promluv na snadnost řečové percepce: jednotlivá cílová slova jsou rychleji rozpoznána ve větách s přirozeným rytmem řeči než ve stejných větách, ale s neobvyklým temporálním uspořádáním[3]. Jestliže tedy člověk rozpozná totéž slovo pomaleji ve větě s narušeným rytmem, pak je rytmickou strukturu řeči nutno brát vážně a nepovažovat ji za pouhý kosmetický doplněk řečové produkce. Podobně byla nedávno prokazována relevance intonačních kategorií v němčině[4], mimo jiné i s odvoláním na známou tezi, že diskriminace přes kategoriální hranice je snadnější(a tím pádem rychlejší) než uvnitř typů. Jestliže tedy prezentujeme posluchačům dvě rozlišné melodické kontury, které ale v jazyce plní stejnou funkci, pak je rozhodnutí, že se dané kontury opravdu liší, namáhavější než totéž rozhodnutí u fyzikálně stejně rozdílnýchkontur,kteréaleplnívjazycedvěrůznéfunkce.náš percepční aparát je nastaven tak, aby stejný rozdíl vnímal různě v závislosti na komunikačním významu daného signálu. Příklady využití měření reakcí na akustické podněty nemusí být jen z oblasti lingvistického bádání. Aplikovaný výzkum berlínského Institutu technologií se nedávno věnoval komunikaci řidičů motorových vozidel s hlasově ovládanými systémy během jízdy[5]. Protože je žádoucí, aby pozornost řidiče byla co nejméně rozptylována, hledají se takové akustické prvky, které při nejmenší kognitivní zátěži přenesou cílovou informaci nejspolehlivěji. V uvedené studii se pracovalo jednak se zrychlenou řečí, jednak s řečí sémanticky chudou a dále se zvukovými ikonami, tj. neřečovými signály, s jejichž významy se řidič musí předem seznámit. Zrychlená řeč se ukázala jako nejméně efektivní. Johnson ovšem varuje, že jakkoli se zdá interpretace reakčních dob jednoduchá, u experimentů, které se již příliš vzdalují přirozenému komunikačnímu chování člověka, je třeba opatrnosti[6, s. 129]. Při prověřování zdánlivě elegantní hypotézy o fonologické pre-stimulaci se zjistilo, že respondenti mění své chování během delšího experimentu tak,abysenanezvyklýúkoladaptovaliasplnilihoza daných podmínek co nejlépe. Vysoká adaptabilita člověka tedy může maskovat percepční stereotypy i u tak automatizované činnosti, jakou je dekódování řečového signálu. Přestože u složitějších hypotéz nemusí být interpretace reakčních dob jednoznačná, ukazuje se, že pokud je experiment řádně připraven a povaha, pořadí i kontext stimulů Přijato 26. září 2012, akceptováno 19. října 2012. 25

P. Šturm, J. Volín: Měření reakčních dob... c ČsAS Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 Obrázek 1: Schéma s oscilogramem akustických událostí v testu(500-ms intervalů) s okamžiky, od nichž nebo k nimž se měří reakční doba(šipky ve spodní části obr.). NP1-NP3 jsou zpoždění nutná pro spuštění zvuku. Ukázka z programu Alvin jsou důkladně promyšleny, výsledky bývají přesvědčivé. To přispívá k atraktivnosti i poměrně vysoké prestiži experimentůsreakčnímidobami.nakonecvlastněito,že14z18 psycholingvistických procedur v[7] je založeno na měření reakčních dob, mluví samo za sebe. Jeovšemzřejmé,žeiměřeníreakčníchdobkladepoměrně přísné nároky na softwarové i hardwarové vybavení. Rozdíly v cerebrálním zpracování různých stimulů se pohybují v doméně desítek milisekund, což běžné počítačové aplikace nemusí být schopny zachytit. Byla proto vyvinuta celá řada programů a hardwarových sestav, které lépe či hůře zajišťují potřebnou přesnost. 2. Současné možnosti Z komerčně nabízených programů jsou mezi experimentátory známy především E-Prime(www.pstnet.com/eprime.cfm), Inquisit(www.millisecond.com) nebo DirectRT(www.empirisoft.com), jejichž cena se pohybuje kolem 500 dolarů. Podrobnější popis,parametryazpůsobyvyužitíjemožnonaléztv[8,9]. Tyto nástroje zjednodušují přípravu experimentů z hlediska programování: např. E-Prime využívá populárního rozhraní drag-and-drop. Jak ovšem upozorňuje[10], tyto komerční nástroje neposkytují zdrojový kód pro nezávislé testování a jasné údaje o přesnosti. Pouze u programu Inquisit se nám podařilo nalézt publikované výsledky nezávislého testu, provedeného za pomoci dvou dalších počítačů a fotobuňky[11]. Pokud ovšem výše uvedené programy přesahují finanční možnosti výzkumníka, freewarový Alvin[12] a Dmdx[13] představují alternativy vyzkoušené v mnoha psychologických experimentech. Také mezi fonetiky oblíbený Praat [14] byl nedávno rozšířen o možnost měření reakčních dob. Účelem naší studie je porovnat vhodnost těchto tří dobře dostupných aplikací pro měření reakcí na zvukové podněty. Alvin je flexibilní nástroj umožňující provádění řady různých percepčních testů(identifikace, diskriminace, řazení atp.). Kromě zvukových položek může prezentovat i položky vizuální, včetně videa. Velkou výhodou je možnost rychlého a přehledného zpracování nasbíraných výsledků. Jistým problémem je ale např. nemožnost naprogramovat bloky testovacích položek s různou randomizací: každý typ řazení položek musí být ve zvláštním testu. Velký otazník ovšem visí nad výstupy měření reakčních dob. Autoři sami připouštějí, že měřené reakční doby nemusí být dostatečně přesné pro některé účely, ale že se jedná o rozumně vypadající výsledky(reasonably looking results) [12, s. 54]. Měření je spuštěno v okamžiku příkazu pro přehrání položky. Čas, který uplyne od tohoto okamžiku k reálnému počátku zvukového podnětu, je pak započítán do reakční doby. Je samozřejmě možné nahrát všechny podněty do jednoho souboru a odečítat dobu jejich nástupu, ale protože platforma Windows je komplexním víceúkolovým systémem, průběh reálného času se vněmoperačnědourčitémírybortí,cožmůžepřiměření opět znamenat nepřesnosti. Program Dmdx je oproti tomu navržen primárně pro měření reakčních dob, není tedy jako Alvin univerzálním nástrojem pro různé typy experimentů. Tato specializace se projevuje už např. v tom, že příkazy nejsou odesílány dowindows,aledodirectx.tímjecestakhardwarovým elementům zjednodušena a čas potřebný ke spuštění zvukových souborů výrazně zkrácen. Problém víceúkolového prostředí není úplně odstraněn program může být jádrem opět přerušen. Na rozdíl od programu Alvin sealevdmdx stoutomožnostípočítáaexistujeproni funkční řešení. Čas se měří dvěma způsoby: jednak autonomně přímo na centrální řídící jednotce(cpu central processing unit) a jednak rastrovým počítadlem, které využíváobnovovacícyklymonitoru(cca16ms)akteréje svázáno s děním na obrazovce. Pokud dojde k nesrovnalostem, ohrožené položky testu jsou označeny a je možno je při analýzách vyřadit. Forster a Forster jsou přesvěd- 26

Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 c ČsAS P. Šturm, J. Volín: Měření reakčních dob... čeni, že při použití moderní výbavy jsou chyby vyloučeny [13, s. 118]. Holandský Praat byl představen před zhruba dvaceti lety. Specializovaný program pro analýzy řeči umožňující anotování signálu je přinejmenším mezi fonetiky velmi rozšířen. Analýzy v doméně časové i spektrální je možno ovládat pomocí skriptů a od verze 5.3 nabízí také platformu pro experimenty s měřením reakčních dob. Struktura experimentu není příliš flexibilní, ale obsahuje obvyklé složky: spouštění testových položek, definování pauzy mezi nimi, opakování, text na obrazovce, zpětnou vazbu pro respondenty, randomizaci apod. Stejně jako u předchozích aplikací jsou výsledky přehledně prezentovatelné v tabulkách. Přesnost měření reakčních dob však nebyla nezávisle testována a uživatelé si mají provést hodnocení sami, než začnou s experimentem. Odhlédneme-li od rozdílů v jednotlivostech nabízených těmito třemi programy, stále zůstává otázka, zda jsou Alvin, Dmdx a Praat stejně spolehlivými nástroji pro měření reakčních dob. V našem experimentu jsme tedy prozkoumali variabilitu v nástupu zvukového podnětu(dále nástupová prodleva), tedy otázku konzistence ve spouštění zvukových souborů. Dále jsme porovnali automaticky měřené reakční doby s hodnotami získanými manuálně pomocí externího zařízení. 3. Metoda Za účelem porovnání parametrů tří různých programů(alvin, Dmdx, Praat) jsme vytvořili pseudotest, v němž jako položky posloužily sinusové tóny o trvání 500 ms uložené samostatně ve formátu wav.(termínu pseudotest jsme použili ve smyslu arbitrárnosti akustického podnětu a absence s ním související hypotézy, dále pro zjednodušení již jen test.) Test čítal celkem patnáct položek, které se skládaly z výše uvedených tónů, mezi nimiž nebyly nastaveny žádné prodlevy; každá položka by tak měla ideálně sestávat z nepřerušené sekvence tří tónů o celkovém trvání 1500 ms. I když je vzhled a ovládání zkoumaných nástrojů poněkud odlišné, formát testu byl pro všechny programy v zásadě identický. Jeden z autorů posloužil jako respondent ve třikrát zopakovaném experimentu(tj. ve stejném testu ve třech programech), v němž pouze reagoval na slyšené tóny stisknutím klávesy počítačové klávesnice. Všechny tři testy byly zachyceny jako celek mikrofonem na externí zařízení tak, aby bylo možno ze zvukové vlny určit, ve kterém okamžiku došlo ke stisknutí klávesy, tj. k reakci. Zvuková nahrávka byla anotována v popisném objektu TextGrid programu Praat, kde byly zachyceny veškeré události, tedy začátky a konce přehrávaných tónů a okamžiky stisknutí klávesnice(viz obr. 1). Z těchto údajů byly následně změřeny nástupové prodlevy a reakční doby. Hardwarové vybavení experimentu bylo následující: Laptop Lenovo R61i s procesorem Intel Core 2 Duo (1,8GHz)apamětíRAM2GB,externízvukovákarta E-MU USB 0202; klávesnice KME; sluchátka Sennheiser PX 100. Protože jsou nejnižší nekonzistence pro Dmdx údajnědosahoványprowindows2000,meaxp [11, s. 122], pracovali jsme s operačním systémem Windows XP Professional s nainstalovaným rozhraním DirectX 9.0. Porovnání různých hardwarových a operačních alternativ je možno nalézt v[10]. 4. Výsledky Cílem experimentu bylo určení(a) velikostí zpoždění mezi iniciací položky a spuštěním souborů, které položku tvořily(tato nástupová prodleva by teoreticky správně měla být nulová) a(b) rozdílů mezi reakčními časy zapsanými každým z testovaných softwarů a hodnotami získanými nezávislým externím měřením. V tabulkách 1a, 1b a 1c jsou tyto hodnoty pro každý ze tří testovaných programů uvedeny. Ačkoli bylo provedeno vždy patnáct opakování pokusu(patnáct položek), první z pokusů musel být vždy vyřazen, neboť neposkytoval úplné informace o inicializaci položky v operačním systému. Ztabulky1ajezřejmé,žeiniciačníprodlevypřipoužití programu Alvin jsou skutečně vysoké(ve stovkách milisekund) a navíc vykazují i značnou variabilitu(směrodatnáodchylka spronp1byla78ms),takženenímožno je korigovat vhodně nalezenou konstantou. Naproti tomu program Dmdx produkoval zpoždění řádově nižší(v desítkách milisekund) a přijatelnější byla i variabilita: směrodatnáodchylka spronp1jen17ms,pronp2anp3 dokoncepod5ms(viztabulka1b).šeděoznačenéhodpokus NP1 NP2 NP3 RD č. (ms) (ms) (ms) (ms) 1 449 484 468 212 2 486 531 531 227 3 484 469 469 241 4 485 481 469 249 5 340 501 517 247 6 482 469 500 233 7 281 482 488 234 8 469 481 468 316 9 451 502 500 202 10 263 469 468 239 11 469 486 403 246 12 449 488 481 309 13 423 500 499 230 14 500 500 469 238 průměr 431 489 481 244 s.o. 78,0 17,0 30,2 31,6 C var 18 3 6 13 Tabulka 1a: Zpoždění při inicializaci položky a rozdíl mezi reakčními dobami(rd) měřenými programem Alvin a externím měřením. Všechny hodnoty v milisekundách kromě variačníhokoeficientu(c var )vprocentech 27

P. Šturm, J. Volín: Měření reakčních dob... c ČsAS Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 pokus NP1 NP2 NP3 RD č. (ms) (ms) (ms) (ms) 1 90 20 0 38 2 70 20 10 39 3 70 20 0 50 4 70 20 0 35 5 69 20 0 34 6 70 20 9 34 7 70 20 0 43 8 70 20 0 32 9 97 20 10 35 10 105 20 0 39 11 101 20 10 33 12 108 20 0 35 13 107 21 0 39 14 100 21 0 32 průměr 86 20 3 37 s.o. 16,8 0,4 4,5 4,9 C var 20 2 164 13 Tabulka 1b: Zpoždění při inicializaci položky a rozdíl mezi reakčními dobami(rd) měřenými programem Dmdx a externím měřením. Všechny hodnoty v milisekundách kromě variačního koeficientu (C var ) v procentech (zvýrazněné buňkyvesloupcinp1 viztext) noty navíc označují položky, v nichž byla volena zvláštní inicializace respondent záměrně reagoval až po odeznění celého zvukového podnětu. To se ovšem v reálných experimentechstávájenzřídkaavestudiích,snimižjsmese seznámili, by se jednalo o nežádoucí výsledek. Pokud tyto položky vyřadíme, směr. odchylka výrazně poklesne(na pouhých7ms)aprůměrnáprodlevanp1bude73ms. Zvláštní inicializace položek u zbylých programů není nijak značena, neboť neměla na naměřené výsledky jasný vliv(alvin) či byla jedinou možnou inicializací(praat). Přibližně stejnou variabilitu zpoždění vykazuje i třetí z testovaných programů, Praat. U něj je směrodatná odchylkazpožděníunp17,5ms.tentoprogramaleautomaticky zahajuje novou položku v okamžiku reakce, takže situace není přímo srovnatelná. Jestliže tedy respondent zareagoval, zbytek akustického podnětu už neuslyší, což může být například v případě řečových podnětů lehce frustrující. Dalším specifikem programu Praat je, že automaticky konkatenuje zvuky v rámci jedné testové položky. Vtabulce1cjetímpádemvidět,žeprodlevyNP2aNP3 jsou nulové. Poslední sloupec v každé z tabulek obsahuje hodnoty rozdílů v reakčních dobách měřených softwarem a měřených externě. Jejich průměr je pro názornost ještě zachycennaobr.2.to,žejsouvšechnyhodnotykladné,indikuje delší reakční doby v měřeních Alvinu, Dmdx a Praatu oproti dobám odečteným ručně. Určitým příspěvkem k tomuto výsledku je odezva klávesnice. Jestliže pro nás bylo pokus NP1 NP2 NP3 RD č. (ms) (ms) (ms) (ms) 1 90 0 0 91 2 89 0 0 73 3 75 0 0 85 4 106 0 0 97 5 84 0 0 88 6 85 0 0 77 7 89 0 0 88 8 85 0 0 83 9 97 0 0 95 10 83 0 0 91 11 94 0 0 93 12 91 0 0 90 13 92 0 0 99 14 93 0 0 73 průměr 89 0 0 87 s.o. 7,5 8,3 C var 8 10 Tabulka 1c: Zpoždění při inicializaci položky a rozdíl mezi reakčními dobami(rd) měřenými programem Praat a externím měřením. Všechny hodnoty v milisekundách kromě variačníhokoeficientu(c var )vprocentech momentem reakce stisknutí klávesy, zvuk způsobený tímto úkonem byl zachycen externím zařízením téměř okamžitě, zatímco počítač přece jen potřeboval určitý čas k registraci signálu z klávesnice. Literatura(např.[13]) uvádí, že odezva klávesnice může být až dvacet, někdy dokonce i více milisekund. K vlastnostem klávesnice ještě níže, viz oddíl5 Diskuze. To příliš nemění nepříznivý výsledek u programu Alvin, kde je průměrný rozdíl mezi externě měřenou a softwarově Obrázek 2: Průměrné rozdíly mezi automaticky a ručně měřenými reakčními dobami s 95% intervaly spolehlivosti pro tři softwarové aplikace: Alvin, Dmdx a Praat 28

Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 c ČsAS P. Šturm, J. Volín: Měření reakčních dob... uváděnoureakčnídobou244mspři s=32ms.praatvykazujerozdílmenší,vprůměru87mspři s=8ms,anejlepšívýsledeknalézámeudmdx,kdesezdá,žekroměodezvy klávesnice už samotný software a operační systém příliš mnoho nadbytečných milisekund nepřidává. Analýza rozptylu s následnými Scheffeho testy párového srovnávání potvrdila významnost rozdílů mezi výsledky vyprodukovanýmialvinem,praatem admdx: F(2,39) = 449,11; p <0,001. 5. Diskuze V simulaci experimentu s měřením reakčních dob se jako nejproblematičtější ukázal program Alvin. Iniciace podnětu trvá stovky milisekund, což je v doméně cerebrálního zpracování zvukových stimulů nepřijatelné. Také variabilita zpoždění je výrazná a nedovoluje odečtení konstantní aproximované hodnoty pro zpřesnění výsledku. Na vině je s největší pravděpodobností usazení Alvinu v platformě Windows. Tato platforma nepracuje v reálném čase a povoluje těžko kontrolovatelné plnění několika úloh naráz, takže do práce určité aplikace vnáší nežádoucí interference.naobranualvinujevšaknutnozdůraznit,žejeto program uživatelsky velmi dobře propracovaný a z testovaných programů nejvšestrannější, co se týče jiných behaviorálních testovacích paradigmat. Není-li tedy nutno měřit reakční doby, ale pouze např. hodnocení zvuků posluchačem nebo účinky různých parametrů maskování, jedná se o program velmi dobrý. I proto jsme ho využili paralelně s programem Dmdx při studii, v níž jsme sledovali reakce posluchačů na řečový signál segmentovaný na hlásky nebo slabiky vložením mikropauz[15]. Ovšem jak již bylo řečeno výše, kvůli náhodné variabilitě zpoždění nebylo možné pro Alvin nalézt korekční vzorec. Kromě iniciace položek byl v našem experimentu důležitým parametrem také rozdíl mezi interně a externě měřenou reakční dobou. Tento rozdíl je možno považovat za chybu.průměrualvinubyl244ms,upraatu87ms,zatímco u Dmdx pouze 37 ms. Jelikož byl experiment proveden stejnou metodou u všech tří programů a veškeré další zařízení bylo identické, je nutno tyto rozdílné výsledky přičítat testovaným aplikacím. Zde je opět s vysokou pravděpodobností výhodou skutečnost, že Dmdx využívá DirectX, čímž se snižují interference víceúkolového prostředí. Jedním ze zdrojů nepřesností, který žádný z programů nemohl obejít, je zařízení snímající mechanickou reakci posluchače. I když je použita stejná klávesnice nebo myš pro všechny experimenty, variabilitě zpoždění se nelze vyhnout [16]. Ve srovnání s myší nebo zařízením PIO12 je klávesnice obzvláště nespolehlivá, ovšem v praxi se může stát, že je jedinou možností. Určitým řešením je využití nejnovějších produktů, které by měly mít díky celkovému vývoji v hardwarových technologiích lepší časové charakteristiky. Například klávesnice DirectIN PCB v2010 (www.empirisoft.com) byla vyvinuta právě pro měření reakčních dob a je inzerována jako rychlé a spolehlivé řešení. Nanašepodmínkyjesicenákladnější(cca5000, Kč), ovšem nabízí odezvu kolem jedné milisekundy. Podobnou opatrnost je třeba věnovat zvukové kartě, jejíž odezva můžebýtkolem5msneboaž100ms.ostatnízařízení jakocpuneborambyvdnešnídobějižnemělapředstavovat problém. 6. Závěr V našem přehledu nejznámějších aplikací používaných při experimentech s měřením reakčních dob jsme srovnávali některé jejich vlastnosti a případná omezení. Jak u komerčních, tak u volně dostupných programů je z hlediska prověřovaných hypotéz vždy nejdůležitější otázkou reliabilita jimi poskytovaných údajů a v reakci na absenci nezávislých testů jsme pro tři volně dostupné programy provedli experimentální ověření jejich chování. Jednalo se o program Alvin, který je velmi všestranný a nabízí řadu testovacích paradigmat, Dmdx s omezenějším využitím, ale vyvinutý speciálně pro měření reakčních dob, a Praat, který je dnes nepostradatelným pomocníkem fonetiků při analýzách řečového signálu.(další alternativy včetně programů MS DOS a toolboxů MatLabu je možno nalézt v[17]). Program Dmdx se ukázal jako nejpřesnější. Naším cílem ovšem není vynášet jakékoli další soudy. Výběr programu je ve výsledku věcí experimentátora, který zvažuje specifické požadavky každé řešené úlohy. Koneckonců ani dokonalý nástroj ještě nezaručuje validitu výsledku: pokud by nebyla struktura experimentu, reprezentativnost vzorku a kvalita a adekvátnost zvukových podnětů v pořádku, sebepřesnější měření by i tak postrádala smysl. Poděkování Děkujeme Jamesi M. Hillenbrandovi a Jonathanu C. Forsterovi za užitečné informace, které nám poskytli v osobní korespondenci. Reference [1] Melka, A.: Základy experimentální akustiky, Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2005. [2] Pierrehumbert, J., Beckman, M., Ladd, R.: Conceptual Foundations of Phonology as a Laboratory Science. In: N. Burton-Roberts et al.(eds.), Phonological Knowledge, Conceptual and Empirical Issues. Oxford University Press, Oxford, p. 273 303, 2000. [3] Buxton, H.: Temporal predictability in the perception ofenglishspeech.in:a.cutler,d.r.ladd(eds.), Prosody: Models and Measurements. Springer-Verlag, Berlin, p. 111 121, 1983. [4] Schneider, K., Dogil, G., Möbius, B.: Reaction time and decision difficulty in the perception of intonation, Proc. of INTERSPEECH 2011, p. 1161 1164, Florence, 2011. 29

P. Šturm, J. Volín: Měření reakčních dob... c ČsAS Akustické listy, 18(2 4), prosinec 2012, str. 25 30 [5]Niemann, J., Schulz, K., Wechsung, I..: Effects of shortening speech prompts of in-car voice user interfaces on users mental models, Proc. of INTERSPE- ECH 2011, p. 1521 1524, Florence, 2011. [6] Johnson, K.: Quantitative methods in linguistics, Blackwell Publishing, Oxford, 2008. [7] Grosjean, F., Frauenfelder, U. H.: A Guide to Spoken Word Recognition Paradigms: Introduction, Language and Cognitive Processes, 11(6), p. 553 558, 1996. [8] Stahl, C.: Software for Generating Psychological Experiments, Experimental Psychology, 53(3), p. 218 232, 2006. [9]MacWhinney,B.,St.James,J.,Schunn,C.,Li,P., Schneider,W.:STEP ASystemforTeachingExperimental Psychology Using E-Prime, Behavior Research Methods, Instruments, and Computers, 33(2), p. 287 296, 2001. [10] MacInnes, W., Taylor, T.: Millisecond timing on PCs and Macs, Behavior Research Methods, Instruments, and Computers, 33(2), p. 174 178, 2001. [11] De Clercq, A., Crombez, G., Buysse, A., Roeyers, H.: A simple and sensitive method to measure timing accuracy, Behavior Research Methods, Instruments, and Computers, 35(1), p. 109 115, 2003. [12] Hillenbrand, J. M., Gayvert, R. T.: Open Source Software for Experiment Design and Control, J. of Speech, Language, and Hearing Research, 48, p. 45 60, 2005. [13]Forster,K.I.,Forster,J.C.:DMDX:AWindowsdisplay program with millisecond accuracy, Behavior Research Methods, Instruments, and Computers, 35(1), p. 116 124, 2003. [14] Boersma, P., Weenink, D.: Praat: doing phonetics by computer (version 5.3.03). Staženo 21. listopadu 2011, http://www.praat.org. [15] Šturm, P., Volín, J.: Syllables versus phones in a word-monitoring experiment, Studies in Applied Linguistics, 3(1), v tisku, 2012. [16] Plant, R. R., Hammond, N., Whitehouse, T.: How choice of mouse may affect response timing in psychological studies, Behavior Research Methods, Instruments, and Computers, 35(2), p. 276 284, 2003. [17] Strasburger, H.: Software for visual psychophysics: An overview. Staženo 10. srpna 2012, http://www.hans.strasburger.de/psy soft.html. 30