Monitoring ovoce a plodin v okolí Letiště Václava Havla Praha

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav analýzy potravin a výživy Technická 5, 166 28 Praha 6 tel.: +420 220443057; e- mail: jana.hajslova@vscht.cz; vladimir.kocourek@vscht.cz Monitoring ovoce a plodin v okolí Letiště Václava Havla Praha Souhrnná technická zpráva 2018 Smlouva č.: ev. č. 436 99 065 z 1. 9. 2005 a dodatek č. 1 z června 2008 a dodatek č. 2 z 30. března 2015 (ev. č. VŠCHT 323 61 3039) Zahájení projektu: 15. 07. 2005 Zpráva za období: 01. 06. 2018-31. 10. 2018 Vydána dne: 15.11.2018 Zadavatel: Letiště Praha, a. s. Pracoviště: Odpovědný řešitel: Zpracovali: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav analýzy potravin a výživy Metrologická a zkušební laboratoř prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. (vedoucí zkušební laboratoře), prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc., Ing. Lucie Drábová, Ph.D., a Ing. Michal Stupák.

OBSAH I. Cíl monitoringu... 3 II. Podmínky monitoringu... 3 1. Realizační pracoviště... 3 2. Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit... 3 III. Výsledky monitoringu... 8 1. Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)... 8 2. Koncentrace toxických (těžkých) kovů...16 3. Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX)...26 IV. Závěry studie 2017 v kontextu výsledků 2005-2016...31 V. Některé použité literární zdroje...32 VII. Přílohy...34 Seznam příloh: Příloha 1: Osvědčení o akreditaci laboratoře Příloha 2: Monitoring ovoce a zemědělských plodin v okolí letiště Václava Havla rozsah a postupy Příloha 3: Meteorologické podmínky v období vzorkování 2005 2018 (ČHMÚ-OLM) - elektronicky Příloha 4: Přehled nálezů sledovaných PAU a stopových prvků v trvalém travním porostu, jablkách, pšenici a listech jahodníku (tabulky a statistiky) Příloha 5: Databáze výsledků monitoringu 2005-2018 (elektronicky ve formátu *.xlsx ) Příloha 6: Fotodokumentace odběrných lokalit (elektronicky ve formátu *.jpg) Tato zpráva 2018 doplňuje předchozí periodické zprávy za léta 2005-2017. VŠCHT PRAHA 2 ze 34

I. Cíl monitoringu Cílem monitoringu je zhodnocení potenciálního vlivu mezinárodního letiště Václava Havla Praha (dále jen Letiště) na znečištění ovoce, plodin a krmiv pěstovaných na území okolních obcí v souvislosti s jeho provozem. Od roku 2005 je pro tento účel prováděno systematické a dlouhodobé sledování kontaminace vybraných (bioindikátorových) plodin a krmiv v bezprostředním okolí Letiště. II. Podmínky monitoringu 1. Realizační pracoviště Studie je realizována Ústavem analýzy potravin a výživy. Tato laboratoř má jako Metrologická a zkušební laboratoř VŠCHT Praha od roku 1999 zaveden funkční systém managementu jakosti podle mezinárodní normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a je akreditována jako akreditovaná zkušební laboratoř č. 1316.2. a pravidelně auditována Českým institutem pro akreditaci. Poslední pravidelný dozorový audit laboratoře proběhl v únoru 2018. V současné době platné akreditační osvědčení (kopie) je v Příloze 1. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha má dlouholeté zkušenosti v oblasti analytické chemie biologických materiálů, včetně potravin rostlinného i živočišného původu, plodin, krmiv a složek životního prostředí. Laboratoř řeší mimo jiné řadu národních a evropských projektů týkajících se rozvoje analytické kontroly přírodních toxinů, pesticidů a organických polutantů. Ústav spolupracuje s vědeckými institucemi v Evropě a USA, s referenčními laboratořemi EU a laboratořemi provádějícími úřední kontrolu potravin a krmiv, jako jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární ústav v Praze, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně aj. 2. Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit Plán vzorkování a rozsah sledování cílových kontaminujících látek (vybraných škodlivin) je popsán v Příloze 2, která byla zpracována před zahájením terénních prací. Pro odběry vzorků jsou zpracovány standardizované pracovní postupy, včetně požadavků na záznamy a pozorování a podmínek pro přepravu a uchovávání vzorků. Jednotlivé typy vzorků jsou označovány třímístnými kódy, jejichž přehled je uveden v seznamu zkratek. Plán vzorkování a odběrové postupy odsouhlasené zadavatelem pro rok 2018 byly dodrženy a nebyly zaznamenány významnější odchylky. Byly odebrány prakticky všechny plánované vzorky v počtu stanoveném pro jednotlivé lokality. Kontrolní lokality byly vybrány v oblastech, kde je přímý vliv letecké dopravy velmi omezený. V Příloze 3a a 3b je přehled meteorologických údajů ve vzorkovacích sezonách 2005 až 2018 s vyznačením dní odběru. Kromě přehledu teplot, slunečního svitu a srážek jsou k dispozici také údaje o frekvenci směru a rychlosti větru. Tyto údaje předal zadavatel monitoringu a byly naměřeny v prostoru Letiště (přesná lokalizace uvedena). Červenec a srpen 2018 lze označit jako měsíce z hlediska srážkových úhrnů jako výrazně podprůměrné, červencové úhrny byly dokonce nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005. Teplotně byly oba měsíce teplé a velmi slunečné, červencová průměrná doba slunečního svitu byla srovnatelná s r. 2006 a 2013. V červencovém i srpnovém termínu vzorkování se maximální denní teploty pohybovaly okolo 30 C a několik dní před zahájením odběrů bylo prakticky beze srážek a velmi sucho. V červenci i srpnu tentokrát převládal vítr v širokém rozsahu 230 360 stupňů), v době vzorkování byl zaznamenán většinou slabý proměnlivý vítr a slunečno. VŠCHT PRAHA 3 ze 34

Rozmístění vzorkovaných lokalit je zřejmé z Obrázků 1a až 1f. U jednotlivých odběrných bodů jsou pro orientaci barevně vyznačeny vzorkované plodiny. Vzájemné vzdálenosti v rámci katastrálního území jedné obce jsou (vzhledem k předpokládanému rozptylu škodlivin) relativně malé. Používané kódy lokalit sestávají ze zkratky obce a pořadového čísla odběrného bodu viz Seznam zkratek. V posledních letech se lokalizace odběrových míst na většině lokalit významněji neměnila, drobné změny byly odůvodněny změnou stanoviště konkrétních plodin. Vzdálenosti mezi původním a novým bodem byly vždy řádově ve stovkách metrů, což je z hlediska interpretace výsledků ve vztahu k atmosférickému znečištění nevýznamné. Přesná lokalizace jednotlivých míst odběru vzorků je provedena pomocí zeměpisných souřadnic v systému WGS 84 viz Příloha 5. V místech odběru vzorků byla rovněž pořizována fotodokumentace, která je uložena v komprimovaném formátu JPG - viz Příloha 5 a 6. V názvu příslušného souboru s digitální fotografií je vždy pořadové číslo lokality, kód obce nebo letiště a kód plodiny. VŠCHT PRAHA 4 ze 34

Obrázek 1a: Místa vzorkování v Horoměřicích, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost. Obrázek 1b: Místa vzorkování v Nebušicích, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost. VŠCHT PRAHA 5 ze 34

Obrázek 1c: Místa vzorkování v Přední Kopanině, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost. Obrázek 1d: Místa vzorkování v Kněževsi, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost. VŠCHT PRAHA 6 ze 34

Jeneč Obrázek 1e: Místa vzorkování v Jenči, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost. Obrázek 1f: Místa vzorkování v areálu Letiště Praha, 2018; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená travní porost VŠCHT PRAHA 7 ze 34

III. Výsledky monitoringu Podrobný přehled charakteristických vlastností sledovaných polutantů, možných emisních zdrojů, toxicity, pohybu v životním prostředí a koncentracích nalézaných na vegetaci byl zpracován v úvodní zprávě z r. 2005 a relevantní údaje byly průběžně aktualizovány. 1. Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) Vyšetření vzorků jablek, travního porostu a pšenice na obsah PAU probíhalo v souladu s metodou akreditovanou Českým institutem pro akreditaci (ČIA) - zkušební laboratoř č. 1316.2, s osvědčením o akreditaci č. 202/2018 - jako zkušební metoda KM 08: Polycyklické aromatické uhlovodíky. Tato metoda je akreditována pro 12 PAU z dosud prioritně sledovaných v životním prostředí (tzv. US EPA list). Principem metody je extrakce PAU z vhodně upravených matric do organického rozpouštědla. Separace PAU od případných koextraktů se v extraktech izolovaných z rostlinných matric a půdy provádí pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) na kolonce silikagelu. PAU se stanoví pomocí reverzní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (HPLC/FLD). Jednotlivé analyty jsou identifikovány a kvantifikovány na základě srovnání s příslušnými standardy, pomocí metody vnějšího standardu. Vzhledem k doporučení vědeckého výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (červen 2008) jsou výsledky stanovení jednotlivých PAU přepočteny na sumu 8 PAU, která v evropských databázích reprezentuje toxickou zátěž potravin a plodin a indikuje tak expozici těmto kancerogenům. Pro sumu těchto PAU-8 (zde i v Příloze 5 označených červeně) jsou k dispozici nejen údaje o úrovni kontaminace potravin ale i o celkové expozici člověka PAU. Jedná se o následující látky: Benzo[a]anthracen, Chrysen, Benzo[b]fluoranthen, Benzo[k]fluoranthen, Benzo[a]pyren, Benzo[g,h,i]perylen, Dibenzo[a,h]anthracen a Indeno[1,2,3-cd]pyren Podtržené sloučeniny se počítají do tzv. sumy PAU-4, která je v některých potravinách od roku 2012 limitována nařízením 1881/2006/ES. Pokud je nález některé z látek započítávaných do sumy PAU-4 pod mezí stanovitelnosti, do sumy se pro účely porovnání s maximálním limitem hodnota nezapočítává (nulový příspěvek). Pro statistické zpracování a interpretaci souborů primárních dat je často vhodné použit algoritmus odlišný. Nejpřísnější je limit pro výživu určenou pro kojence a malé děti: 1 µg/kg sumy PAU-4. V roce 2018 tento limit nepřekročil žádný ze sledovaných vzorků pšenice a jablek. Pro travní porost by bylo možno odkázat na limit pro sušené byliny, koření nebo doplňky stravy (maximální limit 50 µg/kg sumy PAU-4 a 10 µg/kg samotného benzo[a]pyrenu). VŠCHT PRAHA 8 ze 34

1.1 Výsledky a diskuse nálezů PAU Pšenice V roce 2018 byl zaznamenán nárůst obsahu PAU oproti předchozím letům (2008 2017), jak je patrné z Obrázku 2, ve všech sledovaných lokalitách s výjimkou lokality KON. To mohlo být značně podpořeno suchým a velmi teplým počasím před datem odběru vzorků pšenice (viz Obrázek 2 a Příloha 3 meteo ). Nejvýraznější zvýšení kontaminace pšenice PAU v porovnání s dlouhodobými průměry bylo pozorováno v lokalitách Horoměřice (HOR 10 a, 11) a Přední Kopanina (PKO-03). V kontrolní lokalitě (KON) došlo v letošním roce ke snížení kontaminace PAU oproti předchozím rokům. Celkově hladiny PAU ve sledovaných lokalitách odpovídají hodnotám zjištěným jinými publikovanými studiemi [2, 3] pro jiné oblasti ČR s víceméně průměrnou zátěží PAU. Příčinou zvýšené zátěže pšenice v lokalitě NEB v letech 2008 a 2013 byla pravděpodobně intenzivní stavební činnost, která v té době v obci probíhala. V roce 2018 zde byla kontaminace opět nadprůměrná. Poněkud vyšší byly v letech 2008 2013 i nálezy v kontrolní lokalitě neovlivněné provozem letiště. V roce 2015 došlo v kontrolní lokalitě k výraznému snížení zátěže PAU, což bylo potvrzeno i odběry v letech 2016-2018, kdy byla kontaminace této lokality opět nižší. Nižší kontaminace této lokality PAU mohla být i důsledkem přemístění příslušného odběrního bodu na plochu lokálně jinak méně kontaminovanou těmito látkami. Dlouhodobé výsledky potvrzují, že obsahy PAU v pšenici z monitorovaných lokalit nejsou samotným leteckým provozem ovlivněny. 0.6 Pšenice 2018 Průměr 2008-2017 Suma PAU 8, µg/kg 0.4 0.2 0.0 HOR-10 HOR-11 JEN-30 KNE-24 NEB-18 PKO-03 KON Obrázek 2: PAU (suma PAU-8) v pšenici rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 Jablka Také v případě jablek došlo ve většině sledovaných lokalit k zvýšení hladin PAU oproti roku 2017, což může být způsobeno velmi teplým a suchým počasím v průběhu letošního léta. Jak je patrné z Obrázku 3, k výraznému zvýšení hladin PAU oproti průměru z předchozích let VŠCHT PRAHA 9 ze 34

došlo v lokalitách Nebušice (NEB 17) a Kněževes (KNE-25). V bodě NEB 17 (zahrada rodinného domu) byly hladiny PAU opět výrazně vyšší, než v předchozích letech což může být v tomto případě způsobeno přítomností místního zdroje kontaminace PAU. Výrazně nižší suma PAU-8 (pod osmiletým průměrem) byla zaznamenána zejména v lokalitě Přední Kopanina (PKO-01). Snížení hladiny PAU oproti průměru let 2008 2016 může být způsobeno počasím s dlouhou průměrnou dobou slunečního svitu. Dostupnost porovnatelných zdravých jablek se od roku 2005 podstatně zhoršila a odběrné body musely být přesunovány, případně musí být využita i jablka nezralá, deformovaná a různé velikosti. Zvětšující se rozdíly v morfologii a složení povrchů znesnadňuje interpretaci pozorovaných změn a rozdílů v koncentraci PAU. Toto zřejmě přispělo také ke zvýšenému nálezu PAU u kontrolních (zplanělých) jablek. Přes velké rozdíly mezi jednotlivými vzorky, žádný ze sledovaných vzorků nepřesahuje úroveň nejpřísnějšího limitu 1 µg/kg sumy PAU-4, který stanovuje nařízení 1881/2006/ES (konsolidované znění) pro dětskou a kojeneckou výživu. Celkově ve sledovaných lokalitách hladiny PAU odpovídají hodnotám zjištěným jinými publikovanými studiemi [2, 3] pro jiné oblasti ČR s víceméně průměrnou zátěží PAU. 1.5 2018 Průměr 2008-2017 Suma PAU 8, µg/kg 1.0 0.5 0.0 HOR-08 JEN-30 KNE-25 KNE-26 NEB-16 NEB-17 PKO-01 PKO-02 KON Obrázek 3: PAU (suma PAU-8) v jablkách rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017. Trvalý travní porost Hodnoty nálezů PAU zjištěné v roce 2018 jsou prakticky ve všech sledovaných lokalitách vyšší než v roce 2017, ale celkově opět srovnatelné s průměrem z předchozích let. To je zřejmé z Tabulky I a Obrázku 4, na kterém je ilustrováno porovnání celkového množství PAU nalezených ve vzorcích trvalého travního porostu v roce 2018 a průměrných hodnot naměřených v jednotlivých obcích v letech 2008 2017. Podobně je tomu u vzorků odebraných v areálu Letiště (viz Obrázek 5). Jak je patrné z Obrázku 6, relativně nejvyšší hodnota sumy PAU-8 byla z celého souboru vzorků v letošním roce zaznamenána v Horoměřicích (HOR 814), Jenči (JEN 832) a stejně VŠCHT PRAHA 10 ze 34

jako v roce 2016 a 2017 v lokalitě Kněževes (KNE 729) a Nebušice (NEB 820, NEB 822). Nízké obsahy byly naopak letos naměřeny v bodech LKPR (LKPR 834 a 836). Pokles koncentrací PAU v letech 2015 a 2016 byl původně vysvětlován spíše nežli imisemi vlivem počasí: fotodegradací PAU a jejich volatilizací z povrchu vegetace, případně poškozením zatravněných ploch. Výsledky z let 2017 a zejména 2018, kdy bylo sucho extrémní, ale ukazují, že se jedná skutečně o dominantní vliv imisní zátěže. Zásadním faktorem pro kontaminaci vegetace je v suchých letech zřejmě prašnost. V této souvislosti je zapotřebí zmínit především intenzivní stavební činnost severně od RWY 06/24 (výstavba produktovodu) a snad i probíhající rekonstrukce komunikací v Nebušicích. Ilustrativní je též kontaminovaný bod HOR 814, který leží v blízkosti velké betonárky, zatímco čistý bod HOR 815 je lokalizován v klidné zástavbě na západním okraji Horoměřic (jakkoli přímo pod osou finálního přiblížení) viz Obrázek 6. 120 HOR JEN KNE 90 NEB PKO LKPR Suma PAU 8, µg/kg sušiny 60 30 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Obrázek 4: Obsah PAU (suma PAU-8) v TTP, průměry obcí vývoj 2008 až 2018 VŠCHT PRAHA 11 ze 34

200 LKPR-34 LKPR-35 LKPR-36 Travní porost: Letiště V.H. 150 LKPR-37 LKPR-38 Suma PAU 8, µg/kg sušiny 100 50 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Obrázek 5: Obsah PAU (suma PAU-8) v TTP, areál Letiště V.H.- vývoj 2008 až 2018 120 100 Travní porost Suma PAU 8, µg/kg sušiny 80 60 40 20 0 HOR 814 HOR 815 JEN 832 JEN 833 KNE 828 KNE 829 LKPR 834 LKPR 835 LKPR 836 LKPR 837 LKPR 838 NEB 820 NEB 821 NEB 822 NEB 823 NEB 824 PKO 805 PKO 806 BAB 841 Obrázek 6: Obsahy PAU (suma PAU-8) v trvalém travním porostu v roce 2018 VŠCHT PRAHA 12 ze 34

12 Pyl (LKPR): Suma PAU-8 9 Suma PAU-8, µg/kg 6 3 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Obrázek 7: Celkový obsah PAU jako suma PAU-8 v pylu odebraném z úlů umístěných v areálu Letiště Václava Havla Praha V sezonách 2012 2018 byl také odebírán pyl a med z úlů umístěných na jižním okraji letiště, blízkosti bodu LKPR 34. Porovnání hladin PAU-8 v pylu je uvedeno na Obrázku 7. Jak je patrné, hladiny PAU-8 v pylu se pohybují na relativně velmi nízké úrovni, která činí přibližně desetinu až polovinu z koncentrací PAU-8 nalézaných v sušině travního porostu. Naprosto stejný trend lze dokumentovat, pokud uvažujeme pouze (v potravinách) legislativně regulovanou suma 4 PAU. Samotný benz(a)pyren tento průběh zcela nekopíruje, nicméně jeho hladiny v pylu jsou od roku 2014 v rámci nejistoty vzorkování a analýzy beze změn viz Obrázek 8. Pyl, který byl odebraný ze srovnávací ( čisté ) oblasti vykazoval pro sumu PAU-8 jen mírně nižší hodnotu (2,7 µg/kg) oproti u vzorku odebraného z včelína Letiště VH (3,7 µg/kg). VŠCHT PRAHA 13 ze 34

Ve vzorku medu z Letiště jsou hladiny PAU letos poněkud nižší, nežli v předchozím roce: 0,33 µg/kg vyjádřeno jako suma PAU-8 (loni 1,18 µg/kg). Med ze srovnávací lokality obsahoval letos 0,14 µg/kg PAU-8 (loni 1,25 µg/kg). Nejpřísnější limit 1 µg/kg PAU-4 v potravinách stanovuje nařízení 1881/2006/ES pro výživu malých dětí a kojenců. Pro srovnání: med odebraný ze srovnávací ( čisté ) oblasti vykazoval pro parametr PAU-4 stejnou hodnotu 0,05 µg/kg, stejně jako med z Letiště. Suma 4 PAU µg/kg 6 4 2 Pyl (LKPR) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 0 PAU-4 benzo[a]pyren Obrázek 8: časový trend obsahu PAU-4 a benz(a)pyrenu v pylu odebraném z úlů umístěných v areálu Letiště Václava Havla Praha Celkový přehled výsledků PAU od roku 2005 Přehled výsledků, vyjádřených jako suma 8 sledovaných PAU za období 2005-2018 je uveden v Tabulce I. Podrobnější údaje o nálezech PAU v roce 2018 jsou uvedeny v Tabulkách II - IV v Příloze č. 4 Zprávy. Jak ze souhrnné Tabulky I vyplývá, mezi nejvíce zatížené rostlinné matrice patří podle očekávání trvalý travní porost. Nejvyšší rozptyl mezi nálezy z jednotlivých lokalit potvrzují předpoklad, že je velmi dobrým bioindikátorem zátěže. VŠCHT PRAHA 14 ze 34

Tabulka I: Přehled výsledků - suma 8 sledovaných PAU (PAU-8) v letech 2005 až 2018 Plodina Rok Medián* 10% kvantil* 90% kvantil* Pšenice 2005 0,19 0,11 0,37 2006 0,18 0,13 0,31 2007 0,32 0,24 0,54 2008 0,21 0,18 0,74 2009 0,12 0,09 0,16 2010 0,13 0,10 0,28 2011 0,14 0,11 0,16 2012 0,05 0,03 0,42 2013 0,27 0,17 0,76 2014 0,08 0,04 0,22 2015 0,16 0,14 0,22 2016 0,26 0,20 0,29 2017 0,58 0,26 0,69 2018 0,38 0,25 0,43 Jablka 2005 0,44 0,26 0,75 2006 0,44 0,36 0,56 2007 0,11 0,06 0,40 2008 0,38 0,25 0,53 2009 0,20 0,13 0,38 2010 0,94 0,71 1,49 2011 0,27 0,21 0,61 2012 0,28 0,25 0,41 2013 0,22 0,09 1,28 2014 0,49 0,28 0,83 2015 0,58 0,48 0,69 2016 0,41 0,19 0,51 2017 0,27 0,16 0,84 2018 0,59 0,44 0,97 Trvalý travní porost 2005 24 12 126 2006 21 7 49 2007 19 5 45 2008 20 6 58 2009 13 4 43 2010 20 4 30 2011 11 4 29 2012 10 3 26 2013 16 6 95 2014 9,9 7 36 2015 1,7 0,9 8,6 2016 1,9 1 14 2017 14,9 5,79 59,5 2018 25,3 10,3 62,2 * hodnoty pro pšenici a jablka v µg/kg, pro trvalý travní porost v µg/kg přepočtených na sušinu VŠCHT PRAHA 15 ze 34

2. Koncentrace toxických (těžkých) kovů 2.1 Analýza vzorků na obsah toxických kovů Obsah kovů ve sledovaných plodinách byl v roce 2017 stanoven ve spolupráci s akreditovanou zkušební laboratoří Státního veterinárního ústavu Praha 6 Lysolaje (AZL 1176) podle interních zkušebních postupů (SOP), využívaných mimo jiné též pro úřední kontrolu potravin a krmiv. V letošním roce bylo stanovení prováděno na novém měřicím přístroji, kde vlastní měření je založeno na hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Analyzované vzorky byly před měřením mineralizovány pomocí kyseliny dusičné v mikrovlnném rozkladném zařízení. Obsah rtuti byl opět stanoven přímo, pomocí jednoúčelového analyzátoru AMA 254. Identifikace zkušebních postupů jsou následující: rtuť - SOP 70.4 (AAS-AMA) zinek - SOP 70.75 (ICP-MS) chrom - SOP 70.75 (ICP-MS) vanad - SOP 70.75 (ICP-MS) molybden - SOP 70.75 (ICP-MS) olovo - SOP 70.75 (ICP-MS) nikl - SOP 70.75 (ICP-MS) měď - SOP 70.75 (ICP-MS) kadmium - SOP 70.75 (ICP-MS) 2.2 Výsledky a diskuse nálezů toxických kovů Obsahy kadmia, olova, rtuti, chromu, niklu, molybdenu, vanadu, mědi, a zinku jsou sledovány jako indikátory celkové úrovně znečištění životního prostředí a následně i plodin, kterou lze v silně urbanizované krajině přičíst především antropogenním zdrojům. Jejich aktuální koncentrace ve vegetaci odrážejí ve velké míře atmosférickou depozici (tedy imisní situaci). Nicméně hodnoty tzv. přirozeného pozadí, které mohou porovnávání údajů z různých míst značně komplikovat, jsou pak silně závislé na geologických a půdních podmínkách. Toxikologicky závažné těžké kovy, reprezentované hlavně olovem, kadmiem a rtutí, se v pšenici vyskytují dlouhodobě na průměrných koncentračních hladinách, které odpovídají koncentracím publikovaným ve zprávě ministerstva zemědělství ČR o výsledcích dlouhodobého sledování cizorodých látek v potravních řetězcích [8], podrobněji pak ve studii Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), která je ovšem zaměřena na přímý vztah mezi kontaminací půdy a plodin [9]. Jsou zde mimo jiné uváděny ové hodnoty pro pšenici a pro TTP jednak pro plodiny pěstované v nekontaminovaném prostředí a jednak v kontaminovaných půdách. Průměrné výsledky (ové hodnoty) námi získané monitoringem pšenice z okolí Letiště VH odpovídají ům ÚKZÚZ, přičemž pro část prvků (včetně vanadu) jsou hodnoty i nižší. Zcela srovnatelné s údaji ÚKZÚZ jsou rovněž hodnoty naměřené v TTP s tím, že jejich časové i prostorové kolísání je ale značné. Pro jednotlivé toxické prvky a plodiny / bioindikátory jsou výsledky vyšetření přehledně dokumentovány na Obrázcích 9 až 22, které přehledně ilustrují stav a vývoj za období 2005 2018. Kompletní číselné výsledky včetně základních statistik lze nalézt v tabulkách a souhrnných statistických grafech v Příloze č. 4. Pokud vezmeme do úvahy nejistoty spojené se vzorkováním a analýzou, pak lze říci, že ve většině lokalit jsou obsahy kadmia, olova a rtuti v letošním roce víceméně kolísají na obdobné úrovni jako v předchozích letech. Pro většinu prvků nebyly v relativně dlouhé době pozorovány statisticky významné časové trendy a kolísání reflektuje spíše lokální a sezonní vlivy dané incidentními meteorologickými podmínkami a orografickými či geologickými faktory. VŠCHT PRAHA 16 ze 34

Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami jsou v dlouhodobé perspektivě poměrně dobře patrné z následujících Obrázků a dále z tabulek a grafů v příloze č. 4 Zprávy. Nejvyšší průměrnou zátěž travního porostu (TTP) těžkými kovy lze dlouhodobě pozorovat u vzorků odebíraných v Jenči a Kněževsi, meziročně proměnlivé jsou jejich zvýšené koncentrace ve vzorcích odebíraných v Nebušicích. Trvalý travní porost (TTP) tvořil v roce 2018 opět nejrozsáhlejší soubor vzorků, které bylo možno odebrat prakticky ve všech sledovaných lokalitách. TTP slouží jako universální bioindikátor zátěže pro všechny srovnávací účely. Druhou nejpočetnější matricí byla jablka, která však nejsou na atmosférické znečištění stopovými prvky zdaleka tak citlivá, vzhledem ke svému relativně malému poměru povrchu vůči hmotnosti. V roce 2018 byly koncentrace kadmia v TTP odebraném v areálu letiště v odběrných bodech LKPR 34 a LKPR 36 nejvyšší ze všech sledovaných bodů. Obdobně zvýšený nález kadmia byl letos zaznamenán v TTP z Nebušic. Bod NEB 24 je lokalizován severně od šáreckého lesa, na jihozápadním okraji Nebušic, asi 2 km východně od prahu RWY24. Ve zbylých třech odběrných bodech Letiště byly obsahy kadmia v travním porostu na úrovni zcela srovnatelné s ostatními body v okolních obcích. Relativně zvýšenou zátěž olovem lze opakovaně pozorovat u TTP z obcí Jeneč a Kněževes. Průměrné koncentrace vanadu byly v roce 2018 celkově vyšší oproti předchozí sezoně. Nadprůměrné hodnoty byly pak letos zjištěny ve dvou bodech v Nebušicích, v Kněževsi a v bodě LKPR 37. Z dlouhodobějšího pohledu se však nejedná o žádné extrémy - v minulosti byly obvyklé i vyšší výsledky. Analýzy pylu odebraného z úlů umístěných v areálu letiště poskytly rovněž užitečné výsledky viz Obrázek 21 a 22, a též Příloha 5. V roce 2018 obsahoval pyl z areálu letiště oproti kontrolnímu vzorku pylu opět nepatrně vyšší koncentrace vanadu a molybdenu. Obsahy olova a chromu jsou ale v obou případech pod 50 μg/kg. Naměřené koncentrace kadmia a niklu byly také letos výrazně nižší u pylu letištního, jakkoli kontrolní vzorek pocházel nyní ze zcela jiné lokality nežli v roce 2017. Obsahy toxických prvků v pylu kolísají celkově na velmi nízké úrovni, pro bioindikaci zátěže prostředí bude vhodné mikroelementy dále sledovat a vyhodnocovat. V medu setrvávají koncentrace toxických těžkých kovů dlouhodobě pod mezí stanovitelnosti použitých analytických metod a jsou tudíž toxikologicky naprosto nevýznamné. VŠCHT PRAHA 17 ze 34

Obrázek 9: obsahy kadmia v TTP z jednotlivých lokalit (obcí a letiště) v roce 2018 Obrázek 10: obsahy olova v TTP z jednotlivých lokalit (obcí a letiště) v roce 2018 VŠCHT PRAHA 18 ze 34

Obrázek 11: obsahy vanadu v TTP z jednotlivých lokalit (obcí a letiště) v roce 2018 Pro vzorky pšenice jsou všechny hodnoty pro kadmium, olovo a rtuť hluboko pod hodnotami nejvyššího přípustného množství povoleného pro potravinářskou či krmnou pšenici [4] a kolísání mezi sezonami i mezi lokalitami nebyly prokázány. Olovo a kadmium jsou v obilovinách určených pro lidskou spotřebu limitovány hodnotou stanovenou Nařízením č.1881/2006/es [4] na úrovni 200 μg/kg. Ani v tomto roce nepřesáhla žádná hodnota pro olovo naměřená v pšenici 50 μg/kg. Pro kadmium byly naměřeny maximální koncentrace 56 μg/kg v Horoměřicích a 43 μg/kg v Nebušicích, z celého souboru činil 23 μg/kg. Mírně nadprůměrná hodnota 38 µg/kg Cd byla ale opět naměřena u kontrolního vzorku pšenice z oblasti Rakovnicka. Nařízení č.1881/2006/es také uvádí maximální koncentrace olova v ovoci 100 µg/kg a kadmia 50 µg/kg. Nálezy olova v jablkách však ani v tomto roce nepřekročily 10 µg/kg a koncentrace kadmia byly rovněž vždy pod mezí stanovitelnosti (< 1 µg/kg). Pro rostliny jako bioindikátory nejsou stanoveny limity, nicméně pro orientační hodnocení lze využít limitní hodnoty z Přílohy I směrnice 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech. Pokud vezmeme nejpřísnější hodnoty pro TTP jako kompletní krmivo, pak maximální limity kadmia (500 µg/kg), olovo (5 000 µg/kg), a rtuť (100 µg/kg) žádný ze vzorků nepřekročil. VŠCHT PRAHA 19 ze 34

Obrázek 12a: obsahy kadmia v TTP, průměry obcí a LKPR vývoj 2005 až 2018 Obrázek 12b: obsahy kadmia v TTP, odběrné body LKPR vývoj 2005 až 2018 VŠCHT PRAHA 20 ze 34

Obrázek 13a: obsahy olova v TTP, průměry obcí a LKPR vývoj 2005 až 2018 Obrázek 13b: obsahy olova v TTP, odběrné body LKPR vývoj 2005 až 2018 VŠCHT PRAHA 21 ze 34

Obrázek 14a: obsahy vanadu v TTP, průměry obcí a LKPR vývoj 2005 až 2018 Obrázek 14b: obsahy vanadu v TTP, odběrné body LKPR vývoj 2005 až 2018 VŠCHT PRAHA 22 ze 34

Obrázek 15: Obsahy kadmia v pšenici rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 Obrázek 16: Obsahy niklu v pšenici rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 VŠCHT PRAHA 23 ze 34

Obrázek 17: Obsahy molybdenu v pšenici rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 Obrázek 18: Obsahy zinku v jablkách rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 VŠCHT PRAHA 24 ze 34

Obrázek 19: Obsahy mědi v jablkách rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 Obrázek 20: Obsahy vanadu v jablkách rok 2018 ve srovnání s průměry 2008-2017 VŠCHT PRAHA 25 ze 34

Obrázek 21: Obsahy vybraných stopových prvků v pylu z LKPR - 2012 až 2018 Obrázek 22: Porovnání obsahu stopových prvků v pylu z LKPR (2018) a pylu z kontrolní lokality (Krásné (CH) VŠCHT PRAHA 26 ze 34

3. Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) 3.1 Metodika vyšetření Tato část monitoringu se zabývá vyšetřením všech monitorovaných rostlinných materiálů z hlediska kontaminace těkavými organickými (aromatickými) látkami, jejichž výskyt v ekosystému může mít souvislost mimo jiné s provozem letiště. K tomuto účelu byla použita metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME, Solid-phase Microextraction) ve spojení s plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC/TOF-MS). Vyšetření vzorků bylo zaměřeno na sledování těkavých aromatických uhlovodíků (BTEX). S ohledem na environmentální a toxikologické aspekty se převážně monitorují zejména těkavé aromatické uhlovodíky, konkrétně skupina látek značených BTEX, benzen, toluen, ethylbenzen a isomery xylenu (p-, m- a o-). Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho derivátů jsou především emise z motorových vozidel a ropných paliv (výpary). Emise z mobilních zdrojů představují přibližně 85 % celkových emisí těkavých aromatických uhlovodíků. Sledované analyty (BTEX) byly izolovány metodou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME) z plynné fáze nad vzorkem (head-space) za podmínek optimalizovaných pro tento účel již v roce 2009. Pro kvantifikaci je používána plynová chromatografie (GC) s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Příprava vzorku spočívá v navážení materiálu do 10 ml SPME-vialky, do které se ještě před uzavřením vzduchotěsným magnetickým víčkem přidají 4 ml vody. Extrakce analytů probíhá na stacionární fázi SPME vlákna s fází PDMS/CX/DVB (Supelco, USA) umístěného do HS prostoru vialky. Desorpce se poté provede teplem po zavedení vlákna do vyhřátého nástřikového prostoru plynového chromatografu. Identifikace cílových látek je prováděna jednak porovnáním retenčních časů analytů v roztoku standardů s retenčními časy analytů ve vzorku a jednak porovnáním spekter změřených a spekter obsažených v knihovně spekter NIST MS Search. Obsahy analytů se kvantifikují metodou standardního přídavku (po odečtení slepého pokusu). Pro vyhodnocení se měří dvakrát vzorek bez přídavku standardů a dvakrát vzorek obohacený na dvě hladiny. Odezva obohaceného vzorku by měla být taková, aby bylo zaručeno, že se přídavek analytů projevil a současně relativně podobná odezvě nativního vzorku. Při kontrole výsledků analýz BTEX byly v roce 2018 zjištěny zvýšené hodnoty slepých pokusů pro toluen v TTP a v jablkách. To indikuje možnost sekundární kontaminaci vzorků toluenem a získané výsledky byly proto označeny jako suspektní a nebyly dále do zprávy ani příloh zahrnuty. Výsledky kontrolních analýz pro všechny ostatní sloučeniny a matrice kritéria splnily. VŠCHT PRAHA 27 ze 34

3.2 Výsledky analýz A. Výsledky stanovení skupiny látek BTEX. Obsahy BTEX v monitorovaných materiálech za sezonu 2018 jsou dokumentovány v Tabulce VIII přílohy č. 4 Zprávy. Letošní nálezy ethylbenzenu a xylenů v hlavním bioindikátoru trvalém travním porostu pak přehledně ukazují Obrázky 23 a 24, kde zelené sloupce představují průměrné hodnoty za každou obec a modré ilustrují variabilitu nálezů mezi různými odběrnými body nacházejícími se ve vnitřním areálu Letiště Praha. Nálezy BTEX u pšenice byly téměř vždy pod mezí stanovitelnosti analytické metody a nelze je tedy dále hodnotit. Při hodnocení rozdílů a trendů v nálezech těkavých sloučenin sledovaných v rámci tohoto projektu je nutno uvažovat velkou nejistotu vzorkování a tedy rozptylu výsledků stanovení. To je dáno extrémně vysokou těkavostí sloučenin ze skupiny BTEX, přičemž aktuální koncentrace jsou zásadně ovlivněny okamžitými podmínkami při odběru vzorků a jsou velmi závislé na meteorologických podmínkách a incidentních zdrojích v době vzorkování. Vypovídací hodnota BTEX je tedy oproti předchozím sledovaným parametrům nižší. Zátěž plodin látkami BTEX reflektuje okamžitou expozici vegetace znečištěnému ovzduší, kumulativní vlastnosti u těchto látek nelze obecně předpokládat. Jejich vysoká těkavost umožňuje snadný atmosférický přenos na větší vzdálenosti od emisních zdrojů, což interpretaci nízkých nálezů značně ztěžuje. Obrázek 23: Obsahy ethylbenzenu v travním porostu 2018 Pro vzorky travního prostoru z prostoru LKPR byly v minulých letech typické pozitivní nálezy ethylbenzenu a xylenu. V roce 2018 byl ethylbenzen i xylen opět dobře kvantifikován, a to jak ve vzorcích z Letiště, tak i v travním porostu z jiných lokalit, včetně kontrolní viz Obrázek 23. VŠCHT PRAHA 28 ze 34

Obrázek 24: Obsahy xylenů v travním porostu 2018 Dominantní je zde kontaminace bodu LKPR 837. Jak je patrné z Obrázku 25, v předchozím roce byly zvýšené koncentrace naměřeny naopak v bodech LKPR 834 a LKPR 836. Taková variabilita mezi vzájemně blízkými body může souviset jak se zdrojem BTEX, tak i aktuálním směrem větru. Podobný meziroční trend byl zaznamenán i pro xylen. Obrázek 25: Obsahy ethylbenzenu v travním porostu srovnání r. 2017 a 2018 Z hlediska obsahu BTEX je zajímavý pyl odebraný ze včelína v blízkosti bodu LKPR 834. Vývoj zátěže tohoto pylu ethylbenzenem a xylenem (2016 až 2018) - v porovnání s kontrolními pyly odebranými v těchto letech z různých čistých lokalit v ČR - ilustruje VŠCHT PRAHA 29 ze 34

Obrázek 26. Je zde vidět nejen velká meziroční variabilita ale zejména to, že v letech 2018 a 2017 byla úroveň kontaminace letištního pylu stejná nebo dokonce nižší, nežli pro pyly z kontrolních lokalit v ČR. A to navzdory tomu, že byly pro kontrolu vybírány čisté oblasti buď na Vysočině, nebo mezi Mariánskými Lázněmi a hranicí s Bavorskem. Obrázek 26: Obsahy vybraných BTEX v pylu z Letiště a v kontrolních vzorcích. Z porovnání obsahů BTEX v jablkách z okolí LKPR je zřejmé, že koncentrace ethylbenzenu a xylenu jsou zde řádově shodné s obsahy nalézanými v pylu. Kontrolní vzorek jablek (okr. Semily) se zde ale od jablek ze sledovaných obcí výrazně liší viz Obrázek 27. Obrázek 27: Obsahy BTEX v jablkách a kontrolní vzorek VŠCHT PRAHA 30 ze 34

IV. Závěry studie 2018 v kontextu výsledků 2005-2017 Monitoring indikátorových plodin a krmiv (pšenice, jablka, med, travní porost) v roce 2018 navázal na předchozí období, databáze výsledků byla dále rozšířena a interpretace již může být vztažena na 14 let, což už činí tuto studii vcelku unikátní. Potvrzují se výsledky a trendy získané v minulých letech a dlouhodobé negativní změny nebyly prokázány. Ve vzorcích pšenice, jablek, medu, pylu a trvalého travního porostu, odebraných v blízkosti mezinárodního letiště Václava Havla Praha (LKPR) byly sledovány a vyhodnocovány obsahy chemických kontaminantů vybraných jako indikátory zátěže plodin a krmiv. Jednalo se o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), některé těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) a toxické stopové prvky (těžké kovy). Body odběru vzorků byly vybrány s ohledem na hlavní trasy leteckého provozu a travní porost a včelí produkty byly odebírán rovněž v blízkosti vzletových a pojezdových drah. 1. V monitorované oblasti jsou na plodinách (jablka, pšenice, travní porost) nalézány obsahy PAU prakticky na srovnatelné úrovni jako průměrné hodnoty zjišťované v minulosti či v jiných studiích na území ČR. Ve vzorcích plodin nedošlo za celé období 2005-2018 k překročení hladin PAU, které víceméně odpovídají městské oblasti zatížené dopravou, případně dalšími lokálními emisními zdroji. K žádnému excesu v sezoně 2018 nedošlo. 2. V roce 2018 byl zaznamenán nepatrný pokles koncentrace sumy PAU u pšenice, kde obilky jsou před prašností chráněny obalovou vrstvou. U ostatních sledovaných matric byly koncentrační hladiny PAU v sezoně 2018 poněkud zvýšené, nicméně v rámci přirozené variability a nejistot vzorkování a měření víceméně srovnatelné s předchozími obdobími. Variabilita aktuálních koncentrací odráží meteorologické podmínky a intenzitu zdrojů. V žádném ze vzorků pšenice, jablek či medu nebyly překročeny maximální hladiny PAU stanovené nařízením č.1881/2006/es v konsolidovaném znění. 3. Zátěž plodin sledovanými prvky - kadmiem, olovem, rtutí, niklem, vanadem apod. - v blízkosti letiště značně kolísá mezi lokalitami i sezonami. Koncentrace těžkých kovů ve všech vzorcích odebraných během celé studie odpovídaly legislativním požadavkům na potraviny a krmiva. Průměrná zátěž plodin a krmiv těžkými kovy nevykazuje žádné významné časové trendy. 4. Mírně zvýšená zátěž těžkými kovy byla dlouhodobě pozorována v Kněževsi a Jenči (kadmium, olovo, nikl, vanad), v roce 2018 byla kontaminace těchto lokalit srovnatelná s některými body v Nebušicích. V travním porostu odebraném v areálu letiště jsou incidentně nalézány především zvýšené nálezy kadmia. Pro žádné z dalších sledovaných těžkých kovů to ale neplatí a celkově výsledky ukazují, že samotný areál letiště mezi významnější zdroje kontaminace plodin toxickými prvky nepatří. 5. Vyšetření plodin na obsah uhlovodíků BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny) umožnil indikovat zátěž odběrných bodů těkavými ropnými produkty v době vzorkování. Ve většině odebraných vzorků nalézána stopová množství ethylbenzenu a xylenu, nikoli však benzenu. V letech 2018 a 2017 byla úroveň kontaminace letištního pylu ethylbenzenem a xylenem stejná nebo dokonce nižší, nežli u pylů z kontrolních lokalit v ČR. VŠCHT PRAHA 31 ze 34

6. Data získaná v období let 2005 až 2018 vypovídají o průměrné úrovni a kolísání kontaminace ovoce, plodin a objemných krmiv v monitorované oblasti v období 14 letních sezon. Výsledky jsou vázány na stejná období odběru a reflektují aktuální meteorologické podmínky, orografii, režim provozu letiště ale i zdroje znečištění v jednotlivých obcích. Po celé období monitoringu se vnější faktory meziročně výrazně měnily a v rámci variability výsledků lze nyní dokumentovat dlouhodobý stav a případné trendy v kontaminaci. V. Některé použité literární zdroje [1] Nisbet I.C.T., LaGoy P.K.: Toxic equivalency factors (TEFs) for polycyclic aromatic hydrocarbons (PAUs). Regul.Toxicol.Pharmacol.16 (1992) 290-300. [2] Volka K.: Hodnocení stavu životního prostředí monitoring cizorodých látek potravních řetězců v letech 1995 2000, VŠCHT Praha, ISBN 80-7080-506-4, (2002). [3] Jánská M., Hajšlová J., Tomaniová M., Kocourek V., Vavrová M.: Polycyclic aromatic hydrocarbons in fruits and vegetables grown in the Czech republic. Bull. Environ. Contam. Toxicol. 77(4), 492 499 (2006). [4] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 z 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (konsolidované znění - 21/10/2017). [5] Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food Chain on a request from the European Commission on Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in Food. The EFSA Journal 724 (2008) 1-114 http://www.efsa.europa.eu/efsa/efsa_locale-1178620753812_1211902034842.htm [6] Jurdáková, H.; Kubinec, R.; Jurčišinová, M.; et al: Gas chromatography analysis of benzene, toluene, ethylbenzene and xylenes using newly designed needle trap device in aqueous samples. Journal of Chromatography A, 1194(2008) 161-164. [7] St-Amand A.D., Mayer P.M., Blais J.M. Modeling PAH uptake by vegetation from air using field measurement. Atmospheric Environment, 43 (2009) 4283-4288 [8] Zpráva o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích. Ministerstvo zemědělství, odbor bezpečnosti potravin (ISBN 978-80-7434-317-9), Praha 2016. [9] Sledování kvality zemědělských plodin pěstovaných na pozorovacích plochách bazálního monitoringu půd (1997 2013). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně, Sekce zemědělských vstupů, Brno, leden 2015. [10] Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích 2017. Zpráva ÚKZUZ za rok 2017, Brno (viz http://eagri.cz/public/web/file/580591/kmcl2017.pdf) [11] Směrnice EP a Rady (EK) 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech (konsolidované znění k 27/07/2018).. VŠCHT PRAHA 32 ze 34

VI. Seznam zkratek Ace Acy Ant B[a]A B[a]P B[b]F B[ghi]P B[k]F BTEX DB[ah]A Flt Flu Chr I[1,2,3-cd]P Naph PAU (PAH) Phe Pyr BCF ČIA FLD HS (Head space) HPLC RSD (%) RWY SPME TWY US EPA Kódy lokalit / obcí: BAB HOR JEN KON KNE LKPR (též LK) NEB PKO acenaphthen acenaphthylen anthracen benzo[a]anthracen benzo[a]pyren benzo[b]fluoranthen benzo[ghi]perylen benzo[k]fluoranthen benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny dibenzo[a,h]anthracen fluoranthen fluoren chrysen indeno[1,2,3-cd]pyren naphthalen Polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) phenanthren pyren bioconcentration factor; biokoncentrační faktor Český institut pro akreditaci fluorescence/fluorimetric detector; fluorescenční/fluorimetrický detektor separační analytická technika, kdy se analyty uvolněné ze vzorku do parní fáze nad ním vhodným způsobem izolují pro další analýzu high performance liquid chromatography; vysokoúčinná kapalinová chromatografie relativní směrodatná odchylka charakterizující rozptyl (chybu) výsledků vzletová a přistávací dráha extrakce na tuhé vlákno pojezdová dráha United States Environmental Protection Agency - Agentura pro ochranu životního prostředí, USA) Baba (Praha 6) Horoměřice Jeneč Kontrolní body 2018: Kroučová (RA), Klokočí (SM), Krásné (CH) Kněževes vnitřní travnatý prostor Letiště - mezinárodní kód Nebušice Přední Kopanina V jednotlivých lokalitách je vzorkování prováděno ve více bodech označených číselným kódem, kde první číslovka označuje rok odběru a další dvě místa jsou vyhrazena pro stálé pořadové číslo. V grafech a tabulkách se zpravidla kód roku vynechává. Např. stejný bod HOR 10 měl v roce 2017 označení HOR 710, v roce 2018 pak HOR 810. VŠCHT PRAHA 33 ze 34

Kódy vzorkovaných a analyzovaných materiálů: JAB Jablka PSE Pšenice TTP Trvalý travní porost PYL Pyl MED Med VII. Přílohy Příloha 1: Osvědčení o akreditaci laboratoře (platné na dané období) Příloha 2: Monitoring ovoce a plodin v okolí mezinárodního Letiště Václava Havla Praha - Aktuální rozsah 2018 Příloha 3: Meteorologické podmínky v monitorovaném období (ČHMÚ-OLM) Příloha 4: Přehled nálezů sledovaných PAU, stopových prvků a BTEX v pšenici, jablkách a trvalém travním porostu. Příloha 5: Databáze odběrů a výsledků monitoringu (elektronicky v Excelovém formátu) Zprávu zpracovali: prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc. Ing. Lucie Drábová, Ph.D. Ing. Michal Stupák Schválila:.. prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., vedoucí akreditované zkušební laboratoře Datum vydání: 15.11.2018 VŠCHT PRAHA 34 ze 34

Příloha 1 Aktuální Osvědčení o akreditaci Metrologické a zkušební laboratoře VŠCHT VŠCHT PRAHA

Příloha 4 Tabulka II: Obsah sledovaných PAU v pšenici (µg/kg) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety HOR 810 HOR 811 JEN 831 KNE 827 NEB 818 NEB 819 PKO 803 KON min. max. 2018 2017 2016 BaA 0,11 0,06 0,04 0,07 0,05 0,12 0,07 0,06 0,04 0,12 0,06 0,04 0,05 Chr 0,09 0,10 0,05 0,04 0,07 0,07 0,05 0,02 0,02 0,10 0,06 0,16 0,07 BbF 0,07 0,04 0,03 0,03 0,02 0,07 0,05 0,01 0,01 0,07 0,03 0,10 0,06 BkF 0,04 0,01 0,02 0,01 0,01 0,04 0,02 0,00 0,00 0,04 0,02 0,04 0,02 BaP 0,05 0,05 0,03 0,04 0,04 0,06 0,06 0,02 0,02 0,06 0,05 0,06 0,04 DBahA 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 BghiP 0,08 0,07 0,09 0,06 0,11 0,11 0,07 0,04 0,04 0,11 0,07 0,08 < 0,01 IcdP 0,03 0,05 0,03 0,02 0,04 0,07 0,08 0,06 0,02 0,08 0,05 0,09 < 0,01 PAU-8 0,48 0,39 0,30 0,28 0,37 0,55 0,40 0,22 0,22 0,55 0,38 0,58 0,26 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 BaA 0,03 0,03 0,34 0,06 0,02 0,01 0,01 0,04 Chr 0,05 0,01 0,17 0,03 0,01 0,04 0,03 0,07 BbF 0,03 0,02 0,03 0,06 0,02 0,02 0,02 0,04 BkF 0,02 0,01 0,04 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 BaP 0,03 0,01 0,02 0,02 0,01 0,02 0,01 0,02 DBahA 0,01 < 0,01 0,01 < 0,01 < 0,01 0,00 < 0,01 < 0,01 BghiP < 0,01 0,01 0,03 < 0,01 0,03 0,03 0,02 0,02 IcdP < 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 0,02 0,02 0,03 PAU-8 0,16 0,08 0,27 0,05 0,14 0,13 0,12 0,24 VŠCHT PRAHA 1

Tabulka III: Obsah sledovaných PAU v jablkách (µg/kg) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety HOR 808 JEN 830 KNE 825 KNE 826 NEB 816 NEB 817 PKO801 PKO 802 KON min. max. 2018 BaA 0,24 0,15 0,19 0,17 0,18 0,53 0,14 0,22 0,12 0,12 0,53 0,18 Chr 0,08 0,05 0,14 0,05 0,07 0,15 0,06 0,07 0,06 0,05 0,15 0,07 BbF 0,06 0,04 0,09 0,06 0,06 0,11 0,04 0,05 0,04 0,04 0,11 0,06 BkF 0,05 0,04 0,09 0,03 0,07 0,10 0,02 0,05 0,02 0,02 0,10 0,05 BaP 0,09 0,06 0,12 0,11 0,07 0,13 0,04 0,05 0,05 0,04 0,13 0,07 DBahA 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 BghiP 0,08 0,10 0,12 0,09 0,10 0,12 0,10 0,08 0,06 0,06 0,12 0,10 IcdP 0,09 0,06 0,04 0,08 0,16 0,08 0,03 0,03 0,07 0,03 0,16 0,07 PAU-8 0,69 0,50 0,79 0,59 0,72 1,24 0,45 0,56 0,43 0,43 1,24 0,59 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 BaA 0,02 0,10 0,12 0,10 0,05 0,06 0,04 0,12 0,04 0,08 Chr 0,12 0,10 0,06 0,05 0,06 0,09 0,07 0,22 0,10 0,17 BbF 0,01 0,05 0,09 0,06 0,03 0,04 0,03 0,09 0,03 0,03 BkF 0,02 0,04 0,06 0,09 0,01 0,02 0,02 0,03 0,01 0,01 BaP 0,02 0,04 0,09 0,12 0,04 0,03 0,04 0,21 0,02 0,02 DBahA 0,01 0,03 0,02 < 0,01 0,01 0,01 < 0,01 0,01 0,02 <0,01 BghiP 0,05 0,04 0,08 0,07 0,04 0,03 0,06 0,19 0,03 0,03 IcdP 0,01 0,05 0,08 0,07 0,03 0,03 0,02 0,10 0,02 0,03 PAU-8 0,27 0,41 0,58 0,49 0,22 0,28 0,27 0,94 0,28 0,36 VŠCHT PRAHA 2

Tabulka IV: Obsah sledovaných PAU v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety HOR 814 HOR 815 JEN 832 JEN 833 KNE 828 KNE 829 LK 834 LK 835 LK 836 LK 837 LK 838 NEB 820 NEB 821 BaA 12,9 0,3 7,3 4,1 1,1 9,3 0,6 1,4 0,2 2,3 3,0 6,6 2,7 Chr 6,6 1,3 9,0 3,2 2,0 10,4 1,4 2,8 0,9 4,3 4,8 6,8 5,9 BbF 21,1 0,9 9,8 2,0 2,5 12,2 1,8 3,0 1,0 6,2 6,4 10,9 4,9 BkF 5,0 0,5 5,7 1,2 1,1 6,3 0,8 1,4 0,5 2,8 2,9 4,3 1,9 BaP 14,9 0,9 11,4 2,0 2,1 11,1 1,5 2,4 0,8 5,4 5,2 9,6 4,1 DBahA 1,9 0,1 0,9 0,2 0,2 1,1 0,1 0,2 0,1 0,5 0,5 0,8 0,3 BghiP 12,0 1,0 10,7 2,4 1,4 6,6 3,7 4,6 1,8 4,5 9,7 6,5 2,2 IcdP 11,0 1,0 9,2 1,7 2,0 4,8 1,6 2,6 1,0 5,8 5,1 1,9 3,2 PAU-8 85,4 6,0 64,0 16,6 12,4 61,8 11,5 18,4 6,3 31,7 37,5 47,3 25,3 pokračování NEB 822 NEB 823 NEB 824 PKO 805 PKO 806 BAB 841 min. max. BaA 4,5 3,6 6,5 0,7 1,2 2,9 0,2 12,9 2,9 1,40 0,19 0,21 0,85 Chr 7,3 5,4 2,1 1,6 3,4 3,8 0,9 10,4 3,8 2,65 0,34 0,29 1,52 BbF 8,6 4,5 2,5 1,6 3,7 4,5 0,9 21,1 4,5 2,13 0,29 0,33 1,30 BkF 3,1 1,8 1,3 0,9 1,9 2,1 0,5 6,3 1,9 1,05 0,08 0,11 0,55 BaP 7,8 4,3 2,7 1,5 4,0 5,2 0,8 14,9 4,1 2,93 0,25 0,18 2,17 DBahA 0,4 0,2 0,2 0,1 0,3 0,3 0,1 1,9 0,3 0,14 0,15 0,04 0,18 BghiP 6,8 2,4 2,2 3,3 11,8 6,2 1,0 12,0 4,5 2,76 0,26 0,29 2,24 IcdP 4,9 1,4 1,6 1,4 5,7 4,9 1,0 11,0 2,6 2,24 0,31 0,24 1,45 PAU-8 43,5 23,8 19,2 11,3 32,1 30,0 6,0 85,4 25,3 14,92 1,90 1,67 9,90 2018 2017 2016 2015 2014 VŠCHT PRAHA 3

pokračování tabulky IV: 2013 2012 2011 2010 2009 2008 BaA 3,00 0,74 1,35 1,13 0,83 1,70 Chr 4,12 1,85 2,36 1,84 2,45 3,61 BbF 5,80 1,75 1,64 2,00 2,62 3,38 BkF 1,32 0,80 0,93 0,90 1,16 1,65 BaP 2,83 1,31 1,39 1,86 1,66 2,54 DBahA 0,34 0,18 0,15 0,19 0,22 0,28 BghiP 4,16 1,37 1,96 2,13 2,30 2,89 IcdP 1,48 1,43 1,14 1,79 2,05 2,97 PAU-8 16,50 9,50 11,2 11,4 13,3 19,2 VŠCHT PRAHA 4

Tabulka V: Obsah sledovaných stopových prvků v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety HOR 814 HOR 815 JEN 832 JEN 833 KNE 828 KNE 829 LK 834 LK 835 LK 836 LK 837 LK 838 V 573 115 475 252 404 763 365 137 233 719 238 1 013 341 833 113 70 Cr 1 270 310 890 430 640 1 450 720 1 010 910 4 190 1 240 1 490 770 1 350 310 370 Ni 930 490 1 520 1 250 1 270 2 530 1 910 720 930 1 780 940 1 230 1 210 1 340 940 620 Cu 3 780 6 170 9 200 7 430 7 240 13 000 6 400 2 630 2 890 3 690 6 160 7 590 5 420 6 330 5 950 4 100 Zn 27 200 19 100 71 900 52 900 31 200 49 600 24 400 10 100 10 700 18 000 16 000 37 200 62 000 36 500 18 100 19 500 Mo 7 460 2 910 4 620 2 900 2 480 2 770 910 300 310 5 490 2 760 2 210 2 960 3 850 2 130 1 710 Cd 55 17 24 61 34 57 125 41 100 32 42 57 81 68 11 105 Pb 360 140 670 390 350 830 390 200 270 290 210 510 330 550 110 110 Hg 18 17 18 20 17 18 20 14 19 16 14 15 19 20 14 12 NEB 820 NEB 821 NEB 822 NEB 823 NEB 824 pokračování PKO pokr. 805 PKO 806 BAB 841 min. max. 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 V 182 338 235 70 1 013 338 176 170 267 230 310 290 200 230 204 230 Cr 350 860 420 310 4 190 860 190 380 770 860 1 380 1 060 880 870 771 620 Ni 960 1 660 2 330 490 2 530 1 230 760 1 000 1 140 1 380 1 430 1 110 1 320 1 290 1 225 1 120 Cu 5 280 14 400 8 010 2 630 14 400 6 170 6 550 6 160 5 550 8 110 7 870 5 120 5 960 7 730 6 498 6 910 Zn 18 900 37 500 44 500 10 100 71 900 27 200 27 200 32 500 21 650 29 200 37 600 24 000 24 700 22 500 24 889 27 900 Mo 554 2 260 1 010 300 7 460 2 480 2 340 2 070 2 016 3 010 4 210 2 220 2 420 4 310 4 360 2 750 Cd 19 21 80 11 125 55 24 43 41 48 43 42 62 54 54 53 Pb 254 242 230 110 830 290 140 150 300 210 200 250 180 120 180 220 Hg 15 15 15 12 20 17 16 26 17 18 17 78 17 17 11 18 VŠCHT PRAHA 5

Tabulka VI: Obsah stopových prvků v jablkách (µg/kg) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety HOR 808 JEN 830 KNE 825 KNE 826 NEB 816 NEB 817 PKO 801 PKO 802 8 KON min. max. 2018 V < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 < 5 Cr < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 Ni < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 Cu 280 220 200 340 260 330 450 280 330 200 450 280 Zn 150 170 180 270 120 140 250 120 140 120 270 160 Mo < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 Cd < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 10 < 1 < 1 < 10 < 1 Pb < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 Hg < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 pokračování pokrač. 2017. 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 V 5 12 12 12 20 16 21 15 17,5 7 Cr < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 Ni < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 55 < 50 60 Cu 270 330 330 330 310 340 260 380 300 290 Zn 220 175 175 175 180 150 150 200 190 180 Mo < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 Cd < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 10 < 1 Pb < 10 < 10 < 10 <10 <10 <10 <10 < 10 20 < 10 Hg < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 <1 < 1 < 1 < 5 < 1 VŠCHT PRAHA 6

Tabulka VII: Obsah stopových prvků v pšenici (µg/kg) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety. HOR 810 HOR 811 JEN 831 KNE 827 NEB 818 NEB 819 PKO 803 8 KON min. max. 2018 V < 10 < 10 < 10 10 12 < 10 12 < 10 < 10 12 11 Cr 90 60 110 140 210 90 230 <50 < 50 230 110 Ni 140 170 210 260 340 190 190 100 140 340 190 Cu 4 770 4 410 4 000 3 680 3 450 3 790 3 340 4 710 3 340 4 770 3 790 Zn 37 700 30 300 28 800 19 600 20 600 21 800 18 400 26 400 18 400 37 700 21 800 Mo 371 633 418 108 314 660 564 386 108 660 418 Cd 56 26 23 20 43 12 14 38 12 56 23 Pb < 50 < 50 < 50 <50 <50 <50 <50 <50 < 50 < 50 < 50 Hg < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 < 1 pokračování pokrač. 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 V 15 < 50 29 55 49 64 80 60 80 3 Cr < 50 < 50 145 85 290 310 370 310 205 325 Ni 70 80 140 140 160 240 130 240 280 255 Cu 3 360 3 195 2 990 2 655 2 210 3 500 3 530 3 850 2 860 4 415 Zn 18 950 21 200 16 350 15 250 15 600 19 800 22 500 20 100 17 700 16 300 Mo 220 450 589 440 670 580 620 1 360 670 920 Cd 15 24 17 22 13 19 26 27 26 25 Pb < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 8 Hg < 1 < 1 1 < 1 < 1 1 <1 < 1 1 1 VŠCHT PRAHA 7

Tabulka VIII: Obsah BTEX v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) porovnání r. 2018 s předchozími 10 lety. HOR 814 HOR 815 JEN 832 JEN 833 KNE 828 KNE 829 LKPR 834 LKPR 835 LKPR 836 LKPR 837 LKPR 838 NEB 820 NEB 821 benzen < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,31 < 0,30 1,32 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 toluen x x x x x x x x x x x x x ethyl-benzen 1,01 1,54 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 1,67 0,43 0,98 3,29 xylen 3,38 3,10 0,34 1,45 0,39 0,52 0,20 0,73 0,72 7,63 1,01 2,31 4,93 pokrač. NEB 822 NEB 823 NEB 824 PKO 805 PKO 806 BAB 841 min. max. 2018 2017 2016 2015 2014 benzen < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,3 1,32 < 0,3 < 0,6 < 0,6 < 0,6 < 0,6 toluen x x x x x x x x x 19,2 0,6 58,1 72,4 ethyl-benzen 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 0,15 3,29 0,15 0,18 < 0,15 1,41 10,1 xylen 0,24 0,20 1,03 0,59 0,20 0,24 0,20 7,63 0,72 0,34 < 0,2 7,84 57,3 pokrač. 2013 2012 2011 2010 2009 2008 benzen 1,15 < 0,6 < 0,6 < 0,6 < 0,6 < 0,6 toluen 28,9 24,2 134 65,4 47,1 37,4 ethyl-benzen 5,91 0,55 4,3 8,4 1,5 2,0 xylen 26,2 2,22 20,7 12,6 2,4 14,0 VŠCHT PRAHA 8

Obrázek 28: Obsahy PAU-8 v pšenici - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 9

Obrázek 29: Obsahy PAU-8 v jablkách - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 10

Obrázek 30: Obsahy PAU-8 v travním porostu - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 11

Obrázek 31: Obsahy kadmia v pšenici (zrno ve sklizňové zralosti) - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 12

Obrázek 32: Obsahy olova v travním porostu - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 13

Obrázek 33: Obsahy kadmia v travním porostu - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 14

Obrázek 34: Obsahy vanadu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 15

Obrázek 35: Obsahy niklu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit VŠCHT PRAHA 16