Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000-2004 Počet příjezdů Rok 2000 2001 2002 2003 2004 Hosté celkem 10 848 716 10 765 987 9 609 645 11 346 482 12 219 689 v tom: cizinci 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 075 756 6 061 225 Pramen: ČSÚ Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Kraj Počet Počet Průměrná podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hl. m. Praha 3 470 279 57,3 % 9 796 723 51,6 % 3,8 Středočeský 268 155 4,4 % 709 062 3,7 % 3,6 Jihočeský 317 742 5,2 % 843 056 4,4 % 3,7 Plzeňský 170 586 2,8 % 499 654 2,6 % 3,9 Karlovarský 386 971 6,4 % 2 534 763 13,4 % 7,6 Ústecký 148 441 2,4 % 534 299 2,8 % 4,6 Liberecký 250 575 4,1 % 998 690 5,3 % 5,0 Královéhradecký 298 128 4,9 % 1 160 877 6,1 % 4,9 Pardubický 53 018 0,9 % 183 942 1,0 % 4,5 Vysočina 64 194 1,1 % 191 351 1,0 % 4,0 Jihomoravský 345 930 5,7 % 653 748 3,4 % 2,9 Olomoucký 97 405 1,6 % 270 710 1,4 % 3,8 Zlínský 81 608 1,3 % 315 815 1,7 % 4,9 Moravskoslezský 108 193 1,8 % 287 772 1,5 % 3,7 Česká republika 6 061 225 100,0 % 18 980 462 100,0 % 4,1 Pramen: ČSÚ Enterprise plc, s. r. o. Strana 1 (celkem 66)
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů - 2004 0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský cizinci celkem Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd. Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí. Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Země Počet Počet Průměrná podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem 108 193 287 772 3,7 z toho: Slovensko 21 663 20,0 % 57 653 20,0 % 3,7 Polsko 20 139 18,6 % 47 823 16,6 % 3,4 Německo 16 967 15,7 % 48 473 16,8 % 3,9 Rakousko 4 123 3,8 % 8 870 3,1 % 3,2 Itálie 3 979 3,7 % 8 973 3,1 % 3,3 Velká Británie 3 663 3,4 % 7 912 2,7 % 3,2 Litva 2 616 2,4 % 3 647 1,3 % 2,4 Rusko 2 556 2,4 % 6 892 2,4 % 3,7 Švédsko 2 413 2,2 % 8 948 3,1 % 4,7 USA 2 076 1,9 % 6 388 2,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.v tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD. Enterprise plc, s. r. o. Strana 2 (celkem 66)
Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR - 2003 Země USD na osobu a den Japonsko 147 Rusko 144 Izrael 131 Dánsko 125 Belgie 120 Velká Británie 114 Španělsko 111 USA 103 Kanada 92 Rakousko 86 Itálie 86 Nizozemí 85 Francie 80 Německo 76 Švýcarsko 72 Polsko 68 Slovensko 28 Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004 Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR. Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 Kraj počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 3,8 3,8 Středočeský 854 987 268 155 2 606 761 709 062 4,0 3,6 Jihočeský 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 4,4 3,7 Plzeňský 519 024 170 586 1 673 475 499 654 4,2 3,9 Karlovarský 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 7,7 7,6 Ústecký 355 225 148 441 1 282 531 534 299 4,6 4,6 Liberecký 752 473 250 575 2 801 647 998 690 4,7 5,0 Královéhradecký 951 492 298 128 3 809 230 1 160 877 5,0 4,9 Pardubický 338 687 53 018 1 185 015 183 942 4,5 4,5 Vysočina 399 005 64 194 1 229 548 191 351 4,1 4,0 Jihomoravský 1 014 514 345 930 2 213 052 653 748 3,2 2,9 Olomoucký 417 663 97 405 1 767 957 270 710 5,2 3,8 Zlínský 522 355 81 608 1 964 446 315 815 4,8 4,9 Moravskoslezský 597 136 108 193 2 118 693 287 772 4,5 3,7 Česká republika 12 219 689 6 061 225 40 780 708 18 980 462 4,3 4,1 Pramen: ČSÚ V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší. Enterprise plc, s. r. o. Strana 3 (celkem 66)
Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 2000 2001 2002 2003 2004 Podíl na ČR v % 2004 Ø délka pobytu 2004 Hosté celkem v MSK 635 289 618 617 611 407 664 836 597 136 4,89 4,5 v tom: cizinci 200 946 170 007 133 227 119 226 108 193 1,79 3,7 Hosté celkem v OK 398 120 370 964 381 603 448 151 417 663 3,42 5,2 v tom: cizinci 106 295 106 269 112 316 106 935 97 405 1,61 3,8 Hosté celkem v ZK 469 286 423 306 435 148 514 594 522 355 4,27 4,8 v tom: cizinci 141 283 110 428 88 189 74 958 81 608 1,35 4,9 Pramen: ČSÚ Podrobněji viz příloha č. 1 Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK 220 000 200 000 180 000 Počet příjezdů 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 2000 2001 2002 2003 2004 Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině. Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů k 31.12.2004 Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet lůžek na 100 km 2 Průměrná cena za ubytování (v Kč) Hlavní město Praha 601 31 529 69 242 13 988 995 Středočeský kraj 571 11 067 30 381 276 339 Jihočeský kraj 1 026 17 532 52 423 521 261 Plzeňský kraj 432 7 681 21 957 290 268 Karlovarský kraj 440 12 935 27 062 817 529 Ústecký kraj 416 7 693 20 464 384 295 Liberecký kraj 963 13 650 41 118 1 300 226 Královéhradecký kraj 1 012 16 056 45 482 956 245 Pardubický kraj 295 5 420 15 368 340 234 Vysočina 364 6 301 18 946 274 237 Jihomoravský kraj 485 11 816 29 904 423 308 Olomoucký kraj 355 7 083 18 892 366 260 Enterprise plc, s. r. o. Strana 4 (celkem 66)
Zlínský kraj 371 7 969 21 405 540 263 Moravskoslezský kraj 508 10 077 26 903 486 251 Region SMaS 890 16 875 46 741 536 278 Celkem ČR 7 839 166 809 439 547 557 334 Pramen: ČSÚ Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS k 31.12.2004 Okres* Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet lůžek na 100 km 2 Průměrná cena za ubytování (v Kč) Bruntál 168 2 346 7 301 441 213 Frýdek-Místek 166 2 852 8 522 669 187 Jeseník 112 1 934 5 372 747 208 Karviná 25 1 059 2 028 584 362 Nový Jičín 63 1 584 4 026 439 286 Opava 50 879 2 443 217 305 Ostrava-město 36 1 357 2 583 1 207 515 Šumperk 121 2 125 6 204 471 218 Vsetín 149 2 739 8 262 723 210 Region SMaS 890 16 875 46 741 536 278 Česká republika 7 839 166 809 439 547 557 334 Podíl SMaS/ČR 11,4% 10,1% 10,6% nižší nižší Pramen: ČSÚ Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004) Kraj Hotely a podobná Kempy Chatové osady a Ostatní hromadná Celkem ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha 54 208 571 1 151 13 312 69 242 Středočeský 14 236 2 645 4 966 8 534 30 381 Jihočeský 18 224 4 603 9 040 20 556 52 423 Plzeňský 9 763 2 610 4 055 5 529 21 957 Karlovarský 16 620 1 012 1 273 8 157 27 062 Ústecký 10 189 2 220 3 135 4 920 20 464 Liberecký 21 672 1 386 7 692 10 368 41 118 Královéhradecký 23 383 2 832 6 159 13 108 45 482 Pardubický 6 369 1 345 3 154 4 500 15 368 Vysočina 7 175 946 3 667 7 158 18 946 Jihomoravský 15 759 2 763 4 820 6 562 29 904 Olomoucký 8 347 810 3 195 6 540 18 892 Zlínský 11 465 1 785 2 838 5 317 21 405 Moravskoslezský 14 648 841 4 267 7 147 26 903 podíl 54,4% 3,1% 15,9% 26,6% 100,0% Česká republika 232 058 26 369 59 412 121 708 439 547 Podíl MSK/ČR 6,3% 3,2% 7,2% 5,9% 6,1% Pramen: ČSÚ Enterprise plc, s. r. o. Strana 5 (celkem 66)
Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k 31.12.2004 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hotely a podobná ubyt. zařízení Kempy Chatové osady a turist. ubyt. Ostatní hromadná ubyt. zařízení Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7 Česká republika 37,0 44,1 Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek Enterprise plc, s. r. o. Strana 6 (celkem 66)
Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů - 2004 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 65% Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Využití lůžek Využití pokojů 1.1 Podmínky pro turistiku 1.1.1 Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Kraj Délka v km k 1.1.2001 k 1.1.2005 Středočeský + Praha 5 672 5 675 Jihočeský 4 971 5 212 Plzeňský 3 809 4 026 Karlovarský 1 305 1 328 Ústecký 2 312 2 495 Liberecký 2 194 2 607 Královéhradecký 3 410 3 103 Pardubický 1 927 1 976 Enterprise plc, s. r. o. Strana 7 (celkem 66)
Vysočina 2 716 2 787 Jihomoravský 2 606 3 021 Olomoucký 2 407 2 589 Zlínský 1 930 2 045 Moravskoslezský 2 777 2 932 Region SMaS 5 012 5 618 Česká republika 38 036 39 796 Podíl REG./ČR 13,18% 14,12% Pramen: KČT Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Okres Délka v km k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 738 807 Frýdek Místek 800 454 Jeseník + Šumperk 1 415 1 893 Karviná 185 451 Nový Jičín 434 417 Opava 434 454 Ostrava 186 312 Vsetín 820 830 Region SMaS 5 012 5 618 Počet směrovek 7 576 4 341 Počet nástěnných map 234 248 Pramen: KČT 1.1.2 Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR). Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky 7.6.2004 schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (www.cyklostrategie.cz). Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č...." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník). Enterprise plc, s. r. o. Strana 8 (celkem 66)
Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení. I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 II. třídy - dvoumístné označení (např. 47) III. třídy - třímístné označení (např. 471) IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047) V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů k 1.1.2001 Region Délka v km Hustota km tras/km 2 Středočeský 604 0,052 Jihočeský 1 773 0,104 Západočeský 1 318 0,121 Severočeský 562 0,066 Východočeský 1 041 0,112 Jihomoravský 3 448 0,313 Severomoravský 3 137 0,293 Region SMaS 2 348 0,269 Česká republika 11 883 0,151 Podíl regionu SMaS / ČR 19,80% vyšší Pramen: KČT Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 Kraj Délka v km Hustota km tras/km 2 Středočeský + Praha 2 360 0,205 Jihočeský 4 079 0,406 Plzeňský 1 767 0,234 Karlovarský 721 0,218 Ústecký 1 020 0,191 Liberecký 1 522 0,481 Královéhradecký 1 347 0,283 Pardubický 2 966 0,656 Vysočina 2 042 0,295 Jihomoravský 2 102 0,298 Olomoucký 1 869 0,362 Zlínský 1 454 0,367 Moravskoslezský 2 372 0,429 Region SMaS 3 522 0,414 Česká republika 25 621 0,325 Podíl REG./ČR 13,75% vyšší Pramen: KČT Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Okres Délka v km Hustota (km tras/km 2 ) k 1.1.2001 k 1.1.2005 k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 461 695 0,278 0,419 Frýdek Místek 575 775 0,452 0,609 Jeseník + Šumperk 368 740 0,181 0,364 Karviná 82 99 0,236 0,285 Enterprise plc, s. r. o. Strana 9 (celkem 66)
Nový Jičín 219 316 0,239 0,344 Opava 292 460 0,255 0,409 Vsetín 351 437 0,307 0,382 Region SMaS 2 348 3 522 0,269 0,414 Pramen: KČT Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem km km km 5 Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. B. St. Jičín Ostrava Hlučín Hať (CZ/PL) 244 6 250 46 Sudoměřice n.mor.(cz/sk) Strážnice Velká n.vel. Žitková Vizovice Vsetín Ostravice Český Těšín 235 0 235 (CZ/PL) 51 Olomouc Litovel Mohelnice Bludov Hanušovice 84 0 84 52 Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice 33 0 33 53 Hanušovice Jeseník Písečná 43 0 43 54 Písečná Mikulovice (CZ/PL) 9 0 9 55 Úvalno (CZ/PL) Krnov Město Albrechtice Heřmanovice Jeseník 65 0 65 56 Bohumín (CZ/PL) Havířov Střítež Jablunkov Bukovec (CZ/PL) 88 0 88 CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy Trasa Odbočky Celkem km km km 461 Ostravice - Bílá (CZ/SK) 22 0 22 471 Otrokovice Zlín Vizovice 29 0 29 472 Vsetín - Velké Karlovice Martiňák 51 0 51 501 Vsetín Krásno Valašské Meziříčí Palačov 31 0 31 502 Starý Jičín Štramberk Sklenov, rozc. 25 0 25 503 Starý Jičín - Kružberk Hořejší Kunčice Horní Benešov Krnov 86 0 86 551 Kružberk, přehr. Hradec n. Mor. - Opava 41 0 41 553 Drakov Vrbno p. Prad. Karlova Studánka Rýmařov 29 0 29 561 Bukovec Mosty u J. Šance (CZ/SK) 18 0 18 CELKEM: 332 km Pramen: Cykloserver Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6003 Olešná Baška Staříč Olešná FM 38 38 6004 Olešná Frýdlant n.o. Olešná FM 36 36 6005 Frýdek-Místek Žermanice Frýdek-Místek FM 45 48 6006 Olešná Hukvaldy Brušperk Olešná FM 39 39 6007 Frýdlant n.o. Kunčice n.o. - Frýdlant n.o. FM 25 25 6008 Frýdlant n.o. Tichá Kozlovice Frýdlant N.O. FM 30 30 6011 Bartošovice, rozc. Studénka Bílovec Polanka n.o. NJ 30 30 6012 Val. Meziříčí Rožnov p.r. VS 21,5 21,5 6013 Rožnov p.r. Soláň Třeštík VS 32 32 6014 Rožnov p.r. Hutisko-Solanec Čarták VS 14 14 6015 Horní Bečva Martiňák Benešky Horní Bečva VS 17 17 6016 Rožnov p.r. Frenštát p. Tř. Pustevny VS 52 52 Enterprise plc, s. r. o. Strana 10 (celkem 66)
Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6018 Jarcová Velká Lhota Jablůnka Lazy Mikulůvka VS 44 44 6020 Pět okruhů u kempu Machůzky (23 + 21,5 + 17 + 20,5 + 30 km) VS 112 112 6029 Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. Prad. BR 40 40 6032 Uničov Troubelice Nová Hradečná Oskava Rabštejn OL 28 28 6039 Kopřivnice Příbor Skotnice Nová Horka NJ 17 17 6041 Bílá Voda (CZ/PL) Javorník Vidnava JE 25 25 6042 Žulová Bernartice (CZ/PL) JE 13 13 6043 Žulová Javorník Bílý potok (CZ/PL) JE 21 21 6044 Bílá Voda (CZ/PL) Javorník Hraničky JE 37 37 6045 H. Heřmanice Hraničky Dolní Fořt JE 24 24 6047 Vidnava Černá Voda JE 9 9 6050 Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka SU 9 9 6053 Haukovice Rešov Sovinec Rešov - Jiříkov, rozc. OL 34 34 6054 Chlebíčov Bolatice Bělá OP 25 25 6055 Raduň Chvalíkovice Branka u Opavy - Kravaře - Kobeřice OP 13 13 6063 Petřvald Šenov Šimška Sedliště FM 14 14 6064 Havířov Šimška Horní Datyně Vratimov FM 13 13 6065 Paskov Sedliště Horní Bludovice FM 13 13 6066 Řepiště Vratimov Horní Datyně FM 5 5 6067 Bílý Potok Pásmo Orlíka Pod Orlíkem BR 7,5 7,5 6068 AC Vrbno p.p. Sedlová bouda CT č. 6029 BR 9,5 9,5 6069 Mnichov, rozc. Vrbno p.p.- Anenský vrch Suchá Rudná BR 10 10 6070 Bruntál - Široká Niva Karlovice Vrbno p.p. BR 33 33 6071 Zlaté Hory Rejvíz JE 9 9 6072 Heřmanovice Zlaté Hory CZ/PL) JE 13 13 6073 M. Morávka Světlá Hora Široká Niva - Milotice n.o. - Skrochonice BR 44 44 6074 Vidly Lysý vrch Pod Orlíkem Č. Opava, most BR 24,5 24,5 6075 Hvězda Ovčárna Praděd, rozc. Petrovka Červ. Sedlo BR 18,5 18,5 6076 Rudná p.pr. Malá Hvězda Karlovice Holčovice BR 34,5 34,5 6077 M. Morávka Mravencovka Janovice Rýmařov BR 20,5 20,5 6078 Kunín Suchdol n.o. Fulnek Skřípov Opava, Kylešovice OP 40 40 6079 Fulnek Mor. Vlkovice Vítovka Loučky NJ 11 11 6080 Jablunkov Studeničný Mosty u J. FM 10 10 6081 Bocanovice Mosty u J. FM 10,5 10,5 6082 Dolní Lomná Babí vrch Kozubová Košařiska FM 24 24 6083 Komorní Lhotka Kalužný, rozc. Podgrúň FM 26 26 6084 Pod Beskydem Skalka Tetřev Pod Beskydem FM 10 10 6085 Horní Líštná (CZ/PL) Třinec Bystřice Košařiska FM 16 16 6086 Pláňava Pod Stožcem Nýdek Vedryně FM 36 36 6087 Bystřice Nýdek FM 5 5 6088 Na Pasekách Hrádek ve Sl. Filipka FM 8 8 6089 Ropice Hnojník Komorní Lhotka FM 13 13 6090 Český Těšín Koňákov Dolní Domaslavice FM 10 10 6091 Šilhéřovice Bohuslavice Bolatice OP 19 19 6092 Píšť (CZ/PL) Chuchelná Opava OP 25 25 6093 Šilhéřovice (CZ/PL) Darkovičky Kozmice OP 13 13 6094 Píšť Vřesina Darkovičky OP 7 7 6095 Chuchelná Závada Kozmice OP 12 12 6096 Chuchelná (CZ/PL) Bohuslavice Kozmice OP 10 10 6097 Dolní Marklovice (CZ/PL) Karviná Albrechtice KA 18 18 6098 Pacalůvka Havířov Šumbark KA 9 9 Enterprise plc, s. r. o. Strana 11 (celkem 66)
Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6099 Žermanice - Horní Bludovice KA 3 3 6100 Dolní Těrlicko Chotěbuz Albrechtice KA 12 12 6101 Dolní Lomná Lačnov Horní Lomná FM 11 11 6109 Starý Bohumín Antošovice KA 4 4 6110 Karviná Karviná, Ráj (CZ/PL) KA 3 3 6112 Tetřev Bílý Kříž Visalaje FM 17 17 6113 Ostravice Ježánky Úspolka Morávka Raškovice FM 32 32 6114 Nedvězí, rozc. Šumperk Staré Město Kladské sedlo (CZ/PL) SU 66 66 6116 Město Albrechtice Bohušov Osoblaha (CZ/PL) OP 25 25 6125 Dolní Domaslavice Horní Tošanovice FM 5 5 6126 Opava - Piliszcz (CZ/PL) OP 6 6 6131 Suchdol n.o. Nový Dvůr NJ 15 15 6132 Vítkov Podhradí Lhotka Vítkov OP 9 9 6133 Vítkov Čermná OP 7 7 6134 Příbor, Klokočov Trnávka St. Ves, rozc. NJ 10 10 6135 Brušperk Stará Ves Košatka NJ 8 8 6136 Skotnice Petřvald Petřvaldík NJ 8 8 6139 Teplice n.b. Hranice n.m. Olšovec Odry NJ 28 28 6140 Raduň - Pustá Polom OP 7 7 6141 Hradec N. Mor. Pustá Polom OP 15 15 6142 Nová Ves, rozc. D. Moravice Břidličná Leskovec n.mor. BR 40 40 6143 Skřítek Janovice Horní Město BR 15 15 6144 Jiříkov Arnoltice Mor. Beroun Guntramovice, rozc. BR 31 31 6145 Stránské Huzová Dalov BR 15 15 6146 Břidličná Rýžoviště Křišťanovice Dvorce BR 22 22 6148 Nová Pláň Mor. Beroun Domašov n.b. BR 25 25 6149 Roudno Křišťanovice St. Libavá Domašov n.b. BR 23 23 6150 Smilovice Řeka Třinec FM 5 5 6151 Oldřichovice Sosna FM 6 6 6152 Dětřichov n.b. Křišťanovice Bílčice BR 16 16 6153 Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) OP 7 7 6154 Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský kříž SU 15 15 6155 Kouty n.d. - Kamenné chaty - Loučná n.d. - Tři kameny - Kouty n.d. SU 49 57,5 6156 Přemyslov, rozc. - Loučná n.d. - Kouty n.d. SU 14,5 14,5 6157 Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka SU 20,5 26 6158 Tetřeví chata - U Obrázku SU 7 7 6159 Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno OP 28 28 6160 Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice BR 32 32 6161 Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. BR 39 39 6162 Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.mor. BR 24 24 6163 Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice FM 5 5 6164 Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice - Holasovice OP 29 29 6165 Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno BR 13 13 6166 Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr OP 15 15 6167 Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec OP 15 15 6168 Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky OP 5 5 6174 Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky FM 20 23 6175 Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého stezka) NJ 13 13 6176 Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka FM 9 9 6177 V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka FM 11 11 Enterprise plc, s. r. o. Strana 12 (celkem 66)
Číslo Průběh trasy ZO Trasa Celkem km km 6178 Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka FM 12 12 6180 Bílá - Samčanka FM 4,5 6 6181 Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá FM 18 18 6182 Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý FM 11 13,5 6183 Pod Klínem - Maxova nádrž FM 2 2 6184 Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna VS 7,5 7,5 6185 Hlučín - Bobrovník - Lhotka OP 6 6 CELKEM: 2377 km Pramen: Cykloserver Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány: Jantarová stezka (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať Ostrava Prostějov Brno Vídeň (303 km) Moravská stezka Jeseník Olomouc Bratislava (273 km) Severní příhraniční cyklotrasa Těšínsko Opavsko Bruntálsko Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov Morava Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa Po stopách hutnictví o délce 62 km. Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Enterprise plc, s. r. o. Strana 13 (celkem 66)
Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté. 1.1.3 Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván. V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně. Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost). Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Řeka Úsek Obtížnost Říční Typ WW km lodě Sjízdnost Bečva celá: soutok Bečev - ústí do Moravy ZWC 61,2-0 otevřené celoročně Morava dolní: ústí Desné - Olomouc ZWC 301-237 otevřené celoročně Odra dolní: Suchdol - státní hranice ZWC 65,5-0 otevřené celoročně Olše střední: Bystříce - Dětmarovice ZWC 55,5-15,6 na jaře nebo po dolní: Dětmarovice - ústí do otevřené ZWB 15,6 deštích Odry Opava dolní: Krnov - ústí do Odry ZWC 74-0 otevřené od Opavy celoročně Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry ZWC 24,9-0 otevřené za mírně zvýšených stavů Pramen: Raftserver Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Obtížnost Typ lodě Říční Řeka Úsek WW km horní: Domašov - Jeseník II (III-) 26.0-18.2 raft,kajak Bělá dolní: Jeseník - hranice s Polskem I (II) 18.2. - 0 otevřené Branná celý: Branná - ústí do Moravy I - II 12,7-0 raft,kajak Desná Lučina Morava horní: Kouty - Vikýřovice II 31,0-13,8 raft,kajak dolní: Vikýřovice - ústí do Moravy I-ZWC 13,8-0 otevřené celý: přehrada Žermanice - ústí do Ostravice I 24,3-0 otevřené horní: chata Vilemínka - Velká raft, III - IV 352-344 Morava kajak Sjízdnost na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích Enterprise plc, s. r. o. Strana 14 (celkem 66)
Moravice Odra horní: Velká Morava - Hanušovice III- 344-328 horní: Hanušovice - ústí Desné I 328-301 horní: ústí Kotelský potok - M. Šťahle II 100-85,4 uzavřené dolní: hráz Kružberk - ústí do Opavy I 45,2-0 otevřené horní: ústí Budišovky - Heřmánky II 98,1-90,5 uzavřené Olše horní: Jablunkov - Bystřice II 64,6-55,5 raft,kajak Opava horní: Vrbno - Krnov II - I 111,7-74 raft,kajak Opavice Ostravice Rožnovská Bečva Vsetínská Bečva Pramen: Raftserver horní: Spálené - Město Albrechtice II 26,8-14,8 raft,kajak dolní: Město Albrechtice - ústí do Opavy I - ZW 14,8-0 otevřené horní: hráz přehrady Šance - ústí Morávky II (IV) 45-24,9 raft,kajak horní: Horní Bečva - Prostřední Bečva II (III-) 29,3-24,6 raft,kajak dolní: Prostřední Bečva-soutok I 24,6-0 otevřené horní: Leskové Velké Karlovice II (III-) 53,7-47,4 raft,kajak střední: Velké Karlovice - II 47,4-39,6 Hrozenkov otevřené dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I 39,6-12,2 na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem. 1.1.4 Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj. Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.). Enterprise plc, s. r. o. Strana 15 (celkem 66)
Greenway Krakov Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností. Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt. Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov Morava Vídeň v regionu SMaS Etapa Celková délka trasy v km Výchozí místo A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS Okres Název naučné stezky km poč. zast. Zaměření Bílá Opava (K. Studánka chata lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské 3 6 Barborka) hodnoty Velká kotlina (Karlov Ovčárna) 11 7 botanika, zoologie, geologie Naučné stezky Osoblažsko BR chráněné druhy rostlin a živočichů, Staré Hliniště 1 10 sukcesí stádia biotopů Cvilín 4 11 lesnictví, příroda, ekologie Krnovský rekreační okruh 24 0 turistika Branná Pasák 12,5 14 flóra, fauna, geologie, geomorfologie Lesní ekostezka Švagov 4,5 12 příroda, ekologie (2 trasy) SU ohrožené druhy flory a fauny, vznik Červenohorské sedlo - Šerák - 9 8 vrchovišť, největší půdní sesuvy v Ramzová Jeseníkách Sobotín - Maršíkov 12 6 významné mineralogické lokality Hornická naučná stezka 16 12 hornictví, historie, geologie Rejvíz (NPR Rejvíz) 3 5 mechová jezírka, rašeliniště JE Naučná stezka Vincenze trasa nad jesenickými lázněmi, kolem 7,5 9 Priessnitze pramenů, (plánované otevření 8.10.2005) FM Horní Domaslavice Mionší 7 10 přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření (Ostravice) Šance Lysá hora 7,5 7 v lese Jahodná 4 12 přírodovědná Halamova stezka 20 12 přírodovědná Frýdecký les 3,5 10 fauna a flóra příměstského lesa Kamenec 2 7 přírodovědná Šenov 1,5 6 (7) přírodovědná a historická Enterprise plc, s. r. o. Strana 16 (celkem 66)
Okres Název naučné stezky km poč. zast. Zaměření (9,8) Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska 20 10 historicko přírodovědná KI Mokřady Těrlicka 2,5 10 flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, Stříbrný chodník (obec Odry) 7,5 13 ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, Lašská 16,1 19 mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie NJ Jeskyně Šipka Štramberk Skalky 5 11 geologie, botanika, archeologie, historie, paleontologie; městská památková rezervace Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky 16 20 kulturně historicko přírodovědná Vlastivědná stezka Fr. Palackého 11,5 21 vlastivědné a přírodovědné Kotvice (Studénka) 3 10 přírodovědná Zámecká naučná stezka v 5 10 přírodovědná, historická Bartošovicích Proskovické louky 1,7 přírodovědná OV Landek 9 historicko - přírodovědná Bolatice - Borová 6 přírodovědná Hanuše - Hradec nad Moravicí 4,5 7 botanika, zoologie, historie OP VS Hvozdnice 4,5 11 botanika, zoologie, geologie Mariánské louky Hradec n. M. 1,9 přírodovědná Moravice (Radkov Vikštejn) 1,5 6 botanika, zoologie, ekologie, historie Břidlicová stezka (Budišov n. B.) 33 12 geologie, historie těžby břidlice Hradisko (z Rožnova p. R.) 16 11 kulturně historicko přírodovědná Javorníky (Bumbálka Kohútka) 23 6 historicko přírodovědná Radegast 9 10 Pustevny Radegast; kulturně historicko přírodovědná Vařákovy paseky 16 15 historicko - přírodovědná NS Jana Karafiáta 14 16 historicko - přírodovědná Klenov 7 10 historicko - přírodovědná Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info Léto 2005 Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné. 1.2 Turistické a sportovní atraktivity v regionu 1.2.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Hrady Bruntál Raduň Hukvaldy Frýdek Studénka Slezskoostravský hrad Fryštát v Karviné Úsov Sovinec Enterprise plc, s. r. o. Strana 17 (celkem 66)
Hradec nad Moravicí Velké Losiny Starý Jičín Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Štramberská Trúba Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín Pramen: vlastní šetření Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších). Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste. V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk Trúba. Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě. 1.2.2 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice. Enterprise plc, s. r. o. Strana 18 (celkem 66)
Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Kraj Památkově chráněné Památkově chráněné Národní kulturní objekty objekty na 100 km 2 památky Hl. m. Praha 2 091 422,4 37 Středočeský 4 285 38,9 23 Jihočeský 5 479 54,5 25 Plzeňský 3 199 42,3 14 Karlovarský 1 376 41,5 2 Ústecký 3 503 65,7 12 Liberecký 2 230 70,5 7 Královéhradecký 2 970 62,4 11 Pardubický 2 075 45,9 6 Vysočina 3 061 44,2 9 Jihomoravský 4 175 59,1 20 Olomoucký 2 225 43,1 10 Zlínský 1 433 36,2 9 Moravskoslezský 2 005 36,2 11 Region SMaS 2 832 32,5 16 Česká republika 40 107 50,9 196 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší 8,2 % Pramen: Národní památkový ústav Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů Kraj Městské památkové rezervace Vesnické památkové rezervace Městské památkové zóny Vesnické památkové zóny Archeologické památkové rezervace Hl. m. Praha 1 2 10 7 0 Středočeský 2 10 34 26 3 Jihočeský 7 16 25 55 1 Plzeňský 3 5 21 44 0 Karlovarský 3 2 11 8 1 Ústecký 5 3 17 13 1 Liberecký 0 8 15 10 0 Královéhradecký 4 2 20 13 0 Pardubický 3 1 19 3 1 Vysočina 3 3 23 5 0 Jihomoravský 3 3 11 9 2 Olomoucký 2 1 15 9 0 Zlínský 1 3 14 3 0 Moravskoslezský 3 2 18 6 1 Region SMaS 3 2 27 14 1 Česká republika 40 61 253 211 10 Pramen: Národní památkový ústav Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Datum prohlášení Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) Fulnek 1962 Památník Rudé armády Ostrava 1978 Rodný dům Františka Palackého Hodslavice 1978 Památník partyzánského hnutí Noční přechod Morávka 1978 Památník obětem nacistického teroru Havířov-Životice 1989 Areál Pusteven Prostřední Bečva 1995 Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm 1995 Zámek Velké Losiny 1995 Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava 1995 Kaple sv. Kříže Opava 1995 Enterprise plc, s. r. o. Strana 19 (celkem 66)
Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava 1995 Papírna Velké Losiny 2001 Zámek Hradec nad Moravicí 2001 Zámek Jánský Vrch - Javorník 2001 Zámek Bruntál 2001 Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava 2002 Pramen: Národní památkový ústav Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Okres Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené objekty objekty na 100 km 2 k ochraně Bruntál 437 26,4 12 Frýdek Místek 318 25,0 20 Jeseník 174 24,2 4 Karviná 116 33,4 18 Nový Jičín 526 57,3 12 Opava 340 30,2 17 Ostrava 268 125,2 95 Šumperk 407 30,9 5 Vsetín 246 21,5 2 Region SMaS 2 832 32,5 185 Česká republika 40 107 50,9 1 444 Pramen: Národní památkový ústav Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů Okres kostel kaple boží muka socha kříž zvonice klášter ostatní celkem Bruntál 75 18 3 28 8 3 2 11 148 Frýdek Místek 42 17 3 32 16-1 7 118 Jeseník 28 7 8 14 3-1 5 66 Karviná 20 9 1 16 6 - - 3 55 Nový Jičín 51 19 6 43 23 4 2 7 155 Opava 49 37 8 16 8 4 6 6 134 Ostrava 12 3-4 4 - - 4 27 Šumperk 46 27 29 68 21 4 1 8 204 Vsetín 37 9 5 14 17 9 1 8 100 Region SMaS 360 146 63 235 106 24 14 59 1 007 Pramen: Národní památkový ústav Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů Okres venkovská rychta, fojtství mlýn usedlost/dům dvůr ostatní celkem Bruntál 120-3 3-126 Frýdek Místek 35 2 2-2 41 Jeseník 8 1 - - - 9 Karviná 2 - - 2-4 Nový Jičín 104 3 7 1 2 117 Opava 23 2 4 1 22 52 Ostrava - - - - 1 1 Šumperk 52 1 1 4 4 62 Enterprise plc, s. r. o. Strana 20 (celkem 66)
Vsetín 29 3 1 1 3 37 Region SMaS 373 12 18 12 34 449 Pramen: Národní památkový ústav Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky ostatní památky Bruntál 14 14 135 Frýdek Místek 2 7 150 Jeseník 5 5 89 Karviná 1 8 48 Nový Jičín 3 12 239 Opava 8 21 125 Ostrava 1 4 235 Šumperk 10 11 120 Vsetín 2 9 98 Region SMaS 46 91 1 239 Pramen: Národní památkový ústav Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS Oblast Atraktivita Jeseníky Opavské Slezsko Ostravsko Bruntál renesanční zámek (NKP) Karlovice budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseník gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa Hradec nad Moravicí empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku vrcholně barokní zámek Raduň renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál vodní náhon žimrovické papírny Lipina vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst Enterprise plc, s. r. o. Strana 21 (celkem 66)
Oblast Atraktivita Těšínské Slezsko Poodří Beskydy- Valašsko Pramen: vlastní šetření Fryštát empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné Fryštátu Karviná šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek renesanční zámek Hukvaldy zřícenina gotického hradu Nový Jičín renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice expozice valašské lidové kultury Vsetín barokní zámek, pseudorenesančně upravený Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná národopisný areál Matice Slezské Hrčava Trojmezí Mosty u Jablunkova Horská vozíková dráha 1.2.3 Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. golfová turistika. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název Počet jamek Délka hřiště (v m) Zimní provoz Ropice Golf Course 9 (2006 - dostavba 18 Golf Club Čeladná 2 x 18 černá: 3 074 bílá: 2 916 žlutá: 2 732 modrá: 2 589 červená: 2 409 1. hřiště bílá: 6 392 žlutá: 5 948 modrá: 5 584 červená: 5 026 2. hřiště bílá: 6 504 žlutá 6 071 modrá: 5 670 golfový indoor, simulátor Full Swing indoor golf (driving range, putting green), simulátor Full Swing Enterprise plc, s. r. o. Strana 22 (celkem 66)