Konstrukce rezonan ního motoru

Podobné dokumenty
Návrh induktoru a vysokofrekven ního transformátoru

REZONAN NÍ MOTOR p ehled

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse III.

Rezonan ní ízení reálného elektromotoru

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí

REZONAN NÍ MOTOR polopat V

Obvodová ešení rezonan ních m ni

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse IV.

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru II

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse

Elektromechanický oscilátor

Návrh rezonan ního ízení jednofázového motoru

Realizace MPP regulátoru

REZONAN NÍ MOTOR polopat III

MEG jako dvoj inný blokující m ni

MEG jako blokující m ni s permanentním magnetem II.

Rezonanční elektromotor II

ep ová ochrana tranzistoru

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí III


3. Elektromagnetické pole Vlnové rovnice elektromagnetického pole 68

Model dvanáctipulzního usměrňovače

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru)

REZONAN NÍ MOTOR polopat

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Mnohem lepšá vlastnosti mç usměrňovač dvoucestnâ

REZONAN NÍ MOTOR polopat IV

REZONAN NÍ MOTOR polopat II

Návrh obvodu snubberu - praktické tipy

REZONAN NÍ MOTOR for dummies

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta

Návrh toroidního generátoru

Elektromagnetismus 163

Skripta. Školní rok : 2005/ 2006

1.7. Mechanické kmitání

Bezpohybový elektrický generátor s mezerou uprostřed

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn

Specifikace obvodu elektronického zapalování OEZ4. pro kogenera ní jednotky TEDOM

AKČNÍ ČLENY POHONY. Elektrické motory Základní vlastností elektrického motoru jsou určeny:

Laserové skenování principy

REZONAN NÍ MOTOR pro managery

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Polovodiče Polovodičové měniče

Výroba ozubených kol. Použití ozubených kol. Převody ozubenými koly a tvary ozubených kol

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

MEG jako blokující m ni s permanentním magnetem

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

UNIPOLÁRNÍ TRANZISTOR

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén

Spínaný reluktanční motor s magnety ve statoru

Fyzikální praktikum...

Autodesk Inventor 8 vysunutí

Popis zapojení a návod k osazení desky plošných spojů STN-DV2

VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU

LC oscilátory s transformátorovou vazbou

Obvodová ešení snižujícího m ni e

Vektory. Vektorové veli iny

Vydal Historický radioklub československý. Všechna práva vyhrazena.

Magnetohydrodynamický pohon

Několik způsobů měření otáček

Rezonanční elektromotor

5 ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny

DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

Proudový chránič se zásuvkou

MAGNETIC FIELD CAMERA

Střídavý proud v životě (energetika)

DYNATECH DYNAMICS & TECHNOLOGY, S.L. nebude zodpov dný za žádné poškození zp sobené nedodržením výše uvedených základních údaj.

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ

Kótování na strojnických výkresech 1.část

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady

Simulátor EZS. Popis zapojení

Test. Kategorie M. 1 Na obrázku je průběh napětí, sledovaný digitálním osciloskopem. Nalezněte v hodnotách na obrázku efektivní napětí signálu.

ELEKTRONICKÁ OBĚHOVÁ ČERPADLA PRO SOLÁRNÍ KOLEKTORY A GEOTERMÁLNÍ TOPNÉ SYSTÉMY VŠEOBECNÉ ÚDAJE

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash Vibrio

Elektrom r elektronický

Technické podmínky a návod k použití detektoru GC20R

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

NÁVRHOVÝ PROGRAM VÝMĚNÍKŮ TEPLA FIRMY SECESPOL CAIRO PŘÍRUČKA UŽIVATELE

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU

Protherm POG 19 Protherm POG 24

CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE

5 - Stanovení teoretické a experimentální hodnoty koeficientu prostupu tepla

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

Manuální, technická a elektrozručnost

DUM 06 téma: Ú elnost kótování

Transformátory ELEKTRONIKA - VOŠ. Ing. Petr BANNERT VOŠ a SPŠ Varnsdorf

13/sv. 3 (76/891/EHS)

( x ) 2 ( ) Další úlohy s kvadratickými funkcemi. Předpoklady: 2501, 2502

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Reálná čísla

Využití Pythagorovy věty III

4.5.4 Magnetická indukce

Analýza oběžného kola

Transkript:

- 1 - Konstrukce rezonan ního motoru (c) Ing. Ladislav Kopecký, kv ten 2014 Jak bylo mnohokrát uvedeno, rezonan ní motor musí mít magnetický obvod statoru vyrobený z materiálu, jenž má nízké ztráty, zejména ví ivými proudy. V tomto sm ru je ideální ferit, který je elektricky nevodivý. Pro tuto konstrukci použijeme dva základní stavební prvky: feritový hranol o rozm rech 20 x 20 x 80 mm a feritový magnet s rozm ry 20 x 40 x 5 mm. Obr. 1. Základní stavební prvky rezonan ního motoru. Rotor bude ve tvaru disku z nemagnetického a elektricky nevodivého materiálu jako je nap íklad pertinax, sklotextit nebo silon, do n hož budou vsazeny výše zmín né feritové magnety. Magnety budou rozmíst ny p i obvodu rotoru tak, aby mezery mezi magnety byly stejn velké jako je ší ka magnetu. Po et magnet v rotoru se bude lišit podle toho, kolik fází bude mít rezonan ní motor a zda preferujeme vyšší otá ky nebo kroutící moment. Konstrukci rotoru si ukážeme na p íkladu rotoru se t emi magnety, viz obr. 2. Nejd íve ur íme vzdálenost magnet od osy rotace. Ozna me délku magnetu jako x ší ku magnetu y a vzdálenost magnetu od st edu R1. Potom m žeme napsat následující vztahy: R1 = (x/2)/tg (1) Kde = 360/(4n) (2) a kde n je po et magnet v rotoru. Polom r rotoru vypo ítáme podle tohoto vzorce: Kde y je ší ka magnetu a k je zvolená konstanta. R = R1 + y + k (3) V tabulce 1 máme vypo ítány parametry rotor v závislosti na po tu magnet n. Vypo ítané polom ry R1 a R jsou pouze pro orientaci a je možné je podle pot eby zaokrouhlovat.

- 2 - Obr. 2. Konstrukce rotoru X y n k alfa Alfa rad R1 R 40 20 2 7 45 0,7853981634 20 47 40 20 3 7 30 0,5235987756 34,6410161514 61,6410161514 40 20 4 7 22,5 0,3926990817 48,2842712475 75,2842712475 40 20 5 7 18 0,3141592654 61,5536707435 88,5536707435 40 20 6 7 15 0,2617993878 74,6410161514 101,6410161514 40 20 8 7 11,25 0,1963495408 100,5467898425 127,5467898425 Tabulka 1. Parametry rotoru pro r zný po et magnet.

- 3 -

- 4 -

- 5 - Tabulka 2. Obrázky rotor s r zným po tem magnet Stator tvo í cívky rozmíst né po obvodu rotoru s jádry složenými z feritových hranol (viz obr. 1). Na dalším obrázku (obr. 3) máme p íklad dvoufázového motoru s rotorem o p ti magnetech, kde je dob e vid t, jak jsou statorové cívky rozmíst ny.

- 6 - Obr. 3. Dvoufázový motor s p ti magnety v rotoru Na obr. 4 máme nakreslený pohled z boku na statorovou cívku s C-jádrem a ást ezu rotorem s magnetem. Po et ampérzávit cívky musíme vypo ítat v závislosti na velikosti mezery, resp. na tlouš ce magnetu.

- 7 - Obr. 4. Statorová cívka s C-jádrem Nyní ud láme menší odbo ku a ekneme si n co málo ze základ teorie elektromagnetického pole a magnetických obvod, abychom byli schopni spo ítat cívku v závislosti na pr ezu magnetického obvodu a ší ce vzduchové mezery. Nejd íve probereme základní pojmy a vztahy mezi nimi. Uvažujme magnetický obvod, nap íklad takový, jaký je zobrazený na obr. 4. Tento obvod je složen z cívky, jíž protéká elektrický proud, magnetického obvodu a vzduchové mezery. Cívka protékaná proudem vybudí v magnetickém obvodu magnetický tok. Sou inu proudu tekoucího cívkou s po tem jejích závit íkáme magnetomotorické nap tí nebo magnetomotorická síla a zna íme Um nebo Fm. Jednotkou jsou Ampér-závity [Az]. Mezi magnetickým polem a magnetomotorickým nap tím platí následující vztah: kde Rm je magnetický odpor. Vztahu (4) se íká Hopkinson v zákon. = Um / Rm [Wb, Az, H -1 ] (4) Další d ležitou veli inou v magnetickém obvodu je magnetická indukce B, jejíž jednotkou je Tesla. Je to vlastn hustota magnetického toku a platí pro ni tedy následující vztah: B = / S [T, Wb, m 2 ] (5)

- 8 - Nemén d ležitou veli inou magnetického obvodu je intenzita magnetického pole H. Je to magnetomotorické nap tí na jednotku délky: H = Um / l [Az/m, Az, m] (6) Mezi intenzitou magnetického pole H a magnetickou indukcí platí tento vztah: kde je magnetická permeabilita a skládá se ze dvou ástí: B =.H [T, H/m, Az/m] (7) = 0. r (8) kde konstanta 0 = 4..10-7 H/m je permeabilita vakua a r je relativní permeabilita, která udává, kolikrát je permeabilita dané látky v tší než permeabilita vakua. Je z ejmé, že magnetická permeabilita n jak souvisí s magnetickým odporem Rm, takže si nyní odvodíme, jak spolu tyto dv veli iny souvisí. Když do vztahu (7) dosadíme za B podle (5) a za H podle (6) a (4), dostaneme následující rovnici: odkud po vykrácení a úprav dostaneme / S =.Um / l =..Rm / l Rm = l / (.S) [1/H, m, H/m, m 2 ] (9) (což je analogií se vzorcem pro elektrický odpor R =.l/s [,.m, m, m 2 ]). Mezi Fm a H platí krom (6) také tento obecný vztah: Hdl který lze názorn objasnit následujícím obrázkem F m k n k 1 H l k k N I (10) Obr. 5. Ilustrace vztahu mezi U m a H pro který konkrétn platí: Um = H 1.l 1 + H 2.l 2 = N.I = U m1 + U m2 (11)

- 9 - Ve vztahu (11) l 1 p edstavuje st ední délku silo áry magnetického obvodu a l 2 p edstavuje délku vzduchové mezery. V tom p ípad m žeme (11) na základ (7) p epsat následovn : Um = H 1.l 1 + H 2.l 2 = B.( l 1 / + l 2 / 0 ) (12) za p edpokladu, že B je konstantní v celém magnetickém obvodu. Je z ejmé, že délka vzduchové mezery má zásadní vliv na to, jak velké musí být magnetomotorické nap tí, abychom dosáhli požadovaného magnetického toku B, protože zpravidla platí, že >> 0. A zbývá nám poslední veli ina a tou je vlastní induk nost L. Podle statické definice má cívka s N závity induk nost L = N. /I (13) Jak induk nost L souvisí s magnetickým odporem Rm? To si te ukážeme. Protože pro magnetomotorické nap tí platí po dosazení do (13) za podle (4) a (9) dostaneme Odkud po úprav U m = N.I [Az, N, A] (14) L = N. /I = N.(Um/Rm)/I = N.(N.I/Rm)/I = N.(N.I..S/l)/I L = N 2 /R m = N 2..S / l [H, -, H/m, m 2, m] (15) V praxi se asto místo magnetického odporu používá magnetická vodivost A L, pro kterou platí: A L = 1/R m =.S / l [H/N 2, H/m, m 2, m] (16) Konstanta A L potom udává induk nost na jeden závit a tento parametr se objevuje mezi parametry jader pro transformátory a tlumivky. Induk nost potom vypo ítáme podle vztahu L = A L.N 2 (17) Pro naše ú ely jsou nejd ležit jší vztahy (12) a (15), p emž (12) m žeme z estetických i praktických d vod upravit takto: U m = B.(l Fe / + / 0 ) = (B/ 0 ).( l Fe / r + ) [Az, T, H/m, m, -, m] (18) kde l m je délka magnetického obvodu a je délka vzduchové mezery. Pokud l m / r <<, m žeme (16) zjednodušit následovn U m B. / 0 [Az, T, m, H/m] (19) Pro ilustraci si nyní vypo ítáme p íklad: Máme magnetický obvod podle obr. 4, kde délka magnetického obvodu je 32 cm, délka mezery je 7 mm a pr ez jádra je 8 cm 2. Máme vypo ítat

- 10 - induk nost cívky, magnetomotorické nap tí a po et závit, je-li maximální magnetická indukce 0,4T, relativní permeabilita 2000 a amplituda proudu 5A. ešení: Nejd íve vypo ítáme magnetomotorické nap tí Um podle vztahu (16): U m = (B/ 0 ).( l Fe / r + ) = 0,4/(4..10-7 ).(0,32/2000 + 0,007) = = 318310.(0,00016 + 0,007) = 2279Az Dále podle (14) vypo ítáme po et závit : N = U m /I = 2279/5 = 456z Nyní, když známe po et závit, m žeme vypo ítat induk nost. K tomu pot ebujeme znát induk nost jednoho závitu, ili magnetickou vodivost A L. Jelikož v magnetickém obvodu máme vzduchovou mezeru, musíme nejd íve vypo ítat po ástech magnetický odpor (v železe a ve vzduchové meze e zvláš ), z n hož potom pomocí (17) vypo ítáme A L : R mfe = l Fe / ( 0.µ r.s) = 0,32 / (4..10-7.2000.0,0016) = 79577,5 H -1 R = /( 0.S) =0,007 / (4..10-7.0,0016) = 3481514,4 H -1 R m = R mfe + R = 79577,5 + 3481514,4 = 3561091,9 H -1 A L = 1/R m = 1/3561091,9 = 2,8081.10-7 H = 280,81 nh L = 2,8081.10-7. 456 2 = 0,0584 H = 58,4 mh

- 11 - íklady konstrukce rezonan ního motoru Jednofázový motor Obr. 6. Jednofázový dvoupólový motor Nejjednodušší varianta jednofázového motoru je na obr. 6. Rotor - dopln ný Hallovou sondou - zárove slouží jako sníma polohy rotoru. Kdybychom použili dv statorové cívky, museli bychom snímání polohy rotoru vy ešit jinak. Na obr. 7 máme ty pólovou variantu motoru. Obr. 7. Jednofázový ty pólový motor

- 12 - Dvoufázový motor Konstrukci dvoufázového motoru s p ti magnety v rotoru jsme mohli vid t výše na obr. 3. Minimalistickou verzi dvoufázového motoru m žete vid na obr. 8 dole. V tomto p ípad nem žeme rotor použít zárove jako sníma polohy, ale musíme jej vy ešit jinak. Obr. 8. Dvoufázový motor se t emi magnety v rotoru

Trojfázový motor - 13 - Obr. 9. Trojfázový motor se ty mi magnety v rotoru

- 14 - Obr. 10. Trojfázový motor s osmi magnety v rotoru

- 15 - Elektronika pro ízení BLDC a rezonan ního motoru Sníma polohy Jako sníma polohy použijeme bu Hallovu sondu, nebo optickou závoru. Hallova sonda reaguje na magnetické pole. V našem p ípad se bude jednat o magnetické pole permanentních magnet. Ve tšin p ípad m žeme použít magnety rotoru. Na obr. 11 je blokové schéma Hallovy sondy TLE4905L. Obr. 11. Hallova sonda TLE4905L blokové schéma Optická závora se skládá ze zdroje sv tla (LED dioda) a detektoru (foto-tranzistoru). M že se jednat o kompaktní sou ástku v jednom pouzd e, obr. 12. Obr. 12. Optická závora. Pom rn široký sortiment optických závor nabízí nap íklad prodejce sou ástek GM Electronic: https://www.gme.cz/optozavory-reflexni-optocleny

Výkonové spína e - 16 - Obr. 13. Výkonový elektronický spína s diskrétními sou ástkami Výkonové spína e m žeme ešit nap íklad pomocí diskrétních sou ástek jako na obr. 13. Toto zapojení se hodí pro nízké frekvence. Tento spína je univerzální v tom smyslu, že ho lze použít bu jako horní spína, nebo jako dolní spína. Další výhodou je to, že opto len zajiš uje zpožd ní i sepnutí, aby p i m stkovém nebo p lm stkovém zapojení spína nedošlo k situaci, kdy ve stejném okamžiku vede jak horní, tak dolní spína. Obr. 14. Elektronický p epína s integrovaným budi em Na obr. 14 máme elektronický p epína s budi em IR2104. Tento obvod m žeme použít i pro vysoké frekvence spínání. Toto ešení je však dražší díky cen integrovaného budi e. Pokud nepot ebujeme rychlé spínání, což je p ípad rezonan ního ízení motor, dáme rad ji ednost zapojení podle obr. 13.

ízení - 17 - Obr. 15. ízení jednofázového BLDC motoru Na obr. 15 máme zobrazen p íklad ízení jednofázového BLDC motoru. Konektory X1 X4 jsou ipojeny k ízení výkonových spína. Nap tí VCC by m ko být dostate vysoké pro otev ení tranzistor ízeních polem (MOSFET), tj. v rozsahu 10-15V.