Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020 září 2013

1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého kraje... 4 3.1 Vymezení venkova... 4 3.2 Socioekonomická situace... 4 4 Zhodnocení možností obnovy a rozvoje venkova... 8 4.1 Programy podpory EU... 8 4.2 Národní programy podpory... 8 4.3 Podpora Královéhradeckého kraje... 9 5 Zhodnocení POV 2007 2013... 10 6 SWOT analýza... 12 6.1 Silné stránky... 12 6.2 Slabé stránky... 12 6.3 Příležitosti... 12 6.4 Hrozby... 13 7 Strategie POV KHK 2014 2020... 14 7.1 Východiska POV KHK... 14 7.2 Cíle POV KHK... 15 8 Opatření a dotační programy... 16 8.1 DP1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti... 16 8.2 DP2 Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací, infrastruktura... 17 8.3 DP3 Podpora integrovaných projektů svazků obcí... 17 8.4 DP4 Snížení zadluženosti obcí a DSO... 18 8.5 DP5 Vzdělávání v oblasti rozvoje venkova... 18 9 Konzistence se strategickými dokumenty kraje... 20 10 Monitorovací indikátory... 21 11 Finanční rámec... 23 12 Řízení a administrace POV... 24 13 Seznam použitých zkratek... 25 14 Tabulkové přílohy... 26

2 Úvod Program obnovy venkova na období Královéhradeckého kraje 2014 2020 vychází z úspěšné realizace Programu obnovy venkova KHK 2007 2013. Je zaměřen především na podporu venkovských obcí při realizaci projektů, které jsou nezbytné pro kvalitní zajištění potřeb obyvatel, ale které často nelze realizovat z jiných dotačních programů. POV KHK 2014 2020 současně přispívá ke spolupráci obcí a snižování jejich zadluženosti, ochraně přírody a krajiny, zvýšení bezpečnosti obyvatel i snižování energetické náročnosti staveb.

3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého kraje 3.1 Vymezení venkova Potřeba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v České republice zejména v souvislosti s dotačními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako samostatný resort. Vymezení venkova není kodifikováno a neexistuje ani obecně vnímaná hranice mezi venkovem a městem, při pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení či absolutní počet obyvatel obce, urbanistická či socioprofesní struktura, případně architektonické charakteristiky, způsob komunikace obyvatel atd. V české odborné literatuře jsou obvykle za venkovské obce pokládány ty, které mají méně než 2000 obyvatel, s odkazem na 3 zákona o obcích je však stále častěji užívána hranice 3000 obyvatel (podmínka pro jmenování obce městem). Kritérium vymezení venkovských obcí podle jejich správního statutu je považováno za zcela nevhodné a nevyužitelné. Pro účely POV KHK 2014 2020 je za venkovskou obec pokládána obec, která má k určenému datu méně než 2000 obyvatel. V 405 venkovských obcích KHK žije téměř třetina obyvatel kraje. Následující tabulka uvádí rozložení obyvatelstva v jednotlivých velikostních kategoriích obcí k 31.12.2012. počet obyvatel obce do 200 200-499 500-999 1000-1999 2000 a více celkem KHK počet obcí 100 179 90 36 43 448 počet obyvatel 13 321 57 626 61 607 48 884 371 508 552 946 Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012 3.2 Socioekonomická situace Venkovské obce Královéhradeckého kraje vykazují značnou rozmanitost prakticky ve všech socioekonomických ukazatelích. Tato skutečnost je dána rozdílností přírodních podmínek (zatímco např. obec Malá Úpa se rozkládá v 1041 m n. m., Budčeves se nachází pouze v 212 m n. m.), dostupností přirozených center (odlišné charakteristiky vykazují obce ve spádové oblasti velkých měst, zejména Hradce Králové, a v podhorských oblastech se ztíženou dopravní dostupností) i politikou místních samospráv. Tabulka 1: Porovnání základních demografických charakteristik venkovských obcí a měst KHK venkovské obce města Saldo migrace na 1000 obyvatel za rok 2012 3,9-3,4 Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel za ROK 2012-0,3-0,8 Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel k 31.12.2012 (%) 15,6 14,4 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel k 31.12.2012(%) 15,9 18,7 Živě narození na 1000 obyvatel za rok 2012 10,1 9,8 Zemřelí na 1000 obyvatel za rok 2012 10,4 10,6 Přistěhovalí na 1000 obyvatel za rok 2012 29,8 21,1 Vystěhovalí na 1000 obyvatel za rok 2012 25,9 24,5 Průměrný věk k 31.12.2012 39,5 40,6 Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012

Základní demografické charakteristiky jsou pro venkovské obce příznivější než pro města. K této situaci podstatnou měrou přispívají obce, které jsou zázemím velkých měst a míst poskytujících pracovní uplatnění. Vzdělanostní úroveň obyvatel je ve venkovských obcích a městech značně odlišná. Na venkově přetrvává vysoký podíl osob se základním vzděláním, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se vyrovnává s městem. Tabulka 2: Porovnání vzdělanostní úrovně venkovských obcí a měst KHK Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukonč.) na populaci ve věku 15 a více let (%) Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%) Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 venkovské obce města 19,6 13,5 7,0 7,0 Značně rozdílná mezi městem a venkovem je struktura zaměstnanosti. Zatímco ve městech převládá zaměstnanost ve službách, obyvatelé venkovských obcí pracují v podstatně vyšší míře v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Tabulka 3: Porovnání struktury zaměstnanosti venkovských obcí a měst KHK venkovské obce města Podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v priméru (%) 7,0 1,5 Podíl ekonomicky aktivních zaměstaných v sekundéru (%) 37,9 28,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Klasickým problémem venkovských obcí je dojíždění obyvatel do zaměstnání a do škol. Tabulka 4: Porovnání počtu dojíždějících na 1000 obyvatel mezi venkovskými obcemi a městy KHK venkovské obce města Zaměstnaní vyjíždějící do zaměstnání mimo obec na 1000 obyvatel 157,6 80,3 Žáci a studenti vyjíždějící do škol mimo obec na 1000 obyvatel 67,2 34,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Řada venkovských obcí spravuje mateřskou a základní školu. Mateřská škola se nachází v 185, neúplná základní škola v 93 a úplná základní škola v 37 venkovských obcích. Počet dětí v MŠ a žáků ZŠ na 1000 obyvatel přitom ve venkovských obcích přesahuje 2/3 hodnoty tohoto ukazatele pro města (84 pro venkovské obce, 120 pro města). Značně rozdílná situace mezi městem a venkovem je v podílu neobydlených bytů, který ve venkovských obcích činí dvojnásobek oproti městům. Téměř polovina těchto bytů ale slouží ve venkovských obcích k rekreaci. Tabulka 5: Porovnání podílu neobydlených bytů ve venkovských obcích a městech KHK venkovské obce města Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) 26,9 13,4 Podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci (%) 49,1 20,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Venkovské obce vykazují oproti městům podstatně vyšší dynamiku bytové výstavby a to nejen z hlediska celkového počtu dokončených bytů, ale i z hlediska kvality bydlení venkov citelně převyšuje město v dokončených bytech v rodinných domech. Vysoká hodnota průměrného počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ve venkovských obcích je daná značným rozptylem hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých obcích a masivní výstavbou v atraktivních lokalitách, ať už se jedná o zázemí velkých měst nebo turisticky významné regiony (10 a více dokončených bytů na 1000 obyvatel vykazují obce Vysoká nad Labem, Častolovice, Všestary, Černý Důl a Lánov; ve 101 venkovských obcích nebyl dokončen žádný byt). Nicméně i porovnání mediánu počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ukazuje výraznou převahu venkovských obcí v bytové výstavbě. Tabulka 6: Porovnání venkovských obcí a měst KHK v počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel venkovské obce Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v roce 2012 3,6 2,0 Průměrný počet dokončených bytů v RD na 1000 obyvatel v roce 2012 3,2 1,0 Medián počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel v roce 2012 2,3 1,5 Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012 města Stále přetrvává nedostatečné odkanalizování malých obcí, jejichž obyvatelé jsou odkázáni na individuální řešení likvidace odpadních vod. Také plynofikace malých obcí nedosahuje hodnot obvyklých pro města. V přístupu k vodovodu se situace ve venkovských obcích blíží situaci ve městech. Podle metodiky ČSÚ lze ale za napojení k vodovodu počítat i soukromý vodovod; zavedený plyn může mít zdroj ve veřejné síti nebo v domácím zásobníku. Tabulka 7: Porovnání venkovských obcí a měst KHK v připojení na technickou infrastrukturu venkovské obce města Podíl obyvatel v obydlených bytech s vodovodem (%) 87,8 91,6 Podíl obyvatel v obydl.bytech s plynem zavedeným do bytu (%) 32,5 57,9 Podíl obyvatel v obydl.bytech s přípojem na kanalizační síť (%) 31,8 82,9 Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012 Koeficient ekologické stability vykazuje příznivé vysoké hodnoty především v horských oblastech, nízké hodnoty v zemědělsky využívaných oblastech jsou způsobeny vysokým zastoupením orné půdy. Venkovský prostor je z velké části charakterizován značnou rozdrobeností osídlení pouze 219 z celkového počtu 392 venkovských obcí je tvořeno jedinou místní částí, ostatní se skládají ze dvou a více místních částí. Přehled počtu místních částí venkovských obcí podává následující tabulka. Tabulka 8: Počet místních částí venkovských obcí počet místních částí 1 2 3 4 5 6 7 víc než 7 počet obcí 221 87 38 26 16 7 5 5 Značný problém pro obecní samosprávy představují finanční prostředky. Zákon o rozpočtovém určení daní zvýhodňuje sídla s větším počtem obyvatel s odůvodněním, že poskytují více veřejných služeb. Přitom jednotkové náklady na provoz a údržbu objektů venkovských obcí (školy, obecní úřady, veřejná prostranství apod.), vybudování, provoz a údržbu technické infrastruktury a údržbu místních komunikací převyšují obdobné jednotkové náklady ve městech.

Tabulka 9: Porovnání daňových výnosů venkovských obcí a měst KHK na 1 obyvatele venkovské obce města Průměrný daňový výnos na 1 obyvatele v roce 2012 (tis. Kč) 6,94 7,75 Předpokládaný průměrný daňový výnos na 1 obyvatele v roce 2013 (tis. Kč) 8,90 9,01 Zdroj: webové stránky MF ČR

4 Zhodnocení možností obnovy a rozvoje venkova 4.1 Programy podpory EU Strukturální fondy EU upřednostňují realizaci velkých, úzce vymezených projektů zaměřených na rozvoj příjemce dotace. Není tu prostor pro řešení běžných problémů malých obcí. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 představoval pro venkovské obce pouze omezenou příležitost: - o podporu mohly žádat pouze obce do 500 obyvatel, obce do 2000 obyvatel pak výlučně na projekty vodohospodářské infrastruktury, ČOV a kanalizace - objem prostředků EAFRD, který mohly využít obce a MAS činil necelých 13,5 % celkových prostředků PRV poskytnutých z EAFRD - na území KHK působí 15 MAS, z nichž 13 je podporováno v ose IV. LEADER Programu rozvoje venkova Regionální operační program NUTS II Severovýchod nabídl příležitost k realizaci rozvojových projektů venkovským obcím od 500 do 2000 obyvatel v rámci prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova. Bohužel alokace pro tuto oblast podpory byla vyčerpaná v roce 2009 po dvou výzvách. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika umožnil venkovským obcím v příhraničí ve Fondu mikroprojektů realizovat řadu projektů. Venkovské obce mohly být příjemci podpory také v dalších operačních či komunitárních programech. Nicméně tyto možnosti jsou většinou obcemi opomíjeny, protože jejich zaměření neodpovídá aktuálním potřebám obcí. Období 2014-2020 V programovém období 2014 2020 očekáváme obdobné možnosti pro čerpání podpor EU jako v současném končícím období. Ministerstvo zemědělství připravuje Program rozvoje venkova 2014 2020, který počítá minimálně s pokračováním programu LEADER pro jeho přínos v zapojení a spolupráci různých typů subjektů ve venkovském prostoru. Integrovaný regionální operační program bude spravován MMR s působností pro celou ČR. V současné době není zcela jasné, jakým způsobem bude tento program administrován, nicméně je pravděpodobné, že administrace bude spadat do kompetence krajů nebo již vybudovaných úřadů regionálních rad. Předpokládá se i využití komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) představovaného v podstatné míře MAS. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou bude představovat další zdroj financování zejména malých projektů venkovských obcí v příhraničí prostřednictvím Fondu mikroprojektů. 4.2 Národní programy podpory MMR každoročně vyhlašuje Program podpory a rozvoje venkova, jehož jednotlivé dotační tituly pravidelně podporují vítěze soutěže Vesnice roku, zapojení dětí a mládeže do komunitního života

v obcích a spolupráci obcí na obnově a rozvoji venkova. Lze předpokládat, že tento program zůstane v období 2014 2020 minimálně v dotačním titulu určeném vítězům soutěže Vesnice roku. 4.3 Podpora Královéhradeckého kraje Obce Královéhradeckého kraje využívaly podporu Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje i dotačních programů vycházejících z Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010 2013. Pro období 2014 2020 je připravena Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje, na jejímž základě bude zpracovaná dotační strategie pro další období.

5 Zhodnocení POV 2007 2013 Program obnovy venkova byl v období 2007 2013 vyhlašován každoročně s 5 dotačními tituly: dt1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti dt2 Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací, infrastruktura dt3 Integrované projekty venkovských mikroregionů dt4 Dotace úroků z úvěru dt5 Vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice V letech 2007 a 2008 byl vyhlášen dotační titul 6 Kofinancování projektů realizovaných s účastí zahraničních finančních fondů. Vývoj počtu a výše schválených podpor celkem v dotačních titulech 1 5 podávají následující grafy. Podrobné tabulky vývoje počtu a výše schválených podpor pro jednotlivé dotační tituly jsou uvedeny v tabulkových přílohách. Graf 1: Vývoj celkového počtu podpořených projektů v porovnání s počtem podaných žádostí 400 350 300 250 200 150 100 počet podaných žádostí počet podpořených projektů 50 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: webové stránky Královéhradeckého kraje, počet podaných žádostí v roce 2007 není dostupný Graf 2: Vývoj celkové výše schválené podpory v porovnání s výší požadované podpory a celkovou hodnotou projektů

250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 celková hodnota projektů (Kč) požadovaná podpora (Kč) schválená podpora (Kč) 50 000 000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: webové stránky Královéhradeckého kraje, požadovaná dotace a hodnota projektů za rok 2007 není dostupná Schvalování dotací probíhalo v jednotlivých letech vícekolově v prvním kole v březnu byly schváleny dotace ve výši rozpočtované alokace na daný rok, v červnu pak další dotace v rámci navýšení alokace jako podílu výsledku hospodaření uplynulého roku. Je patrné, že v letech 2007 až 2011 byla výše schválených dotací víceméně vyrovnaná s hodnotou zhruba 50 mil. Kč/rok. Pokles nastává v roce 2012, kdy byla schválená podpora v celkové výši zhruba 40 mil. Kč a totální propad v roce 2013, kdy bylo do dnešního data alokováno na POV pouhých 20 mil. Kč. Důvodem pro snížení alokace prostředků na POV KHK v roce 2013 byla podstatná změna v systému rozpočtového určení daní platná od 01.01.2013. Tato změna předpokládala zvýšení daňových příjmů obcí. Odhadované zvýšení ve venkovských obcích Královéhradeckého kraje činí v průměru na 1 obyvatele 2.000,-Kč, což představuje oproti dřívějšímu systému zhruba 28 %. V současné době není možné vyhodnotit, nakolik je uvedený odhad reálný.

6 SWOT analýza 6.1 Silné stránky Přírodní bohatství a atraktivita krajiny Množství kulturních památek v obcích a jejich okolí Nízké znečištění životního prostředí a poměrně vysoký počet chráněných území Intenzita bytové výstavby Vybavení větších obcí základní infrastrukturou Dlouholeté zkušenosti s realizací Programu obnovy venkova Zkušenosti s dalšími dotačními zdroji Postupné zapojování občanů do řešení komunálních otázek v obcích Rozvoj kulturních a společenských tradic venkova Podíl obcí účastnících se soutěže Vesnice roku a jejich výsledky v této soutěži Rostoucí počet značených cyklotras Významné přírodní zdroje s vysokým podílem lesních ploch Nízká intenzita výskytu sociálně-patologických jevů a kriminality na venkově Pokrytí území svazky obcí a místními akčními skupinami Vysoký podíl rodinných domů sloužících k rekreaci 6.2 Slabé stránky Značné rozdíly v demografických charakteristikách mezi příměstskými oblastmi a obcemi s horší dostupností větších měst Nedostatek pracovních příležitostí na venkově Špatný stav budov v majetku obcí Chybějící občanská vybavenost a nedostatečná nabídka volnočasových aktivit Stav místních komunikací Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost periferních regionů a malých obcí Absence vodohospodářské infrastruktury v malých obcích, nízký podíl obcí napojených na kanalizaci s ČOV Nízký podíl využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie Problémy se zajištěním fungování MŠ a ZŠ (zejména finanční náročnost a kolísavý počet žáků) Zatím nedostatečně rozvinuté zapojování občanů do plánování rozvoje obcí Stagnující aktivita některých DSO Množství tzv. brownfields jako pozůstatků zejména zemědělské výroby Vysoký stupeň zatížení přírody a krajiny v turisticky atraktivních oblastech Nedostatečná kvalifikace administrativy malých obcí Nedostatek finančních prostředků na pokrytí potřeb venkovských obcí 6.3 Příležitosti Zájem ČR i EU na rozvoji venkova Užší spolupráce a lepší finanční podmínky mezi regionálními aktéry (DSO, MAS) pro realizaci společných úzce zacílených projektů Možnost využití levných nevyužívaných budov Možnost využití specifických podmínek mikroregionů

Zájem turistů o produkty venkovské turistiky Využití OZE Využití metody LEADER i v rámci dalších OP 6.4 Hrozby Administrativní náročnost vedení malých obcí Nedostatek finančních prostředků na realizaci projektů Obtíže při realizaci společných projektů více obcí Komplikované nastavení možností využívání operačních programů Zhoršující se životní prostředí v důsledku nerespektování zásad udržitelného rozvoje Nekontrolovaná a živelná suburbanizace Nárůst podílu neobydlených domů Konfliktní střety rozvoje cestovního ruchu s ochranou přírody Nejasnost financování projektů venkovských obcí z prostředků EU Centrální rozhodování o přidělení podpor z prostředků PRV a IROP Nemožnost financovat řadu projektů z prostředků EU (projekty nesplňují podmínky výzev) Turbulentní ekonomické prostředí s přetrvávajícími prvky recese

7 Strategie POV KHK 2014 2020 7.1 Východiska POV KHK Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje 2014 2020 navazuje na Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje 2007 2013. Program pokrývá oblast realizace projektů venkovských obcí, pro které je pro jejich velikost nebo charakter obtížně dostupná či dokonce vůbec nedostupná podpora z prostředků EU, ať už z ERDF, ESF či EAFRD. Jedná se především o projekty obnovy a údržby místní infrastruktury, péče o budovy v majetku obcí, nízkonákladové projekty zlepšování životního prostředí apod. Program současně přispívá k realizaci finančně nákladných projektů i k rozvoji spolupráce jak uvnitř samotných obcí, tak mezi obcemi. Předmětem POV KHK je příprava a realizace programů obnovy vesnice, posílení spolupráce obcí mezi sebou i se subjekty, které působí na jejich území, a osvětová, poradenská a vzdělávací činnost. V úrovni obcí je POV KHK zaměřen na podporu realizace programů obnovy vesnice, jejichž součástí jsou zejména aktivity směřující: k zachování, obnově a údržbě venkovské zástavby (historická urbanistická struktura, kulturní památky, doklady lidového stavitelství, veřejné budovy vytvářející obraz obce, drobná historická architektura, náprava architektonických a stavebních nešvarů, adaptace nevyužívaných budov pro nové vhodné využití apod.); ke zkvalitnění občanské vybavenosti (údržba, obnova, případně rozšíření vybavenosti na úseku školství, zdravotnictví, péče o staré občany, děti a mládež, kultury, tělovýchovy, cestovního ruchu, spolkové činnosti, služeb a obchodu); ke zkvalitnění technické infrastruktury; k úpravě veřejných prostranství (úprava návsí a veřejných prostranství, úprava parků, výsadba zeleně, obnova vodních ploch a vodotečí, úprava hasičských nádrží apod.); k ochraně a obnově kulturní krajiny; k rozvoji hospodářství obce (zemědělská činnost a zpracování produkce, rozvoj vhodných druhů nezemědělské výroby a místního průmyslu, obnova řemesel, rozvoj obchodu a služeb, včetně služeb pro cestovní ruch, podpora podnikání a rozvoj pracovních příležitostí, stabilizace obyvatelstva); k rozvoji sounáležitosti místních obyvatel s jejich obcí a přirozenými regiony, osvětové, kulturní a společenské akce, přispívající k informovanosti občanů o přípravě a realizaci programu a podněcující jejich ochotu se na obnově a rozvoji spolupodílet (kronika obce, místní zpravodaj, výstavky, výchovná, osvětová, informační a propagační činnost zaměřená k obnově a rozvoji venkova apod.). V úrovni spolupráce obcí a dalších subjektů je POV KHK zaměřen na podporu: přípravy a realizace programů sociálně ekonomického rozvoje a integrovaných projektů zaměřených na socioekonomický rozvoj, propojujících obnovu občanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního zemědělského i nezemědělského podnikání, cestovního ruchu a s péčí o krajinu a kulturní hodnoty v území. Tyto dokumenty komplexně řeší problémy přesahující rámec jednotlivých obcí, přičemž zohledňují zpracované programy obnovy vesnice; obnovy a hledání regionální identity, osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy a rozvoje venkova. V krajské úrovni je POV KHK zaměřen na podporu osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy a rozvoje venkova a opírá se o tyto nejdůležitější pilíře:

Svaz měst a obcí ČR, který umožňuje komunikaci mezi představiteli obcí; Spolek pro obnovu venkova, který umožňuje komunikaci k problematice obnovy a rozvoje venkova zaměřených odborníků, praktiků, politiků, úředníků a publicistů; Soutěž Vesnice roku, jež každoročně vyhledává a zveřejňuje ty obce, které mohou posloužit jako inspirativní příklady a motivační posila pro ostatní. 7.2 Cíle POV KHK Globálním cílem POV KHK 2014 2020 je vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. Specifické cíle POV KHK a) Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou zástavbu b) Zkvalitnit občanskou vybavenost c) Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu d) Zvýšit přitažlivost a využití veřejných prostranství a kulturní krajiny e) Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou, obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi obcemi navzájem f) Přispět ke snižování zadluženosti obcí g) Zkvalitnit řízení obcí prostřednictvím zavádění moderních metod řízení a vzděláváním představitelů obcí a pracovníků obecních úřadů v oblasti obnovy a rozvoje venkova Specifické cíle budou naplňovány v rámci jednotlivých opatření a dotačních programů.

8 Opatření a dotační programy Dotační programy POV KHK byly stanoveny s ohledem na naplňování strategických cílů. Oproti předchozímu období byl sloučen předmět podpory v dt1 a dt2 do dotačního programu 1 z důvodu snížení administrativní náročnosti zpracování žádostí o dotaci (oba dt obsahovaly téměř totožné požadavky na přípravu i hodnocení projektů, jediným rozdílem bylo hodnotící kritérium snížení energetické náročnosti nebo využití OZE v dt1). V jednotlivých dotačních programech nebudou podporovány projekty, které mohou získat podporu v rámci dalších souběžných dotačních programech Královéhradeckého kraje. 8.1 DP1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační program 1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti je určen pro obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti. V rámci DP1 budou poskytovány dotace na výstavbu, rekonstrukci či opravu objektů v majetku obcí. Zvláštní důraz bude kladen na snížení energetické náročnosti budov a využívání obnovitelných zdrojů energie. DP1 naplňuje strategické cíle Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou zástavbu Zkvalitnit občanskou vybavenost DP1 umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci či opravu následujících typů objektů: základní a mateřské školy, školská zařízení zdravotní a sociální zařízení kulturní, víceúčelová a tělovýchovná zařízení hřiště, sportoviště hasičské zbrojnice veřejný rozhlas sakrální stavby, hřbitovy drobná architektura radnice, obecní úřady ostatní zařízení občanské vybavenosti nezakládající veřejnou podporu Dotace může být poskytnuta pouze na pořízení či zhodnocení majetku, který je ve vlastnictví obce. Žadatelem v DP1 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel. Podmínkou pro poskytnutí dotace je, aby obec podávající žádost o dotaci měla zpracovaný územní plán nebo zadání územního plánu projednané a schválené zastupitelstvem Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.

8.2 DP2 Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací, infrastruktura Dotační program 2 Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací, infrastruktura je určen pro komplexní úpravu veřejných prostranství a místních komunikací a pořízení, opravu a údržbu místní technické a dopravní infrastruktury. Zvláštní důraz bude kladen na ochranu přírody a krajiny a zvýšení bezpečnosti obyvatel. DP2 naplňuje strategické cíle Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu Zvýšit přitažlivost a využití veřejných prostranství a kulturní krajiny DP2 umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci, opravu, komplexní úpravu či instalaci následujících typů objektů: místní komunikace chodníky veřejné osvětlení autobusové zastávky reflexní dopravní značky a retardery lavičky, altánky, odpadkové koše, stojany na kola (tzv. mobiliář) obnova a zřizování veřejné zeleně obnova a zřizování rybníků a vodotečí požární nádrže dešťová kanalizace Dotace může být poskytnuta pouze na pořízení či zhodnocení majetku, který je ve vlastnictví obce. Žadatelem v DP2 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel. Podmínkou pro poskytnutí dotace je, aby obec podávající žádost o dotaci měla zpracovaný územní plán nebo zadání územního plánu projednané a schválené zastupitelstvem Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis. 8.3 DP3 Podpora integrovaných projektů svazků obcí Dotační program 3 podporuje spolupráci obcí v rámci dobrovolných svazků obcí a naplňuje specifický cíl Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou, obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi obcemi navzájem. Dotace může být přiznána pouze projektu, který bude realizován (přímo se dotkne života obyvatel) alespoň ve dvou obcích svazku. Pokud dobrovolný svazek obcí zasahuje mimo území Královéhradeckého kraje, budou podporovány pouze aktivity realizované prokazatelně v Královéhradeckém kraji. V rámci DP3 může být pořízen pouze majetek dobrovolného svazku obcí nebo zhodnocen majetek, který vložily do hospodaření svazku jeho členské obce (např. smlouvou o zápůjčce) ze svého vlastního

majetku. Majetek vložený do svazku obcí podléhá náležitostem 38 zákon č. 250/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Žadatel prokazuje splnění těchto dvou podmínek před poskytnutím dotace. Žadatelem v DP3 může být pouze dobrovolný svazek obcí, který byl registrován v souladu se zákonem o obcích ( 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis. 8.4 DP4 Snížení zadluženosti obcí a DSO Dotační program 4 přispívá ke snížení zadluženosti a zvýšení finančního zdraví obcí. Naplňuje tak specifický cíl Přispět ke snižování zadluženosti obcí. V rámci DP4 mohou příjemci čerpat dotaci na pokrytí části úroků z úvěrů, s jejichž pomocí byl pořízen majetek žadatelů nebo byly vybudovány objekty technické infrastruktury. Žadatelem v DP4 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel, nebo dobrovolný svazek obcí, který byl registrován v souladu se zákonem o obcích ( 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Pokud je žadatelem svazek obcí, jsou za způsobilé pokládány pouze takové výdaje, které byly vynaloženy na území obcí s méně než 2 000 obyvateli. Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina akcí podpořených v tomto dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis. 8.5 DP5 Vzdělávání v oblasti rozvoje venkova Prostředky dotačního programu 5 jsou určeny na rozšiřování a zkvalitňování nabídky vzdělávacích a poradenských aktivit v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice včetně nabídky využívající současných informačních technologií. DP5 tak naplňuje specifický cíl Zkvalitnit řízení obcí prostřednictvím zavádění moderních metod řízení a vzděláváním představitelů obcí a pracovníků obecních úřadů. Žadatelem v DP5 může být obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel, dobrovolný svazek obcí, který byl registrován v souladu se zákonem o obcích ( 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů) nebo právnická nebo fyzická osoba poskytující nebo zajišťující vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice. Pokud žadatelem není obec, musí předložit vyjádření alespoň tří obcí splňujících definici venkovské obce, že budou využívat předložený projekt. Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící

narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.

SC 2.2 SC 5.1 SC 5.2 SC 5.3 9 Konzistence se strategickými dokumenty kraje Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje navazuje na Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 2020. Rozvíjí přitom následující strategické cíle obsažené v uvedeném dokumentu: SC 2.2 Zlepšit stav regionální dopravní infrastruktury s ohledem na plynulost dopravy a bezpečnost obyvatel SC 5.1 Zlepšit fungování veřejné správy v KHK na všech jeho úrovních včetně veřejného financování SC 5.2 Zajistit vyvážený a integrovaný rozvoj všech částí KHK s ohledem na jejich regionální disparity SC 5.3 Rozvinout aktivní síťování a všechny typy partnerských forem spolupráce na regionální i meziregionální úrovni Sílu vazeb mezi jednotlivými strategickými cíli Strategie rozvoje KHK a specifickými cíli POV KHK uvádí následující tabulka. Tabulka 11: Vazby mezi specifickými cíli POV KHK a strategickými cíli Strategie rozvoje KHK a) Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou zástavbu x x xxx b) Zkvalitnit občanskou vybavenost x xxx c) Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu xxx xxx d) Zvýšit přitažlivost a využití veřejných prostranství a kulturní krajiny e) Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou, obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi obcemi navzájem x x xx x xxx f) Přispět ke snižování zadluženosti obcí xxx xx g) Zkvalitnit řízení obcí prostřednictvím zavádění moderních metod řízení a vzděláváním představitelů obcí a pracovníků obecních úřadů v oblasti obnovy a rozvoje venkova Pozn.: xxx silná vazba, xx střední vazba, x slabá vazba xxx xxx xx

10 Monitorovací indikátory Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje podporuje značně rozmanité projekty, jejichž charakter nedovoluje užít sofistikovaně členěné indikátory pro hodnocení jeho realizace. Proto jsou pro hodnocení úspěšnosti POV KHK užity pouze následující základní indikátory: počet podpořených projektů celková výše poskytnuté podpory celková hodnota realizovaných projektů Níže uvádíme předpokládané hodnoty indikátorů v jednotlivých dotačních programech. Tyto hodnoty vycházejí z POV KHK realizovaného v uplynulém období, nicméně se mohou měnit zejména v souvislosti se změnou zákona o rozpočtovém určení daní. V současné době není možné odhadnout, jaký dopad do realizace projektů venkovských obcí bude mít změna v systému daňových příjmů platná od ledna letošního roku. Tabulka 12: Předpokládaný počet podpořených projektů DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem DP1 45 45 45 45 45 45 45 315 DP2 45 45 45 45 45 45 45 315 DP3 30 30 30 30 30 30 30 210 DP4 60 60 60 60 60 60 60 420 DP5 2 2 2 2 2 2 2 14 celkem 182 182 182 182 182 182 182 1274 Tabulka 13: Přepokládaná výše podpory z prostředků KHK v tis. Kč DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem DP1 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 94 500 DP2 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 143 500 DP3 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 42 000 DP4 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 31 500 DP5 500 500 500 500 500 500 500 3 500 celkem 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 315 000 Tabulka 14: Předpokládaná celková hodnota projektů v tis. Kč DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem DP1 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 189 000 DP2 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 308 000 DP3 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 105 000 DP4 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 63 000 DP5 770 770 770 770 770 770 770 5 390 celkem 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 670 390 Značnou konzistenci vykazují DP1 a DP5, proto u nich můžeme zvolit jemnější členění indikátorů. V POV KHK bude v DT1 sledován charakter projektů vybudování nového objektu, oprava a rekonstrukce stávajícího objektu. Dále bude vedena evidence o snižování energetické náročnosti objektů a využívání OZE.

Tabulka 15: Předpokládaná struktura projektů v DP1 DP1 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem počet nových objektů 2 2 2 2 2 2 2 14 počet opravených objektů 20 20 20 20 20 20 20 140 počet rekonstruovaných objektů 23 23 23 23 23 23 23 161 počet objektů - snížení energetické náročnosti 22 22 22 22 22 22 22 154 počet objektů - využití OZE 1 1 1 1 1 1 1 7 Základními ukazateli DP5 je počet realizovaných kurzů a počet proškolených osob. Tabulka 16: Předpokládaný počet kurzů a proškolených osob v DP5 DP5 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem počet proškolených osob 450 450 450 450 450 450 450 3 150 počet realizovaných kurzů 30 30 30 30 30 30 30 210

11 Finanční rámec Realizace Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje 2014 2020 bude financována prostřednictvím Dotačního fondu Královéhradeckého kraje, který byl zřízen usnesením Zastupitelstva Královéhradeckého kraje č. ZK/28/2011/2012 z 14.06.2012 jako trvalý účelový fond v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se Zásadami pro čerpání finanční podpory z dotačního fondu Královéhradeckého kraje v platném znění. Míra spolufinancování projektů z POV KHK dosáhne maximálně 50 % v DP1, DP2, DP3 a DP4, 85 % v DP5. Předpokládanou výši poskytnutých dotací v jednotlivých dotačních programech v průběhu realizace POV KHK udává výše uvedená Tabulka 12. Z prostředků POV KHK budou dále hrazeny odměny pro vítěze soutěže Vesnice roku a odměny pro zprostředkovatele, jak uvádí Tabulka 16. Uvedené hodnoty je třeba chápat jako dolní hranici doporučené výše poskytovaných dotací, při které je realizace POV KHK efektivní. Skutečná výše prostředků vynaložených na POV KHK se bude odvíjet od celkové ekonomické situace a politického konsensu představitelů kraje. Tabulka 17: Celkové prostředky POV KHK v letech 2014 2020 DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem DP1 až DP5 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 315 000 vítěz VR 200 200 200 200 200 200 200 1 400 zprostředkovatelé 800 800 800 800 800 800 800 5 600 celkem POV 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 322 000

12 Řízení a administrace POV Řídícím subjektem Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje je Zastupitelstvo kraje. Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje schvaluje Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje, Zásady pro poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje, výši dotací jednotlivým projektům a výši odměn zprostředkovatelům POV KHK. Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje jmenuje Krajský výběrový výbor POV KHK jako poradní orgán pro přípravu Zásad poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje, návrhu dotací z prostředků POV KHK, monitorování realizace POV KHK a návrhu odměn zprostředkovatelům POV KHK. Zásady pro poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje budou každoročně aktualizovat podmínky jednotlivých dotačních programů, zejména: vymezení vhodných akcí podporovaných v jednotlivých dotačních programech vymezení okruhu žadatelů v jednotlivých dotačních titulech stanovení minimální a maximální výše dotace a maximálního podílu dotace na celkových nákladech projektu v jednotlivých dotačních titulech základní (administrativní) kritéria přijatelnosti žádosti specifická kritéria hodnocení žádostí v jednotlivých dotačních programech maximální podíl prostředků vyčleněný na administraci a zprostředkování POV KHK Administrátorem POV KHK je odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Pro ulehčení komunikace s žadateli a příjemci podpory pověřuje Královéhradecký kraj činností zprostředkovatelů (tj. sběrem a administrativním hodnocením žádostí, přípravou smluv o poskytnutí dotace, kontrolou dokladů podpořených akcí, kontrolou dokladů vyhodnocení a finančního vypořádání akcí a archivací dokladů vztahujících se k akcím) i jiné subjekty. Působnost těchto subjektů v rámci POV KHK se bude vztahovat minimálně na území obcí s pověřenou působností, maximálně na území okresu. V ideálním případě budou těmito subjekty obce s rozšířenou působností.

13 Seznam použitých zkratek ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP dotační program DSO dobrovolný svazek obcí dt dotační titul (užíváno v POV KHK 2007 2013) EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ERDF Evropský fond regionálního rozvoje ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie IT informační technologie Kč Koruna česká KHK Královéhradecký kraj MAS místní akční skupina MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MŠ mateřská škola OP operační program OZE obnovitelné zdroje energie POV Program obnovy venkova PRV Program rozvoje venkova ROP Regionální operační program SC Strategický cíl SLDB sčítání lidu, domů a bytů SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (z angl. Strengths + Weaknesses, Opportunities + Threats) tis. tisíc ZŠ základní škola

14 Tabulkové přílohy Vývoj požadovaných a schválených dotací v jednotlivých dotačních titulech POV KHK 2007 2013 dt1 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet podaných žádostí 106 101 73 99 86 95 počet podpořených projektů 60 79 57 54 66 51 24 celková hodnota projektů (Kč) 75 207 076 64 151 437 56 955 917 70 077 098 85 792 427 73 523 935 požadovaná podpora (Kč) 31 537 088 28 489 302 18 911 902 31 517 442 31 565 187 31 475 275 schválená podpora (Kč) 18 608 200 11 233 000 13 247 000 14 646 700 21 698 500 16 098 000 8 575 000 dt2 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet podaných žádostí 143 100 81 95 108 86 počet podpořených projektů 41 101 55 46 51 46 18 celková hodnota projektů (Kč) 105 524 019 79 711 794 75 531 746 87 713 374 103 221 099 88 313 320 požadovaná podpora (Kč) 50 667 267 35 008 925 33 863 127 38 527 397 42 631 470 36 792 275 schválená podpora (Kč) 11 340 600 20 758 000 17 307 000 17 948 000 20 602 000 18 589 000 6 631 000 dt3 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet podaných žádostí 30 29 32 32 32 29 počet podpořených projektů 30 30 29 31 28 0 15 celková hodnota projektů (Kč) 26 270 480 29 938 507 23 246 592 21 327 645 15 117 952 13 883 862 požadovaná podpora (Kč) 18 012 080 17 806 323 13 472 270 12 287 945 7 168 500 6 615 569 schválená podpora (Kč) 10 473 100 8 772 000 9 197 000 6 982 250 3 947 800 0 2 690 000 dt4 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet podaných žádostí 57 60 63 63 65 63 počet podpořených projektů 50 57 58 61 63 63 63 celková hodnota projektů (Kč) 11 514 132 11 747 669 11 655 901 10 550 158 8 993 468 7 844 561 požadovaná podpora (Kč) 7 526 689 7 791 281 7 339 227 4 833 118 4 337 346 3 759 627 schválená podpora (Kč) 3 671 900 4 693 000 7 520 000 7 184 100 4 832 100 4 140 000 3 748 000 dt5 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet podaných žádostí 17 10 7 10 5 0 počet podpořených projektů 12 17 4 5 2 3 0 celková hodnota projektů (Kč) 8 325 264 3 179 000 1 653 000 1 843 550 1 185 000 0 požadovaná podpora (Kč) 7 380 337 2 942 050 1 556 300 1 739 225 1 060 500 0 schválená podpora (Kč) 2 450 400 2 800 000 1 500 000 1 179 000 459 000 626 500 0