Zelená stezka Zlatý list Zelená stezka - Zlatý list je největší tuzemská soutěž dětských kolektivů (oddílů, tříd, skupin,...) nejen ve znalostech živé a neživé přírody, ale i o vztazích v ní panujících. Svým průběhem navazuje na soutěž Zlatý list z let dávno minulých, oproti dřívějšku však doznala řadu změn. Celá soutěž je otevřená (účastnit se jí tedy mohou jakékoliv kolektivy), třístupňová (kola místní, krajská a národní) a s důrazem na systematický celoroční zájem o přírodu. Spoluvyhlašovatelem soutěže typu B, kategorie II je MŠMT. Jedním z cílů celé soutěže je zúčastněným umožnit poznání i jiných kolektivů z celé republiky se stejným zájmem o přírodu a vše okolo ní. V tomto sborníku jsou soustředěny nejzajímavější materiály a výsledky z celého 32.ročníku (tedy z kol krajských a především z finálového Národního), který probíhal ve školním roce (říjen 2003 až červen 2004). Krajská kola 32. ročníku soutěže ve školním roce 2003/2004 Na základě výtečného umístění v místním kole (veškeré informace o těchto kolech jsou soustředěny u příslušného krajského koordinátora) postupují nejlepší kolektivy do krajského kola, které (z důvodu zaručeného postupu do kola Národního) musí být akreditováno pořadatelem celé soutěže. V následující kapitole se zastavíme právě u krajských kol, která jsou pro celou soutěž velmi významná. Informace o krajských kolech v 32.ročníku uvádíme v členění: kraj, místo a termín krajského kola, pořadatel + koordinátor, název a místo působení prvních tří kolektivů v soutěžní stezce kategorie a. s b o r n í k 32. ročníku 2003-2004 Plzeňský kraj Praha Brontosaurus (ČSOP Rokycany) Strážci (ČSOP Dobřany) Ledňáček (ČSOP Mirošov) Kudlanky (Gym. Budějovická, Praha) ZŠ Socháňova (Praha) Vlčata (ZŠ Všenory) 14. - 16.5.2004, ATC Habr Volduchy 29/04 ZO ČSOP Kulíšek, Dan Šatra Brontosaurus (ČSOP Rokycany) Šneci (ČSOP Zbiroh) Základní škola (Dobřany) 24. a 25.4.2004, Praha - Troja 01/30 ZO ČSOP Troja, Zuzana Šlegrová Gy-Bu (Gym. Buděj., Praha) Gymnázium Špitálská (Praha) Lacerta (ČSOP Praha) strana 2 ZSZL 2004
Středočeský kraj Jasánci (ZŠ, Jesenice) Prvoci (Gymnázium Kladno) Čejka (ČSOP Mníšek p.) 8. - 9.5.2004, Hostivice 11/02 ZO ČSOP, Jiří Kučera Bakterie (Gymnázium Kladno) Pájové (Gymnázium Rakovník) Základní škola (Jesenice) Kraj Vysočina 14. - 15.5.2004, SEV Chaloupky 62/88 ZO ČSOP Kněžice, Iveta Vorlíčková Ňuňa Bufo (ZŠ Kamenice u Jihl.) Veselý ježek (ČSOP Jihlava) Základní škola (Přibyslav) Pryskyřice (ČSOP Třebíč) Pampeliška (ZŠ Polná) Základní škola (Kamenice u J.) Karlovarský kraj 15.5.2005, Chodov - Pod Vodárnou 30/02 ZO ČSOP Chodov, Jan Svoboda Kulíšci (ZŠ Manětín) Kulíšci (ZŠ Manětín) Ještěrky (ČSOP Chodov) 1. ZŠ (Chodov) 1. ZŠ (Chodov) 2. ZŠ (Chodov) Jihomoravský kraj BRĎO Vlčí stopa (BRĎO Brno) Chameleoni (ZŠ Hodonín) Ekologové (ZŠ Mikulov) 15.5.2004, Hodonín - ZŠ Červené domky 58/11 ZO ČSOP Hodonín, Jiří Tyl Castor (ČSOP Hodonín) Karpaťáček (VIS BK,Veselí nm) Apis (DDM Kyjov) Ústecký kraj Výři (Pionýr, Stráž pod Ralskem) Ranger (ČSOP Krásná Lípa) Základní škola (Krásná Lípa) 7. - 9.5.2004, TZ Krásná Lípa 33/04 ZO ČSOP Tilia, Jan Eichler Výři (Pionýr, Stráž pod Ralskem) Ranger (ČSOP Krásná Lípa) Brontosaurus (SDM Ústí n.labem) Zlínský kraj Falco II (ČSOP Val.Meziříčí) Mravenci (ZŠ Rožnov p.r.) Falco I (ČSOP Val.Meziříčí) 24.4. 2004, Valašské Meziříčí 76/17 ZO ČSOP Javorníček, Jitka Dvorská Falco (ČSOP Val.Meziříčí) Orlovci (ČSOP Hulín) Berušky (Gymn. Val.Meziříčí) Královéhradecký kraj Jihočeský kraj 21. - 23.5.2004, Třeboň 15/06 ZO ČSOP Šípek, Bohumil Florián Volavky (ČSOP Třeboň) Myčka na tanky (ČSOP Třeboň) Kaštánci (Gymn. J., Č.Bud.) Kaštani (Gymn. J., Č.Budějovice) Kolibýci (Gymnázium Tábor) Čermáčci (ZŠ Máj Č.Budějovice) Liberecký kraj Primáti (Bisk.Gymn., H.Králové) Koaly (ČSOP Jaroměř) Boty (Strom Dětenice) Pardubický kraj No Name (Gymn.J.R., Chrudim) Žihadla (Gymn.J.R., Chrudim) UFO (Junák Slatiňany) 7. - 9.5.2004, Jindřichovice pod Smrkem 36/02 ZO ČSOP při SCHKO JH, Milan Jánošík Ekokřečci (Gymn. Č.Lípa) Netopýři (ČSOP Jablonec n.n.) Netopýři (ČSOP Jablonec n.n.) Ekokřečci (Gymn. Česká Lípa) Zbojníci (ČSOP Osečná) Přírodovědný kroužek (Gymn. Č.Lípa) 21. - 23.5.2004, Běleč nad Orlicí 46/04 ZO ČSOP Jaroměř, David Číp Kulíšci (Bisk.Gymn., H.K.) Hlávkový zelí (ČSOP Jaroměř) Zmoklý jahody (Strom Dětenice) 8.5.2004, Kochánovice 44/16 ZO ČSOP Chrudim, Milan Marenčák Epidemie (Gymn.J.R., Chrudim) Křováci (Gymn.J.R., Chrudim) Myšok s.r.o. (ZŠ Nasavrky) ZSZL 2004 strana 3 Olomoucký kraj 57.5.2004, Svatý kopeček u Olomouce 71/02 ZO ČSOP Upolín, Jaroslav Marx Lid Medvědího potoka (ČSOP Olomouc) Lid Medvědího potoka (ČSOP Olomouc) Gymnázium J.W. (Prostějov) Astronomický kroužek (DDM Uničov) Gymnázium J.Opletala (Litovel) Gymnázium J.Š. (Přerov) Postřehy z Místních a Krajských kol Doprovodný program Krajská kola většinou nebyla jen pouhým měřením sil na soutěžní stezce. Bohatý doprovodný program vyplňoval každou chvilku volného času při čekání na start nebo vyhlášení pořadí. Rozmanitost doprovodného programu byla dána možnostmi pořadatelů, místem konání, počasím,... Program tak zahrnoval nejen aktivity odborné, ale také sportovní klání. Aktivity v rámci doprovodného programu jsou podle svého charakteru hodnoceny na družstva, na jednotlivce nebo nejsou hodnoceny vůbec. Jejich hodnocení se však nezapočítává do soutěžní stezky. V letošním ročníku připravili pořadatelé následující doprovodné aktivity: º botanický kvíz, výtvarná soutěž, malování na odpadové kůže nebo dřevěné placky, výroba šperků z kůže a drátků º soutěž typu zjišťování zajímavostí o městě, kde se akce koná, práce s mikroskopem, tábornictví, opičí dráha, zdravověda, chůze na chůdách º turnaj ve skalním golfu, vybíjené, přehazované º zpracování zájmové práce dle zadání (model biotopu, vyrobit budku pro ptáky,...) hrátky na středočeském kole strana 4 ZSZL 2004
z jihočeského kola... º odborné přednášky o místních zajímavostech i o přírodě vzdálenější (z cestovatelské besedy) º terénní exkurze - za netopýry, ornitologická, botanická, lesnická, po naučné stezce, na blízké chráněné území º exkurze do místního přírodovědně zajímavého zařízení - botanická nebo zoologická zahrada, vodárna, botanický ústav º vyřezávání z borové kůry pod vedením zkušeného řezbáře º převoz na start stezky historickým hasičským autem nebo na raftu º vlastní čajovna plná vůní, dobrých čajíků, muziky a hlavolamů º vyhlášení výsledků u slavnostního táboráku Tipy pro pořadatele º osvědčuje se uspořádat krajské kolo jako víkendové º pokud je kolo pouze jednodenní, pak nejlépe v sobotu (v pracovní den mají s uvolněním ze zaměstnání problém dobrovolní vedoucí kolektivů, děti z kolektivů nemají volné odpoledne,... Pro účastníky ze vzdálenějších konců kraje to může být ve spojení se špatnou dopravou důvodem k neúčasti.) º je dobré vzít v úvahu dopravní obslužnost, příp.objednat autobus na cestu mezi místem konání a nejbližším vlakem nebo linkovým autobusem º nezapomeňte také na zabezpečení proti dešti (místnost, hangár, stan, přístřešek,...), pokud možno nejen pro pořadatele, ale také pro účastníky čekající na start, ty kteří se již vrátili ze stezky i odborníky na soutěžní stezce. Nepřízeň počasí by neměla vytvořit rozdílné podmínky pro soutěžící. º s odborným přírodovědným zabezpečením mohou pomoci nejen spřátelené ZO ČSOP, ale také Lesní správy (krajské inspektoráty Lesů ČR), správy CHKO, různá odborná pracoviště a studenti vysokých škol přírodovědných oborů. Dávejte však pozor na spolupráci s odborníky, kteří mluví pouze latinsky - děti jim patrně nebudou rozumět a oni také nebudou ze spolupráce nadšeni. º není nenormální vybírat účastnický poplatek (zejména u vícedenních kol většinou i rodiče chápou, že děti musí jíst) a ubytování, kopírování, doprava,... také většinou není zadarmo. Každý donátor rád vidí alespoň minimální finanční podíl pořadatelské organizace (získaný např. právě z účastnických poplatků). º propozice krajského kola si určuje každý pořadatel. Tyto propozice však nesmí být v rozporu s celostátními propozicemi ani nesmějí zvýhodňovat část soutěžících. Informace o krajském kole je nutné zveřejnit tak, aby je všichni potenciální účastníci znali a mohli se včas přihlásit. Průběh nižšího kola (školního, místního, krajského) by neměl být zásadně odlišný od vyššího kola, zejména s ohledem na možné překvapení vítězů nižšího kola v kole krajském nebo při účasti v týdenním kole Národním. º stanoviště práce pro přírodu v přírodě je skutečně více o celoroční praktické činnosti zúčastněného družstva v přírodě než o padesátistránkové vědecké obhajoba u středočechů práci jednotlivce na téma jak by se měl třídit odpad. Není cílem, aby týden před akcí družstvo vyrábělo prezentaci celoroční činnosti - kroniky, deníky, fotky,... Ty by měly pouze soutěžícím pomoci v povídání o činnosti. ZSZL 2004 strana 5 ze středočeského kola Soutěžní stanoviště se mohou nazývat různě - hezky česky nebo o něco odborněji. Ať tak či onak, záleží vždy více na jeho obsahu a pestré skladbě stanovišť, které by měly pokud možno zahrnovat co nejširší spektrum přírodovědy a ekologie. Nejlépe samozřejmě ve vzájemných souvislostech, proto vůbec není od věci nazvat stanoviště Ekolog v obchodě nebo na stanovišti Astronomie chtít po dětech vyjmenovat zástupce živočišné říše na obloze. Ukázky názvů stanovišť mohou sloužit jako inspirace, doporučujeme však zvolit jednotný způsob pojmenování (podle druhu biotopu nebo podle přírodovědného třídění). Odborněji pojmenovaná stanoviště jsou vhodnější pro kategorii. Odborníci by se měli ve spolupráci s pořadatelem domluvit na okruhu otázek, aby pokryli co nejširší oblast a zbytečně si nelezli do zelí. Následující seznam slouží jako ukázka názvů stanovišť v letošních krajských kolech a možného seskupení do větších okruhů v případě menšího počtu odborníků: zoologie, savci, probuzení zimní spáči, ornitologie, ptáci, hlasy ptáků, bezobratlí, vodní bezobratlí, suchozemští bezobratlí, ulity měkkýšů + bezobratlí, entomologie a bezobratlí, hmyz, brouci, brouci a motýli, motýli a blanokřídlí, mravenci, žoužel v listí a pod ním, herpetologie, studenokrevní obratlovci, ichtyologie, ryby, ryby - obojživelníci - plazi, mihule a ryby, botanika, flóra, byliny, jarní květiny, houby, rostliny a houby, mykologie, houby a rostliny výtrusné, dendrologie, stromy, stromy a keře, dřeviny, počasí, meteorologie, astronomie, les, bezobratlí lesa, obratlovci lesa, dřeviny lesa, byliny lesa, lesnictví, hospodaření v lese, voda, hydrobiologie, bezobratlí vody, obratlovci vody, rostliny vody, odpady, třídění odpadu, domácí ekologie, ekolog v obchodě, ochrana přírody, ekologie, ekologie a ochrana životního prostředí, CHKO a NP v ČR, globální problémy ŽP, výživa a zemědělství, neživá příroda, neživé složky přírody, geologie, geologie a mineralogie, geologie a paleontologie, geografie, celoroční práce pro přírodu, rok, obhajoby práce pro přírodu. Zajímavé otázky Několik ukázek otázek z krajských kol, které okouzlí svojí promyšlenou jednoduchostí: º Ptáci mají? a) chlupy, b) rohy, c) vole, d) dvě srdce º Která z těchto kostí se nenachází na lebce savce? a) kost klínová, b) kost čelní, c) kost holenní, d) kost týlní º Vyjmenujte alespoň 3 česká města, která mají ve svém názvu jméno stromu. º Proč se savci jmenují savci? º Ve kterém typu vody byste hledali ryby náročné na obsah kyslíku? º Kolikrát za minutu mrkne had? º Odkud a kam fouká jižní vítr? º Mravkolev je a)vůdčí samec loupeživých mravenců, b) larva modráska žijící v mraveništi, c) síťokřídlý hmyz, jehož larva se živí převážně mravenci, d) druh vážky ekologie na Vysočině strana 6 ZSZL 2004
Prezentace krajských kol Zprávu o konání krajských kol přinesla řada regionálních i celostátních sdělovacích prostředků, zejména tiskovin, ale i radio a televize: Rokycanský deník, Sokolovský deník, Děčínský deník, Horácké noviny, Jihlavské listy, Deník Vysočina, Mladá fronta, Country radio, Metro, ČTK, Noviny Chrudimska, kabelová televize v Hodoníně, Nové Přerovsko, Zpravodaj města Chodov a další. V neposlední řadě bylo mnoho informací v průběhu roku zveřejněno i v nejrůznějších místních zpravodajích, tisknutých i internetových zpravodajích pořádajících organizací, řada pořadatelů krajských kol vydala sborník z akce. botanika na Místním kole v Břeclavi O soutěžících Organizacemi vysílajícími soutěžní družstva v tomto ročníku nejčastěji byly základní školy, víceletá gymnázia, domy dětí a mládeže a mnoho občanských sdružení, která se věnují ekologické výchově dětí a mládeže. Kromě organizací ČSOP to byli pionýři, junák, brďata, tomíci, Vita, Bios, Ranger, Scarabeus, Strom, Svižník, biologická stanice, přírodovědná společnost a nepočítaně dalších. Soutěžní družstva Výše uvedené organizace byly zastoupeny družstvy, jejichž názvy byly čistě přírodovědné (české nebo latinské názvy), vyjadřovaly recesi nebo příslušnost ke své organizaci. V řadě případů šlo o názvy již tradiční, občas bylo pojmenování družstva jednorázové, vymyšlené až na místě konání soutěže pod vlivem názvů ostatních soutěžících. A tak se mohli potkat: Adm s family, Adra, Altemi, Apis, Astronomický kroužek, Atlanťané, Bahenivci, Bakterie, Balbínovi králíčci, Barbie, Beruščiny ovečky, Berušky, Bělozubky, Bílí tesáci, Blechy, Bobři, Bobříci, Borůvky, Boty, Brontíci, Brontosaurus, Brouci, Broučci, Castor, CCCP, Čejka, Čermáčci, Červenky, Červíci, Demoliční četa, Destruenti, Dinosaurus, Dráčata, Ekokroužek, Ekokřečci, Ekologové, Elfové, Epidemie, Falco, Ferdíci, Fibišáci, Gingo, Ginkgo, Gympláci, Havrani, Hirundo, Hlávkový zelí, Chameleoni, Chipichipi, Irbisové, Ještěrky, Jupiteři, Kajky, Karpaťáček, Kaštánci, Kaštani, Klopeťáci, Koaly, Kolibýci, Koniklec, Kopečkovic, Kopřivky, Kormoráni, Krysy, Křováci, Kudlanky, Kulíšci, Kulíšci, Květáci, Lacerta, Lasičky, Ledňáček, Lid Medvědího potoka, Lišáci, Loskutáci, Marťani, Maxim, Mladí přírodovědci, Modrásci, Modré sovy, MOJH Stezka, Mravenci, Muchničky, Myčka na tanky, Myšok s.r.o., Netopýři, Nezmaři, Někdo, No Name, Ohnivá Céčka, Okružáci, Orlovci, Otakárci, Paraziti, Pájové, Pampeliška, Pátrači, Permoníci, Pimprlata, Piráti, Piškoti, Poštolky, Pošuci, Potápky, Predátoři, Primáti, Pryskyřice, Prvoci, Přírodovědný kroužek, Pterodactylus, Pulci, Puštíci, Racek, Ranger, Ropušky, Ředkvičky, z jihočeského kola ZSZL 2004 strana 7 geologie v Jižních Čechách Scarabeus, Slůňátka, Smědáček, Predátoři, Sova, Sphyrnaes Stanice ml.přírodovědců, Statečná lvíčata, Stopa, Strážci, Stromáci, Střízlíci, Sumýši, Supi, Svižníci, Šestikoalice, Škorpióni, Šmoulové, Šneci, UFO, Veritas, Veselý ježek, Virus, Vlci, Vlčata, Vlčí stopa, Vlkani, Volavky, Vydra, Výři, Zálesácká 10, Zálesák, Zbojníci, Zelenáči, Zmijáci, Zmoklý jahody, Zooklub, Zrůdy, Žanšar, Želvičky, Žihadla, Žouželky a Žraloci. Města Zelené stezky - Zlatého listu se zúčastnili děti z velkých všeobecně známých měst i z malinkých vesniček po celé republice. Své vyslance měla následující místa na mapě ČR: Batelov, Bílina, Blatná, Brandýsek, Branky, Brno, Brodek u Konice, Břeclav, Černuc, Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Čistá, Dětenice, Dobřany, Drásov, Hodonín, Horka nad Moravou, Horní Moštěnice, Hostivice, Hradec Králové, Hranice na Moravě, Hulín, Chodov u Sokolova, Choryně, Chrudim, Jablonec n.nisou, Jaroměř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jesenice u Rakovníka, Jeseník, Jihlava, Jindřichův Hradec, Jiříkov, Kaliště, Kamenice u Jihlavy, Kolešovice, Kladno, Kmetiněves, Kojetín, Krásná Lípa, Krupka, Kyjov, Laškov, Laškov, Ledenice, Liberec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Manětín, Měřín, Mikulčice, Mikulov, Mirošov, Mníšek pod Brdy, Moravská Nová Ves, Motyčín, Nasavrky, Náměšť na Hané, Nové Strašecí, Nové Veselí, Olomouc, Osečná, Polná, Prostějov, Přerov, Přibyslav, Raspenava, Praha, Rakovník, Rokycany, Rožnov pod Radhoštěm, Slabce, Slatiňany, Stará Ves u Přerova, Staré Křečany, Strakonice, Stráž pod Ralskem, Šternberk, Tábor, Tišnov, Třebíč, Třeboň, Uničov, Ústí nad Labem, Valašské Meziříčí, Valtice, Velké Meziříčí, Velké Pavlovice, Veselí nad Moravou, Višňová, Vrané nad Vltavou, Všenory, Vyšší Brod, Zbiroh, Žamberk, Žďár nad Sázavou a Železný Brod. Nakonec několik postřehů z krajských a místních kol º Zima, hustý liják, 6 vzdálenějších přihlášených družstev nepřijelo - a vše pro ně bylo připravené, nakoupené! (Několik kol se konalo v nejstudenější květnový víkend.) º Osvědčily se dvě sady otázek - kvůli mobilům (některé děti, mají-li např. slíbenou lepší známku za lepší umístění, jsou bohužel schopny lecčehos). Jedna pro první hlídku z každého družstva a druhá pro druhou hlídku z každého družstva. Všechny hlídky tak sice neměly stejné podmínky, ale protože to takto měla všech družstva, byly podmínky pro každé hodnocené družstvo stejné. (Umístění družstva záleží na hodnocení jeho dvou hlídek.) º Letos poprvé jsme dělali i školní kolo - překvapil nás velký zájem dětí (96), i přes naprostou dobrovolnost účasti. Počasí přálo, vše se zdařilo... º Letos se sešel rekordní počet družstev a všechny jsme dokázali na noc srovnat k nám do budovy. º žáci 9. třídy napsali článek do místních novin, v jehož závěru píší někteří účastníci sice zmokli, ale nakonec se liják přehnal a nad sídlištěm opět svítilo sluníčko Moc děkujeme všem těm (pořadatelům, vedoucím, učitelům, rodičům,...), kteří se postarali o úspěšný průběh Místních i Krajských kol. Bez nich by to vůbec nešlo... dendrologie na středočeském kole strana 8 ZSZL 2004
NÁRODNÍ KOLO 32. ročník, 14. - 20. června 2004, Ploština Zúčastněné kolektivy a jejich vedoucí Bakterie (Kladno)... Veronika Valtová Brontosaurus (Rokycany) ml+st... Dan Šatra, Tereza Rádsetoulalová Castor (Hodonín)... Jiří Tyl/František Červenka Ekokřečci (Česká Lípa)... Lenka Tulková Epidemie (Chrudim)... Jitka Holá Falco (Valašské Meziříčí) ml+st... Jitka Dvorská Gy-Bu (Praha)... Jarmila Eckschlagerová Jasánci (Jesenice)...Vlasta Knappová Kudlanky (Praha)...Stanislav Búth Kulíšci (Manětín) ml+st... Eva Wollrábová Kulíšci (Hradec Králové)...Petra Stejskalová Lid Medvědího potoka (Olomouc) ml+st... Jaroslav Marx, Lenka Calábková Myčka na tanky (Třeboň)... Alena Kociánová Netopýři (Jablonec n.n.) ml+st... Ludmila Brynychová, Petr Elzner No Name (Chrudim)... Roman Brabec Ňuňa Bufo (Kamenice u Jihlavy)...Jan Jelínek Primáti (Hradec Králové)...Petra Stejskalová Veselý ježek (Jihlava)... Petr Touš/Marie Toušová Vlčí stopa (Brno)...David Stejskal Volavky (Třeboň)... Martin Bartuška Výři (Stráž pod Ralskem) ml+st...tomáš Rychtařík, Šárka Rychtaříková Odborníci, Odborníci na přírodu - vedli exkurze, hodnotili práci kolektivů pro přírodu, zajistili po celý den stanoviště na soutěžní stezce, hodnotili přírodovědný doprovodný program, připravili zajímavou přednášku,... jednoduše starali se odbornou část akce - děkujeme moc, protože víme, že to vůbec není tak jednoduché, jak se může takhle na papíře zdát... Vašek Bartuška Jan Brlica Eva Dlabolová Miroslav Dvorský Pavla Havelková Leoš Lippl Karel Mana Věra Malátková Jaromír Maštera Radka Nekardová Marie Odstrčilová Dan Opatrný Jan Pavelka Petr Podzemný Jindra Prach Vojta Prášil Jan Robovský Dan Šatra Jaroslav Turek Martina Zrostlíková Poděkování patří i všem vedoucím, kteří si své přírodovědné znalosti nenechali na exkurzích pro sebe a podělili se o ně s ostatními účastníky. Rámcový program Národního kola 14.6. - pondělí odpoledne příjezd, zabydlení, zahájení 15.6. - úterý terénní exkurze 16.6. - středa terénní exkurze 17.6. - čtvrtek terénní exkurze, obhajoba ch 18.6. - pátek stezka pro, - volný den, obhajoba ch 19.6. - sobota stezka pro, - volný den, vyhlášení výsledků 20.6. - neděle balení, úklid, odjezd ZSZL 2004 strana 9 Jak to všechno bylo... Zlínký kraj Kraj, kde se konalo Národní kolo, je třetím nejmenším krajem ČR (po Libereckém a Karlovarském, nepočítaje Prahu). Se svými téměř 600.000 obyvateli patří k nejhustěji obydleným krajům. Velkoplošná chráněná území (CHKO a Národní parky) tvoří téměř 30% rozlohy celého území kraje, což je hned po Libereckém kraji druhé místo. Vezmeme-li v úvahu, že se zde nenachází žádný Národní park, je to v rámci ČR vynikající poměr i známka toho, že si zde zajímavostí a unikátů v přírodě opravdu váží. V uplynulém roce zde zaznamenali nejméně havarijních úniků závadných znečišťujících látek - více než 10x méně než v nejpostiženějších krajích. Lesy tvoří téměř 40% rozlohy, Zlínský kraj se tak řadí na 3. místo za Liberecký a Karlovarský kraj. V kraji je téměř nejmenší produkce odpadu na jednoho obyvatele (lepší je opět pouze Liberecký kraj) Jak jsme kraj viděli my? Za týdenní pobyt jsme rozlohu kraje posoudit nedokázali, hustota obyvatel v okolí nám přišla velmi malá - pokud nepočítáme naši základnu, kde jsme s více než 200 účastníky tvořili nadprůměr (ten je 150 obyvatel na 1 km 2 ). Příroda v blízkém okolí základny Elseremo - Ploština se nám moc líbila, v rámci terénních exkurzí jsme navštívili i zajímavé botanické lokality na Javorůvkách u Valašských Klobouků v CHKO Bílé Karpaty. Kousek od základny protékala Vlára pramenící v kopcích Vizovických vrchů nad základnou. Stejná Vlára, po které je pojmenován Vlárský průsmyk na samých hranicích se Slovenskem. Lesy byly opravdu všude a snad jedinou vadou na kráse byl úsek, kudy se prohnalo týden před naší akcí tornádo. Obrovské zdravé stromy zlámané jako sirky ve výšce asi 5 m nad zemí. A také vzdušným vírem ukroucené mohutné kmeny. Většina z nás nikdy nic podobného ve skutečnosti neviděla a tak pohled na zničený úsek lesa byl pro mnohé zážitkem na celý život. A o kousek dál? Jako by tam žádný vítr nefoukal, ale takové tornádo bývá. Místní lidé byli přátelští a bylo-li potřeba pomohli. Do autobusu jsme se vešli i když vypadal plný, ochotně poradili kudy se vydat, abychom obešli místa postižená tornádem,... Při našem odjezdu přijely 2 mimořádné autobusy, přestože v neděli ráno zde většina lidí chodí do kostela (byli jsme moc rádi, protože právě začalo období dešťů). Dokonce se na nás nepřestali usmívat ani když jsme nenápadně zrušili autoralley, jejíž pořadatelé neměli všechna potřebná povolení. Základna i její okolí bylo osázeno malými stromky, mezi nimi volně rostoucí květiny, z dáli vonělo seno (pravda, alergikům moc nevonělo), bučely krávy a bečely ovce, nad krajinou létali dravci,... červnová příroda nabízela vše, co v době rozpuku mohla. Počasí se také vytáhlo - nebyla velká vedra i když sluníčko svítilo skoro pořád, přes den téměř nepršelo. strana 10 ZSZL 2004
Terénní exkurze U V úterý, ve středu a ve čtvrtek probíhaly celodenní tématicky zaměřené exkurze. Účastníci ve skupinách po 15 až 20 a se svými vedoucími a odborníkem, všichni vybaveni obědovým balíčkem, pitím, pláštěnkou, dobrými botami, dobrou náladou, dalekohledem,... vyrazili do bližšího i vzdálenějšího okolí. Témata jednotlivých exkurzí byla: obojživelníci, obratlovci, savci, breberky (entomologie), ornitologie, botanika, herpetologie, dendrologie, lesní botanika, hospodaření v lesích, živáčci u vody a ve vodě (hydrobiologie), astronomie, počasí (meteorologie), ochrana přírody,... Zaměření exkurze neznamenalo, že se o ničem jiném nebude mluvit, spíš šlo o převažující téma. A tak bylo celý den pořád o čem povídat, co ukazovat, protože příroda nám toho předvedla opravdu hodně. Součástí jedné z exkurzí bylo i výtvarné zpracování přírodního prostředí tak, jak jej účastníci vnímali, jak na ně působí. U Mezi nejzajímavější výpravy patřily průzkumy vodních tůněk s výskytem ojedinělých druhů, návštěva rezervace Javorůvky v CHKO Bílé Karpaty - svažité louky s teplomilnými a mokřadními rostlinami nebo Čertovy skály na samé hranici CHKO Beskydy doplněné poutavým výkladem místního odborníka. Doprovodný program U Další program byl z části opět přírodovědný - jednalo se většinou o večerní přednášky či besedy doplněné promítáním - Jižní Amerika, Vlci v Čechách, květena Bílých Karpat. Tuto teorii doplňovaly praktické ukázky z ornitologie (odchyt kroužkování), besedy o sovách s ukázkami živých sov, večer po setmění pak praktické astronomické exkurze. U Kromě společného programu mající jasně ohraničený začátek a konec měla jednotlivá družstva možnost zcela libovolně zpracovat každý den jedno téma v rámci Co nás zaujalo v našem okolí. Pojem naše okolí byl každý den upřesněn a tak první den jsme začínali velmi zeširoka - celá ČR, druhý den šlo o místo, kde žijeme, odkud pocházíme, třetí den okolí táborové základny, exkurze a poslední čtvrtý den se místo zúžilo na táborovou základnu. V rámci zadání vznikaly nejrůznější modely, koláže, kresby,... cílem však vždy bylo, aby se děti zamysleli, co je jejich duši nejbližší v prostředí, ve kterém žijí. Odborníci hodnotili každý den samostatně, každý člen vítězného družstva obdržel drobnou věcnou odměnu, kterou nelze koupit žádném obchodě. U Přestože jde o akci přírodovědnou, nesměl chybět zcela odlišný program. Hrálo se ringo, vybíjená, fotbal, frisbee, pingpong,... Také se malovalo na trička a jiný textil, někteří pročítali různé atlasy. Samozřejmě nechyběla ani úvodní hra k rozdělení do skupin na exkurze nebo před losováním pořadí startu na soutěžní stezku. OTÁZKY SOUTĚŽNÍ STEZKY PRÁCE PRO PŘÍRODU V PŘÍRODĚ Prezentace činnosti na tomto stanovišti probíhala již večer před vlastní soutěžní stezkou. Po zkušenostech z minulých let jsme vytvořili porotu opravdu širokou, složenou pouze z odborníků a zástupců pořadatele. Chtěli jsme tak zcela vyloučit hodnocení dětí a vedoucích kolektivů, které se mnohdy ukazuje jako nepříliš objektivní - někteří se nechají unést naučeným povídáním či hezkými tričky, jiní občas vedeni snahou o vlastní lepší umístění, výkon soupeře podhodnotí. Na prezentaci měli jako diváci volný vstup vedoucí kolektivů. Děti se s činností ostatních kolektivů seznámili již 2. den na veřejné prezentaci, která mohla být libovolně zaměřená a nebyla hodnocena do soutěžní stezky. Kolektivy se tak mohly na stanovišti soustředit zejména na obsahovou část a hlavním cílem nebylo předvést se před ostatními (ve smyslu pobavit publikum). Porota anonymně hodnotila konkrétní aktivity v oblasti práce kolektivu pro přírodu v přírodě. Celé soutěžní družstvo mělo 3 minuty na vlastní povídání a další 3 minuty byly vyhrazeny na dotazy poroty. Kolektivy mohly používat kroniky, fotografie z akcí, zpracované projekty a další pomůcky které dokumentovaly jejich celoroční činnost ve prospěch přírody. Do soutěžní stezky se oběma hlídkám započítával stejný počet bodů (v tabulce sloupec celkem ), získaný jako průměr hodnocení jednotlivých členů poroty (označených 1-7, resp.8). Kolektivy jsou seřazeny tak, jak startovaly k obhajobě práce pro přírodu. Výsledky se kolektivy dozvěděly až v rámci přehledu bodů získaných na jednotlivých stanovištích stezky. Až do poslední chvíle závěrečného sobotního hodnocení tak panovalo napětí, jak vše dopadne. Co a jak se hodnotilo? Jde o činnost kolektivu nebo jednotlivce z družstva? Jde o činnost v přírodě (sázení stromků, značení rezervace, vyvěšování a kontrolu ptačích budek, mapování čehosi, přenášení žab,...) nebo o ekologickou činnost uvnitř budovy (zavedení a popsání krabic na tříděný odpad v klubovně nebo ve třídě, nástěnka o ohrožených druzích)? Vědí děti proč to dělají? Co se dělá s výsledky? Často chyběla zpětná vazba, pokud děti vůbec měly povědomí o tom, zda, kam a proč se výsledky předávají. Dělají prezentovanou činnost opravdu děti (práce s křovinořezem, účast ve správním řízení, instalace hnízdních podložek na sloupech pro čápy, dohadování odvozu odpadu se svozovou firmou). Na zvídavé otázky měla porota 3 minuty. A protože odborníci byli z celé ČR, stejně jako kolektivy, většinou nebyl problém ani s přírodovědnými zvláštnostmi. Materiály o činnosti, které si kolektivy přivezly, sloužily zejména jako pomůcka na rozpovídání a dokladování akcí, cílem rozhodně nebylo hodnotit činnost pouze na základě předložené dokumentace. Mohlo se tak stát, že kolektiv s minimální dokumentací, ale množstvím činnosti pro přírodu v přírodě získal lepší hodnocení než kolektiv s bohatou dokumentací (ale zřejmě zapůjčenou - jak jinak si vysvětlit, že nikdo z družstva nic neví o napsaném). Celkově lze ve srovnání s předchozími roky zaznamenat stoupající trend praktické činnosti oproti činnostem teoretickým i zvyšující se dovednosti prezentace a vyjadřování, spolupráce v kolektivu,... ZSZL 2004 strana 11 strana 12 ZSZL 2004
A jaké bylo hodnocení? Porota pro Mladší : Pavla Havelková, Michal Kulík, Leoš Lippl, Marie Odstrčilová, Jan Robovský, Jana Stibralová, Martina Zrostlíková (číslování sloupců v tabulce neodpovídá abecednímu pořadí hodnotitelů). Zde je názor porotců: kolektiv celkem (průměr) 1 2 3 4 5 6 7 1 Falco 8,0 6,0 8,5 10,0 10,0 7,0 8,0 8,0 2 Vlčí stopa 9,0 9,0 9,0 10,0 10,0 7,0 8,0 9,0 3 Výři 7,5 7,0 9,0 10,0 9,0 6,0 7,0 6,0 4 Lid Medvědího potoka 7,0 5,0 8,0 9,0 8,0 6,0 5,0 7,0 5 Brontosaurus 8,5 5,0 9,0 10,0 10,0 7,0 10,0 9,0 6 Netopýři 6,0 5,0 7,0 8,0 6,0 5,0 5,0 6,0 7 Kudlanky 2,5 3,0 4,0 1,5 1,0 3,0 2,0 2,0 8 Primáti 4,5 4,0 5,0 5,0 5,0 4,0 4,0 6,0 9 Volavky 8,0 6,0 8,0 10,0 6,0 5,0 10,0 10,0 10 Kulíšci 5,5 7,0 6,0 5,0 4,0 4,0 6,0 6,0 11 Ekokřečci 4,0 2,0 3,0 3,5 4,0 5,0 3,0 7,0 12 No Name 3,5 2,0 2,5 2,5 3,0 5,0 4,0 5,0 13 Ňuňa Bufo 5,0 1,5 5,5 5,0 4,0 4,0 5,0 9,0 14 Jasánci 4,0 1,0 4,5 3,5 5,0 4,0 5,0 5,0 Porota pro Starší : Eva Dlabolová, Pavla Havelková, Michal Kulík, Leoš Lippl, Marie Odstrčilová, Jan Robovský, Jana Stibralová, Martina Zrostlíková (číslování sloupců v tabulce neodpovídá abecednímu pořadí hodnotitelů). Zde je názor porotců: kolektiv celkem (průměr) 1 2 3 4 5 6 7 8 1 GyBu 3,5 2,0 3,0 4,0 4,0 2,0 3,0 6,0 3,5 2 Kulíšci (Hr.králové) 7,5 5,5 7,0 7,0 9,5 10,0 10,0 4,0 6,0 3 Epidemie 5,5 4,0 4,0 4,0 6,0 7,0 8,0 7,0 5,0 4 Netopýři 5,0 3,5 4,0 8,0 6,0 5,0 4,0 5,0 7,0 5 Lid Medvědího Potoka 8,5 9,0 8,0 9,0 7,0 10,0 10,0 7,0 9,5 6 Výři 8,5 8,0 8,0 9,0 8,0 10,0 9,5 6,0 8,0 7 Kulíšci (Manětín) 6,5 5,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,5 6,0 6,5 8 Veselý Ježek 7,0 6,0 7,0 6,0 8,0 7,0 8,5 8,0 7,5 9 Falco 8,0 7,5 10,0 8,0 9,0 9,0 6,0 8,0 9,5 10 Bakterie 7,5 5,5 9,0 7,0 7,0 8,0 8,0 7,5 6,5 11 Brontosaurus 7,5 6,5 9,0 7,0 8,0 10,0 7,0 6,5 9,5 12 Myčka na tanky 9,5 9,0 10,0 10,0 9,5 10,0 10,0 7,0 9,0 13 Castor 5,5 3,0 5,0 5,0 7,0 7,0 7,0 5,0 4,5 Další stanoviště již byla na klasické stezce - okruhu dlouhém asi 7 km. Stanoviště jsou řazena ve stejném pořadí, jak byla u obou věkových kategorií přímo na stezce, u některých otázek jsou správné odpovědi vyznačeny kurzívou, někde je uvedeno bodové hodnocení, případně komentář odborníka. Někteří odborníci pro zvýšení objektivity (kvůli případnému domlouvání mobily, které stejně fungovaly jen v některých místech) měli připraveny dvě sady otázek (v textu A a B). U poznávaček všichni preferovali skutečné vzorky z přírody (nejen u rostlin ale i u živočichů), např. suchý hmyz, lebku zapůjčenou z muzea,... a tvůrčí přístup, a až na posledním místě obrázek z knihy. M L A D Š Í PLAZI - Martina Zrostlíková 1. Které naše užovky jsou vodní - žijí u vody? (1b) - užovka obojková a podplamatá 2. Uveď 2 rozdíly mezi užovkou a zmijí (2b) - užovka má hlavu oválnou a oční zornici kulatou, zmije má hlavu hranatou a oční zornici štěrbinovitou 3. Co je charakteristické pro oční víčka hadů? (1b) - jsou srostlá a průhledná 4. Kteří 2 naši (nebo slovenští) ještěři nemají na první pohled patrné ušní otvory? (2b) - slepýš křehký, krátkonožka evropská 5. Poznávačka (4b): želva bahenní, ještěrka zelená, užovka obojková, krátkonožka evropská METEOROLOGIE - Marie Odstrčilová 1. Jaké nejdůležitější meteorologické prvky se měří na pozemních meteorologických stanicích a jakými přístroji? (6b) - např. teplota - teploměr; tlak - barometr (tlakoměr); vlhkost - suchý a vlhký teploměr nebo vlhkoměr (hygrometr); směr a rychlost větru - anemometr, větrná směrovka, větrný rukáv; intenzita a délka slunečního svitu - slunoměr (heliograf); výška sněhu - sněhoměrná lať; srážky - srážkoměr; výpar - výparoměr; teplota půdy - půdní teploměr; oblačnost - odhaduje se, jaká část oblohy je pokryta 2. Proč při bouřce nejprve vidíme blesk a teprve potom slyšíme hrom? (1b) - protože rychlost světla je vyšší než rychlost zvuku 3. Co je to Golfský proud a který světadíl ovlivňuje? (1b) - je to teplý mořský proud proudící z jižního Atlantiku kolem břehů Britských ostrovů a Norska k severu, v zimě otepluje Evropu 4. K čemu slouží meteorologická družice? (1b) - sleduje vývoj, pohyb oblačnosti a zemský povrch pomocí televizní kamery z oběžné dráhy Země 5. Jaké počasí můžeme očekávat, vidíme-li na obloze tato oblaka (+ obr. cumulus humilis)? (1b) - poměrně stálé slunečné počasí bez deště. Tato oblaka se nazývají také oblaka pěkného počasí. 1. Jaké nejdůležitější meteorologické prvky se měří na pozemních meteorologických stanicích a jakými přístroji? (6b) - shodné s A1 2. Na kterém místě u nás se nejdéle (od r. 1775) měří teplota vzduchu? (1b) - v Praze - Klementinu 3. K čemu slouží meteorologický radar? (1b) - sleduje vývoj, intenzitu a pohyb srážek 4. Pokud vidíme blesk a pak slyšíme hrom, jak poznáme, jak daleko je bouřka? (1b) - změříme nebo odhadneme dobu, která uplyne od spatření blesku do zaznění hromu. Každé 3 vteřiny znamenají 1 km vzdálenosti mezi bouřkou a místem, kde se nacházíme. 5. Jaké počasí můžeme očekávat, vidíme-li na obloze tato oblaka (+ obr. cumulus congestus)? (1b) - mohou se vyskytnout dešťové nebo sněhové přeháňky, takže je možné, že během výletu zmokneme ORNITOLOGIE - Vojtěch Prášil 1. Kolik zubů mají dospělí ptáci? (1b) - žádné 2. Co to je nažina a kde ji na ptákovi najdeme? (1b) ZSZL 2004 strana 13 strana 14 ZSZL 2004
3. Jaký druh ptáka vyskytující se na území ČR je hnízdním parazitem? (1b) - kukačka obecná 4. Uveď 2 v ČR vyhynulé ptačí druhy (1b) - např. orel skalní, drop velký, mandelík hajní, ťuhýk rudohlavý, ťuhýk menší 5. Uveď 3 druhy ptáků hnízdící na zemi (1b) - např. hrabaví, lelek, výr, pustovka 6. Poznávačka (5b): volavka (podle lebky), káně (podle rejdovacího pera), puštík (podle nohy a pera), výr (podle vývržků zbytků ježka), drozd kvíčala a hohol severní SAVCI - Jan Robovský 1. Poznávačka (3b): zubr evropský, myšice - hraboš, kuna lesní 2. Stopy - poznávačka (2b): a) rozdíl mezi stopou šelmy psovité a kočkovité b) bobr (uznána byla i ondatra či nutrie, možnost odvození podle stopy ocasu) 3. Jmenuj naše plchy (2b) - plšík lískový, plch velký, plch lesní, plch zahradní 4. Jak bydlí zajíc a králík? (1b) - zajíc má pelech, králík nory 5. Jaký je náš největší savec? (1b) - medvěd či los 6. Jaký je náš nejmenší savec? (1b) - myš domácí, rejsek malý, bobr, lasice kolčava 1. Poznávačka (3b): psík mývalovitý, křeček - norník, tchoř tmavý 2. Stopy - poznávačka (2b) - vydra, zajíc 3. Jmenuj 6 našich hmyzožravců (3b) - např. krtek obecný, ježek východní, ježek západní, rejsek obecný, rejsek horský, rejsek malý, rejsec černý, rejsec vodní, bělozubka šedá, bělozubka bělobřichá 4. Jak se liší mládě zajíce a králíka? (1b) 5. Který hlodavec se nevyskytuje v přirozeném lese (bez lidských sídel)? (1b) - norník rudý, veverka, myš domácí, myšice OBOJŽIVELNÍCI - Pavla Havelková 1. Vyjmenujte naše druhy ropuch (1,5b) - obecná, zelená, krátkonohá 2. Čím se živí larva čolka - rostlinou nebo živočišnou potravou? (1b) 3. Které naše žáby jsou jedovaté? (1b) - kuňka, ropucha 4. Které naše žáby mají černé pulce? (1b) - ropuchy 5. Co jsou to parotidy a kteří naši obojživelníci je mají? (2b) - nahloučené jedové žlázy ropuch a mloků 6. Které naší žábě se dříve říkalo česneková? (0,5b) - blatnice 7. Poznávačka (3b): kuňka žlutobřichá, ropucha zelená, skokan ostronosý, čolek obecný, vajíčka skokana, rozeznat hnědé skokany od zelených 1. Vyjmenuj všechny naše zelené skokany (1,5b) - krátkonohý, zelený, skřehotavý 2. Čím se živí pulci - rostlinnou nebo živočišnou potravou? (1b) 3. Kteří naši ocasatí obojživelníci jsou jedovatí? (1b) - mloci 4. Které naše žáby mají obrovské pulce? (1b) - blatnice 5. Která naše žába se zahrabává a jak, pomocí čeho? (1b) - blatnice - pozadu, hrabacím mozolem 6. Které žábě se dříve říkalo rašelinný? (1b) - skokan ostronosý 7. Poznávačka (3b):kuňka obecná, ropucha krátkonohá, skokan ostronosý, čolek velký, vajíčka ropuchy, rozeznat zelené skokany od hnědých ZSZL 2004 strana 15 ASTRONOMIE - Jindřich Prach 1. Co je na obrázku? (1b) - Měsíc 2. Co je na obrázku? Konkrétně - jaký objekt a kde? (2b) - galaxie, Velká galaxie v Andromedě 3. Proč se poloha Polárky na obloze v průběhu noci nemění, netočí se jako ostatní hvězdy? (1b) - protože k ní směřuje zemská osa 4. Jaký úkaz jsme mohli pozorovat minulý týden v úterý (8.6.2004)? (1b) - přechod Venuše přes Sluneční kotouč 5. Seřaďte objekty na kartičkách podle vzdálenosti od Země od blízkých ke vzdáleným (1b) - Měsíc, Slunce, hvězda Vega, Velká galaxie v Andromedě (seřazeno) 6. Jaké souhvězdí je na obrázku? (1b) 7. Na obrázku jsou sluneční hodiny s označením světových stran, tyč vrhá stín. Kolik je hodin? (1b) - dvě hodiny odpoledne (14.00 hod.) 8. Jaký úkaz je na obrázku, jak a kdy vzniká? (2b) - zatmění Slunce. Vzniká, když je Země, měsíc a Slunce v jedné přímce - při pohledu ze Země Měsíc přikryje Slunce. LESNÍ HOSPODAŘENÍ A DENDROLOGIE - Karel Mana 1. Jmenujte dva kalamitní kůrovce na smrku (1b) - lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý 2. Co je to lapák a lapač, jaký je mezi nimi rozdíl? (1b) 3. Co je to meliorační a zpevňující rostlina, uveď 4 příklady (1b) 4. Jaký je rozdíl mezi přirozenou a umělou obnovou lesa, jaké jsou jejich výhody a nevýhody? (1b) 5. Jaký je rozdíl mezi prořezávkou a probírkou? (1b) 6. Dendrologie - poznávačka (5b): vrba bílá, jasan ztepilý, javor klen, dub zimní, trnovník akát ENTOMOLOGIE - Dan Opatrný 1. Co nepatří mezi dvoukřídlé (0,5b): pestřenka čmeláková, pestřenka vosí, pestřenka rybízová, vosa obecná, včela medonosná, čmeláci 2. Který z jedinců sršně nepřežije zimu (0,5b): samec, oplozená samice 3. Který z těchto motýlů patří mezi zákonem chráněné? (1b) - babočka admirál, babočka bodláková, okáč luční, otakárek ovocný 4. Co nepatří mezi vážky (1b): motýlice, šídlo modré, zlatoočka obecná, mravkolev obecný 5. Poznávačka (celkem 7b): babočka kopřivová, perleťovec stříbropásek, pěnodějka červená, píďalka (skvrnopásek hluchavkový), zlatoočka skvrnitá 1. Co patří mezi dvoukřídlé (0,5b): vosa obecná, včela medonosná, čmeláci, pestřenka vosí (ostatní jsou blanokřídlí) 2. Který z jedinců sršně přežije zimu (0,5b): samec, oplozená samice 3. Který z těchto motýlů nepatří mezi zákonem chráněné? (1b) - otakárek ovocný, jasoň červenooký, babočka bodláková 4. Co patří mezi vážky (1b): zlatoočka obecná, mravkolev obecný, motýlice, šídlo modré (ostatní jsou síťokřídlí) 5. Poznávačka (celkem 7b): babočka kopřivová, perleťovec stříbropásek, pěnodějka červená, píďalka (skvrnopásek hluchavkový), zlatoočka skvrnitá strana 16 ZSZL 2004
EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Radka Nekardová 1. Co je to ruderální vegetace? Jaké druhy rostlin jsou pro tato místa charakteristická? Rostliny žijící na rumištích, v okolí cest apod. - laskavec ohnutý, merlík bílý, kopřiva dvoudomá, kuklík městský. 2. Kdo nebo co je bioindikátor? Uveď příklady. Je to živý organismus, který svým výskytem dokládá přítomnost některého činitele v určitém biotopu. Označuje určité vlastnosti prostředí, např. vyšší obsah dusíku v půdě - kopřiva dvoudomá, bez černý, vápenaté půdy - hrachor hlíznatý, tařice skalní, kyselé půdy - vřes obecný, kostřava ovčí. 3. Co je to eroze, popiš? Jaké druhy eroze znáš? (odnos půdy, vodní a větrná) 4. Vyberte z předložených obrázků, který do skupiny nepatří a proč? 1. Co je to parazit? Jaký je rozdíl mezi parazitem a poloparazitem? Uveď příklady. Rostlina nebo živočich, který se trvale nebo příležitostně vyživuje na těle nebo uvnitř těla svého hostitele - odčerpává z něj živiny a tím mnohdy nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav hostitele. Je obvykle menší než hostitel - klíště, pijavka, tasemnice, kokotice. Poloparazit se přiživuje jen částečně. Např. je sám schopen fotosyntézy. 2. Co je to eroze, popiš? Jaké druhy eroze znáš? (odnos půdy, vodní a větrná) 3. Kdo nebo co je bioindikátor? Uveď příklady. Je to živý organismus, který svým výskytem dokládá přítomnost některého činitele v určitém biotopu. Označuje určité vlastnosti prostředí, např. vyšší obsah dusíku v půdě - kopřiva dvoudomá, bez černý, vápenaté půdy - hrachor hlíznatý, tařice skalní, kyselé půdy - vřes obecný, kostřava ovčí. 4. Vyberte z předložených obrázků, který do skupiny nepatří a proč? BOTANIKA - Leoš Lippl 1. Jaké jsou rozmnožovací orgány vyšších rostlin? (1b) - tyčinky (samčí) a pestík (samičí) 2. Jak od sebe rozeznáš přesličku rolní a přesličku bahenní? (1b) - přeslička rolní - výtrusný klas na jarní lodyze, letní lodyha bez výtrusného klasu, první článek větvičky je delší než pochva.. Přeslička bahenní - výtrusný klas na letní lodyze, první článek větvičky je kratší než pochva. 3. V jakých nadmořských výškách se vyskytují přirozené smrčiny? (1b) - 900 až 1300 m.n.m. 4. Proč je nutné louky kosit? (2b) - aby nedocházelo k zarůstání, louka by se jinak postupně přeměnila v lesní společenstvo 5. Poznávačka (5b): pryšec chvojka, zvonek rozkladitý, trojštět žlutavý, růže šípková, podběl lékařský 1. Čím rostliny dýchají? (1b) - průduchy na listech, popř. stoncích 2. Která z přesliček nemá jarní lodyhu? (1b) - všechny kromě přesličky rolní (jediná ji má) 3. V jakých nadmořských výškách se vyskytují přirozené habřiny a dubohabřiny? (1b) - 200 až 400 (450) m.n.m. 4. Jaký význam má pastva pro konkurenčně slabé druhy? (2b) - dobytek rozrušuje kopýtky travní drn a uvolňuje prostor pro uchycení konkurenčně slabých druhů 5. Poznávačka (5b): šťovík obecný, bojínek luční, kopretina bílá, třezalka tečkovaná, jetel prostřední ZSZL 2004 strana 17 MĚKKÝŠI, KORÝŠI, RYBY - Jaromír Maštera 1. Který z následujících živočichů nepatří mezi korýše? (1b) - perloočka, perlorodka, buchanka 2. U které z našich ryb sameček staví hnízdo a po nakladení jiker ho hlídá? (1b) - koljuška, kapr, mihule 3. Jak se jmenuje vnitřní vrstva lastur škeblí, která má typický stříbřitý lesk? (1b) - smaragdová, perleťová, zlatá 4. Čím se živí raci? (1b) - rybami, drobnými živými či mrtvými živočichy, 5. Jak se nazývá hydrostatický orgán u ryb, který jim umožňuje potápění a vynořování? (1b) - plynový měchýř, močový měchýř, žáberní oblouk 6. Poznávačka (5b): lín, okoun, perloočka, hlemýžď zahradní, plovatka bahenní S T A R Š Í PLAZI - Martina Zrostlíková 1. Co je to autotomie? (1b) - samovolné odvržení ocasu ještěrek při napadení predátorem 2. Jací naši alespoň 2 plazi jsou tzv. ovoviviparní? (2b) - např. ještěrka živorodá, zmije, slepýš 3. Do jaké skupiny ještěrů (čeledi) patří krátkonožka evropská? (1b) - scinkovití 4. Jak se nazývají obě části krunýře želv? (2b) - carapax, plastron 5. Poznávačka (4b): ještěrka živorodá, ještěrka zední, zmije obecná, užovka stromová Veselé výroky: - ještěři se dělí na hady a ještěrky - krunýř? spodní a dolní! - krátkonožka je vývojovej článek mezi ještěrkou a slepýšem METEOROLOGIE - Marie Odstrčilová 1. Jaký je rozdíl mezi anemometrem, anemografem a anemogramem? (3b) - anemometr měří rychlost a směr větru, anemograf naměřené hodnoty zaznamenává na papírovou pásku. Výslednému záznamu se říká anemogram. 2. Na meteorologických i zeměpisných mapách se užívají izolinie. Dokážeš říci, co spojují a uvést příklady? (3b) - spojují místa se stejnou hodnotou např. tlaku (izobary), teploty (izotermy), nadmořské výšky (vrstevnice-izohypsy), zeměpisné šířky (rovnoběžky), podmořské hloubky (izobata). 3. K čemu slouží Fujitova stupnice a kolik má stupňů? (2b) - tato stupnice třídí tornáda podle intenzity a ničivých účinků od F0 (slabé) až po F5 (katastrofální) 4. Seřaďte tyto pojmy vzestupně podle rychlosti a ničivých účinků. (1b) - silný vítr, vichřice, orkán 5. U kterého oblaku se objevuje kovadlina a jakými částečkami je tvořena? (1b) - objevuje se na vrcholu bouřkového mraku (cumulonimbu). Protože v těchto výškách je teplota pod nulou, je tvořena ledovými krystalky. 1. Jaký je rozdíl mezi hygrometrem, hygrografem a hygrogramem? (3b) - hygrometr měří vlhkost vzduchu, hygrograf naměřené hodnoty zaznamenává na papírovou pásku. Výslednému záznamu se říká hygrogram. 2. Na meteorologických i zeměpisných mapách se užívají izolinie. Dokážeš říci, co spojují a uvést příklady? (3b) - shodné s A2 3. K čemu slouží Beaufortova stupnice a kolik má stupňů? (2b) - rozlišuje rychlost a účinky větru, které se pohybují od stupně 0 ( bezvětří) až po stupeň 12 (orkán) strana 18 ZSZL 2004
4. Seřaďte následující oblaka vzestupně podle výšky nad zemí. (1b) - stratus-sloha, altocumulus-vysoká kopa, cirrus-řasa 5. Jaký je rozdíl mezi cyklonou a anticyklonou? (1b) - cyklona (tlaková níže) má ve svém středu nejnižší tlak, který se směrem k okraji zvyšuje. Vzduch uprostřed cyklony stoupá nahoru a tvoří mohutná oblaka, ze kterých prší (sněží). Na severní polokouli se vzduch v cykloně pohybuje proti směru hodinových ručiček (na jižní je tomu naopak). Anticyklona (tlaková výše) má ve svém středu nejvyšší tlak, který se směrem k okraji snižuje. Vzduch uprostřed anticyklony klesá dolů, takže se oblačnost rozpouští. Na severní polokouli se vzduch v anticykloně pohybuje po směru hodinových ručiček (na jižní je tomu naopak). ORNITOLOGIE - Vojtěch Prášil, Jana Stibralová 1. Pygostyl je (1b) a) zakrnělý vývojový pozůstatek po dinosaurech nacházející se na lebce ptáka b) kosterní podpěra ocasu c) název jednoho z plicních vaků ptáků 2. Kolik je u nás druhů žlun, vyjmenuj je (2b) - 2 druhy - zelená a šedá (častá byla záměna se žluvou) 3. Potápka roháč se živí (1b) a) rostlinami b) filtruje plankton c) rybami a hmyzem 4. Káně lesní má na ocase (1b) a) méně příčných tmavých pásků než včelojed b) více příčných tmavých pásků než včelojed c) stejně příčných tmavých pásků jako včelojed 5. Volavka popelavá hnízdí (1b) a) samostatně na zemi b) samostatně na stromech c) v koloniích na stromech 6. Plná snůška kulíka říčního čítá (obsahuje) (1b) a) 4 vejce b) 3 vejce c) 5 vajec SAVCI - Jan Robovský 1. Poznávačka (3b): rejsec vodní, myšivka horská a myšice temnopásá (podle obrázku myši s tmavým pruhem na zádech ), vrápenec (podle 2 obrázků - spícího a probuzeného) 2. Stopy - poznávačka (2b): los (vedle stopa jelena se zdůrazněním velikostního rozdílu), krtek 3. Jmenuj 6 našich hrabošovitých hlodavců (3b) - např. hryzec vodní, ondatra pižmová, hrabošík podzemní, hraboš polní, hraboš mokřadní, norník rudý 4. Jaké znáš typy zubů u savců? (1b) - řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky 5. Které zvíře je nejpříbuznější jezevci? (1b) - vlk obecný, kuna lesní, veverka obecná, kočka divoká 1. Poznávačka (3): norek, myška drobná, rejsek - bělozubka 2. Stopy - poznávačka (2b): netopýr, medvěd 3. Jmenuj 6 našich kopytníků (3b) - např. prase divoké, los evropský, daněk skvrnitý, sika, muflon, koza bezoárová, paovce hřivnatá, kamzík horský, jelen evropský, srnec evropský 4. Jaký je rozdíl mezi vrápencem a netopýrem? (1b) - vrápenec má výběžky na čumáku a při spánku (zimování) se zabaluje křídly 5. Které zvíře je nejpříbuznější veverce? (1b) - sysel obecný, rejsek obecný, hraboš polní, netopýr vodní ZSZL 2004 strana 19 OBOJŽIVELNÍCI - Pavla Havelková 1. Vyjmenujte alespoň čtyři druhy našich čolků (2b) - např. č. hranatý, č. karpatský, č. horský, č. obecný, č. velký 2. Které naše žáby mají nejvíce vystřelovací jazyk? (1b) - ropuchy 3. Kde u nás žije čolek hranatý? (1b) - v západních Čechách u Chebu 4. Jak poznáme pohlaví u žab? (2b) - podle pářicích mozolů, velikosti a rezonátorů 5. Který žabí hlas měl být vodník (bre-ke-ke)? (1b) - rosnička, popř. skokan zelený 6. Poznávačka (3b): blatnice skvrnitá, čolek karpatský, čolek obecný, skokan krátkonohý, ropucha krátkonohá, vajíčka rosničky 1. Vyjmenujte všechny rody našich žab (2b) - ropucha, kuňka, skokan, blatnice, rosnička 2. Kteří naši obojživelníci jsou jedovatí a mají výstražné zbarvení? (1b) - kuňka, mlok, popř, ropucha zelená 3. Která stanoviště jsou typická pro blatnici? (1b) - písčité piotopy - pískovny 4. Jak poznáme pohlaví u čolků? (2b) - podle kloakálního valu, zbarvení, velikosti a ploutevního lemu 5. Který žabí hlas zní jako krtonožka či cvrčilka? (1b) - ropucha zelená 6. Poznávačka (3b): čolek horský, ropucha krátkonohá, čolek velký, skokan skřehotavý, skokan ostronosý, vajíčka blatnice ASTRONOMIE - Jindřich Prach 1. Co je na obrázku? Konkrétně - jaký objekt a kde? (2b)- mlhovina, Velká mlhovina v Orionu 2. Tady je tyč, která jako tvoří sluneční hodiny, a busola. Položte dřívko tím směrem, kam by tyč vrhala stín v 5 hodin odpoledne (17.00 hod.) středoevropského času. (1b) 3. Jaká souhvězdí dokážete určit (část mapy hvězdné oblohy)? (1b) - Pastýřka, Severní koruna 4. Jaký úkaz jsme mohli pozorovat minulý týden v úterý (8.6.2004)? (1b) - přechod Venuše přes Sluneční kotouč 5. Zjistěte podle otáčivé mapy, ve kterém měsíci je hvězda Regulus o půlnoci nejvýše nad obzorem (1b) - v únoru 6. Jaký úkaz je na obrázku, vysvětlete jak vzniká (2b) - polární záře, elektricky nabité částice uvolněné ze Slunce vytváří při průchodu zemskou atmosférou reakcí s molekulami ze vzduchu světlo 7. Jak dlouho k nám letí světlo z hvězdy vzdálené 350.000 světelných let? (1b) - 350.000 let 8. Seřaďte objekty na kartičkách podle vzdálenosti od Země od blízkých ke vzdáleným (1b) - Měsíc, Slunce, Pluto, hvězda Areturus, Velká galaxie v Andromedě (seřazeno) LESNÍ HOSPODAŘENÍ A DENDROLOGIE - Eva Dlabolová 1. Co způsobuje lahvovité rozšíření kmene a hnilobu u smrku ztepilého? (1b) strana 20 ZSZL 2004
2. Jmenujte šest kalamitních škůdců (1b) - lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, klikoroh borový, bekyně mniška, obaleč dubový obaleč modřínový 3. Do kdy je vlastník lesa povinen podle lesního zákona plochu po těžbě zalesnit a do kdy zajistit? Co je to zajištěný porost? (1b) - zalesnit do 2 let, zajistit do 7 let. Zajištěný porost je porost, který odrostl vlivům, které ho ohrožují - okus zvěří, buřeni (ostružiník křovištní, třtina křovištní). 4. Jaký význam mají feromonový lapač a lapák, vysvětli rozdíl. (1b) 5. Co je to výchovný zásah, uveď příklad. (1b) První výchovný zásah je prořezávka (kolem 15 let věku porostu - stromky o průměru do 7 cm). Druhý výchovný zásah je probírka (přibližně od 25 let věku porostu, když stromky dosáhnou průměru 7 cm a více). 6. Dendrologie - poznávačka (5b): bez černý, bez hroznatý, jasan ztepilý, svída krvavá, habr obecný, buk lesní, dub zimní, dub letní, douglaska tisolistá, jedle bělokorá 1. Co je to mýtní zralost? V kolika letech jí dosahuje smrk a buk? (1b) Je to období, ve kterém dřevina dosahuje vrcholu ve svém růstu, skýtá nejkvalitnější dřevo (dřevní hmotu) a může se již těžit. U smrku je to od 80 let výše, u buku od 110 let výše. 2. Která choroba nejvíce postihuje jilmy? (1b) - grafióza 3. Jak se nazývá nultý lesní vegetační stupeň a proč ho označujeme jako nultý? (1b) Lesní vegetační stupeň bory - není jako jediný závislý na nadmořské výšce, ale je podmíněn půdně (edaficky). 4. Uveď 10 dřevin, které jsou u nás (v ČR) původní (1b) - např. buk lesní, dub letní, dub zimní, lípa srdčitá, lípa malolistá, habr obecný, jeřáb ptačí, líska obecná, jasan ztepilý, javor klen, javor mléč, javor babyka,... 5. Uveď 3 základní druhy ochrany sazenice lesních dřevin proti okusu zvěří (1b) - oplocení, individuální ochrana (tubus), nátěr vrcholového pupenu 6. Dendrologie - poznávačka (5b): javor klen, topol osika, lípa srdčitá, kalina obecná, buk lesní, dub zimní, dub letní, douglaska tisolistá, jedle bělokorá 1. Který z uvedených druhů se neživí krví? (0,5b) - bzikavka dešťová, ovád hovězí, komár pisklavý, pestřenka rybízová 2. Nedokolanou proměnnou se vyvíjejí (0,5b) - motýli, brouci, dvoukřídlí, kobylky 3. Mimo vodní prostředí se vyvíjejí (1b) - larvy komárů, larvy pakomárů, larvy chrostíků, larvy mouchy domácí 4. Mezi parazity patří (1b) - svižník polní, střevlík zahradní, krajník pižmový, lumek veliký 5. Poznávačka (7b): babočka bílé C, lišaj svlačcový, kněžice páskovaná, pestřenka prosvítavá, zlatoočka skvrnitá MĚKKÝŠI, KORÝŠI, RYBY - Jaromír Maštera 1. Které ryby hromadně táhnou kvůli rozmnožování do horních toků řek? (1b) - lososi 2. Jak se nazývá larva škeble? (1b) - glochidie, minoha, nauplius 3. Které dvě skupiny korýšů jsou nejvíce zastoupeny v rybničním planktonu? (1b) - perloočky a buchanky 4. Které rody ryb jsou typické pro čisté potoky v horách? (1b) - střevle, vranka, pstruh, hrouzek, lipan 5. Kde byste hledali žábronožky a listonohy? (1b) - v menších rybnících, v periodických tůních, v čistých jezerech 6. Pro kterou čeleď plžů je typická levotočivost? (1b) - hlemýždi, plovatky, závornatky 7. Poznávačka (4b): slávička mnohotvárná, plamatka lesní, vranka, mník, perloočka, blešivec potoční BOTANIKA - Leoš Lippl otázky nejsou k dispozici ENTOMOLOGIE - Dan Opatrný 1. Který z uvedených druhů se živí krví? (0,5b) - pestřenka rybízová, pestřenka hrušňová, zlatoočka obecná, bzikavka dešťová 2. Který z těchto řádů se vyvíjí dokonalou proměnou? (0,5b) - kobylky, saranče, škvoři, motýli 3. Ve vodním prostředí se vyvíjejí (1b) - larvy mouchy domácí, larvy bzučivky zlaté, larvy komárů 4. Mezi predátory patří (1b) - lumek žlutý, lumek veliký, kuklice mnišková, svižník polní 5. Poznávačka (7b): babočka bílé C, lišaj svlačcový, kněžice páskovaná, pestřenka prosvítavá, zlatoočka skvrnitá ZSZL 2004 strana 21 strana 22 ZSZL 2004
řád soutěžní stezky Národního kola 32. ročníku soutěže Zelená stezka - Zlatý list červen 2004 - Ploština 1. Tento řád upřesňuje pravidla konání soutěžní stezky a zároveň vychází z propozic celého ročníku soutěže. 2. Účastníci soutěží v kategorii ch a ch. Přesahuje-li některý z členů družstva limit věkové kategorie, je družstvo hodnoceno v rámci kategorie vyšší. 3. Soutěžní družstva jsou zpravidla šestičlenná a dále se dělí do dvou soutěžních hlídek (3+3). Ve vyjímečných případech může být družstvo rozděleno do hlídek 3+2, 2+2 či 3+0. Ostatní způsoby dělení soutěžního družstva nejsou povoleny. 4. Výsledek družstva je dán průměrným počtem bodů jeho obou hlídek. 5. V případě pouze tříčlenného družstva (t.j. soutěží jako jedna hlídka), se výsledek družstva získá půlením dosažených bodů. 6. Hlídky startují v pořadí určeném před vlastní stezkou tak, aby hlídky z jednoho kolektivu startovaly v různých polovinách soutěže. 7. Soutěžícím na soutěžní stezce nejsou povoleny prostředky telekomunikační techniky (mobilní telefony,...). 8. Soutěžní stezka vede po trase dlouhé přibližně 10 km a na odborných kontrolách je cca 10 soutěžních disciplin. 9. Za jednu soutěžní disciplinu může hlídka získat nejvíce 10 bodů (přípustné dělení bodů je na poloviny ). 10. Hlídka se u jedné discipliny může zdržet nejdéle 10 minut. 11. Získané body jsou zaznamenávány do startovního průkazu a potvrzovány kontrolou na stanovištích. Průkaz se odevzdává v cíli a jeho ztráta je hodnocena nulovým ziskem bodů. 12. Soutěžní stezka probíhá za každého počasí. 13. V případě rovnosti bodů více soutěžních družstev na 1. místě v libovolné kategorii si družstva vylosují 3 shodné odborné otázky, na jejichž řešení mají 10 minut. Tento postup se opakuje až do určení jednoho vítězného družstva. 14. Protesty a námitky předává vedoucí kolektivu písemně řediteli soutěže nejpozději 1 hodinu po příchodu posledního družstva ze stezky dané kategorie. Připomínky jsou zváženy odborným konsorciem a výsledek je namítajícímu sdělen do vyhlášení výsledků. 15. Vyhlášení výsledků proběhne slavnostním způsobem. 16. Nejvyšší rozhodovací pravomoc má ředitel soutěže. 17.6.2004 Michal Kulík ředitel soutěže ZSZL 2004 strana 23 kategorie MLADŠÍ Falco I Vlčí stopa I Výři I Lid Medvědího potoka I Brontosaurus I Netopýři I Kudlanky I Primáti I Volavky I Kulíšci I Ekokřečci I No Name I Ňuňa Bufo I Jasánci I Falco II Vlčí stopa II Výři II Lid Medvědího potoka II Brontosaurus II Netopýři II Kudlanky II Primáti II Volavky II Kulíšci II Ekokřečci II No Name II Ňuňa Bufo II Jasánci II Hlídky a výsledky Národního kola členové soutěžních hlídek na soutěžní stezce Vilášek Marek, Kalužová Romana, Rohanová Anežka Knotková Eliška, Michalková Tereza Rychtařík Tadeáš, Šťastná Veronika, Průša Václav Březíková Lucie, Procházka Jakub, Heřman Zdeněk Vavříková Kateřina, Žabka Lukáš, Fiala Martin Šibravová Jitka, Braniš Filip, Jánošík Michal Syslová Kateřina, Kirschner Filip, Kisič Sandra Vopršalová Veronika, Trumhová Kateřina, Trumhová Eva Prášil Adam, Hlásková Zuzana, Janda Matouš Zdražilová Kristýna, Holotová Kateřina, Urbanová Marie Hrdličková Barbora, Sedláčková Michaela, Kočová Tereza Kolková Alžběta, Straka Lukáš, Laža Adam Vrtalová Veronika, Haičmanová Blanka, Láníková Iveta Uher Ondra, Kreibich Tomáš, Slabá Denisa Onderková Zuzana, Černochová Alžběta, Těšický Martin Zámečník Ondřej, Butschek Dominik, Chybová Karolína Musil Jiří, Válek Matěj, Průšová Ilona Mičunková Klára, Minaříková Kamila, Dostál Jan Chržová Anna, Kapoun Martin, Nosek Tomáš Gajdácsová Jana, Jílek Ruda, Šerber Martin Drtilová Kateřina, Kunc Michal, Burian Martin Nováková Natalie, Hejnová Hana, Burkuš Daniel Kolářová Anička, Pareisová Karolína, Prach Martin Koudelová Kateřina, Pápešová Barbora, Sidorjaková Martina Pilecký Jan, Kubíček Jakub, Burešová Karolína Škvrňák Michal, Losenický Jakub, Odvárka Josef Noha Jan, Pisk Radek, Mařík Michal Tomašovská Pavlína, Chvojka David, Červenka Pepa výsledky 32.ročníku - MLADŠÍ pořadí kolektiv body hlídek body 1 Volavky 92,0 109,5 100,75 2 Výři 93,0 84,5 88,75 3 Ekokřečci 86,5 89,0 87,75 4 Falco 84,0 85,5 84,75 5 Kudlanky 79,5 89,0 84,25 6-7 Lid Medvědího potoka 79,5 84,5 82,00 Netopýři 80,5 83,5 82,00 8 Primáti 80,5 82,5 81,50 9 Brontosaurus 79,5 82,5 81,00 10 No Name 76,5 83,5 80,00 11 Jasánci 75,5 71,5 73,50 12 Ňuňa Bufo 59,0 81,0 70,00 13 Kulíšci 57,5 77,0 67,25 14 Vlčí stopa 65,5 54,5 60,00 strana 24 ZSZL 2004
kategorie STARŠÍ GYBU I Kulíšci HrK I Epidemie I Netopýři I Lid Medvědího potoka I Výři I Kulíšci Ma. I Veselý Ježek I Falco I Bakterie I Brontosaurus I Myčka na tanky I Castor I GYBU II Kulíšci HrK II Epidemie II Netopýři II Lid Medvědího potoka II Výři II Kulíšci Ma. II Veselý Ježek II Falco II Bakterie II Brontosaurus II Myčka na tanky II Castor II Hrabětová Alena, Hofrajtrová Helena, Geussová Hanka Mikátová Šárka, Tláskal Vojtěch, Hejna Petr Frantalová Anna, Hronová Markéta, Lesná Martina Kubová Ája, Šibravová Majka, Saifrová Zuzka Kocourková Lenka, Kudličková Bára, Minařík Robert Rychtařík Jan, Blažek Vojtěch, Egertová Zuzana Cimlerová Bára, Wollrábová Tereza Augustová Jana, Slézová Lada, Touš Jan Fiala Hynek, Táborská Martina, Šimčík František Musil Tomáš, Smyčka Jan, Gremlicová Dorota Micková Veronika, Zedníková Aneta, Hašek Petr Elexhauserová Anna, Škulavik Jaroslav, Janda Jakub Brzicová Verunka, Tomanová Pavlína, Kindermannová Hana Gronychová Denisa, Hrabětová Michaela, Sudzinová Petra Mikát Michael, Podzimková Klára, Kuskov Marek Krausová Marie, Minaříková Veronika, Kratochvílová Pavla Gajdács Jan, Novák Vladislav, Fojtík Martin Chytilová Anna, Baťa Jiří, Hrozek Jan Volejníková Barbora, Višňák Kryštof, Šlemr Jakub Holotová Markéta, Smolová Kateřina, Koudelová Martina Hruška Robin, Valík Tomáš, Kněžíček Tomáš Dřímalová Eliška, Navrátil Jiří, Odstrčil Jan Ručková Jana, Horáček Jonáš, Maleček Tomáš Fritzová Lenka, Veverková Eva Hosnedlová Jana, Mondeková Helena, Böhmová Petra Skočíková Lenka, Seďová Barbora, Poláchová Lucie takové bylo Národní kolo... výsledky 32.ročníku - STARŠÍ pořadí kolektiv body hlídek body 1 Myčka na tanky 81,5 81,5 81,50 2 Lid Medvědího potoka 79,5 81,5 80,50 3 Bakterie 75,5 85,0 80,25 4 Kulíšci 71,0 88,5 79,75 5 Výři 75,0 75,5 75,25 6 Epidemie 72,0 76,5 74,25 7 Falco 61,0 67,0 64,00 8 Netopýři 53,0 71,5 62,25 9 GyBu 63,5 54,5 59,00 10 Castor 60,0 51,5 55,75 11 Brontosaurus 50,5 60,5 55,50 12 Veselý Ježek 55,0 53,5 54,25 13 Kulíšci 53,0 53,0 53,00 ZSZL 2004 strana 25 strana 26 ZSZL 2004
Celý ročník organizačně zajišťovalo Sdružení Mladých ochránců přírody ČSOP: Jana Stibralová a Michal Kulík na Národním kole nám vydatně pomáhali s čím bylo zrovna potřeba (a že bylo něco potřeba stále): Markéta Navrátilová, Zuzana Žužu Rádsetoulalová a Honza Skalík Národní kolo podpořili... finančně:... Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha... Lesy ČR, s.p., Hradec Králové propagačními materiály, osobní pomocí, bezva tipem, skvělou péčí:... Lesy ČR, s.p. - Mgr. Eva Dlabolová... LČR s.p., LS Luhačovice - Ing. Jaroslav Turek, Jan Brlica, Karel Mana... Krajský úřad Zlín - RNDr. Jarmila Dupejová...Elseremo, TZ Ploština - Jindřiška Bosáková na tomto místě nám však dovolte poděkovat zejména vedoucím dětských kolektivů, koordinátorům Místních + Krajských kol a všem v textu jmenovaným odborníkům, bez jejichž nadšení, obětavosti a práce by Národní kolo vůbec nemohlo proběhnout, ale i všem ostatním, kteří ke zdaru Národního kola Zelené stezky - Zlatého listu významně přispěli. Sborník 32. ročníku soutěže Zelená stezka - Zlatý list sestavili: Jana Stibralová a Michal Kulík foto: archiv SMOP vydalo Sdružení Mladých ochránců přírody Centrum pro děti a mládež poštovní přihrádka 447 111 21 - Praha 1 www.smop.cz Materiály ze soutěže a informace o dalším ročníku celostátní soutěže Zelená stezka - Zlatý list lze získat u koordinátora a pořadatele Národního kola: Sdružení MOP ČSOP poštovní přihrádka 447 111 21 - Praha 1 T: 224 912 466, 606 900 286, F: 224 921 765, CDM@smop.cz co jsme a co děláme: www.smop.cz ZSZL 2004 strana 27 prosinec 2004 Sborník Zelené stezky - Zlatého listu je tištěn na recyklovaném papíru. Ten chrání život stromů i nás samých.