EO_04 Základní prvky koordinace - čin/fakt produkce čin/fakt
Obsah přednášky Specifikace existenčních pravidel. Typy faktů a pravidla výskytu. Organizace. Koordinační čin, produkční čin. Koordinační fakt, produkční fakt. Aktoři. 2
Specifikace existenčních pravidel Na základě deklarovaných kategorií typů statum, mohou být definovány nové typy statumtak zvané odvozenétypy statum. Rozlišují se čtyři odvozené druhy a to: dělení partition, agregace, specializace, generalizace. 3
Dělení (partition) Odvozená třída objektu ČLEN je definovaná jako množina osob, které se nachází vroli Yvpopulaci typu statum členvdané době. Znamená to, že jsou to osoby, které vdané době jsou členy dané organizace. Tím jsou vymezeny. 4
Dělení Dělením rozumíme extenzionální definici typu statumna základě jedné nebo více rolí jiného typu statum. Pokud jsou brány všechny role, (vyžaduje nepřítomnost pravidla jedinečnosti) mluvíme o agregaci. 5
Dělení 6
Dělení Vprvní části obrázku je oddělená část e. Ve druhé části obrázku je oddělená část f, která se oddělila od původní d. Vpodstatě to znamená, že se nemusíme odkazovat na d, ale stačí na f, které bude mít svůj význam. Podobně je to i ve třetí části obrázku, kde je oddělená část g. Můžeme se tedy odkazovat na g, i když to je stále začleněno do třech rolí. Jako příklad můžeme vzít, osoba/y kterámá dané hodnocení za daný kurz. Xbude role osoby, Y role hodnocení a Zzískané body. Potom vydělení gbude reprezentovat odkaz na získané body, které ale existují ve vazbě na osobua na kurz. 7
E Agregace c A X Y B Extenzionální definice kategorie E ese nazývá agregací od c.x a c.y Agregace znamená pojetí složeného typu objektu jako nový typ objektu (zabírá všechny role). Je to ekvivalentní označení objektivizace, které jsme používali vmetodice ORM. Známým příkladem agregace může být, chápání faktu, že muž a žena uzavřeli manželstvíjako nový unárnítyp faktu manželství. 8
Agregace Je doporučeno modelovat každé manželství jako novou kategorii MANŽELSTVÍ. Každé manželstvíje tak jedinečně identifikovatelné. Takto je vyřešen problém opakovaného manželství stejného páru. Je-li manželství identifikované pouze dvojicí osob <x,y>vzniká při opakovaném manželství problém. 9
Agregace A B Z X E Y W Tato uvedená transformace je však doporučená kpoužívání. Jednak je zní vidět, že role Xa Yjsou omezeny jedinečností a dále, že agregovaná třída objektů E je mandatorní(povinná). 10
Specializace& generalizace Specializacea agregacese se často považují za inverzní přístupy. Je to zřejmě způsobeno symetrickým vztahem podtyp-nadtyp (subtype supertype). Tvrzení o inverzních přístupech není zcela pravdivé. Typ specializaceje vždy nakonec v konečném důsledku podtypem kategorie (nebo třídy, která je generalizací dvou a více kategorií). 11
Specializace& generalizace Příkladem specializace je STUDENT, který je podtypem OSOBY. Naproti tomu typ generalizaceje vždy v konečném důsledku sjednocením dvou kategorií. Např. DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK je definovaný jako sjednocení AUTA, LETADLA a LODĚ. K identifikaci DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU musíme použít registrační čísla auta, letadla a lodě. Neexistuje registrační číslo dopravního prostředku. 12
Specializace notace intensionalní definice odvozeného typu statum b generickéodvozovací pravidlo je: b(x) = a(x) & < predikát nad x > b se nazývá specializací a 13
Generalizace notace extencionální definice typu statum a je: A = B U C a se nazývá generalizací b a c 14
Specializace Typ specializaceje vždy formálně podtypem kategorie(nebo třídy, která je generalizací řady kategorií). Objekty vextenzi typu specializace jsou identifikovány jako objekty vkategorii, ke které patří. Příkladem specializace je STUDENT; ten je podtypem OSOBY. Existuje rozdíl referenčního pravidla, kde je to deklarované pomocí typu statum, a odvozovacího pravidla -student je odvozen jako typ statum. 15
Generalizace Jako o možném pravidle pro odvozování, můžeme uvažovat o predikátu, vněmž je požadovaná existence typu statuma které říká, že osoba je registrovaná jako student. Objekty ve STUDENT jsou identifikované jako objekty v kategorii OSOBA. 16
Typy faktů a pravidla výskytu f notace declarace unárního typu factum f, tykající se objektutřídya predikativní věta vysvětluje f má místo pro objekty x ϵa 17
Typy faktů a pravidla výskytu notacedeclaracetypu faktum konkrétní členství, na které je odkazováno hodnotou X, začíná svoji operační existenci ve chvíli vytvoření fakta členství X začalo. Operační existenceobjektu je definovaná jako podmínka být efektivní nebo použitelný. 18
Pravidlo prerequisite Pravidla výskytu jsou pravidla, která definují prostor přechodů světa a existují dva druhy, které rozlišujeme: prerequisitea preclusion. Pravidlo prerequisitevyjadřuje, že se přechod musí uskutečnit před nějakým jiným přechodem. Příkladem může být výpůjčka knihy, která nemůže být ukončena, pokud nezačala. 19
Pravidlo prekluze Pravidlo preclusionzakazuje, aby se nějaký přechod uskuteční poté, co se uskuteční jiný přechod. Příkladem může být, že po ukončení členství není možné platit za toto členství poplatek. 20
Organizace Základem a podstatou DEMO metodologie je, že organizace se chápe jako sociální systém, to je systém, jehož prvky jsou sociální individua nebo subjekty, které provádí dva druhy činů: produkční činy (v angl. zkratce P-acts) koordinační činy(v ang. zkratce C-acts). Vykonáním produkčních činů subjekty přispívají, že zboží nebo služby jsou doručeny nebo poskytnuty okolí organizace. 21
Produkční čin Produkční čin může mít materiálnínebo nemateriální povahu. Příklady materiálníchprodukčních činů jsou činy spojené s výrobou, skladováním a dopravou vyráběného zboží. Příklady nemateriálníchprodukčních činů jsou rozsudek soudu odsuzujícího někoho, rozhodnutí vyplatit pojistnou událost, jmenovat někoho prezidentem. 22
Koordinační čin Vykonáváním koordinačních činů, subjekty uzavírají a plní sliby a dohody týkající se vykonávání produkčních činů navzájem mezi sebou. Produkční činy jsou tedy uvnitř koordinačních činů. Abychom zobecnily pojem subjektu jednak uvnitř organizace a jednak z vnějšku organizace, je zaveden pojem role aktora. 23
Produkční a koordinační svět Podobně jako rozlišujeme produkční a koordinační činy, rozlišujeme mezi produkčníma koordinačním světem v nichž tyto druhy činů mají svůj vliv. V angl. zkratce P-world, C-world. Slovo svět má charakter pojmu domény. Stav produkčního světa (P-world) je dán množinou produkčních faktů (P-facts). 24
Produkční a koordinační svět Stav koordinačního světa (C world) je dán množinou produkčních faktů (C-facts). Konkrétně: stav P-světavkonkrétním časovém bodě je dán množinou P-faktů, která byla vytvořena do daného časového bodu, stav C-světavkonkrétním časovém bodě je dán množinou C-faktů, které byly vytvořeny do daného časového bodu. 25
Produkční a koordinační svět Tímto způsobem uchováváme historii obou světů (domén). 26
Produkční a koordinační svět Výsledkem úspěšného vykonání produkčního činu je produkční fakt (P-fact). V kontextu knihovny to např. může být: členství #387 právě začalo existovat pokuta za výpůjčku #387 byla zaplacena. Výsledkem úspěšného vykonání koordinačního činu je koordinační fakt (C-fact). 27
Produkční a koordinační svět Příklady koordinačních faktů: bylo požadováno (beingrequested) v produkčním faktu členství #387 právě začalo existovat bylo přislíbeno (beingpromised) v produkčním faktu členství #387 právě začalo existovat a např. bylo přislíbeno (beingpromised) v produkčním faktu pokuta za výpůjčku #387 byla zaplacena. Provázanost koordinačních a produkčních činů a faktů. 28
Produkčnífakt Vytvoření faktu daného typu je přechod stavu vjednom ze dvou světů a vytvoření instance typu faktu v konkrétním časovém bodě je událost (event). Např. vytvoření typu faktu členství M začalo, způsobí přechod vp-světě knihovny a vytvoření konkrétní instance členství #387 začalo, vkonkrétním čase t1je událost ve stejném P-světě. 29
Koordinační fakt Podobně vytvoření typu faktu produkční fakt (členství M začalo), je požadováno,způsobí přechod vc-světě knihovny a vytvoření konkrétní instance produkčního faktu (členství #387 začalo), je požadovánovkonkrétním časovém bodě t2 je událost ve stejném C-světě. Koordinační čin a fakt je jedinečně spojen s konkrétním produkčním činem a faktem. 30
Grafické znázornění vztahů mezi P-světem, C-světema aktory Symboly: koordinační fakt -kruh, aktor čtverec, produkční fakt kosočtverec. Plná čára od aktora k C-světu vyjadřuje, že aktor provádí C-činy. Čárkovaná čára od C-svět k aktorovivyjadřuje, že aktorsi je plně vědom stavu C-světa v době své aktivity. 31
Grafické znázornění vztahů mezi P-světem, C-světema aktory Plná čára od aktora k P-světu vyjadřuje, že aktor provádí P-činy. Čárkovaná čára od P-světa k aktorovivyjadřuje, že aktorsi je plně vědom stavu P-světa v době své aktivity. 32
Nezávislost na implementace Prostřednictvím pojmů rolí aktora, C-činů/faktů a P-činů/faktů jsme plně abstrahovaliod konkrétních implementací podniku. Tím míníme, že konkrétní subjekty, které vykonávají role aktorův konkrétním čase, konkrétní způsobve kterém jsou vykonávány C-činya konkrétní způsob, ve kterém jsou prováděny P-činy. 33
Koordinační činy Koordinační čin je čin, který je vykonán jedním aktoremnazvaným vykonavatel (exekutorem) a směřovaný k jinému aktoru adresátovi. Skutečně se skládá e dvou souběžných (konkurentních) činů: čin úmyslu(záměru, intension) a čin propozice(návrhu, proposition). Příklad záměru: požadavek, slib, dotaz, tvrzení (request, promise, question, assertation). 34
Koordinační činy V činu propozice vykonavatel prohlásí fakta asociovaný čas o čemž je záměr. Faktemje produkční fakt a časemje čas v němž fakt skutečně nastane, nebo je předpoklad, že se fakt uskuteční (závisí na propozici). Časem se myslí spíše časový interval. 35
Reprezentace koordinačního činu 36
Standardní notace koordinačního činu Jan žádá Marii členství #387 začalo existovat 12/04/2012 vykonavatel záměr adresát fakt čas (intension) propozice / proposition 37
Produkční činy Koordinační činy jsou vždy přímo nebo nepřímo o produkčních činech, předněji o produkčních faktech. Např. člověk může žádat, slíbit, předvést, akceptovat produkční fakt zboží zákazníkovy objednávky #1468 bylo odesláno na zákazníkovu adresu dodání. Toto je materiální fakt, který může být pouze způsoben materiálním činem přesun fyzických položek z místa na místo. 38
Nemateriální fakt Může např. existovat fakt: Kamil Brabenec získal ocenění nejlepší příspěvek na konferenci. To je nemateriální fakt, který byl způsoben nemateriálním činem. Tento čin je rozhodnutím komise, která dostala požadovanou pravomoc od účastníků konference. Komise vykoná rozhodnutí(produkční čin) ale patrně nepředvádí (state), že učinila rozhodnutí. Z teoretického pohledu je třeba si uvědomit, že pouze pokud komise prohlásí (states koordinační čin), že Kamil Brabenec získal ocenění a tento fakt je přijat účastníky konference, pak se fakt stane se skutečným faktem. 39
Nemateriální fakt Komise vykoná pravomoc, která je akceptovaná účastníky konference. Pokud komunita konference neschválí rozhodnutí komise Kamil Brabenec nebude ohodnocen za nejlepší příspěvek. 40
Materiální fakta Materiálnífakta začnou existovat stejným způsobem jako nemateriální fakta. U dodávky zboží, dodává toto zboží většinou dopravní firma. Jak zabezpečíme skutečné dodání, kdo to bude kontrolovat? Jak se může být člověk jistý, že dodané zboží je objednávka #1468?Kdo to zajistí? 41
Materiální fakta Nemůže to být provedeno pouhým pozorováním zákazníkem nebo dopravcem. Vyžaduje to koordinační činy podobné jako při nemateriálním faktu (vyhlášení best paper). Musí být prohlášení (state) producenta faktu (dopravce) o dodávce zboží, stejně jako přijetí (accept) stranou, která objednala dopravu (dodavatele zboží). 42
Materiální fakta To co lidé běžně nazývají materiální čin/fakt je většinou kombinace nemateriálního činu/faktu a materiálního činu/faktu. Zmatek způsobují pojmy dodání -delivering a koupení -buying. Při nákupu bochníku chleba, člověk prioritně chce vznik faktu vlastnictví bochníku. 43
Materiální fakta Protože čin, fyzické předání bochníku se bere jako předvedení (stating), že vlastnictví je přesunuto, čin dopravy a předvedení(state) se zdají být jedním a tím stejným činem. Podobná úvaha platí pro odebrání bochníku a přijetí přenosu vlastnictví a přijetí dopravy. Nejdůležitější čin/fakt je přenos vlastnictví, což je nemateriální čin/fakt. 44
Materiální fakta Při nákupu domunebo auta, je jediný rozdíl od nákupu bochníku v tom, že se auto resp. dům se nedají fyzicky předat jako bochník. Místo toho se na auto nebo dům jednoznačně odkazujeme a tím je identifikujeme. V případě nákupu bochníku je zde nejen přesun vlastnictví ale také doprava bochníku. Tento čin je stejné podstaty jako doprava zboží zákazníkovi podle objednávky #1468. 45
Materiální fakta Existuje tedy principiální odlišnost mezi koordinačními činy a (materiální/nemateriální) produkcí. 46
Aktoragent Aktor (aktér) subjekt, živá bytost. Agent počítačová entita simulující většinou chování aktora. Aktormá většinou několik rolí, např. žadatel o členství v klubu, člen klubu. Každá role se graficky znázorňuje zvlášť. Role aktora je definovaná jako množství pravomocí (oprávnění), k vykonávání konkrétního činu. 47
Role aktora Role aktoramůže byt souběžně vykonávána více subjekty, stejně tak i kolektivně. Např. na úřadě můžeme žádost vyřídit u více zaměstnanců. Jeden subjekt může úspěšně zastávat několik rolí. 48
Role aktora Zůstává otázka jak se aktorstane aktivním a jak jsou řízeny jeho činnosti a proč provádí činy. Aktoři pracují autonomně, samosprávně. Nejsou spouštění událostmi, to by byla příliš mechanická koncepce pojetí aktora. Místo toho neustále prochází ve smyčce tzv. cyklus aktora, ve kterém provádí svoji agendu. 49
Role aktora Mají důvod k činnosti, protože agenda je C-fakts navrženým časem k jejímu vykonání, k čemuž je aktor zavázán. Pravidla akcí vedou aktoryběhem provádění jejich agendy. Jako následek zpracování agendy, aktorobyčejně vykonává jeden, nebo více jiných C-činů. Adresáti těchto C-činůjsou jiní aktoři, což znamená, že výsledné C-fakta jsou přidána do agendy jiných aktorů. 50
Role aktora Tímto způsobem aktořipokračují v dodávání si práce jeden druhému. Jedinou výjimkou jsou terminální C-fakta. 51
Grafické symboly koordinační, produkční fakt, aktor Doplněna: zodpovědnost(responsibility) pravomoc(authority) a kompetence (competence). 52
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost Kompetencíje míněna schopnost subjektu vykonávat konkrétní P-činy, stejně jako vykonávat C-činy. Např. instalatér nebo soudce má odpovídající znalosti, vědomosti a zkušenosti vykonávat konkrétní profesi. 53
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost Aby mohl vykonávat svoji profesi, musí být zaměstnán nebo mít IČO být stanoven, jmenován. Tím dostane pravomoc činnost vykonávat. Např. instalatér ve společnosti X, soudce u soudu Y. Na základě hodnot a norem instituce, kterou člověk reprezentuje, stejně jako na základě všeobecných kulturních hodnot a norem, společnosti, které je člověk členem, je očekáváno, že člověk bude vykonávat garantovanou pravomoc zodpovědným způsobem. 54
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost To je co míním zodpovědností. Zodpovědnostmá pak subjekt vůči klientům dané společnosti resp. soudu. Zodpovědnost se primárně projevuje v koordinaci. 55