Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018

SROVNÁVACÍ STUDIE Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok Základní parametry Obsah: EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE 4 SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU V ROCE... 11 VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU V ROCE... 15 MANDATORNÍ VÝDAJE... 16 VÝDAJE PODLE ODVĚTVOVÉHO ČLENĚNÍ... 17 BĚŽNÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 19 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 24 PŘEHLED CELKOVÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE JEDNOTLIVÝCH KAPITOL... 28 Studie č. 2.111 květen 2019 autor: Daša Smetanková

PI 2.111 2 AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok - základní parametry Autoři: Smetanková, D. Číslo: Studie č. 2.111 Datum: květen 2019 Klíčová slova: státní rozpočet; státní závěrečný účet; příjmy; výdaje; běžné výdaje; kapitálové výdaje EDICE: STUDIE Typ edice: online, ISSN 2533-4131 URL: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=1 První vydání edice: červenec 1991 Frekvence vydání edice: nepravidelná Zaměření: srovnávací a analytické studie zpracované pro členy Parlamentu České republiky Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů

PI 2.111 3 Shrnutí Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok tak vůči hospodaření v roce. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok. The study analyses the most important data contained in the State final account for. The first part of the study summarizes the economic development in the Czech Republic, Europe and the global economy in. The second part of the study describes and compares basic parameters and results of the state finances management in. The core of the study is devoted to the analysis of revenues and expenditures of the state budget in, both in comparison to the approved budget and to the results of the State final account in. EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE... 4 SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU V ROCE... 11 VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU V ROCE... 15 MANDATORNÍ VÝDAJE... 16 VÝDAJE PODLE ODVĚTVOVÉHO ČLENĚNÍ... 17 BĚŽNÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 19 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 24 PŘEHLED CELKOVÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE JEDNOTLIVÝCH KAPITOL... 28 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (SZÚ ) 1 základní parametry Ministerstvo financí předložilo 30. dubna 2019 Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (ST 2 472, VIII. VO). Návrh byl poslancům rozeslán rovněž 30. dubna 2019. 3 Předložený návrh státního závěrečného účtu je rozdělen do 9 částí, přičemž první tvoří samotný návrh usnesení Poslanecké sněmovny ČR: A. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok B. Ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk E. Zpráva o řízení státního dluhu F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky 1 Při přípravě zprávy byly použity údaje a informace z návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2 Sněmovní tisk k dispozici online [cit. 6. 5. 2019] zde http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=472&ct1=0 3 Harmonogram projednávání SZÚ a jeho kapitol byl schválen usnesením Rozpočtového výboru č. 242/2019 a je k dispozici online [cit. 6. 5. 2019] zde http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=156474.

PI 2.111 4 H. Výsledky rozpočtového hospodaření kapitol I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech (dle zákona č. 178/2005 Sb.) Následující text přináší shrnutí, výběr a analýzu nejdůležitějších dat a informací obsažených v návrhu SZÚ a v SZÚ z předchozích let. Návrh státního závěrečného účtu předložený vládou obsahuje vyčerpávající informace o hospodaření státu a veřejných rozpočtů, rovněž však také o vývoji české i světové ekonomiky v roce. Text vychází z údajů uvedených v návrhu SZÚ pro rok, dále z historických údajů o rozpočtech a SZÚ. Struktura i samotný text studie vychází a navazuje na analýzy návrhů SZÚ za roky 2015, 2016 a připravených Parlamentním institutem. 4 Pro analýzu jsou využity statistické údaje, data a informace Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ministerstva financí ČR (MF ČR), Národního kontrolního úřadu (NKÚ), Národní rozpočtové rady (NRR), Evropské komise (EK), České národní banky (ČNB) a Eurostatu. Ekonomický vývoj v roce Potom, co se v roce růst HDP opět vrátil na vyšší hodnoty (jako např. v roce 2015) 5 došlo v roce k jeho zpomalení, a to na úroveň 2,9 %. V návrhu zákona o státním rozpočtu na rok přitom MF ČR počítalo s růstem HDP v roce ve výši 3,1 %. Oproti prognóze tak byl v roce růst HDP mírně nižší. Graf 1: Reálny růst HDP České republiky od roku 2007 (v %) 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% -2,0% 5,6% 2,7% 2,3% 1,8% -0,8% -0,5% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2,7% 5,3% 2,5% 4,4% 2,9% -4,0% -4,8% -6,0% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se jedná o nadprůměrný výsledek. 6 Ze zemí V4 však rostlo HDP České republiky nejpomaleji: v Polsku se meziročně zvýšilo o 5,1 %, v Maďarsku o 4,9 % a na Slovensku o 4,1 %. Nejvíce meziročně vzrostlo stejně jako v roce HDP Irska (6,7 %), nejméně naopak HDP Itálie (0,9 %), která na posledním místě vystřídala Řecko. HDP Řecka rostlo 4 Studie jsou k dispozici online [cit. 6. 5. 2019] zde http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=1&t=26 5 Výjimečný růst české ekonomiky v roce 2015 byl ovlivněn několika jednorázovými faktory, především však došlo k navýšení investic v souvislosti s dočerpáváním finančních prostředků z evropských fondů. Pozitivní vliv na růst HDP mohl mít také např. propad cen ropy. ST 617/2015, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2016. A. Makroekonomický rámec na rok 2016, s. 2 6 Je potřeba brát v úvahu, že používaná data Eurostatu jsou v některých případech zatím pouze předběžná nebo odhadovaná. Na základě toho se můžou změnit především celková data za EU28 a eurozónu.

PI 2.111 5 naopak meziročně zhruba na úrovni průměru EU (1,9 %). Ekonomika EU rostla tempem 2 %, a ekonomika eurozóny 1,9 %. 7 Rok je možné charakterizovat jako rok zpomalení ekonomického růstu. Došlo také ke zvýšení rizik a nejistot vyplývajících zejména z rostoucího napětí na globálních trzích (např. obchodní spory mezi USA a Čínou) a Brexitu. Graf 2: Růst HDP v zemích EU v roce (v %) 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 2,9% 1,9% 2,0% 0,9% 6,7% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year *Údaje pro Řecko, Francii, Nizozemsko, Kypr, Španělsko, Bulharsko a Rumunsko jsou prozatímní. ** Údaj pro Portugalsko je očekávaný. Navzdory zpomalení růstu zvýšila podle MF ČR česká ekonomika v roce kladnou produkční mezeru. 8 Růst HDP byl tažen především domácí poptávkou, a to zejména investicemi a výdaji na konečnou spotřebu zejména domácností. K tomu přispěl rostoucí disponibilní důchod domácností, vysoká důvěra spotřebitelů v ekonomiku a přetrvávající velmi nízká úroveň nezaměstnanosti. Ve svém stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí však NRR upozorňuje, že spotřeba domácností v průběhu roku setrvale zpomalovala, což mohlo být způsobeno rostoucí inflací a také částečně obavami ze zhoršené hospodářské situace. Růst investic byl podle NRR podpořen situací na trhu práce a také vládními výdaji. 9 Na nabídkové straně k růstu ekonomiky přispěla podle SZÚ všechna odvětví národního hospodářství, nejvíce stavebnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a informační a komunikační činnosti. 10 Díky vyššímu růstu hrubé přidané hodnoty než byl růst zaměstnanosti, se také meziročně zvýšila produktivita práce, a to o 1,4 %. 11 7 Eurostat: Real GDP growth rate - volume, Percentage change on previous year 8 Produkční mezera představuje rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem ekonomiky. Potenciální produkt představuje nejvyšší možný dosažitelný produkt (výkon ekonomiky) za daného stavu ekonomiky, vstupů a plné zaměstnanosti. Růst kladné produkční mezery může signalizovat přehřívání ekonomiky. 9 Stanovisko Národní rozpočtové rady ze dne 6. 3. 2019 č. 1/2019 k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://unrr.cz/wpcontent/uploads/2019/03/stanovisko-1_2019.pdf 10 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí, s. 1-4 11 Produktivita práce je počítána jako HPH na jednoho zaměstnaného. V roce 2016 produktivita práce rostla tempem 0,8 % a v roce tempem 2,6 %. Tamtéž, s. 5

PI 2.111 6 Míra nezaměstnanosti 12 (15 až 74 letých) oproti roku, kdy dosáhla výše 2,9 %, dále poklesla na úroveň 2,2 %, což představuje nejnižší historickou hodnotu. 13 Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla v roce také v ostatních evropských zemích, v rámci EU28 se snížila na 7,3 % (z úrovně 8,1 % v roce ) a v eurozóně na 8,2 % (z úrovně 9,1 % v roce ). Míra zaměstnanosti (15 až 64 letých) v ČR se oproti roku (73,6 %) zvýšila o 1,2 p.b. na hodnotu 74,8 % v roce. 14 Míra ekonomické aktivity vykázala pro rok hodnotu 76,6 %, tedy o 0,7 p.b. vyšší než v roce. 15 Míra zaměstnanosti je jedním z ukazatelů sledovaných strategií Evropa 2020. 16 Cílem je dosažení míry zaměstnanosti 20 až 64 letých v EU na úrovni 75 % do roku 2020. 17 Stejný cíl si také stanovila Česká republika, která v roce vykázala tuto hodnotu na úrovni 79,9 %. Patří tak mezi 13 zemí EU, které již své cíle v oblasti zaměstnanosti dosáhly. 18 Trh práce 19 nadále vykazuje známky přehřívání, jež je charakterizováno velkým počtem neobsazených pracovních pozic (jež se meziročně ještě zvýšil) a růstem mezd. Situace na trhu práce vedla i v roce k silnému růstu mezd. Průměrná reálná mzda v roce vzrostla o 5,8 % (meziroční růst v roce byl 7 %) a dosáhlas výše 31 885 Kč. 20 Podle NRR je růst mezd a zaměstnanosti v kontrastu se zpomalováním dynamiky růstu výdajů na spotřebu domácností. 21 12 MF ČR v návrhu SZÚ uvádí míru nezaměstnanosti pro věkovou skupinu 15-64 let, pro ČR tak uvádí míru nezaměstnanosti v roce na úrovni 2,3 %. Pro srovnání byla použita data Eurostatu, jež uvádí nezaměstnanost pro věkovou skupinu 15-74 let. 13 Od kdy se míra nezaměstnanosti počítá rok 1993. Míra nezaměstnanosti 15-74 letých. Eurostat: Unemployment by sex and age annual averga. Percentage of active population. [cit. 7. 5. 2019]. Dostupné z http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en 14 Míra zaměstnanosti 15-64 letých. Total employment Eurostat: Employment and activity by sex and age annual data. Percentage of total population. [cit. 5. 6. 2019]. Dostupné z https://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database 15 Míra ekonomické aktivity 15-64 letých. Active population. Eurostat: Employment and activity by sex and age annual data. Percentage of total population. [cit. 5. 6. 2019]. Dostupné z https://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database 16 Strategie Evropa 2020 je dlouhodobou strategií hospodářského růstu EU, v rámci ní si každá země i celá EU určila své cíle v 5 oblastech: zaměstnanost; investice do výzkumu a vývoje; energetická účinnost; vzdělání; boj s chudobou. Vláda ČR: Strategie Evropa 2020. [cit. 7. 5. 2019]. Dostupné z http://www.vlada.cz/cz/evropskezalezitosti/evropskepolitiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/ 17 Pro více informací k zaměstnanosti v roce v EU viz Smetanková, D., Přehled ekonomických událostí v EU za období od 1. 4. do 30. 4.. Parlamentní institut, květen [cit. 5. 6. ]. ISSN 2533-4158. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=145465 18 Podle nejnovějších dat Eurostatu plní svůj cíl Strategie 2020 týkající se výše míry zaměstnanosti již 13 zemí EU: Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Chorvatsko, Portugalsko, Slovinsko, Polsko, Slovensko a Irsko. Eurostat: Employment rate of people aged 20 to 64 in the EU reached a new peak at 73.2% in. 25 April 2019 [cit. 7. 5. 2019]. Dostupné z https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9747515/3-25042019- AP-EN.pdf/b226fab2-566d-4dad-a830-a22b9fa5c251 19 Více informací o vývoji na trhu práce v ČR a EU podle aktuálních statistik lze nalézt v produktu Parlamentního institutu: Krček, T., Smetanková, D. Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik: Trh práce. Eurozóna+ 9/2019, duben 2019, Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=157291 20 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí, s. 9-12 21 Stanovisko Národní rozpočtové rady ze dne 6. 3. 2019 č. 1/2019 k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://unrr.cz/wp-content/uploads/2019/03/stanovisko-1_2019.pdf

PI 2.111 7 Graf 3: Míra zaměstnanosti v zemích EU (v %) v roce a plnění cíle strategie Evropa 2020 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Míra zaměstnanosti Cíl Strategie 2020 Zdroj: Eurostat, Employment and activity by sex and age annual data, vlastní úprava *Spojené království nemá stanovený cíl v této oblasti. Průměrná míra inflace v ČR v roce vykázala hodnotu 2,1 %, což je hodnota o 4 p.b. nižší než za rok. Na jejím růstu se podílely především domácí faktory. Na straně nabídky to byla nízká nezaměstnanost, velký počet volných pracovních míst, růst mezd a následné navýšení nákladů práce a také růst cen ropy. Na straně poptávky zase rostoucí spotřeba domácností. 22 V roce ČNB pokračovala ve zpřísňování měnové politiky. Začátkem dubna ČNB ukončila devizové intervence a uvolnila kurz koruny a do konce roku dvakrát zvýšila primární úrokové sazby. V roce tak učinila ještě 5krát. Souhrn základních ukazatelů hospodaření ČR v roce Státní rozpočet ČR za rok, dle státního závěrečného účtu, vykázal příjmy ve výši 1 403,92 mld. Kč, výdaje ve výši 1 400,97 mld. Kč a přebytek ve výši 2,94 mld. Kč. Po roce 2016, kdy byl vykázán přebytek státního rozpočtu, a roce, kdy byl vykázán schodek, bylo hospodaření státního rozpočtu v roce opět přebytkové. V průběhu rozpočtového roku bylo přijato celkem 992 (o 102 méně než v roce ) rozpočtových opatření, která měla vliv na celkovou výši příjmů, výdajů, avšak neovlivnila výši schodku. 23 Tabulka 1: Srovnání základních ukazatelů: meziročně a v porovnání s návrhem státního rozpočtu na rok, v mld. Kč Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání se schváleným st. rozpočtem (rozp.)* Příjmy 1 273,6 1 403,9 +130,3 +10,2 % 1 314,5 1 403,9 +89,4 +6,8 % Výdaje 1 279,8 1 401,0 +121,2 +9,4 % 1 364,5 1 401,0 +36,5 +2,7 % Saldo -6,2 +2,9 +9,1-50,0 +2,9 +52,9 Zdroj: SZÚ *Schválený rozpočet 22 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí, s. 9-12 23 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 3

PI 2.111 8 Skutečné příjmy státního rozpočtu vzrostly oproti předchozímu roku o 130 mld. (10 %). Oproti schválenému státnímu rozpočtu narostly realizované příjmy o 89 mld. Kč (7 %). Na nárůstu se nejvíce podílely daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, zejména právě příjmy z pojistného na SZ a DPFO. Výsledek odpovídá ekonomickému vývoji spojenému s vysokou mírou zaměstnanosti a růstem mezd. Meziročně vzrostly také kapitálové příjmy a přijaté transfery, a to o téměř 40 %. Nárůst ovlivnily zejména vyšší příjmy z rozpočtu EU a FM. 24 Skutečné výdaje v roce narostly ve srovnání s rokem o 9 %, a ve srovnání se schváleným rozpočtem o 3 %. Meziročně vzrostly jak běžné (7 %) tak také kapitálové výdaje (více než 40 %). Výsledek hospodaření v roce byl na rozdíl od plánu přebytkový. Tento výsledek byl ovlivněn zejména lepšími výsledky na příjmové straně rozpočtu: zejména vyšším pozitivním saldem příjmů z EU/FM 25 a také vyššími příjmy z daní včetně pojistného na sociální zabezpečení. Ve své výroční zprávě NKÚ upozorňuje na skutečnost, že rozdíl při rozpočtování mezi plánem a skutečností v posledních letech nevypovídá o kvalitních metodách sestavování státního rozpočtu, kdy bývají příjmy státního rozpočtu (především daňové) vzhledem k ekonomickému vývoji podhodnoceny. Lepší výsledné saldo, než bylo plánováno, nelze v konečném důsledku považovat za úspěch, neboť se tak snižuje předvídatelnost, transparentnost a efektivita nakládání s prostředky státu. Např. v letech 2013- kumulovaný rozdíl plánovaných schodků a skutečných výsledků SR přesáhl 300 mld. Kč. 26 MF ČR navrhuje dosažený přebytek využít na snížení vydaných státních dluhopisů o částku 1,6 mld. Kč a zvýšení stavů na účtech finančních aktiv o 1,3 mld. Kč. 27 Kromě metod sestavování rozpočtu vedoucích k rozdílům mezi plánem a skutečností upozornil NKÚ ve své zprávě také na další rizikové faktory pro zdravé a udržitelné veřejné finance. NKÚ poukazuje na nevyužití hospodářského růstu k nastavení politik vedoucích k trvale udržitelným veřejným financím. Chybí rovněž provázanost rozpočtu výdajů na výkonové ukazatele (měření dosažených cílů) tzv. performace budgeting, jež v mnoha evropských zemích zaveden je 28 a vede k vyšší efektivnosti, transparentnosti, účelnosti a hospodárnosti. NKÚ rovněž poukazuje na dlouhodobou neschopnost správců kapitol čerpat plánované výdaje v rámci programů a projektů. Úřad nakonec upozorňuje na podceňování odpovědné rozpočtové politiky. Podceňování rizik růstu běžných výdajů a vysoká závislost na ekonomickém růstu vedou k tomu, že tyto výdaje nemají zabezpečené financování. 29 24 Tamtéž, s. 5 25 V roce [] prostředky přijaté z EE a FM převýšily předfinancované výdaje na společné programy EU/FM a ČR o 6,4 mld. Kč. Po očištění tohoto vlivu by tak hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem ve výši 3,5 mld. Kč, což by znamenalo meziročně vyšší schodek o 2,12 mld. Kč. Tamtéž, s. 9 26 NKÚ: Výroční zpráva NKÚ za rok, zhodnocení kontrolní činnosti. Březen 2019, s. 18 [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://www.nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-nku-.pdf 27 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 10 28 Např. v Rakousku či v Nizozemsku 29 NKÚ: Výroční zpráva NKÚ za rok, zhodnocení kontrolní činnosti. Březen 2019, s. 21 [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://www.nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-nku-.pdf

PI 2.111 9 Graf 4: Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku (mld. Kč) 100 50 0 1,1 10,5 7,2-1,6-15,7 61,8 2,9-50 -100-150 -200-29,3-29,6-49,1-45,7-67,7-93,7-109,1-56,3-97,6-66,4-20 -192,4-156,4-142,8-62,8-81,3-77,8-101 -6,2-250 Zdroj: Státní závěrečné účty Hospodaření sektoru vládních institucí 30 bylo v roce přebytkové a výše pozitivního salda byla 47,4 mld. Kč, což představuje 0,89 % HDP. Oproti výsledku hospodaření sektoru vládních institucí za roku se jedná ještě o snížení přebytku o 31,7 mld. Kč. 31 Saldo vládního sektoru, tak jak je definováno v Maastrichtské smlouvě 32, bylo pro rok v návrhu státního rozpočtu prognózováno jako přebytkové, ve výši 1,3 % HDP. 33 Podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 34 jsou fiskálním cílem všech zemí EU vyrovnané rozpočty sektoru vládních institucí. Tento tzv. střednědobý rozpočtový cíl byl pro rok pro ČR stanoven jako strukturální saldo 35 nižší než -1 % HDP. Konvergenční program z roku uváděl strukturální saldo pro rok na úrovni 0 % HDP. 36 Dle dat Ministerstva financí ČR obsažených v Konvergenčním programu na rok 2019 a SZÚ konečné strukturální saldo dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle a přebytku na úrovni +0,4 % HDP. 37 30 Sektor vládních institucí zahrnuje všechny vládní instituce zařazené do sektoru S.13 podle evropské metodiky ESA. Seznam těchto institucí Ministerstvo financí pravidelně aktualizuje. Sektor vládních institucí je použit při měření dluhu a deficitu podle maastrichtských kritérií. Viz. [cit. 13. 5. 2019] online https://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/rozpoctove-ramce-statisticke-informace/verejny-sektor/sektor-vladnich-instituci 31 ČSÚ: Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí. 03. 04. 2019 [cit. 13. 5. 2019]. Dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/cri/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci- 32 Obsažen v Maastrichtských kritériích 33 ST 2/, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok. A. Makroekonomický rámec a fiskální politika, s. 23 34 Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 35 Strukturální saldo představuje rozpočtový schodek v poměru k HDP očištěn o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a jiných dočasných opatření. 36 MF ČR: Konvergenční program ČR, duben [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/pristoupeni-cr-k-eurozone/konvergencni-program//konvergencni-program-ceske-republiky-28389 37 MF ČR: Konvergenční program ČR, duben 2019 [cit. 22. 5. 2019] Dostupné z https://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/pristoupeni-cr-k-eurozone/konvergencni-program/2019/konvergencni-program-ceske-republiky-dub-35084

PI 2.111 10 Tabulka 3: Predikce a skutečnost fiskální politiky (% HDP) (skutečnost) (predikce)* (skutečnost) Saldo vládního sektoru 1,6 0,3 0,9 Strukturální saldo 1,0 0,0 0,4 Zdroj: Konvergenční program, SZÚ, ČSÚ *Predikce dle Konvergenčního programu, ze kterého vycházely také údaje v návrhu státního rozpočtu na Meziročně dluh vládního sektoru v poměru k HDP opět poklesl. Celkový dluh vládního sektoru dosáhl v roce hodnoty 32,7 % HDP, což je o více než 2 p.b. méně, než v roce a daleko pod referenční hodnotou 60 %. Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh od roku 2000 (% HDP) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 17% 23% 26% 28% 29% 28% 27,7%27,5% 28,3% 37,4% 39,8% 33,6% 44,5%44,9% 42,2%40,0% 36,8% 34,7%32,7% Zdroj: Eurostat: General government gross debt Saldo sektoru vládních institucí za rok bylo přebytkové, na úrovni +0,9 % HDP a celkový dluh sektoru vládních institucí se tak snížil na úroveň 32,7 % HDP, což je jeden z nejnižších v EU. Celkově průměrně zadlužení v EU i eurozóně od roku 2014 klesá. Pod referenční hranici výše dluhu 60 % HDP klesl za rok dluh Finska, v Německu se hranici výrazně přiblížil (60,9 % HDP). 38 Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh za rok v zemích EU (% HDP) 200,0% 181,1% 150,0% 100,0% 80,0% 85,5% 50,0% 0,0% 8,4% 32,7% Zdroj: Eurostat, General government gross debt 38 Více k informacím o vývoji zadlužení v Evropě a dalších ekonomických statistikách je možné nalézt v pravidelném produktu Parlamentního institutu Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik, edice EUROZÓNA+, Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=12

PI 2.111 11 Příjmy státního rozpočtu v roce Tabulka 5: Příjmy státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové příjmy 1 273,6 1403,9 130,28 10,2% 1 314,5 1403,9 89,42 6,8% Daňové příjmy 39 1 155,6 1240,4 84,76 7,3% 1 219,2 1240,4 21,14 1,7% DPH 266,0 279,0 13,02 4,9% 280,9 279,0-1,92-0,7% Spotřeb. daně 40 154,7 159,3 4,54 2,9% 154,7 159,3 4,58 3,0% DPPO 41 115,2 117,5 2,27 2,0% 118,4 117,5-0,94-0,8% DPFO 42 128,6 146,5 17,93 13,9% 145,4 146,5 1,14 0,8% Ostatní daně 43 24,9 24,8-0,04-0,2% 22,9 24,8 1,92 8,4% Pojistné na SZ 44 466,3 513,3 47,05 10,1% 496,9 513,3 16,37 3,3% Nedaňové a 118,0 163,5 45,5 38,5% 95,3 163,5 68,27 71,7% ostatní příjmy 45 *Schválený státní rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 46 Graf 6: Skutečné daňové a nedaňové příjmy státního rozpočtu v letech a Daňové příjmy Nedaňové, kapitálové příjmy a transfery 9% 12% 91% 88% Zdroj: SZÚ 47, vlastní zpracování 39 Daně, poplatky a pojistné 40 Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku včetně spotřebních daní a odvodu elektřiny ze slunečního záření 41 Daň z příjmu právnických osob 42 Daň z příjmu fyzických osob placená plátci, placená poplatníky a vybíraná srážkou 43 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy 44 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 45 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (neinvestiční transfery přijaté od EU, převody z vlastních fondů, neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně), investiční přijaté transfery (investiční převody z Národního fondu) 46 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 13 47 Tamtéž, s. 13

PI 2.111 12 Skutečné celkové příjmy státního rozpočtu v roce byly o 6,8 % vyšší než ty schválené v rozpočtu (před změnami). V meziročním srovnání vzrostl podíl nedaňových, kapitálových příjmů a přijatých transferů a to především v důsledku zdvojnásobení kapitálových příjmů. Graf 7: Skutečné daňové příjmy státního rozpočtu v letech a DPH Spotřeb. daně DPPO 40% 23% 41% 23% DPFO Ostatní daně 14% 13% Pojistné na SZ 2% 11% 10% 2% 12% 9% Zdroj: SZÚ 48 Celkové daňové příjmy (včetně daní, poplatků a pojistného) dosáhly v roce výše 1 240,4 mld. Kč, což je o 7 % více než v roce a o 2 % více než bylo rozpočtováno ve schváleném návrhu státního rozpočtu na rok. Příjmy státního rozpočtu z daní a poplatků (bez pojistného na soc. zabezpečení) vzrostly o 37,7 mld. Kč (6 %) a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 47,1 mld. Kč (10 %). 49 Meziročně zaznamenaly nejvyšší procentuální nárůst příjmy státního rozpočtu z DPFO. 50 Výnos této daně (do státního rozpočtu) vrostl v roce ve srovnání s rokem o 17,9 mld. Kč (14 %), o 14 % vzrostl také mezi lety 2016 a. Ve srovnání se schváleným rozpočtem se jednalo o nárůst pouze o 0,8 %. Pozitivně výběr DPFO podle MF ČR ovlivnila dobrá ekonomická situace s vyšší než očekávanou úrovní zaměstnanosti, zvýšení minimální mzdy, navýšení solidární daně anebo také povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH. Negativně bylo inkaso daně ovlivněno např. navýšením částky daňového zvýhodnění na jedno vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti (v průběhu roku ), zvýšením limitu pro uplatnění daňové slevy za školku, tzv. školkovné 51, zvýšení limitu pro odpočet pojistného na soukromé životní pojištění a doplňkové penzijní spoření (od roku ). 52 48 Tamtéž, s. 13 49 Tamtéž, s. 14 50 DFPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPFO pro státní rozpočet. 51 Umístění dítěte předškolního věku do zařízení péče o děti včetně mateřské školky 52 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 16-17

PI 2.111 13 Příjmy státního rozpočtu z inkasa DPPO 53 vzrostly meziročně o 2 %, ve srovnání se schváleným státním rozpočtem poklesly o 0,8 %. Z pohledu celkového inkasa DPPO se jednalo o nejvyšší výběr daně od roku 2008, přičemž sazba DPPO za zdaňovací období 2007 byla 24 % ve srovnání se současnou sazbou 19 %. Na meziroční růst příjmů z DPPO měl vliv vyšší příjem daně z přiznání, což souvisí s pozitivním hospodářským vývojem v České republice. Příjmy DPPO z přiznání i daně vybírané srážkou však zaostaly za plánem ve schváleném rozpočtu. Pozitivní dopad zavedení EET na celkové inkaso DPPO vyčíslilo MF ČR na 1,9 mld. Kč. 54 Meziroční růst zaznamenaly také příjmy státního rozpočtu z výběru DPH 55, a to o 5 %. Ve srovnání se schváleným rozpočtem však byly skutečné příjmy státního rozpočtu z DPH nižší o 0,7 %. Celkově byly příjmy státního rozpočtu z inkasa DPH v roce ve výši 279 mld. Kč. Podle ministerstva financí (státního závěrečného účtu) je důvodem nižšího inkasa daně ve srovnání se schváleným státním rozpočtem především nezavedení 3. a 4. fáze EET, s čímž rozpočet počítal a jeho vliv odhadoval na 1,1 mld. Kč. Naopak pozitivní meziroční nárůst příjmů z DPH ovlivnila podle MF ČR především dobrá ekonomická situace a vyšší efektivita výběru daně (opatření jako EET nebo kontrolní hlášení). 56 Příjem státního rozpočtu ze spotřebních daní 57 (včetně energetických daní 58 a odvodů z elektřiny ze slunečního záření) 59 meziročně stoupl o 3 %. V porovnání se schváleným rozpočtem byl příjem státního rozpočtu rovněž vyšší o 3 %. Meziroční nárůst příjmů státního rozpočtu ze spotřebních daní byl ovlivněn nárůstem příjmů téměř ze všech spotřebních daní. 60 Příjem státního rozpočtu z tzv. ostatních daní 61 meziročně poklesl o 0,2 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem stoupl o 8 %. Objem těchto daní tvoří však pouze malou část rozpočtu (v roce byly skutečné příjmy státního rozpočtu z tzv. ostatních daní ve výši 24,8 mld. Kč). Meziročně zaznamenaly nejvyšší nominální nárůst (+47,1 mld. Kč) příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (+10 %). Ve srovnání se schváleným rozpočtem se jednalo o nárůst o 3 % (+16,4 mld. Kč). K nárůstu přispěl pozitivní vývoj české ekonomiky. Ve srovnání s rokem se zvýšil počet pojištěnců o 31 644 a počet zaměstnavatelů o 1 774. 62 Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje 53 Část DPPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPPO pro státní rozpočet. 54 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 18-19 55 Rovněž DPH patří mezi tzv. sdílené daně. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPH pro státní rozpočet. Na celostátních příjmech DPH participují, v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, vedle státního rozpočtu i obce a kraje. V roce došlo opět ke změně rozpočtového určení daní, od 1. 1. připadá z celostátního výnosu této daně státnímu rozpočtu 67,5 %, obcím 23,58 % a krajům 8,92 %. Dochází tím k dalšímu snížení podílu státního rozpočtu na celkovém inkasu daně, tentokrát o 2,18 p.b. ve prospěch podílu připadajícího na obce. Změna rozpočtového určení daní představuje částku 9,1 mld. Kč, o kterou je snížen podíl státního rozpočtu na celkovém inkasu DPH. Tamtéž, s. 25 56 Tamtéž, s. 25-26 57 Daň z minerálních olejů, daň z tabákových výrobků, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů 58 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z elektřiny a daň z pevných paliv 59 Výnos spotřebních daní je kromě inkasa daně z minerálních olejů výhradním příjmem státního rozpočtu. 9,1 % inkasa daně z minerálních olejů jde Státnímu fondu dopravní infrastruktury. 60 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 28 61 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy 62 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 39

PI 2.111 14 nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Hospodaření systému důchodového pojištění bylo v roce přebytkové. Stalo se tak prvně od roku 2008. 63 Graf 8: Hospodaření systému důchodového pojištění od roku 2000, v mld. Kč 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0-19,7-18,5-18,9-19,9 8,3 6,6-0,9 9,9 2,6 18,6-3,6-21,1-36,8-35,6-45,4-55,0-55,1-48,9-38,9-100,0 Příjmy z pojistného na důchodové pojištění Výdaje na dávky důchodového pojištění (a výdaje na správu) Saldo hospodaření Zdroj: MF ČR 64 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery meziročně vzrostly o 39 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem dokonce o 72 %. Nárůst je způsoben nárůstem prostředků přijatých z EU a FM, které jsou meziročně vyšší o 42 mld. Kč, přičemž rozpočtován byl příjem nižší. 65 63 MF ČR: Hospodaření systému důchodového pojištění. 23. 4. 2019 [cit. 17. 5. 2019] Dostupné z https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/hospodareni-systemu-duchodoveho-pojisten 64 Tamtéž 65 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 58

PI 2.111 15 Výdaje státního rozpočtu v roce Tabulka 6: Výdaje státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1 279,8 1 401,0 121,2 9,5 % 1 364,5 1 401,0 36,5 2,7 % Běžné výdaje 66 1 198,1 1 284,5 86,5 7,2 % 1 274,4 1 284,5 10,1 0,8 % Kapitálové výdaje (KV) 81,7 116,5 34,7 42,5 % 90,1 116,5 26,3 93,2 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 67, vlastní výpočty Přebytkové saldo státního rozpočtu v roce bylo pozitivně ovlivněno zejména vyššími příjmy do státního rozpočtu. Na výdajové stránce nedošlo meziročně ani ve srovnání se schváleným státním rozpočtem ke snížení výdajů, ale naopak k jejich navýšení. Skutečné celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 10 %, ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok o 3 %. Výdaje státního rozpočtu byly na rok schváleny ve výši 1 364,5 mld. Kč a v průběhu roku byly navýšeny rozpočtovými opatřeními na 1 376,7 mld. Kč. Skutečné výdaje však na konci roku byly 1 401,1 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu tak dosáhly podílu 26,3 % na nominálním HDP v běžných cenách, tedy o 1 p.b. více než v loňském roce. 68 Graf 9: Výdaje státního rozpočtu v letech a podíl běžných a kapitálových výdajů Běžné výdaje (neinv. výdaje) Kapitálové výdaje 6% 8% 94% 92% Zdroj: SZÚ, vlastní zpracování 66 Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působností podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 78 67 Tamtéž, s. 75 68 Tamtéž, s. 76

PI 2.111 16 Jak je možno vidět v grafu 9, mezi lety a se zvýšil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. Po poklesu podílu kapitálových výdajů od roku 2015 tak dochází k sice k mírnému ale nárůstu investičních výdajů. Objem kapitálových výdajů klesal nebo stagnoval s výjimkou roku 2015 již několik let. Navýšení v roce 2015 souviselo s vyšším než předpokládaným čerpáním prostředků z evropských fondů z důvodu dočerpávání peněz z programového období 2007-2013. Mandatorní výdaje Tabulka 7: Mandatorní výdaje (MV) státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1 279,8 1 401,0 121,2 9,5 % 1 364,5 1 401,0 36,5 2,7 % MV celkem 704,8 746,7 41,9 5,9 % 755,9 746,7-9,3-1,2 % MV vypl. ze zákona 663,8 698,9 35,2 5,3 % 710,6 698,9-11,6-1,6 % Ostatní MV 41,0 47,7 6,7 16,4 % 45,3 47,7 2,4 5,3 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 69 Mandatorní výdaje 70 dosáhly 746,7 mld. Kč, tedy 53,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Schválený rozpočet na rok obsahoval mandatorní výdaje v celkové výši 755,9 mld. Kč, což představovalo 55,4 % celkových rozpočtovaných výdajů. V meziročním srovnání došlo k navýšení mandatorních výdajů o 6 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem k jejich snížení o 1 %. 71 Graf 10: Vývoj mandatorních výdajů od roku 1995 (v mld. Kč) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Ostatní mandatorní výdaje Mandatorní výdaje celkem Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování 69 Tamtéž, s. 153 70 Mandatorní výdaje jsou povinné výdaje státního rozpočtu vyplývající ze zákona nebo jiných právních norem a smluvních závazků. Jsou neflexibilní částí státního rozpočtu, a tudíž nemohou být jednoduše změněny. Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku 1995. Parlamentní institut, studie č. 2.097. aktualizace prosinec 2015 [cit. 25. 7. ]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870 71 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 152

PI 2.111 17 Největší část mandatorních výdajů tvoří sociální transfery, jež tvořily 85,9 % celkových mandatorních výdajů v roce. Mandatorní sociální transfery se meziročně zvýšily o 5 %. Nejvíce (ve vyjádření částkou) vzrostly výdaje na sociální dávky (hlavně důchody (+19,4 mld. Kč) a dávky nemocenského pojištění (+5,7 mld. Kč)). Naopak nejvíce se snížily výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (-2,1 mld. Kč) a na podpory v nezaměstnanosti (-310,7 mil. Kč). Největší část ostatních mandatorních výdajů představují odvody do rozpočtu EU, které meziročně vzrostly o 7,4 mld. Kč. 72 Od roku 1995 celkový objem mandatorních výdajů neustále roste. 73 Navzdory nárůstu celkového objemu mandatorních výdajů jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu poklesl, a to z 55,1 % v roce na 53,3 % v roce. Jak je však vidět v grafu 11 podíl mandatorních výdajů se pohybuje mezi 50 až 57 %, kdy v letech 2010 až 2016 dosahoval vyšších výsledků, v posledních dvou letech opět klesá. Graf 11: Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 1995 (v %) 70% 60% 50% 40% 53% 51% 52% 53% 51% 51% 53% 53% 51% 51% 51% 54% 53% 54% 56% 57% 57% 57% 57% 55% 53% 53% 48% 45% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování 72 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 152-153 73 Více k vývoji mandatorních výdajů viz Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku 1995. Parlamentní institut, studie č. 2.097. Aktualizace prosinec 2015 [cit. 29. 6. 4]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870

PI 2.111 18 Výdaje podle odvětvového členění V případě odvětvového členění 74 zaznamenaly největší meziroční nárůst výdaje na služby pro obyvatelstvo 75 (18 %), výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu (13 %) a výdaje na zemědělství, lesní hospodářství a rybářství (10 %). V rámci odvětví služeb pro obyvatelstvo nejvíce meziročně vzrostly výdaje na bydlení, komunální služby a územní rozvoj (136 %), tělovýchovu a zájmovou činnost (30 %) a výdaje na vzdělávání a školské služby (20 %). V rámci výdajů na bezpečnost státu a právní ochranu vzrostly nejvíce výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek (15 %), obranu (15 %) a výdaje na požární ochranu a integrovaný záchranný systém (14 %). Větší meziroční změna byla zaznamenána také např. u výdajů na dávky nemocenského pojištění (20 %). Meziročně nepoklesly výdaje ani v jednom z hlavních odvětví. V jednotlivých podkategoriích poklesly meziročně výdaje např. na dopravu (-10 %), na dávky v hmotné nouzi (-28 %), výdaje na výdaje na civilní připravenost na krizové stavy (-5 %) a výdaje na ostatní výzkum a vývoj (-2 %). 76 Tabulka 8: Výdaje státního rozpočtu podle odvětví (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1279,8 1401,0 121,2 9,5 % 1364,5 1401,0 36,5 2,7 % Zemědělství, lesní 49,9 55,1 5,1 10,2 % 49,0 55,1 6,1 12,4 % hosp. a rybářství Průmyslová a ost. 116,5 120,6 4,1 3,5 % 107,9 120,6 12,7 11,7 % odvětví hosp. Služby pro 281,3 332,9 51,6 18,4 % 309,4 332,9 23,6 7,6 % obyvatelstvo Soc. věci a politika 584,0 617,5 33,5 5,7 % 617,0 617,5 0,5 0,1 % zaměstnanosti Bezp. státu a právní 124,1 140,1 16,4 12,9 % 139,7 140,1 0,4 0,3 % ochrana Všeobecná veř. správa a služby 124,0 134,8 10,9 8,8 % 141,5 134,8-6,7-4,7 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 77, vlastní výpočty Nejvíce se na celkových výdajích státního rozpočtu podílely (44 %) sociální výdaje (včetně výdajů na politiku zaměstnanosti). Meziročně vzrostly o 4 %, přičemž ale jejich podíl na celkových výdajích 74 Odvětvové členění výdajů státního rozpočtu (podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů) má za cíl především transparentně interpretovat směry vládní rozpočtové politiky a finanční zajištěnost jednotlivých funkcí státu. Toto členění odhlíží od všech ostatních hledisek, která do funkčního členění nepatří, a naopak agreguje jednotlivé funkční kategorie výdajů podle účelu, na který jsou prostředky státního rozpočtu vynakládány. ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 157 75 Výdaje na služby pro obyvatelstvo zahrnují výdaje na vzdělávání a školské služby, kulturu, církve a sdělovací prostředky, tělovýchovu a zájmovou činnost, zdravotnictví, bydlení, komunální služby a územní rozvoj, ochranu životního prostředí, na podporu výzkumu, vývoje a inovací uvedených oblastí a podporu výzkumu, vývoje a inovací odvětvově nespecifikovanou. Prostředky na tyto účely jsou poskytovány rozpočtovými kapitolami přímo nebo prostřednictvím rozpočtů územních samosprávných celků. Tamtéž, s. 160 76 Tamtéž, s. 157-65 77 Tamtéž, s. 157

PI 2.111 19 meziročně poklesl o 1,5 p.b. Většinu sociálních výdajů tvořily dávky důchodového pojištění (78 %). Druhý největší objem celkových výdajů státního rozpočtu je v odvětví služeb pro obyvatelstvo (24 %). Jejich největší část představovaly výdaje na vzdělávání a školské služby a výdaje na zdravotnictví. 78 Graf 12: Výdaje státního rozpočtu podle odvětví v letech a Zemědělství, lesní hosp. a rybářství Průmyslová a ost. odvětví hosp. Služby pro obyvatelstvo 10% 10% 4% 9% 10% 10% 4% 8% Soc. věci a politika zaměstnanosti Bezp. státu a právní ochrana 22% 24% Všeobecná veř. správa a služby 45% 44% Zdroj: SZÚ 79, vlastní zpracování Běžné výdaje státního rozpočtu Tabulka 9: Běžné výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1279,8 1401,0 121,2 9,5 % 1364,5 1401,0 36,5 2,7 % Běžné výdaje 80 1198,1 1284,5 86,5 7,2 % 1274,4 1284,5 10,1 0,8 % Platy a podobné 81 120,1 133,9 13,8 11,5 % 133,7 133,9 0,2 0,1 % Neinvest. nákupy apod. 82 103,8 109,5 5,7 5,5 % 119,2 109,5-9,7-8,1 % Neinv. transf. soukromopr. subjektům 83 68,7 74,3 5,7 8,3 % 64,6 74,3 9,8 15,1 % 78 Tamtéž, s. 159-161 79 Tamtéž, s. 157 80 Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působností podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. Tamtéž, s. 78 81 Platy a podobné a související výdaje organizačních složek státu (OSS) 82 Neinvestiční nákupy a související výdaje představují základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje. Jsou zde zahrnuty i úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk. ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 103-104 83 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům zahrnují neinvestiční transfery (a půjčky) podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (také spolkům).

PI 2.111 20 Neinv. transf. veř. rozp. 107,4 108,2 0,8 0,8 % 104,9 108,2 3,3 3,2 % ústřední úrovně 84 Neinv. transf. veř. rozp. 139,1 158,1 18,9 13,6 % 152,3 158,1 5,7 3,8 % územní úrovně 85 Neinv. transf. přísp. org. 86 66,6 73,1 6,5 9,8% 67,9 73,1 5,2 7,7 % Převody vlastním fondům 1,7 2,3 0,6 33,8 % 1,9 2,3 0,4 21,2 % Neinv. transf. obyvatel. 87 545,0 572,1 27,1 5,0 % 573,5 572,1-1,4-0,2 % Neinv. transf. do zahraničí 41,6 48,4 6,9 16,6 % 45,5 48,4 2,9 6,4 % Ostatní neinvest. výdaje 88 4,1 4,5 0,4 9,8 % 10,8 4,5-6,4-58,8 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 89, vlastní výpočty Graf 13: Realizované běžné výdaje státního rozpočtu v letech a 0% 0% 3% 10% 4% 10% 9% 6% 9% 6% 45% 9% 45% 8% 12% 12% 6% 6% 0% Platy a podobné Neinvestiční nákupy apod. Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Neinvestičbí transfery příspěvkovým organizacím Převody vlastním fondům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery do zahraničí 0% Zdroj: SZÚ 90, vlastní zpracování 84 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně 85 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 86 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím: dotace zřízeným příspěvkovým organizacím, transfery vysokým školám, transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi, transfery veřejným výzkumným institucím a transfery cizím příspěvkovým organizacím 87 Neinvestiční transfery obyvatelstvu: sociální dávky (důchodové pojištění, dávky státní soc. podpory, dávky nemocenského pojištění ad.) a ostatní neinvestiční transfery 88 Mezi další běžné výdaje státního rozpočtu patří např. státní podpora stavebního spoření, hypotečního úvěrování, výdaje na realizaci státních záruk, financování zahraničních úvěrů, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU, výdaje na volby nebo čerpání rozpočtové rezervy apod. 89 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu s. 75 90 Tamtéž, s. 75

PI 2.111 21 Největší část běžných (neinvestičních) výdajů státního rozpočtu (téměř polovinu) tvořily neinvestiční transfery obyvatelstvu, konkrétně mandatorní výdaje na sociální transfery a jejich největší část - sociální dávky. Z nich nejvíce (78,2 %) šlo na dávky důchodového pojištění. Schválený rozpočet na rok předpokládal meziroční navýšení výdajů na důchody, k čemuž nakonec také došlo. Od roku došlo ke změně valorizačního mechanizmu. 91 Nově se při valorizaci bere v úvahu 100 % nárůstu indexu spotřebitelských cen, nebo také 100 % nárůstu indexu životních nákladů důchodců (vybere se ten index, který bude vyšší) a ½ růstu reálných mezd (ve srovnání s 1/3 v roce ). Zvýšení průměrného starobního důchodu tak v roce představovalo 475 Kč, tedy 4% valorizaci. 92 Tabulka 10: Sociální transfery a výdaje na služby zaměstnanosti (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Sociální dávky 531,06 557,87 26,82 5,0 % 564,07 557,87-6,20-1,1 % Dávky důch. pojištění 414,65 434,08 19,43 4,7 % 434,40 434,08-0,31-0,1 % Starobní důchody 343,37 361,00 17,68 5,1 % 353,59 361,00 7,41 2,1 % Dávky nemocenského 28,57 34,26 5,69 19,9 % 32,71 34,26 1,55 4,7 % pojištění St. soc. podpora a 37,89 40,14 2,26 6,0 % 44,75 40,14-4,61-10,3% pěstoun. péče Podpory 7,85 7,54-0,31-4,0 % 7,00 7,54 0,54 7,8 % v nezaměstnanosti Pomoc v hmotné nouzi 7,50 5,43-2,07-27,7% 9,60 5,43-3,18-36,9% Dávky osobám se 2,00 2,67 0,67 33,5 % 2,90 2,67-0,23-8,1% zdrav. postižením Příspěvek na péči 25,17 26,07 0,89 3,6 % 26,00 26,07 0,07 0,3 % Ochr. zaměstnanců při 0,17 0,26 0,09 53,9 % 0,40 0,26-0,14-35,8% pl. nesch. zaměstnav. Odškodnění a náhrady 0,58 0,54-0,04-7,8 % 0,72 0,54-0,19-26,1% obyvatelstvu Příspěvek na penz. 6,88 7,00 0,12 1,7 % 6,95 7,00 0,04 0,6 % připojištění Veřejné zdrav. pojištění 65,25 68,36 3,10 4,8 % 69,79 68,36-1,43-2,1% Soc. dotace a přísp. 6,23 7,25 1,02 16,4 % 6,42 7,25 0,83 12,9 % zaměstnavatelů Aktivní politika zaměstnanosti 4,76 4,40-0,36-7,6 % 2,44 4,40 1,96 80,5 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 93 Podpory v nezaměstnanosti, pomoc v hmotné nouzi nebo státní sociální podpora tvoří pouze malou část sociálních dávek. Meziročně došlo k výraznému snížení objemu výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi. To odpovídá dobré ekonomické situaci a vysoké zaměstnanosti v ČR v roce. Naopak výrazněji vzrostl objem výdajů na dávky nemocenského pojištění a dávky osobám se 91 Zákon č. 203/ Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb, o důchodovém pojištění 92 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 80 93 Tamtéž, s. 79

PI 2.111 22 zdravotním pojištěním (zejména v souvislosti s navýšením příspěvku na mobilitu). Růst výdajů na nemocenské dávky byl ovlivněn např. růstem mezd, růstem počtu pojištěnců nebo vývojem pracovní neschopnosti. Od roku se novelizoval rovněž zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, přičemž došlo k navýšení nemocenské dávky při déletrvající nemoci. Rovněž byly zavedeny nové dávky: dlouhodobé ošetřovné a poporodní otcovská péče. 94 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům zahrnují transfery a půjčky podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím. Celkově dosáhly v roce tyto výdaje objemu 74,3 %, což představovalo meziroční navýšení 8 %. Skutečné neinvestiční transfery podnikatelským subjektům dosáhly objemu 57,4 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení 19 %. V roce tvořily tyto výdaje např. výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie (24,2 mld. Kč), zahlazování následků hornické činnosti (2,2 mld. Kč), dotace na výzkum, vývoj a inovace - bez spolufinancování z EU (1,6 mld. Kč), podpora agropotravinářského komplexu (5,8 mld. Kč) 95 a další výdaje např. v kapitole Všeobecná pokladní správa (Např. dotace na podporu exportu (doplnění pojistných fondů EGAP 96-4,3 mld.), realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB 97 ve výši 0,8 mld. Kč). Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenaly neinvestiční transfery z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Důvodem byla změna začlenění příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. 98 Tabulka 11: Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům podle jednotlivých kapitol (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Neinvest. transfery celkem 48,30 57,36 9,06 18,8% 47,84 57,36 9,52 19,9% Min. průmyslu a obchodu 32,67 32,90 0,23 0,7% 30,54 32,90 2,36 7,7% Min. práce a soc. věcí 2,87 9,20 6,33 220,2% 1,66 9,20 7,54 453,0% Ministerstvo zemědělství 5,00 6,44 1,44 28,8% 4,78 6,44 1,66 34,7% Ministerstvo dopravy 0,08 0,17 0,09 113,9% 0,99 0,17-0,82-82,8% Ministerstvo obrany 0,38 0,39 0,01 2,6% 0,37 0,39 0,03 7,4% Ministerstvo kultury 0,17 0,21 0,04 22,7% 0,34 0,21-0,13-37,2% Ministerstvo zdravotnictví 0,25 0,31 0,06 26,1% 0,04 0,31 0,27 782,9% Technologická agentura ČR 1,39 1,31-0,08-5,6% 2,27 1,31-0,96-42,4% Min. školství, mládeže a těl. 0,85 0,83-0,02-1,9% 0,59 0,83 0,24 40,7% Všeobecná pokladní správa 4,37 5,12 0,75 17,2% 6,24 5,12-1,12-17,9% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 99 94 Tamtéž, s. 82 95 Rozpočet ministerstva zemědělství 96 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. 97 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. 98 ST 472/2019: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 94-101 99 Tamtéž, s. 94