Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2016

Transkript

1 STUDIE Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok Základní parametry Obsah: EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE... 4 SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 PŘÍJMY A VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK Studie č červen 2017 autor: Daša Smetanková, Josef Vácha

2 PI AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok - základní parametry Autoři: Smetanková, D., Vácha, J. Číslo: Studie č Datum: červen 2017 Klíčová slova: státní rozpočet; státní závěrečný účet; příjmy; výdaje; běžné výdaje; kapitálové výdaje; EDICE: STUDIE Typ edice: online, ISSN URL: První vydání edice: červenec 1991 Frekvence vydání edice: nepravidelná Zaměření: srovnávací a analytické studie zpracované pro členy Parlamentu České republiky Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů

3 PI Shrnutí Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok. První část je věnovaná zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce, také např. ve vztahu k plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Jádro práce se věnuje již samotné analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak vůči hospodaření v roce. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok. Obsah EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE... 4 Graf 1: Růst HDP České republiky od roku 2006 (v %)... 5 Graf 2: Růst HDP v zemích EU v roce (v %)... 5 Graf 3: Míra zaměstnanosti v zemích EU (v %) v roce a plnění cíle strategie Evropa SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 Tabulka 1: Srovnání základních ukazatelů: meziročně a v porovnání s návrhem st. rozpočtu na rok v mld. Kč... 8 Graf 4: Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku (mld. Kč)... 9 Tabulka 2: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) v roce a... 9 Tabulka 3: Predikce a skutečnost fiskální politiky (% HDP) Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) od roku 2006 (% HDP) Graf 6: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) za rok v zemích EU (% HDP) Tabulka 4: Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v mld. Kč (v % HDP) PŘÍJMY A VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU Tabulka 5: Příjmy státního rozpočtu Graf 7 a 8: Skutečné daňové a nedaňové příjmy státního rozpočtu v letech a Graf 9 a 10: Skutečné daňové příjmy státního rozpočtu v letech 2014 a VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Tabulka 6: Výdaje státního rozpočtu Graf 11 a 12: Skutečné výdaje státního rozpočtu v letech a Tabulka 7: Mandatorní výdaje (MV) státního rozpočtu Graf 13: Vývoj mandatorních výdajů od roku 1995 (v mld. Kč) Graf 14: Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 1995 (v %) Tabulka 8: Výdaje státního rozpočtu podle odvětví (v mld. Kč) Graf 15 a 16: Skutečné výdaje státního rozpočtu podle odvětví v letech a Běžné výdaje státního rozpočtu Tabulka 9: Běžné výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Graf 17 a 18: Skutečné běžné výdaje státního rozpočtu v letech a Tabulka 10: Sociální transfery a výdaje na služby zaměstnanosti (v mld. Kč) Tabulka 11: Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům podle jednotlivých kapitol (v mld. Kč) Tabulka 12: Výdaje na platy a podobné související výdaje (v mld. Kč) Kapitálové výdaje státního rozpočtu Tabulka 13: Kapitálové výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Graf 19 a 20: Skutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu v letech a Tabulka 14: Kapitálové (investiční) výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Tabulka 15: Uskutečněné kapitálové (investiční) výdaje (bez transferů a půjčených prostředků rozpočtům územní úrovně) podle kapitol státního rozpočtu (v mld. Kč) Přehled celkových výdajů státního rozpočtu podle jednotlivých kapitol Tabulka 16: Výdaje státního rozpočtu za rok podle jednotlivých kapitol (v mld. Kč)... 30

4 PI Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (SZÚ ) 1 základní parametry Ministerstvo financí předložilo 27. dubna 2017 Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (ST , VII VO). Předložený státní závěrečný účet je rozdělen do 9 částí, přičemž první tvoří samotný návrh usnesení Poslanecké sněmovny ČR: A. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk E. Zpráva o řízení státního dluhu F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky H. Výsledky rozpočtového hospodaření kapitol I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech (dle zákona č. 178/2005 Sb.) Následující text přináší shrnutí, výběr a analýzu nejdůležitějších dat a informací obsažených v návrhu SZÚ. Návrh státního závěrečného účtu obsahuje vyčerpávající informace o hospodaření státu a veřejných rozpočtů, rovněž však také o vývoji české i světové ekonomiky v roce. Text vychází z údajů uvedených ve SZÚ pro rok, dále z historických údajů o rozpočtech a SZÚ. Pro analýzu jsou využity statistické údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ministerstva financí ČR (MF ČR), České národní banky (ČNB) a Eurostatu. Ekonomický vývoj v roce Po mírném poklesu HDP v letech 2012 a 2013, mírném růstu v roce 2014 a výrazně vyšším ekonomickém růstu na úrovni 4,5 % v roce 3, se růst HDP ČR v roce opět vrátil na úroveň roku 2014, konkrétně 2,4 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se jedná o průměrný výsledek. 4 Česká ekonomika rostla pomaleji než např. HDP Slovenska (3,3 %), Polska (2,7 %) nebo také např. odeznívající krizí značně postiženého Španělska (3,2 %), ale a rychleji než ekonomika Německa (1,9 %), Rakouska (1,5 %) nebo Francie (1,2 %). Prvně od začátku ekonomické krize v roce 2008 nevykazuje růst HDP záporných hodnot v ani jedné zemi EU. Pouze ekonomika Řecka zůstala na stejné úrovni jako v roce, její meziroční růst tak byl nulový. Ekonomika zemí EU rostla tempem 1,9 %, což je pokles o 3 p.b. oproti roku, a ekonomika eurozóny tempem 1,8 %. 5 Podobně zpomalil také růst 1 Při přípravě zprávy byly použity údaje a informace z návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2 Sněmovní tisk 3 Výjimečný růst české ekonomiky v roce byl ovlivněn několika jednorázovými faktory, především však došlo k navýšení investic v souvislosti s dočerpáváním finančních prostředků z evropských fondů. Pozitivní vliv na růst HDP mohl mít také např. propad cen ropy. ST 617/, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok. A. Makroekonomický rámec na rok, s. 2 4 Je potřeba brát v úvahu, že používaná data Eurostatu jsou v některých případech zatím pouze předběžná nebo odhadovaná. Na základě toho se můžou změnit především celkové data ze EU28 a eurozónu. 5 Růst HDP v roce v EU28 byl 2,2 % a v roce 1,9 %, v eurozóně to bylo 2,0 % v roce a 1,8 % v roce. Real GDP growth rate, Percentage change on previous year, Eurostat

5 PI světové ekonomiky, především se nepříznivě vyvíjely ekonomiky rozvíjejících se zemí (např. Brazílie a Rusko). Globální ekonomika, ovlivněná geopolitickými faktory (konflikt v Sýrii, na Ukrajině nebo Brexit), se vyznačovala zvýšenou nejistotou, zpomalením růstu světového obchodu, poklesem cen ropy nebo vysokou volatilitou finančních trhů. 6 Graf 1: Růst HDP České republiky od roku 2006 (v %) 8,0% 6,9% 6,0% 5,5% 4,5% 4,0% 2,0% 2,7% 2,3% 2,0% 2,7% 2,4% 0,0% -2,0% ,8% -0,5% -4,0% -6,0% -4,8% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year Graf 2: Růst HDP v zemích EU v roce (v %) 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,8% 1,9% 2,4% 1,0% 0,0% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year *Údaje pro Řecko, Francii, Nizozemsko, Kypr, Španělsko, Bulharsko a Rumunsko jsou prozatímní. ** Údaj pro Portugalsko je očekávaný. 6 ST 1106/2017, Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok, B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 2

6 PI Návrh státního rozpočtu na rok vycházel z makroekonomické predikce růstu HDP Ministerstva financí z července ve výši 2,5 %, 7 což je pouze o 0,1 p.b. méně, než skutečný výsledek ekonomiky. Celkové HDP vzrostlo reálně o 2,4 %. Podle Ministerstva financí ČR se česká ekonomika v roce držela v mírně kladné produkční mezeře. 8 K růstu HDP přispěla jak zahraniční tak především domácí poptávka. Ke zvýšené spotřebě domácnosti přispívala zvýšená důvěra spotřebitelů v ekonomiku, jejich rostoucí disponibilní důchod a také přetrvávající velmi nízká úroveň nezaměstnanosti. Pozitivní efekt růstu investic v roce, jenž byl ovlivněn dočerpáváním evropských zdrojů za programové období , již v roce odezněl, což se odrazilo na sníženém růstu HDP. 9 Dobré ekonomické podmínky v ČR přispěly ještě k dalšímu poklesu nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti oproti roku, kdy dosáhla výše 5,1 %, poklesla v roce v ČR na úroveň 4,0 %. 10 Míra nezaměstnanosti poklesla v roce také v ostatních evropských zemích, v rámci EU28 se snížila na 8,5 % (z úrovně 9,4 % v roce ) a v eurozóně na 10,0 % (z úrovně 10,9 % v roce ). 11 Míra zaměstnanosti (15 až 64 letých) v ČR se oproti roku (70,2 %) zvýšila o 1,8 p.b. na hodnotu 72 % v roce a míra ekonomické aktivity vykázala hodnotu 75,0 %, tedy o 1 p.b. vyšší než v roce. 12 Míra zaměstnanosti je jedním z ukazatelů sledovaných strategií Evropa Cílem je dosažení míry zaměstnanosti 20 až 64 letých v EU na úrovni 75 % do roku Stejný cíl si také stanovila Česká republika, která v roce vykázala tuto hodnotu na úrovni 76,7 %. Patří tak mezi 7 zemí EU, které již své cíle v oblasti zaměstnanosti dosáhly. 15 Problémem ČR při klesající nezaměstnanosti je však nízký růst produktivity práce, která dokonce ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 7 ST 617/: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok. A. Makroekonomický rámec na rok. s. 3 8 Produkční mezera představuje rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem ekonomiky. Potenciální produkt představuje nejvyšší možný dosažitelný produkt (výkon ekonomiky) za daného stavu ekonomiky, vstupů a plné zaměstnanosti. Mírně kladná produkční mezera tedy znamená, že ještě existuje kapacita na zvyšování výkonu ekonomiky za daného stavu. 9 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty. s Míra nezaměstnanosti letých. Eurostat: Total unemployment rate. Percentage of active population. [cit ]. Dostupné z 11 Míra nezaměstnanosti letých. Eurostat: Total unemployment rate. Percentage of active population. [cit ]. Dostupné z 12 Míra zaměstnanosti letých. Eurostat: Employment rates by sex, age and citizenship. [cit ]. Dostupné z Míra ekonomické aktivity letých. Eurostat: Activity rates by sex, age and citizenship. [cit ]. Dostupné z 13 Strategie Evropa 2020 je dlouhodobou strategií hospodářského růstu EU, v rámci ní si každá země i celá EU určila své cíle v 5 oblastech: zaměstnanost; investice do výzkumu a vývoje; energetická účinnost; vzdělání; boj s chudobou. Vláda ČR: Strategie Evropa [cit ]. Dostupné z 14 Pro více informací k zaměstnanosti v roce v EU viz Smetanová, D., Přehled ekonomických událostí v EU za období od do Parlamentní institut, duben 2017 [cit ]. ISSN Dostupné z 15 Podle nejnovějších dat Eurostatu plní svůj cíl Strategie 2020 týkající se výše míry zaměstnanosti již 7 zemí EU: Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Irsko. Eurostat: Europe 2020 employment indicators. Employment rate of people aged 20 to 64 in the EU reached a new peak at 71.1% in. Seven Member States already achieved their 2020 targets, 25 April 2017 [cit ]. Dostupné z 36e133ed887d

7 PI roku poklesla. Celkem vzrostla produktivita práce v roce pouze o 0,4 %. 16 To v praxi znamená, že roste především zaměstnanost lidí na pozicích s nízkou přidanou hodnotou a nízkou mzdou. Graf 3: Míra zaměstnanosti v zemích EU (v %) v roce a plnění cíle strategie Evropa ,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Míra zaměstnanosti v roce Cíl Strategie 2020 Zdroj: Eurostat, Employment and aktivity by sex and age annual data, vlastní úprava *Spojené království nemá stanovený cíl v té to oblasti. V roce přetrvávala v ČR, podobně jako v dalších zemích EU, nízká míra inflace, jež ale pravděpodobně také pod vlivem devizových intervencí ČNB, rostla a v prosinci se dostala až na cílovou úroveň ČNB ve výši 2%. Míru inflace v ČR na úrovni 0,7 % 17 (o 0,4 p.b. vyšší než v roce ) v roce ovlivnily především vnější faktory, hlavně nízké ceny ropy a související pokles cen výrobců v eurozóně a také nízká inflace v eurozóně. Souhrn základních ukazatelů hospodaření ČR v roce Státní rozpočet ČR za rok, dle státního závěrečného účtu, vykázal příjmy ve výši 1 281,62 mld. Kč a výdaje ve výši 1 219,84 mld. Kč. Hospodaření státu tak bylo prvně od roku 1995 přebytkové, přičemž celkový přebytek státního rozpočtu dosáhl výši 61,77 mld. Kč, co představuje 0,62 % HDP. 18 V průběhu rozpočtového roku bylo přijato 877 (o 96 méně než v roce ) rozpočtových opatření, která však neměla vliv na výši rozpočtovaného schodku Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzické osoby). ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty. s Český statistický úřad: Průměrná roční míra inflace, Inflace, spotřebitelské ceny. [cit ]. Dostupné z 18 ČSÚ: Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí [cit ]. Dostupné z 19 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. s. 3

8 PI Tabulka 1: Srovnání základních ukazatelů: meziročně a v porovnání s návrhem st. rozpočtu na rok v mld. Kč Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání se schváleným st. rozpočtem (rozp.) Příjmy 1 234, ,6 +47,1 3,8 % 1 180, ,6 +98,4 8,3 % Výdaje 1 297, ,8-77,5-6,0 % 1 250, ,8-33,3-2,7 % Schodek -62,8 +61,8 +124,6-70,0 +61, ,77 Zdroj: SZÚ 20 Realizované příjmy státního rozpočtu narostly oproti předchozímu roku o méně než 50 mld. (nárůst pouze o téměř 4 %), přičemž větší nárůst skutečných příjmů (o 98,4 mld.; 8 %) je možné pozorovat oproti schváleným ve státním rozpočtu. Původně byly rozpočtovány příjmy nižší než v roce. Skutečné výdaje v roce narostly pouze ve srovnání s rokem (o 6 %), naopak ve srovnání s plánem v návrhu rozpočtu poklesly o téměř 3 %. To vedlo také ke snížení plánovaného schodku státního rozpočtu, jenž se oproti schválenému rozpočtu snížil téměř o 132 mld. eur a proměnil se v přebytek ve výši 61,77 mld. Kč. Výsledné přebytkové hospodaření státního rozpočtu bylo zapříčiněno především změnou prostředků z evropských fondů jak na příjmové tak výdajové straně. Po očištění tohoto vlivu by podle údajů státního závěrečného účtu státní rozpočet za rok skončil v mírném schodku, ale nižším než plánovaném ve schváleném rozpočtu. 21 Na lepší hospodaření státního rozpočtu tak měl vliv také růst ekonomiky, mezd, zaměstnanosti a tedy následně také nárůst příjmů státního rozpočtu. Státní dluh 22 se za rok snížil o 56,9 mld. Kč na hodnotu 1 613,4 mld, Kč, tedy na úroveň 34,2 % HDP Tamtéž. s Zatímco ve schváleném rozpočtu jsou tyto příjmy a výdaje zakomponovány s neutrálním dopadem na saldo, tj. jsou ve stejné výši, skutečnost se může často výrazně lišit. Tak tomu bylo právě v roce, když prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů převýšily svůj rozpočet po změnách o 63,1 mld. Kč a naopak prostředky vydané ze státního rozpočtu na programy z rozpočtu EU a FM (jen EU/FM podíl) zůstaly pod plánovaným čerpáním o 12,2 mld. Kč. Po očištění tohoto vlivu ve výši 75,4 mld. Kč by tak hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem ve výši 13,6 mld. Kč ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. s Jedná se o státní dluh po zohlednění volné likvidity na účtech státní pokladny definovaných v 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty. s ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. E. Zpráva o řízení státního dluhu. s. 1

9 PI Graf 4: Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku (mld. Kč) 61, ,1 10,5 7, Zdroj: SZÚ 24-1,6-15,7-29,3-29,6-49,1-45,7-67,7-93,7-109,1-56,3-97,6-66, ,4-156,4-142,8-62,8-81,3-77,8-101 Tabulka 2 přináší přehled měsíčního pokladního plnění státního rozpočtu, a tedy i vývoj salda státního rozpočtu podle jednotlivých měsíců. Ve srovnání s rokem bylo saldo státního rozpočtu ve všech měsících roku pozitivní, tedy přebytkové. Tabulka 2: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) v roce a 25 Příjmy Výdaje Saldo Příjmy Výdaje Saldo Leden 111,02 82,43 28,58 125,86 79,99 45,87 Únor 205,39 182,77 22,62 216,87 189,17 27,69 Březen 314,46 294,55 19,91 341,95 298,35 43,60 Duben 400,04 400,41-0,38 427,65 397,13 30,52 Květen 482,81 504,94-22,13 532,84 510,46 22,39 Červen 640,80 618,15 22,65 655,43 614,78 40,65 Červenec 731,50 705,80 25,70 762,42 686,79 75,63 Srpen 816,32 797,35 18,97 859,32 778,14 81,19 Září 908,54 911,31-2,77 965,21 882,94 82,27 Říjen 997, ,29-29, ,71 968,38 98,34 Listopad 1 099, ,14-29, , ,86 55,45 prosinec 1 234, ,32-62, , ,84 61,77 Zdroj: MF ČR: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. s Přehled plnění státního rozpočtu je každý měsíc aktualizován v přehledu Parlamentního institutu: Monitoring. Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele. Dostupné z 26 MF ČR: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce [cit ]. Dostupné z

10 PI Deficit vládního sektoru, tak jak je definován v Maastrichtské smlouvě 27, byl pro rok v návrhu státního rozpočtu prognózován ve výši 1,2 % HDP 28, tedy nižší než je referenční hodnota 3 % stanovená Maastrichtskými kritérii. Podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 29 jsou fiskálním cílem všech zemí EU vyrovnané rozpočty sektoru vládních institucí. Tento tzv. střednědobý rozpočtový cíl je v ČR stanoven jako strukturální saldo 30 nižší než -1 % HDP. Návrh státního rozpočtu však počítal pro rok se strukturálním saldem -1,4 % HDP 31, přičemž konvergenční program z roku uvádí strukturální saldo na úrovni -1,5 % HDP. Dle dat Ministerstva financí ČR obsažených v Konvergenční programu na rok 2017 konečné strukturální saldo dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle a přebytku na úrovni +0,5 % HDP. Tabulka 3: Predikce a skutečnost fiskální politiky (% HDP) (skutečnost) (predikce)* (skutečnost) Saldo vládního sektoru -0,4-1,2 +0,6 Strukturální saldo -0,3-1,5 +0,5 Zdroj: Konvergenční program, a 2017, MF ČR, ČSÚ *Predikce dle Konvergenčního programu, ze kterého vycházely také údaje v návrhu státního rozpočtu na rok V roce došlo k výraznému poklesu dluhu vládního sektoru v poměru k HDP. Celkový (maastrichtský) dluh vládního sektoru dosáhl v roce hodnoty 37,2 % HDP, což je o téměř o 4 p.b. méně, než v roce a daleko nad referenční hodnotou 60 %. Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) od roku 2006 (% HDP) 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 27,9% 27,8% 28,7% 34,1% 38,2% 39,9% 44,7% 45,1% 42,7% 41,1% 37,2% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Zdroj: Eurostat: General government gross debt 27 Obsažen v Maastrichtských kritériích 28 ST 617/, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok. A. Makroekonomický rámec na rok. s Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 30 Strukturální saldo představuje rozpočtový schodek v poměru k HDP očištěn o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a jiných dočasných opatření. 31 ST 617/: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok. B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok. s. 4

11 PI Česká republika tak plní většinu maastrichtských konvergenčních kritérií. Vzhledem k nízké inflaci v roce v eurozóně a nízké inflaci v ČR (na úrovni 0,7 % za rok ) plní ČR kritérium cenové stability. 32 ČR také plní kritérium stavu veřejných financí. 33 Saldo sektoru vládních institucí za rok bylo nakonec přebytkové, na úrovni +0,6 % HDP a celkový dluh sektoru vládních institucí ve výši 37,2 % HDP, což je jeden z nejnižších v EU. Vzhledem k tomu, že ČR patří dlouhodobě k zemím s velmi nízkými úrokovými sazbami a výhodnými podmínkami na finančních trzích, plní také kritérium konvergence úrokových sazeb. 34 ČR neplní pouze kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů, jelikož se tohoto systému neúčastní. 35 Graf 6: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) za rok v zemích EU (% HDP) 200,0% 180,0% 160,0% 140,0% 120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 37,2% 83,5% 89,2% Zdroj: Eurostat, General government gross debt 32 Kritérium cenové stability posuzuje míru spotřebitelské inflace, která nesmí být o více než 1,5 p.b. vyšší než tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit ]. s. 3. Dostupné z 33 Kritérium stavu veřejných financí se splněno pouze tehdy, jsou-li udržitelně plněny obě složky fiskálního kritéria, tj. deficitu pod 3 % HDP i dluhu sektoru vládních institucí pod 60 % HDP. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit ]. s. 4. Dostupné z 34 Kritérium konvergence úrokových sazeb stanovuje, že dlouhodobé úrokové sazby (výnosy z dluhopisů se zbytkovou splatností 10 let) nesmí být o více než 2 p.b. vyšší než ve třech státech s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit ]. s. 5. Dostupné z 35 MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit ]. s. 6. Dostupné z

12 PI Co se týče výsledků hospodaření veřejných rozpočtů 36, i tyto jsou lepší než v návrhu rozpočtu na rok, přičemž saldo veřejných rozpočtů bylo o 130,4 mld. Kč lepší než ve schváleném návrhu rozpočtu, na úrovni 78 mld. Kč (1,7 % HDP), a to díky zlepšenému hospodaření všech složek. Horších výsledků hospodaření dosáhly pouze tzv. mimorozpočtové fondy (státní fondy), a to především kvůli státnímu fondu dopravní infrastruktury. 37 Rekordně se také snížil celkový dluh veřejných rozpočtů, a to na úroveň 36 % HDP. 38 Tabulka 4: Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v mld. Kč (v % HDP) (skutečnost) (predikce rozp.)* (skutečnost)** Saldo veřejných rozp. -32,4 (-0,7 %) -52,3 (-1,1 %) +78 (1,7 %) Saldo státního rozp ,2-64,3 +28,0 Saldo státních fondů 40-4,2-1,5-9,3 Saldo veř. zdrav. pojišt. +0,6 +0,7 +5,9 Saldo ÚSC +21,5 +12,8 +53,5 Dluh veř. rozpočtů ,0 (39,0 %) 1 844,6 (39,7 %) 1 695,9 (36,0 %) *Hodnoty v rozpočtu na rok ** Předběžná skutečnost dle SZÚ Zdroj: SZÚ 42 a návrh SR Příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok Příjmy státního rozpočtu Tabulka 5: Příjmy státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové příjmy 1234, ,6 47,1 3,8 % 1 180, ,6 100,7 8,5 % Daňové příjmy , ,5 69,4 6,9 % 1 041, ,5 29,8 2,9 % DPH 236,6 245,7 9,1 3,8 % 247,7 245,7-2,0-0,8 % Spotřeb. daně ,0 150,3 7,3 5,2 % 142,0 150,3 8,3 5,8 % DPPO 45 99,6 111,2 11,6 11,7 % 101,4 111,2 9,8 9,7 % DPFO ,1 113,0 9,9 9,6 % 108,6 113,0 4,4 4,1 % Ostatní daně 47 15,1 22,9 7,8 51,7 % 20,0 22,9 2,9 14,5 % Pojistné na SZ 404,8 428,5 23,7 5,9 % 422,0 428,5 6,5 1,5 % 36 Podle metodiky Government Financial Statistics 2001 a ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty. s Tamtéž. s Včetně operací Národního fondu a bývalého Fondu národního majetku (nyní Fond privatizace) 40 Státní fondy: Státní fond životního prostředí (SFŽP), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Státní fond kultury (SFK) a Státní fond kinematografie (SFKin) 41 Hrubý konsolidovaný dluh veřejných rozpočtů 42 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty. s Daně, poplatky a pojistné 44 Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku 45 Daň z příjmu právnických osob 46 Daň z příjmu fyzických osob 47 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy

13 PI Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Nedaňové a 232,4 210,1-22,3-9,6 % 139,2 210,1 70,9 50,9 % ostatní příjmy 48 *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 49 Graf 7 a 8: Skutečné daňové a nedaňové příjmy státního rozpočtu v letech a skutečnost skutečnost 19% 16% 81% 84% Daňové příjmy Nedaňové a ostatní příjmy Daňové příjmy Nedaňové a ostatní příjmy Zdroj: SZÚ 50, vlastní zpracování Skutečné celkové příjmy státního rozpočtu v roce byly o 8,5 % vyšší než ty schválené v rozpočtu (před změnami). Meziročně vzrostly celkové příjmy o 3,8 %, přičemž se ve srovnání s rokem zvýšil podíl daňových příjmů. 48 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (neinvestiční transfery přijaté od EU, převody z vlastních fondů, neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně), investiční přijaté transfery (investiční převody z Národního fondu) 49 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Tamtéž. S. 12

14 PI Graf 9 a 10: Skutečné daňové příjmy státního rozpočtu v letech 2014 a Zdroj: SZÚ 51 24% 23% 40% 40% 14% 14% 2% 10% 10% 2% 11% 10% DPH Spotřeb. daně DPPO DPFO Ostatní daně Pojistné na SZ DPH Spotřeb. daně DPPO DPFO Ostatní daně Pojistné na SZ Celkové daňové příjmy (včetně daní, poplatků a pojistného) dosáhly v roce výše 1 071,5 mld. Kč, což je téměř o 7 % více než v roce a téměř o 3 % vyšší než bylo rozpočtováno ve schváleném návrhu státního rozpočtu. Příjmy z daní a poplatků vzrostly meziročně o 45,7 mld. Kč (7,6 %) a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 23,7 mld. Kč (5,9 %). Především díky zlepšené hospodářské situaci v České republice vzrostl nejvíce výběr DPPO 52 (ve státním rozpočtu oproti roku o 11,7 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem o 9,7 %) a byl tak nejvyšší za posledních 8 let, stále však nedosáhl předkrizových objemů. 53 Výběr DPPO nebyl významněji ovlivněn legislativními změnami. Příjmy státního rozpočtu z DPFO 54 v roce vzrostly ve srovnání s rokem téměř o 10 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem o 4,4 %. Vzrostly daňové příjmy jak ze závislé činnosti, tak z přiznání. Pozitivně výběr DPFO ovlivnila lepší ekonomická situace, růst zaměstnanosti a mezd, a také např. snížení limitů pro uplatnění výdajových paušálů ad. Negativně naopak bylo inkaso daně ovlivněno navýšením daňové slevy na druhé a další dítě, zvýšením daňové slevy za školku, tzv. školkovné 55 z Kč v roce 2014 na Kč v roce (promítnuta do zdaňovacího období ) a snížení podílu státního rozpočtu na celkovém inkasu DPFO ze závislé činnosti Tamtéž. S Část DPPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPPO pro státní rozpočet. 53 V roce 2008 bylo vybráno 182,5 mld. Kč, v roce 164,7 mld. Kč. Inkaso daně v roce 2008 však byl ovlivněn vyšší sazbou DPPO z přiznání. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S DFPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPFO pro státní rozpočet. 55 Umístnění dítěte předškolního věku do zařízení péče o děti včetně mateřské školky 56 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S

15 PI Nižší než ve schválném rozpočtu na rok plánovaný výnos byl zaznamenán v případě DPH (nárůst oproti roku o téměř 5 %, pokles oproti schválenému rozpočtu o 2 mld. Kč). 57 Příjem státního rozpočtu z výnosu DPH v roce představoval 245,7 mld. Kč. Podle ministerstva financí (státního závěrečného účtu) je důvodem nižšího než očekávaného výnosu DPH odložení zavedení elektronické evidence tržeb z předpokládaného termínu únor na prosinec. Pozitivní vliv na výběr DPH měl růst výdajů domácností i státu. Pozitivní rozpočtový dopad kontrolního hlášení DPH odhaduje ministerstvo financí (ve státním závěrečném účtu) ve výši 6,3 až 8 mld. Kč. 58 Příjem státního rozpočtu ze spotřebních daní 59 (včetně energetických daní 60 ) meziročně stoupl o více než 5 %. V porovnání se schváleným rozpočtem byl výsledek hospodaření státu rovněž vyšší, a to o téměř 6 %. Nejvíce k růstu výběru daní přispěl vyšší výběr daně z tabákových výrobků a daně z minerálních olejů. Mírně negativní vliv na výběr spotřebních daní mělo nižší inkaso spotřební daně z piva a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. 61 Příjem státního rozpočtu z tzv. ostatních daní 62 meziročně výrazně stoupl (o 51,7 %), ve srovnání se schváleným rozpočtem pouze o 14,5 %. Objem těchto daní tvoří však pouze malou část rozpočtu (v roce byly skutečné příjmy státního rozpočtu ve výši 22,9 mld. Kč). Nejvyššího nárůstu ve srovnání se schváleným rozpočtem a zároveň meziročního poklesu zaznamenaly přijaté transfery, konkrétně přijaté investiční transfery. Jednalo se o finanční prostředky z evropských fondů, které meziročně poklesly, oproti schválenému rozpočtu však byl jejich objem vyšší. Nedaňové příjmy meziročně poklesly, celkem o 12 %. Jedním z důvodů byly nižší úrokové příjmy kapitoly Státní dluh ovlivněny novelou zákona o rozpočtových pravidlech související s řízením likvidity státní pokladny a státního dluhu DPH je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPH pro státní rozpočet. 58 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Daň z minerálních olejů, daň z tabákových výrobků, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů 60 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z elektřiny a daň z pevných paliv 61 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy 63 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S. 48

16 PI Výdaje státního rozpočtu Tabulka 6: Výdaje státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1297,3 1219,8-77,5-6,0% 1 250,9 1219,8-31,0-2,5% Běžné výdaje ,7 1135,6 13,9 1,2% 1 172,3 1135,6-36,8-3,1% Kapitálové výdaje (KV) 175,7 84,3-91,4-52,0% 78,5 84,3 5,8 7,3% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 65, vlastní výpočty Jak je možné vidět v grafech 11 a 12 mezi lety a se zvýšil podíl běžných výdajů a snížil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. Významný je především meziroční pokles skutečných kapitálových výdajů o více než 50 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem (před změnami) však kapitálové výdaje vzrostly o více než 7 %. Běžné výdaje vzrostly meziročně pouze o cca 1 %, ve srovnání s rozpočtem však poklesly o 2,5 %. Graf 11 a 12: Skutečné výdaje státního rozpočtu v letech a 14% 7% 86% 93% Běžné výdaje (neinv. výdaje) Kapitálové výdaje Běžné výdaje (neinv. výdaje) Kapitálové výdaje Zdroj: SZÚ 66, vlastní zpracování Přebytkové saldo státního rozpočtu v roce bylo kromě růstu na příjmové stránce státního rozpočtu ovlivněno především poklesem výdajů státního rozpočtu. Konečné celkové výdaje státního rozpočtu meziročně poklesly ve srovnání s rokem o 6 %, ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok o 2,5 %. Výdaje státního rozpočtu byly na rok schváleny ve výši 1 250,9 mld. Kč a v průběhu roku byly navýšeny rozpočtovými opatřeními na 1 253,2 mld. 64 Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působnosti podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Tamtéž. S Tamtéž, S. 62

17 PI Kč. Skutečné výdaje však na konci roku byly 1 219,8 mld. Kč. 67 Celkové tak dosáhly podílu 25,9 % na nominálním HDP v běžných cenách. 68 Tabulka 7: Mandatorní výdaje (MV) státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1297,3 1219,8-77,5-6,0% 1250,9 1219,8-31,0-2,5% MV celkem 687,7 689,9 2,2 0,3% 707,8 689,9-17,8-2,5% MV vypl. ze zákona 646,8 646,7-0,1 0,0% 661,4 646,7-14,8-2,2% Ostatní MV 41,0 43,3 2,3 5,6% 46,3 43,3-3,1-6,6% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 69 Mandatorní výdaje 70 dosáhly 689,9 mld. Kč, tedy 56,6 % celkových výdajů. Schválený rozpočet na rok obsahoval mandatorní výdaje v celkové výši 707,8 mld. Kč, co také představovalo 56,6 % celkových rozpočtovaných výdajů. V meziročním srovnání tak podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích narostl o 3 p.b. Celková výše mandatorních výdajů se však v meziročním srovnání téměř nezměnila. Největší část mandatorních výdajů tvoří sociální mandatorní výdaje, jež tvořily 85,5 % mandatorních výdajů v roce. Meziročně vzrostly (ve vyjádření částkou) nejvíce výdaje na sociální dávky (hlavně důchody a dávky nemocenského pojištění) a výdaje na podporu exportu. V případě ostatních mandatorních výdajů jsou nejvyšší výdaje na odvody do rozpočtu EU, přičemž meziročně nejvíce vzrostly transfery mezinárodním organizacím, platby MMF a Světové bance. 71 Od roku 1995 celkový objem mandatorních výdajů neustále roste mezi lety a byl však jejich nárůst naprosto minimální ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Tamtéž. S Tamtéž. S Mandatorní výdaje jsou povinné výdaje státního rozpočtu vyplývající ze zákona, nebo jiných právních norem a smluvních závazků. Jsou neflexibilní částí státního rozpočtu, a tudíž nemohou být jednoduše změněny. Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku Parlamentní institut, studie č aktualizace prosinec [cit ]. Dostupné z 71 Tamtéž. S Více k vývoji mandatorních výdajů viz Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku Parlamentní institut, studie č Aktualizace prosinec [cit ]. Dostupné z

18 PI Graf 13: Vývoj mandatorních výdajů od roku 1995 (v mld. Kč) 800,00 700,00 689,9 646,7 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 43,3 0,00 Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Mandatorní výdaje celkem Ostatní mandatorní výdaje Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování Navzdory minimálnímu nárůstu celkového objemu mandatorních výdajů, jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu vzrostl, a to z 53,01 % na 56,6 %. Důvodem byl pokles celkových výdajů státního rozpočtu. Jak je vidět v grafu 14, po mírném poklesu podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích v roce, se tento poměr vrátil na úroveň z let 2011 až Graf 14: Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 1995 (v %) 70% 60% 56,56% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování

19 PI V případě odvětvového členění 73 zaznamenaly největší meziroční nárůst výdaje v zemědělství, lesním hospodářství a rybářství (12 %). Zvýšily se především výdaje na zemědělskou a potravinářskou činnost a rozvoj, v rámci těchto výdajů dále především výdaje na podporu podnikatelských záměrů a restrukturalizace v oblasti zemědělství a potravinářství a podporu méně příznivých oblastí, zvyšování kvality a revitalizace půdy. 74 Meziročně nejvíce poklesly výdaje v oblasti průmyslových a dalších odvětví hospodářství, a to o více než 30 %, ve srovnání s výdaji ve schváleném státním rozpočtu se však jednalo pouze o mírný pokles. Důvodem nižších výdajů v tomto odvětví byl hlavně pokles výdajů souvisejících s dočerpáváním evropských prostředků z programového období v roce, a to především v oblasti dopravy a podpory podnikání a inovací. Ve srovnání se schváleným rozpočtem nejvíce poklesly konečné výdaje v odvětví všeobecné veřejné správy a služeb, a to o 15 %. Tabulka 8: Výdaje státního rozpočtu podle odvětví (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1297,3 1219,8-77,5-6,0% 1250,9 1219,8-31,0-2,5% Zemědělství, lesní 46,5 52,1 5,6 12,1% 50,4 52,1 1,7 3,4% hosp. a rybářství Průmyslová a ost. 155,2 105,4-49,8-32,1% 105,9 105,4-0,5-0,4% odvětví hosp. Služby pro 293,6 266,4-27,3-9,3% 268,8 266,4-2,4-0,9% obyvatelstvo 75 Soc. věci a politika 557,4 563,2 5,8 1,0% 569,0 563,2-5,8-1,0% zaměstnanosti Bezp. státu a právní 115,1 110,9-4,2-3,6% 113,2 110,9-2,3-2,0% ochrana Všeobecná veř. správa a služby 129,5 121,9-7,6-5,9% 143,7 121,9-21,8-15,2% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 76, vlastní výpočty Nejvíce se na celkových výdajích státního rozpočtu podílely (46,2 %) sociální výdaje (včetně výdajů na politiku zaměstnanosti). Meziročně vzrostly o 1 %. Téměř 78 % sociálních výdajů tvořily dávky důchodového pojištění. Druhý největší objem celkových výdajů státního rozpočtu je v odvětví 73 Odvětvové členění výdajů státního rozpočtu (podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů) má za cíl především transparentně interpretovat směry vládní rozpočtové politiky a finanční zajištěnost jednotlivých funkcí státu. Toto členění odhlíží od všech ostatních hledisek, která do funkčního členění nepatří, a naopak agreguje jednotlivé funkční kategorie výdajů podle účelu, na který jsou prostředky státního rozpočtu vynakládány. ST 1106/2017. Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok, C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s Tamtéž, s Výdaje na služby pro obyvatelstvo zahrnují výdaje na vzdělávání a školské služby, kulturu, církve a sdělovací prostředky, tělovýchovu a zájmovou činnost, zdravotnictví, bydlení, komunální služby a územní rozvoj, ochranu životního prostředí, na podporu výzkumu, vývoje a inovací uvedených oblastí a podporu výzkumu, vývoje a inovací odvětvově nespecifikovanou. Prostředky na tyto účely jsou poskytovány rozpočtovými kapitolami přímo nebo prostřednictvím rozpočtů územních samosprávných celků. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Tamtéž. S. 141

20 PI služeb pro obyvatelstvo (21,8 %). Jejich největší část představovaly výdaje na vzdělávání a školské služby (49,9 %) a výdaje na zdravotnictví (26,99 %). Graf 15 a 16: Skutečné výdaje státního rozpočtu podle odvětví v letech a 3,6% 4,3% 8,9% 10,0% 12,0% 9,1% 10,0% 8,6% 22,6% 21,8% 43,0% 46,2% Zemědělství, lesní hosp. a rybářství Průmyslová a ost. odvětví hosp. Služby pro obyvatelstvo Soc. věci a politika zaměstnanosti Bezp. státu a právní ochrana Všeobecná veř. správa a služby Zemědělství, lesní hosp. a rybářství Průmyslová a ost. odvětví hosp. Služby pro obyvatelstvo Soc. věci a politika zaměstnanosti Bezp. státu a právní ochrana Všeobecná veř. správa a služby Zdroj: SZÚ 77, vlastní zpracování Běžné výdaje státního rozpočtu Tabulka 9: Běžné výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1297,3 1219,8-77,5-6,0% 1 250,9 1219,8-31,0-2,5% Běžné výdaje ,7 1135,6 13,9 1,2% 1 172,3 1135,6-36,8-3,1% Platy OSS apod. 104,2 109,9 5,7 5,4% 109,3 109,9 0,6 0,5% Neinvest. nákupy apod ,9 99,8-17,1-14,7% 121,8 99,8-22,0-18,1% 77 Tamtéž. S Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působnosti podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Neinvestiční nákupy a související výdaje představují základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje. Jsou zde zahrnuty i úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk. Tamtéž. S. 90

21 PI Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Neinv. transf. soukromopr. 53,8 60,4 6,7 12,4% 65,6 60,4-5,2-8,0% subjektům 80 Neinv. transf. přísp. org ,7 109,5 3,8 3,6% 107,6 109,5 1,9 1,8% Neinv. transf. veř. rozp. 117,5 122,8 5,3 4,5% 124,8 122,8-2,0-1,6% ústřední úrovně 82 Neinv. transf. veř. rozp. 59,3 58,7-0,6-1,0% 54,9 58,7 3,7 6,8% územní úrovně 83 Převody vlastním fondům 0,8 1,2 0,5 58,7% 1,2 1,2 0,1 6,0% Neinv. transf. obyvatel ,5 528,3 7,8 1,5% 532,3 528,3-4,0-0,8% Neinv. transf. do zahr. 39,8 42,5 2,7 6,7% 44,9 42,5-2,4-5,4% Ostatní neinvest. výdaje 85 3,2 2,5-0,8-23,4% 9,3 2,5-6,9-73,6% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 86, vlastní výpočty 80 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům zahrnují neinvestiční transfery (a půjčky) podnikatelským subjektům a neziskovýma podobným organizacím (také spolkům). 81 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím: dotace zřízeným příspěvkovým organizacím, transfery vysokým školám, transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi, transfery veřejným výzkumným institucím a transfery cizím příspěvkovým organizacím 82 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně 83 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 84 Neinvestiční transfery obyvatelstvu: sociální dávky (důchodové pojištění, dávky státní soc. podpory, dávky nemocenského pojištění ad.) a ostatní neinvestiční transfery 85 Mezi další běžné výdaje státního rozpočtu patří např. státní podpora stavebního spoření, hypotečního úvěrování, výdaje na realizaci státních záruk, financování zahraničních úvěrů, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU, výdaje na volby nebo čerpání rozpočtové rezervy apod. 86 ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S. 62

22 PI Graf 17 a 18: Skutečné běžné výdaje státního rozpočtu v letech a 0,1% 3,6% 0,3% 3,7% 0,1% 0,2% 5,3% 9,3% 5,2% 9,7% 10,4% 8,8% 4,8% 5,3% 46,4% 19,9% 46,5% 20,5% Platy a podobné Platy a podobné Neinvestiční nákupy apod. Neinvestiční nákupy apod. Neinvestiční transfery soukromopr. subj. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím Neinvestiční transfery do zahraničí Převody vlastním fondům Ostatní neinvest. výdaje Neinvestiční transfery soukromopr. subj. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím Neinvestiční transfery do zahraničí Převody vlastním fondům Ostatní neinvest. výdaje Zdroj: SZÚ 87, vlastní zpracování Největší část běžných (neinvestičních) výdajů státního rozpočtu (téměř polovinu) tvořily neinvestiční transfery obyvatelstvu, konkrétně mandatorní výdaje na sociální transfery a jejich největší část sociální dávky. Z nich nejvíce šlo na dávky důchodového pojištění. Schválený rozpočet na rok předpokládal mírné meziroční navýšení výdajů na důchody, nakonec sice došlo k jejich meziročnímu nárůstu, avšak v menší než předpokládané míře. Důvodem byla jednorázově vyšší valorizace důchodů v roce a změna valorizačního schématu. 88 V roce tak činilo zvýšení starobního důchodů v průměru 200 Kč, v roce pouze 40 Kč. 87 Tamtéž. S Původně měla valorizace důchodů zohlednit v letech (podle vyhlášky č. 208/2014 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok a základní výměry důchodu

23 PI Tabulka 10: Sociální transfery a výdaje na služby zaměstnanosti (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Sociální dávky 507,49 514,27 6,77 1,3% 517,06 514,27-2,79-0,5% Dávky důch. pojištění 395,51 399,27 3,76 1,0% 401,27 399,27-2,00-0,5% Starobní důchody 323,40 326,09 2,68 0,8% 327,60 326,09-1,51-0,5% Dávky nemocenského 24,33 26,51 2,18 9,0% 24,73 26,51 1,78 7,2% pojišt. St. soc. podpora a 38,25 38,43 0,17 0,5% 40,14 38,43-1,71-4,3% pěstoun. péče Podpory v 8,30 8,26-0,05-0,6% 7,50 8,26 0,76 10,1% nezaměstnanosti Pomoc v hmotné nouzi 10,59 9,35-1,25-11,8% 11,69 9,35-2,34-20,0% Dávky osobám se 1,98 2,05 0,07 3,5% 2,20 2,05-0,16-7,0% zdrav. postižením Příspěvek na péči 21,21 23,11 1,89 8,9% 21,82 23,11 1,29 5,9% Ochr. zaměstnanců při 0,23 0,25 0,02 9,2% 0,40 0,25-0,15-37,5% pl. nesch. zaměstnav. Odškodnění a náhrady 0,74 0,64-0,10-13,3% 0,80 0,64-0,16-20,1% obyv. Příspěvek na penz. 6,82 6,81-0,01-0,1% 7,20 6,81-0,39-5,5% připojišt. Veřejné zdrav. pojištění 60,94 62,25 1,31 2,1% 63,06 62,25-0,80-1,3% Soc. dotace a přísp. 4,96 5,51 0,55 11,0% 5,09 5,51 0,42 8,3% zaměstnavatelů Aktivní politika zaměstnan. 9,73 6,87-2,87-29,4% 9,50 6,87-2,63-27,7% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 89 Podpory v nezaměstnanosti, pomoc v hmotné nouzi nebo státní sociální podpora tvoří pouze malou část sociálních dávek. Meziročně došlo k výraznému snížení dávek pomoci v hmotné nouzi. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči a podporu v nezaměstnanosti zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce. Naopak vzrostly výdaje na dávky nemocenského pojištění a to jak ve srovnání s rokem tak také se schváleným rozpočtem. Důvodem byl především růst mezd, od kterých se výše dávek odvíjí, nárůst počtu proplacených dnů a výše průměrné dávky nemocenského. 90 Meziročně se snížily také výdaje státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, a to téměř o třetinu. Toto snížení opět souvisí s ukončení programového období a konkrétně ukončením programu OP Lidské zdroje a zaměstnanost. 91 Pokles v objemu skutečně vyplaceného stanovené pro rok a o zvýšení důchodů v roce ) pouze 1/3 růstu spotřebitelských cen a 1/3 růstu mezd. Od ledna však došlo ke změně a při valorizaci se zohledňuje 100 % nárůst spotřebitelských cen a 1/3 růstu mezd. ST 1106/2017: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. S Tamtéž. S Tamtéž. S Tamtéž. S. 78