6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů 6.2 Obecné zásady a způsob získávání podkladů pro hodnocení žáků Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, ) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Na 1. stupni vyučující využívají portfolia, tj. průběžného shromažďování ukázek toho, co má žák zvládnout, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolupracují, které ukázky budou do něj zařazeny. Portfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání dětí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Souhrnné písemné práce v rozsahu 20 minut a delší zapisují vyučující s patřičným předstihem do Přehledu písemných prací, který je pro každou třídu založen v její třídní knize. Na 1 den je možno naplánovat jen 1 souhrnnou práci. Kontrolní práce v rozsahu 5 10 minut se do přehledu písemných prací nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací je ve své třídě zodpovědný třídní učitel. Předepsané písemné práce: jazyk český 6 kontrolních diktátů, 4 mluvnické prověrky, 4 kontrolní slohové práce matematika 4 čtvrtletní písemné práce Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. 465

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultacích zákonných zástupců a žáků s učiteli, na které jsou zákonní zástupci písemně zváni. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden; žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 6.3 Hodnocení chování Škola hodnotí a klasifikuje žáky školy za jejich chování ve škole a na akcích pořádaných školou, ale ve vážných případech lze přihlédnout i k chování žáka mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období). Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a utváření pracovních podmínek pro vyučování a výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. 466

Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu. Zpravidla se i přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků a narušuje činnost třídy, školy. 6.4 Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce města může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka. 6.5 Hodnocení a klasifikace prospěchu Prospěch žáka v jednotlivých povinných a nepovinných vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. Stupeň 1 (výborný) Žák dosáhl požadované úrovně klíčových kompetencí v plném rozsahu se zanedbatelnými nedostatky. Pracuje zcela samostatně. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák dosáhl požadované úrovně klíčových kompetencí v plném rozsahu s drobnými nedostatky. Pracuje samostatně, někdy s menší dopomocí. Stupeň 3 (dobrý) Žák dosáhl požadované úrovně klíčových kompetencí v plném rozsahu s většími nedostatky. Pracuje samostatně po větší dopomoci. 467

Stupeň 4 (dostatečný) Žák dosáhl základního minima požadované úrovně klíčových kompetencí s vážnými nedostatky. Pracuje se soustavnou dopomocí. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák nedosáhl ani základního minima požadované úrovně klíčových kompetencí. Není schopen pracovat ani se soustavnou dopomocí. 6.6 Zásady pro používání slovního hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. Při slovním hodnocení žáka se uvádí: ovládnutí učiva předepsaného osnovami ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá úroveň myšlení pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky úroveň vyjadřování výstižné, poměrně přesné celkem výstižné ne dost přesné vyjadřuje se s potížemi nesprávné i na návodné otázky úroveň aplikace vědomostí 468

spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele přístup žáka ke vzdělávání aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné Tyto formulace lze v případě potřeby převést na odpovídající stupeň klasifikace známkou. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 6.7 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení žáků se provádí čtvrtletně. Žáci 1. 9. ročníku si v evaluačním listu Vlastní hodnocení, který je součástí žákovské knížky, každé čtvrtletí zaznamenávají své vlastní hodnocení chování a zvládnutí učiva pomocí těchto symbolů: U umím, látku jsem zvládl Č částečně umím, občas dělám chyby P umím s pomocí N neumím U žáků 1. tříd lze použít symboly: J umím výborně K umím, ale potřebuji ještě procvičovat L zatím neumím Je v zájmu učitele, aby se seznámil, případně si zaznamenal hodnocení žáka. 6.8 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a) 469

Žák je hodnocen stupněm prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm horším než 2 (chvalitebný), průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré prospěl(a), není-li v v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm 5(nedostatečný) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm 5(nedostatečný) pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, a to i v případě, že žáka nelze hodnotit pro závažné objektivní příčiny nehodnocen(a) není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci 1. pololetí. Ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech může být žákovi 1. ročníku, který sice není postižen některou konkrétní diagnostikovanou poruchou, ale jeho celkový a mentální vývoj neodpovídá věku a jeho postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či poruchám vývoje, je umožněno po vyjádření pedagogicko psychologické poradny a po projednání se zákonnými zástupci žáka opakování ročníku. V tomto případě je žák hodnocen stupněm neprospěl s poznámkou ze zdravotních důvodů 6.9 Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl, tj. žák, který při celkové klasifikaci na konci 2. pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň prospěl s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník pokud neprospěl i po opravných zkouškách. Ročník opakuje také žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka. 470

6.10 Opravné zkoušky, komisionální přezkoušení Opravné zkoušky Žákům devátých ročníků a žákům, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci II. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se stupněm 5 (nedostatečný). Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. Komisionální zkoušky Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: při přezkoušení žáka, má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace při zkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci I. nebo II. pololetí při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území ČR při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy při opravných zkouškách Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zákonný zástupce požádat o komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu může účastnit školní inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, který je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět a zkoušející, který žáka danému předmětu vyučuje. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise zkouší žáka neprodleně, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti; neníli možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo krajský úřad stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka; další přezkoušení žáka je nepřípustné. 471

Při komisionálním přezkoušení v případě pochybnosti o správnosti klasifikace není dotčeno právo žáka v případě hodnocení stupněm 5 (nedostatečný) konat opravnou zkoušku. 6.11 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka v 1. 3. ročníku může být širší slovní hodnocení použito při hodnocení prospěchu ve všech vyučovacích předmětech U žáka ve 4. a 5. ročníku může být širší slovní hodnocení použito ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel na základě návrhu učitele a souhlasu zákonného zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován na vysvědčení klasifikačními stupni. U žáka 1. 9. ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka, a to ve vyučovacích předmětech, k nimž se tato porucha vztahuje. Při tomto hodnocení může být v některých předmětech užito hodnocení klasifikačními stupni a v některých předmětech širší slovní hodnocení. I když se v některých předmětech použije širší slovní hodnocení, chování žáka se vždy hodnotí klasifikačním stupněm. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Ve vyšších ročnících základní školy učitel při klasifikaci stále přihlíží k druhu a stupni nápravy poruchy, pokud má vliv na úroveň práce v jednotlivých předmětech. Místo kontrolních prací a diktátů, na jejichž výsledky má porucha vliv, volí individuální formy zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáků. 6.12 Vysvědčení na ZŠ Vyplňování vysvědčení na ZŠ se řídí podle aktualizovaných pokynů vydávaných MŠMT ČR Uvolnění z výuky, nehodnocení Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, rubrika se neproškrtává, ale vyplní se uvolněn(a) 472

Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, vyplní se nehodnocen(a). Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu. Pokud žák koná v souladu s 53 zákona 561/2004 Sb. opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ve kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. V třídním výkazu v rubrice Přehled o celkovém prospěchu žáků (str. 6) se údaje doplní k 31.8. 473