Café Galerie Jídelní a nápojový lístek
KÁVY V naší kavárně podáváme veškeré kávové speciality značky illy Již od roku 1933 ztělesňuje illy slavnou tradici italského espressa. Espresso je rozšířeno po celém světě a stalo se jedním ze symbolů země, ze které pochází, Itálie. Espresso illy je podáváno v elegantních porcelánových šálcích, pěna je oříškově až tmavě hnědá a zůstává ještě dlouho po zamíchání. Vůně illy je silná a intenzivní, chuť vyvážená a příjemný pocit trvá i několik desítek minut po vypití. Úspěch illy espressa tkví v jedinečné harmonii mezi kyselostí a hořkostí. Použitím jednoho druhu kávy této harmonie není možné dosáhnout, proto je illy směsí devíti kvalitních druhů odrůdy Arabica. Café Galerie Náměstí Svobody 461/1, Děčín 1 Telefon: 725 116 419, www.cafegalerie.eu
KÁVY Espresso Ristreto... 28,- (7 g / 15 ml krátká extra silná aromatická káva) Espresso... 28,- (7 g / 30 ml silná aromatická káva) Espresso Lungo... 28,- (7 g / 80 ml, velký šálek) Espresso Dopio... 44,- (14 g / 60 ml, velký šálek) Espresso Macchiato... 31,- (7 g / 30 ml espresso, kapka mléčné pěny) Espresso Con Panna... 31,- (7 g / 30 ml espresso, šlehačka) Espresso Lungo Con Panna... 31,- (7 g / 80 ml espresso, šlehačka) Cappuccino... 34,- (30 ml espresso, mléčná emulze, mléčná pěna) Espresso Latte... 38,- (7 g / 30 ml, horké mléko) Espresso Latte Macchiato... 38,- (sklo, horké mléko, espresso, mléčná pěna) Espresso Latte Macchiato Dopio... 49,- (sklo, dvojité espresso 60 ml, mléko, mléčná pěna) Espresso Chocolatte... 48,- (espresso, čokoládový sirup, mléko, mléčná pěna) Espresso Macadam Macchiato... 42,- (espresso, macadamia sirup, mléko, mléčná pěna) Espresso Quatro Stagione... 58,- (espresso, kávový likér, skořicový sirup, horké mléko, mléčná pěna) Espresso Marocchino... 42,- (espresso, čokoládový sirup, mléčná emulze, kakao) Espresso Giamacano... 58,- (espresso, tmavý rum, illy likér, čerstvá smetana, třtinový cukr ) Espresso il Pepe... 42,- (pepřová káva espresso, pepř, med, kakao, mléčná pěna) EXKLUZIVNÍ KOLEKCE KÁVY Costa Rica Tarrazu... 42,- Guatemala genuine Antiqua... 42,- Brasilie Santos Fancy NY2... 42,- Kenya AA... 42,- Ethiopia Sidamo... 42,- Cappuccino Freddo... 48,- (espresso s drceným ledem, sirupem a 5cl polotučného mléka) Macchiato Freddo... 48,- (espresso s drceným ledem sirupem a neslaz. mlékem Tatra) Frappe al Café... 38,- (espresso s drceným ledem a tmavým cukrem) Latté Freddo... 52,- (espresso se sirupem a 10cl polotučného mléka mixovaného s drceným ledem) Caffé Affogato... 46,- (espreso Lungo se zmrzlinou, mlékem, šlehačkou a ledem) Ledová káva s medem... 50,- (espresso Lungo, med, led, šlehačka, skořice) Šlehaná mražená kává se smetanou a vaječným koňakem... 60,- (espresso Lungo, led, mléko, vaječný koňak, šlehačka, strouhaná čokoláda) Banánová pěna se zmrzlinou pro milovníky kávy... 58,- (1 banán, espresso, vanilková zmrzlina, vanilkový cukr) Zmrzlina s kávou... 58,- (2 kopečky vanilkové zmrzliny, espresso lehce ozdobené šlehačkou) Spirit of Cream... 66,- (15ml kávového likéru, tekutá smetana, ledová tříšť) Ledová káva 0,5l... 77,- (dvojité espresso, mléko, led, zmrzlina) OSTATNÍ KÁVY Alžírská káva... 54,- (espresso Lungo, 0,02l vaječný likér, šlehačka) Vídeňská káva... 36,- (espresso Lungo, šlehačka) Turecká káva... 28,- (tak jak jí známe) Turecká káva originál... 48,- (vařená v džezvě s cukrem) Irská káva... 58,- (espresso, whisky 0,02l, čerstvá smetana) Káva s rumem... 58,- (espresso, rum 0,02l, hřebíček, skořice, cukr, pomerančová šťáva) Ruská káva... 58,- (espresso, vodka 0,02, vanilkový sirup) Mexická káva... 48,- (mletá káva, přírodní cukr, skočice) Příchuť do kávy... 5,- (oříšek, jahoda, caramel, skořice, vanilka) LEDOVÉ A OSTATNÍ KÁVY Veškeré kávy lze připravit také bez kofeinu.
ČAJE Ronnefeldt tea caddy (0,4l konvička)... 42,- Po dlouhou dobu bylo za jediný správný způsob přípravy čaje považováno louhování sypaného čaje. Ale potom Ronnefeldt vyvinul Tea Caddy a umění přípravy čaje se tak obohatilo o další rozměr. Jednotlivé sáčky obsahují 3,9g čaje té nejvyšší kvality a jsou určeny pro celou konvičku. Tyto,,velké sáčky jsou vyrobeny z přírodního materiálu a umožňují čajovým lístkům podstatně zvětšit svůj objem v průběhu louhování. Lístky potom mohou plně uvolnit své aroma. Toto balení zaručuje, že čajové lístky mohou naplno rozvinout svou chuť a vůni a pití čaje se tak promění ve skutečný zážitek. Swet berries překvapivě plná chuť z nejlepších kousků plodů ovoce a pravého džusu. Fitness tea Obsahuje revitalizační bylinky s Rooibos a osvěžující ingredience jako mátu a anýz. Cream orange Rooibos z jižní Afriky s jemně krémovou chutí vanilky a vůní zralých pomerančů. Earl grey Jemné lístky Darjeelingu míchané s čerstvým aroma bergamontu. Morgentau Ochucený zelený čaj, Čína. Směs velkolisté japonské Senchi s květy chrpy a manga. Geenleaf Vytříbený zelený čaj s výrazným a lahodným aroma. Nurbong První sklizeň nejlepšího himálajského Darjeelingu. Mokalbarie Fantastický silný černý zlomkový čaj s nádherně plným aroma silné chuti a vůně. Eanglish breakfast Zlomkový čaj jemné chuti a vůně z Ceylonu. Jasmine tea Ochucený zelený čaj, Čína, letní sklizeň. Sladká příchuť je tvořena jasmínovými květy a výjimečným čínským čajem. Jungpana Černý čaj, letní sklizeň, jemná květinová příchuť. Fruity Camomile Lahodný heřmánkový čaj s nasládlou chutí pomerančových květů. Fresh and Mint Lahodný uvolňující mátový čaj s citrónovou trávou. Ronnefeldt teavelope (0,4l konvička)... 25,- Ronnefeldt Teavelope obsahuje 1,5 g čaje, který je chráněn v obálce z nepropustné folie. Je tak zabráněno nežádoucímu míchání jednotlivých vůní, pronikání vlhkosti a jednotlivé čaje si zároveň po dlohou dobu uchovají své nezaměnitelné aroma. Japan Clasik Zelený čaj nejvyšší kvality, svěží, nasládlé, lehce kyselé chuti. Jasmine Jasmínové okvětní lístky prolínají svoji vůni s letní sklizní zeleného čaje. Kamille Heřmánkový čaj s léčivými a uklidňujícími účinky. Peppermint Mátový čaj, který osvěží a navodí pocit vnitřní pohody. Obsahuje přírodní mentol. Winterdream Tento čaj obsahuje Rooibos, ovoce a skořici, má příchuť pomeranče a karamelu. Lemon Sky Osvěžující čaj s chutí citronu. Rooibos Vanilla Černý čaj z červeného lesa s příchutí vanilky. Red Berries Sladká vůně zralých jahod a malin dodává čaji výjimečnou chuť léta. Earl grey Prvotřídní Darjeeling, obohacený bergamotovou silicí. Darjeeling Černý čaj, letní sklizeň. English Breakfast Černý čaj z Ceylonu. Silver Lime Blossom Bylinný čaj, jemně květnatý, mírně krémový a medově sladký. Black to Relax Černý čaj bez kofeinu. Happy Herbs Harmonická směs bylinek s jemně osvěžující chutí. Verbena Neobvyklý čaj s mnoha esenciálními oleji a jemnou chutí citronu. Caramel Peach BIO Aromatizovaný černý čaj s příchutí karamelu a broskví. Green Angel BIO Aromatizovaný zelený čaj Sencha s příchutí broskví a hrušek. ČAJE
ČERSTVÉ LEDOVÉ ČAJE + ČOKOLÁDY ČERSTVÉ LEDOVÉ ČAJE 1l Sweet berries... 55,- Cream Orange... 55,- Jungpana Darjeeling... 55,- Morgentau... 55,- Mint & Fresh... 55,- ČOKOLÁDY Tradiční... 42,- (Lahodná tmavá krémová čokoláda vyrobena podle tradiční receptury s podílem 33% kakaa) Tradiční bílá (Lahodná bílá krémová čokoláda)... 42,- Čokolády ochucené horké... 42,- Karamelová Vanilková S lesními plody Pomerančová Lískooříšková Mandlová Jemně pálivá Nealkoholické horké nápoje Horký nápoj s příchutí... 28,- Jablko Višeň Malina Pomeranč Jahoda Hruška Horké juice CAPPY... 28,- Hruška (hruškové Cappy, skořice, plátek pomeranče) Jablko (jablkové Cappy, skořice, vanilkový cukr, plátek citronu) Jahoda (jahodové Cappy, vanilka, plátek citronu) Černý rybíz (rybízové Cappy, špetka chilli, plátek pomeranče) Dětský punč... 45,- (ananasový juice, malinový sirup, rozinky, skořice, citron, hřebíček) Alkoholické horké nápoje Grog 0,2l (0,04l rumu, horká voda, citron)... 35,- Višňový grog 0,2l (0,04l Griotte, horká voda, pomeranč)... 35,- Svařené víno 0,2l (červené víno, skořice, hřebíček, citronová kůra)... 35,- Vinný punč 0,2l (červené víno, pomerančová šťáva, med, skořice, citron)... 50,- Punč 0,2l (0,04l punče, horká voda, pomeranč)... 35,- Horký mléčný nápoj s vaječným likérem... 50,- (0,04l vaječného likéru, mléko smetana, citronová šťáva, skořice) Horký hruškový budíček (0,02l hruškovice, juice Pago hruška)... 50,- Horký švestkový budíček (0,02l slivovice, juice Paho švestka)... 50,- Citron... 5,- Med... 5,- HORKÉ NÁPOJE Čokolády ochucené ledové... 42,- Kokosová Banánová Pomerančová Mandlová Karamelová Cappuccinová
NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE + KOKTEJLY NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Coca Cola... 24,- Coca Cola light... 24,- Fanta pomeranč... 24,- Sprite... 24,- Kinley Tonic Water... 24,- Kinley Tonic Bitter Lemon (hořký citron)... 24,- Kinley Tonic Grapefruit (hořký grapefruit)... 24,- Kinley Tonic Ginger ALE (zázvorová příchuť)... 24,- Bonaqua perlivá... 20,- Bonaqua jemně perlivá... 20,- Bonaqua neperlivá... 20,- Cappy juice... 26,- (jablko, pomeranč, multivitamin, ananas, hruška, černý rybíz, grapefruit, meruňka, antioxidant) RedBull... 50,- Mléčné KoKtejly 0,3l (ovoce, mléko) Vanilkový... 36,- Karamelový... 36,- Jahodový... 40,- Borůvkový... 48,- Banánový... 40,- Jahodo-banánový... 40,- Borůvko-banánový... 45,- Lesní směs... 45,- Čokoládový... 36,- Kakao - teplé, studené... 28,- Mléčné koktejly zmrzlinové Pistáciový vanilková zmrzlina, pistáciová zmrzlina, mléko... 45,- Citronový citronová zmrzlina, mangový sorbet, mléko... 45,- Meruňkový meruňková zmrzlina, mléko... 45,- Jahodový jahodová zmrzlina, vanilková zmrzlina... 45,- Banánovo čokoládový banán, čokoládová zmrzlina, mléko... 45,- Tutti Frutti tutti frutti zmrzlina, mléko, sirup... 42,- Citronovo-čokoládový citronová zmrzlina, čokoládová zmrzlina... 45,- Ořechový vlašskoořechová zmrzlina, pistáciová zmrzlina... 45,- Banánový Joe banán, vanilková zmrzlina, mléko, led... 48,- Čokomls... 50,- banán, čokoládová zmrzlina, čoko sirup, bílý jogurt, vlašské ořechy, led, mléko Fresh 0,3l (čerstvé ovocné juice) Kiwi (kiwi, banán, jablko, pomeranč)... 62,- Banán (banán, jahoda, malina, pomeranč)... 62,- Jahoda (jahoda, mango, banán, pomeranč)... 62,- Malina (malina, jablko, banán, pomeranč)... 62,- Exotic (pomeranč, kiwi, ananas, mango)... 68,- Nabídka týdne (ovoce podle sezóny)... 52,- JOGURTOVÉ POHÁRY Bílá kněžna (jogurt, broskve, jogurtovo-meruňková zmrzlina)... 48,- Jahodový sen (jogurt, jahody, jahodová zmrzlina)... 48,- MLÉČNÉ KOKTEJLY + FRESH Shake 0,3l (mléko, ovoce, ledová tříšť) Banánový... 42,- Jahodový... 42,- Borůvkový...49,- Jahodo-banánový... 44,- Borůvko-banánový... 48,- Lesní směs... 48,-
MÍCHANÉ NÁPOJE Míchané nealkoholické nápoje Americká limonáda (pom. džus, grenadina)... 42,- Hawaiská limonáda (ananas, ananas. džus, grenadina)... 42,- Nealkoholické mojitto (čerstvé limetky )... 42,- Nealkoholická piňacolada (ananas. džus, kokos, smetana)... 42,- Exotic Loop (jahodová, vanilková zmrzlina, ananasový džus)... 42,- Banana Killer (vanilková zmrzlina, banán, ananasový džus)... 42,- Sputnik Forever (vanilková, meruňková zmrzlina, pomer. džus)... 42,- Caribbean Sun (vanilková zmrzlina, čoko. krém, kokos, mléko)... 42,- Malinové mojito (třtinový cukr, maliny, máta, ledová třísť, soda)... 42,- Míchané alkoholické nápoje Beton (tonic, becherovka)... 54,- Modrá Laguna (pomerančový džus, blue curaccao)... 54,- Americká limonáda (pom. džus, grenadina, ovoce, bílý rum)... 75,- Hawaiská limonáda... 75,- (ananas, ananas. džus, grenadina, ovoce, bílý rum) Mojitto (čerstvé limetky, máta, bílý rum)... 75,- Piňacolada (ananas. džus, kokos, smetana, bílý rum)... 75,- Exotic Loop (jahodová, vanilková zmrzlina, ananasový džus, vodka)... 64,- Banana Killer (vanilková zmrzlina, banán, ananasový džus, vodka)... 64,- Sputnik Forever (vanilková, meruňková zmrzlina, pomerančový džus, vodka)... 64,- Caribbean Sun (vanilková zmrzlina, čoko. krém, kokos, mléko, bílý rum)... 68,- Martini Red (Martini Rosso 0,05, citr. šťáva, Coca cola)... 58,- Martini Fantasia (Martini Bianco 0,05, višňový džus)... 58,- Cuba libre (rum tmavý, limetka, coca-cola, třtinový cukr)... 75,- Koktejl Cafe Galerie... 75,- (kávový likér, carolans, fernet, smetana, tekutý cukr, ledová tříšť) Bačův sen (vodka finlandia, curacao, ananas. džus, citrón, ledová tříšť)... 75,- Tequilla Sunrise (tequilla silver, pomeranč. džus, grenadina)... 80,- Malinové mojito (bílý rum, třtinový cukr, maliny, máta, ledová tříšť)... 75,- Snídaně : pouze do 11 hod. Míchaná vejce (vejce 3 ks, 2 ks toustového chleba)... 36,- Míchaná vejce s anglickou slaninou... 40,- (vejce 3 ks, anglická slanina, 2 ks toustového chleba) Míchaná vejce s anglickou slaninou a cibulkou... 42,- (vejce 3 ks, anglická slanina, cibulka, 2 ks toustového chleba) Šunka s vejci (vejce 3 ks, šunka, 2 ks toustového chleba)... 42,- Rozpékané plundrové pečivo, dle denní nabídky (croissant )... 10,-... 12,-... 14,-... 16,-... 18,-... 20,- Saláty Salát s kuřecím masem (0,5 kg) kuřecí maso, okurka, rajče, paprika, salát, zálivka... 98,- Salát s hermelínem (0,5 kg) hermelín, olivy, okurka, rajče, paprika, salát, zálivka... 92,- Salát s tuňákem (0,5 kg) tuňák, vajíčko, okurka, rajče, paprika, salát, zálivka... 98,- Zeleninový salát (0,5 kg) rajče, salát, okurka, paprika, zálivka... 78,- Šopský salát (0,5 kg) sýr, olivy, okurka, rajče, paprika, salát, zálivka... 84,- Tousty Snídaňový (šunka, sýr) + obloha... 43,- Klasický I. (šunka, sýr, rajče) + obloha... 45,- Klasický II. (šunka, sýr, paprika) + obloha... 45,- Klasický III. (šunka, sýr, vejce) + obloha... 63,- Hawai (šunka, sýr, ananas) + obloha... 56,- Toust California (šunka, broskev, sýr) + obloha... 56,- Tuňákový (tuňák, vejce) + obloha... 58,- Anglický (anglická slanina, vejce) + obloha... 58,- Labužnický (hermelín, brusinky) + obloha... 56,- Sýrový (niva,ementál,olivy) + obloha... 56,- Silácký (herkules, rajče, paprika) + obloha... 48,- JÍDELNÍ LÍSTEK
JÍDELNÍ LÍSTEK Denní menu I... 45,- espresso, 2 ks lívance s borůvkovou omáčkou, kysaná smetana Denní menu II... 45,- espresso, wafle s marmeládou, šlehačka (1 ks wafle) Wafle s marmeládou a šlehačkou... 24,- Lívance Malá porce (3 ks, borůvková omáčka, kysaná smetana)... 35,- Velká porce (5 ks, borůvková omáčka, kysaná smetana)... 55,- ZÁKUSKY Dle denní nabídky (medovníky, ovocné dorty, pudinkové, tvarohové, šlehačkové poháry, jablečný závin, rakvičky...) Něco na zub Solené arašídy...15,- Solené mandle... 38,- Solené kešu oříšky... 38,- Solené brambůrky... 18,- Solené tyčinky...15,- Něco pikantního Nakládaný hermelín + 2 ks toustového chleba... 42,- Tortilla chips (tortilla, omáčka salsa)... 30,- VÍNA Červená 0,75 l... dle samostatné nabídky Bílá 0,75 l... dle samostatné nabídky Rozlévané 1dcl...15,- Sangria 1 dcl... 12,- Sangria s ovocem 3 dcl (sangria, soda, ovoce)... 50,- SEKTY Bohemia demi... 230,- Bohemia brut... 230,- DESTILÁTY 4cl. Amareto... 30,- Finlandia, Smirnoff red... 35,- Berentzen (dle výběru)... 30,- Beefeater... 35,- Tequila Silver... 50,- Tequila Gold... 55,- Ballantines... 55,- J. Walker... 55,- Jim Beam... 55,- Metaxa... 55,- Napoleon... 35,- Carolans... 40,- Vaječný likér... 25,- Fernet, Fernet citrus... 35,- Slivovice, Hruškovice... 35,- Becherovka... 35,- Jägermaister... 50,- Key rum bílý, tmavý... 30,- Rum tuzemský... 30,- APERITIVY Martini - bianco, rosso, dry 0,1l... 40,- Campari 0,05l... 50,- VÍNA A DESTILÁTY PIVO PIVO 0,33l Alkoholické... 35,- Nealkoholické... 30,-
ZMRZLINY Zmrzlinové poháry Louskáček... 48,- zmrzlina: stracciatella, čokoládová, vl. ořech, šlehačka, poleva, vlašské ořechy, oplatka Jahodové pohlazení... 46,- zmrzlina: jahodová, vanilková, jahodový sorbet, šlehačka, jahody, poleva, oplatka Vaječný koňak... 54,- zmrzlina: 2 kávové, vanilková, šlehačka, vaječný koňak, ořechy, oplatka Ovocný míchaný... 46,- zmrzlina: jahodová, citrónová, meruňková, šlehačka, míchané ovoce, oplatka Pistáciový... 46,- zmrzlina: 2 pistáciové, vanilková, šlehačka, pistáciové oříšky, oplatka Čokoládový... 42,- zmrzlina: čokoládová, stracciatella, toffé, šlehačka, čokoládová poleva, oplatka Horké maliny... 48,- zmrzlina: 3 vanilkové, horké maliny, šlehačka, oplatka Mandlový... 54,- zmrzlina: vanilková, čokoládová, toffé, šlehačka, mandle, mandlový likér Banánová miska... 46,- zmrzlina: vanilková, čokoládová, stracciatella, šlehačka, banány, oplatka Kávový... 54,- zmrzlina: 2 kávové, vanilková, šlehačka, kávový likér, ozdoba Černá třešeň... 54,- zmrzlina: černá třešeň, skořice, kuba, šlehačka, ořechy, poleva, oplatka Tvarohový... 46,- zmrzlina: 2 x kuba, jahodová, šlehačka, poleva, oplatka Pohár XL... 66,- zmrzlina: jahodový sorbet, mango, meruňková, citrón, pistácie, šlehačka, poleva, oplatka Pohár XXL... 76,- zmrzlina: vanilková, čokoládová, stracciatella, 2 x ořechová, toffé, šlehačka, poleva, oplatka Včelka mája... 22,- zmrzlina: vanilková, lentilky, poleva, oplatka Malí medvídci... 42,- zmrzlina: 2 x tutti frutti, vanilková, šlehačka, lentilky, oplatka, medvídek Šlehačkový pohár... 42,- ovoce se šlehačkou Jablečný závin... 24,- se zmrzlinou a šlehačkou Flambovaný ananas... 25,- s vanilkovou zmrzlinou a karamelem ZMRZLINA, POHÁRY
Povídání o kávě a kavárnách v Děčíně Co je to káva? Káva, kterou pijeme, je vlastně pecka plodu, který je podobný naší třešni. Tato maličká zrnka, skrývající mnohá tajemství chutí a vůní, jsou semena kávovníku s bílými květy, červenými plody a sytě zelenými listy. Listy jsou oválné s vlnitými okraji, deset centimetrů dlouhé. Rostlina Coffea, z čeledi mořenovitých, kvete jen několik málo dní, zato však několikrát ročně. Bílé květy vypadají jako květy pomerančovníku a jejich vůně je omamná jako vůně jasmínu a jemná jako vůně růže. Zvláště úchvatnou podívanou jsou kávovníky, které současně kvetou a nesou plody. Pestrá je paleta barev na každém keři: hnědé ohebné větve se zelenými listy, voňavými bílými květy a sytě červenými plody. Jako čarovný pás bíle kvetoucích kávovníků s jasnými červenými plody se podél rovníku táhnou země, ve kterých se pěstuje káva. Všechno jsou to velmi rozmanité, útlé plazivé rostlinky, liány, keře, či stromy. Ze 60 druhů kávovníků, pocházejících pravděpodobně z Etiopie, je nejvýznamnější kávovník Arabica a kávovník Robusta. Plody kávovníků jsou vejcovité. Pod tuhou slupkou je nasládlá dužina a v ní dvě zelená semena v pergamenové slupce. Tato semínka se podobají spíše jablku, než třešni. Pokud se v pergamenu nachází jen jedno semínko, nazývá se perlová káva. Nezralé plody rostliny Coffea jsou zelené, zráním mění barvu na špendlíkově žlutou, postupně červenají do barvy brusinek až fialoví do barvy zralých švestek. Barva a zralost plodů je pro kvalitu kávy velmi důležitá. V naší kavárně podáváme veškeré kávové speciality značky illy Již od roku 1933 ztělesňuje illy slavnou tradici italského espressa. Espresso je rozšířeno po celém světě a stalo se jedním ze symbolů země, ze které pochází, Itálie. Espresso illy je podáváno v elegantních porcelánových šálcích, pěna je oříškově až tmavě hnědá a zůstává ještě dlouho po zamíchání. Vůně illy je silná a intenzivní, chuť vyvážená a příjemný pocit trvá i několik desítek minut po vypití. Úspěch illy espressa tkví v jedinečné harmonii mezi kyselostí a hořkostí. Použitím jednoho druhu kávy této harmonie není možné dosáhnout, proto je illy směsí devíti kvalitních druhů odrůdy Arabica. Historie kávy Káva je odvozena od slova qahwah, jednoho ze slov původně používaných pro víno. Kávová zrna byla pouze žvýkána, než se zjistilo, že mohou být semleta a vařena ve vodě. Nikdo neví, kdy a kde se káva pila poprvé, ačkoli se zdá, že plantáže kávy existovaly v Jemenu již v 6. století. Za onoho času patřil Jemen, s přístavním městem Mokka, k nejrušnějším místům světa. První zmínky o kávě se dochovaly v rozmanitých bájích a pohádkách. O objevitelích zázračných bobulí existuje řada mohamedánských legend, které přežily staletí a tradují se dodnes. O Mohamedovi Jednou Mohamed vyčerpáním tvrdě usnul a nebyl schopen splnit své povinnosti. Archanděl Gabriel si toho všiml a snesl se z nebes probudit Mohameda a pomoci mu. Přinesl mu zvláštní, božský nápoj. Probudil ho a nabídl mu doušek kávy. Mohamed náhle ožil, vrátila se mu životní síla a v tu chvíli byl tak mocný, že dokázal ze sedla sesadit na čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými. O šejku Omarovi Jiná legenda, tentokrát z 13. století, hovoří o šejku Omarovi z Jemenu, knězi a lékaři, který byl vyhnán z rodné Mokky pro neshody s panovníkem. Na cestě jihem arabského poloostrova si náhodně uvařil odvar z bobulí keřů, nacházejících se v okolí jeho noclehu. Byl velmi překvapen chutí, vůní a zdravotním účinkem nápoje. Při svých dalších poutích ho velmi často podával nemocným a v krátké době se o jeho léčivých schopnostech dozvěděl i sám vladař. Ten se rozhodl udělit mu milost a vyzval ho k návratu do své země. Zde mu byl časem vystavěn chrám a popíjení kávy se začalo šířit do světa... Muslimští mystikové, sufí, objevili, že káva zahání spánek a povzbuzuje duševní činnost. Jejich každodenním popíjením se káva rozšířila do městských center. Zde se šířila místními nomádskými kočovníky a obchodníky, jak cizinci, tak místními, až se nakonec objevila ve všech částech islámského světa. Méně pobožní pokládali kávu za příjemné povzbuzení k rozhovorům a tak začaly vznikat první kavárny. Staly se oblíbeným místem shromažďovaní a nabízely zábavu, hudbu, tanec a příjemnou atmosféru. Káva však podněcovala k politickým sporům a brzy se duchovní, a hlavně světští, vládcové obrátili proti kávě a postavili kavárny mimo zákon, protože je považovali za místa korupce. Po několika zákazech se ale kavárny opět otevřely a káva se stala ještě úspěšnější. Kávu pily i ženy, které v té době na veřejnost téměř nevycházely a popíjely ji doma se svými přítelkyněmi. V 15. století již byla káva velmi rozšířena a začala své tažení světem. Nebylo to vůbec jednoduché, jelikož Arabové své tajemství žárlivě střežili, stejně jako Číňané svůj čaj. V roce 1615 popisuje italský cestovatel Pietro della Valle horký, věčný nápoj, osvěžující v létě a zahřívající v zimě, který Turci pomalu popíjejí se svými společníky. Zaznamenal, že se nazývá Cahve a je vyráběn z plodu či semen stromu, rostoucího v Arábii. V té době kávu do Evropy přivážejí Holanďané a s velkým nadšením ji představují západnímu světu. Dokud nevznikly první kavárny, prodávala se káva jen s malým úspěchem v lékárnách. Pak se již káva začíná šířit Evropou velmi rychle. Káva si našla jak příznivce, tak i své odpůrce. V Londýně byla uveřejněna petice žen proti kávě, která uváděla, že muži jsou po ní neplodní jako pouště, odkud toto zrno pochází. Muži zas, na druhou stranu, napsali obhajobu, která vyzdvihovala jejich schopnosti a výkony po vypití tohoto nápoje. Ludvík XIV. byl také vášnivým konzumentem kávy. Holanďané mu přímo z Mokky přivezli jednu rostlinku Coffea arabica. Vezli ji na palubě lodi na Jávu a pak napříč oceány do Holandska, odkud byla v roce 1714 převezena s velkou slávou a pompou na pařížský královský dvůr. Tato malá rostlinka se stala nejplodnějším keříkem kávy v historii a vzešlo z ní mnoho kávových keřů, které nyní rostou ve Střední a Jižní Americe. Káva se rozšiřovala po celém světě rychlostí blesku, jak se francouzští, němečtí, italští a holandští obchodníci snažili předehnat konkurenci v tom, kdo vytvoří nejvíce kávových plantáží ve svých koloniích. Brzy se káva stala dostupnou v každém obchůdku po celém světě, oblíbili si ji nejprve evropští obchodníci, inteligence a nakonec i mnoho dalších lidí. Druhy kávy Kávovník je malý, stále zelený strom, pěstovaný ve vlhkém tropickém pásmu. Ze 60 druhů kávy, které jsou nám známy, se jen tři druhy pěstují extenzivně. Káva arabica, špičkové chuti. Káva robusta, která se těžko sklízí, ale je velmi odolná. Káva liberica se pěstuje pouze v západní Africe a Malajsii. Poptávka po této kávě je, pro její velmi specifickou chuť, velmi malá. Nejvýznamnější v produkci je samozřejmě káva arabica. Největšími rozdíly mezi kávovníkem arabica a robusta jsou především v rozmanitosti chutí a obsahu kofeinu. Káva arabica je aromatičtější a obsahuje méně kofeinu než robusta. Úvod o zemích pěstujících kávu Pěstování kávovníků se stalo velmi výnosným obchodním artiklem a díky vzrůstající oblibě tohoto nápoje na celém světě, byly založeny kávovníkové plantáže ve více než padesáti zemích světa. Káva se pěstuje především v tropickém pásmu kolem rovníku, kde jsou pro jeho růst optimální klimatické podmínky. Ovšem arabský kávovník i kávovník Robusta vyžadují pro svůj ideální růst trochu odlišné podmínky a teploty. Hlavní pěstitelské pásmo se rozprostírá na sever od rovníku až k obratníku Raka a na jih k obratníku Kozoroha. Kávovníky ve vyšších nadmořských výškách jsou náročnější na pěstování, ale poskytují kvalitativně lepší kávu. Důvodů proč je tomu tak, je víc. Jednak vysoká poloha plantáží zajišťuje zvýšení obsahu kyselin v zrnech a tím se zlepšuje jejich chuť a druhým důvodem je pomalejší růst kávovníků v důsledku chladných nocí, což umožňuje zrnům rozvinout se do bohaté chuťové plnosti. Dalším podstatným faktem je to, že ve vyšších nadmořských výškách bývají pravidelné srážky, což příznivě působí na růst kávovníků.
Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou státy Střední a Jižní Ameriky, ostrovy Karibiku, většina afrických států, ostrovní státy v Indickém oceánu, Indie a Vietnam. Pouze v několika zemích se pěstuje arabica a robusta současně, jde o africké státy Pobřeží slonoviny, Angolu a Madagaskar. Robusta se pěstuje ve většině ostatních zemí, kvalitnější a na trhu dražší a žádanější arabica je pěstována v Etiopii, Keni, Jemenu a v Zimbabwe a dále ji produkují všechny země Střední a Jižní Ameriky, kromě Brazílie a malé oblasti v Ekvádoru. Uvádíme ještě jednu zajímavost, která souvisí s pěstováním kávovníků. Bylo dokázáno, že kávovníkové plantáže, které se nacházejí v blízkosti deštných pralesů mají vyšší výnosy a to díky včelám z těchto pralesů. Včely opylují keře v blízkosti lesa a zvyšují tak výnosy kávy až o 20 procent. Vědci z kalifornské university doufají, že toto zjištění přiměje zemědělce, aby přestali tropické pralesy v blízkosti plantáží kácet. Opylování včelami je stejně efektivní jako ruční opylování květů, ale výnosy jsou zvýšeny pouze tehdy, když se kávovníky nachází v blízkosti jednoho kilometru od deštného pralesa. Pokusný tým zjistil, že díky včelám se na 35 hektarech zvýšil výnos o 60 tisíc dolarů za rok, což je částka, která stojí za úvahu. Moderní kultura pití kávy Většina milovníků kávy ve Francii dává přednost kávě poněkud slabší, i když popíjení kávy v četných kavárnách je pro místní obyvatele součástí každodenního života. Ve dnech 19. a 20. října si francouzští milovníci kávy připomínají svátek tohoto nápoje. Ódy na kávu se ve Francii pěly už v osmnáctém století. Italové si pochutnávají na silné kávě s výrazným aroma, jakou je espresso nebo cappuccino. Právě v této zemi byl začátkem 20. století vyroben první profesionální přístroj na výrobu espressa. A byli to rovněž Italové-Benátčané, kteří vydělávali na obchodech s Araby a kteří začali kávu importovat do Evropy. Pro dnešní Italy je typické zajít si několikrát denně na takzvaný rychlý šálek espressa nebo cappuccina, během několika minut probrat nad tímto maličkým šálkem věci běžného života a jít se opět věnovat své práci. Mezi nejnáročnější spotřebitele, kteří jsou zároveň největšími konzumenty kávy, jsou obyvatelé severských států. V těchto zemích se pijí nejkvalitnější druhy mleté kávy. Ve Skandinávii je značná obliba rozpustné kávy, zatímco naopak ve Finsku činí spotřeba instantní kávy pouhé jedno procento z celkové spotřeby kávy. Ve Švédsku je nejoblíbenější tzv. grug, připravuje se v otevřené měděné nádobě, do vody se přidává hrubě mletá káva a vaří se tak dlouho, dokud není úplně hustá. Každá ze severských zemí má svou typickou metodu přípravy kávy, ale výsledkem je vždy velmi kvalitní, silný a chuťově bohatý nápoj. Ve Velké Británii najdeme především milovníky a ctitele čaje. Pokud se tu káva pije, pak je to většinou káva instantní. Ovšem nebylo tomu tak vždy, protože už v roce 1650 byla v Oxfordu otevřena první anglická kavárna a studenti, kterým káva velmi zachutnala dokonce založili Oxfordský klub kávy. V současné době výrobci automatů na presso silně expandují na britský trh, což svědčí o faktu, že obliba kávy začíná na ostrově opět stoupat. Japonsko je zemí, kde je káva velice drahá. K dostání je tu ovšem nejlepší a nejdražší druh kávy a tím je Blue Mountain. Japonci dávají přednost kávě světle pražené, takže silné, káva typu espresso se tady vůbec nepije. Navíc Japonci nemají v oblibě ani pití mléka, takže zájem o cappuccino je také téměř nulový. Specialitou v této zemi je káva konzervovaná, prodává se studená i teplá. Japonsko je zemí, která také slaví svůj svátek kávy, tento den připadá na 1.října. Značně se také změnila situace ve Spojených státech amerických, kde v 60.letech 20. století byla na trhu kávy nabídka spíše méně hodnotných druhů a dováželo ji minimum dodavatelů. V současné době existuje velký trh specializovaný na vysoce kvalitní kávu, určený labužníkům a znalcům kávy. Připravuje se tu také espresso, ale narozdíl od jiných zemí se v USA vyžaduje jeho příprava z nejlepší arabiky, která musí být silně pražená. Také u ostatních druhů jsou většinou žádána silně pražená kávová zrna. Někteří zpracovatelé však zastávají názor, že lehce pražené kávy umožňují různorodost a větší škálu chuti a začínají jej prosazovat u spotřebitelů. Je tedy možné, že do budoucna vyřadí lehká káva doposud žádané tmavé roasty. Příkladů je mnoho, ale třeba Caffé noir (černá káva) je typickým nápojem pro oblast New Orleansu. Populární je kombinace kávy s různým alkoholem nebo kořením. Používá se brandy, hřebíček a pomerančový nebo citrónový sirup. Vraťme se zpět do Evropy. Musíme se ještě zmínit o druhém největším konzumentu kávy na světě, kterým je Německo. Jeho obyvatelé vypijí v průměru denně 4 šálky kávy a dávají přednost druhům z arabiky. Káva si v Německu vybojovala své místo na slunci i když zpočátku to bylo velmi těžké, musela soupeřit s jiným oblíbeným nápojem a tím bylo pivo. Káva v Čechách Jak už bylo řečeno, káva je oblíbeným nápojem téměř na celém světě. Některé státy mají vysokou spotřebu kávy a řadí se na přední místa, jinde naopak upřednostňují více čaj a v konzumaci kávy jsou trochu pozadu. A jak je to s pitím kávy u nás, v Čechách? Velkou oblibu si tu získal nápoj zvaný turek, který ovšem nemá s přípravou pravé turecké kávy nic společného. Jeho přípravu známe patrně všichni - mletá káva se zalije vodou těsně před bodem varu. Ale jak vlastně vznikl tento, pro nás tak typický způsob jeho přípravy? S kávou se jako první Češi, alespoň podle historických pramenů, seznámili Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic při své cestě do dalekého Cařihradu, na sklonku 16. století. Kávu od té doby čekala ještě velice dlouhá cesta než u nás zdomácněla. Jejímu rozšíření částečně bránila také její příliš vysoká cena. Až v meziválečném období 20. století se kávě začalo konečně dařit. V té době byly na vzestupu kavárny, které se stávaly symbolem nového životního stylu. Jejich rozmach bohužel přerušila 2. světová válka, která kromě jiného přinesla i období kávového půstu a místo pravé kávy se prodávaly pouze kávové náhražky, kterými byla cikorka nebo melta. Ani poválečné období nebylo lepší, soukromé pražírny byly postupně znárodněny a mnohé prvorepublikové kavárny byly zrušeny. Kvalitních káv byl na trhu velký nedostatek a pro mnohé rodiny byly cenově nedostupné i kávovary. A možná právě tady jsme u vzniku našeho českého turka, byl to nejpoužívanější a nejlevnější způsob přípravy kávy. Dnes už je situace na trhu s kávou úplně jiná, nicméně tento zvyk, nebo spíše zlozvyk přežívá a český turek má stále mnoho svých příznivců. Existuje nepsané pravidlo, které se ale mnohdy nedodržuje a tím je, že turek by se měl pít zásadně bez mléka. A jakou kávu vyžaduje český spotřebitel? Měla by být aromatická, silná a buď lehce nasládlá nebo hořká. To znamená, že více preferujeme zrna z kávovníku Robusta a kávy s výraznější nakyslou chutí nás příliš neoslovují. Statistiky uvádějí, že dospělý člověk vypije v průměru jeden šálek kávy denně. Praxe je ale poněkud jiná a Češi holdují pití kávy nepochybně mnohem více. V Čechách je nižší spotřeba instantních káv v porovnání s kávou zrnkovou, ale v poslední době si začíná pomalu získávat oblibu spotřebitelů. A abychom v souvislosti s kávou nezůstali pouze u jediného českého vynálezu, kterým je náš důvěrně známý český turek, musíme si připomenout záslužnou činnost a jméno pana Zdeňka Žáčka, našeho významného odborníka v oboru zbožíznalství a kávy zvláště. V roce 1962 mu byl udělen patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy. A nutno říci, že analýza kávovníkových zrn a následný vynález bezkofeinové kávy byl pro svět zcela jistě větším přínosem. Historie kaváren Povídání o kavárnách je vhodné uvést slovy rakouského spisovatele Petera Altenberga Máš-li starosti nebo špatnou náladu, pak jdi do kavárny. Je to opravdu dobrý nápad, my se do kavárny vypravíme také, ne snad proto, že bychom měli špatnou náladu, ale z důvodu, abychom se dozvěděli něco zajímavého o kavárnách ve světě i u nás. Historie kaváren je dlouhá a bohatá a jistě stojí za zmínku. První kavárny byly zřízeny v Mecce a nazývaly se kaveh kanes. Samozřejmě nebyly určeny široké veřejnosti, původně sloužily pouze k náboženským účelům. Teprve později se ka-
várny stávaly centrem zábavy, hraní šachových her a společenského dění. Vedly se v nich ovšem také zasvěcené politické debaty, takže se mnohdy stávaly trnem v oku vládnoucí společnosti a byla proti nim vedena nepřátelská tažení. To bylo typické v určitých obdobích pro kavárny ve všech oblastech světa. Z Mekky se kavárny rozšířily do dalších oblastí islámského světa, vznikaly v Káhiře a Medině. Historické prameny uvádí, že v 17. století bylo v Káhiře neuvěřitelných dva tisíce kaváren. Všeobecně se ale tvrdí, že kavárny byly nejlepším vynálezem, který dali světu Turci. Do Turecka se káva dostala poté, kdy Sálim I. dobyl Egypt a získaná zrna odvezl do tehdejší Konstantinopoli (dnešního Istanbulu). Zvyk pití kávy se rychle rozšířil a získal si oblibu, v Damašku vznikly hned dvě kavárny. V Istanbulu byla otevřena první kavárna roku 1554, což bylo o více než dvacet let později, než ve zmíněném Damašku. Stále více oblíbená káva byla nazývána nápojem myslitelů. V kavárnách se scházeli vzdělaní muži, kteří tu diskutovali o politice a kultuře, také tu měli své místo placení baviči a vypravěči, kteří důmyslně míchali pravdu s legendami a mýty. Ostatně tradice vypravěčů se v jisté formě zachovala dodnes. Do kaváren se chodilo nejen kvůli kávě samotné, lákavé bylo prostředí, ve kterém vládla družnost a pohostinnost. Majitelé kaváren začali vybavovat své podniky přepychovým zařízením a soupeřili mezi sebou o přízeň návštěvníků. Na Středním východě dodnes platí zákaz vstupu žen do kaváren, po staletí zůstává pouze výsadou mužů. Je jen pár vybraných moderních kaváren v Istanbulu a Káhiře, kam je dovoleno ženám vstoupit a vypít si šálek kávy. Tato výjimka ale platí především pro turistky. Tradice popíjení v pravlastech kávy Konzumace kávy je v různých oblastech světa odlišná, někde její tradice přetrvává věky, jinde se vyvíjí spolu s dobou. Nahlédněme nyní společně do kávové kuchyně některých afrických národů. Není bez zajímavosti, že se v těchto oblastech stala káva součástí stravy a to doslova. Afričané rádi kombinují kávová zrna s tukem zvířat a žvýkají je jako oříšky. Další způsob konzumace kávy je z našeho pohledu také poněkud neobvyklý, kávová zrna se při něm míchají se sušeným ovocem a soleným máslem a ze vzniklého těsta se dělají placky. Některé africké kmeny přidávají kávová zrna do polévky, jiné jedí praženou a mletou kávu společně s obilnými zrny. Je pravdou, že my Evropané považujeme mnohdy kávu za božský nápoj, ale Afričané ji dokáží velebit mnohem okázalejším způsobem, míchají zelená zrna s trávou a různým kořením, pak ji suší a nakonec balí do slaměných ozdob, kterými si zdobí svá obydlí. Takto upravená káva tu plní funkci talismanu. Je vlastně paradoxem, že ač patří africké státy mezi důležité producenty kávy a například keňská káva je ve světě velmi ceněna pro svou vynikající kvalitu a neobyčejnou chuť, Afričané kávě ve formě nápoje příliš neholdují a mnohem raději pijí čaj. Ovšem zcela jiná pravidla platí, pokud jste tu hostem, pak je podávání kávy rituálem. Zastavme se například v Etiopii, v pravlasti kávovníku. Z této oblasti pochází první konzumenti kávy, kteří zjistili, že nápoj uvařený z kávových zrn kromě svých účinků na žaludek a ostatní orgány také dodává výtečnou vůni celému tělu. Skutečnost je taková, že kávové aroma se opravdu uvolňuje potními žlázami člověka. V této zemi rozhodně není pozvání na kávu něčím obyčejným, pozvanému je tak prokazována nesmírná čest, obzvláště v provincii Keffa, odkud káva pochází. Příprava kávy je tady obřadem a připravuje se před zraky pozvaného hosta. Hostitel nad ohněm upraží zelená zrna na pánvi a následně je v hmoždíři rozdrtí na prášek. Ten potom nasype do konvice, ve které se velmi pomalu ohřívá voda. Když se přivede k varu, pak z konvice hostitel obřadně z větší výšky nalévá kávu do miniaturních šálečků. Během nalévání výšku konvice nad šálky pravidelně mění. Stejně jako pití kávy je určitým rituálem právě i její nalévání do šálků. Konvice se průběžně doplňuje vodou, takže se pije takzvaný druhák, případně i třeťák. Ke kávě je podávána pražená kukuřice nebo vařené fazole. Pro nás je asi nepochopitelné, že ve venkovských restauracích se po jídle za šálek kávy neplatí. Pozvání hosta na kávu se tady považuje za slušnost a samozřejmost a káva je součástí podávaného jídla. Další vyhlášenou kávovou zemí je Turecko, kde platí přísloví, že Jeden šálek kávy znamená 40 let úcty. Káva tu neplní funkci životabudiče jako u nás, tím bývá většinou silně vyluhovaný čaj. Podávání kávy v Turecku je odjakživa společenskou záležitostí a stalo se součástí určitých rituálů, například při domlouvání svatby. Zajímavostí je, že prostřednictvím kávy kdysi budoucí nevěsta signalizovala otci svůj názor na ženicha: když byla šťastná a chtěla naznačit, že se nemůže dočkat svatebního obřadu, podávala silně slazenou kávu, když pouze respektovala otcův názor, byla podaná káva středně sladká, pokud byla káva hořká, pak byl verdikt jasný. Nevěstě byl budoucí ženich nesympatický. Turecké ženy měly zakázán vstup do kaváren a tak si mohly dopřávat kávu pouze doma. V této souvislosti se nemůžeme nezmínit o roli, kterou hrála káva v manželském vztahu. V určitém období byla v Turecku dokonce důvodem k rozvodu a to tehdy, když manžel své ženě nedopřával dostatek kávy anebo jí dokonce pití tohoto nápoje zakazoval. Turecká káva se vaří z kávy umleté na prach, je černá a silná. Podává se v maličkých šálcích bez držátka, naplněných napěněnou kávou pouze do dvou třetin. Na Středním východě je striktně dodržována etiketa, nejdříve je obsloužen muž s nejvyšším společenským postavením, potom nejstarší muži, ženy většinou přichází na řadu až poslední. Platí tu také zvyk, pro nás asi dost neobvyklý, že při obchodních jednáních je káva podávána vždy na závěr, až když je vše domluveno. Není zvykem ji podávat během obchodování. Dá se říci, že ve všech arabských zemích je káva znakem pohostinnosti. Pravá arabská káva se připravuje v džezvě, nechává se nad ohněm až třikrát vzkypět a je velmi hustá a silná. Někdy se do ní přidává skořice, ale typické a více oblíbené je koření kardamon, které překrývá hořkou chuť kávy. Jak už bylo řečeno, káva se podává na důkaz pohostinnosti a tak je nemyslitelné a neodpustitelné nabízený nápoj odmítnout. Káva symbolizuje i pocity štěstí nebo smutku, například v Egyptě je podávána při smutečních obřadech i při svatbách. Rozdílná je pouze její chuť, hořká káva vyjadřuje smutek, při šťastných příležitostech je podávána nasládlá. Egypťané mají rádi kávu silnou a čistou. Nikdy ji nepijí s mlékem a cukr přidávají pouze při zmíněných příležitostech. Pravděpodobně se asi nikomu z nás nepoštěstí být hostem v beduínské rodině, ale způsob přípravy a podávání kávy je pro nás natolik zvláštní, že není možné si o něm něco neříci. Celý rituál se odehrává samozřejmě před očima hosta, káva je upražena na dlouhé kovové naběračce a pak jsou zrna zchlazena, aby se mohla následně ručně umlít za pomoci paličky v hmoždíři. Hosta obsluhuje nejstarší syn hostitele, který si někdy bere sám první šálek kávy, aby ostatním předvedl, že káva v konvici není závadná. Podávané šálky jsou naplněny pouze do poloviny, plný šálek by znamenal urážku hosta. Také držení šálku má svá pravidla, která musí dodržovat nejen hostitel, ale také host. Kávu lze dostat i sladkou, ovšem tento požadavek musí být sdělen dopředu, protože cukr se vaří současně s kávou. Beduíni jsou báječní hostitelé, kteří hostu prokazují pozváním na kávu neobyčejnou poctu a pak je samozřejmostí, že chtějí jeho absolutní spokojenost. Kavárny v Evropě Na přelomu 16. a 17. století se zásluhou benátských kupců dostala káva do Evropy. Zajímavé je, že to bylo až o několik let později než čaj. Stejně tak jako v jiných zemích, ani v Itálii to původně neměla káva vůbec lehké. Kněží ji považovali za ďáblův nápoj a snažili se jej zakázat. Říká se, že osvícený papež Kliment VIII. se rozhodl kávu nejprve ochutnat a pak teprve nad jejím budoucím osudem vynést soud. Nápoj mu naštěstí zachutnal a tak byl místo zákazu naopak pokřtěn, aby se mohl stát pravým křesťanským nápojem. Je ovšem možné, že se jedná pouze o legendu a kávě byla udělena milost z úplně jiných důvodů. Kdo zavítal do Benátek, mohl navštívit nejproslavenější italskou kavárnu Caffé Florian na náměstí Svatého Marka. Je nejstarší kavárnou v Evropě a zároveň patří mezi nejdražší
a nejpřepychovější. Byla založena roku 1720 a jako každá z nově vzniklých kaváren byla zpočátku centrem politických debat. Na protější straně náměstí Piazza san Marco stojí rovněž luxusní kavárna Caffé Quadri, která se snaží úspěšně konkurovat Caffé Florian. Kavárny vznikaly po celé Itálii a nejvíce jich bylo právě v Benátkách. K jejich popularitě jistě přispívaly i známé divadelní hry, které opěvovaly tento nápoj. Kavárny se staly místem, kde se při dobré kávě analyzovaly společenské jevy z nejrůznějších pohledů. V polovině 18. století bylo v Benátkách více než dvě stovky kaváren. Koncem 17. století začínaly vznikat kavárny na mnoha dalších místech Evropy. Kupříkladu do Francie byla z Istanbulu dovezena první pražená zrna v roce 1646 a už o padesát let později se Paříž mohla pochlubit svými nespočetnými kavárnami. Prý jich v té době bylo více než dvě stě padesát a mnohé z těchto zahradních nebo pouličních kaváren je zachováno dodnes. Pití kávy si oblíbili především umělci a intelektuálové. A bylo to především luxusní prostředí kaváren, které zlákalo příznivce francouzských vín natolik, že zaměnili pití vína za kávu. První kavárnu otevřel podnikavý Peršan Gregor a postavil ji prozíravě hned vedle Comédie Francois. Byla nákladně zařízena a stala se vyhlášenou divadelní kavárnou. Zajímavé byly začátky kávy ve Vídni, která je dnes proslavena jako město kaváren, ale zpočátku se tady jen velmi těžko prosazovaly. První kavárnu nazvanou U Modré lahve založil cestovatel a voják jménem Kolschitzky, který získal kávová zrna po Turcích, kteří je tu zanechali, když obléhali Vídeň. Koncesi k této činnosti obdržel od císaře Leopolda I., prý jako odměnu za statečnost v boji právě proti Turkům. Tento kavárník se proslavil také podáváním cezené kávy. Kavárny neměly v Rakousku na růžích ustláno ani za vlády Marie Terezie. Jejich provoz byl značně omezován a o velkých svátcích musely dokonce zůstávat uzavřené. A v době, kdy v Paříži a Londýně bylo už kolem tří set kaváren, ve Vídni jich bylo sotva deset. Dnes je nejznámější vídeňskou kavárnou Caffé Sacher. Kávu tu připravují podle starodávných receptur. Je možné si objednat klasickou Sacher kaffe, podávanou s likérem a šlehačkou, kávu s názvem Maria Theresia nebo Fiaker kaffe, což je silná káva pojmenovaná po vídeňských fiakristech, kteří ji tu v dřívějších dobách popíjeli, když čekali na zákazníky. V Anglii vznikla první kavárna v Oxfordu roku 1650 a posléze byl nadšenými studenty, kteří našli oblibu v pití kávy, založen dokonce Oxfordský klub kávy. Londýn se své první kavárny dočkal v roce 1652, ta se pak stala vzorem pro další nově vznikající a začala tradice kaváren, které byly, jak se tehdy tvrdilo okny do společenských nálad, morálky a politiky národa. Nejproslulejší kavárna byla založená v roce 1688 Edwardem Lloydem. Scházeli se v ní loďaři a obchodníci a vynalézavý Lloyd speciálně pro ně vydával zpravodaj Lloyds List, kde kromě jiného zveřejňoval seznam lodí, které byly pojištěny jeho zákazníky. Z toho pak časem vznikla známá pojišťovací Lloydova společnost. Není také bez zajímavosti, že anglické kavárny sloužily jako první volební kavárny na světě. Koncem 18. století obliba kaváren poněkud poklesla a do popředí se dostával stále více čaj, který byl v té době považován za symbol příslušnosti k vyšší společenské třídě. První kavárny na území Spojených států vznikly kolem roku 1670 a od svých evropských protějšků se odlišovaly tím, že místo umělců a intelektuálů přitahovaly úplně jiné skupiny lidí. Například bostonské kavárny byly domovem rebelů. Jinde zase kavárny sloužily jako místo pro zasedání městských rad a soudních jednání. Některé čtvrti nevalné pověsti si zakládáním kaváren snažily svou pověst vylepšit. Do Německa vstupovala káva také velmi váhavě, protože její chuť Němce zpočátku příliš neokouzlovala. Poměrně pozdě, až roku 1679 byla otevřena kavárna v Hamburku, ale v té době to bylo především kvůli anglickým a holandským námořníkům a kupcům. První kavárny stály poblíž přístavu a sloužily hlavně cizincům, kteří kávu znali a vyžadovali ji. Později se stala záležitostí takzvaných lepších vrstev. Mezi těmito lidmi bylo módní záležitostí napodobovat francouzské zvyky a jedním z nich bylo i popíjení kávy. V 19. století si německé ženy vytvořily vlastní rituál pití kávy doma, tzv. Kaffeekränzchen, což byla pravidelná setkání žen nad šálkem kávy. Muži je s despektem nazývali Kaffeeklatsch, což znamenalo klevety při kávě, ale možná právě tady můžeme hledat počátky nezávislosti německých žen. Kavárny vznikaly především ve městech s cizineckým ruchem, například v Lipsku, přezdívaném Malá Paříž. Ale ani tady nezískaly přílišnou oblibu a tak jich tu bylo poskrovnu, pouhých osm. Kávu chválili spisovatelé i hudebníci, svou přízeň tomuto nápoji vyjádřil i Johan Sebastian Bach složením Kávové kantáty. Přesto se Německo kávě dlouho bránilo. Je zajímavé, že kdysi byla káva tolik kontroverzním nápojem a dnes se Němci řadí mezi přední konzumenty v její spotřebě. A jak to bylo s kávou a s kavárnami u nás? Prvenství nepatří Praze, jak bychom se mohli domnívat. První kavárna na území Čech byla otevřená roku 1702 Turkem Ahmedem a bylo to v Brně. V Praze začal s kávou o něco později podnikat Arab Hatalah al Damaski, přezdívaný Deodat nebo také Deodatus. Procházel se po pražských ulicích v turbanu a kolemjdoucím nabízel kávu v malých koflících. Tu zaléval horkou vodou z nádoby, kterou nosil sebou. Působil velmi exoticky a tak lidé kávu ochutnávali zpočátku spíše jen ze zvědavosti. Deodatus byl podnikavý a tak brzy rozšířil nabídku o donášku čerstvého horkého nápoje do domů bohatých měšťanů. Roku 1714 si otevřel v Praze, v dnešní Karlově ulici, první kavárnu U zlatého hada. Obliba kávy stoupala a Arab Deodat si zakrátko mohl dovolit otevřít svoji druhou kavárnu U Tří pštrosů. Některé tehdejší kavárny jsou dnes už minulostí. V Praze vzniklo mnoho kaváren, které si získaly značnou oblibu i proslulost, např. U Petržilků na Malé Straně, U Zlatého hroznu, U modrého hroznu nebo U Steiniců v Mostecké ulici. Kavárna Slavia, stojící naproti Národnímu divadlu je ovšem proslulá dodnes a to i tím, že tu psávali své povídky pánové Šimek a Grossmann. Klasickou kavárnou je Café Restaurant Louvre na Národní třídě a skutečně noblesní je restaurovaná kavárna v Obecním domě u Prašné brány. Kavárnu Savoy, nacházející se nedaleko Národního divadla, zase proslavil nejkrásnější strop s dobovou malbou, která pochází z roku 1887. Vychutnat kávu si můžeme v některé z mnoha pražských kaváren a kavárniček, nejvíce jich najdeme na Starém Městě. Některé mají svou historii, jiné jsou nově postavené a tradici si teprve vytváří. K historii kávy je třeba ještě říci, že káva byla zpočátku velmi drahou záležitostí. Trvalo velice dlouhou dobu než se tento nápoj z měšťanských domů dostal díky služebnictvu mezi prosté lidi. Ti ji totiž nejprve považovali za žaludeční lék, nejspíše také proto, že ke koupi byla pouze v lékárnách. Druhy kaváren Současné kavárny se od těch minulých příliš neliší. Některé si zachovaly interiér i atmosféru z dob svého vzniku. Denní kavárny nabízí hostu určitý sortiment jídla, ale výběr nebývá tak pestrý. O to bohatší je naopak nabídka teplých a chlazených nápojů. Ve velkých kavárnách s večerním provozem se odehrává život za oběma stranami barového pultu. Zkušení barmani nabízí rozmanité množství míchaných nápojů, na jídelním lístku jsou speciality, typické pro tu kterou kavárnu. To vše dohromady vytváří atmosféru, která láká zákazníky a hosty. Někdo se stále vrací na stejné, oblíbené místo, jiný naopak vyhledává změnu, aby měl možnost porovnávat. Kdo si potrpí na skutečný luxus, může navštívit kavárnu Café Louvre v centru Prahy. Tento podnik si zachovává svou secesní podobu už od dob svého vzniku. Kavárna bývala centrem kulturního dění na počátku minulého století a byla také vrcholem pražského kavárenství. Od konce 19. století existuje v Praze další vyhlášená kavárna a tou je Café Savoy. Je proslulá svým malovaným a vykládaným stropem. Tato kavárna je vyhledávaná především umělci a výtvarníky. Ve většině kaváren se pouští reprodukovaná hudba při které se může i tančit, v centrech větších měst bývají kavárny s živou hudbou. Hostům je někde dána i možnost zahrát si s přáteli kulečník. Některé ka-
várny jsou těsně spjaty s ulicí, v letních měsících je možné sedět v předzahrádkách, někde i na chodníku. Kavárenského prostředí si mohou užívat i lázeňští hosté, ti mají příležitost navštívit koncertní kavárny, které bývají ve většině lázeňských měst. Odrazem dnešní moderní doby jsou internetové kavárny, jejichž obliba je především mezi mladými lidmi už delší čas značná. Tyto podniky vyhledávají často studenti a také mnoho cizinců, kteří tak využívají levnou komunikaci s domovem. Kavárny jsou vybaveny počítači s připojením na internet. Vznikly především pro uspokojení potřeb zákazníků, kteří nemají možnost přístupu k internetu a tady mohou v příjemném prostředí současně spojit příjemné s užitečným. Mladí lidé si do internetových kaváren chodí vyřizovat elektronickou poštu, skenovat, vypalovat data anebo jen chatovat a bavit se hraním her. Za minutu připojení se platí zhruba jedna koruna, ovšem ceny se liší podle jednotlivých regionů a také záleží na době připojení a na počítačovém vybavení. Prostřednictvím počítače si lze objednat svůj oblíbený nápoj nebo občerstvení. Ovšem mnozí majitelé těchto podniků tvrdí, že internet je službou pouze doplňkovou, na které nelze příliš vydělat a někteří kavárníci v menších městech uvažují i o tom, že tyto služby zruší. Shodují se v názoru, že zvýšená sazba DPH u těchto služeb snížila jejich rentabilitu. Jiné kavárny se ale naopak snaží nabídku rozšířit například o videokonference, o něž projevují zájem především cizinci. Jsou internetové kavárny, které nabízí pronájem na různá pracovní setkání nebo školení. Dobrým příkladem může být nápad některých internetových kaváren v zahraničí pořádajících pro zákazníky soutěže, při kterých je možné získat za stejnou cenu například několikanásobný čas připojení, což je lákavou nabídkou v boji o přízeň zákazníka. V metropoli nebo velkých městech existují také literární, poetické a literárně-kulturní kavárny. Bývají stylově vybavené, mají originální design a nabízí kromě káv z celého světa i čokoládové nápoje a většinou i míchané koktejly. A kromě nápojů nabízí různé programy, zaměřené na autorské pořady. Mnohdy se v nich uskutečňují vernisáže známých i začínajících umělců, některé prostory slouží jako galerie. Součástí poetických kaváren bývá specializované knihkupectví s knížkami poezie. Probíhají tu křty nových knih, schází se v nich literáti a hudebníci, které láká k posezení příjemná atmosféra. Bývá tu dáván prostor nejen malbám a kresbám, ale také uměleckým dílům všech žánrů. Kavárny a umění Jak už bylo řečeno, káva to neměla nikde v dobách svých začátků vůbec lehké. Proti otevření kaváren se stavěli obchodníci s limonádami, vínem a pivem a později se snažili bránit jejich provozování. Ale kavárny si pomalu získávaly zaslouženou oblibu. Stávaly se centrem nejen zábavy a klábosení, ale postupem času do kaváren stále častěji směřovaly kroky umělců, výtvarníků, hudebníků i lidí z veřejného života. Nad šálkem kávy si všichni vyměňovali novinky z různých oblastí života a v tomto prostředí vzniklo nejedno důležité rozhodnutí a zrodila se mnohá výtvarná, literární nebo hudební díla. Kavárny umístěné na hlavních třídách se pyšnily luxusním vybavením, byly vyzdobeny drahými tapetami a obložením, všude visela velká zrcadla. Pohodlný nábytek byl čalouněný, stolky měly desky z mramoru a široká výkladová okna umožňovala návštěvníkům dobrý výhled do rušných ulic. Některé kavárny byly tak pohodlné, že v nich umělci doslova bydleli. Do kavárny si svolávali schůzky a dokonce si tam místo na adresu domů nechávali doručovat poštu. Atmosféru kavárenského prostředí zcela výstižně vyjádřil Stefan Zweig, který řekl: Kavárna je vlastně jakýsi druh demokratického klubu, který je za šálek kávy přístupný každému, kde host za poměrně malý obnos může dlouhé hodiny sedět, diskutovat, psát, hrát karty nebo billiárd, dostávat poštu a především si tu může pročítat neomezeně množství novin a časopisů. V dobách svých nelehkých začátků byla káva propagována nejrůznějšími způsoby. Tak například v Itálii se téma kávy dostalo i do literárního a filozofického magazínu Il Caffé. Tyto noviny se vydávaly pouze krátký čas, přesto se staly symbolem kaváren a měly vliv na vznik s tím souvisejících intelektuálních aktivit. Také Carlo Goldoni psal o fenoménu kaváren ve své divadelní hře La bottega del café, která pozdvihla nadšení pro tento nový způsob trávení volného času. O kavárnách byly zmínky i v dobové literatuře, děj mnohých románových příběhů se odehrával v některých kavárnách slavných jmen, kupříkladu San Carlo v Turíně, Greco a Aragno v Římě, Michelangelo ve Florencii nebo Pedrocchi v Padově. Poslední jmenovaná byla postavena prozíravým obchodníkem s limonádami Antoniem Pedrocchim, který jako jeden z mála neodmítal kavárny, ale naopak v nich viděl budoucnost a tak roku 1831 zrenovoval podnik svého otce a vznikla jedna z nejkrásnějších kaváren v Itálii. Je zcela namístě říci, že bez kaváren by bylo chudší naše i světové dramatické a literární umění. Z našich autorů, kteří psali o kávě musíme připomenout Boženu Němcovou i bratry Mrštíky. Příjemné prvorepublikové kavárenské prostředí popisoval i Zdeněk Jirotka ve svém románu Saturnin. Pod vlivem kávy tvořil Honoré de Balzac, o němž se říká, že tomuto nápoji zcela propadl a že při své tvorbě vypil až 30 šálků denně. V kavárenských prostorách Grand Café v Paříži měli premiéru svého prvního filmu bratři Lumiérové. Promítání filmů se pak stalo další atrakcí, která lákala k návštěvám kaváren. Velkými příznivci kávy byli i hudební skladatelé například Ludwig van Beethoven a Johann Sebastian Bach, který na oslavu kávy složil dokonce Kávovou kantátu, ta se hrála jako muzikálové představení a to umožnilo vybírat majitelům kaváren vstupné. V kavárnách se často hrály muzikály složené úspěšnými hudebníky a skladateli a jejich význam byl dvojí. Dostávaly do povědomí lidí kávu a zároveň vstupné zajišťovalo kavárnám zisk. V kavárnách se také zpívalo, nejprve v vystupovali zpěváci samostatně, později s malými orchestry. Jistý druh umění a tím byl kabaret se objevil v rakouských a německých kavárnách na počátku dvacátého století. V pozdějších dobách, kdy byl na vzestupu fašizmus, měla kabaretní vystoupení satirický podtext a byla reakcí na politickou situaci. Po zavedení cenzury byla jejich činnost v kavárnách zakázána. Historie kaváren v Děčíně Pokud budeme mluvit o historii kaváren v Děčíně, je třeba si uvědomit, že dnešní podoba Děčína se skládala ze dvou samostatných měst, a to z Podmokel a Děčína. Počátkem dvacátého století byl Děčín lázeňským městem s turistickým ruchem a město vzkvétalo. Nacházelo se zde mnoho hotelů, rozličných provozoven, kaváren, ale i pražíren kávy. V Podmoklech bylo možno navštívit celkem pět kaváren. Nejznámější a nejluxusnější byla Café Wien (nynější ulice Prokopa Holého, objekt Hotel Sever), dále Café Corso (Husovo náměstí, dnešní budova ČEZ), kavárna a hotel Wettiner Hof (ulice Prokopa Holého a ulice Teplická, objekt je dnes známý jako Bílý Lev), Café Central (Tržní ulice, budova obchodu ZOO Canis) a poslední kavárna se nacházela na Teplické ulici. Během poslední doby se tu vystřídala první čínská restaurace v Děčíně Asia a dnes se tu nachází herna. V původním Děčíně mohl návštěvník posedět v pěti kavárnách. Většina objektů v dnešní době už nestojí, jelikož byly v padesátých letech zbourány. První byla Caffee Columbus v Pivovarské ulici. Tato ulice již neexistuje a dnes ji částečně nahrazuje ulice Pohraniční. Vedle stával další, také již dnes neexistující objekt s Caffee Rösterei. Přes ulici se nacházela Caffee Conrad Pohl, bývalá budova Agrobanky, dnes prodejna textilu.café, Konditorei und Weinstube Josef Hein byla k vidění na Tyršově ulici, v místech dnešního panelového domu s provozovnou Limma. Poslední kavárna, Kaffee Grüner Baum, se nacházela v objektu na Masarykově náměstí, kterou si mohou občané Děčína ještě před rokem 1989 pamatovat jako Národní kavárnu. Po rekapitulaci výše uvedených kaváren si může člověk pouze postesknout, nad úbytem kulturních společenských míst pro setkání lidí. Dobu vzájemné komunikace postupně nahrazuje doba konzumního způsobu života a postupného odcizení sebe sama. Všechny výše jmenované kavárny, včetně interiérů máte možnost u nás spatřit na dochovaných fotografiích.
Uskutečněné výstavy Café Galerie 17. 5. výstava Ivana Švecová ochutnávka vín vinařství Hrabal 26. 5. 14. 6. výstava Květa Legezová - Quele ochutnávka Nového Vinařství 22. 6. 19. 7. výstava Hana Váňová 30. 8. výstava Jan Dinga ochutnávka vín vinařství Málek 9. 9. 4. 10. výstava Zdena Holejšovská ochutnávka vín vinařství Skoupil 7. 10. 1. 11. výstava Jaroslav Vlček ochutnávka italských vín ROCCA 19. 11. 29. 11. výstava Ivo Pešak ochutnávka vín vinařství Mádl 9. 12. Těšíme se na Vaši návštěvu! Náměstí Svobody 461/1, Děčín 1 Telefon: 725 116 419, www.cafegalerie.eu
Děkujeme, že jste navštívili naši kavárnu a budeme se těšit, pokud k nám opět zajdete posedět a popít šálek dobré kávy. Café Galerie Náměstí Svobody 461/1, Děčín 1 Telefon: 725 116 419, www.cafegalerie.eu