Koncepce prorodinné politiky města Jaroměřice nad Rokytnou

Koncepce prorodinné politiky města Jaroměřice nad Rokytnou

Obsah I. Úvod... 3 II. Sociodemografická analýza... 4 1. Deskripce území, demografické procesy a struktura obyvatelstva... 4 1.1 Vývoj počtu obyvatel... 4 1.2 Věková struktura a vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách... 5 1.3 Pohyb obyvatelstva... 6 1.4 Nezaměstnanost... 7 1.5 Struktura obyvatelstva dle vzdělání... 9 2. Shrnutí... 11 III. Analýza pro vytvoření prorodinné koncepce města... 12 1. Specifikace a metodologie výzkumu... 12 2. Popis výzkumného souboru, základní demografické údaje... 12 2.1 Pohlaví... 12 2.2 Věková struktura... 13 2.3 Rodinný stav a domácnosti... 14 2.4 Vzdělání... 16 2.5 Pracovní pozice... 17 2.6 Materiální zajištění domácnosti... 18 3. Analýza současné situace prorodinné koncepce města... 20 3.1 Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti... 20 3.2 Podpora služeb pro rodiny... 28 3.3 Podpora seniorů... 36 3.4 Slučitelnost profesních a rodinných rolí... 36 3.5 Posílení spolupráce školy a rodiny... 37 3.6 Podpora rodin se specifickou potřebou... 38 4. Celkový rodinný život ve městě... 41 5. Závěr a shrnutí... 43 IV. Návrh opatření podpory rodiny... 48 1. Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti... 48 2. Podpora služeb pro rodiny... 48 3. Podpora seniorů... 49 4. Slučitelnost profesních a rodinných rolí... 49 5. Posílení spolupráce rodiny a školy... 49 6. Podpora rodin se specifickou potřebou... 50 V. Tabulková příloha... 51 Seznam zkratek... 54 2 strana 53 celkem

I. Úvod Posláním města je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Tento úkol v sobě zahrnuje rozsáhlou škálu povinností a činností, které je nutno nepřetržitě zajišťovat. Středobodem zájmu přitom vždy musí být občan a jeho nejzákladnější komunita, kterou je rodina. Kvalita rodinného prostředí a sociální vztahy jeho členů jsou určující pro výchovu nejmladší generace, spokojený, šťastný život dospělých a osobní rozvoj každého jedince. Vlivy školy, pracovního prostředí a dalších komunit jsou z tohoto pohledu až na druhém a dalších místech. Proto i město ve svých rozvojových plánech musí brát zásadní zřetel právě na potřeby rodin a z tohoto pohledu svoji činnost směrovat. Ačkoliv na samotný rodinný život svých obyvatel nemá žádný přímý vliv, může pro něj mnohé udělat. Hlavními prostředky je prostředí města, fungující infrastruktura, nabídka služeb vzděláváním počínaje a sociálními službami konče, spolupráce v městě působících institucí a podpora volnočasových aktivit. Je tak patrné, že péče o rodinu ze strany města se dotýká celé řady oblastí různého zaměření. Posláním prorodinné politiky je jejich vzájemné propojování, koordinace a slaďování tak, aby vytvářely co nejlepší podmínky pro rodinný život a naopak nebyly jeho rušivým elementem. Dalším z hlavních úkolů koncepce prorodinné politiky města Jaroměřice nad Rokytnou je sladění celospolečenských cílů se zájmy obyvatel našeho města a jeho samosprávy v oblasti rodinného života. Vychází přitom z Národní koncepce podpory rodin s dětmi, Koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina a dalších oficiálních i metodických materiálů. Podrobná analýza, která předcházela zpracování této koncepce, prokázala vysokou péči a podporu města aktivitám zaměřeným do oblasti rodinného života, vytváření příznivého životního prostředí a poskytování služeb potřebných pro rodiny. V tomto trendu hodlá město nadále pokračovat a jednotlivé aktivity rozvíjet. Za tím účelem koncepce obsahuje řadu konkrétních opatření s různým horizontem realizace. 3 strana 53 celkem

Účelem analytické části koncepce je vytvoření podkladu pro formování prorodinné politiky města Jaroměřice nad Rokytnou. Součástí analýzy bylo provedeno zmapování demografických charakteristik populace města. Pro analýzu sekundárných dat byly využité dostupné statistické data ze Statistického úřadu ČR a další údaje. Mezi obyvateli města bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření. Výběrový soubor byl sestaven na základě provedené sociodemografické analýzy. Výzkumná zpráva je tvořena několika částmi. První část tvoří sociodemografická analýza města, která zahrnuje např. vývoj počtu obyvatel, věkovou strukturu, migraci obyvatel, rozvodovost a nezaměstnanost. Další část analýzy zahrnuje výsledky výzkumného šetření realizovaného výzkumnou agenturou Sociotrendy. Analýza zahrnuje popis výzkumného souboru, členění podle pohlaví, věku, vzdělání, pracovní pozice a rodinného stavu. V rámci analýzy byla řešena témata zaměřená na prorodinnou politiku, např. na podporu rodičovství a rodinné soudržnosti, služeb pro rodiny, podporu seniorů. Dalšími zkoumanými oblastmi byla slučitelnost profesních a rodinných rolí a další. Závěrečná část výzkumné zprávy obsahuje tabulkovou přílohu a seznam zkratek. II. Sociodemografická analýza 1. Deskripce území, demografické procesy a struktura obyvatelstva Jaroměřice nad Rokytnou se nacházejí v Jaroměřické kotlině na úpatí Českomoravské vrchoviny v blízkosti Třebíče. Jsou rozděleny řekou Rokytnou na dvě části, severní a jižní část. Jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem, která náleží do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Město Jaroměřice nad Rokytnou má sedm místních částí: Boňov, Ohrazenice, Popovice, Příložany, Ratibořice, Vacenovice. Pro analýzu prorodinné politiky je významná znalost sociodemografických údajů a charakteristik. Sociodemografická analýza profilu města Jaroměřice nad Rokytnou je založena analýze sekundárných statistických údajů. 1.1 Vývoj počtu obyvatel Jaroměřice nad Rokytnou měly k 1.1.2013 celkem 4 212 obyvatel, z nich 2 060 mužů a 2 152 žen. Průměrný věk obyvatel je 39,9 let, který je pro ženy vyšší a to 41 let, průměrný věk mužů je 38,8 let. Tabulka 1.1 Obyvatelstvo 1 Celkem (počet) Muži (počet) Ženy (počet) Průměrný věk celkem Průměrný věk mužů Průměrný věk žen 4 212 2 060 2 152 39,9 38,8 41,0 1 Zdroj: ČSÚ, údaje k 1.1.2013. 4 strana 53 celkem

Longitudinální demografický vývoj počtu obyvatel v Jaroměřicích nad Rokytnou z dlouhodobějšího pohledu zachycuje jedno desetiletí a je uveden v následujícím grafu. Do roku 2009 docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, který je charakterizován následovaným mírným poklesem. Stav obyvatelstva se však celkově jeví jako stabilní. Co se týká pohlaví, ženské populace je přibližně o sto více než mužské populace. Graf 1.1 Vývoj počtu obyvatel od roku 2003-2012 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Zdroj: ČSÚ 4 171 4 219 4 226 4 253 4 249 4 250 4 277 4 272 4 213 4 212 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem muži ženy 1.2 Věková struktura a vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách Více než dvě třetiny obyvatel se nacházejí v produktivním věku 15-64 let. V populaci města je necelá pětina (16 %) obyvatel v seniorském věku. Podíl dětí do 14 let je přibližně o desetinu nižší než podíl seniorské populace. Situaci charakterizuje index stáří, který je blízko hranice 100 (index=100,6). Věková struktura v podílovém vyjádření je uvedena v grafu níže. Graf 1.2 Rozložení věku dle kategorií (%) 15,9% 15,8% 68,4% 0-14 15-64 65 + Zdroj: ČSÚ 5 strana 53 celkem

Demografický vývoj populace ve věkových skupinách je uveden v grafu níže. Odtud vyplývá, že od roku 2009 dochází k poklesu obyvatel jak v produktivním věku (15-64 let), tak dětí do 14 let. Poslední dva roky je patrný nárůst seniorské populace nad 65 let, což odpovídá celorepublikovému demografickému vývoji. Graf 1.3 Vývoj počtu obyvatel dle věkových skupin 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Zdroj: ČSÚ 2 855 2 911 2 916 2 947 2 962 2 963 2 981 2 969 2 916 2 880 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0-14 15-64 65 + 1.3 Pohyb obyvatelstva Struktura obyvatelstva dle přirozené a mechanické měny Populace na sledovaném území je zpravidla ovlivňována pohybem obyvatelstva (migrací) charakterizovaným změnou bydliště, zejména mimo území města. Zdrojem migrace může být nedostačující uplatnění na trhu práce, problematika dostatečného počtu školských zařízení a dopravní obslužnost. Zdrojem migrace rovněž může být proces stěhování obyvatelstva z centra města na předměstí nebo do okolních obcí. Vývoj počtu obyvatel ve městě nemůže být opomíjen zejména v souvislosti s problematikou prorodinné politiky. Do přirozené měny obyvatel je řazen počet narozených a počet zemřelých osob. Po odečtení počtu zemřelých od počtu narozených se jedná o přirozený přírůstek (více narozených) nebo přirozený úbytek (více zemřelých než narozených). V Jaroměřicích nad Rokytnou je přirozeným přírůstkem 12 osob, tedy více je narozených než zemřelých. Do mechanické měny obyvatel se řadí počet vystěhovalých a počet přistěhovalých osob. Rozdílem je buď kladná mechanická měna (více přistěhovalých) nebo záporná mechanická měna (více odstěhovalých). V Jaroměřicích nad Rokytnou (k uvedenému datu) celkově ubyla pouze jedna osoba. 6 strana 53 celkem

Tabulka 1.2 Obyvatelstvo dle přirozené a mechanické měny Stav obyvatel k 1. 1. 2012 Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Stav obyvatel k 31. 12. 2012 4 213 45 33 89 102 12-13 -1 4 212 Zdroj: ČSÚ Sňatečnost a rozvodovost V Jaroměřicích nad Rokytnou bylo v roce 2012 uskutečněno 22 sňatků a 10 rozvodů, podíl rozvodů s ohledem na počet uzavřených sňatků v roce 2012 je 45,5 %. Celkově se přibližně rozvádí každé druhé manželství. Graf 1.4 Sňatečnost a rozvodovost 25 20 15 10 5 0 Zdroj: ČSÚ Sňatky Rozvody 1.4 Nezaměstnanost V Jaroměřicích nad Rokytnou se nachází více než dvě pětiny obyvatel (45,8 %) ekonomicky aktivních a z ekonomicky aktivních obyvatel jsou více než tři čtvrtiny osob zaměstnaných (84,3 %). 7 strana 53 celkem

Tabulka 1.3 Ekonomická aktivita obyvatel (Data SLDB k 26. 3. 2011) Obyvatelstvo v tom z toho podle věku Ekonomicky z toho Obydlené Obydlené Hospodařící celkem muži ženy 0-14 15-64 65 a více aktivní zaměstnaní domy byty domácnosti 4147 2021 2126 668 2841 616 1900 1602 1149 1491 1595 Zdroj: ČSÚ V roce 2011 byla míra nezaměstnanosti téměř 20 %, jednalo se o v pořadí třetí největší míru nezaměstnanosti od roku 2005. Pro sledování vývoje míry nezaměstnanosti je třeba uvést informaci o vývoji počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání, který je uvedený v grafu níže. Graf 1.5 Vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání 500 450 400 350 300 250 200 467 432 368 358 381 272 264 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 Zdroj: MPSV Vývoj míry nezaměstnanosti 2 v dlouhodobém pohledu, kterou je podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních, tj. osob ve věku 15-64 let, ve městě Jaroměřice nad Rokytnou je uveden v grafu níže. 2 Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních, tj. osob ve věku 15-64 let. 8 strana 53 celkem

Graf 1.5 Vývoj míry nezaměstnanosti 30% 25% 20% 15% 24,4% 22,5% 19,2% 14,2% 13,8% 18,7% 19,9% 10% 5% 0% r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 Zdroj: ČSÚ Míra nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2008 poklesla o 10,6 %. Po roce 2008 opět následovalo zvýšení míry nezaměstnanosti na 19,9 %, což znamená přibližně v roce 2011 nezaměstnanost téměř pětiny ekonomicky aktivních obyvatel. 1.5 Struktura obyvatelstva dle vzdělání 3 Z dlouhodobého vývoje vzdělanostní struktury obyvatel v Kraji Vysočina, v němž se nachází Jaroměřice nad Rokytnou, lze odhadnout i vývoj vzdělanostní struktury obyvatel města. Komparací vzdělanostní struktury Kraje Vysočina a údajů odpovídajících vzdělanostní struktuře okresu Třebíč a SO ORP Třebíč lze odhadnout, že rozdíly ve vzdělanostní struktuře obyvatel i města budou minimální. Lze předpokládat, že ve městě se nachází přibližně 19 % osob se základním vzděláním, 38 % osob se středním vzděláním bez maturity nebo vyučené, s úplným středním vzdělání s maturitou včetně nástavbového studia nebo vyšší odborné vzdělání má přibližně 32 % a 11 % osob s vysokoškolským vzděláním. 3 Struktura obyvatelstva dle vzdělání odpovídá výsledkům sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji v Kraji Vysočina. 9 strana 53 celkem

Graf 1.6 Komparace vzdělanostní struktury obyvatel v Kraji Vysočina, okrese a SO ORP Třebíč 4 základní vč. neukončeného 18,2 37,1 31,2 10 střední vč. vyučení (bez maturity) 20,4 19,4 38,7 37,8 30,8 32,0 9,8 10,6 úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: ČSÚ Tabulka 1.4 Vzdělanostní struktura obyvatel v podílovém vyjádření v okrese a SO ORP Třebíč bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské SO ORP Třebíč 0,3 19,4 37,8 32,0 10,6 Okres Třebíč 0,4 20,4 38,7 30,8 9,8 Zdroj: ČSÚ Tabulka 1.5 Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Třebíč v četnostním vyjádření z toho nejvyšší ukončené vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového VŠ z toho Bc. Mgr. nezjištěno 63 503 189 11 953 23 287 19 701 6 504 1 184 5 185 1869 Zdroj: ČSÚ Ve vývoji vzdělanostní struktury od roku 1980 je patrný nárůst osob s vysokoškolským a úplným středním vzděláním (s maturitou a vyšším odborným 4 Kategorii bez vzdělání odpovídá velmi malý podíl obyvatel, proto není znázorněna. Údaje vzdělanostní struktury byly získány z 26.3.2011 10 strana 53 celkem

vzděláním) na straně jedné a snižování počtu osob se vzděláním základním na straně druhé, jak je uvedeno v grafu níže. 60 Graf 1.7 Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel v Kraji Vysočina 50 40 30 20 10 základní včetně neukončeného střední včetně vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vysokoškolské 0 r. 1980 r. 1991 r. 2001 r. 2011 Zdroj: ČSÚ 2. Shrnutí Stav obyvatelstva je celkově stabilní. Do roku 2009 docházelo k mírnému nárůstu obyvatel, přičemž následoval mírný pokles. Co se týká pohlaví, ženské populace je přibližně o sto více než mužské populace. Více než dvě třetiny obyvatel se nacházejí v produktivním věku 15-64 let. V populaci města je necelá pětina obyvatel v seniorském věku. Podíl dětí do 14 let je přibližně o desetinu nižší než podíl seniorské populace. Je patrný nárůst seniorské populace nad 65 let. Celkově se přibližně rozvádí každé druhé manželství. Z počtu rozvodů, zejména rodin s nezletilými dětmi, vyplývá ohrožení rodiny s dětmi s jen jedním rodičem. Ohrožení je dáno faktem, že se stále snižuje příjem na domácnost, jehož důsledkem bývá náhlý pokles finančních prostředků v rámci rodiny. V Jaroměřicích nad Rokytnou se nachází téměř polovina obyvatel ekonomicky aktivních. Z ekonomicky aktivních obyvatel jsou více než tři čtvrtiny osob zaměstnané. Míra nezaměstnanosti od roku 2005, kdy byla nejvyšší, do roku 2008 poklesla. Po roce 2008 opět následovalo zvýšení míry nezaměstnanosti na téměř pětinu ekonomicky aktivních obyvatel. Míra nezaměstnanost má významný vliv na stabilitu rodin. 11 strana 53 celkem

III. Analýza pro vytvoření prorodinné koncepce města 1. Specifikace a metodologie výzkumu Výzkumný soubor tvořil 309 jedinců žijících ve městě Jaroměřice nad Rokytnou minimálně tři roky s trvalým pobytem. Prostřednictvím stratifikovaného výběrového šetření bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí předmětu výzkumu. Pro výzkumné šetření byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Výzkumným cílem bylo zmapovat populaci města Jaroměřice nad Rokytnou včetně charakteristik tvořených s ohledem na rozvoj prorodinné politiky města. Datová struktura obsahovala 309 záznamů a 88 znaků, celkem 27 192 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i další informace verbálního charakteru. 2. Popis výzkumného souboru, základní demografické údaje 2.1 Pohlaví Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším počtem žen (57 %), jak je uvedeno v grafu 2.1. Graf 2.1 Pohlaví (N = 309) 43,0% 57,0% Muž Žena 12 strana 53 celkem

Tabulka 2.1 Pohlaví Počet % muž 133 43,0 žena 176 57,0 Celkem 309 100,0 2.2 Věková struktura Věková struktura výzkumného souboru je popsána prostřednictvím kategorizace do tří věkových skupin a kategorizací v desetileté struktuře. Výzkumný soubor obsahoval více než polovinu (57,3 %) dotázaných v produktivním věku 27-64 let. Necelá desetina náležela osobám mladších věkových kategorií (18-26 let). Jednalo se o ty osoby, které se mohly připravovat studiem na své povolání, případně již byly zaměstnané. Více než třetinu dotázaných tvořily osoby důchodového věku, tj. osoby starší 65 let. Podílové vyjádření je uvedeno v grafu 2.2. Graf 2.2 Kategorizovaný věk (N = 309) 6,8% 35,9% 57,3% 18-26 let 27-64 let 65 a více let V desetileté struktuře jsou zastoupeny všechny zkoumané věkové kategorie a jsou uvedeny v grafu níže. 13 strana 53 celkem

Graf 2.3 Kategorizovaný věk v desetileté struktuře (N = 309) 25 20 15 10 5 0 18-25 26-35 36-45 46-55 56-65 66-75 76 a více let 2.3 Rodinný stav a domácnosti Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měly vdané respondentky a ženatí respondenti (58,9 %). Dále se jednalo o malé podíly svobodných (12,9 %), rozvedených (14,9 %) a ovdovělých (13,6 %). Podíly rozložení rodinného stavu jsou uvedeny v grafu níže. Graf 2.4 Rodinný stav (N = 309) 13,6% 12,9% 14,6% 58,9% Svobodný/á Ženatý/vdaná Rozvedený/á Ovdovělý/á 14 strana 53 celkem

Soužití ve společné domácnosti Další charakteristikou, kterou respondenti uváděli, byl typ soužití v domácnosti. Více než tři čtvrtiny dotázaných uvedly společné soužití s manželem/manželkou (78 %), dále téměř polovina společnou domácnost s dětmi (42,8 %). Malý podíl respondentů uvedl společnou domácnost s rodiči (6,1 %), případně s ostatními (0,4 %). Tabulka 2.2 Soužití ve společné domácnosti 5 Počet pozitivních odpovědí N = 229 1. S manželem, partnerem/ manželkou partnerkou 191 83,4% 2. S dětmi 98 42,8% 3. S rodiči 14 6,1% 4. S ostatními osobami 1 0,4% Graf 2.5 Soužití ve společné domácnosti - podíly pozitivních odpovědí (N=229) 1. S manželem, partnerem/ manželkou partnerkou 83,4% 2. S dětmi 42,8% 3. S rodiči 6,1% 4. S ostatními osobami 0,4% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Dotazovaní se vyjadřovali také k domácnosti s dětmi mladšími 18 let. Soubor obsahuje necelou pětinu domácností (16,8 %) s dětmi do 18 let a jedná se o čtyřčlenné domácnosti. Počet členů domácnosti je uveden v grafu níže. 5 Jedná se o vícenásobné výběrové odpovědi, kdy bylo možno uvádět více možností, proto je součet procent vyšší než 100. Poslední sloupec uvádí, jaký podíl ze všech respondentů odpovídal na danou otázku. 15 strana 53 celkem

Graf 2.6 Počet členů domácností 1,0% 1,0% 15,2% 16,8% 27,2% 1 členná 2 členná 3 členná 38,8% 4 členná 5 členná 6 členná Rodina s nemohoucím členem Charakteristika rodiny může být dána také potřebou starat se o nemohoucího člena v domácnosti. Téměř všichni dotazovaní (99,7 %) nemohoucího rodinného příslušníka ve své domácnosti neuvádí. V případě, že takového člena mají ve své rodině, využívají různě dostupných příslušných sociálních služeb dle typu zdravotního postižení. 2.4 Vzdělání Vzdělání respondentů patřilo mezi další zkoumané údaje. Více než třetina dotázaných měla maturitu (38,8 %), necelá pětina dotázaných měla vysokoškolské vzdělání (19,4 %), více než čtvrtina dotázaných (26,2 %) byla vyučena, více než desetina (11,7 %) měla základní vzdělání, případně byla bez vzdělání a vyšší odborné vzdělání mělo malé procento dotázaných (3,9 %). 16 strana 53 celkem

Graf 2.7 Vzdělání (N = 309) 11,7% Základní bez vyučení, případně bez vzdělání 3,9% 19,4% 38,8% 26,2% Vyučen(a) bez maturity Maturita Vyšší odborná škola Vysoká škola 2.5 Pracovní pozice Pracovní pozice dotázaných je uvedena v grafu níže. Téměř polovina dotázaných (46,0 %) patřila zaměstnaným a více než třetina dotázaných (34,3 %) náležela do skupiny důchodců, včetně invalidních. Malý podíl souboru (3,9 %) tvořily ženy v domácnosti, kam spadaly i ženy na mateřské dovolené. Další skupinu dotázaných tvořili nezaměstnaní (8,1 %) a soukromí podnikatelé 6,5 % souboru. Studenti tvořili nejmenší skupinu souboru (1,3 %). Graf 2.8 Pracovní pozice (N = 309) Zaměstnán/a 34,3% 1,3% 46,0% Soukromý podnikatel/ka V domácnosti (i mateřská dovolená) Nezaměstnaný 8,1% 3,9% 6,5% Důchodce (nepracující), invalidní Student, učeň, žák 17 strana 53 celkem

Pracovní pozice dotázaných je popsána v následující tabulce, včetně počtu dotázaných. Tabulka 2.3 Pracovní pozice Počet % Zaměstnán/a 142 46,0 Důchodce (nepracující), invalidní 106 34,3 Nezaměstnaný 25 8,1 Soukromý podnikatel/ka 20 6,5 V domácnosti (i mateřská dovolená) 12 3,9 Student, učeň, žák 4 1,3 Celkem 309 100 2.6 Materiální zajištění domácnosti Spokojenost s celkovou životní situací je uváděna jako solidní zajištění materiálního zázemí rodin či domácností. Bylo zjišťováno, jak obyvatelé vnímají úroveň celkového zajištění své domácnosti z materiálního pohledu. Byli požádáni, aby zvážili velikost příjmů a majetku ve své domácnosti, a aby vybrali jednu z následujících možností vnímání úrovně svého zajištění, zda jsou: velmi dobře zajištěni, solidně zajištěni, průměrně zajištěni, špatně zajištěni či jsou v zásadě chudí. Materiální zajištění domácnosti, ve které respondenti žijí, je téměř dvěma třetinami celkově chápáno jako průměrně zajištěné (62,1 %). Necelá čtvrtina dotázaných se považuje za nadprůměrně zajištěné. Za špatně zajištěné se považuje více než desetina dotázaných (11 %), na druhé straně za velmi dobře zajištěné se považuje malý podíl 3,9 % dotázaných. Jako v zásadě chudou neoznačil svoji domácnost žádný z respondentů. Jestliže spojíme solidní a průměrné zajištění, potom více než tři čtvrtiny dotázaných (85,1 %) se považují za relativně dobře zajištěné a pouze necelá pětina za zajištěné špatně. 18 strana 53 celkem

Graf 2.9 Materiální zajištění domácnosti (%, N=324) 11,0% 3,9% 62,1% 23,0% Velmi dobře zajištěni Solidně zajištěni Průměrně zajištěni Špatně zajištěni Celková životní úroveň dotázaných zjišťovaná prostřednictvím materiálního zázemí domácnosti je spojena s možnostmi využití služeb a volnočasových aktivit, které jsou rodinám a občanům ze strany města nabízeny. 19 strana 53 celkem

3. Analýza současné situace prorodinné koncepce města 3.1 Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti se děje nejen v rodinách samotných, ale i město se může podílet na prohlubování rodinné soudržnosti prostřednictvím vhodných nabídek a aktivit orientovaných na všechny členy rodiny. Město podporuje společné trávení volného času rodin mimo domov na místech vhodných s ohledem i na jejich dostupnost. Byla u respondentů zjišťována úroveň informovanosti, využívání služeb a volnočasových nabídek města. Informovanost o prorodinných aktivitách Respondenti byli dotázáni, zda mají dostatek informací o aktivitách, které jsou pořádané pro členy jejich rodin. O prorodinných aktivitách (výlety, kulturní akce, sportovní akce apod.) více než polovina respondentů informace rozhodně nebo spíše má, jak je uvedené v následujícím grafu. Pouze 7,7 % dotázaných se vyjádřilo, že informace spíše nemá a 4 % dotázaných, že informace rozhodně nemá. Graf 3.1 Dostatek informací o aktivitách pro rodiny (%, N=298) 28,2% 7,7% 4,0% 27,9% 32,2% Rozhodně mám Spíše mám Jak kdy Spíše nemám Rozhodně nemám Zdroje informací o prorodinných aktivitách Na otázku, z jakých zdrojů si dotázaní v současnosti nejčastěji zajišťují informace o aktivitách pro rodiny a obdobných nabídkách či službách, více než polovina dotazovaných uváděla, že ze Zpravodaje Jaroměřice nad Rokytnou. Téměř třetina dalších respondentů uvedla internet - webové stránky města. Další možnosti jsou uvedeny v grafu níže. Respondenti byli se způsobem získávání informací o prorodinných aktivitách spokojeni. 20 strana 53 celkem

Graf 3.2 Zdroje informací o prorodinných aktivitách (N=309) Od rodiny 1,6% 2,6% 4,5% Od přátel 31,4% Z tiskovin (brožur, letáků) 5,2% 54,7% Ze Zpravodaje Jaroměřice nad Rokytnou Z Městského informačního centra Používám internet - z webových stránek města Účast rodin na volnočasových aktivitách města Jaroměřice Aktivní zájem o konkrétní volnočasové aktivity byl zjišťován prostřednictvím baterie otázek, kdy respondenti byli vyzváni k upřesnění účasti na jednotlivých volnočasových aktivitách pořádaných městem pro rodiny. Upřesnění účasti bylo sledováno na stupnici 1 až 3, kdy kód 1 znamenal opakovanou, pravidelnou účast, kód 2 nepravidelnou účast a kód 3 znamenal neúčast. Pro každou aktivitu byly vypočítány indexy účasti a jsou uvedeny v tabulce níže. Uspořádáním indexů bylo možno vytvořit pořadí volnočasových aktivit, které jsou pro rodiny města nejužívanější. Pořadí nejčastěji navštěvovaných aktivit je uvedeno v grafu níže. Rodiny v Jaroměřicích nad Rokytnou se nejčastěji účastní Čarodějálesu a Tradičního posvícení v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na dalších místech se jedná o akce na zámku a v zámeckém parku, akce na náměstí, aktivity městského kulturního střediska a další aktivity. 21 strana 53 celkem

Graf 3.3 Účast na rodinných volnočasových akcích města Čarodějáles, Tradiční posvícení v Jaroměřicích nad Rokytnou Akce na zámku a zámeckém parku (noční prohlídky, výstavy apod.) Akce na náměstí Akce městského kulturního střediska Čtení knih a časopisů ve městské knihovně Turistické výlety po okolí (na kole, pěšky) Akce městské knihovny Sportovní akce místních hasičů Dětský den Divadelní představení pro děti Karnevaly, Mikulášské besídky Plavání na koupališti Sportovní akce na fotbalovém hřišti Akce na dětském dopravním hřišti Hromadné výlety pro seniory Preventivní vzdělávací kurzy města (finanční gramotnost, kyberšikana) 1,76 1,84 2,03 2,12 2,28 2,45 2,46 2,48 2,53 2,53 2,60 2,61 2,68 2,71 2,77 2,91 1 2 3 22 strana 53 celkem

Tabulka 3.1 Účast na rodinných volnočasových akcích města N Opakovaná účast Neúčast Index účasti Čarodějáles, Tradiční posvícení v Jaroměřicích nad Rokytnou Akce na zámku a zámeckém parku (noční prohlídky, výstavy apod.) 309 1 3 1,76 309 1 3 1,84 Akce na náměstí 309 1 3 2,03 Akce městského kulturního střediska Čtení knih a časopisů ve městské knihovně Turistické výlety po okolí (na kole, pěšky) 297 1 3 2,12 309 1 3 2,28 309 1 3 2,45 Akce městské knihovny 309 1 3 2,46 Sportovní akce místních hasičů Divadelní představení pro děti 297 1 3 2,48 309 1 3 2,53 Dětský den 308 1 3 2,53 Karnevaly, Mikulášské besídky 309 1 3 2,6 Plavání na koupališti 309 1 3 2,61 Sportovní akce na fotbalovém hřišti Akce na dětském dopravním hřišti 309 1 3 2,68 298 1 3 2,71 Hromadné výlety pro seniory 309 1 3 2,77 Preventivní vzdělávací kurzy města (finanční gramotnost, kyberšikana) 308 1 3 2,91 23 strana 53 celkem

Lokality pro volnočasové aktivity Na dotaz, na jakých venkovních místech (mimo domov) tráví respondenti a členové rodin volnočasové aktivity v Jaroměřicích nad Rokytnou, bylo z předloženého seznamu lokalit možno volit tři místa, které jsou využívaná nejčastěji. Odpovědi byly shrnuty a celkový počet odpovědí je uveden v tabulce níže. Tabulka 3.2 Lokality pro trávení volnočasových aktivit 6 Počet pozitivních odpovědí % z případů (N=309) Zámecký park 259 83,8% Turistická odpočinková zóna 153 49,5% Okolní místa 95 30,7% Koupaliště 72 23,3% Městské kulturní středisko 58 18,8% Městská knihovna 48 15,5% Tělocvična (základní školy) 26 8,4% Kavárna - Barevný svět 24 7,8% Hřiště při koupališti 24 7,8% Sokolovna 24 7,8% Dětské dopravní hřiště 23 7,4% Oranžové hřiště 12 3,9% Fotbalové hřiště 1 0,3% Celkem 819 265,0% Rodiny, přesněji členové rodin, tráví volnočasové aktivity v Jaroměřicích nad Rokytnou nejčastěji ve veřejných prostorách zámeckého parku, dále uváděli turistickou odpočinkovou zónu a další lokality, které jsou uvedeny podle pořadí v grafu níže. 6 Jedná se o vícenásobné výběrové odpovědi, kdy bylo možno uvádět více možností. 24 strana 53 celkem

Graf 3.4 Lokality pro trávení volnočasových aktivit Zámecký park Turistická odpočinková zóna Okolní místa Koupaliště Městské kulturní středisko Městská knihovna Tělocvična (základní školy) Kavárna - Barevný svět Sokolovna Hřiště při koupališti Dětské dopravní hřiště Oranžové hřiště Fotbalové hřiště 30,7% 23,3% 18,8% 15,5% 8,4% 7,8% 7,8% 7,8% 7,4% 3,9% 0,3% 49,5% 83,8% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit pro specifické skupiny obyvatel města byla zjišťována prostřednictvím baterie otázek, kdy respondenti byli vyzvání k posouzení a oznámkování jednotlivých nabídek pro danou skupinu (na standardní školní stupnici 1 až 5, kdy známka 1 znamenala velkou spokojenost s nabídkou, 2 spíše spokojenost, 3 neutralitu, tedy ani spokojenost, ani nespokojenost, 4 nespokojenost a 5 rozhodnou nespokojenost. Pro ohodnocení spokojenosti s nabídkou pro každou skupinu byl vypočítán index spokojenosti, který je uveden v tabulce. Tabulka 3.3 Index spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit Skupiny obyvatel N Největší spokojenost Maximální hranice nespokojenosti Index spokojenosti Pro děti předškolního věku 125 1 3 1,43 Pro seniory 274 1 3 1,61 Pro osoby se zdravotním postižením Pro děti mladšího školního věku Pro děti staršího školního věku 157 1 3 1,79 124 1 3 1,98 148 1 3 2,16 Pro mládež 183 1 4 2,66 25 strana 53 celkem

Prostřednictvím indexů bylo možno vytvořit pořadí spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit pro konkrétní skupinu obyvatel. Nejlépe byla hodnocena nabídka pro děti předškolního věku a následovala spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit pro seniory. Další možnosti jsou uvedeny v grafu níže. Relativně nejmenší spokojenost byla s nabídkou volnočasových aktivit pro mládež. Graf 3.5 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit 1 - velmi spokojen/a, 2 - spíše spokojen/a; 3 - tak středně spokojen/a, 4 - spíše nespokojen/a; 5 - velmi nespokojen/a. 3 2 1 Pro děti předškolního věku Pro seniory Pro osoby se zdravotním postižením Pro děti mladšího školního věku Pro děti staršího školního věku Pro mládež Spokojenost s dostupností hřišť a volně dostupných sportovišť Na dotaz, jak jsou respondenti spokojeni s dostupností hřišť a volně dostupných sportovišť, je velmi spokojených necelá pětina a spíše spokojených téměř dvě třetiny respondentů. Neutrální odpověď prezentovala necelá pětina (18,2 %) dotázaných. Velmi malý podíl byl spíše nespokojen. Nespokojenost byla konkretizována sdělením, že chybí veřejné fotbalové hřiště, a že pískové hřiště u Sokolovny není udržováno. 26 strana 53 celkem

Graf 3.6 Spokojenost s dostupností hřišť a volně dostupných sportovišť 18,2% 0,4% 16,4% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a 65,1% Ani spokojen/ani nespokojen Spíše nespokojen/a Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do obtížné sociální situace. Mohou to být např. manželské či partnerské konflikty, problémy s dětmi, se zaměstnáním, různé druhy životních ztrát. S ohledem na populační vývoj obyvatel Jaroměřice nad Rokytnou je důležité mít informace o tom, jak dalece jsou občané schopni řešit svoji situaci v případě, že by se ocitli ve složité životní situaci. Respondentům byl položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli obrátit při řešení složité životní situace. Téměř polovina dotázaných (49,8 %) rozhodně ví, na koho by se při řešení složité životní situace obrátila. S jednoznačnou odpovědí váhá pětina dotázaných, spíše ano uvádí více než čtvrtina dotázaných. Celkově malý podíl osob by složitou životní situaci řešil spíše s obtížemi. Situace je znázorněna grafem 3.1 a tabulkou 3.1. Graf 3.7 Orientace ve složité životní situaci (N=309) 3,6% Rozhodně ano 20,1% 26,5% 49,8% Spíše ano Jak kdy (někdy ano, někdy ne) Spíše ne 27 strana 53 celkem

3.2 Podpora služeb pro rodiny Respondenti byli dotázáni, zda jsou nějaké služby podporující rodinu nebo služby související, které by si osobně přáli, neboť jim chybí, případně jsou přesvědčeni, že chybí ostatním. Dále na jaké typy služeb by se mělo město případně nějaké organizace (škola, sociální služby nebo služby související) v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, protože tato oblast respondenty považována za potřebnou. Na výše uvedený dotaz respondenti odpovídali volbou tří typů služeb podle pořadí z následujícího seznamu služeb. Tabulka 3.4 Typy služeb pro rodiny seznam nabízených možností Služby pro rodiny Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené, případně pro koho? Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, předrozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách, Služby pro rodiny a občany v krizi (např. krizové krátkodobé bydlení) Na odstraňování technických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Na vybudování Dílny pro děti Vybudování Mateřského centra Na jiný typ služeb Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy typy služeb podle pořadí ze seznamu všech nabízených služeb, jejichž volba byla četnější než 5 %. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulkách níže. 28 strana 53 celkem

V prvním výběru, který reprezentoval první pořadí požadovaných služeb pro rodiny, s podílem výskytu vyšším než 5 % byly voleny služby: - Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené - Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Graf 3.8 Služby pro rodiny dle první volby Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 42,4 Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD 18,4 Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 18,1 Na odstraňování technických bariér 3,9 Na specifické programy pro rodiny 3,9 Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 3,6 0 10 20 30 40 50 29 strana 53 celkem

Tabulka 3.5 Služby pro rodiny dle první volby Typy služeb pro rodinu první volba Počet % Validní % Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD 131 42,4 47,0 57 18,4 20,4 Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 56 18,1 20,1 Na specifické programy pro rodiny 12 3,9 4,3 Na odstraňování technických bariér 12 3,9 4,3 Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 11 3,6 3,9 Celkem 279 90,3 100,0 Vynechané údaje 30 9,7 Celkem 309 100,0 Ve druhém výběru, který reprezentoval druhé pořadí požadovaných služeb pro rodiny, s podílem výskytu vyšším než 5 % byly voleny služby: - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené - Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní a sportovní akce, apod. - Na odstraňování technických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. - Vybudování Mateřského centra 30 strana 53 celkem

Graf 3.9 Služby pro rodiny dle druhé volby Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 22,0 31,0 Na odstraňování technických bariér 16,8 Vybudování Mateřského centra 8,2 Na vybudování Dílny pro děti Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině Služby pro rodiny občany v krizi Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 4,5 4,5 4,5 4,5 4,1 0 5 10 15 20 25 30 35 Tabulka 3.6 Služby pro rodiny dle druhé volby Typy služeb pro rodinu druhá volba Abs % Validní % Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD 83 26,9 31,0 Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 59 19,1 22,0 Na odstraňování technických bariér 45 14,6 16,8 Vybudování Mateřského centra 22 7,1 8,2 Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 12 3,9 4,5 Služby pro rodiny občany v krizi 12 3,9 4,5 Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině 12 3,9 4,5 Na vybudování Dílny pro děti 12 3,9 4,5 Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 11 3,6 4,1 Celkem 268 86,7 100,0 Vynechané údaje 41 13,3 Celkem 309 100,0 31 strana 53 celkem

Ve třetím výběru, který reprezentoval třetí pořadí požadovaných služeb pro rodiny, s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: - Na odstraňování technických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené - Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. - Na vybudování Dílny pro děti - Služby pro rodiny a občany v krizi (např. krizové krátkodobé bydlení) - Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 32 strana 53 celkem

Graf 3.10 Služby pro rodiny dle třetí volby Na odstraňování technických bariér 24,4 Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD 19,5 Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů Na vybudování Dílny pro děti 9,8 9,3 Služby pro rodiny občany v krizi 8,9 Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 8,9 Vybudování Mateřského centra 4,9 Na specifické programy pro rodiny 4,9 Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině 4,9 4,5 0 5 10 15 20 25 33 strana 53 celkem

Tabulka 3.7 Služby pro rodiny dle třetí volby Typy služeb pro rodinu třetí volba: Abs % Validní % Na odstraňování technických bariér 60 19,4 24,4 Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD 48 15,5 19,5 Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 24 7,8 9,8 Na vybudování Dílny pro děti 23 7,4 9,3 Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 22 7,1 8,9 Služby pro rodiny občany v krizi 22 7,1 8,9 Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 12 3,9 4,9 Na specifické programy pro rodiny 12 3,9 4,9 Vybudování Mateřského centra 12 3,9 4,9 Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině 11 3,6 4,5 Celkem 246 79,6 100,0 Vynechané údaje 63 20,4 Celkem 309 100,0 Požadované služby pro rodinu součet tří voleb Součtový znak požadované služby pro rodinu vznikl součtem tří výše uvedených tabulek a má kumulativní informaci počet voleb celkem. Celkem bylo realizováno 793 voleb. Celkově nejčastěji byly voleny služby: Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD, dále Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ), Na odstraňování technických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod., Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Ostatní volby jsou uvedeny v tabulce a grafu níže. 34 strana 53 celkem

Graf 3.11 Služby pro rodiny - součet voleb Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 59,1% 67,4% Na odstraňování technických bariér 41,9% Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 33,7% Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 20,1% Na vybudování Dílny pro děti 12,5% Vybudování Mateřského centra 12,2% Služby pro rodiny občany v krizi 12,2% Na specifické programy pro rodiny 8,6% Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích 8,2% 8,2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 35 strana 53 celkem

Tabulka 3.8 Služby pro rodiny - součet voleb Počet pozitivních odpovědí % z případů (N=279) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na MD Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra ) 188 67,4% 165 59,1% Na odstraňování technických bariér 117 41,9% Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů 94 33,7% Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 56 20,1% Služby pro rodiny občany v krizi 34 12,2% Na vybudování Dílny pro děti 35 12,5% Vybudování Mateřského centra 34 12,2% Na specifické programy pro rodiny 24 8,6% Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí v rodině 23 8,2% 23 8,2% Celkem 793 284,2% 3.3 Podpora seniorů S ohledem na demografickou situaci, specificky na zvyšování počtu obyvatel v seniorském věku, je důležité udržovat a rozvíjet aktivity pro seniory a jejich rodiny. Rozšíření služeb pro seniory je respondenty považováno za důležité a respondenti vnímají tyto služby jako potřebné a vyskytuje se na pátém místě z jedenácti uvedených. Celkově jsou volnočasové aktivity nabízené seniorům ve městě hodnoceny kladně, index spokojenosti byl 1,61. Důležité je aktivity pro seniory udržet na současné úrovni. 3.4 Slučitelnost profesních a rodinných rolí Jestliže rodiče dětí nechtějí rezignovat ani na své rodičovství a ani na své profesní vyžití, je třeba zajistit rodičům lepší slučitelnost jejich rodičovské a profesní role. Předpokladem pro lepší slučitelnosti profesních a rodinných rolí je zejména existence opatření pracovněprávní povahy u zaměstnavatele a dostupné služby péče o děti. 36 strana 53 celkem

Postoj zaměstnavatelů vzhledem k rodičům dětí byl zjišťován dotazem, zda je zaměstnavatel ochoten z rodinných důvodů (malé dítě nebo senior v domácnosti) akceptovat případné zkrácení pracovní doby. Pouze malý podíl dotázaných (5,4 %) uvedl, že rozhodně ano. Celkem třetina (33,8 %) dotázaných prezentovala pozitivní postoj zaměstnavatele k rodinné problematice. Více než čtvrtina (28,4 %) se domnívá, že by jejich zaměstnavatel byl spíše ochoten z rodinných důvodů (malé dítě nebo senior v domácnosti) akceptovat případné zkrácení pracovní doby. Váhavou odpověď (ano i ne) uvedly dvě pětiny respondentů. Jedna pětina dotázaných spíš nepředpokládá, že by byl zaměstnavatel ochoten z rodinných důvodů akceptovat případné zkrácení pracovní doby. Graf 3.12 Ochota zaměstnavatele akceptovat případné zkrácení pracovní doby z rodinných důvodů 4,1% 5,4% 21,6% 40,5% 28,4% Rozhodně ano Spíše ano Ano i ne Spíše ne Rozhodně ne 3.5 Posílení spolupráce školy a rodiny Spolupráce školy a rodiny byla zjišťována u osob, jejichž děti, které navštěvují školu, případně mateřskou školu. Byl položen dotaz, jak jsou rodiče spokojeni se spoluprací se vzdělávacími institucemi jejich dětí. Téměř třemi čtvrtinami relevantních odpovědí (70,1 %) byla vyjádřena velká, případně spíše spokojenost se spoluprací školy a rodiny. Celá čtvrtina relevantních dotázaných uvedla velkou spokojenost se spoluprací se vzdělávacími institucemi. 37 strana 53 celkem

Graf 3.13 Úroveň spokojenosti se spoluprací rodiny a školy 29,2% 25,0% Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a 45,8% Ani spokojen/ani nespokojen Doplňujícími dotazy bylo zjištěno, že rodiny jsou se vzdělávacími zařízeními spokojeny a změnu v této oblasti nevyžadují. Dle jejich názoru škola má dostatečný potenciál pro zajištění výchovy dětí k odpovědnému partnerství, manželství a rodičovství. 3.6 Podpora rodin se specifickou potřebou Dotazovaným byla předložena otázka, nakolik vnímají důležitost podpory pro specifické sociální skupiny, např. osoby nemocné (dlouhodobě i krátkodobě), rodiny s malými dětmi, osoby bez stálého zaměstnání, mladé lidi do 30 let a další sociální skupiny, které jsou uvedeny v tabulce níže. Důležitost podpory byla zjišťována prostřednictvím oznámkování jednotlivých druhů skupin podle intenzity důležitosti podpory (na standardní školní stupnici 1 až 5, kdy známka 1 znamenala, že danou skupinu je rozhodně důležité podpořit, 2, že se by se mělo jednat spíše o podporu, 3 = ani ano, ani ne, tj. o střední podporu, 4 spíše nepodporovat, 5 rozhodně konkrétní skupinu nepodporovat. Pro každou skupinu byly vypočítány indexy podpory a prostřednictvím vypočítaných indexů bylo možno vytvořit pořadí sociálních skupin, od těch, které by měly být podporované nejvíce, až po sociální skupiny které by měly být podporované nejméně. Za rodiny, které by měly být nejvíce podporované, považují dotazovaní rodiny s malými dětmi, rodiny zajišťující náhradní rodinnou péči, osoby se zdravotním postižením a různě nemocné, jak je uvedeno podle pořadí důležitosti podpory v tabulce a grafu níže. 38 strana 53 celkem

Tabulka 3.9 Důležitost podpory rodin se specifickou potřebou Rozhodně podpora Horní hranice pro nepodporování skupiny Indexy podpory Rodiny s malými dětmi 308 1 4 1,3 Rodiny zajišťující náhradní rodinnou péči (pěstounské apod.) 295 1 4 1,31 Lidé se zdravotním postižením 308 1 4 1,35 Osoby nemocné (dlouhodobě i krátkodobě) 308 1 4 1,48 Osoby s psychiatrickým onemocněním 296 1 4 1,54 Rodiče samoživitelé (matka či otec) 309 1 4 1,63 Senioři 309 1 3 1,94 Lidé, kteří neumějí pracovat s informačními médii (např. počítačem, internetem) 263 1 3 2,27 Mladí lidé do 30 let 298 1 5 2,33 Lidé bez stálého zaměstnání - tj. bez pracovního úvazku a řádné smlouvy se zaměstnavatelem 297 1 5 2,33 Lidé s nízkým vzděláním 297 1 5 2,6 Domácnosti, které jsou zadlužené 298 1 5 2,98 39 strana 53 celkem

Graf 3.14 Důležitost podpory rodin se specifickou potřebou Rodiny s malými dětmi Rodiny zajišťující náhradní rodinnou péči Lidé se zdravotním postižením Osoby nemocné (dlouhodobě i krátkodobě) Osoby s psychiatrickým onemocněním Rodiče samoživitelé (matka či otec) 1,3 1,31 1,35 1,48 1,54 1,63 Senioři 1,94 Lidé, kteří neumějí pracovat s informačními médii Lidé bez stálého zaměstnání - tj. bez pracovního Mladí lidé do 30 let 2,27 2,33 2,33 Lidé s nízkým vzděláním 2,6 Domácnosti, které jsou zadlužené 2,98 1 2 3 Bariérovost města Pro realizaci rodinné politiky je důležité brát v úvahu i vnímání města s ohledem na architektonické bariéry, které se v něm vyskytují, např. bariérové chodníky, veřejné a kulturní budovy. Respondenti celkově město vnímají jako středně bariérové. Avšak více než čtvrtina dotázaných vnímá město jako spíše bezbariérové. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu. Graf 4.1 Vnímání bariérovosti města 7,8% 3,6% Bezbriérové 14,9% 27,2% Spíše bezbariérové 46,6% Ani bariérové/ani bezbariérové Spíše bariérové Bariérové 40 strana 53 celkem

4. Celkový rodinný život ve městě Respondenti byli požádáni, aby sdělili, proč město Jaroměřice nad Rokytnou je pro rodinný život dobré město. Odpovědi byly strukturované do následujících kategorií: Kulturní a zábavní aktivity - aktivity pro děti - aktivní město sportovně i kulturně - vyžití pro každého, kulturní vyžití Životní prostředí - čistý vzduch - pohodové město, pěkné a klidné hezké město, klidnější než velké město - krásné město - je udržováno - je zde dobře Kulturní památky - zámek - Březinovo muzeum - kostel - park Občanská vybavenost - dobrá občanská vybavenost (je tu vše potřebné) - dostupnost všeho potřebného, vše základní je dostupné Příroda a okolí - vhodná velikost města, malé město - park, - příroda a krásné okolí - celkové přírodní prostřední Specifické - pro seniory ideální místo pro život 41 strana 53 celkem

Respondenti na druhé straně uváděli i okolnosti, které pro rodinný život ve městě dobré nejsou. Jedná se o následující kategorie: Technické problémy - málo parkovacích míst (auta stojí na chodníku), nebezpečné přechody pro chodce s ohledem na děti (chybí semafor, snížení rychlosti, policista), pasivní přístup městské policie - na vývěsní tabuli jsou oznámení umístěná příliš vysoko - střed města se opravuje, ale okolní části jsou v hrozném stavu - přestavby, bourání Ekonomické problémy - málo pracovních míst, úbytek menších továren - vysoká nezaměstnanost - musí se dojíždět za prací Sociální problémy - nepřizpůsobiví občané - neukázněná a hlučnější mládež - město nezasílá seniorům blahopřání k jubileu - informace - pejskaři neuklízí po psech Občanská vybavenost - chybí větší obchodní centrum - chybí nákupní centrum nebo supermarket - chybí kino Kulturní a zábavní aktivity - více kulturních akcí a zábavy pro mladé Dopravní dostupnost - horší dostupnost (autobusy) 42 strana 53 celkem

5. Závěr a shrnutí Prohlubování rodinné soudržnosti Město Jaroměřice nad Rokytnou přispívá k prohlubování rodinné soudržnosti prostřednictvím nejrůznějších nabídek orientovaných na naplnění prorodinných potřeb obyvatel. - Informovanost o prorodinných aktivitách (výlety, kulturní akce, sportovní akce apod.) je celkově na dobré úrovni, obyvatelé informace rozhodně nebo spíše mají. - Informace o prorodinných aktivitách jsou nejčastěji získávány ze Zpravodaje Jaroměřice nad Rokytnou, dále je používán internet - webové stránky města. Dalšími používanými informačními zdroji jsou tiskoviny (letáky, brožury), rodina, Městské informační centrum. - Rodiny se nejčastěji účastní Čarodějálesu a Tradičního posvícení v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na dalších místech se jedná o akce na zámku a zámeckém parku, akce na náměstí, aktivity městského kulturního střediska, čtení knih a časopisů v městské knihovně a další aktivity. Město podporuje společné trávení volného času rodin mimo domov na místech vhodných pro rodinu. - Rodiny tráví volnočasové aktivity v Jaroměřicích nad Rokytnou nejčastěji ve veřejných prostorách zámeckého parku. Jako další lokality vhodné pro rodinu v pořadí od nejčetnějšího výskytu po nejméně četné jsou: turistická odpočinková zóna, okolní místa, koupaliště, Městské kulturní středisko, Městská knihovna, tělocvična základní školy a další lokality. - S dostupností hřišť a volně dostupných sportovišť byla vyjádřena převážně velká a spíše velká spokojenost. Spíše nespokojenost se týkala chybějícího fotbalového hřiště a udržování pískového hřiště u Sokolovny. V Jaroměřicích nad Rokytnou jsou nabízeny volnočasové aktivity různým skupinám obyvatel města. - Nejlépe byla hodnocena nabídka volnočasových aktivit pro děti předškolního věku a následovala spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit pro seniory. - Poněkud hůře byla hodnocena nabídka volnočasových aktivit pro děti staršího školního věku. - Byla zjišťována úroveň orientace osob ve složitých životních situacích. Téměř polovina dotázaných rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit. Celkově malý podíl osob by složitou životní situaci řešil spíše s obtížemi. Závěrem: S ohledem na výše uvedené je třeba v pokračovat v dosavadních aktivitách. Rovněž pokračovat v aktivitách zaměřených na všechny cílové skupiny, 43 strana 53 celkem