Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Transkript

1 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008

2 Obsah 1 Úvod Cíl anketního šetření Metoda šetření Cílová skupina Metoda výzkumu Vyhodnocení dotazníků Charakteristika výzkumného souboru Analýza a interpretace dat Nabídka zavedených sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko Četnost užívání sociálních služeb Zajištění sociálních služeb Nedostatečně zajištěné sociální služby Absence některých sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko Využívané sociální služby Zdroje informovanosti v případě potřeby sociální služby Náměty a připomínky Závěr

3 1 Úvod Projekt komunitního plánování sociálních služeb je spolufinancován z prostředků Jihomoravského kraje a zaměřuje se především na dostupnost sociálních služeb pro jejich stávající i potenciální uživatele v rámci regionu. Jelikož se komunitní plánování týká především komunity, která na určitém území žije a má své potřeby, ukázal se i zde jako nejlepší možný nástroj identifikace specifických potřeb obyvatel Mikroregionu Hustopečsko, ať už současných anebo potenciálních uživatelů sociálních služeb, výzkum za použití techniky anketního šetření. Ve výzkumu nebyly formulovány hypotézy, jelikož se jedná o výzkum charakteru veřejného mínění, kde nelze přesně předpokládat souvislosti. 2 Cíl anketního šetření Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory nejenom uživatelů sociálních služeb. Cílem šetření, které bylo realizováno v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko, bylo zmapovat skutečné potřeby občanů orientované na aktuální i potenciální využívání sociálních služeb v uvedeném mikroregionu. Snahou bylo získat od široké veřejnosti informace o tom, jaký přehled mají o poskytovaných sociálních službách v regionu. Současně toto šetření zjišťovalo, co veřejnost v oblasti sociálních služeb nejvíce postrádá. Dotazníkové šetření mělo vzbudit zájem široké veřejnosti o sociální služby v regionu a současně informovat o probíhajícím procesu komunitního plánování. Zadavatel průzkumu zjištěné výsledky využije v procesu přípravy Komunitního plánu sociálních služeb. 3 Metoda šetření 3.1 Cílová skupina Cílovou skupinou je široká veřejnost regionu. Cílem bylo získat data od široké veřejnosti pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb. Anketní šetření bylo zaměřeno především na uživatele sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko, jejich rodinné příslušníky a občany jednotlivých obcí. Respondenti měli možnost vyjádřit svůj názor, vyslovit se k tomu, co vnímají jako nejpotřebnější a spolupodílet se tímto způsobem aktivně na utváření podoby sociálních služeb. Především prostřednictvím plánování sociálních služeb na nejnižší úrovni, tedy v obcích a městech, lze nejlépe vytvořit systém služeb v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. 3

4 3.2 Metoda výzkumu Výběr vzorku byl náhodný. Hodnocení dotazníkového šetření je provedeno kvantitativní analýzou, která ukazuje rozložení názorů v celkovém počtu odpovědí. Nejedná se tedy o hloubkový průzkum, ale o statistické vyjádření odpovědí respondentů. Jako technika sběru dat byly použity standardizované dotazníky viz. Přílohy č.1. Strukturované dotazníky byly distribuovány do všech obcí mikroregionu Hustopečsko v první polovině roku Sběr dat probíhal ve spolupráci s obecními úřady obcí ve správním obvodu města Hustopeče. Do distribuce bylo dáno cca 200 dotazníků. Vyplněný dotazník byl získán od 194 uživatelů sociálních služeb či jejich rodinných příslušníků a jiných zainteresovaných jedinců. 4 Vyhodnocení dotazníků Celkem bylo získáno a analyzováno 194 vyplněných dotazníků. U dílčích otázek se počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, liší. Absolutní a relativní četnosti u jednotlivých otázek jsou vypočítány pouze z relevantních odpovědí. Nerelevantní (chybějící a nejednoznačné) odpovědi nebyly do výpočtu zahrnuty. 4.1 Charakteristika výzkumného souboru Vzhledem ke zvolené technice sběru dat nebylo možné dopředu určit složení vzorku. Na demografickou otázku odpovědělo všech 194 respondentů z toho 124 žen a 70 mužů. Jednalo se o občany, kteří již sociální služby využívali (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních služeb), jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Vzhledem ke způsobu sběru dat, který byl použit, došlo k některým výrazným odlišnostem mezi strukturou vybraného vzorku a strukturou obyvatel Hustopečska. Velmi markantní je tento rozdíl v zastoupení obou pohlaví mezi respondenty. Graf č. 1: Struktura respondentů podle pohlaví 4

5 Z grafu je zřejmé, že zatímco podíl žen v populaci je přibližně poloviční v rámci regionu, jejich zastoupení ve vzorku je výrazně nadhodnoceno. Poznámka: V našem výzkumu se potvrdilo, že o sociální služby se ve větší míře zajímají ženy než muži. Všeobecně mají ženy větší zastoupení při péči o své blízké, při poskytování sociálních služeb a i při využívání sociálních služeb, protože se dožívají vyššího věku než muži. Věkové rozložení dotázaných výzkumného souboru je pro výzkum v oblasti KPSS téměř ideálně rozložené (viz. Tabulka č.2) - více jak třetinu tvoří dotázaní ve věku let (31,2 %), další třetinu respondenti ve věku let (36,6 %), následuje skupina osob ve věku nad 65 let (28,9 %). Snahou anketního šetření bylo postihnout starší věkové kategorie, což se podařilo. Největší zastoupení bylo u skupin respondentů let a nad 65 let, menší zastoupení bylo již ve skupině let, hned za touto skupinou následovala skupina respondentů ve věku let, pouze u skupiny respondentů do 20 let je zastoupení výrazně nižší. Tabulka č.2: Věková struktura respondentů Celkem % do 20 let 6 3, , , ,6 nad ,9 Graf č.2: Rozdělení respondentů dle věku Zdravotní struktura občanů se týkala pouze diferenciace občanů na občany s ZTP, a na občany bez ZTP, z celkového počtu 194 respondentů je ZTP 36 respondentů, bez ZTP je 155 respondentů, přičemž na uvedenou otázku neodpověděli 3 respondenti. 5

6 Tabulka č.3: Struktura respondentů dle zdraví Celkem % ZTP 36 18,6 Bez ZTP ,9 Bez odpovědi 3 1,5 Na otázku, týkající se zaměstnání respondentů, odpovědělo 97 % respondentů. Z uvedeného grafu vidíme, že největší část respondentů tvoří skupina jedinců ve starobním důchodu a skupina pracujících. S velkým odstupem jsou pak zastoupeny další skupiny - skupina podnikatelů, skupina invalidních důchodců a studenti. Nejméně respondentů zastupovalo kategorii nezaměstnaných 4 respondenti (tj. 2,1 %), na rodičovské dovolené a v domácnosti. Tabulka č. 4: Rozdělení respondentů dle pracovního poměru Celkem % Pracující 75 39,2 Starobní důchod 76 41,8 Podnikatelé 11 5,7 Studenti 8 4,1 Invalidní důchod 9 4,6 Nezaměstnaní 4 2,1 MD- matky s dětmi 4 2,1 V domácnosti 1 0,5 Graf č. 3: Respondenti dle zaměstnání 6

7 4.2 Analýza a interpretace dat Nabídka zavedených sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko Následující otázka se týkala informovanosti občanů mikroregionu o již zavedených sociálních službách. Respondenti zaškrtávali jednotlivé druhy sociálních služeb, které dle jejich mínění lze v rámci mikroregionu Hustopečsko využívat. Z celkových 194 respondentů odpovědělo na uvedenou otázku pouze 72 respondentů a 122 neodpovědělo. Každý respondent měl možnost označit více možností. Dle výsledků z odpovědí respondentů lze na úseku sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko využívat tyto služby: - penzion, DPS pro důchodce 59 respondentů - pečovatelské služby 49 respondentů - zdravotní a ošetřovatelská péče 46 respondentů - kluby důchodců 34 respondentů - osobní asistence 24 respondentů - domovy pro osoby se zdravotním postižením 21 respondentů - denní i týdenní stacionář a odlehčovací služby pro děti s mentálním či kombinovaným postižením 17 respondentů - terénní programy 6 respondentů Graf. č.4: Nabídka sociálních služeb v rámci regionu dle odpovědí respondentů Součástí uvedené otázky byla podotázka, zda jsou respondenti v současné době již uživateli některé ze sociálních služeb, anebo zda se v blízké době uživateli sociálních služeb stanou. Ve velké míře respondenti uvádějí, že sociální služby zatím nepotřebují a nebudou potřebovat 7

8 143 respondentů, (tj. 73,7 %). Následně pak 49 respondentů (tj. 25,3 %) sociální služby v současnosti aktivně užívá. Pouze 2 dotazovaní na uvedený dotaz neodpověděli. Graf č.5: Odpovědi respondentů na otázku, zda využívají sociální služby Četnost užívání sociálních služeb Následující otázka byla určena pouze respondentům, kteří v předcházející otázce uvedli kladnou odpověď. Otázka se týkala tedy pouze respondentů, kteří užívají některou ze široké škály sociálních služeb. Zde je třeba uvést skutečnost, že na tuto otázku odpovědělo 40 respondentů ze 49 možných. Respondenti využívající sociálních služeb, vyplňovali četnosti užívání každé služby, která jim je poskytovaná. Tabulka č. 5: Četnost užívání sociálních služeb Sociální služba Denně Týdně Měsíčně Méně často Penzion, DPS pro důchodce 9 2 Pečovatelské služby Terénní programy 3 Kluby důchodců 2 Osobní asistence 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 2 Zdravotní a ošetřovatelská péče 6 13 Denní i týdenní stacionář Z tabulky je zřejmé, že nejvíce využívanou službou v rámci regionu Hustopečsko je zdravotní a ošetřovatelská péče. Nejintenzivněji využívanou službou jsou pak penziony, DPS pro důchodce a pečovatelské služby. 8

9 4.2.3 Zajištění sociálních služeb V rámci dotazníku byla položena otázka, zdali je služba, kterou dotazovaný využívá, zajišťována v dostatečném rozsahu. Na uvedenou otázku odpovědělo kladně 63 respondentů a záporně 23 respondentů. Počet odpovědí však není roven počtu respondentů v otázce č. 5, kde bylo zjišťováno kolik respondentů služeb využívá. Lze se domnívat, že respondenti opomenuli na otázku č. 5 odpovědět a reagovali tak pouze na otázku č.7. Graf. č.6: Grafické znázornění odpovědí na otázku Je Vámi využívaná služba zajišťována v dostatečném rozsahu? Nedostatečně zajištěné sociální služby V uvedené otázce měli respondenti možnost vyjádřit se k zajištění sociálních služeb v případě, že v předchozí otázce byla jejich odpověď záporná. Tabulka č.6: Současné nedostačující sociální služby mikroregionu Hustopečsko Celkem Denní stacionář pro starší a 6 zdravotně postižené DPS 3 Penzion pro seniory 6 Kluby důchodců 2 Pečovatelská služba 3 9

10 4.2.5 Absence některých sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko Na otázku v dotazníku Domníváte se, že v uvedeném regionu některé sociální služby chybí?, odpovědělo 158 respondentů z celkového počtu 194 respondentů. 37 respondentů (t.j 19,1 %) je toho názoru, že některé sociální služby zde výrazně absentují, příp. nejsou dostatečně zajištěny těm, komu jsou určeny. Nejvíc respondentů však uvádí, že v uvedeném mikroregionu žádné sociální služby neabsentují a jsou zde dostatečně zastoupeny 121 respondentů (62,4 %). Na danou otázku neodpovědělo 36 respondentů (tj. 18,6 %). Graf č. 7: Absence sociálních služeb Využívané sociální služby V předchozí otázce jsme se dozvěděli, kolika respondentům v mikroregionu Hustopečsko místní sociální služby poskytují dostatečnou péči, příp. kolik respondentů se domnívá, že zde některé sociální služby chybí. Tato otázka je orientována pouze na respondenty, kteří v předcházející otázce uváděli, že současná síť sociálních služeb je pro ně nedostačující. Někteří respondenti uváděli jednu a více odpovědí a někteří na uvedenou otázku neodpovídali vůbec. Položená otázka byla otevřená, respondenti na ni mohli jakkoliv volně odpovídat. Na otázku odpovědělo 31 respondentů z 39, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně. 10

11 Mezi sociálními službami, které by jedinci v případě zřízení nebo zabezpečení v budoucnu dostatečně využívali, byly uvedeny následující: Sociální služba Četnost odpovědí Domov pro seniory - zřízení 8 Denní stacionář 7 Stravování pro důchodce 2 Dům s pečovatelskou službou 2 Zdravotní a ošetřovatelská služba 9 Klub důchodců 4 Program pro seniory 3 Asistenční služba 2 Zabezpečení dopravy seniorů k lékaři 2 Klub mládeže 4 Dále byly uváděny následující služby,které však nepatří do skupiny sociálních služeb: - právní poradna (1) - notářské služby (2) - telefonní informační linka pro seniory (1) - častější pravidelné / povzbuzující / návštěvy lékaře u seniorů a ZTP (2) - vyžití žen na MD (2) Zdroje informovanosti v případě potřeby sociální služby Analýza otázky: Kam se obrátíte v případě potřeby sociální služby?, poukazuje na skutečnost, že oslovení respondenti ve velké míře vědí, na jakou instituci se v případě potřeby sociálních služeb mají obrátit. Na položenou otázku zde odpovědělo 125 respondentů (t.j 64,4 %) z celkového počtu 194 jedinců. Každý respondent měl možnost uvést více odpovědí tzn., že 125 respondentů uvedlo dohromady 140 možností na koho by se obrátili. Jako nejčastější odpověď byla zde uváděna možnost obrátit se na městský (sociální odbor) nebo obecní úřad 82 respondentů, v menší míře byla zastoupena možnost informovat se na sociální služby u obvodního lékaře, na zdravotním středisku, příp. v nemocnici 36 respondentů, DPS, penzion 10 respondentů, pečovatelská služba 9 respondentů, OSS 2 respondenti a diakonie 1 respondent. 11

12 Graf č. 8: Grafické zobrazení odpovědí Náměty a připomínky V poslední otázce se měli respondenti možnost volně vyjádřit k otázce sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko. Náměty a připomínky respondentů zahrnují: - Zřízení domova, penzionu pro seniory (Velké Pavlovice) (2) - Vzájemná pozitivní spolupráce všech poskytovatelů sociálních služeb v mikroregionu Hustopečsko (1) - Zajištění víkendové dopravy na pohotovost, k lékaři pro seniory (1) - Rozvoj zdravotnických a sociálních služeb pro občany ZTP, seniory a rozšíření pečovatelské služby (2) - Pomoc při administrativním vyřizování starobního důchodu, invalidního důchodu, ZTP (1) - Dostatečné zajištění pečovatelské služby (5) - Vytvoření klubu důchodců (3) - Denní stacionář (1) - Rozšíření působnosti DPS v rámci mikroregionu (1) - Vytvoření sociálního zařízení určeného seniorům, které by jim pomáhalo a pečovalo o ně v jejich přirozeném rodném prostředí (1) - Při zřizování a tvorbě jakéhokoliv projektu sociální služby, brát ohled na výrazně omezené finanční možnosti seniorů (1) - bezbariérové autobusy (1) - vytvoření vhodných prostorů pro klubovou činnost dětí a mládeže (4) - zřízení domova pro seniory v jejich katastru (2) 12

13 5 Závěr Z výsledků dotazníků lze usuzovat, že respondenti nejsou dobře informováni o existenci sociálních služeb v mikroregionu, jelikož na otázku týkající se využití služeb odpověděla pouze třetina respondentů. Je nutné se zaměřit na větší informovanost obyvatel regionu např. prostřednictvím letáčků, které by podávali informace o současných poskytovatelích sociálních služeb. Mezi nejvíce využívanou službou ale také mezi nejvíce chybějící službou řadíme domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory, terénní pečovatelské a ošetřovatelské služby. Respondenti preferují výstavbu (zřizování) penzionů v těšné blízkosti jejich současného bydlení. Také by uvítali rozšíření nabídky denních stacionářů pro starší občany a zdravotně postižené. Významné místo zde sehrává i zajištění dostupných terénních a ambulantních programů, které zabraňují vznik patologického chování dětí a mládež. V Hustopečích není k dispozici žádné zařízení, které by poskytovalo registrované sociální služby tohoto typu pro děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy. Zřízení takovéhoto střediska odpovídá závěrům sociodemografické studie, výstupům průzkumu potřebnosti sociálních služeb z léta 2007 a současného průzkumu, analýzy správního obvodu města Hustopeče v roce Informace o sociálních službách hledají nebo by hledali respondenti nejvíce na městských úřadech a u lékařů. Z tohoto důvodu by se informační letáky o sociálních službách měli distribuovat především na tato frekventovaná místa. Více než třetina respondentů sociální služby stále ještě nevyužívá. S ohledem na tento stav je nutné v další fázi procesu komunitního plánování vytvořit podrobnější dotazník, který bude směřován současným uživatelům sociálních služeb. Jedině takto zacílený dotazník přinese konkrétnější informace založené na reálných zkušenostech uživatelů. Pracovní skupiny by při další práci KPSS neměly brát výsledky průzkumu jako jediné a závazné dogma. Naopak by k nim měly přistupovat jako k jednomu z mnoha podkladů. Navíc vyplnění dotazníku bylo založeno na ochotě oslovených respondentů zapojit se do názorového průzkumu a nemusí být zcela věrným obrazem situace v regionu. 13