DISKUSE. K předmětné prezentaci postupuji srovnání. České republiky se Švédskem. Zpracoval : Jára Miroslav

Podobné dokumenty
DISKUSE. K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne Srovnání. České republiky se Švýcarskem.

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

Ekonomika Národní hospodářství. Ing. Ježková Eva

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

Státní rozpočet na rok Tisková konference Ministerstva financí

STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR)

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) České republiky

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Makroekonomické informace 06/ :00:00

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Růstová výkonnost a stabilita

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Program rozvoje Plzeňského kraje Odborná skupina EKONOMIKA

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země ( )

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Makroekonomické informace 6/ :00:00

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 9/2012

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Vývoj daňových příjmů ÚSC a predikce jejich vývoje na další období

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Hrubý domácí produkt na obyvatele

předmětu MAKROEKONOMIE

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

Systém financování územní veřejné správy

Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

MATERIÁL K DISKUSI v PT1 Důchodové komise dne ZDAŇOVÁNÍ DŮCHODŮ V ČR.

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

5. EKONOMICKÝ VÝVOJ. HDP na 1 obyvatele (ČR=100) % 84,3 83,1 80,1 82,8 82,2 1) -2,1 x

Průzkum makroekonomických prognóz

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Rok 2012 byl pro dluhopisy a měny střední Evropy výnosný

Digitální učební materiál

Svaz průmyslu a dopravy ČR

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Výpočet reálné úrokové míry Téma cvičení Příklad

PÁTÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období 1. července 2006 až 30. června 2007

Odvětví. - výrobní statky, služby, které můžeme prodat a máme z nich výnos. - nevýrobní nemůžeme prodat nic. Výrobní

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

Státní rozpočet a rozpočty měst a obcí

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH)

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Finanční gramotnost. Ing. Kateřina Tomšíková

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

ABCD. Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

MODEL DAŇOVÉ REFORMY V LETECH 2012 AŽ 2013, ZAMĚSTNANCŮ PŘED ZAVEDENÍM SUPERHRUBÉ MZDY tj. ve srovnání s daňovým obdobím do

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik.

Statistika veřejných financí ČR, obcí a měst a vývoj hlavních ukazatelů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 19. června 2014, Znojmo

Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období

Zemědělská produkce v milionech Kč

Evropská politika zaměstnanosti a Možnosti práce a studia v zemích EU , Pardubice Karlíková Táňa

Ekonomika podniku (EKPO) přednáška č. 8 Pracovní kapitál podniku, ekonomika práce, odměňování pracovníků, produktivita

Výsledky rozpočtového roku 2016

Statistika. hospodaření. a financování veřejných. rozpočtů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2014

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Porada Ministerstva vnitra s tajemníky obcí s rozšířenou působností

Transkript:

1 DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU ze dne 7. 1. 2016 k prezentaci pan JAROSLAV VOSTATEK Scénáře dílčích penzijních reforem K předmětné prezentaci postupuji srovnání České republiky se Švédskem. Upřesňuji některé ekonomické údaje o nákladech práce, daňových kvótách, daních, odvodech na důchodové pojištění a další. Zpracoval : Jára Miroslav Literatura : Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) ČSÚ 2015, Daně v Evropské unii (4. aktualizované vydání a 6.aktualizované vydání), Statistická ročenka ČESKÉ REPUBLIKY 2015, EUROSTAT Key figures on Europe 2015, Svět čísel 2009 (PASEKA 2009), překlad z AJ, Ekonomika ŠVÉDSKA a perspektivy jejího vývoje, Ing. Věra Jelínková, 1989

K předmětné prezentaci postupuji srovnání České republiky se Švédskem. Upřesňuji některé ekonomické údaje o nákladech práce, daňových kvótách, daních a odvodech na důchodové pojištění. 2 Úvodem : Švédsko, jako sociální stát s vysokým sociálním a důchodovým zabezpečením obyvatel, může být inspirací pro řešení důchodového systému ČR. Švédsko má cca 10 mil. obyvatel, má náročnější klimatické podmínky, část země je za polárním kruhem, rozloha je cca 5 x větší, než ČR, má náročnější infrastrukturu. Podíl jednotlivých odvětví zemědělství, průmyslu a služeb je podobný ČR. Nesrovnatelné jsou mezi Švédskem a ČR PRŮMĚRNÉ MZDY, DANĚ Z PŘÍJMU a sociální pojištění : Průměrné měsíční MZDY jsou ve Švédsku 4 x vyšší, cca 80 tis. Kč. Měsíční náklady práce jsou ve Švédsku 4 x vyšší, cca 100 tis. Kč. Daň z příjmu ve Švédsku je nulová do výše příjmu cca 1 mil. Kč V ČR je sleva z daně z příjmu na poplatníka 24 800 Kč, tj. daň z příjmu je v ČR nulová do 165 tis. Kč základu daňových příjmů. Ve Švédsku lze od základu daně odečíst výživné a soukromé penzijní pojištění, až do výše 100 tis. Kč. Ve Švédsku lze od základu daně odečíst, až 100 % zaplacených příspěvků na soukromé důchodové penzijní pojištění.

Současně má Švédsko vysoce produktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivního obyvatelstva je ve věku 15 let do 24 let 54,5 % (ČR jen 31,5 %), (rozdíl 23 %), 3 ve věku 25 do 54 let 89,1 % (ČR 90,9 %), (rozdĺ -1,8 %) ve věku 55 do 64 let 77,5 % (ČR 54,8 %), (rozdíl 23 %). Inovační index a Index technologické připravenosti (index = 1 je nejvyšší) má Švédsko jedno z nejvyšších, do 10 tého místa v celosvětovém srovnání (ČR daleko za Švédskem nad index 25). Výdaje na výzkum procentem z HDP má Švédsko 3,39 %, cca 377,8 mld. Kč, (ČR 1,91 %, cca 76,9 mld. Kč). Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska (cca 11 150 mld. Kč) je 2,7 x vyšší, než ČR (cca 4 026 mld. Kč). Počet patentů 2 448 (ČR 183) v roce 2011. Energetická náročnost ŠVÉDSKA je 2,4 x nižší. Otázka : Proč se ekonomika Švédska tak výrazně liší od ekonomiky České republiky? Lze se oprávněně domnívat, že dobré, až vysoké odměňování občanů ve Švédsku zaměstnanců a živnostníků, vytváří EKONOMICKY A SOCIÁLNĚ SVOBODNOU OBČANSKOU SPOLEČNOST, která svou produktivitu, výkonnost a inovační potenciál zhodnocuje v prosperující EKONOMICE Švédska.

Česká republika ve srovnání s ekonomikou Švédska jede pouze na 30,5 % výkonnosti Švédska v HDP nebo jinak, na 62,8 % při přepočtu na Standard kupní síly (SKS). Porovnání ekonomiky Švédska a České republiky ve vztahu k HDP a k Standardu kupní síly (v %) Švédsko ČR ČR k HDP Švédska ČR k SKS Švédska 1. Sociální výdaje 30,5 20,8 6,34 13,08 2. Výdaje na důchody 11,9 9,9 3,01 6,22 3. Výdaje na výzkum 3,2 1,9 0,57 1,2 4. Výdaje na vzdělávání 6,82 4,51 1,37 2,83 5. Výdaje na zdravot. 9,6 7,5 2,2 4,71 6. Hrubá přidaná hodnota 88,4 89,7 27,34 56,42 7. Mzdy, platy, pojištění 47,9 40,6 12,37 25,53 8. Hrubý provozní přebytek 31,7 49,8 15,18 31,32 Sektory národního hospodářství 9. Zemědělství 1,5 2,4 0,73 1,5 10. Průmysl 24,2 37,8 11,52 23,7 11. Služby 74,3 59,9 18,26 37,6 VŠE V PROCENTECH 3.1 Obsah : V další části prezentace tabulky : 1. Základní parametry 2. Mzdy a daně 3. Pojistné 4. Daňové kvóty srovnání 5. Podíl daní na soukromé spotřebě Podíl daní z příjmu a sociálního pojištění na MZDÁCH DPH SAZBY 6. HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA 7. MĚSÍČNÍ NÁKLADY PRÁCE srovnání 8. OBYVATELSTVO 9. a 10. OBRÁZKY ČR A ŠVÉDSKO Tvorba Hrubé přidané hodnoty (HPH) a Hrubého domácího produktu (HDP), Mezi-spotřeby, Daně z produktů a dotace.

ČÁST 1 Základní parametry 4 ČESKÁ REPUBLIKA Základní parametry ŠVÉDSKO 10,51 milionu Obyvatel 9,72 milionu 78,8 tis. km2 Rozloha 410 tis. km2. (5,7 x větší rozloha) 0,4 % Inflace 0,2 % 7,0% Nezaměstnanost 2013 8 % 155 mld. EUR Hrubý domácí produkt (1*) 429 mld. EUR (2,7 x vyšší) 34,4 % Daňová kvóta 44,3 % (vyšší o + 9,9 %) PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA (2008) 23 542 Kč hrubé mzdy a výhody zaměstnance 29 063 SEK tj. 84 108 Kč (kurz 2,894 Kč za SEK) ENERGETICKÁ NÁROČNOST (2013) 353,8 kgoe/tis. EUR 143,9 kgoe/tis.eur (2,4 x nižší) Kgoe = kilogram ropného ekvivalentu (1*) HDP - Data z EUROSTATU rok, SEK = ŠVÉDSKÁ KORUNA = cca 2,894 Kč (data z 1/2016) ČR Devizový kurz k USD 2013 = 1USD =19,562 Kč, Švédsko Devizový kurz k USD 2013 = 1 USD = 6,514 SEK, ČR Devizový kurz k EURu 2013 = 1 EURO = 25,980 Kč, Švédsko Devizový kurz k EURu 2013 = 1 EURO = 8,652 SEK,

ČÁST 2 MZDY A DANĚ 5 ČESKÁ REPUBLIKA MZDY A DANĚ ŠVÉDSKO PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA (2008) 23 542 Kč hrubé mzdy a výhody zaměstnance 29 063 SEK tj. 84 108 Kč (kurz 2,894 Kč za SEK) PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ NÁKLADY PRÁCE (2008) 31 542 Kč hrubé mzdy, sociální a zdravotní pojištění + výhody 33 451 SEK tj. 96 807 Kč (kurz 2,894 Kč za SEK) ZDANITELNÝ PŘÍJEM FYZICKÝCH OSOB do 165 333 Kč (*3) nulová daň do 413 200 SEK (1 195 800 Kč) nad 165 333 Kč 20 % od 413 200 do 591 600 SEK (1 712 090 Kč) 25 % nad 591 600 SEK (tj. nad cca 1 712 090 Kč) (3*) výpočet ze slevy na poplatníka 24 800 Kč při 15 % daně z příjmu (kurz 2,894 Kč za SEK) ZDANITELNÝ PŘÍJEM FYZICKÝCH OSOB - DŮCHODCŮ do 165 333 Kč (*3) nulová daň do 450 200 SEK (1 302 878 Kč) nad 165 333 Kč 20 % od 450 200 do 620 600 SEK (1 796 016 Kč) 25 % nad 620 600 SEK (tj. nad cca 1 796 016 Kč) (3*) sleva na poplatníka 24 800 Kč při 15 % daně z příjmu (kurz 2,894 Kč za SEK) ČR uplatňuje u fyzických osob daň z příjmu 15 % ze SUPERHRUBÉ MZDY tj. 15 % z daně z přijmu ze základu ( HRUBÉ MZDY x 1,34), v tom sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, to odpovídá reálnému ZDANĚNÍ 20%. Výpočty provedeny pro poplatníka bez závazků (bez dalších daňových úlev). SEK švédská koruna = kurzu 2,894 Kč (k 1/2016) Literatura : Daně v Evropské unii (4. aktualizované vydání a 6.aktualizované vydání).

ČÁST 3 POJISTNÉ 6 ČESKÁ REPUBLIKA POJISTNÉ ŠVÉDSKO Zaměstnanci platí pojištění z MEZD 6,5 % z HM důchodové pojištění platí jen 7 % 4,5 % z HM zdravotní pojištění neplatí Zaměstnanci ve Švédsku platí pouze 7 % na důchodové pojištění z platu do výše max. 410 763 SEK ( tj. cca 1 188 748 Kč při 1 SEK = 2,894 Kč) Zaměstnavatelé platí pojištění z MEZD 21,5 % z HM důchodové pojištění 10,21 % 9,0 % z HM zdravotní pojištění 5,02 % 1,2 % z HM zaměstnanost pojištění 2,91 % 2,3 % z HM nemocenské pojištění 0,00 % pozůstalostní pojištění 1,17 % rodičovské pojištění 2,2 % úrazové pojištění 0,68 % daň ze mzdy 9,23 % 34,0 % CELKEM 31,42 % Zaměstnavatel ve Švédsku platí většinu sociálních příspěvků zaměstnance, tj. 31,42 % na pojištění bez limitu z výše mzdy (platu). Při PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDĚ VE ŠVÉDSKU výši cca 29 063 SEK tj. 84 108 Kč (při kurzu 2,894 Kč za SEK k 1/2016) nemá ŠVÉDSKÝ důchodový systém problémy. ŠVÉDSKO je velmi mzdově rovnostářské, tj. průměrnou měsíční mzdu ve výši cca 80 tis Kč má většina zaměstnanců. Zaměstnanců s několikanásobkem průměrného platu je jen velmi málo. Základem Důchodového systému ve Švédsku je průběžně financovaný systém, doplněný o úspory prostředků zaměstnanců v soukromých penzijních fondech. Literatura : Daně v Evropské unii (4. aktualizované vydání a 6.aktualizované vydání).

ČÁST 4 DAŇOVÉ KVÓTY - srovnání 7 ČESKÁ REPUBLIKA DAŇOVÁ KVÓTA ŠVÉDSKO (36,9 %) 34,4 % DAŇOVÁ KVÓTA (1*) (48,3 %) 44,3 % = (4,3 %) 3,7 % daně Fyzických osob (FO) (14,6 %) 15,0% + (4,8 %) 3,4 % daně Právnických osob (PO) (4 %) 3,4 % + (16,3 %) 15,4 % Sociální zabezpečení (12,2 %) 7 % (odvod zaměstnance a zaměstnavatele) + (11,3 %) 11,8 % Nepřímé daně, tj. DPH a spotřební daně (17,0 %) 18,6 % Daně ze zboží a služeb (1*) Daňová kvóta = ukazatel daňového zatížení obyvatelstva = = poměr daňového inkasa k HDP (hrubému domácímu produktu) v běžných cenách (v daňovém inkasu jsou zahrnuty i příspěvky na sociální zabezpečení) (2*) V závorce (x,xx %) jsou data z roku 2007, tučná čísla XX,X % jsou z dat roku 2011. Literatura : Daně v Evropské unii (4. aktualizované vydání a 6.aktualizované vydání).

ČÁST 5 PODÍLY DANÍ A DPH 8 ČESKÁ REPUBLIKA DANĚ 2011 *3 (2007) ŠVÉDSKO Podíl výnosu z nepřímých daní (z DPH a spotřebních daní) na soukromé spotřebě obyvatel a spotřebě vlády (2*) (21,4 %) 21,4% (27,8 %) 27,3 % Podíl přímých daní a sociálních odvodů na mzdových nákladech zaměstnavatele (41,4 %) 39 % (43,1 %) 39,4 % (2*) snížený o mzdové výdaje před zdaněním (3*) DATA Z ROKU 2007 v závorkách (SLABĚ) ČESKÁ REPUBLIKA DPH SAZBY 2011 ŠVÉDSKO 3 počet sazeb 4 nevyužitá nulová sazba 0 % 10 % snížená sazba 1 6 % 15 % snížená sazba 2 12 % 21 % základní sazba 25 % do 1 mil. Kč od DPH jsou osvobozeny OBRATY do 30 000 SEK do cca 90 000 Kč tj. měsíční limit pro neplátce DPH v ČR je cca 84 tis. Kč za měsíc, ve ŠVÉDSKU je tento měsíční limit jen cca 8 tis. Kč za měsíc, tj. (10 x menší). Z toho vyplývá, že skoro všichni platí DPH. DPH sazba 0 % použitá na léky na předpis, DPH sazba 6 % použitá na časopisy,domácí přeprava osob,kina, koncerty, DPH sazba 12 % použitá na služby spojené s turizmem, potraviny, DPH sazba 25 % na zbývající produkty a služby

ČÁST 6 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA - srovnání 9 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO Výdaje na výzkum v % HDP (2013) 1,91 % 3,39 % Patenty průmyslové a ostatní (2011). 183 patentů 2 448 patentů HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA (HPH) (R.2013) % - podíly 2,4 % ISIC A zemědělství, myslivost, lesnictví rybolov a chov ryb 1,5 % 37,6 % ISIC B F těžba, dobývání, průmysl,výroba energií a stavebnictví 24,2 % 60 % ISIC G - U služby 74,3 % HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) (R.2013) % 79,9% podle standardu kupní síly (EU 28 = 100 %) 127 % je HDP po přepočtu o 47,1 % vyšší NEJVĚTŠÍ EKONOMIKY podle HDP (R.2006) v mld. $ 143 mld.$ (pořadí 41) 384 mld. $ (pořadí 19) Největší objem průmyslové výroby (R.2006) v mld. $ 50 mld.$ (pořadí 41) 97 mld. $ (pořadí 24) Největší objem zpracovatelského průmyslu (R.2006) v mld. $ 35 mld.$ (pořadí 35) 60 mld. $ (pořadí 22) Literatura : Svět čísel 2009, překlad ze zahraničí

ČÁST 7 MĚSÍČNÍ NÁKLADY : PRÁCE - srovnání 9 ČESKÁ REPUBLIKA (r.2013) celkem z toho MZDY Měsíční náklady na zaměstnance (včetně odvodů zaměstnavatele) 34 812 Kč = 1 340 EUR/170 hod na měsíc = 8 EUR/hod 22 415 Kč Náhrady MEZD 2 636 Kč Sociální požitky 424 Kč ŠVÉDSKO Zákonné pojištění zaměstnavatele 8 683 Kč Podle článku Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší vydává Český statistický úřad STATISTIKA & MY, číslo 04/2015, Ročník 5, str.20, vyjímám : Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU = 24,2 EUR. Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v České republice do 10 EUR. Velké rozdíly jsou mezi odvětvími. Nejdražším odvětvím je peněžnictví a pojišťovnictví nadprůměrné náklady, až o 70 %. Nejchudším odvětvím je všeobecně Ubytování, stravování a pohostinství, je pod průměrem o -41 %. Komentář :V ČR je situace v průměru ještě horší. Cituji z článku : Český bankovní úředník stojí zaměstnavatele (v ČR) značně méně, než skandinávský číšník. Komentář : průměrná mzda bankovního úředníka v ČR je cca 50 tis. Kč/měsíc, průměrná mzda (ve Švédsku) skandinávského číšníka je cca 80 tis. Kč/měsíc. ČR Devizový kurz k EURu 2013 = 1 EURO = 25,980 Kč MĚSÍČNÍ PRAC DOBA 170 HOD,

8. OBYVATELSTVO 10 ČESKÁ REPUBLIKA Obyvatelstvo ŠVÉDSKO Fertilita(2013) Počet narozených dětí na 1 ženu 1,46 1,89 Složení populace (2013) Do 15 let 14,8 % do 15 let 16,9 % Nad 65+ let 16,8 % nad 65+let 19,1 % Dožití (2012) Muži 75,1 let muži 79,9 let Ženy 81,2 let ženy 83,6 let Složení obyvatelstva (2013) 14,8 % 0 14 let 16,9% 68,4 % 15 64 let 64 % 16,8 % 65 + 19,1 % Míra ekonomické aktivity věk 15 až 64 let (2013) 72,9 % 81,1 % Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva věk 15 až 64 let (2013) 67,7 % 74,4 % Míra dlouhodobé nezaměstnanosti () 2,7 % 1,5 % Struktura zaměstnanců dle sektorů národního hospodářství (2013) 3,2% Zemědělství 2,2 % 36,2 % Průmysl 20,8 % 60,7 % Služby 77,4 %

8.1 OBYVATELSTVO - rozvoj 11 ČESKÁ REPUBLIKA Obyvatelstvo rozvoj ŠVÉDSKO Výdaje na vzdělání % z HDP (2012) 4,33 % 7,38% Celkové sociální výdaje % z HDP (2012) 20,8 % 30,5 % Celkové výdaje na důchody % z HDP (2012) 9,9 % 11,9 % Index závislosti starých = Počet obyvatel 60+ / Počet obyvatel ve věku 20 až 59 42,1 % (r.2013) (r. 2013)Německo 48,9, Švédsko 48,6 % Celkové výdaje na zdravotnictví % z HDP (2012) 7,5 % 9,6 % Počet obyvatel připadajících na jednoho lékaře (2011) 275 osob Na praktického lékaře 255 osob 1 413 osob Na zubního lékaře 1 243 osob Kontrola soukromí (r.2006) nejsilnější =1, nejslabší =5 2,5 (32 pořadí) Čína 1,3 2,1 (19 pořadí) Index lidského rozvoje (r.2006) 1 pořadí je nejvyšší (100 %=max) 89,1 % (32 pořadí) 95,6 % (6 pořadí) Index ekonomické svobody (r.2006) -1 pořadí je nejvyšší 68,5 % (37 pořadí) 70,4 % (27 pořadí) Literatura : Svět čísel 2009, překlad ze zahraničí

HDP ČR 4 260,8 mld. Kč Vytvoření Hrubé přidané hodnoty (HPH) v ČR, ROZDÍL PRODUKCE A MEZISPOTŘEBY 12 PRODUKCE 10 210 mld. Kč tj. Tržní produkce PRODEJ ZBOŽÍ, SLUŽEB, ATD. a Produkce pro vlastní potřebu a ostatní netržní produkce MEZISPOTŘEB A 6 355 mld. Kč tj. užití pro vlastní potřebu NÁKUP MATERIÁLU, ENERGIÍ SLUŽEB, ATD. HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA Náhrady zaměstnancům z (Mzdy a platy+sociální příspěvky zaměstnavatelů) ČR 1 674,5 mld. Kč, tj.43 % 3 855 mld. Kč ROZDÍL PRODUKCE A MEZISPOTŘEBY V ČR kapitalizace zůstává zaměstnavatelům ve výši cca 2 180,5 mld. Kč, 57 % DANĚ Z PRODUKTŮ A DOTACE tj. DPH a Spotřební daně 503,5 mld. Kč, ČR cca 9,52 % z HDP

HDP ŠVÉDSKA 429 mld. EUR Vytvoření Hrubé přidané hodnoty (HPH) ve Švédsku 13 PRODUKCE xxxx mld. EUR tj. Tržní produkce PRODEJ ZBOŽÍ, SLUŽEB, ATD. a Produkce pro vlastní potřebu a ostatní netržní produkce MEZISPOTŘEBA xxxx mld. EUR tj. užití pro vlastní potřebu NÁKUP MATERIÁLU, ENERGIÍ SLUŽEB, ATD. HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA 381,8 mld. EUR Náhrady zaměstnancům z (Mzdy a platy+sociální příspěvky zaměstnavatelů) ŠVÉDSKO 206,8 mld. EUR, tj. 54 % ROZDÍL PRODUKCE A MEZISPOTŘEBY Ve Švédsku kapitalizace zůstává zaměstnavatelům ve výši cca 175 mld. EUR, 46 % V ČR kapitalizace zůstává zaměstnavatelům ve výši cca 2 180,5 mld. Kč, 57 % DANĚ Z PRODUKTŮ A DOTACE tj. DPH a Spotřební daně 47,2 mld. EUR cca 9,52 % z HDP Po převodu z EUR na Kč ČR Devizový kurz k EURu 2013 = 1 EURO = 25,980 Kč, Ve Švédsku kapitalizace zůstává zaměstnavatelům ve výši cca 4 547 mld. Kč, 46 % Přes nižší kapitalizaci (jen 46 %) je ve Švédsku kapitalizace (při převodu EUR na Kč), 2 x vyšší, než kapitalizace v ČR, tj. vyšší o 2 367 mld. Kč.