Zemědělská produkce v milionech Kč

Transkript

1 Zemědělství ČR v porovnání s některými státy EU (23 28) Ve středu zveřejnil ČSÚ zprávu Analýza zemědělství na základě souhrnného zemědělského účtu, ve které je řada zajímavých údajů. Po doplnění o data z jiných zdrojů (SV ČR, SZIF) jsem dospěl k následujícímu: V letech 25 a 26, obdobně jako v roce 28 došlo k propadu celkové zemědělské produkce ČR ve finančním vyjádření. Porovnáme-li zemědělskou produkci 23 (91,6 miliardy Kč) a v roce 28 (116 miliard Kč) s vývojem inflace, zjistíme, že při prosté reprodukci by celková zemědělská produkce ČR v roce 28 měla být na úrovni 16,6 miliardy Kč. Z toho vyplývá závěr, že při srovnání posledního roku před vstupem ČR do EU s posledním dosud vyhodnoceným rokem (28) a současně posledním předkrizovým rokem, se rozměr zemědělství zvýšil. Provedeme-li stejné porovnání pro rok vstupu do EU a rok 28, vypadá to jinak. Jestliže bylo v roce 24 dosaženo 113,3 miliardy Kč, mělo být v roce 28 vyprodukováno v zemědělství 128,6 miliardy Kč místo dosažených pouhých 116 miliard, aby nedošlo ke snižování rozsahu zemědělství. Při pohledu na období po vstupu do EU (25/28) mělo být pro zachování rozsahu zemědělství dosaženo v roce ,4 mld. a bylo již uvedených 116 mld. Průměrný růst zemědělské produkce v letech 23 až 28 činil přibližně 3,8 %, zatímco inflace rostla přibližně 3, %. Samozřejmě je to pouhé srovnání s průměrnou inflací státu, ne s vývojem cen vstupů do zemědělství. Zemědělská produkce v milionech Kč 14 y = 3848,5x Ve zprávě ČSÚ se dále hodnotí dynamika růstu zemědělství v jednotlivých členských státech. Metodika je v rámci EU asi pro většinu členských států správná pro jejich srovnání, ale určitě ne pro ČR a jiné státy s národní měnou, kde se produkce přepočítává na euro podle stanovených kurzů. Jenom změnou kurzu se nám zvýšila produkce mezi lety 23 a 28 o téměř 28 %, z 31,8 Kč/Eur na 24,9 Kč/Eur! Obdobně je na tom Slovensko a Polsko, takže není divu, že zpráva ČSÚ pak hodnotí tyto nové členské země jako státy s nejdynamičtěji se rozvíjejícím zemědělstvím. Dle mé analýzy dat ČSÚ není růst zemědělství až tak velký a vypadá v letech 23 až 28 ve vybraných státech následovně:

2 Zemědělská produkce v milionech Eur y = 874,4x R² =,3697 y = 1211,4x R² =,3725 y = 1,9x R² =,14 y = 192,46x + 496,7 R² =,5712 Francie Německo Anglie Rakousko Z grafu vyplývá největší průměrný roční růst v Rakousku (3,9 %), následuje Německo (3,1 %), Francie (1,5 %) a poslední je Anglie (,5 %). Takže našich 3,8 % v národní měně není tak nejhorší, ale rozhodně nejsme lepší než Rakousko. Ovšem je třeba poznamenat, že i pokud jsou data objektivní, stojí proti nim v každé zemi jiná inflace a teprve pak lze usuzovat na to, zda jde o růst nebo redukci. Ve zprávě ČSÚ je dále chybně uvedeno, že víno se v roce 28 podílelo,88 % na zemědělské produkci ČR. Správně platí údaj pro hrozny, které se zpracováním zhodnotí asi na dvojnásobek původní hodnoty. Rozborem údajů ze zprávy lze vyvodit, že v ČR v průměrném roce tvoří hrozny révy vinné asi 1 % zemědělské produkce a 2 % produkce rostlinné, což při tak geograficky omezené produkci není vůbec málo (ovce a kozy,7 %). Plocha obhospodařované půdy v ČR trvale klesá průměrnou rychlostí 22,7 tis. ha/rok (,6 %), současně se ale rychleji snižuje počet zemědělských podniků, takže průměrná plocha na podnik se zvyšuje (23: 79 ha, 27: 89 ha). Průměrná plocha podniku má účel jen pro srovnání jednotlivých členských států, kdy při stejné metodice počítání si lze udělat představu, jak to v kterém státě vypadá EU15 ha 2,19 21,37 22, Bazický index % 1, 15,8 18,9 Česká republika ha 79,34 84,21 89,29 Bazický index % 1, 16,1 112,5 Německo ha 41,19 43,69 45,7 Bazický index % 1, 16,1 111, Francie ha 45,27 48,65 52,1 Bazický index % 1, 17,5 115,1 Rakousko ha 18,74 19,14 19,28 Bazický index % 1, 12,1 12,9 Polsko ha 6,64 5,96 6,47 Bazický index % 1, 89,7 97,5

3 Slovensko ha 29,8 27,44 28,7 Bazický index % 1, 92,1 94,2 Spojené království ha 57,39 55,65 53,8 Bazický index % 1, 97, 93,7 Z tabulky je patrné, i přes pokračující zábor půdy ubývá v EU počet zemědělských podniků, takže průměrná plocha na podnik se zvyšuje. K největšímu tempu zvyšování došlo ve Francii. Naopak v Anglii, Polsku a na Slovensku se průměrná plocha podniku snížila. ČR vykazuje největší průměrnou plochu na podnik, naopak v Polsku je to jen 7,2 % plochy ČR. Z hlediska statistiky je zajímavý i vývoj počtu pracovníků na jednotku plochy. Ale vlastní srovnávání mezi státy toho moc o produktivitě práce neřekne, protože to závisí na konkrétním druhu zemědělské produkce. Vývoj počtu pracovníků na 1 ha vypadal v ČR následovně: Česká republika AWU/1 ha 4,69 4,55 4,27 4,18 3,93 3,85 Bazický index % 1, 97,1 91, 89,1 83,7 82, To znamená, že během 5 let se snížila pracnost na obdělávané půdě o 18 % a tím i zaměstnanost v zemědělství. Průměr poklesu v EU byl 9,1 %. V ČR a na Slovensku pracuje v zemědělství v porovnání s dalšími okolními státy mnoho zaměstnanců a méně majitelů vlastních farem: Zaměstnanci AWU/1 ha EU15 1,39 1,41 1,42 1,41 1,42 1,4 Česká republika 3,48 3,36 3,22 3,11 2,82 2,73 Německo 1,27 1,23 1,25 1,2 1,2 1,18 Francie 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 Rakousko,7,72,73,75,79,8 Polsko,92,91,88,86,93,93 Slovensko 3,26 3,33 3,2 2,74 2,63 2,48 Spojené království,6,61,61,57,56,58 Ve zprávě ČSÚ se dále píše o tom, že v zemědělství ČR pracuje mnoho placených pracovních sil. Už se tam ale nevysvětluje, že příčiny jsou dvě vyšší podíl zaměstnanců oproti majitelům než je v EU běžné a jiná struktura. Z textu taky může nepozorný čtenář získat dojem, že se v poslední době snížila pracnost na 1 ha půdy a tím zvýšila produktivita práce. Ale ve skutečnosti se pracnost na plochu snížila z toho důvodu, že se u nás ukončila celá odvětví vysoce náročná na pracnost, vzdělání a energii jako je květinářství, vůbec produkce rostlin ve sklenících, zelinářství a školkařtví pro zemědělské účely (nikoliv okrasné) má rovněž nakročeno stejným směrem. Z ovocnářství v podstatě zůstala jen produkce jablek. Tím přišel venkov o tisíce pracovních míst, posekat trávu na katastru celé obce 3x ročně dnes bez problému zvládne jeden pracovník a pokud bude mít vlastní sekačku a firmu, nebude ani vykazován mezi zaměstnanci, ale mezi majiteli podniků. V zemědělství jsme do roku 28 investovali asi 1/3 prostředků na jednotku plochy oproti vyspělým zemím, i když více než Slovensko a Polsko. Tempo zvyšování investic rostlo, ale zase se na tom podílela metodika výpočtu převod Kč na Eura (z těch skutečně investovaných korun bylo po přepočtu více Eur, ale méně strojů a zařízení).

4 Mzdy zaměstnanců v zemědělství v ČR (po přepočtu na eura) rovněž rostly rychleji než ve starých členských zemích především díky převodnímu kurzu, v roce 28 se dostaly již na 58 % průměru EU, nad Slovensko a Polsko: 25 Mzda v zemědělství v Eur/rok průměr EU ČR Německo Francie Rakousko Polsko Slovensko 5 Průměrný výnos z 1 ha obhospodařované půdy činí v ČR 34. Kč, ve vinohradnictví je to 9. Kč, tedy oproti průměru zemědělství je vinohradnictví téměř 3x intenzivnější. Samozřejmě, že vyšším výnosům odpovídají i vyšší náklady. Po vstupu do EU se v zemědělství ČR výrazně zvýšil podíl dotací na tvorbě celkové ceny zemědělských produktů: Rok Dotace v % z ceny 7,8 6,2 18,5 2,7 17,2 25,7 Pro srovnání stejné údaje za vinařství ČR: Rok Dotace v % z ceny V letech 24 až 21 činila průměrná dotace do vinohradnictví a vinařství v přepočtu 4 Kč/kg hroznů. Obor je značně závislý na dotacích.

5 7 6 SOT MZe Dotace do vinařství ČR SAPS AEO VF celkem Částka (mil. Kč) Rok 21* České zemědělství má výrazně nižší náklady oproti průměru EU. Ale musí se vnitřní skladbu: Porovnání nákladů zemědělství České republiky k nákladům sledovaných států v % Rok EU15 48,4 52,2 55,3 57,9 6,7 68,3 Německo 37,9 42,6 45,8 48, 49,7 55,2 Francie 47,5 51,4 54,6 57,9 61,2 68,5 Rakousko 55,2 61,1 65,5 68,2 71, 79,7 Polsko 129,8 135,7 136,6 141,1 135,1 14,6 Slovensko 17,6 18,1 11,7 116,3 113,4 116,6 Spojené království 75,9 76,8 82,7 88,5 92,9 11,1 brát ohled i na jeho Z tabulky vyplývá, že ČR dosahuje asi 68 % průměrných nákladů v zemích EU 15. Pozor - údaj sám o sobě ale neříká nic o produktivitě práce, na nákladovost odvětví má vliv řada faktorů, mimo jiné přírodní podmínky a podíl jednotlivých kultur. V případě nákladů na vinohradnictví v ČR jsou náklady srovnatelné s náklady v Rakousku a Německu. Svaz vinařů, Ing. Jiří Sedlo, CSc.