MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 MICHAELA BÁBÍČKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D Vypracovala: Michaela Bábíčková Brno 2010/2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje zpracovala sama a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne: 24. 4. 2011 podpis bakaláře:
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D. a Ing. Martinu Rejţkovi za odborné vedení této bakalářské práce, za cenné rady a připomínky a v neposlední řadě za trpělivost. Dále bych poděkovat RNDr. Jiřímu Matuškovi, vedoucímu Správy CHKO Pálava za poskytnutí kopií plánů péče a mapových příloh. Jméno posluchače: Michaela Bábíčková
Jméno studenta: Michaela Bábíčková kraje. Název práce: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského Abstrakt: Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit stav a péči o vybraná maloplošná zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. Hodnoceno bylo celkem sedm území, z nichţ šest leţí v kompetenci Správy CHKO Pálava a jedno je v kompetenci Krajského úřadu v Brně. Hodnocení území se provádělo pomocí,,metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Celková rozloha hodnocených území je 1191,6 ha a terénní průzkum se prováděl v roce 2010 (květen červenec) a 2011 (leden duben). Ze získaných výsledků jsou pak vyhodnocena kritéria s nejlepším či nejhorším dosaţením bodů a je poukázáno na největší nedostatky. V diskuzi jsou srovnána další MZCHÚ v České republice, která byla hodnocena stejnou metodikou (Svátek, Buček, 2005). Klíčová slova: hodnocení, maloplošná zvláště chráněná území, péče, stav, terénní průzkum Name of student: Michaela Bábíčková The title of work Evaluation of present state and management of selected protected areas in the South Moravian region. Abstract: The aim of this Bachelor Thesis was to evaluate the present state and a quality of management in the south Moravian region. Evaluate was seven selected small scale specialy protected areas, six of them within the competence of the Admistration of the
Pálava and the last within the Regional autority in Brno. It was used the Methodology of evaluation of state and management of protected areas (Svátek, Buček). Altogether 7 protected sites with a total area of 1191,6 ha. The field research was realized in 2010 (May July) and in 2011 (January April).By the results obtained were evaluated a criteria with the best or the worst reaching points and there are emphasized the largest shortcomings. There are compared another selected small scale specialy protected areas in the Czech Republic in the discussion. Keywords: evaluation, selected small scale specialy protected areas, management, present state, field research
Obsah 1 ÚVOD...3 2 CÍL PRÁCE...5 3 HISTORIE CHKO PÁLAVA A VÝVOJ VYBRANÝCH MZCHÚ...6 3.1 Historie lokality Děvín Kotel Soutěska...6 3.2 Historie lokality Křivé jezero...7 3.3 Historie lokality Lednické rybníky...8 3.4 Historie lokality Slanisko u Nesytu...8 3.5 Historie lokality Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen...8 3.6 Historie rezervace Turold...9 3.7 Zonace CHKO... 10 4 MEZINÁRODNÍ VÝZNAM CHKO PÁLAVA... 11 5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK CHKO PÁLAVA... 12 5.1 Poloha... 12 5.2 Geomorfologie... 12 5.3 Geologie... 15 5.4 Paleontologie... 16 5.5 Pedologie... 17 5.6 Hydrologie... 18 5.6.1 Podzemní vody... 19 5.6.2 Povrchové vody... 20 5.7 Klima... 21 5.8 Lesy a flora... 23 5.9 Fauna... 27 6 METODIKA... 30 6.1 Princip k hodnocení stavu a péče v MZCHÚ... 30 6.2 Kritéria hodnocení stavu území... 34 6.3 Kritéria hodnocení péče o území... 36 6.4 Výstup hodnocení... 38 6.4.1 Základní údaje o území... 38 6.4.2 Hodnocení současného stavu a péče o území... 38 6.4.3 Výsledné hodnocení... 39 7 VÝSLEDKY HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O MZCHÚ... 40 1
7.1 NPR Děvín - Kotel - Soutěska....40 7.2 NPR Křivé jezero....48 7.3 PP Květné jezero.....57 7.4 NPR Lednické rybníky...64 7.5 NPR Slanisko u Nesyta...77 7.6 NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen 86 7.7 PR Turold...95 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ... 107 8.1 Shrnutí výsledků hodnocení současného stavu vybraných MZCHÚ... 107 8.1.1 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií... 108 8.2 Shrnutí výsledků hodnocení péče o vybraná MZCHÚ... 112 8.2.1 Výsledky hodnocení péče jednotlivých kritérií.... 113 9 NÁVRH ZÁKLADNÍCH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ... 116 10 DISKUZE... 119 10.1 Srovnání výsledků současného stavu s výsledky jiných hodnocení... 119 10.2 Srovnání výsledků péče o území s výsledky jiných hodnocení... 120 11 ZÁVĚR... 121 12 POUŢITÁ LITERATURA... 124 2
1 ÚVOD Pod pojmem biodiverzita si kaţdý z nás umí představit něco jiného. Ať uţ se jedná o horské oblasti v Himalájích, australské buše, amazonské pralesy nebo mnohé další krásy přírody, které jsou rozšířené po celém světě. V podstatě záleţí jen na nás, jak se k nim my, lidé, budeme chovat. Jakmile náš přístup bude negativní a nebudeme dělat nic proto, abychom udrţeli tyto vzácné oblasti v co nejlepším stavu, nakonec nám nezbude nic jiného, neţ se dívat jen na fotografie a snít o tom, jaké by to bylo nádherné vidět tyto přírodní unikáty na vlastní oči. Nemusíme však jezdit do ciziny, abychom se podívali na tyhle unikátní skvosty přírody, stačí se jen podívat z okna, projet se na kole nebo si udělat delší výlet autem po svém okolí a určitě objevíte něco, co vás v přírodě nadchne. Jiţní Morava je nádherná oblast obklopená vinicemi, zachovalými lesními porosty, pestrou květenou a velkým mnoţstvím ţivočichů. Pavlovské vrchy, které svými bělostnými vápencovými skalami jsou jednou z dominant celé Pálavy, patří právem mezi jednu z nejnavštěvovanějších lokalit v České republice. Nejedná se jen o ukázky ţivé přírody, ale i neţivé. Snad kaţdý návštěvník této krajiny si zde najde něco, co by jej nadchlo a vzbudilo v něm touhu po objevování nových zákoutí, zjišťování dalších podrobností a rozšiřování svého obzoru, ať uţ se jedná o milovníky přírody, historiky či geology, různé vědce nebo badatele. Najdou se však jistá negativa či konkrétní jedinci, kteří přírodě škodí, a proto je naší povinností chránit ji před všemi moţnými negativními vlivy, které ohroţují vzácnost, pestrost a jedinečnost jednotlivých území. Pokud spojíme síly a budeme bojovat o zachování či nápravu všech vzácností světa, můţeme v budoucnu docílit úţasných výsledků. Je úlohou nás všech postarat se o to, aby různorodost, pestrost a bohatství přírody bylo zachováno. Ochranou přírody se dnes zabývají pověřené orgány státní správy, spolky, dobrovolníci i nevládní organizace. V roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tato úprava jiţ vychází ze zásad prevence, předběţné opatrnosti, udrţitelného vyuţívání přírodních zdrojů, integrované ochrany atd. a doplňuje stávající konzervační přístup k ochraně dochovaného přírodního prostředí aktivním přístupem za účasti jak státu, tak soukromých osob, často vlastníků pozemků či nevládních ekologických sdruţení. Tento zákon z roku 1992 vytvořil šest kategorií, podle kterých rozeznáváme zvláště chráněná území. Nejprve je lze rozdělit na 3
velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Do VZCHÚ patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Naopak do MZCHÚ náleţí národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). (AOPK ČR, 2009). Ve své bakalářské práci jsem si vybrala sedm maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) leţících v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, šest z nich leţí v CHKO Pálava a spadají pod kompetenci Správy CHKO Pálava v Mikulově. To zbývající sedmé území sice také leţí v okrese Břeclav, ale je spravováno Krajským úřadem v Brně, konkrétně odloučeným pracovištěm v Hodoníně. Úkolem mé bakalářské práce je zhodnotit současný stav těchto území a péči o vybraná území pomocí,,metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Výsledky tohoto hodnocení mohou v budoucnu poslouţit k eliminování negativních vlivů v územích a zároveň by mohly zlepšit celkový stav lokalit. 4
Správa Krajského úřadu v Brně Mimo CHKO Pálava Území leţící v CHKO Pálava 2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit podle,, Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ) (Svátek, Buček, 2005) aktuální stav a péči ve vybraných MZCHŮ na území Jihomoravského kraje spadající pod Správu CHKO Pálava a Krajského úřadu v Brně. Dále navrhnout opatření ke zlepšení stavu tak, aby byly zachovány přírodní hodnoty v těchto územích. Hodnoceno bylo celkem sedm území, z nichţ šest spadá do kompetence Správy CHKO Pálava a jedno spravuje Krajský úřad v Brně s odloučeným pracovištěm v Hodoníně. Všechna hodnocená území jsou uvedena v Tab. 1. Tab. 1: Seznam hodnocených MZCHÚ Kategorie MZCHÚ NPR NPR NPR NPR PR Název MZCHÚ Děvín Kotel Soutěska Křivé jezero Slanisko u Nesytu Tabulová Turold NPR PP Lednické rybníky Květné jezero 5
3 HISTORIE CHKO PÁLAVA A VÝVOJ VYBRANÝCH MZCHÚ CHKO Pálava byla zřízena výnosem ministerstva kultury ČSR dne 19. března 1976; čj. 5. 790/76, podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, a to jako 15. velkoplošné chráněné území v ČR. Od roku 1986 byla Pálava zahrnuta do světové sítě biosférických rezervací UNESCO mezinárodní organizace OSN pro vědu a kulturu v rámci jejího programu MAB Člověk a biosféra. V roce 2003 byla biosférická rezervace Pálava rozšířena o další významná přilehlá území a přejmenována na biosférickou rezervaci Dolní Morava. (Friedl a kol., 1991). CHKO Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast především pro svůj jedinečný krajinný ráz a unikátní přírodní podmínky. Nachází se zde mnoho vzácných teplomilných druhů rostlin a ţivočichů, jeţ zde v rámci ČR vytvářejí nejpočetnější populace nebo se u nás dokonce nikde jinde nevyskytují. Pálava má díky své poloze téměř středomořský ráz a je jednou z nejproslulejších vinařských oblastí na našem území. Nejhodnotnější úseky krajiny na území CHKO Pálava jsou chráněny ve čtrnáct maloplošných zvláště chráněných územích, z toho čtyři v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace (NPR), jedna jako národní přírodní památka (NPP), pět jako přírodní rezervace (PR) a čtyři jako přírodní památka (PP). (AOPK ČR, 2010). Mimo výše zmíněných MZCHÚ leţících v CHKO Pálava spadají do kompetence Správy CHKO Pálava i některá MZCHÚ, která leţí ve vzdálenějším okolí. Těchto území se zde nachází dvanáct, z nichţ šest je chráněno jako národní přírodní rezervace (NPR) a zbylých šest jako národní přírodní památka (NPP). Celkový přehled všech MZCHÚ, která spravuje CHKO Pálava i datum jejich vyhlášení podává Tab. 2. 3.1 Historie lokality Děvín Kotel Soutěska Ve snaze uchovat přírodu Děvína příštím generacím byla v roce 1946 vyhlášena výrazná část tohoto území jako přísná botanická rezervace Klauzen (soutěska mezi kótou 485 a kótou 550) okresní Správní komisí v Mikulově. V roce 1956 byl Děvín zařazen do systému státní ochrany přírody jako státní přírodní rezervace. To pomohlo toto území uchránit před necitlivými zásahy, především před rozšířením vysílače a s tím 6
spojenou výstavbou příjezdové cesty. Roku 1976 se rezervace stala součástí CHKO Pálava a následným rokem 1977 byly spojeny státní přírodní rezervace Děvín, Kotel a Soutěska v jeden celek. V roce 1986 bylo území NPR i CHKO Pálava zapsáno do seznamu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Prvořadá je zde proto ochrana přírody, provádí se cílený vědecký výzkum a území slouţí pro výchovu a osvětu návštěvníků. V roce 1992 byla zavedena přísná a moderní ochrana přírody a krajiny podle zákona z roku 1992, který zařadil Děvín Kotel Soutěska do kategorie národní přírodní rezervace a napomohla v roce 1996 odstranit zcela nevhodný chov koz bezoárových a zrušit zdejší oboru Pálava. V roce 2003 došlo k rozšíření stávající biosférické rezervace, která nyní nese jméno Dolní Morava a Děvín je její významnou součástí. Roku 2004 se NPR Děvín Kotel Soutěska stala součástí národního seznamu soustavy Natura 2000 podle směrnice o stanovištích. Je také součástí Ptačí oblasti Pálava podle směrnice o ptácích soustavy Natura 2000. (Dedek a kol., 2008). 3.2 Historie lokality Křivé jezero V předválečném období se v území pásl dobytek, vrby byly při vrškovém hospodaření ořezávány na hlavu (na babku) a les byl vyuţíván na palivo i stavební dříví. Louky v okolí Panenského mlýny byly pravidelně koseny. Roku 1973 byl zamokřený lesní porost s podmáčenými loukami vyhlášen Ministerstvem kultury České socialistické republiky za státní přírodní rezervaci Křivé jezero. Důvodem byla ochrana přirozeného luţního lesa v původním meandru řeky Dyje se všemi přidruţenými fenomény, mokrými loukami, slepými rameny, hlavatými vrbami a hnízdištěm ptactva (hlavně husy velké). Dnes uţ se však výskyt hus velkých nedochoval stejně jako výskyt orlovců říčních. Velký zásah do rezervace měla výstavba Novomlýnských nádrţí v 80. letech 20. století. Byly vykáceny cenné luţní lesy se vzácnou biotou a také v rezervaci musely být provedeny vodohospodářské úpravy, tím jsou na mysli odvodňovací kanály, které umoţňují umělé povodně v rezervaci. Od druhé poloviny 90. let je průtočnost vodních kanálů limitována činností bobra. (SCHKO Pálava, 2010a). 7
3.3 Historie lokality Lednické rybníky Rybníky byly zaloţeny jako rybochovné na počátku 15. st. Celá soustava zahrnuje pět rybníků, z nichţ největší je Nesyt zaujímající plochu 325 ha a je největším moravským rybníkem. Dále k soustavě patří Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a Zámecký rybník. NPR Lednické rybníky byla zřízena v roce 1953 na ploše více neţ 600 ha k ochraně jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v českých zemích. V roce 1990 byly rybníky zapsány do Seznamu mezinárodně významných mokřadů a ČSR přistoupilo k Ramsarské úmluvě. Od roku 1989 jsou evidovány jako významné ptačí území. (Heralt, Kmet, 2006). 3.4 Historie lokality Slanisko u Nesytu Rezervace byla vyhlášena v roce 1961 rozhodnutím rady Okresního národního výboru v Břeclavi k ochraně zbytků slanomilné vegetace. Roku 1976 se stala západní část území rezervace součástí nově vyhlášené Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. Na základě vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí roku 1992 byla SPR Slanisko u Nesytu převedena do kategorie národní přírodní rezervace. Roku 1986 bylo celé území NPR spolu s celou Pálavou zahrnuto do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO díky nově vyhlášené Biosférické rezervace (BR) Pálava. Roku 2003 byla BR rozšířena o Lednicko Valtický areál a luţní lesy na Soutoku Moravy a Dyje a přejmenována na Biosférickou rezervaci Dolní Morava. Nařízením vlády roku 2004 se NPR stala součástí Ptačí oblasti Pálava a roku 2005 bylo totéţ území zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit jako EVL Slanisko u Nesytu a v roce 1992 se stala národní přírodní rezervací. (SCHKO Pálava, 2010b). 3.5 Historie lokality Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen V roce 1951 byly vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění zřízena přírodní rezervace Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen k ochraně krajinného rázu a původní květeny. Část území byla vyhlášena jako úplná rezervace, kde byly vyloučeny jakékoliv zásahy a zbytek území spadal do tzv. řízené rezervace, kde bylo hospodařeno dosavadním způsobem, ale bez změny kultury a zásahů do původního rostlinného krytu. 8
Území leţící v CHKO Pálava Roku 1976 se území stalo součástí nově vyhlášené CHKO Pálava. Z roku 1988 měly tyto tři území samostatný název SPR Tabulová, SPR Růţový vrch a SPR Kočičí kámen, ale uţ v roce 1992 byly území převedeny do kategorie národní přírodní rezervace (NPR). Pod společný název NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen byla tato lokalita vyhlášena aţ roku 2000. (SCHKO Pálava, 2010c). 3.6 Historie rezervace Turold Rezervace Turold byla vyhlášena v roce 1946. V rezervaci byla vybudována naučná stezka Turold a umístěna v původní podobě se šesti zastaveními na dně spodního lomu v roce 1984. Panely jednotlivých zastavení byly dosti zastarané, proto Správa CHKO Pálavy r. 2000 přistoupila ke zhotovení nové verze naučné stezky. Délka stezky byla přibliţně 300 metrů s osmi zastaveními. Nelze také zapomenout na Geologický park, který je součástí rezervace. (SCHKO Pálava, 2010d). Tab. 2: Přehled vyhlášených ZCHÚ ležících na území CHKO Pálava i mimo CHKO Pálava (AOPK ČR, 1999 2010). Datum zaloţení Kategorie Název území 9. 10. 1986 PP Anenský vrch 10. 5. 1946 NPR Děvín Kotel - Soutěska 11. 4. 2005 NPP Kalendář věků 28. 11. 1995 PP Kienberg 29. 10. 2002 PP Kočičí skála 9. 8. 1973 NPR Křivé jezero 9. 10. 1986 PR Liščí vrch 1. 7. 1994 PR Milovická stráň 9. 10. 1986 PP Růţový kopec 4. 10. 1961 NPR Slanisko u Nesytu 10. 5. 1946 PR Svatý kopeček 10. 5. 1946 PR Šibeničník 25. 6. 1961 NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen 10. 5. 1946 PR Turold 19. 12. 1949 NPR Cahnov - Soutok 10. 5. 1946 NPP Dunajovické kopce 9. 1. 1953 NPR Lednické rybníky 3. 9. 1981 NPP Malhotky 9
Území leţící mimo CHKO Pálava 23. 7. 2004 NPP Miroslavské kopce 29. 12. 1972 NPP Na Adamcích 27. 9. 1990 NPP Pastvisko u Lednice 10. 5. 1946 NPR Pouzdřanská step - Koliby 19. 12. 1949 NPR Ranšpurk 27. 9. 1990 NPP Rendezvous 31. 12. 1933 NPR Větrníky 4. 7. 1956 PP Květné jezero 3.7 Zonace CHKO Podle ustanovení 25 odstavce 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: hospodářské vyuţívání chráněných krajinných oblastí se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Dne 16. 4. 1999 byla vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava vyhlašuje čtyři zóny. Rozloha jednotlivých zón v CHKO je zobrazena v Tab. 3. I. zóna Do první zóny byla zařazena všechna vyhlášená MZCHÚ a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Jsou to plochy přírodně hodnotných území z Pavlovských vrchů s typickými lesními, lesostepními, stepními a skalními biotopy, k nim jsou přiřazeny i vybrané lesní a lesostepní biotopy z Milovického lesa, území NPR Křivé jezero z oblasti luţního lesa, nejbliţší okolí Nového rybníka a Slaniska u Nesytu. II. zóna Do druhé zóny byla zařazena území většího rozsahu s významnými přírodními hodnotami, které nejsou chráněny formou MZCHÚ. Tvoří ochranné pásmo kolem I. zóny. Jde především o komplex lesů pahorkatiny Milovického lesa, pozemková mozaika úpatí Pavlovských vrchů, doprovodné plochy rybníků a vodotečí s výraznými břehovými porosty. III. zóna Zde jsou zařazeny plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, často přerušovaných liniovými prvky (větrolamy, meze, remízky). Tato území mají menší přírodní hodnotu, ale jsou významná pro doplnění celého systému významných biotopů v chráněné krajinné oblasti. IV. zóna Tato zóna je tvořena souborem ploch historicky pozměněných a člověkem vyuţívaných ploch sídel. Byla zde zařazena současně zastavěná území jednotlivých sídel a téţ zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle platných územních plánů. (SCHKO Pálava, 2005). 10
Tab. 3: Rozloha jednotlivých zón CHKO (r. 2004 podle GIS), (SCHKO Pálava, 2005). Zóny Rozloha v ha % z CHKO zóna I 859,9 10,14 zóna II 3150,1 36,11 zóna III 3827,9 44,88 zóna IV 698 8,20 celkem 8535,9 100 4 MEZINÁRODNÍ VÝZNAM CHKO PÁLAVA Na základě mezinárodních úmluv a programů je celá oblast Pavlovských vrchů a jeho okolí chráněna. V 80. letech byly zpracovány odborné podklady pro zařazení území CHKO Pálava do celosvětové sít biosférických rezervací UNESCO. Zřizovací dekret Biosférické rezervace Pálava byl podepsán 16. června 1986 (Mackovčin a kol., 2007). Celé území bylo vzhledem ke svému významu zahrnuto také do přehledu důleţitých ornitologických lokalit Evropy IBA (Important Bird Areas). Část území CHKO (NPR Křivé jezero) je součástí mezinárodně významného mokřadu (Ramsar site) Mokřady dolního Podyjí (Floodplain of the lower Dyje river). Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů zasahuje územím NPR Křivé jezero i do CHKO Pálava Mokřadem dolního Podyjí, který se nachází v místě původního souvislého komplexu luţních biotopů podél řeky Dyje a Moravy, nově začleněním do mezinárodního mokřadního území na pomezí České republiky, Slovenska a Rakouska. V roce 2003 došlo ke zřízení Biosférické rezervace Dolní Morava, která zahrnuje i celé území CHKO Pálava. Nejnovější aktivitou je naplňování povinností v souvislosti se soustavou Natura 2000, kdy Správa CHKO Pálava zabezpečuje péči o evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) nacházející se na území CHKO Pálava s vazbou na NPR nebo NPP i mimo CHKO. V CHKO Pálava se nachází celkem tři ptačí oblasti: NPR Lednické rybníky, NPR Cahnov Soutok a NPR Ranšpurk. (SCHKO Pálava, 2005). 11
5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK CHKO PÁLAVA 5.1 Poloha CHKO Pálava se nachází v jiţním cípu moravské části České republiky. Zaujímá vápencová bradla Pavlovských vrchů s jejich bezprostředním okolím a přilehlý komplex Milovických lesů o rozloze větší neţ 8 000 ha. Pavlovské vrchy jsou nejzápadnějším výběţkem karpatského oblouku a s dalšími ostrůvky vápenců na střední a severovýchodní Moravě vytváří dosti nesouvislé vnější bradlové pásmo Karpat. Nejsevernější bod území se nachází na okraji obce Dolní Věstonice, nejzápadnější bod leţí v poli u můstku zpevněné cesty přes Polní potok 4 km jihozápadně od Mikulova, nejvýchodnější bod je břehu řeky Dyje na severovýchodním okraji obce Bulhary a nejjiţnější bod je u zastávky Sedlec u Mikulova. Území leţí v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Nad touto oblastí mají rozšířenou působnost města Břeclav a Mikulov. Leţí v 11 katastrálních území obcí: Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Nové Mlýny, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná a Sedlec u Mikulova. 5.2 Geomorfologie (Mackovčin a kol., 2007). Z geomorfologického hlediska členění zemského povrchu území České republiky (dle Mackovčin a kol., 2007) patří CHKO Pálava do systému Alpinsko himálajský, dále do provincie Západní Karpaty a do celku Mikulovská vrchovina. Západní část území Pavlovských vrchů má vrchovitý ráz, kdeţto východní část, Milovická pahorkatina, má charakter členité pahorkatiny mimo severovýchodní část CHKO Pálava a nejjiţnější cíp v Nesytské kotlině mají rovinný povrch. Nejniţším bodem je hladina řeky Dyje u východního okraje obce Bulhary (152,5 m n. m.) a nejvyšším bodem je Děvín (554,4 m n. m.). Celkový hierarchický přehled jednotek geomorfologického členění ČR vysvětluje Tab. 4. 12
Tab. 4: Přehled geomorfologických jednotek zastoupených v CHKO Pálava (Demek a kol., 2006). Název jednotky Systém Alpsko-himalájský Subsystém Karpaty Panonská pánev Provincie Západní Karpaty Západopanonská pánev Soustava Vnější Západní Karpaty Vídeňská pánev podsoustava Jihomoravské Karpaty Jihomoravská pánev celek Mikulovská vrchovina Dolnomoravský úval podcelek Milovická pahorkatina Pavlovské vrchy Valtická pahorkatina Dyjskomoravská niva Okrsek Nesytská sníţenina Lednická pahorkatina Rozloha území CHKO Pálava činí 8332 ha a je tvořena lesy, půdním fondem, zastavěnými plochami, vodními plochami a ostatní plochou (AOPK ČR, 2010). Konkrétní procentuální zastoupení výše zmíněných ploch v CHKO Pálava znázorňuje Obr. 1. Dominantním prvkem území jsou vápencová bradla s přírodními a polopřírodními skalními, stepními a lesními biotopy, jeţ tvoří pozoruhodné geologické a geomorfologické útvary (Mackovčin a kol., 2007). CHKO Pálava lesy půdní fond zastavěné plochy vodní plochy ostatní plochy 2% 2% 11% 30% 55% Obr. 1: Grafické znázornění využití půdy v CHKO Pálava (AOPK ČR, 2010). 13
Mikulovská vrchovina je nejzápadnější částí systému karpatských pohoří na území ČR a její západní část s tvrdými a ostrými tvary na jurských vápencích výrazně vystupuje nad okolní niţší a plošší reliéf. Na severu je ohraničena obloukem údolí Dyje v oblasti Věstonické brány a na jihu širokou sníţeninou starého opuštěného údolí Dyje. Mikulovská vrchovina byla vymodelována v málo odolných horninách ţdánického flyše a vyznačuje se plochými hřbety a hluboce zaříznutými údolími. Základním rysem reliéfu Pavlovských vrchů je kontrast mezi tvrdými tvary na jurských vápencích a tvary na méně odolných horninách. Tvary na jurských horninách tvoří nejvyšší části území, které vystupují nad okolní reliéf jako izolovaná bradla, oddělené širokými sedly a údolími. Velikost bradel, jejich relativní a absolutní výška se zmenšuje od severu k jihu. Největší nadmořské výšky dosahují Pavlovské vrchy na severu bradlem Děvín (550 m), dále Kotel (477 m), Stolová hora (458 m), Turold (385 m) a Svatá hora (363 m). Strmé svahy bradel byly vypreparovány z flyšového obalu a modelovány mechanickým zvětráváním a jejich úpatí jsou překryta sutí. Některá z bradel mají ploché vrcholové části, které jsou erozními povrchy. Jedná se o plošiny na Stolové hoře (458 m) a na Svaté hoře (363m). Jako nejpravděpodobnější se jeví, ţe stáří plochých vrcholových částí lze řadit ke středomiocennímu období, neboť tyto části jsou buď zbytky mořského, nebo abrazí přemodelovaného povrchu výše zmiňovaného stáří. (Demek, Macka, 1970). Úpatí Milovické pahorkatiny, jejíţ svahy jsou postiţeny četnými sesuvy a místy jsou kryty mocnými sprašemi, má vrcholovou hladinu v úrovni nejniţšího stupně mladotřetihorního zarovnání reliéfu Vnějších Karpat. Součástí Dolnomoravského úvalu je rozsáhlá, spraší pokrytá Valtická pahorkatina se širokou sníţeninou vyplněnou rybníky. Jde o plochou pahorkatinu na flyšových, neogénních a čtvrtohorních usazeninách. Na území CHKO zasahuje tento geomorfologický podcelek velmi okrajově Lednickou pahorkatinu a Nesytskou sníţeninu, ta je protáhlého tvaru (západovýchodním směrem) a je tvořena neogénními usazeninami. Dyjsko-moravská niva na severovýchodním okraji CHKO Pálava představuje akumulační rovinu, která je tvořena čtvrtohorními usazeninami. v NPR Křivé jezero je zachován odříznutý meandr řeky Dyje. (Mackovčin a kol., 2007). 14
5.3 Geologie Geologicky je CHKO Pálava tvořena výhradně usazenými horninami druhohor, třetihor a čtvrtohor. Horniny druhotního a třetihorního stáří náleţí třem regionálně geologickým celkům Západních Karpat: flyšovému pásmu, karpatské předhlubni a vídeňské pánvi. Flyšové pásmo, pro které je charakteristické střídání pískovců a jílovců, zahrnuje jednotky pouzdřanskou a ţdánickou. Odlišují se od sebe rozdílnými horninami a také tektonickou pozicí. Jejich sedimenty se tvořily v odlišných pánvích a teprve pozdějšími tektonickými deformacemi se k sobě přiblíţily. (Stráník a kol., 1999). Nejstaršími horninami ţdánické jednotky je klentnické souvrství, tvořené tmavými slínovci a vápenci s písčitou a jílovitou příměsí. Jsou odkryty v sedle Soutěsky a při jihovýchodní zdi ţidovského hřbitova v Mikulově. Jejich svrchnojurské stáří dokazují zkameněliny, např. ramenonoţci, mlţi, amoniti, dírkonoţci aj. V reliéfu se výrazně uplatňují napodloţní bělavé ernstbrunnské vápence stáří tithonu aţ hauterivu, které mají mocnost aţ 120 m. Usadily se jako osyp na svahu a úpatí karbonátové plošiny, na které rostly v nejvyšší juře korálové útesy. Po přerušení sedimentace ve spodní křídě se uloţily na ernstbrunnských vápencích svrchnokřídové glaukonitické pískovce a vápnité jílovce klementského souvrství. Třetihorního stáří jsou uloţeniny němčického souvrství. Jsou pro ně charakteristické červené a zelenošedé jílovce. Nad nimi se v oligocénu usadilo menilitové souvrství s prokřemenělými tmavými jílovci, rohovci, slínovci a pískovci. Nejmladším souvrstvím ţdánické jednotky je ţdánicko hustopečské souvrství stáří svrchního oligocénu aţ spodního miocénu. Je tvořeno střídáním slabě zpevněných pískovců a vápnitých jílovců i hrubých slepenců. Je výsledkem rychlé sedimentace za horotvorných pohybů na hranici oligocénu a miocénu. Pouzdřanská jednotka vystupuje v úzkém pruhu po severozápadním okraji ţdánické jednotky mezi Dolními Věstonicemi a Pernou. Nejstaršími uloţeninami eocenního aţ oligocenního stáří jsou hnědé pouzdřanské slíny, jílovce a pískovce uherčického souvrství. Karpatská předhlubeň vznikla na klesajícím okraji evropské pevniny v předpolí flyšových příkrovů Karpat. Do CHKO Pálava zasahuje jen nepatrnou vnitřní částí, ve které vystupují na povrch nezvrásněné vápnité jíly a písky spodnomiocenního stáří. Vídeňská pánev je vnitrohorskou depresí, zasahující do Dolnomoravského úvalu z Rakouska. Na území CHKO Pálava jsou sedimenty středního miocénu (baden) a 15
svrchního miocénu (pannon). Nejmladší sedimenty vídeňské pánve se zachovaly jako zbytky při východním okraji Mikulova. Kvartérní pokryv je tvořen říčními písčitými štěrky, svahovými sutěmi a sprašemi. Velké mocnosti spraší a sprašových hlín jsou na jihovýchodních závětrných svazích hřbetu Pavlovských vrchů a v Milovické pahorkatině. Mladší čtvrtohory (holocén) byly obdobím tvorby půd. Na vápencových sutích se tvořily rendziny, na jílovitých horninách těţké tmavé půdy, na spraších černozemě, na písčitých horninách hnědozemě a v záplavových územích nivní půdy. (Stráník a kol., 1999). Zajímavostí pro geology byl fakt, ţe bílé tvrdé vápence druhohorního stáří leţí na mnohem mladších třetihorních horninách. Pavlovské vrchy totiţ náleţí k okrajové čelní části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které při alpsko karpatských horotvorných pochodech v průběhu třetihor byly přesunuty od východu do dnešní polohy Mikulova. Asi před 16 mil. let v miocénu (třetihorách) se do okolí dnešní Pálavy dostalo z jihu teplé moře, ve kterém se na dně ukládaly písčité jíly. Zhruba před 15 mil. lety došlo na východním úpatí Pálavy k výraznému poklesu podél geologických zlomů a ke vzniku tzv. vídeňské pánve, do níţ vniklo tropické moře středního a svrchního badenu. V průběhu dalších 9 mil. let se na dně moře nahromadily aţ 3 km mocné vrstvy mořské, posléze jezerní mladotřetihorní sedimenty. Asi před 13,5 miliony let ztratila vídeňská pánev v důsledku horotvorných pohybů spojení se světovým oceánem a změnila se ve vnitrozemské brakické moře, které se v pannonu zcela vysladilo. (AOPK ČR, 2010). 5.4 Paleontologie V CHKO Pálava se nacházejí světově proslulé paleontologické lokality neogenních měkkýšů (Mušlov a Kienberg). Na východním okraji Dolních Věstonic, v prostoru bývalé cihelny (tzv. Kalendář věků), vystupují spraše dvou nejmladších glaciálů včetně půd posledního a předposledního interglaciálu a několika slabších teplých výkyvů, tzv. interstadiálů. Starší interglaciál chová četné pecky teplomilného břestovce (Celtis sp.). Odkryté souvrství posledního glaciálu nalezeného ve stěně cihelny zahrnuje půdy 3 interstadiálů a posledního interglaciálu na bázi a vystupují v něm 2 horizonty s mladopaleolitickými nálezy. Jedná se o prvořadý opěrný profil mladého pleistocénu mezinárodního významu. Mocné výplně krasových rozsedlin na Turoldu poskytly 16
nálezy nejméně ze dvou interglaciálů středního pleistocénu. V sedimentech z období panonu byly nalezeny kosterní zbytky praslonů rodu Dinotherium, drápatého kopytníka Chalicotherium a prakoně Hipparion. (Mackovčin a kol., 2007). 5.5 Pedologie Ve zkoumané oblasti jsou zastoupeny tyto půdní druhy: I. Půdy písčité, hlinitopísčité aţ písčitohlinité (lehčí půdy), pokrývají jen malou část zájmového území. II. III. Půdy hlinité a jílovitohlinité (středně těţké půdy), jsou nejvíce rozšířeny a pokrývají zde také největší plochy, zejména u Pavlova a Mikulova. Půdy jílovité aţ čisté jíly (těţké půdy), pokrývají místy větší plochy a jsou rozšířeny zejména na severních a severozápadních svazích Pavlovských vrchů. Tab. 5: Přehled půdních typů zastoupených na území CHKO Pálava (AOPK ČR, 2010). Skupina půd Půdní typ Půdní subtyp skupina půd melanických rendzina pararendzina skupina půd molických černozem černice typická slancová skupina půd glejových glej skupina půd hnědých hnědozem luvizem skupina půd nivních fluvizem Půdní poměry Pavlovských vrchů jsou však poměrně sloţité vlivem velké rozmanitosti půdotvorných činitelů (půdotvorná hornina, reliéf terénu, podnebí a lidská činnost). Na některých místech Pavlovských vrchů vystupují na povrch vápencové útesy, na kterých se vzhledem k velkému sklonu terénu nemohl dosud vytvořit půdní kryt. Na úpatí těchto skal se nachází ostrohranné vápencové suti, rovněţ bez půdního krytu. (AOPK ČR, 2010). 17
Většinu území pokrývají černozemě nebo jejich erodovaná forma. Vyvíjejí se na spraších a mocnějších pokryvech karbonátových svahovin. Vyznačují se hlubokým svrchním horizontem s vysokým obsahem humusu, který hraničí přímo s matečnou horninou spraší. Na dnech mělkých sníţenin přecházejí černozemě v černice. Ochuzením a odvápněním dochází k degradaci černozemí. Tyto degradované černozemě často sousedí s illimerickými půdami. Na bulharských pískovcích se sprašovými překryvy, sprašových a svahových hlínách v oblasti Milovické pahorkatiny se vytvořily hnědozemě a jejich postupnou degradací luvisoly (dříve označované jako hnědé lesní půdy illimerizované), jedná se o půdy dobře zásobené ţivinami s vyrovnanými vlhkostními poměry. Dalším velmi rozšířeným půdním typem svahů Pavlovských vrchů jsou rendziny. Jsou to mělké, silně propustné a vysýchavé půdy o mocnosti od několika cm aţ do 0,8 m. Jsou tvořeny půdním horizontem s vysokým obsahem humusu a vápencového skeletu přímo na matečné hornině. Vysoký obsah ţivin mají nivní půdy v aluviu Dyje. Vznikly dlouhodobou sedimentací půdních částeček v období pravidelných předjarních záplav. Vyskytují se v luhu u Křivého jezera. Jsou to většinou hlinité aţ hlinitojílovité fluvizemě a vyznačují se vysokým obsahem gravitační vody v půdním profilu v době bezprostředně po povodni a následným vyschnutím. Vliv podzemní vody se na některých místech projevuje různým stupněm oglejení. Na vápnitých jílech a slínech druhohorních a třetihorních usazenin se vyskytují těţší půdy s hlubokým šedým, šedočerným nebo hnědočerným svrchním horizontem slinovatky nebo pararendziny. (Mackovčin a kol., 2007). 5.6 Hydrologie Hydrologické poměry jiţní Moravy, a tedy i území CHKO Pálava, se pohybují v jednotlivých ročních obdobích ve dvou extrémech. Prvním z nich je nedostatek vody v dlouhých teplých a suchých obdobích a druhým je nadbytek vody v době jarních a letních povodní a přívalových dešťů. Pálava patří spíše k suchým oblastem s nedostatkem povrchových i podpovrchových vod. A právě povodně a přívalové sráţky mají za následek mohutné rozvodnění vodních toků a tím vzniklé povodně ohroţující obyvatele. Výjimku představuje část údolní nivy řeky Dyje, která v severovýchodní části CHKO tvoří její hranici. V tomto úseku je řeka neregulovaná (s výjimkou 18
levobřeţního terénního valu) a spolu s lokalitou Křivé jezero (NPR) tvoří nejvodnatější část území CHKO. Častým jevem je úplné vyschnutí po déle trvajících teplých a suchých obdobích. Tento jev nastává díky nízkým průtokům a malé hustotě vodní sítě. (Miklín, 2009). 5.6.1 Podzemní vody Dle Demka a Macky, (1970) je rozmístění vod v okolí Pavlovských vrchů v jednotlivých geologických útvarech rozlišeno v tyto celky: 1. Podzemní vody druhohorních vápenců Pavlovských vrchů. 2. Podzemní vody paleogénu Středomořských Karpat a Mikulovské vrchoviny. 3. Podzemní vody neogénu Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a Mikulovské vrchoviny. 4. Podzemní vody kvartérních uloţenin. 1. Vápencové těleso Pavlovských vrchů je budováno silně rozpukanými a drcenými vápenci druhotního stáří a díky svým vlastnostem jsou tyto vápence velmi příznivé pro vznik a oběh podzemní vody, avšak zásoby krasových vod jsou zde nepatrné. 2. Hustopečské slíny jsou pro vodu relativně nepropustné. Oběh podzemní vody je omezen častými horizontálními a vertikálními fatálními změnami, proto můţeme území zařadit k chudým oblastem na vodu. 3. Dobře propustné prostředí pro oběh podzemních vod tvoří písky a štěrky. Jíly a vápnité jíly jsou označovány za nepropustné. 4. Z kvartérních sedimentů mají největší význam pro formování nádrţí mělkých podzemních vod sedimenty fluviální. Sedimenty eolického původu, spraše a váté písky svým významem za nimi daleko ustupují. Vytváří se zde hlavně akumulační říční terasy a údolní nivy. Říční terasy jsou vyvinuty do výšky 50 m nad hladinu řek a aktivní bilance podzemní vody je udrţována sráţkami a přítoky podzemních vod ze sousedních výše poloţených míst. Údolní niva je vyvinuta v širokých pruzích podél Dyje. Podzemní vody jsou v celém území CHKO aţ na výjimky velmi málo vydatné. Jejich oběh a výskyt je podmíněn geologickou stavbou a petrografickými vlastnostmi hornin. Z hydrologického hlediska jsou nejdůleţitější neogénní sedimenty, paleogénní 19
horniny a vápencová bradla jurského stáří. Z hlediska akumulace podzemních vod jsou nejvýznamnější štěrkopísčité sedimenty údolních niv řeky Dyje a přilehlých nízkých teras. Tato štěrkopísčitá souvrství dosahují mocnosti zpravidla 4 6 m, jsou trvale zavodněná se souvislou hladinou a nacházejí se zejména v severní části CHKO v údolní nivě řeky Dyje. Ostatní podzemní vody na území CHKO nemají zdaleka takový význam. Pro zásobování některých obcí (Horní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná, Bavory) vodou jsou vyuţívány podzemní vody ve svahových sutích úpatí vápencových ker Pavlovských vrchů. Tyto vody se vyznačují kolísavou vydatností, vysokou tvrdostí a obsahem síranů. (SCHKO Pálava, 2005). 5.6.2 Povrchové vody Z hlediska hydrologického je CHKO Pálava málo vodná oblast s malou hustotou vodní sítě. Vodních ploch je zde málo a jsou malého rozsahu. Území CHKO Pálava leţí na pravém břehu řeky Dyje a je odvodňováno jejími pravostrannými přítoky, Dunajovickým potokem, Klentnickým potokem a Včelínkem. V současné CHKO jsou zastoupena následující povodí s převáţně drobnými toky: 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku - Polní potok (Baštýnský potok), Dunajovický potok, Dyje od Dunajovického potoka po Svratku, Bavorský potok 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí - Dyje, Včelínek, Mikulovský potok (odpad), Mušlovský potok, Rybniční (Steinabrunnský) potok, Klentnický potok Západně od hlavního hřebene Pálavy jsou Pavlovské vrchy odvodňovány Dunajovickým potokem (hlavně pravostrannými přítoky, které pramení v území CHKO). Kvalita vody je zhoršena odpadními vodami z obcí Bavory a Perná a ze zemědělské výroby. Severovýchodní část Pavlovských vrchů je odvodňována Klentnickým potokem, který vytéká z místa bývalého návesního rybníčku v Klentnici a ústí do svodného kanálu dolní nádrţe Vodního díla Nové Mlýny (VDNM). Většinu roku je ve své dolní části bez vody jen okolo koryta jsou doposud zachovány zbytky břehové vegetace. Povodí Včelínku odvodňuje jiţní část CHKO. Tento potok pramení v Rakousku, přitéká na naše území jiţně od rybníka Šibeník. Do Šibeníku ústí Mikulovský potok, napojený na závlahový kanál od Brodu nad Dyjí. Včelínek dále pokračuje mimo území současné CHKO v těsné blízkosti státní hranice aţ k rybníkům 20
Novému a Pod Mlýnem, kterými protéká a po několika kilometrech ústí do rybníka Nesytu na počátku soustavy Lednických rybníků. Nejvýznamnějším přítokem Včelínku je jeho levostranný přítok Mušlovský potok, který odvodňuje střední část CHKO. Z pravé strany v jiţní části Nového rybníka ústí Rybniční (Steinabrunnský) potok, který je taktéţ zdrojem významného organického znečištění rybníka a dalšího toku Včelínku. Přehled větších vodních ploch na území CHKO Pálava zobrazuje Tab 6. (SCHKO Pálava, 2005). Celý vodní reţim řeky Dyje je zásadním způsobem ovlivněn vodním dílem Nové Mlýny. Jedná se o soustavu tří propojených nádrţí vybudovaných v letech 1975 1988. Touto stavbou byla nejvíce narušena krajina v Pavlovských vrších, hlavně porosty luţního lesa a obec Mušov, která skončila pod vodou. Zůstal jen kostel na uměle navršeném ostrově. Nádrţ na jedné straně zajišťuje určitý stanovený minimální průtok v korytě Dyje (8 m3/s), na straně druhé vyloučila moţnost pravidelných jarních záplav. Celková plocha je 32,4 km 2 a objem zadrţované vody je téměř 140 mil. km 2. V současné době bylo přistoupeno k simulaci záplav na území NPR Křivé jezero díky vyuţití nově nainstalovaných nápustných a vododrţných objektů a vybudováním systému přívodních kanálů, zabezpečujících odpovídající vodní reţim zejména v trvalých i periodických tůních. (AOPK ČR, 2010). Tab. 6: Vybrané větší vodní plochy ležící v CHKO Pálava (AOPK ČR, 2010). Název Rozloha v ha Šibeník 28,65 Nový rybník 37,11 Rybník Pod mlýnem (Sedlecký) 3 Mušlovský horní rybník 3,7 Mušlovský dolní rybník 6 5.7 Klima Chráněná krajinná oblast Pálava leţí v nejteplejší a nejsušší oblasti ČR a má téměř středomořský ráz. Celé území spadá do Břeclavského okresu a dle Quittovy klasifikace leţí v teplé klimatické oblasti se dvěma rajony, T2 a T4 (Tolasz, 2007). 21
Rajón T2 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi přechodným obdobím, teplým aţ mírně teplým jarem i podzimem, krátkou a mírně teplou, suchou aţ hodně suchou zimou. Sněhová pokrývka má zde velmi krátké trvání. Tento rajón zahrnuje nivu řeky Dyje. Rajón T4 má velmi dlouhé, značně teplé a suché léto. Přechodné období je zde velmi krátké. Jaro a podzim jsou teplé, zima krátká, mírně teplá, suchá aţ hodně suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Rajón dle vegetační stupňovitosti zahrnuje kolinní stupeň (Quitt, 1984). Nejchladnější měsíc roku je leden a má v oblasti Dyjsko svrateckého úvalu průměrnou teplotu 1,7 C. Absolutní minima však klesají mnohem níţe. Např. v Podivíně klesly roku 1929 lednové teploty aţ na 32 C. Průměrná denní minima se pohybují v lednu kolem 5,8 C a v březnu - 0,6 C, v červnu hodnoty překračují hranici 10 C. Vlastní zima začíná od 15. prosince a trvá do 17. února. Počet lednových dnů je v průměru 30,4 dne. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnými teplotami 19, 5 C. Absolutní maximum teploty bylo zaměřeno v Podivíně roku 1950 a to 37 C. V červnu a srpnu se maxima pohybují nad 36 C. Letní období začíná kolem 16. aţ 20. května a končí kolem 12. aţ 17. září, letních dnů s maximální teplotou 25 C je 64. Nejvíce teplých dnů má červenec (19 dnů). Tropických dnů s letním maximem nad 30 C je za rok 15. Průměrná relativní vlhkost za rok je 76%, největší je v prosinci 86% a nejniţší v červnu 67%. Mlhavých dnů je zde za rok kolem 50 a to hlavně v říjnu a listopadu. Naprosto bez slunečního svitu je tak 106 dnů za rok. Roční sráţkové úhrny v okolí Břeclavi jsou kolem 550 mm, ale vzhledem k nadmořské výšce území jsou tak o 30 mm niţší, neţ by se dalo předpokládat. V letních měsících spadne nejvíce sráţek, kdeţto v zimě se jedná o sráţky sněhové. V průběhu roku zde sněţí tak 26 dní, sníh začíná padat koncem listopadu a taje aţ v březnu. (Quitt, 1984). 22
Tab. 7: Hodnoty charakteristik klimatických oblastí T2 a T4 (Quitt, 1984). Klimatická oblast T2 T4 počet letních dní 50-60 60-70 počet dní s mrazem 100 110 počet dní s průměrnou teplotou 10 C a více 160-170 170 180 počet lednových dní 30-40 průměrná lednová teplota ( C) -2 - -3 průměrná dubnová teplota ( C) 8-9 9 10 průměrná červencová teplota ( C) 18-19 19 20 průměrná říjnová teplota ( C) 7-9 9 10 průměrný počet dní se sráţkami 1mm a více 90-100 80 90 suma sráţek v zimním období (mm) 200 300 suma sráţek ve vegetačním období (mm) 350-400 300 350 počet jasných dní 40-50 50 60 počet zataţených dní 120-140 110 120 počet dní se sněhovou přikrývkou 50 5.8 Lesy a flora Dle biogeografického členění České republiky (Culek a kol., 1996) patří Pálava do Mikulovského a Dyjsko moravského bioregionu a svým rozsahem zasahuje i do Rakouska. Mikulovský bioregion zabírá převáţnou část Pálavy a jeho typickým znakem jsou vápencová bradla Pavlovských vrchů s druhově bohatými společenstvy vyvinutých na skalních podkladech. Naopak region Dyjsko moravský zaujímá menší část v okolí řeky Dyje, jejich mrtvých ramen a širokých říčních niv (typickou ukázkou je oblast Křivého jezera). Území CHKO Pálava spadá do Panonské provincie, která je tvořena sníţeninami mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Největší část území zaujímá Hercynská provinci a ta se od Panonské liší některými typickými rostlinami a zvířenou. Tato provincie se vyznačuje teplým kontinentálním klimatem a níţinným občas aţ pahorkatinám reliéfem. Typický je zde výskyt dubu šípáku (Quercus pubescens), který je povaţován za symbol Pálavy, a habru obecného (Carpinus betulus). Z bylinného patra můţeme jmenovat kosatec nízký (Iris pumila) nebo bleduli letní (Leucojum aestivum). U zvířat také převaţují spíše teplomilné druhy jako je ještěrka zelená (Lacerta viridis) nebo dudek chocholatý (Upupa epops). Velmi pestrá je i škála teplomilného hmyzu jako je kobylka sága (Saga pedo), různé druhy sarančat, kobylek a také mnoţství bezobratlých ţivočichů. 23
(Miklín, 2009). Vegetační kryt převáţné části zájmového území je tvořen lesními porosty. Lesy Pálavy jsou zařazeny do přírodní lesní oblasti 35 Dolnomoravský úval. V České republice je těchto oblastí 41 a liší se od sebe na základě geologických, orografických, klimatických a fytogeografických podmínek. (AOPK ČR, 2010). Největší podíl připadá na panonské teplomilné doubravy, jejichţ stromové patro je převáţně tvořeno dubem zimním, habrem obecným, v menším zastoupení se tam vyskytuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a srdčitá (Tilia cordata) nebo javor babyka (Acer campestre). Jejich nejčastější výskyt je na severních a západních svazích, vyvinutých na flyšových nebo sprašových horninách. V keřovém patru se nachází brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín jarní (Cornus mas) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). V bylinném podrostu je hodně zastoupená dymnivka dutá (Corydalis cava) a její další druhy, sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Tyto lesní porosty se vyvíjejí na flyšových a sprašových podkladech. Na výslunných svazích představují přirozenou vegetaci perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, jejichţ stromové patro je tvořeno dubem pýřitým (Quercus pubescens) a dubem zimním (Quercus petraea), dřínem jarním (Cornus mas), hlohem jednosemenným (Crataegus monogyna), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a na výslunných místech i mahalebkou obecnou (Prunus mahaleb). V bylinném patře převládá válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice nízká (Carex humilis) a další druhy suchých a trávníků a lesních lemů. Ohroţeny jsou přemnoţenou zvěří, která působí jak mechanicky, tak nepřímo změnou edafických podmínek a tak i druhové skladby. Na strmých svazích se suťovým nebo balvanovým podkladem se vyskytují suťové lesy. K jejich stromovému patru patří lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus) a mléč (Acer platanoides) a jilm horský (Ulnus glabra), jehoţ populace byla značně zredukována nemocí, tzv. grafióza jilmů. V Dyjské nivě je výskyt dřevin tvrdého a měkkého luhu. V bylinném patře je výskyt nitrofilních druhů, avšak tato vegetace je poměrná chudá. Dále nesmíme opomenout suché úzkolisté trávníky vyskytujících se na světlých příkrých svazích Milovické pahorkatiny a sekundárně se vyskytují na místech, kde dříve byly teplomilné 24
doubravy. Naopak trávníky suché širokolisté, které jsou výsledkem lidské činnosti a trávníky pěchavcové jsou orientované na skalnatých svazích Pavlovských vrchů. (Mackovčin a kol., 2007). Flóra Pavlovských vrchů a Milovické pahorkatiny je odrazem pestrých přírodních podmínek území. Díky nim je Pálava druhově nejbohatší oblastí v České republice. Významné stopy na zdejších společenstvech zanechala doba ledová a poledová. Vegetace na Pálavě byla značně ovlivněna činností člověka. Původně byla převáţná část Pavlovských kopců pokryta lesy. Mezi lesními porosty měly značné zastoupení především šípákové doubravy, které se zde v současné době vyskytují v mnohem menší míře. Ve středověku došlo ke značnému odlesnění území z důvodu vytváření nových pastvin a těţby dřeva na stavební materiál a palivové dříví. Toto intenzivní vyuţívání lesních porostů vedlo téměř k úplnému odlesnění Pálavy. Aţ ve druhé polovině 19. století se objevují snahy o znovuobnovení lesů. Z lesních společenstev tvoří největší plochu panonské dubohabřiny a panonské teplomilné doubravy na spraši a z nelesních společenstev jsou to hlavně širokolisté suché trávníky a subpanonské stepní trávníky. Grafické znázornění ostatních biotopů je zobrazeno v Obr. 2 a Obr.3. (AOPK ČR, 2010). 25
Lesní společenstva L6.2 L6.1 L4 L3.4 L2.4 L2.3B 1% 3% 38% 47% 8% 3% L6.2 panonské teplomilné doubravy na spraši L6.1 perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L4 suťové lesy L3.4 panonské dubohabřiny L2.4 měkké luhy níţinných řek L2.3B tvrdé luhy níţinných řek Obr. 2: Grafické znázornění biotopů typických pro lesní společenstva na území CHKO Pálava (AOPK ČR, 2010). Nelesní společenstva T7 T3.4D T3.3A T3.2 T3.1 T1.7 M1.2 3% 1% 2% 1% 5% T7 slaniska T3.4 širokolisté suché trávníky T3.3A subpanonské stepní trávníky T3.2 pěchavové trávníky 39% 49% T3.1 skalní vegetace s kostřavou sivou T1.7 kontinentální zaplavované louky M1.2 slanomilné rákosiny a ostřicové porosty Obr. 3: Grafické znázornění biotopů typických pro nelesní společenstva na území CHKO Pálava (AOPK ČR, 2010). * pozn. řazeno dle: Chytrý a kol. (2001). 26
5.9 Fauna Pavlovské vrchy poskytují domov nejen rostlinám, ale druhům ţivočišným a to vše jen díky rozmanitým druhům ekosystémů. Jedním z druhově bohatých ekosystémů jsou luţní lesy. Tůně, vyskytující se po jarních záplavách a tání sněhů, jsou domovem pro některé druhy primitivních korýšů mezi ně patří listonoh jarní (Lepidurus apus) a ţábronoţka sněţní (Eubranchipus grubii). Komáři a jepice jsou také vázání na vodní prostředí, ale v dospělosti se vzdalují do suchozemských oblastí Mezi obojţivelníky je zde zastoupen převáţně skokan krátkonohý (Rana lessonae) a skřehotavý (Rana ridibunda), čolek podunajský (Triturus dobrogicus) a mnohé další. Ohryzané stromy a vystavěné hráze u řeky Dyje jsou důkazem přítomnosti bobra evropského (Castor fiber). Ten byl nejprve uměle vysazen u Vídně, ale rozšířil se aţ na jiţní Moravu, kde páchá velkou škodu na lesních porostech v blízkosti vodních toků. Z ptactva nelze opomenout hnízdění dravců orla mořského (Haliaeetus albicilla), luňáka hnědého (Milvus migrans) a červeného (Milvus milvus), dále pak pěnici vlašskou (Sylvia nisoria) a lejska bělokrký (Ficedula albicollis). Mohutné duby poskytují domov řadě bezobratlých ţivočichů, mezi nimiţ je významný tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Také je třeba zmínit významný luční druh střevlíka Carabus clathratus, který je vázán výhradně na ekotonální stanoviště luţních mokřadů a mravence Liometopum microcephalum, který si staví hnízda v kmenech mohutných dubů letních. Původem jde o jihoevropský druh, který ale na jiţní Moravě dosahuje zřejmě nejvyšších početních stavů v rámci celého svého areálu. (AOPK ČR, 2010). Dalším významným druhem ekosystému jsou stepi a krasové stepi. Jsou charakteristické pro teplomilné druhy fauny. Jedná se o krasce a střevlíky, vzácnou kobylku ságu (Saga pedo) a kudlanku náboţnou (Mantis religiosa). Z motýlů jde vzácný jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), otakárek fenyklový (Papilio machaon)a ovocný (Iphiclides podalirius) a také náš největší motýl martináč hrušňový(saturnia pyri).i arachnofauna Pálavy má významné zastoupení a to díky stepníku rudému (Eresus kollari) a největšímu českému pavoukovi slíďáku tatarském (Lycosa singoriensis). Na slunci se často vyhřívá ještěrka zelená (Lacerta viridis) a hojně zde poletuje skalník zpěvný (Monticola saxatilis), dudek chocholatý (Upupa epops) i bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). Skály a lomy jsou domovem pro mnohé 27
druhy dravých ptáků, například poštolku obecnou (Falco tinnunculus), sokola stěhovavého (Falco peregrinus), výra velkého (Bubo bubo), zatímco dutiny a jeskyně obývají kolonie netopýrů (např. pestrý, řasnatý, brvitý) i vápenec malý (Rhinolophus hipposideros). (Miklín, 2009). Lesní porosty tvoří největší část CHKO Pálava a poskytují útočiště hlavně šplhavcům, dravcům i menším ptákům. Ze savců jsou zde běţné druhy středoevropského lesa, jako je liška obecná (Vulpes vulpes), prase divoké (Sus scrofa), kuna lesní (Martes martes) a oborní zvěř srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus) a daněk skvrnitý (Dama dama). V okolí Děvína byly v minulosti zaloţeny obory pro spárkatou zvěř. Uměle vysazeny zde byly kozy bezoárové (Capra aegagrus), mufloni (Ovis musimon) a daňci (Dama dama). Jako důkaz ideálních ţivotních podmínek bylo přemnoţení a tím následné devastování ekosystému. Proto byl jejich počet v území redukován, kozy bezoárové byly převedeny do jiné obory a dnes se na území NPR Děvín Kotel Soutěska nachází jen několik desítek muflonů. (Dedek a kol. 2008). Území Pálavy bylo zařazeno také do soustavy Natura 2000, která zahrnuje území s výraznými přírodními hodnotami přesahujícími hranice České republiky. Na území CHKO Pálava jsou tři ptačí oblasti: NPR Lednické rybníky, NPR Cahnov Soutok a NPR Ranšpurk a osm evropsky významných lokalit: Děvín, Milovický les, Slanisko u Nesytu, Turold, Klentnice kostel sv. Jiří, niva řeky Dyje a Stolová hora. Seznam některých ţivočichů zařazených do soustavy Natura 2000 s jejich oblastmi výskytu podává Tab. 8 a významné druhy ptáků jsou vypsány v Tab. 9. (SCHKO Pálava, 2005). 28
Tab. 8: Druhy ptáků, pro které byla schválena Ptačí oblast Pálava soustavy Natura 2000 (SCHKO Pálava, 2005). Ptačí druh Počet párů (1998-2001, Hora 2002) čáp bílý (Ciconia ciconia) 10 12 orel mořský (Haliaeetus albicilla) 10 20 (zimující jedinci) včelojed lesní (Pernis apivorus) 7 9 strakapoud jiţní (Dendrocopos syriacus) 50 60 strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 70 150 pěnice vlašská (Sylvia nisoria) 380 600 lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) 1000 2000 ťuhýk obecný (Lanius collurio) 1000-1300 Tab. 9:Druhy živočichů, pro které byly lokality zařazeny do národního seznamu soustavy Natura 2000, splňující kritéria dle Směrnice Rady 92/43/EHS o ochran u přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území CHKO Pálava (SCHKO Pálava, 2005). Název ţivočichů výskyt bobr evropský (Castor fiber) Niva Dyje Nt bourovec trnkový (Eriogaster catax) Milovický les DD hnědásek osikový (Euphydryas maturna) kuňka ohnivá (Bombina bombina) Milovický les Niva Dyje lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) Niva Dyje VU netopýr černý (Barbastella barbastellus) Milovický les, Děvín VU netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) Milovický les, Děvín Stupeň ohroţení netopýr velký (Myotis myotis) Klentnice - kostel sv. Jiří LR/nt ohniváček černočárný (Lycaena dispar) Niva Dyje LR/nt páchník hnědý (Osmoderma eremita) Niva Dyje VU piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) Niva Dyje LR/nt přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Milovický les, Děvín, Svatý kopeček, Niva Dyje, Stolová hora roháč obecný (Lucanus cervus) Milovický les, Děvín, Svatý kopeček, Niva Dyje, Stolová hora střevlík (Carabus hungaricus) svinutec tenký (Anisus vorticulus) Děvín Niva Dyje tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) Niva Dyje VU velevrub tupý (Unio crassus) Niva Dyje LR/nt vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) Turold VU vrkoč útlý (Vertigo angustior) Slanisko u Nesytu LR/cd 29
6 METODIKA 6.1 Princip k hodnocení stavu a péče v MZCHÚ K hodnocení stavu a péče o území byla pouţita:,,metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Text v kapitolách 6.1 aţ 6.4.3 pochází z výše zmíněné metodiky. Pro hodnocení je nutný rychlý terénní průzkum v daném území, na jehoţ základě jsou získány aktuální informace a stavu území a výsledcích péče. Nejprve je vhodné získat plány péče příslušných území a další podrobné informace, jako jsou třeba inventarizační průzkumy, předpisy o vyhlášení, mapové přílohy a další dokumenty. Dále následují vlastní terénní průzkumy, které byly provedeny v letních měsících roku 2010 a leden, únor, březen a duben roku 2011. Na počátku terénního průzkumu je zjištěna přesná poloha hranic chráněného území v terénu, aby se mohlo dále hodnotit na základě zvolených kritérií. Po zhodnocení jsou uděleny stupně a je připsáno stručné odůvodnění. Jako důkaz poslouţí pořízené fotografie. Stav území je hodnocen z pohledu 8 kritérií, které popisuje Tab. 10 Dalších osm kritérií uvedených v Tab. 11 je pouţito pro hodnocení péče o chráněné území. Při hodnocení území jsou posuzována pokud moţno všechna kritéria stavu i péče. Vypustit určité kritérium lze jen tehdy, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace nebo smysluplné jej hodnotit. Rozhodně však nelze vypustit kritéria,,zachovalost a,,dosahování cílů ochrany. Při hodnocení kritérií je základem srovnání aktuálního skutečného stavu (nebo péče) se stavem (či péčí) optimálním. Optimální stav (péče) je stav území, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle ochrany a chráněného území tak nejlépe plní svůj účel. Optimální stav (péče) se u různých chráněných území samozřejmě liší stejně jako jejich předměty a cíle ochrany. Při hodnocení současného stavu území není posuzována významnost (hodnota) území, ale stav daného území. Jednotlivá kritéria hodnotíme dle numerického stupňování čísly od 0 5 (viz Tab. 12). Stupeň 0 značí nejniţší ohodnocení a naopak stupeň 5 značí hodnocení vynikající, tedy nejvyšší. Toto hodnocení však 3jeho současný stav odpovídá představě o optimálním stavu. 30
Tab. 10: Kritéria hodnocení současného stavu území. Kritéria hodnocení současného stavu území Název kritéria Stručná charakteristika hodnocení kritéria Zachovalost Posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany Struktura Hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz Významné druhy Hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů Reprodukce Hodnocení schopnosti reprodukce populací Narušení obnovy Posouzení závaţnosti a rozsahu narušení obnovy Invazní a expanzivní S důrazem na výskyt invazivních neofytů a neozoí druhy Skládky a odpad S ohledem na jejich rozsah a dopad na současná stav území Jiné negativní vlivy Hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území Tab. 11: Kritéria hodnocení péče o území. Kritéria hodnocení současného stavu území Název kritéria Stručná charakteristika hodnocení kritéria Dokumentace Posouzení kvality existující dokumentace o území Značení hranic Hodnocení kvality značení hranic území Cesty Posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) Ochranné pásmo Hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících Omezování vnějších Posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů negativních vlivů z okolí Péče o obnovu Hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umoţňují či podporují Zásahy Hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území Dosahování cílů ochrany Celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany Tab. 12: Stupnice hodnocení kritérií. Číslo stupně Označení stupně 0 Extrémně nízký 1 Velmi špatný 2 Špatný 3 Průměrný 4 Dobrý 5 Vynikající 31
Aby byla odlišena důleţitost jednotlivých kritérií, je ke kaţdému z kritérií přidělen násobný koeficient (multiplikátor), který je pevně stanoven a nedá se měnit. Tyto koeficienty jsou uvedeny v metodice (Svátek, Buček, 2005). Pro získání určitého počtu bodů se vynásobí stupeň přiděleným násobným koeficientem. Veškeré získané body ze všech hodnocených kritérií stavu a péče jsou zvlášť sečteny a výsledné číslo je zaokrouhleno na celá čísla. Toto číslo udává procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálního moţného počtu bodů, který pro hodnocená kritéria stavu lze získat. Tímto způsobem je zjištěno procentuální výsledné ohodnocení současného stavu MZCHÚ Stejným způsobem se postupuje při zjištění výsledného hodnocení péče o MZCHÚ. Přesně popsaný postup hodnocení a stupnice výsledného hodnocení jsou znázorněny v Tabulkách 13-16. Tab. 13: Postup hodnocení současného stavu MZCHÚ. Číslo kritéria Název kritéria hodnocení současného stavu území Stupeň Počet bodů I Si ki Si x Ki 1 zachovalost 0-5 X 1 = 2 Struktura 0 5 X 1 = 3 Významné druhy 0 5 X 1,5 = 4 Reprodukce 0 5 X 1,5 = 5 Narušení obnovy 0 5 X 1,5 = 6 Invazní a expanzivní druhy 0 5 X 2 = 7 Skládky a odpad 0 5 X 2,5 = 8 Jiné negativní vlivy 0-5 x 3 = Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ (v případě hodnocení všech 8 kritérií) Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ (v případě vynechání (nehodnocení) některého z kritérií) n = počet kritérií H stav = H stav = H stav výsledné hodnocení současného stavu i číslo kritéria Si.stupeň udělený i tému kritéria ki.. násobný koeficient i tého kritéria n.. počet hodnocených kritérií 32
Tab. 14: Stupnice výsledného hodnocení stavu MZCHÚ. H stav Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ 0-30 Velmi špatný (VŠ) 31-50 Špatný (Š) 51 70 Průměrný (P) 71 90 Dobrý (D) 91-100 Vynikající (VY) Tab. 15: Postup hodnocení péče o MZCHÚ. Číslo kritéria Název kritéria hodnocení péče území Stupeň Si ki Počet bodů Si x Ki 1 Dokumentace 0-5 X 1 = 2 Značení hranic 0 5 X 1 = 3 Cesty 0 5 X 1,5 = 4 Ochranné pásmo 0 5 X 1,5 = 5 Omezování vnějších 0 5 X 1,5 = negativních vlivů 6 Péče o obnovu 0 5 X 2 = 7 Zásahy 0 5 X 2,5 = 8 Dosahování cílů ochrany 0-5 x 3 = Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ (v případě hodnocení všech 8 kritérií). Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ (v případě vynechání (nehodnocení) některého z kritérií). n = počet kritérií H péče = H péče = H péče výsledné hodnocení péče i číslo kritéria Si.stupeň udělený i tému kritéria ki.. násobný koeficient i tého kritéria n.. počet hodnocených kritérií Tabulka 16: Stupnice výsledného hodnocení péče o MZCHÚ H péče Výsledné hodnocení péče ZCHÚ 0-30 Velmi špatná (VŠ) 31-50 Nedostatečná (N) 51 70 Průměrná (P) 71 90 Dobrá (D) 91-100 Vynikající (VY) 33
Významné druhy Sturktura Zachovalost 6.2 Kritéria hodnocení stavu území Přehled jednotlivých kritérií hodnocení stavu území spolu se stručnou charakteristikou stupňů znázorňuje Tab. 17. Tab. 17: Přehled kritérií hodnocení stavu území a jejich stupňů. Stupeň Stručná charakteristika hodnocení kritéria 0 Degradované Předmět ochrany není zachován území 1 Velmi špatná Stav území je nevyhovující na více neţ 70 % plochy 2 Špatná Stav území je nevyhovující na 51-70 % plochy 3 Sníţená Stav území je nevyhovující na 31-50 % plochy 4 Dobrá Stav území je nevyhovující na méně neţ 30 % plochy 5 Velmi dobrá Stav území je z hlediska předmětu ochrany plně vyhovující 0 Zcela nevyhovující Struktura zcela nevyhovuje předmětu ochrany 1 Velmi špatná struktura je nevyhovující na více neţ 70 % plochy 2 Špatná struktura je nevyhovující na v 51-70 % plochy 3 Uspokojivá struktura je nevyhovující na 31-50 % plochy 4 Dobrá struktura je nevyhovující na méně neţ 30 % plochy 5 Velmi dobrá Současné struktura je optimální 0 Extrémně špatný Vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany 1 Velmi špatný Populace druhu, které je hlavním předmětem ochrany, je na pokraji vyhynutí 2 Špatný Úbytek počtu a velikosti populací významných druhů 3 Uspokojivý Setrvalý stav populací většiny významných druhů, úbytek či sníţení vitality některých druhů 4 Dobrý Příznivý stav populací všech významných druhů 5 Velmi dobrý Zlepšování stavu populací významných druhů 34
Jiné negativní vlivy Skládky a odpad Invazní a expanzivní druhy Narušení obnovy Reprodukce 0 Bez obnovy Reprodukce neprobíhá 1 Velmi omezená Reprodukce významných druhů je nedostatečná, příznivé podmínky jsou na méně neţ 10 % plochy území 2 Omezená Reprodukce většiny druhů je nedostatečná, příznivé podmínky jsou na 10-30 % plochy území 3 Uspokojivá Reprodukce některých druhů je nedostatečná, příznivé podmínky jsou na 30-50 % plochy území 4 Dobrá Reprodukce většiny druhů je dostatečná, příznivé podmínky jsou na většině plochy území 5 Velmi dobrá Reprodukce všech druhů zajišťuje trvalou existenci populací 0 úplné Veškerá obnova (reprodukce) je výrazně poškozena nebo zničena 1 Velmi Poškozeno je více neţ 70 % obnovy významné 2 Omezená Poškozeno je 51-70 % obnovy 3 Uspokojivá Poškozeno je 31-50 % obnovy 4 Dobrá Poškozeno je méně neţ 30 % obnovy 5 Velmi dobrá K narušení obnovy nedochází 0 Dominantní Na většině plochy území dominantní výskyt invazních (nebo expanzivních) druhů, naprosto převaţujících nad druhy přirozených společenstev 1 Velmi významný Na většině plochy území souvislý výskyt invazních (nebo expanzivních) druhů, místy převaţujících nad druhy přirozených společenstev 2 Významný Na většině plochy území roztroušený výskyt invazních (nebo expanzivních) druhů, nepřevaţujících nad druhy přirozených společenstev, nebo výskyt invazivních (nebo expanzivních) druhů jen v určitých částech území a zde převaţujících nad druhy přirozených společenstev 3 Malý V určitých částech území výskyt invazních druhů, nepřevaţujících nad druhy přirozených společenstev 4 Velmi malý Jednotlivý výskyt invazních (nebo expanzivních) druhů v území 5 ţádný V území se nevyskytují invazní ani expanzivní druhy 0 Kritický Výrazné znečištění většiny plochy území, znamenající váţné ohroţení jeho existence 1 Velmi významný Výrazné znečištění většiny plochy území, neznamenající však váţné ohroţení jeho existence 2 Významný Výrazné znečištění části území 3 Střední Střední znečištění území 4 malý Mírné znečištění území (jen výjimečný výskyt jednotlivých odpadků) 5 bezvýznamný Území není znečištěno ani jednotlivými odpadky 0 Kritické Výrazný negativní vliv nebo vlivy, zasahující většinu plochy území a znamenající ohroţení existence předmětu ochrany v chráněném území 1 Velmi významné Výrazný negativní vliv, zasahující většinu plochy území, neznamenající však ohroţení existence předmětu ochrany 2 Významné Výrazné negativní vliv, zasahující část území 3 Střední Středně významné důsledky negativních vlivů 4 malé Negativní vlivy s mírnými důsledky 5 bezvýznamné V území se neprojevují důsledky jiných negativních vlivů 35
Cesty Značení hranic Dokumert ce 6.3 Kritéria hodnocení péče o území Přehled kritérií pro hodnocení péče o chránění území a stručnou charakteristiku jednotlivých stupňů hodnocení podává Tab. 18. Ke kritériu dokumentace je nutné zhodnotit stav dokumentace na základě Tab. 19.zhodnotit stav dokumentace na základě Tab. 19. Tab. 18: Přehled kritérií hodnocení péče o území a jejich stupňů. Stupeň Stručná charakteristika hodnocení kritéria 0 Zcela chybějící Součet v Tab. 19 se rovná nule 1 Velmi špatný Součet v Tab. 19 se rovná 0,5 1 2 Špatný Součet v Tab. 19 se rovná 1,5 2 3 Průměrný Součet v Tab. 19 se rovná 2,5 3 4 Dobrý Součet v Tab. 19 se rovná 3,5 4 5 Vynikající Součet v Tab. 19 se rovná 4,5-5 0 Zcela Chybí jakékoliv označení hranic území chybějící 1 Velmi špatné Většina hraničního značení území chybí nebo je výrazně chybná 2 Špatné Část hraničního značení území chybí nebo je výrazně chybná 3 Průměrné Část hraničního značení území je nepřesná nebo nepřehledná 4 Dobré Hranice území jsou přehledně a zřetelně označeny pruhovým značením a tabulemi se státním znakem v souladu s vyhláškami, vyskytují se pouze drobné nedostatky nebo nepřesnosti v hraničním značení nebo chybí potřebné informační tabule o chráněném území 5 Vynikající Hranice území jsou přehledně a zřetelně označeny pruhovým značením a tabulemi se státním znakem v souladu s vyhláškami, navíc nechybí informační tabule o chráněném území 0 Extrémně špatná Výrazný negativní vliv sítě cest na většinu plochy území, znamenající váţné ohroţení 1 Velmi špatná Výrazný negativní vliv sítě cesty na většinu plochy území 2 Špatná Výrazný negativní vliv sítě cest na část území 3 Průměrná Středně významný negativní vliv sítě cest na území 4 Dobrá Mírný negativní vliv sítě cest na území 5 Vynikající Síť cest nemá negativní vliv na stav území 36
Dosahování cílů ochrany Zásahy Péče o obnovu Omezování negativních vlivů Ochranné pásmo 0 1 Extrémně špatná Velmi špatná 2 Špatná 3 Průměrná 4 Dobrá 5 Vynikající V ochranném pásmu dochází k negativním činnostem a vlivům, ohroţujícím existenci celého území Ve většině ochranného pásma dochází k výrazně negativním vlivům na předmět ochrany území V části ochranného pásma dochází k výrazně negativním vlivům na předmět ochrany území V ochranném pásmu dochází ke středně významným negativním vlivům na chráněném území Ochranné pásmo chrání většinu území před rušivými vlivy z okolí, zjištěny byly jen jednotlivé případy mírných negativních vlivů Ochranné pásmo chrání území před rušivými vlivy z okolí, nebyly v něm zjištěny ţádné negativní činnosti či jevy 0 1 Extrémně špatné Velmi špatné Nedochází k omezování negativních vlivů z okolí, ohroţujících existenci předmětu ochrany Nedostatečné omezování výrazných negativních vlivů z okolí, působících na většinu plochy území Nedostatečné omezování výrazných negativních vlivů z okolí, působících na část území 2 Špatné 3 Průměrné Z okolí působí na území středně významné negativní vlivy 4 Dobré Z okolí působí na území mírné negativní vlivy 5 Vynikající Z okolí nepůsobí na území ţádné negativní vlivy 0 1 Extremně špatná Velmi špatná Ţádná opatření péče o obnovu nebyla realizována, dochází k úplnému narušení obnovy (stupeň hodnocení kritéria narušení obnovy 4.5 = 0) Ţádná opatření nebyla realizovaná, dochází k velmi významnému narušení obnovy (kritérium narušení obnovy 4.5 = 1) Ţádná opatření nebyla realizovaná, dochází k velkému narušení obnovy (kritérium narušení obnovy 4.5 = 2) 2 Špatná 3 Průměrná Potřebná opatření jsou nedostatečně realizovaná 4 Dobrá Potřebná opatření jsou částečně realizována 5 vynikající Potřebná opatření jsou plně realizována nebo je narušení obnovy bezvýznamné (kritérium narušení obnovy 4.5 = 5) 0 Extremně špatné Nevhodné zásahy a opatření způsoby likvidace předmětu ochrany 1 Velmi špatné Nevhodnými zásahy a opatřeními došlo k výraznému poškození větší části území 2 Špatné Nevhodnými zásahy a opatřeními došlo k výraznému poškození menší části území 3 Průměrné Nedošlo k realizaci nutně potřebných zásahů a opatření 4 Dobré Realizace většiny potřebných zásahů a opatření 5 vynikající Všechny potřebné zásahy a opatření realizovány, nevhodné nezjištěny 0 Extrémně špatné Vlivem špatné péče došlo k likvidaci předmětu ochrany 1 Velmi špatné Vlivem špatné péče dochází k výrazným prohřeškům proti dosaţení cílů ochrany 2 Špatné Existují výrazné nedostatky v dosahování cílů ochrany 3 průměrné Existují středně významné nedostatky v dosahování cílů ochrany 4 Dobré Existují pouze drobné nedostatky v dosahování cílů ochrany 5 vynikající Péče směřuje k dosahování cílů ochrany 37
Tab. 19: Podrobný rozpis hodnocení stavu dokumentace. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: 0,5 - Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: 0,5 - Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: 0,5 - Plán péče je platný: 0,5 - Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 0,5 - Předmět ochrany a cíl péče 0,5 - Rozbor stavu ZCHÚ 0,5 - Plán zásahů a opatření 0,5 - Předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů 0,5 - Mapové a jiné přílohy 0,5 - Součet: 6.4 Výstup hodnocení Výstup hodnocení musí obsahovat 4 části: Základní údaje o území, hodnocení současného stavu území, hodnocení péče o území a výsledné hodnocení, jeţ zahrnuje tabulky, grafy, slovní zhodnocení). Pro lepší zpracování výstupů hodnocení je v prostředí Microsoft Excel počítačový program (Svátek & Svátek, 2005). 6.4.1 Základní údaje o území Musí obsahovat název, kód a kategorii ZCHÚ, dále zřizovací předpis, coţ je právní dokument, kterým je území vyhlášeno v jeho současné podobě a je v současné době platný. Dále mezi základní údaje o území patří polohopisné údaje: kraj, okres a katastrální území. Nelze opomenout výměru ZCHÚ a správce. Dále doplníme o dokumentaci, která byla při hodnocení pouţita, převáţně se tím stávají platné plány péče, inventarizační průzkumy a jiné. V neposlední řadě uvedeme předmět a cíl ochrany. 6.4.2 Hodnocení současného stavu a péče o území Pro usnadnění hodnocení jsou k dispozici dvě tabulky, jedna z nich se týká hodnocení stavu území a druhá hodnocení péče o území. Kaţdá obsahuje osm konkrétních kritérií. Do tabulek je připsán stupeň hodnocení spolu se stručným zdůvodněním jeho zvolení a popisem momentální situace v chráněném území z pohledu zvoleného kritéria. V některých případech je moţné kritérium nehodnotit. 38
6.4.3 Výsledné hodnocení Nejdůleţitější částí výsledného hodnocení jsou grafy, tabulky a slovní hodnocení. V tabulkách jsou zobrazeny jednotlivá kritéria se zvoleným stupněm hodnocení, ke kterému je přidělen předem daný koeficient a tím se získá výsledný počet bodů a na základě těchto bodů je uděleno označení stupně. Díky programu Microsoft Excel (Svátek & Svátek, 2005) jsou vypracovány závěrečné grafy s hodnocením jednotlivých kritérií současného stavu a péče o území. Závěrem je přidáno slovní ohodnocení výsledků, kde jsou vystihnuty nejdůleţitější problémy či pozitiva chráněného území. pozn. České i latinské názvy rostlinných druhů byly vypsány dle: Kubát a kol., 2005. 39
7 VÝSLEDKY HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O MZCHÚ Název ZCHÚ: Děvín - Kotel - Soutěska Kód ZCHÚ: 2475 Kategorie ZCHÚ: Národní přírodní rezervace Zřizovací předpis: Okresní správní komise v Mikulově, č. 8963/1 - VII, dne 10. 5. 1946 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Mikulov Katastrální území: Pavlov u Dolních Věstonic, Klentnice, Horní Věstonice, Perná Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 380,04 ha (Dedek a kol., 2008). Výměra ochranného pásma: není vyhlášeno (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: 2010-2018 (Dedek a kol., 2008). Jiná dokumentace: Inventarizační průzkum bryoflóry Děvín - Kotel Soutěska (Novotný, Kubešová, 2005). Předmět ochrany: Předmět ochrany nebyl při vyhlášení obvyklým způsobem definován (Dedek a kol., 2008). Cíl ochrany: Cílem péče je existence charakteristických skalních, stepních a lesních biotopů a jejich vzájemný vyváţený poměr, obnova narušených částí a likvidace ruderálních a invazních druhů rostlin, ochrana zvláště chráněných a významných rostlinných a ţivočišných druhů, hospodaření v některých lesních porostech v podobě lesa nízkého a středního, vyloučení nevhodných lidských zásahů do přírodního prostředí, turistické vyuţívání území nekonfliktní s ochranou přírody (Dedek a kol. 2008). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 40
stupeň Tab. 20: Hodnocení současného stavu NPR Děvín - Kotel Soutěska. Hodnocení současného stavu území zachovalost 4 struktura 4 významné druhy 4 reprodukce 4 Kategorie území: Název území: Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska Datum hodnocení: 20. 5. 2010, 3. 4. 2011 Předmět ochrany zde není definován obvyklým způsobem. Za hlavní předmět povaţujeme společenstva rostlin a ţivočichů. V minulosti les zaujímal mnohem větší plochu (viz. kritérium zásahy). Nejvíce jsou zde zastoupeny suťové lesy vyrůstající na strmých svazích v suťovém materiálu či balvanech. Jsou tvořeny převáţně javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a jilmem horským (Ulnus glabra), ale početnost jilmů značně klesla díky onemocnění, tzv. jilmová grafioza, takţe je zde dochováno jen pár kusů (Dedek a kol., 2008). Na ně navazují panonské dubohabřiny, kde byla spatřena velká degradace dubů a habrů. Vlivem silného větru a špatného zdravotního stavu se přestárlé porosty nepravých kmenovin vyvrací a rozpadají. V minulosti byly hlavně lesní porosty poškozeny muflony, kozami bezoárovými a daňky (Dedek a kol., 2008), jejich stav je dnes v území redukován. Jinak území zůstalo zachovalé pro rostlinné i ţivočišné druhy. Struktura území je tvořena více neţ z poloviny lesními porosty. Suťové lesy utrpěly ztrátou jilmů, dnes jen minimální výskyt jilmový porostů, převaţují lípy velkolisté. Struktura je narušena v jihozápadní části rezervace šířením nepůvodních druhů stromů (viz. kritérium invazní a expanzivní druhy). Převáţnou většinu plochy lesy dnes tvoří hlavně výmladkový les, v severní a západní části rezervace byly spatřeny pařeziny, jedná se o hospodaření v podobě lesa nízkého. Převaţuje zde obohacená buková doubrava, méně pak obohacená dubová bučina. Pokročilé stáří stromů bylo na první pohled patrné (dle Demek a kol., 2008 - se jedná o 70. aţ 90.ti leté porosty, které zde mají víc neţ 60% zastoupení). Struktura skalních a stepních části území je vyhovující. Kritérium bylo hodnoceno na základě výčtu významných druhů v plánu péče (Dedek a kol., 2008), který se zdá být aktuální díky vlastnímu prozkoumání území. Na základě vlastního terénního šetření v dubnu 2011 a květnu 2010 bylo objeveny tyto druhy: písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), kosatec nízký (Iris pumila), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), hlaváček jarní (Adonis vernalis), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), ješterka zelená (Lacerta viridis). Jelikoţ bylo území navštíveno jen dvakrát, nelze určit výskyt ostatních druhů i v dalších měsících. Přesto jsem však dospěla na podkladě existujícíh dokumentů (Dedek a kol., 2008) k závěru, ţe je zde příznivý stav populací většiny významných druhů. Na základě vlastního šetření lze usoudit, ţe reprodukce výše zmíněných vzácných druhů je příznivá, avšak nelze 41
narušení obnovy 3 invazní a expanzivní druhy 3 skládky a odpad 4 jiné negativní vlivy 3 posoudit reprodukci ostatních druhů, které nebyly spatřeny během obchůzky. Jen druhy vyskytující se na skalních stepích a vápencových skalách trpí sešlapem turistů chodících mimo vyznačená území. Rozšiřování trnovníku akátu je patrné v jiţní části pod Soutěskou, rozšiřuje se samovolně. Bylo spatřeno jen minimální zmlazování jírovce maďalu. V severní a západní části území bylo zaznamenáno značné mnoţství pařezin, jedná se o tvar lesa nízkého. Nejčastěji se jedná se o buky, duby a habry. Na první pohled tyto stromy vypadají, jako by bylo zarostlé keři, avšak jedná se o reakci kmene na poranění tím, ţe začne tvořit velké mnoţství pařezinových výmladků. Území je dosti rozsáhlé, nemohu tedy s jistotou tvrdit, ţe zmlazování dřevin v lesních porostech probíhá v celé rezervaci, ale na základě mého vlastního zjištění si troufám tvrdit, ţe příznivé podmínky k reprodukci jsou na většině území. Přirozená obnova dřevin byla narušena vysokými stavy zvěře, které jsou dnes uţ regulovány a nachází se zde jen pár desítek jedinců muflonů (Dedek a kol., 2008). Dále dochází k přirozené degradaci habrových a dubových porostů v panonských dubohabřinách díky stáří. V západní části je narušena obnova úzkolistých trávníků několika jedinci jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Také můţe být narušena obnova skalní vegetace kvůli neukázněným turistům a jejich vstupu mimo značené trasy. Dle mého hodnocení soudím, ţe je narušeno přes 30% obnovy. Hlavním problémem jsou invazní druhy: trnovník akát (Robinia pseudacacia), pajasan ţláznatý (Ailanthus altissima), jeţ se náletem rychle rozšířily do rezervace, a jírovec maďal, který zde byl vysázen jako plodonosná dřevina pro oborní zvěř. Zvěř ale způsobovala erozi půdy a eutrofizaci cenných částí území, proto byla obora zrušena a zvířata převezena do jiných obor, stabilně se však na Děvíně vyskytuje několik muflonů (Dedek a kol., 2008). Největší výskyt jírovce je v západní a jiţní části Děvína, kde tvoří aleje. Územím prochází velké mnoţství turistů, kteří nechávají odpadky hlavně podél naučné stezky, u pramene v jiţní části rezervace nebo se pár pet láhví nachází na přechodu vinic s lesními porosty rezervace. Od vinařů se nachází velké mnoţství pet láhví jen v ochranném pásmu. Důsledky znečištění jsou však mírné. Negativním vlivem je působení houby Ophiostoma ulmi, která způsobuje grafiózu jilmu a tedy i jejich obrovský úbytek v posledních letech (Dedek a kol., 2008). Dalším negativem je vstup turistů mimo značené cesty a také horolezectví po zakázaných skalních stěnách. Jeţdění na kole je v rezervaci také zakázáno, avšak byli spatřeni jedinci, kteří zákaz ignorovali. 42
Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela Obr. 4: Jedinec vzácného jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) odchyceného na jihovýchodní straně rezervace. Obr. 5: Výskyt šalvěje luční (Salvia pratensis) kvetoucí od května až do července na jižních svazích. Obr. 6: Fialový koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) kvetoucí začátkem dubna. Obr. 7: Kosatec nízký rostoucí na skalních teplých stepích svahů Děvína. Obr. 8: Jírovec maďal, který vytváří aleje na loukách pod Soutěskou. Obr. 9: Občasný výskyt odpadků podél naučné stezky. 43
stupeň Tab. 21: Hodnocení současného stavu NPR Děvín Kotel Soutěska. Hodnocení péče o území Kategorie území: Název území: Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska Datum hodnocení: 20. 5. 2010, 3. 4. 2011 dokumentace 5 značení hranic 4 cesty 4 ochranné pásmo 4 omezování vnějších negativních vlivů 3 péče o obnovu 4 zásahy 3 Existuje platný právní předpis vydaný správní komisí v Mikulově pro NPR Děvín - Kotel - Soutěska. Byl zpracován plán péče platný pro dané období (Demek a kol., 2009) a také byly na území provedeny inventarizační průzkumy (Novotný, Kubešová, 2005). Hranice území jsou značeny cedulemi s velkým státním znakem a odpovídajícím pruhovým značením na stromech a na ţelezných hraničnících. Právě značení na hraničnících je v severní části dosti nevýrazné, je potřeba obnovit nátěr. Absence pruhové značení je jen na severovýchodní hranici. Dohromady se v rezervaci nachází 15. informačních tabulí, které jsou ve vynikajícím stavu. Rezervací prochází naučná stezka, která má 15 zastavení s informačními panely. Celá naučná stezka je rozdělena na více cest (červená, modrá, zelená, ţlutá), které vedou typickými oblastmi této rezervace (skalní stepi, suťové lesy, teplomilné dubohabřiny atd.) Stezky nepůsobí na území NPR negativně, avšak turisté chodící mimo její značení ano. Způsobují sešlap vegetace, občasné odhazování odpadků, erozi terénu. Chybí lepší značení se zákazem vstupu mimo značená místa V ochranném pásmu se nachází vinice a vinaři mají zakázáno pouţívat chemické postřiky, zatím není prokázáno porušení tohoto zákazu. Zároveň v OP byly nalezeny hlavně pet láhve od vinařů, kteří je pouţívají jako pomůcky na vinicích. Občasný výskyt invazních druhů, hlavně trnovník akát (Robinia pseudacacia). Cedule se zákazem jízdy na kole jsou nainstalovány v severovýchodní části rezervace, naopak z jiţní strany se nachází závora. Je však nutné lepší naistalování závor i z ostatních přístupových cest kvůli cyklistům. Dále nutno zamezit vstupu turistů na skalní a vápencové skály výraznějšími cedulemi se zákazy, stejně tak omezit výskyt horolezců (je dovoleno lezení jenom na skálu Martinku). V rezervaci se dnes nachází jen několik desítek muflonů, kteří nepůsobí tak velké škody okusováním zmlazených dřevin. Je upřednostňována pastva koz a ovcí neţ sečení (Demek a kol., 2009) hlavně v oblasti Kotle a na suchých pastvinách a loukách. Jsou částečně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin trnovníku akátu a jírovce maďalu. Celé území v minulosti utrpělo oborním chovem spárkaté zvěře (koza bezoárová, mufloni, daněk skvrnitý). Lesní porosty byly v minulých letech mnohem více odlesněny a hospodářsky vyuţívány. Slouţily jako palivové dříví, byly obhospodařovány jako pařeziny (po smýcení stromů se pařezy nechaly 44
dosahování cílů ochrany 4 obrazit novými výhonky), (Danihelka a kol., 1995). Dochází k částečnému odstranění trnovníku akátu a některých keřových porostů na jihovýchodním svahu Děvína a chybí ještě odstranění náletových dřevin (trnovník akát, jírovec maďal) v západní části, na místě úzkolistých trávníků pod Soutěskou. Je prováděno sečení s přihlédnutím na výskyt bezobratlých ţivočichů a v místech, kde je to moţné je upřednostňována pastva před sečením (Demek a kol., 2009). Mimo jiţ zmíněné nedostatky (ohroţení sucholistých trávníků náletem dřevin, rozšiřování nepůvodních druhů trnovník akát, jírovec maďal)je péče o území hodnocena kladně a směřuje k dosahování potřebných cílů. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela Obr. 10: Jírovcová alej v západní až jihozápadní části území svými nálety zasahuje na suché trávníky. Obr. 11: Jedna z 15.ti informačních cedulí na naučné stezce. Obr.12: Cedule se zákazem jízdy na kole nainstalovaná na severovýchodní části rezervace. Obr. 13: Důkaz využívání lesů a jejich zařezávání na tzv. pařeziny. 45
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficien t počet bodů stupeň násobný koeficien t počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 22: Hodnocení současného stavu území. Hodnocení současného stavu NPR Děvín - Kotel - Soutěska Tab. 23: Hodnocení péče o území. Hodnocení péče o NPR Děvín - Kotel - Soutěska zachovalost 4 3 12 dokumentace 5 1 5 struktura 4 2,5 10 značení hranic 4 1 4 významné druhy 4 2 8 cesty 4 1,5 6 reprodukce 4 1,5 6 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy 3 1,5 4,5 omezování vnějších 3 4,5 1,5 neg. vlivů invazní a expanzivní 4 8 3 1 3 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 4 1 4 zásahy 3 2,5 7,5 jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 dosahování cílů 4 12 3 ochrany výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 74 dobrý výsledné hodnocení péče: H péče = 76 dobrá 100 90 5 4 3 70 Jiné Odp Invz Cíle 2 1 50 Nar Rep Zás POb 0 30 VD Stru Neg OP Cst Zach Znč 0 Dok Obr.14: Grafické znázornění hodnocení NPR Děvín - Kotel Soutěska. Stav NPR Děvín - Kotel - Soutěska je hodnocen jako dobrý. Jiţní část území je narušena invazními druhy, které zde byly dříve záměrně vysazeny kvůli pastvě oborní zvěře. Ta je dnes zrušena a zůstalo jen pár desítek jedinců muflonů. Negativně na území také působí turisté a jejich ignorování zákazů se vstupy mimo značené cesty. Naopak kladně je hodnocen výskyt významných druhů a jen nepatrné znečištění odpadky. Péče o NPR Děvín - Kotel - Soutěska je hodnocena jako dobrá. Dokumentace o území je výborně zpracována a byly provedeny inventarizační průzkumy. Rezervací vede naučná stezka s mnoţstvím informačních panelů podávajících podrobné informace o území. Jen by se mělo více omezit negativnímu působení turistů, hlavně sešlap na skalních a vápencových částech rezervace. 46
Tab. 24: Podrobné hodnocení dokumentace NPR Děvín - Kotel Soutěska: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 15: Mapa polohy NPR Děvín - Kotel Soutěska. Zdroj: SHO Cart, (2005-2010). Hranice NPR Děvín Kotel Soutěska. 47
Název ZCHÚ: Křivé jezero Kód ZCHÚ: 576 Kategorie ZCHÚ: Národní přírodní rezervace Zřizovací předpis: výnos vydal: Ministerstvo kultury České socialistické republiky, č. 12 221/73 ze dne 9. 8. 1973 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Břeclav Katastrální území: Nové Mlýny Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 120,53 ha (SCHKO Pálava, 2010a). Výměra ochranného pásma: není vyhlášené (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: na období: 2010-2018, (SCHKO Pálava, 2010a). Jiná dokumentace: IP Entomologický (Záruba, 1997), IP Bryoflóry (Kubešová, Novotný, 2004). Předmět ochrany: Zbytek přirozeného toku řeky Dyje s okolní říční nivou, s luţními porosty a s význačným hnízdištěm ptactva (SCHKO Pálava, 2010a). Cíl ochrany: Zachování charakteristických biotopů nivních luk a porostů tvrdého a měkkého luhu, zachování vhodných podmínek pro hnízdění širokého spektra ptačích druhů (SCHKO Pálava, 2010a). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik AOPK ČR (2011). 48
stupeň Tab. 25: Hodnocení současného stavu NPR Křivé jezero. Hodnocení současného stavu území zachovalost 2 struktura 3 významné druhy n Kategorie území: Název území: Národní přírodní rezervace Křivé jezero Datum hodnocení: 19. 5. 2010, 22. 3. 2011 Z jarní obchůzky nebylo moţno navštívit nivní louky a zhodnotit jejich zachovalost, neboť byly zaplavené. Dle plánu péče (SCHKO, Pálava, 2010a) jsou však nivní louky sečeny v letních měsících s ponecháním pásů pro vývoj hmyzu. Jedním z předmětu ochrany jsou luţní lesy s dubem letním, jilmem habrolistým, jilmem vazem atd., ale dochází k decimaci jilmu habrolistého (Ulnus minor), který je postiţen pato vaskulární grafiozou (SCHKO Pálava, 2010a). Počet hlavatých vrb je nízký, vyskytují se zde pouhé zbytky tehdejší vegetace. Dříve tyto stromy byly významným hnízdištěm husy velké, dnes jejich výskyt nebyl spatřen, hlavně díky vodohospodářským úpravám na Dyji (viz. kritérium zásahy). Největší zastoupení mezi hlavatými vrbami má vrba bílá (Salix alba). V přirozených porostech tvoří asi něco kolem 2,5% ze všech lesních porostů (SCHKO Pálava, 2010a). Na základě terénního šetření je dle mého souzení zachovalost území nevyhovující, hnízdění husy velké se zde neobjevilo stejně jako některé další druhy ptactva (orlovec říční) a porosty měkkého luhu jsou zde ve zbytkovém zastoupení a ještě jsou narušeny náletem trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Porosty tvrdého luhu jsou značně narušeny působením bobra. Největší zastoupení tvrdého luhu tvoří dub letní, jasan ztepilý a kříţenci topolu. Z měkkého luhu je největší zastoupení opět nepůvodního druhu Populus x canadensis, menší zastoupení topolu bílého a dále pak vrby bílé, jejíţ početnost byla vlivem zásahů v minulosti značně ovlivněna. Populus x canadensis je v území neţádoucí. Ve struktuře území jsou značné nedostatky pro výskyt některých druhů (husa velká, orlovec říční). Hladina Křivého jezera je závislá na hladině řeky Dyje, proto jsou zde nainstalována průtočná zařízení, která regulují hladinu vody a umoţňují přivádět vodu do všech částí (SCHKO Pálava, 2010a). Problémem je však bobr, kvůli kterému jsou kanály věčně usazovány a tak je regulace vody obtíţnější. Vrby jsou obhospodařovány vrškovým způsobem, bohuţel hnízdění hus velkých nebylo zaznamenáno. Nivní louky jsou v jarním období zaplavovány, kosení luk by se mělo provádět v letních měsících, pochůzka však byla provedena v jarních měsících, takţe nemohu potvrdit, zda je tento typ managementu dodrţován. Během terénního šetření byly spatřeny tyto druhy: bledule letní (Leucojum aestivum), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), pryšec bahenní (Euphorbia palustris). Bobr sice spatřen nebyl, ale jeho působení je zřetelné. Zásahy z minulosti zapříčinily ukončení hnízdění husy velké a orlovce říčního a zmizely 49
reprodukce 3 narušení obnovy 3 invazní a expanzivní druhy 2 skládky a odpad 4 jiné negativní vlivy 3 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela populace leknínu bílého (SCHKO Pálava, 2010a).Ostatní druhy ţivočichů v území nebyly spatřeny během obchůzky, jejich výskyt zde však není vyloučen, ale na základě nedostatečných informací je toto kritérium nehodnoceno. Lesní porosty, které jsou domovem většiny ptáků, jsou ohroţeny činností bobra. Hodně rostlinných jedinců je vázáno na vodní prostředí, proto je hladina vodní plochy udrţována tak, aby nedošlo k váţnějším zásahům do dalšího vývoje organismů. Reprodukce výše zmíněných významných druhů je vyhovující, nelze však určit u ostatních druhů nenalezených během terénního šetření. V letních měsících by měly být nivní louky (dle SCHKO Pálava, 2010a) sečeny, aby nezarůstaly rákosem, ostřicemi a chrasticemi, nemohu však toto tvrzení potvrdit, neboť v letních měsících jsem území nenavštívila. Reprodukce lesních porostů tvrdého a měkkého luhu je značně ovlivněna vodním reţimem. Zmlazují se jedinci dubu letního a jasanu letního, ti podporují tvrdý luh, porosty jilmu jsou napadeny pato vaskulární grafiózou a jejich zmlazení je narušeno touto nemocí (SCHKO Pálava, 2010a). Dobře se zmlazují i nepůvodní druhy a to hlavně Populus x canadensis a jasan javorolistý (Acer negundo), coţ je neţádoucí. Obnova dřevin je dost narušena bobrem evropským, který okusuje dřevinné druhy luţních porostů a dochází k jejich úbytku. Právě lesní porosty jsou domovem velkého mnoţství ptactva. Umělé vodní kanály umoţňující umělou povodeň trpí nánosem sedimentů a jsou někdy i úplně odříznuty od zdroje vody. Ze spárkatá zvěře škodí hlavně prase divoké (Sus scrofa), které způsobuje rozsáhlé rozrývání půdního povrchu a srnec obecný (Capreolus capreolus), který okusuje výmladky stromů. Na základě terénního šetření jsem se rozhodla udělit stupeň 3, je narušeno více neţ 30% obnovy. Velkou část na území (asi 23% - SCHKO Pálava, 2010a) zaujímá kříţenec topol (Populus x canadensis). Celkově se flóra rezervace vyznačuje velkým podílem zavlečených druhů, jako je netýkavka ţláznatá (Impatiens glandulifera) a javor jasanolistý (Acer negundo). Velké mnoţství jasanových porostů bylo spatřeno v jihozápadní a jiţní části. Netýkavka ţláznatá se dobře rozšiřuje ve vlhkých oblastech a v lesích. Jelikoţ v ČR kvete aţ pozdě v létě a terénní průzkum rezervace se konal v jarních měsících, nebylo moţné potvrdit výskyt tohoto druhu. Na základě informací (SCHKO Pálava, 2010a) se tento druh údajně vyskytuje ve větším mnoţství v lesích. Nebyly spatřeny ţádné skládky na území, jen občasné odhození pet láhví. Jelikoţ zákazy se vstupem do rezervace nejčastěji porušují rybáři a turisté, je předpokládáno, ţe jsou původci vzniku odpadků. Přesto, ţe jsou na určitých místech zábrany a zákazy vstupu, nejvíce tento zákaz porušují rybáři a občas i turisté. Ve velmi hojném počtu tam můţeme spatřit prase divoké, které rozrývá půdní povrch. Stálým problém je činnost bobra evropského (stavění hrází, okusování lesních porostů). 50
Obr. 16: Zastřihávání hlavatých území v severozápadní části území. Obr. 17: Negativní působení bobra v celé rezervaci. Obr. 18: Stavění bobřích hrází na uměle vytvořených kanálech i přímo na jezeře. Obr. 19: Výskyt vzácných druhů bledule letní v jihozápadní části rezervace. Obr. 20: Rozšíření javoru jasanolistého (Acer negundo) v jižní a jihozápadní části rezervace. 51
stupeň Tab. 26: Hodnocení péče o NPR Křivé jezero. Kategorie území: Národní přírodní rezervace Hodnocení péče o území Název území: Křivé jezero Datum hodnocení: 19. 5. 2010, 22. 3. 2011 dokumentace 5 značení hranic 3 cesty 4 ochranné pásmo 4 Omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu 3 2 Území bylo vyhlášeno platným výnosem. Plán péče (SCHKO Pálava, 2010a) je zpracován na období 2010 2018, je však ve schvalovacím procesu. Dále byl na území proveden inventarizační průzkum (Kubešová, Novotný, 2004), (Záruba, 1997). Území je ohraničeno poměrně novými cedulemi s malým státním znakem, avšak značení není přehledné. Na některých místech není vůbec a tím lze špatně odhadnout, kde se nachází hranice území. Pruhové značení na severu a západu hranice chybí úplně. Na jiţní straně jsou hraničníky s pruhovým značením. Informační cedule nebyla během obchůzky spatřena. Pokud se zde nenachází, bylo by vhodné umístit ji na místo, kudy mohou procházet turisté, aby je nelákal vstup na jiná zakázaná místa v rezervaci. Rezervací nevede ţádná cyklostezka ani turistická stezka, jsou tam jen drobné pěšiny, na které je pro turisty zakázaný vstup. Negativně působí silnička na severozápadní části hranice a to kvůli častému projíţdění rybářů a cyklistů, kteří i přes zákazy pronikají do rezervace. Výše zmíněná silnička je součástí OP. Součástí ochranného pásma je silnice z Bulhar do Milovic a také silnice z Milovic směrem do Přítluk. Negativně mohou působit chemické posypy, které se mohou dostat aţ do okrajových částí rezervace. Také sem patří silnička, jejíţ moţné negativní působení bylo zmíněno v kritériu cesty Proti nevítaným turistům a rybářům jsou nainstalovány zábrany a závory jen z jiţní strany, bylo by zapotřebí nainstalovat závory i do severní části hranice, do blízkosti silnice, kde byli rybáři spatřeni. Byly spatřeny čerstvé stopy od vysoké zvěře a od divokých prasat. V severní části, hlouběji v území, bylo spatřeno oplocení, které dříve nejspíš slouţilo jako zábrana proti průniku spárkaté zvěře nebo jako oblast pro vykonávání lovu. Oplocení je na některých místech poškozené a výskyt spárkaté zvěře je zde patrný díky nalezeným stopám, navrhuji oplocení opravit a zamezit tak průniku této zvěře do území. Proti bobrům a jejich stavění hrází jsou do budoucnosti (dle návrhu k Plánu péče SCHKO Pálava, 2010a) navrhnuty PVC trubky. Údajně to má být efektivní metoda pro minimalizaci dopadů při stavbě hrází tím, ţe se do hráze zabudují PVC trubky. Chybí lepší odstraňování nepůvodních kříţenců topolu a odstraňování javoru jasanolistého, hlavně v jiţní a jihozápadní části. Dochází k ořezávání vrb 52
zásahy 3 dosahování cílů ochrany 3 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela hlavatých. Pro podporu tvrdého luhu nutno vysázet vhodné dřeviny (dub letní, lípa srdčitá, jilm, javor babyka). Doporučuje se odstraňování nánosů a usazenin ve vodních kanálech. Území narušeno vodohospodářskými úpravami na toku Dyje v 80. letech 20. st., byly vykáceny cenné luţní lesy, které byly domovem mnoha vzácných druhů organismů. Vymizelo hnízdění husy velké ani výskyt leknínu bílého zde nebyl znovu objeven (SCHKO Pálava, 2010a). Nově byl zaveden systém vodních kanálů, aby bylo v rezervaci moţno vytvořit umělou povodeň. To zapříčinilo vznik periodických tůní, které jsou ţádoucí třeba pro listonoha jarního a letního a ţábronoţky sněţní (SCHKO Pálava, 2010a). V lesních porostech se částečně odstraňují nepůvodní kříţenci topolu a na jejich místa se vysazují duby. Pokračuje se ve vrškovém způsobu zařezávání vrb. Jen některé stromy v rezervaci jsou oploceny, kvůli velkému výskytu prasete divokého a srnce obecného, který je okusuje, takţe je zapotřebí pokračovat v dalším oplocení hlavně nových výmladků. Dále je nutné zasáhnout do porostu nepůvodních dřevin (javoru jasanolistého a trnovníku akátu). Proti spárkaté zvěři jsou nainstalovány ploty v severní části, jsou však na některých místech poškozeny. Činnost bobra je velmi závaţná, bylo objeveno velké mnoţství poškozených stromů a také obrovské mnoţství usazenin a hrází na vodních plochách. Chybí větší regulace v počtu rybářů. Pozitivní jsou cedule se zákazem vstupu a zábrany v některých částech. Navrhuji nainstalovat zábrany do částí, kde je největší výskyt rybářů (byli spatřeni v severní části). 53
Obr. 21: Čerstvé stopy od divokého prasete, které způsobuje erozi půdní povrchu a okusuje výmladky lesních porostů. Obr. 22: Ohraničení území cedulí s velkým státním znakem a jasný nápis se zákazem vstupu. Obr. 23: Jižní část rezervace zaplavovaná po vydatném dešti. V květnu 2010. 54
Obr. 24: Severní část rezervace na jaře 2011. Velké množství popadaných stromů kvůli působení bobra. 55
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 27: Hodnocení současného stavu území. Hodnocení současného stavu NPR Křivé jezero Tab. 28: Hodnocení péče o území. Hodnocení péče o NPR Křivé jezero zachovalost 2 3 6 dokumentace 5 1 5 struktura 3 2,5 7,5 značení hranic 3 1 3 významné druhy n 2 cesty 4 1,5 6 reprodukce 3 1,5 4,5 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy 3 1,5 4,5 omezování vnějších neg. 2 3 1,5 vlivů invazní a expanzivní 3 6 2 1 2 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 4 1 4 zásahy 3 2,5 7,5 jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 dosahování cílů ochrany 3 3 9 výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 55 průměrný výsledné hodnocení péče: H péče = 65 průměrná 100 90 5 4 70 3 2 1 50 Jiné Odp Cíle Zás 0 30 Invz Nar Rep POb Neg OP Stru Cst Znč 0 Zach Dok Obr. 25: Grafické znázornění výsledků hodnocení NPR Křivé jezero. Stav NPR Křivé jezero je hodnocen jako průměrný. Zachovalost hlavního předmětu ochrany je dosti nízká. Hlavně díky vodohospodářským úpravám utrpěly vzácné luţní lesy a jejich biota i hnízdění husy velké vymizelo. V rezervaci je velké rozšíření invazních druhů, převáţně netýkavky ţláznaté a javoru jasanolistého. Péče o NPR Křivé jezero je hodnocena jako průměrná. Velkým problém v rezervaci je činnost bobra, jehoţ působení nelze přehlédnout. I aktivita rybářů a turistů je nevyhovující. Nutno zlepšit značení v území a dále je vhodné pokračovat ve vrškovém hospodaření na vrbách a odstranit nepůvodní druhy (trnovník akát, javor jasanolistý). 56
Tab. 29: Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPR Křivé jezero: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 26: Mapa polohy NPR Křivé jezero. Zdroj: SHO Cart, (2005-2010). Hranice území NPR Křivé jezero. 57
Název ZCHÚ: Květné jezero Kód ZCHÚ: 203 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška MŠK ČR, č.v. 32605/55 ze dne 4. 7. 1956 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Břeclav Katastrální území: Lednice Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 1,63 ha (Martiško, 2003). Výměra ochranného pásma: po celém obvodu přírodní památky v šířce 50 m (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: 2004-2013 (Martiško, 2003). Jiná dokumentace: Inventarizační průzkum (Horňanský, 1984). Předmět ochrany: Biotop starého říčního ramene se společenstvem luţního lesa pralesovitého charakteru a populacemi některých zvláště chráněných a ohroţených druhů ţivočichů a rostlin péče (Martiško, 2003). Cíl ochrany: Zachování biotopu starého říčního ramene se společenstvem luţního lesa pralesovitého charakteru. Udrţování optimálních podmínek pro ţivot populací vyskytujících se zvláště chráněných a ohroţených druhů ţivočichů. Regenerace ramene ve prospěch rozvoje mokřadních společenstev rostlin a ţivočichů péče (Martiško, 2003). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 58
stupeň Tab. 30: Hodnocení současného stavu PP Květné jezero. Hodnocení současného stavu území zachovalost 3 struktura 4 významné druhy reprodukce 4 narušení obnovy 4 n Kategorie území: Název území: Přírodní památka Květné jezero Datum hodnocení: 9. 4. 2011 Menší pozůstatky periodických tůní z bývalého říčního ramene řeky Dyje. Luţní lesy, které jsou sloţeny z dubu letního (Quercus robur) a javoru babyky (Acer campestre), jsou zachovány v menších porostech v severní části Květného jezera. Na starých stoletých dubech objeveny hnízda čápů bílých, jejichţ hnízdění je zde dochováno. Naopak jedny z nejvýznamnějších druhů (řezan pilolistý a leknín bílý) z území naprosto vymizely kvůli vodohospodářským úpravám na Dyji a další mokřadní rostlinná společenstva jsou ve svém vývoji potlačena (Martiško, 2003). Druhová struktura luţních porostů je tvořena starými duby letními (Quercus robur), a javorem babykou (Acer campestre) při severním břehu, při jiţním břehu převaţuje vrba bílá (Salix alba). Jiţní břeh jezera je zčásti narušován menšími skupinkami kříţenců topolů. Vodní reţim je závislý na úrovni podzemní vody, která vystupuje na povrch a vytváří vodní tok, a na klimatických podmínkách (Martiško, 2003). V jihozápadní části je rameno toku narušeno rozvojem rákosu obecného. Z významných druhů vymizely řezan pilolistý (Stratiotes aloides) a leknín bílý (Nymphaea alba), (Martiško, 2003). Během terénního výzkumu byly spatřeny tyto druhy ropucha obecná (Bufo bufo), luňák hnědý (Milvus migrans), čáp bílý (Ciconia ciconia) a sojka obecná (Garrulus glandarius). Bohuţel kvůli nedostatku informací o aktuálním výskytu vzácných druhů jsem toto kritérium raději nehodnotila. Dochází k přirozenému zmlazování dubových porostů v severní části území a podél východní strany Květného jezera. Výmladky lesních porostů mohou být ohroţeny okusem spárkaté zvěře (srnec obecný) a narušeny náletem nepůvodních dřevin jako je trnovník akát, avšak jeho výskyt zde byl jen minimální, nutno tento nízký stav akátin udrţovat. Co se týká luţních lesů, hodnotím jejich reprodukci kladně, ale nemohu stejně hodnotit výskyt zvláště chráněných druhů na základě nedostatečných informací a nepřítomnosti těchto druhů během terénní obchůzky. Proto uděluji stupeň 4. Obnova lesních porostů můţe být narušena přirozenou degradací odumírajících staletých dubů, které volně padají do porostu ostatních dřevin. U významných druhů je obnova narušena vodohospodářskými zásahy z minulosti (viz. kritérium zásahy). Dnes je obnova mokřadních rostlinných společenstev ohroţena rozšířením rákosu obecného, dále sníţením vodní hladiny. Ohroţen je i vývoj některých obojţivelníků. Vodní reţim je zde velmi důleţitý jak pro vývoj významných 59
invazní a expanzivní druhy 4 skládky a odpad 5 jiné negativní vlivy 4 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela druhů, tak pro podporu luţních lesů. Momentálně nebyly zaznamenány ţádné negativní vlivy týkající se vodního reţimu řeky Dyje, ale tento zásah zde můţe nastat, proto není udělen nejvyšší stupeň. Invazním druhem je trnovník akát (Pseudacacia robinia), jehoţ porosty nejsou většího charakteru a jsou z rezervace částečně odstraňovány v západní a jiţní části. Mokřadní oblasti zarůstají rákosem obecným nejvíce v západní části, z těch dalších částí jsou odstraněny. V přírodní památce ani v jejím okolí nebyly spatřeny ţádné skládky ani odpadky. Negativně na území můţe působit vysoká zvěř, hlavně srnci a divoká prasata. Dochází k okusování výmladků a sešlapu vzácné mokřadní vegetace. Je nutno kontrolovat stav starých dubů, které nejčastěji slouţí jako hnízdiště čápů bílých. Obr. 27: Jeden z mnoho starých dubů, který slouží ke stavění hnízd stanovištně významného druhu čápa bílého. Obr. 28: Porosty rákosu obecného nevhodně zasahující do starého říčního ramene v západní části. 60
stupeň Obr. 29: Květné jezero na jaře. Tab. 31: Hodnocení péče o PP Květné jezero. Kategorie území: Přírodní památka Hodnocení péče o území Název území: Květné jezero Datum hodnocení: 9. 4. 2011 dokumentace 5 značení hranic 5 cesty 5 ochranné pásmo 4 omezování vnějších negativních vlivů 4 Území bylo vyhlášeno na základě platné vyhlášky. I plán péče (Martiško, 2003) je platný se všemi potřebnými informacemi i mapovými přílohami. Byl proveden inventarizační průzkum (Horňanský, 1984). Území je přehledně a jasně značeno poměrně novými hraničníky s pruhovým značením po celém obvodu hranic, dále se zde nachází 4 cedule s malým stáním znakem. Pruhové značení odpovídá normám a cedule jsou ve výborném stavu. V jihovýchodní části této lokality je nainstalována informační cedule, která je v dobrém stavu. Celé území se nachází v oplocené oboře Obelisk, kterou vede stezka pro pěší a cyklisty. Auta tam mají naprostý zákaz (mimo pracovníky Krajského úřadu Jihomoravského kraje a ochrany přírody) a díky bráně je to dodrţované. Tato cestička pokračuje oborou kolem Květného jezera aţ do obce Přítluky a nemá ţádný negativní vliv na území. V ochranném pásmu leţí jen výše zmíněná cestička pro turisty. Je neţádoucí, aby v blízkosti rezervace byla nainstalována zařízení na umělé přikrmování zvěře, avšak při západní hranici se nachází poměrně zachovalý krmelec. OP je tvořeno lesními porosty ve východní a severní části a loukou na západní a jiţní straně území. Přestoţe na území je nainstalováno na západní a severní části oplocení proti výskytu vysoké zvěře, byly na území spatřeni hlavně srnci a čerstvé stopy od divokých prasat. Je neţádoucí podporovat umělé přikrmování zvěře v rezervaci, přesto v ochranném 61
péče o obnovu 4 zásahy 4 dosahování cílů ochrany 4 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela pásmu je krmelec. Jinak je OP tvořeno lesními porosty a loukami, kde nejsou zaznamenány ţádné negativní vlivy. V území dochází k regeneraci říčního ramene díky odbahnění, které zajistí dostatečné oslunění a odstraňování porostů rákosu obecného (chybí jen větší zásah v západní části). Říční rameno úspěšně navazuje na přilehlá ramena řeky Dyje v západní části území. Snaha o repatriaci některých dříve se zde vyskytujících druhů (řezan pilolistý a leknín bílý), (Martiško, 2003), jejich výskyt zde však nebyl ještě zaznamenán. Proti vysoké zvěři je zde nainstalováno oplocení vedoucí od západní aţ k severní hranici přírodní památky. Největším zásahem v minulosti bylo trvalé sníţení úrovně hladiny vody v rameni řeky Dyje v rámci regulačních změn v 70. letech 20. století, tento jev měl za následek omezení pravidelné zátopy ramene a někdy aţ úplné vyschnutí a došlo tak k potlačení růstu cenných mokřadních společenstev a zároveň se urychloval i rozvoj rákosových porostů (Martiško, 2003). Dnes tam dochází k sukcesním pochodům říčního ramene. Momentální stav území je vyhovující, avšak je nutné dále podporovat regeneraci mokřadních společenstev i původních rostlinných druhů. Od západní aţ k severní části bylo nainstalováno oplocení proti vysoké zvěři. Porosty rákosu jsou sečeny a odstraňovány, jen v západní části byl objeven jeho rozrůstající se porost. I skupinky topolových kříţenců při jiţním břehu jsou redukovány. Mimo zásahů z minulosti, které silně ovlivnily říční reţim vodního ramene, je vidět, ţe zásahy v území jsou prováděny bez negativních následků. Je nutno pokračovat v regeneraci této mokřadní lokality. Dále se pokusit o repatriace vymizelých druhů jako řezan pilolistý a leknín bílý. Jinak lze vidět aktivní snahu v regeneraci území, hlavně ve vysekávání rákosu a odbahnění některých částí toků. Jen ještě více omezit průnik vysoké zvěře do území. Obr. 30: Krmelec na umělé přikrmování zvěře v západní části rezervace, které může zvyšovat výskyt vysoké zvěře. Obr. 31: V jihozápadní části rezervace dochází k částečné likvidaci rákosu obecného. 62
Obr. 32: Oplocení proti vysoké zvěři je nainstalováno jen podél západní a severní hranice území. Obr. 33: Informační panel s malým státním znakem při jihovýchodní hranici lokality. 63
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficie nt počet bodů stupeň násobný koeficie nt počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 32: Hodnocení současného stavu území. Hodnocení současného stavu PP Květné jezero Tab. 33: Hodnocení péče o území. Hodnocení péče o PP Květné jezero zachovalost 3 3 9 dokumentace 5 1 5 struktura 4 2,5 10 značení hranic 5 1 5 významné druhy n 2 cesty 5 1,5 7,5 reprodukce 4 1,5 6 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy 4 1,5 6 omezování vnějších neg. 4 6 1,5 vlivů invazní a expanzivní 4 8 4 1 4 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 5 1 5 zásahy 4 2,5 10 jiné negativní vlivy 4 1,5 6 dosahování cílů ochrany 4 3 12 výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 77 dobrý výsledné hodnocení péče: H péče = 85 dobrá 100 90 5 4 70 Jiné Cíle 3 Odp Zás 2 Invz 1 50 Nar POb 0 Rep Neg 30 OP Stru Cst Obr. 34: Grafické znázornění výsledků hodnocení o PP Květné jezero. Stav území PP Květné jezero je hodnocen jako průměrný. Přestoţe zásahy v minulosti dosti ovlivnily vodní reţim této lokality a výskyt vzácných mokřadních rostlinných společenstev, jsou zde i zachovalé porosty luţních lesů a tradiční hnízdění ohroţeného druhu čápa bílého. Výskyt dalších vzácných druhů nebyl hodnocen na základě nedostatku informací. Území není ohroţeno odhazováním odpadků ani tvořením skládek a negativně na něj můţe působit jen vysoká zvěř a větší rozšíření nepůvodních porostů. 0 Zach Hodnocení péče o PP Květné jezero je hodnoceno jako dobré. Značení hranic je přehledné. Květné jezero leţí v oplocené Oboře Obelisk, kudy vede cesta jen pro pěší a cyklisty, auta se do území nedostanou díky bráně a celému oplocení. Vodohospodářské zásahy v minulosti dosti ovlivnily výskyt některých stanovištně typických druhů, jejichţ výskyt zde uţ není znám, ale pověřené osoby z Krajského úřadu Jihomoravského kraje se snaţí o jejich repatriaci. Znč Dok 64
Tab. 34: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Květné jezero: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 35: Mapa polohy PP Květné jezero. Zdroj: SHO Cart, 2005 2010. Hranice PP Květné jezero. 65
Název ZCHÚ: Lednické rybníky Kód ZCHÚ: 208 Kategorie ZCHÚ: Národní přírodní rezervace Zřizovací předpis: vydal: MŠVU ČSR, č. 49.004/52 ze dne 9. 1. 1953, přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 ÚOP ze dne 29. 11. 1988 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Břeclav, Lednice Katastrální území: Charvatská Nová Ves, Hlohovec, Lednice na Moravě, Sedlec u Mikulova Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 552,5 ha (Heralt, Kmet, 2006). Výměra ochranného pásma: není vyhlášené (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: na období: na období: 2007-2011, AOPK ČR (Heralt, Kmet, 2006). Jiná dokumentace: IP Obojţivelníků (Formánek, 2005), Ornitologický průzkum (Macháček, 1997), IP Zoologický (Macháček, 1986), IP Algologický (Skácelová, 1996), IP Botanický (Husák, Šumberová, 1997), IP Lepidoptera, Rhopalocera (Laštůvka, 2005). Předmět ochrany: Předmětem ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz (Heralt, Kmet, 2006). Cíl ochrany: Hlavním cílem ochrany přírody a péče v NPR Lednické rybníky je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti především zvláště chráněných druhů, četně zvýšení úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udrţení a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů 66
Poznámka: mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového krajinného rázu (Heralt, Kmet, 2006). Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 67
stupeň Tab. 35: Hodnocení současného stavu o NPR Lednické rybníky. Hodnocení současného stavu území zachovalost 4 struktura 4 Kategorie území: Název území: Národní přírodní rezervace Lednické rybníky 19. 6. 2010, 20. 7. 2010, 3. 2. Datum hodnocení: 2011, 15. 4. 2011 Zámecký rybník bez obsádky pozitivní vliv na ekosystém rybníka, zvýšení počtu hnízdících druhů. Nevhodná míra vysoké intenzity rybnikářského hospodaření negativní vliv na ponořené vegetace, vliv na litorální porosty (Heralt, Kmet, 2006). V Zámeckém rybníku je zachováno pravidelné hnízdění hlavně kvakoše nočního a volavky popelavé. Z drobných bezobratlých zástupců zde byly spatřeny druhy, které jsou vázány na vodní prostředí nebo na jeho blízkost, jejich míra zachovalosti však nelze určit kvůli nedostatku informací o jejich aktuálním výskytu. Velký vliv eroze na obhospodařovaných plochách v oblasti rybníků, kde dochází k jejich zanášení sedimenty, vyvracení stromů na březích a celková degradace břehových partií s podstatným vlivem na hnízdící ptactvo U Nesytu jarní zastávka taţných ptáků, hlavně husy velké a lysky černé. Jsou zde zachovány i slanomilné druhy květeny. Hlohovecký rybník v jiţní části došlo k odstranění rákosové porostu a odbahňování loviště. Břehy pokryty orobincem a rákosem, které slouţí k hnízdění a k potravě vzácných druhů ptactva. Mlýnský rybník letnění 2010 mělo pozitivní dopad zvýšená míra průtahu bahňáků a zvýšení počtu při hnízdění (Heralt, Kmet, 2006). Stav území je vyhovující na více neţ 70%, důkazem je výrazná početnost ptactva hnízdícího v rákosinách nebo na stromech Lednických rybníků. Problém je narušení invazními druhy (topoloví kříţenci) hlavně v okolí Nesytu a eroze břehových partií hlavně v Zámeckém rybníku. Kolem rybníků jsou vytvořeny různé typy porostů, jako ovsíkové a ostřicové louky a vlhká místa se zasolením, kde je rozvoj halofytní vegetace. V litorálu je zastoupen hlavně rákos, dále orobinec úzkolistý i širolistý a zblochan. Na hladině plavě rdesno obojţivelné a různé druhy okřehku. Tyto druhy mají mnoho významných funkcí jako zdroj potravy, úkryt aj. Suché lesní porosty v břehových porostech jsou skáceny, protoţe by případným pádem mohly ohrozit stávající stabilní stromy i nové výsadby. Jen část u nich je ponechána jako leţící mrtvé dřevo (útočiště hlavně pro entomofaunu). Velké mnoţství stromů v Zámeckém rybníku bylo poničeno bobrem, jehoţ činností jsou ohroţeny hlavně stromy, kde hnízdí druhy volavek a kvakošů. Rákosinové porosty na Prostředním rybníku jsou z větší části odstraněny, coţ umoţňuje rozvoj další břehové vegetace. U Nesytu se nejvíce rozšiřují nepůvodní druhy Populus x canadensis, který můţe narušovat svými nálety blízkou slanomilnou květenu. Při letnění rybníků dochází k rozvoji specifické vegetace 68
významné druhy reprodukce narušení obnovy n n n obnaţených den a zvýšení potravní nabídky hnízdících druhů ptáků. Nejvyšší stupeň nebyl udělen na základě rozšiřujících se topolových kříţenců v blízkosti břehových partií Nesytu a narušení stromových porostů s hnízdími druhy působením bobra v Zámeckém parku. Během terénních průzkumů bylo spatřeno obrovské mnoţství vodního ptactva na hladině rybníků i v rákosinách. Na Nesytu byly zaznamenány tyto druhy: čírka obecná (Anas crecca), husa velká (Anser anser), lyska černá (Fulica atra). U Hlohoveckého byly tytéţ druhy a navíc ještě pár jedinců labutě velké (Cygnus olor), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina), volavky popelavé (Ardea cinerea) a kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax). Zámecký rybník je největší kolonií volavky popelavé a kvakoše nočního, jejichţ počet zde pravidelně zahrnuje několik desítek jedinců (Heralt, Kmet, 2006). Velkou vzácností bylo spatření čápa černého (Ciconia nigra) v blízkosti Hlohoveckého rybníka. Výskyt bahňáků se zde zvýšil hlavně díky letnění rybníků (Heralt, Kmet, 2006). Z rostlinné vegetace objeveny sítina Gerardova (Juncus gerardii), jitrocel přímořský (Plantago maritima). Většina těchto rostlinných druhů byla nalezena v okolí Nesytu. Výskyt dalších významných druhů nebyl během obchůzky zaznamenán, coţ ale neznamená, ţe se zde tyto druhy nevyskytují. Území je dosti rozsáhlé a druhy se vyskytují v různých obdobích na různých místech, proto jsem se neodváţila hodnotit toto kritérium. Příbřeţní vegetace v okolí Zámeckého rybníka je silně narušena působením bobra evropského. Velké mnoţství stromů poskytuje hnízdní místa pro volavky nebo kvakoše. Ohryzem od bobra můţe dojít ke zničení stromů a tím i hnízd. Na rybnících se provádí kaţdoroční částečné letnění (ponechání rybníka bez vody během vegetačního období). Výsledkem letnění je znovu objevení některých vzácných druhů rostlin a ţivočichů, kteří jsou vázáni na letněné rybníky jako je solenka Valerandov, merlík slanomilný. V roce 2007 byl letněn Nesyt, 2008 Hlohovecký r., 2009 Prostřední r., 2010 Mlýnský a 2011 je opět v plánu Nesyt. V jediném Zámeckém rybníku nedochází k letnění (Heralt, Kmet, 2008). Na ostatních rybnících byl tento zásah pozitivní. Viditelná eroze půdy způsobuje splavování půdy do rybníků a tak dochází k jejich zanášení.) Další vlivy na reprodukci významných druhů nebyly během terénního šetření nalezeny a tak nelze přesně vyhodnotit stupeň. Pro podporu hnízdění rybáků a dalších druhů vázaných na obnaţené štěrkové plochy je nutná pravidelná údrţba štěrkového ostrova v záp. části Nesytu. V rákosinách při jz. okraji Nesytu jsou tůně pro bezobratlé ţivočichy a obojţivelníky vázané na vodní prostředí. V současné době je díky bobrům zničen podrost v břehových partiích Zámeckého rybníku, jsou narušeny hlavně stromy, které slouţí k hnízdění vodního ptactva volavky popelavé a kvakoše nočního. Bobři ničí i mladé dřeviny a tak dochází k minimální náhradě odumřelých a poškozených stromů. Při letnění rybníků je lákadlem pro mnohé turisty vstup na 69
invazní a expanzivní druhy 3 skládky a odpad 2 jiné negativní vlivy 3 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela obnaţená dna a tím dochází k poničení vzácné vegetace, která se při letnění vyskytuje. Rákosinové porosty jsou nejvíce rozsáhlé u Nesytu stejně jako kříţenci topolu, kteří se rychle šíří dál. I kdyţ během terénní pochůzky nebylo moţno zhodnotit všechna negativa, která narušují obnovy, vzhledem k výskytu takového mnoţství hlavně ptactva bych řekla, ţe je narušena zhruba 30-40% území. Stupeň jsem však neudělila na základě nedostatečných informací z pochůzky z terénu. V celém ZCHÚ je nutno likvidovat invazní druhy dřevin, odstraněním semenných jedinců a následným průběţným odstraňováním náletu a semenáčků. Jedná se o Populus x canadensis, pajasan ţláznatý (Ailanthus altissima), trnovník akát (Robinia pseudacacia). Topoloví kříţenci převaţují hlavně u Nesytu v jeho břehových porostech. U Hlohoveckého a u Mlýnského rybníka se při břehových partiích nachází ve skupinkách trnovník akát (Robinia pseudacacia) a pajasan ţláznatý (Ailanthus altissima). Populus x canadensis je sice dlouhodobě neţádoucí, ale nepřevaţuje nad druhy přirozených společenstev stejně jako zbývající invazní druhy. Do vod se dostává nadměrné mnoţství ţivin splavováním z okolních zemědělsky vyuţívaných pozemků a pak dochází k zanášení sedimentů. Nejvíce postiţenou oblastí je Mlýnský rybník a jeho okolí, protoţe je to součást rekreační oblasti. Kaţdoročně je tam velké mnoţství turistů a cyklistů, kteří zanechávají odpadky na pláţi, v rákosinách nebo na cyklostezkách. Během mých návštěv v území bylo největší mnoţství odpadků zaznamenáno právě v okolí Mlýnského rybníka, méně v Zámeckém rybníku a kolem Nesytu. K ohroţujícím faktorům patří především intenzivní rybářské vyuţívání rybníků, nejvíce rybářů bylo spatřeno v Zámeckém parku k večeru, dále na Mlýnském rybníce v severní části. Negativně působí i neukázněnost návštěvníků rezervace (koupání, vstup na obnaţená dna letněných rybníků, rušení hnízdních druhů ptactva). Okolní porosty jsou narušeny s nárůstem cykloturistiky a sezónních cykloturistů. Turisté se koupou v zakázaných místech a pouţívají i různá plavidla. U Nesytu na podzim dochází k lovu pernaté zvěře, i kdyţ je to zakázané. Nejvíce však škodí bobr evropský v Zámeckém rybníku, jeho působení jde jasně vidět na lesních porostech břehové vegetace. 70
Obr. 36: Poničené stromy od bobrů v Zámeckém rybníku. Obr. 37: Pokročilá eroze břehů v Zámeckém rybníku, dochází k padání stromů a jsou poničeny hnízdící kolonie některých druhů. Obr. 38: Naházené odpadky v rákosinovém porostu u Nesytu. Obr. 39: Vysekaný rákosinový porost u Prostředního rybníku vytváří prostor pro vývoj vodní vegetace. Obr. 40: Kvakoš noční zahlédnutý u vodních ploch v blízkosti Hlohoveckého rybníku. Obr. 41: Detailní fotografie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), (ZOO Praha, 2008 2011). 71
stupeň Tab. 36: Hodnocení péče o NPR Lednické rybníky. Kategorie území: Národní přírodní rezervace Hodnocení péče o území dokumentace 5 značení hranic 3 cesty 3 ochranné pásmo 4 Název území: Lednické rybníky 19. 6. 2010, 20. 7. 2010, 3. Datum hodnocení: 2. 2011, 15. 4. 2011 Existuje platný právní předpis vyhlašující ZCHÚ. Plán péče (Heralt, Kmet, 2008) lze hodnotit jako vynikající, jsou v něm k dispozici všechny potřebné informace, dále jsou i zpracované mapové přílohy a byly provedeny inventarizační průzkumy. Nedostatkem v plánu péče jsou chybějící citace k informacím. Celá oblast je vyznačena poměrně novými cedulemi s velkým státním znakem a se správným označením Národní přírodní rezervace. Poškozené cedule byly spatřeny jen v okolí Hlohoveckého a Prostředního rybníku, na nichţ byly i zbytky po pruhovém značení, jinak na ostatních místech pruhové značení zcela chybí. Podél hranice clého území se nachází 17 informačních panelů a pouze u dvou je nutná rekonstrukce, ostatní jsou ve vyhovujícím stavu. Informační panely se nachází u cyklostezek, které vedou podél rybníků. Hranice území jsou kvůli chybějícímu pruhovému značení těţko rozeznatelné v terénu. V oblasti rybníku Nesyt byla koncem listopadu 2010 dokončená asfaltová cyklostezka vedoucí ze Sedlce podél tohoto rybníku a dále pokračuje aţ k Hlohovci, kde navazuje na další trasy podél vodních ploch. Všechny cyklostezky jsou povaţovány za naučnou stezku. Pro motorová vozidla je vjezd na asfaltovou cestu zakázaný, bohuţel se tento zákaz nedodrţuje. Je potřeba zamezit vjíţdění motorových vozidel do zakázaných území, nejen u Nesytu, ale i u Hlohoveckého rybníku. Nutno pouţít zábrany či závory a zlepšit značení. Přímo mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem vede jednokolejová ţelezniční trať, která je v provozu jen v době turistické sezóny kvůli turistům, coţ je zhruba od května do září. Mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem vede silnice z Lednice do Valtic. Tyto cesty způsobují hlavně znečišťování, na silnicích jsou prováděny chemické posypy a věčné projíţdění aut a cyklistů ruší hnízdící ptáky. V ochranném pásmu u Hlohoveckého a Prostředního rybníka byly provedeny krajinářské úpravy bez negativních vlivů. Bylo spatřeno větší mnoţství odumřelých stromů, které tam zůstanou ponechány jako stanoviště entomofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky. Dále zamezeno zpřístupňování ostrovů v Zámeckém parku pomocí zátarasů a zábran. Zábrany pro zamezení vjezdu dvoustopých vozidel do okolí ostatních rybníků však chybí, proto není udělen nejvyšší stupeň. Je moţno říci, ţe ochranné pásmo 72
chrání rezervaci před většími vnějšími vlivy. omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu 4 zásahy 4 dosahování cílů ochrany 3 3 Chybí opatření zamezující erozi břehů rybníka a ostrovů v Zámeckém rybníku. Tento negativní vliv má za následek vyvracení stromů na březích a degradaci břehových partií s vlivem na hnízdící ptactvo. Nejvýraznější negativní vliv mají bobři. Je jimi zničen dřevinný porost v koloniích volavek a kvakošů a není moţná postupná přirozená náhrada odumřelých a poškozených hnízdních stromů. Odchyt bobrů situaci neřeší, protoţe nejsou místa, kam by mohli být přesunuti. Jsou teda nainstalována technická opatření oplocení stromů a další zábrany. Zámecký rybník byl ponechán bez obsádky a voda je celoročně průhledná (Heralt, Kmet, 2006). Přes léto je tam velký výskyt vláknitých řas a vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové skladbě. Díky nainstalování odpadkových košů do Zámeckého parkuse se sníţilo mnoţství v odpadků během turistické sezóny (porovnáno na základě pravidelné návštevnosti okolí Zámeckého parku během turistické sezóny v rámci letní brigády). Ostatní oblasti lépe vybavit cedulemi se zákazem odhazování odpadků nebo nainstalovat odpadkové koše k cyklostezkám u silnic. Je nutné omezit splavování nadměrného mnoţství ţivin do vod, neboť dochází k eutrofizaci rybníků. V celém ZCHÚ je nutno likvidovat invazní druhy dřevin, odstraněním semenných jedinců a následným průběţným odstraňováním náletu a semenáčků. Jedná se o Populus x canadensis, pajasan ţláznatý, trnovník akát. Topoloví kříţenci převaţují hlavně u Nesytu v jeho břehových porostech. U prostředního rybníka byly rákosinové porosty odstraněny. Topoloví kříţenci u Nesytu by se měli také zredukovat stejně jako porosty rákosu. Dále pokračovat v redukci působení bobra evropského. Do vod se dostává nadměrné mnoţství ţivin splavováním z okolních zemědělsky vyuţívaných pozemků a pak dochází k zanášení sedimentů. Vlivem zavádění intenzivních technologií, pouţívání prostředků chemické ochrany rostlin a průmyslových hnojiv došlo ke konci 20. století ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků (Heralt, Kmet, 2006). Lesní porosty podél rybníků prošly krajinářskými úpravami v 19. st., proto je zde vidět výskyt exotických a cizokrajných druhů, ale tento zásah nemá negativní vliv na předmět ochrany. Oplocené stromy podél Zám. rybníku zamezují působení bobra. Nová asfaltová cyklostezka u Nesytu zatím nepůsobí nijak negativně, avšak motorová vozidla, která tudy nesmějí projíţdět, uţ zahubila pár zástupců drobného ptactva. Chybí větší zamezení tvorby skládek a odpadů okolí Nesytu, Hlohoveckého a Mlýnského rybníka. Chybí zábrany nebo informační cedule se zákazem vstupu na volné plochy v průběhu letnění a koupání na 73
Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela zakázaných místech (Zámecký rybník). Je vidět snaha o zlepšení stavu krajiny pomocí zamezení důsledku negativního působení bobrů v Zámeckém rybníku pouţitím oplocení na stromech a zlepšení péče o čistotu nainstalováním odpadkových košů do parku. Dochází k návratu vodního ptactva do těchto oblastí a výskytu vzácných druhů rostlin. Jako kladné zásahy povaţuji letnění rybníků, protoţe se zde začalo vyskytovat více druhů mokřadního a vodního ptactva. Intenzivní rybářské vyuţívání rybníků je v současnosti regulováno orgány ochrany přírody stanovením maximální velikosti rybích obsádek (Chvátal, 2009). Obr. 42: Nově vytvořená asfaltová cyklostezka s jasným zákazem pro motorová vozidla. Tento zákaz je však porušován. Obr. 43: Jeden ze 17.ti informačních panelů v NPR Lednické rybníky, který je značně poškozen. Obr. 44: Oplocené stromy u Zámeckého rybníku, které trpí ohryzem bobra evropského. Obr. 45: Cyklostezka vedoucí podél rybníků. 74
Obr. 46: Vysekaný rákosinový porost u Hlohoveckého rybníku v západní části. V této části je vidět oplocení i s cedulí ohraničující území rezervace. Obr. 47: Zobrazení poškozených informačních panelů a cedulí se státním znakem. Zdroj: Mapka vyfocena na informačním panelu u Mlýnského rybníka, autor i měřítko chybělo. Poškoţené informační panely. Poškozené cedule se státním znakem. 75
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 37: Hodnocení současného stavu území. Tab. 38: Hodnocení péče o území. Hodnocení Hodnocení péče o současného stavu NPR Lednické NPR Lednické rybníky rybníky zachovalost 4 3 12 dokumentace 5 1 5 struktura 4 2,5 10 značení hranic 3 1 3 významné druhy n 2 cesty 3 1,5 4,5 reprodukce n 1,5 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy n 1,5 omezování vnějších 3 4,5 1,5 neg. vlivů invazní a expanzivní 4 8 3 1 3 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 2 1 2 zásahy 4 2,5 10 jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 dosahování cílů 3 9 3 ochrany výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 70 průměrný výsledné hodnocení péče: 100 H péče = 71 dobrá 90 5 4 70 3 Jiné Cíle 2 50 Odp Invz Zás 1 0 Stru POb 30 Neg OP Zach Cst Znč Obr. 48: Grafické znázornění výsledků NPR Lednické rybníky. 0 Dok 76
Stav NPR Lednické rybníky je hodnocen jako průměrný, ale výsledným hodnocením se blíţí ke stavu dobrému. V rezervaci je velký výskyt mokřadních druhů ptáků s vysokým počtem hnízdících druhů. Je zaznamenán i výskyt vzácných druhů rostlin, avšak z důvodu nedostatečného ověření aktivity všech významných druhů, byla některá kritéria nehodnocena. Velkým negativem jsou v území turisté, kteří vstupují na nedovolená místa a zanechávají odpadky. Péče o NPR Lednické rybníky je celkově hodnocena jako dobrá, avšak je na rozhraní s průměrnou péčí. Je vidět snaha o informovanost rezervace díky informačním panelům. Avšak velkým nedostatkem je absence pruhového značení. Nelze opomenout negativní působení bobra, i kdyţ jeho působení je zčásti redukováno. Letnění rybníky hodnotím jako pozitivní zásah, mělo by se v něm pokračovat. Tab. 39: Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPR Lednické rybníky: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 77
4 1 2 3 Obr. 49: Mapa polohy NPR Lednické rybníky. Zdroj: SHO Cart, 2005 2010. 1 Nesyt Hranice NPR Lednické rybníky. 2 Hlohovecký 3 Prostřední 4 Mlýnský (Apollo) 78
Název ZCHÚ: Slanisko u Nesytu Kód ZCHÚ: 298 Kategorie ZCHÚ: Národní přírodní památka Zřizovací předpis: ONV v Břeclavi, rozhodnutí č. 457/2-1961 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Mikulov Katastrální území: Sedlec u Mikulova Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 6,7602 ha (SCHKO Pálava, 2010b). Výměra ochranného pásma: není vyhlášeno (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO PÁLAVA Plán péče: 2010 2019 (SCHKO Pálava, 2010b). Jiná dokumentace: IP Vegetačního krytu (Pátková, 1978), IP Entomologický (Záruba, 1998), IP Bryoflóry (Novotný, Kubešová, 2004), IP Lepidoptera, Rhopalocera (Laštůvka, 2005), IP NPR Slanisko u Nesytu (Danihelka, 2005). Předmět ochrany: Ochrana zbytků slanomilné květeny a zvířeny, včetně několika zvláště chráněných druhů (SCHKO Pálava, 2010b). Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem ochrany je existence vzácných halofilních společenstev a zlepšení jejich stavu vhodným způsobem managementu, obnova autoregulačních funkcí přírody, narušených částí území a vyloučení nevhodných lidských, zásahů do přírodního prostředí, obnova narušených částí území a likvidace ruderálních a invazních druhů rostlin. (SCHKO Pálava, 2010b). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 79
stupeň Tab. 40: Hodnoceni současného stavu o Slanisko u Nesytu. Hodnocení současného stavu území zachovalost 4 struktura 3 významné druhy 4 reprodukce 3 Kategorie území: Název území: Národní přírodní památka Slanisko u Nesytu Datum hodnocení: 11. 7. 2010, 1. 2. 2011, 16. 4. 2011 V rezervaci jsou zachovány zbytky mezických a vlhkých slaniskových trávníků i zblochancová slaniska. Sečení zabraňuje hromadění stařiny a expanzi konkurenčně silných druhů, jako je rákos obecný (Phragmites australis) a topol kanadský (Populus x canadensis). Právě topol se začal samovolně rozšiřovat do rezervace a postupně se rozrůstat dál nejvíce v západní části rezervace. Rozvoj slanomilné vegetace je podporován pastvou ovcí a koz, ale je prováděna jen v západní části rezervace, v ostatních chybí. Zachovalost předmětu ochrany je na většině území vyhovující, jen v některých částech je narušována rákosem a topolovými kříţenci. Rezervace je tvořena lesním pozemkem, TTP, vodní plochou a ostatními plochami. Na severozápadní straně byl uměle zaloţen lesní porost topoloví kříţenci, ale jakmile se zrušila pastva na území (mimo západní část, kde je dnes obnovena), dochází k šíření topolu do rezervace, coţ je neţádoucí. V severovýchodní části rezervace podél panelové cesty a podél východní hranice je velký výskyt rákosinového porostu, který je neţádoucí, proto musí být pravidelně odstraňován sečí. Mnoho druhů rostlin a ţivočichů, které se zde vyskytují, jsou kriticky ohroţené a mají zde jedinou lokalitu v ČR. Jedná se o subfosilní výskyt dírkonoţce a bařičky přímořské, avšak během terénní obchůzky nebyli spatřeni, coţ však jejich výskyt zde nevylučuje. Z ohroţených druhů zaznamenán výskyt ohroţené majky fialové (Meloe violaceus) a čápa bílého (Ciconia alba), hvězdnice slanisté panonské (Aster tripolium subsp. Pannonicus) a pampelišky besarabské (Taraxacum bessarabicum). Některé druhy slanomilné vegetace se vyskytují na zamokřených místech v rezervaci, ke kterým díky elektrickému ohradníku nebo vysoké hladině podzemní vody je omezen přístup. Na základě poznatků z inventarizačních průzkumů (Danihelka, 2005) lze předpokládat, ţe výskyt těchto druhů je zde pravidelný a podmínky jsou vyhovující, proto jsem se rozhodla udělit tento stupeň. Rozvoj slanomilné vegetace lze podpořit pastvou zvířat, skotu, ovcí a koz, ale dnes zde probíhá jen pastva ovcí a koz a to jen pár měsíců v roce. Způsobují ţádoucí disturbanci půdního povrchu a obohacují půdu o nitráty. Pastva by byla ţádoucí na celém území, ale je jen v západní části. Dle plánu péče (SCHKO Pálava, 2010b) je vegetace slaniska vzhledem k minulosti velmi ochuzena. V severozápadní části rezervace je nepůvodní topolový luh, jehoţ semena se dál náletem šíří do území, coţ je neţádoucí, protoţe vytlačuje původní druhy a je tak 80
zhoršena reprodukce slanomilných druhů. narušení obnovy 2 invazní a expanzivní druhy 3 skládky a odpad 3 jiné negativní vlivy 4 Vlhčí partie jsou hlavně na severovýchodní straně rezervace ohroţeny šířením rákosu obecného, který zabraňuje vývoji halofilních druhů. V západní části slaniska byla vytvořena umělá rýha a tam byl dle inventarizačních průzkumů (Danihelka, 2005) zaznamenán výskyt vzácných slanomilných druhů rostlin (bařička přímořská, bahenka šášinovitá, skrytěnka bodlinatá), během obchůzky však tyto druhy spatřeny nebyly, rýha zarůstá keři a topolovými kříţenci a tím je obnova narušena. Hloubení rýh a umělých prohlubní je ţádoucí a mělo by se v nich pokračovat, jen hodně zarůstají keři a psinečkem výběţkatým, takţe je nutné intenzivní narušení půdního povrchu a odstranění neţádoucích keřů a výmladků topolu. Velké rozšíření rákosu obecného a psinečku výběţkatého hlavně v oblasti rýh a umělých prohlubní v západní části rezervace. Nutno kontrolovat jejich rozšíření kosením a sečením. V západní části je uměle vytvořený topolový luh rozšiřující se do rezervace. Dále rozšíření pajasanu ţláznatého, trnovníku akátu a Populus x canadensis v severozápadní a západní části, kde vznikl nepůvodní les. Je ţádoucí, aby tento nepůvodní lesní porost byl přeměněn na bezlesí. Podél panelové cesty, která prochází zhruba středem rezervace, se vyskytují odpady od turistů a místních obyvatel, např. pet láhve ve vodní stoce, obaly od potravin v rákosinovém porostu. Rozhodně je nutné regulovat odpadky nainstalováním odpadkových košů na začátek panelové cesty, kudy prochází nejvíce lidí. V roce 2010 bylo v Sedleci nově upraveno fotbalové hřiště, které jen z malé části zasahuje do severní části ochranného pásma rezervace, takţe mohlo dojít k zásahu do vývoje vzácných druhů, které se na tomto hřišti ještě donedávna vyskytovaly, zatím však tyto moţná negativa nejsou potvrzené. Znečištění a chemické postupy ze silnice, která se táhne podél jiţní hranice rezervace, mohou být zaneseny do rezervace. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela 81
Obr.50: Zaplavená část slaniska v západní části rezervace. Obr. 51: Uměle vytvořená rýha v západní části slaniska, momentálně zaplavená vodou a ohrožena zarůstáním topolových kříženců a dalších keřů. Obr. 52: Slanisko na západu rezervace s výskytem vzácného čápa bílého (Ciconia alba). Obr. 53: Odpadky odhozené do vodní strouhy, která se vlévá do potoku Včelínek a ten dále pokračuje do rybníku Nesyt. 82
stupeň Tab. 41: Hodnocení péče o NPR Slanisko u Nesytu. Kategorie území: Národní přírodní památka Hodnocení péče o území dokumentace 5 značení hranic 2 cesty 4 ochranné pásmo 4 omezování vnějších negativních vlivů 3 Název území: Slanisko u Nesytu 11. 7. 2010, 1. 2. 2011, 16. Datum hodnocení: 4. 2011 Existuje platná vyhláška o vyhlášení území. Plán péče (SCHKO Pálava, 2010b) je zpracován podrobně i s mapovými přílohami. Plán péče je zpracován podrobně i s mapovými přílohami. Byly zpracovány IP (Danihelka, 2005), (Laštůvka, 2004) a další, (autoři a rok vypracovaných IP je shrnut v úvodní straně jiná dokumentace). Po důkladném terénním šetření bylo v oblasti nalezeno 6 cedulí se státním znakem a to jedna z nich je naprosto v dezolátním stavu. Informační panel NPR Slanisko u Nesytu se nachází na začátku panelové cesty u ţelezniční stanice. V oblasti se nenachází ţádné pruhové značení ani na hraničních stromech ani na hraničních sloupcích. Náznak pruhového značení je na ţelezných hraničnících u severní hranice, ale neodpovídá normám pro pruhové značení. Panelová cesta, vedoucí od ţelezniční zastávky do obce, rozděluje rezervaci na dvě části (západní a východní) a jedná se o jedinou cestu spojující obec se ţelezniční stanicí. U panelové cesty se nachází cedule se zákazem vstupu mimo cestu. V místě začátku panelové cesty vede silnice směrem na Mikulov pře Sedlec. Tento stupeň jsem uvedla kvůli silnici, která vede podél jiţní hranici rezervace a můţe mít negativní vliv (chem. posypy, znečištění). Silnice se nachází v ochranném pásmu rezervace (chemické posypy v zimním období). Dalšími negativními prvky jsou i ţelezniční trať a ţelezniční stanice (věčné rušení hnízdících ptáků a rušení dalších druhů procházejícími turisty). Celá západní část rezervace je ohraničena elektrickým ohradníkem, protoţe v letním období se tam pasou ovce a kozy. Tento elektrický ohradník má také ochrannou funkci hlavně před vstupem lidí. Do OP se částečně rozšiřuje rákosový porost a i topoloví kříţenci. Nedostatečné sečení rákosového porostu a šíření invazních druhů, dochází tak k zarůstání a k vytlačování původních druhů. V území dochází k seči a odstraňování rákosu ve východní části slaniska. Dále je nutné, aby nepůvodní les s invazními druhy v severozápadní a západní části lesa byl odstraněn. Více se soustředit na dodrţování zákazu lovení pernaté zvěře v NPR, který je neustále porušován. Pořádají se lovy na husy táhnoucí od Nesytu. Myslivci zaujímají pozici v jiţní části rezervace u panelového chodníku, ale ulovené kusy pak dohledávají na chráněném území. Dochází ke vstupu na zakázaná 83
péče o obnovu 3 zásahy 4 dosahování cílů ochrany 4 místa, moţný sešlap chráněných druhů a narušení hnízdících druhů ptáků střelbou. Zákazy vjezdu aut do NPR, jsou nainstalovány stejně jako cedule se zákazy. Dále zbudován elektrický ohradník (kvůli pastvě ovcí a koz, omezování vstupu lidí a eliminace zanechávání odpadků v této části). Chybí regulace odpadků ve vodní stoce a rákosovém porostu hlavně v jiţní a severní části NPR, protoţe tudy prochází nejvíce lidí. Ve východní části rezervace dochází k seči a k částečnému odstraňování rákosu. Je ţádoucí, aby nepůvodní porost v severozápadní a západní části lesa byl odstraněn, neboť nálety se šíří do rezervace a oblast slanomilné vegetace v západní části je ohroţena. Ke stavební, těţební či vodohospodářské činnosti nedochází, pouze k chemickým posypům u silnice. Pastva koz a ovcí je zavedena, ale provádí se jenom v západní části rezervace. Nově vytvořená rýha v západní části slaniska měla pozitivní vliv na znovuobjevení některých vzácných halofytů. Hloubení rýh a umělých prohlubní je ţádoucí a mělo by se v nich pokračovat. Na slanistých loukách dochází k sečení rákosu a k pastvě ovcí a koz. Chybí větší zásah do nepůvodního lesního porostu topolových kříţenců na severozápadní a západní částí NPR. Mimo výše zmíněné nedostatky je vidět aktivní snaha o ochranu území. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela Obr. 54: Cedule se státním znakem je značně poškozená a nevyhovující. Nachází se v severním cípu rezervace. Obr. 55: Dopravní značka upozorňující na chemický posyp je nainstalována u silnice, která je asi 5m od slaniska. 84
Obr. 56: Panelová cesta procházející mezi východní a západní části rezervace, která spojuje železniční stanici s obcí Sedlec. Obr. 57: Posečená louka ve východní části rezervace. Obr. 58: Zobrazení poškozené cedule a rozšíření topolových kříženců. Zdroj: SCHKO Pálava, 2010b. Rozšíření rákosinového porostu. Poškozená cedule se státním znakem. Rozšíření topolových kříţenců. 85
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 42: Hodnocení současného stavu území. Hodnocení současného stavu NPP Slanisko u Nesytu Tab. 43: Hodnocení péče o území. Hodnocení péče o NPP Slanisko u Nesytu zachovalost 4 3 12 dokumentace 5 1 5 struktura 3 2,5 7,5 značení hranic 2 1 2 významné druhy 4 2 8 cesty 4 1,5 6 reprodukce 3 1,5 4,5 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy 2 1,5 3 omezování vnějších 3 4,5 1,5 neg. vlivů invazní a expanzivní 3 6 3 1 3 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 3 1 3 zásahy 4 2,5 10 jiné negativní vlivy 4 1,5 6 dosahování cílů 4 12 3 ochrany výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 67 průměrný výsledné hodnocení péče: H péče = 74 dobrá 100 90 5 4 70 3 Jiné Cíle 2 1 50 Odp Invz Nar Rep Zás 0 30 VD POb Neg Stru OP Cst Zach Znč Obr. 59: Grafické znázornění výsledků hodnocení o NPR Slanisko u Nesytu. 0 Dok Současný stav NPR Slanisko u Nesytu je hodnocen jako průměrný. Dochovaly se zde slanomilné trávníky s výskytem vzácně chráněných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Negativní vliv má skládkování odpadů a rozšíření invazních a expanzivních druhů, které vytlačují druhy původní. Péče o NPR Slanisko u Nesytu je celkově hodnocena jako dobrá. Je vidět snaha o zlepšení a udrţení současného stavu rezervace instalací informačního panelu a postupnou výměnou cedulí se státním znakem, nedostatkem je pruhové značení. Rákosové porosty na loukách jsou sečeny a probíhá zde i pastva ovcí a koz. 86
Tab. 44:Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPP Slanisko u Nesytu: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Hranice NPR Slanisko u Nesytu. Obr. 60: Mapa polohy NPR Slanisko u Nesytu. Zdroj: SHO Cart, 2005 2010. 87
Název ZCHÚ: Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen Kód ZCHÚ: 377 Kategorie ZCHÚ: Národní přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška MŠVU č. 97.095/51 IV/5 dne 25. 6. 1951 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Mikulov Katastrální území: Bavory, Klentnice, Perná Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 110,5 ha (SCHKO Pálava, 2010c). Výměra ochranného pásma: není vyhlášeno (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: na období 2010-2018 (SCHKO Pálava, 2010c). Jiná dokumentace: IP Entomologický (Záruba, 1996, 1997), IP Botanický (Danihelka, 1999), IP Bryoflóry (Novotný, Kubešová, 2005), IP NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen (Danihelka, 2005). Předmět ochrany: Přirozená a polopřirozená stepní, lesní a skalní společenstva typická pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů s výskytem vzácných a ohroţených rostlin a ţivočichů (SCHKO Pálava, 2010c). Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem ochrany je zachování všech charakteristických biotopů a udrţení vyváţeného poměru mezi skalními, stepními a lesními plochami, účelná ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a ţivočišných druhů, obnova autoregulačních funkcí přírody vyloučením nevhodných lidských zásahů do přírodního prostředí, zvýšení biodiverzity entomofauny a flóry změnou způsobu hospodaření a převodem některých lesních porostů z tvaru lesy 88
Poznámka: vysokého na tvar lesa nízkého a středního, obnova narušených částí území, eliminace ruderálních a invazivních druhů rostlin a likvidace odpadu z území a usměrnění turistických aktivit tak, aby nedocházelo ke střetům s ochranou přírody (SCHKO Pálava, 2010c). Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 89
stupeň Tab. 45: Hodnocení současného stavu NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Hodnocení současného stavu území zachovalost 2 struktura 3 významné druhy 3 reprodukce 3 Kategorie území: Název území: Národní přírodní památka Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Datum hodnocení: 21. 5. 2010, 3. 4. 2011 Největší území zaujímají úzkolisté suché trávníky vyskytující se na slunných svazích rezervace. Jsou však narušeny náletem akátu trnitého (Robinia pseudacacia) a rozrůstajících se populací jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) nejvíce v severní části Stolové hory. V suťových lesích by měla nejčastěji vyskytovat lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a druhy javorů (Miklín, 2009), jenţe zastoupení hlavně lípy je rapidně sníţené kvůli rozrůstání jasanu ztepilého. Podstatně se také sníţilo zastoupení dubu pýřitého a habru obecného, který na území během průzkumu nebyl vůbec spatřen. Hlavně zásahem z minulosti byla druhová struktura silně narušena a většina lesů byla uměle vysázena, postupem času se rozšiřovaly dále do rezervace a vyvíjely se na úkor druhů přirozených (Mackovčin a kol., 2007). Pěchavcové trávníky zaujímají jen malou plochu výslunných skalnatých svahů pod zříceninou Sirotčího hradu. Nejlépe byly dochovány úzkolisté suché trávníky na jiţním svahu Stolové hory. Struktura lesních porostů se vzhledem k minulosti výrazně změnila. Zastoupení lípy velkolisté podstatně pokleslo, výskyt habrů nebyl spatřen, avšak svůj rozsah dokazují porosty jasanu ztepilého a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), ten je zde nepůvodní. Jasa ztepilý je sice původní druh, ale chová se na území expanzivně. Bezlesé temeno Stolové hory je porostlé původními druhy suchých trávníků, jsou však často narušeny převahou expanzivního druhu ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a ze severní části Stolové hory i náletem hlohu jednosemenného (Crataegus monogyma), růţe šípkové (Rosa canina) a slivoně trnky (Prunus spinosa). Mezi významné druhy, které byly v rezervaci spatřeny, patří koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri, tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kavyl Ivanův (Stipa pennata). Vzhledem k tomu, ţe území bylo navštíveno jen dvakrát, a to v dubnu 2011 a květnu 2010, tak nemohu potvrdit výskyt ostatních druhů. Ovšem na základě doloţených fotografií a inventarizačního průzkumu (Mackovčin a kol., 2007, Danihelka, 2005), lze jejich výskyt pokládat za pravdivý a setrvalý. Nejvíce ohroţeny jsou druhy rostoucí na skalách a na stepích, neboť značně trpí sešlapem neukázněných turistů. Reprodukce u lesních porostů je značně sníţená díky rozsáhlému rozšiřování expanzivních a invazních druhů (jasanu ztepilého a akátu trnitého). Rostou na úkor původních druhů, jejichţ počet je zde značně zredukován, je tím myšlena lípa velkolistá. U sucholistých 90
narušení obnovy 3 invazní a expanzivní druhy 2 skládky a odpad 3 jiné negativní vlivy 3 trávníků je reprodukce zhoršená díky sešlapu. Přesto však dochází k výskytu významných jedinců, i kdyţ jejich podmínky k novému vývoji jsou zhoršeny. Obnova území je narušena šířením nepůvodních druhů, které zde byly uměle vysazeny a brání tak rozvoji původních druhů hlavně těch lesních a jejich bylinného patra. Dále obnova suchých trávníků je ze severu narušena některými expanzivními druhy (viz - invazní a expanzivní druhy), které mohou způsobit neprůchodnost pro bylinné patro. Nelze opomenout ani neukázněné turisty škodící mimo vyznačené stezky, způsobují erozi a sešlap rostlinných druhů. Za nejrozšířenější expanzivní druh v rezervaci je povaţován jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a za invazní akát trnitý (Robinia pseudacacia). Z expanzivních druhů jsou zde dále zastoupeny hlavně keře rostoucí v blízkosti bezlesé části Stolové hory zahrnující úzkolisté trávníky. Jsou to hloh jednosemenný (Crataegus monogyma), růţe šípková (Rosa canina) a slivoň trnka (Prunus spinosa). Jejich nálet ohroţuje sever okrajové části Stolové hory. Turisté jsou největším původcem odpadků v NPR. Chodí na zakázaná místa a odhazují odpadky na vegetaci skalních a stepních míst. Nejvíce odpadků bylo spatřeno pod Sirotčím hrádkem, ve studni a přímo ve zřícenině. Rozhodně negativně působí na území vysoká turistická návštěvnost. Rezervací sice prochází turistická stezka, ale turisty očividně lákají vzácné plochy mimo tuto cestu. Způsobují neţádoucí erozi a sešlap. Cykloturistika je na území také zakázána, avšak byly spatřeny stopy od kol i samotní cyklisté, jeţ zapříčiňují škody. Také je zde zakázáno rozdělávat oheň, avšak přímo naproti cedule upozorňující na tento zákaz zůstal jasný důkaz po nedávno zaloţeném ohništi. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela 91
Obr. 61: Východní strana Sirotčího hrádku která slouží turistům jako odpočívací místo, se nachází mimo značená území a turisté tam nesmí chodit. Obr. 62: Výskyt vzácného skalního druhu tařice skalní (Aurinia saxatilis). Obr. 63: Zákaz rozdělávání ohně platí v celém území rezervace, někteří turisté si však oheň rozdělali přímo naproti ceduli se zákazem. Obr. 64: Pohled na severozápadní cíp Stolové hory, kde jsou suché trávníky narušeny jasanem ztepilým a akátem trnitým. 92
stupeň Tab. 46: Hodnocení péče o území NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Hodnocení péče o území dokumentace 5 značení hranic 4 cesty 4 ochranné pásmo 4 omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu 3 3 Kategorie území: Název území: Národní přírodní památka Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Datum hodnocení: 3. 4. 2011, 21. 5. 2010 Území bylo nejprve vyhlášeno jako SPR Tabulová, SPR Růţový vrch a SPR Kočičí kámen výnosem z roku 1988, ale do jednotné kategorie NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen byla společně vyhlášena na základě platné vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí roku 2000 (SCHKO Pálava, 2010c). Plán péče ( SCHKO Pálava, 2010c) byl zhotoven na období 2010-2018, je však zatím v schvalovacím procesu. IP (Danihelka, 2005) byly na území provedeny, (autoři dalších IP jsou shrnutí na úvodní straně jiná dokumentace). Hranice území jsou vytyčeny cedulemi s velkým státním znakem po celém obvodu území a pruhovým značením na ţelezných hraničnících. Informační panel je v dobrém stavu a je umístěn na východní straně rezervace, část Tabulová. Nejvyšší stupeň nebyl udělen kvůli zašlému stavu některých hraničníků. Celou rezervací prochází turistická stezka, kde je povolena jen pěší turistika. Tento zákaz porušují hlavně cyklisté, kteří jezdí jak po stezce tak i mimo ní a tím způsobují neţádoucí erozi a sešlap důleţité vegetace. V ochranném pásmu leţí pozemní komunikace vedoucí z Klentnice do Mikulova a přilehlé orné půdy a vinice. Ohroţení lze očekávat od zemědělců, kteří se neřídí podmínkami, jak zacházet s postřiky a dalšími chemickými látkami v ochranném pásmu. V OP se nachází fotbalové hřiště, které na vybranou lokalitu dle (SCHKO Pálava, 2010c) nepůsobí negativně a další výraznější negativa v OP zatím nebyla zjištěna. Chybí lepší zábrany proti cyklistům, jejich jízdě po a mimo stezku. Zároveň je nutné, aby byly nainstalovány výstraţné cedule se zákazem vstupu mimo značená místa nebo jiné moţné prostředky zamezující vstupu, hlavně do západní části Stolové hory a do různých odboček k Sirotčímu hrádku. A aby se zabránilo odhazování odpadků, bylo by vhodné nainstalovat odpadkové koše. Na informačním panelu je dostatečně napsáno, aby cyklisté do území nevjíţděli, turisté, aby chodili po vyznačené červené stezce a neodhazovali odpadky, nejspíš je ale nutné, tyto zákazy rozšířit do více části území. Nálety dřevin jsou jen částečně zredukovány, nejvíce jich však zůstalo na severní části plošiny Tabulové. Na její vrcholové části se provádí sečení 93
zásahy 2 dosahování cílů ochrany 3 Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela stepních trávníků s důrazem na dodrţování stepního charakteru lokality, je nutné jej však pravidelně dodrţovat, aby nedošlo k zarůstání expanzivními druhy. Invazní druhy převaţující nad druhy původními je zapotřebí likvidovat (viz - kritérium invazní a expanzivní druhy). Antropogenní zásahy v minulosti způsobily, ţe Stolová hory byla téměř bezlesá. Od 18. století se zde začaly vysazovat nepůvodní dřeviny (výše zmíněné) a začaly se rozšiřovat jak do bezlesých oblastí, tak i do celého území rezervace (SCHKO Pálava, 2010c). Tento zásah zde značně poznamenal přirozené lesní porosty. Náletové dřeviny jsou částečně vyřezávány z oblasti suchých trávníků a posečená hmota je z rezervace odstraňována. Ţádné vodohospodářské, těţební ani zemědělské zásahy zde nejsou zaznamenány. V severním cípu rezervace, část Tabulová, byla vidět snaha o přeměnu z tvaru lesa vysokého na tvar lesa nízkého, důkazem bylo spatření tzn. pařezin. Vzhledem k rozsáhlé ploše lesních porostů je nutno pokračovat v přeměne na tvar lesa nízkého nebo středního i v ostatních částech rezervace. Dle mého souzení, na základě terénního výzkumu a výše zmíněných kritérií, jsou vidět nedostatky v dosahování cílů ochrany. Týká se to hlavně turistů a jejich negativnímu působení. Pozitivní je jen nově nainstalovaný informační panel při východní hranicí Tabulové, kde jsou jasně popsány podmínky, které by turisté měli v rezervaci plnit. 94
Obr. 65: Informační panel umístěn při východní hranici rezervace. Obr. 66: Pruhové značení, které je značně poškozené a červený nátěr nejde vůbec vidět. Turisty nejčastěji navštěvované plochy, mimo povolený vstup. Turistická stezka je znázorněna červeně, avšak turisté se nejčastěji pohybují mimo ni. Nejvíce ohroţené oblasti díky šíření trnovníku akátu a jasanu ztepilého. Obr. 67: Zobrazení některých částí území, které jsou ohroženy turisty, šířením trnovníku akátu a jasanu ztepilého. 95
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 47: Hodnocení současného stavu území. Tab. 48: Hodnocení péče o území. Hodnocení Hodnocení péče o současného stavu NPP Tabulová, NPP Tabulová, Růţový vrch a Růţový vrch a Kočičí Kočičí kámen kámen zachovalost 2 3 6 dokumentace 5 1 5 struktura 3 2,5 7,5 značení hranic 4 1 4 významné druhy 3 2 6 cesty 4 1,5 6 reprodukce 3 1,5 4,5 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy 3 1,5 4,5 omezování vnějších 3 4,5 1,5 neg. vlivů invazní a expanzivní 3 6 2 1 2 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 3 1 3 zásahy 2 2,5 5 jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 dosahování cílů 3 9 3 ochrany výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 54 průměrný výsledné hodnocení péče: H péče = 65 průměrná 100 5 90 4 70 3 2 1 0 50 30 Jiné Odp Invz Nar Rep VD Cíle Zás POb Neg OP Stru Cst Znč Obr. 68: Grafické znázornění výsledků hodnocení o NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Stav NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen je hodnocen jako průměrný. Nejniţším stupněm bylo hodnoceno kritérium invazní a expanzivní druhy, které se nachází na velké části území a negativně tak ovlivňují zachovalost i strukturu v rezervaci. Lokalita také trpí velkým náporem turistů, kteří chodí mimo značené cesty a poškozují vzácnou vegetaci. 0 Zach Dok Péče o NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen je hodnocena průměrně. Vlivem zásahů z minulosti byla Stolová hora skoro bezlesá, pro zlepšení území zde byly vysázeny nepůvodní a stanovištně nevhodné dřeviny, které se dnes v rezervaci rozšiřují dále. Nutno zamezit negativnímu působení turistů a cyklistů. 96
Tab. 49: Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPP Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 69: Mapa polohy NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Zdroj: SHO Cart, 2005 2010. Hranice NPR Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen. 97
Název ZCHÚ: Turold Kód ZCHÚ: 456 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: vyhláška, vydal: Správa CHKO Pálava č.: 1/2002 ze dne 7. 2. 2002 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Mikulov Katastrální území: Mikulov Velkoplošné ZCHÚ: CHKO Pálava Výměra ZCHÚ: 16,83 ha (SCHKO Pálava, 2010d). Výměra ochranného pásma: není vyhlášené (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Správa CHKO Pálava Plán péče: na období: 2010-2019 (SCHKO Pálava, 2010d). Jiná dokumentace: Nebyly zpracovány inventarizační průzkumy. Předmět ochrany: Předmětem ochrany jsou skalní, stepní a křovinná společenstva na vápencovém podkladě s výskytem druhů typických pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů: významné geologické, paleontologické a archeologické naleziště, jakoţ i významné zimoviště netopýrů (SCHKO Pálava, 2010d). Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem ochrany je přítomnost přirozených a polopřirozených skalních, stepních a lesních biotopů o dostatečné rozloze, trvalá existence populací chráněných a významných druhů rostlin a ţivočichů (SCHKO Pálava, 2010d). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, je zdrojem informací u předchozích charakteristik území AOPK ČR (2011). 98
stupeň Tab. 50: Hodnoceni současného stavu PR Turold. Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Turold Datum hodnocení: 28. 7. 2010, 6. 2. 2011 zachovalost 2 struktura 2 významné druhy n reprodukce 3 Předmětem ochrany jsou rostlinná společenstva typická pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů, jsou však dochována jen ve zbytkových populacích. Fragmenty suchých trávníků se maloplošně nachází jen v severní části rezervace a téţ jiţně od vysílače, kde jsou trávníky narušeny výskytem dřevin a jejich rozrůstáním (borovice černá, trnovník akát). Některé z vzácných druhů květeny, které zde měly jedinou lokalitu výskytu v ČR, zmizely při rozšiřování lomu v minulosti (SCHKO Pálava, 2010d). Jeskyně na Turoldu jsou významným zimovištěm pro netopýry. Díky uzavření jeskyní pro veřejnost se počet netopýrů zvýšil i u nejvíce ohroţených druhů (SCHKO Pálava, 2010d). Zachovalost území je tedy na více neţ 50% nevyhovující. Struktura suchomilných trávníků je narušena výskytem akátů. Asi 90% podíl na struktuře lesních porostů má dřínová doubrava s největším zastoupením nepůvodní borovice černé a uměle vysazených dubů letních (SCHKO Pálava, 2010d). Původními lesy zde byly teplomilné doubravy s porosty dubu zimního a šípáku, dnes však největší plochu zaujímá borovice černá (Pinus nigra), méně pak jasan ztepilý a trnovník akát. Dnes vzácný výskyt pakudlanky jiţní, roháče velkého a kudlanky náboţné (SCHKO Pálava, 2010d), tyto druhy během teréního průzkumu nebyly spatřeny. Po uzavření jeskyní pro veřejnost se velmi se zlepšil počet zimujících netopýrů - hlavně vrápence malého, netopýra brvitého, ušatého a mnoho dalších druhů (SCHKO Pálava, 2010d). Při terénním šetření byly spatřeny tyto druhy: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (Iris pumila), hlaváček jarní (Adonis vernalis). Inventarizační průzkumy nebyly provedeny, takţe není moţné hodnotit stav ostatních významných druhů. Z vlastního terénního šetření byly na fragmentech trávníků spatřeny trsy lipnice bádenské (Poa badensis), na skalních výběţcích chrpa chlumní (Centaurea triumfettii). Reprodukce všech významných druhů nelze určit kvůli nedostatku informací, avšak na základě informací získaných z terénního šetření byl udělen stupeň 3. Severní část rezervace s výskytem vzácných druhů stepních trávníků je narušena kvůli náletům invazních druhů (trnovník akát) a šířením borovice černé (Pinus nigra). Reprodukce lesních porostů je nízká, přirozeně se zde má vyskytovat hlavně dub šípák a dub zimní a jejich výskyt je zde minimální. Naopak se zde daří nepůvodním druhům (viz. kritérium invazní a expanzivní druhy) jako je borovice černá, jasan ztepilý, trnovník akát. 99
narušení obnovy n invazní a expanzivní druhy 1 skládky a odpad 4 jiné negativní vlivy 3 Zemědělské hospodaření neprobíhá, dříve v provozu velký lom na vápenec, byl však zrušen a dnes tam probíhají sukcesní procesy jen zčásti korigované člověkem (SCHKO Pálava, 2010d). Dochází k erozi z vápencových skal a tím k zasypání či poškození skalních a křovinných společenstev. Dále dochází k sešlapu vegetace turisty, kteří vstupují mimo značené cesty, hlavně ze severní strany rezervace. Na základě nedostatečného mnoţství informací o narušení obnovy v dalších částech, není kritérium hodnoceno. Nejvíce rozšířená je zde borovice černá (Pinus nigra), která není invazní ani expanzivní druh, avšak byla zde uměle vysazena a tento zásah způsobil úbytek teplomilných doubrav s původními druhy jako je dub šípák a dub zimní. Jedná se stanovištně nevhodný a nepůvodní porost, proto jsem se rozhodla ji do tohoto kritéria zmínit. Dalším invazním druhem v území je trnovník akát (Pseudacacia robinia), jeho rozšíření je převáţně na západní straně rezervace, dále expanzivní jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který se nachází ve spodní části. Tyto druhy dohromady převaţují nad původními druhy. Nejniţší etáţ lomu byla díky zásahům z minulosti upravena (SCHKO Pálava, 2010d) a v současnosti se zde nachází naučná stezka. Hlavně od května aţ do září je zde velký nápor turistů, kteří odhazují pet láhve a obaly z potravin od lesního porostu podél západní hranice rezervace. Mnoţství odpadků však není limitující. Je to turisticky významná oblast hlavně kvůli jeskyním, jedna byla zpřístupněna, ale jen v určitém období, aby nedošlo k rušení zimujících druhů netopýrů, hlavně v zimním období (SCHKO Pálava, 2010d). Sníţený stupeň je kvůli turistům, kteří chodí na mimo značená území i přes jasné zákazy. Dochází k sešlapu vegetace, k erozi a trhání rostlin nebo jiných dřevin, i kdyţ je to zakázáno. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela Obr. 70: Vysílač umístěný ve středu severní části lesních porostů, kde by měl být zakázán vstup, je očividně rájem pro sprejery. Obr. 71: Zarůstání stepních trávníků na severním cípu území nežádoucími lesními porosty, konkrétně trnovník akát. 100
stupeň Obr. 72: Odhazování odpadků do keřových a lesních porostů. Obr. 73: Rozsáhlé porosty trnovníku akátu, jasanu ztepilého a borovice černé na vrších vápencových skal i v nižších pasážích. Tab. 51: Hodnocení péče o území PR Turold. Hodnocení o území péče Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Turold Datum hodnocení: 28. 7. 2010, 6. 2. 2011 dokumentace 5 značení hranic 4 cesty 4 Území bylo vyhlášeno na základě platné vyhlášky a je zpracován platný plán péče (SCHKO Pálava, 2010d), jehoţ součástí jsou i mapové přílohy. V zájmové lokalitě nebyly provedeny inventarizační průzkumy. Celá hranice území je dostatečně a viditelně označena cedulemi s malým státním znakem. Pruhové značení v terénu se nachází na ţelezných tyčích podél hranice. Na Z straně jsou dostatečně vidět, zatímco na V straně je zhoršený přístup a nelze stav značení určit. Stav těchto hraničníků je nevyhovující, červená barva se ztrácí a nejde dobře vidět. V severním cípu se nachází poměrně nová infotabule a uvnitř lomu je naučná stezka s 8 informačními panely. Značení se mi zdá poměrně vyhovující, ale nejvyšší stupeň jsem neudala kvůli zhoršenému stavu hraničníků (zrezivělost a špatná viditelnost červených pruhů). Podél hranice rezervace vede přírodně vytvořená cestička pro turisty, vede však jen po západní části hranice a je součástí ochranného pásma. Samotné 101
ochranné pásmo 4 omezování vnějších negativních vlivů 3 péče o obnovu 3 zásahy 3 centrum rezervace se rozděluje na 2 části, přední a zadní lom. Do přední části vede naučná stezka s mnoţstvím informačních panelů. Trasa stezky je z větší části shodná s přístupovou cestou k jeskyni Na Turoldu. Všech osm zastavení je moţné shlédnout z pohodlné pěšiny, která je částečně vysypána vápencovou drtí. Je zde zákaz vstupu na místa mimo stezku a je to viditelně napsáno na cedulích. Silnice pro motorová vozidla vede jiţní částí ochranného pásma, ale samotná rezervace není cestami ohroţena. Zároveň je tam jasně cedule se zákazem vjezdu a dokonce i zábrana proti vjezdu. Negativně působí cestičky vytvořené turisty mimo vyznačená území (severní část rezervace). Sníţený stupeň je udělen kvůli uměle vytvořeným cestám od neukázněných turistů. Součástí OP jsou přilehlé vinice, zahrádky a pole a dále z jiţní strany také část silnice. Tyto pozemky jsou od cestičky odděleny plotem, který vystavěli majitelé pozemků, aby zabraňoval vstupu lidí a zvěře z přilehlých polí. V OP dochází k odstraňování invazních druhů (trnovník akát). Ve vinicích často dochází k chemickým postřikům, které při silnějším větru mohou být zaneseny aţ do rezervace, na postřik vinic však musí mít majitel souhlas, stejně jako ke stavební činnosti, terénním či vodohospodářským úpravám. Dále se na cestičce nachází často odpadky od turistů. OP splňuje plní svou funkci jen s mírnými nedostatky. Pozitivní jsou nainstalované cedule se zákazem vstupu na území mimo vyznačenou stezku v jiţním cípu rezervace a zákaz vjezdu cyklistů a automobilů. Hned v jiţní části při vstupu do rezervace je zábrana proti vjezdu aut, dále jsou tam stojany na kola pro cyklisty. Nutno nainstalovat další cedule se zákazy hlavně do severní části území. Odpadky v území zatím nejsou limitující, ale jejich výskyt se můţe zvýšit v období hlavní sezony, proto byla vhodná ráznější opatření k eliminaci vzniku odpadů v rezervaci. V provozu je jediná jeskyně a to jen v určitém období, aby nedošlo k rušení zimujících druhů letounů. Vstup do jeskyní byl omezen a tak se podstatně zvýšil počet zimujících netopýrů v jeskyních, hlavně vrápence malého a dalších druhů (SCHKO Pálava, 2010d). Chybí větší regulace neţádoucích druhů hlavně borovice černé, trnovníku akátu a jasanu ztepilého. Dochází jen k částečné seči na stepních trávnících v severní části rezervace i k vyřezávání akátu ze západního cípu. Dále absence omezení vstupu ze severní části rezervace pro turisty a tím zredukovat sešlap vegetace. Dříve došlo k rozšiřování lomu a to mělo zásadní vliv na některé významné druhy rostlin, které se zde pak přestaly vyskytovat. V roce 1999 bylo zrekultivováno dno nejniţší etáţe lomu, které v 102
dosahování cílů ochrany 2 minulosti slouţilo jako skládka komunálního odpadu (SCHKO Pálava, 2010d). V posledních letech nedochází k ţádným zásadním zásahům jako bylo rozšiřování lomu. Částečně dochází k odstraňování trnovníku akátu na západním cípu, to stejné je nutno provést v okolí stepních trávníků. Suché trávníky na severu rezervace i travnaté porosty v nejniţší etáţi lomu jsou ručně sečeny. A chybí i rázný zásah do borovicového porostu, který zaujímá většinu území a je zde nepůvodní. Zamezilo se vjezdu automobilů a cyklistů do rezervace díky zábranám a cedulím se zákazy. Došlo jen k částečnému odstranění akátu na západě rezervace, chybí však redukce dalších neţádoucích druhů. Borovice černá zaujímá největší část plochy území, nutno její počet sníţit a nahradit původními druhy (habr obecný, dub šípák a dub zimní). Jinak jde vidět snaha o informovanost území díky nové informační tabuli a naučné stezce. Chybí však zákazy čí zábrany proti turistům v severní části rezervace. Kvůli zimujícím druhům netopýrů se jeskyně pro veřejnost zpřístupnila jen v určitém období, aby tyto vzácné druhy letounů nebyly rušeny. Seč na trávnících je sice prováděna, chybí však odstranění neţádoucích lesních porostů. V dosahování cílů péče jsou závaţné nedostatky. Jméno hodnotitele: Bábíčková Michaela Obr. 74: Nový infopanel v severní části území s podrobnými informacemi o rezervaci. Obr. 75: Pruhové značení v části území je nedostatečně vidět a je v dezolátním stavu. 103
Obr. 76: Odstranění akátin v západní části rezervace. Obr. 77: Nová cedule se státním znakem, zákazy a podmínky pro turisty v jižní části rezervace. Cestičky vytvořené turisty na plochách se zakázaným vstupem. Největší rozšíření borovice černé a pajasánu ţláznatého, které ohroţují sucholisté trávníky a Obr.78: Zobrazení výskytu nejvíce rozšířených lesních druhů a nejvíce navštěvovaných ploch turisty. Zdroj: SCHKO Pálava, 2010d. 104
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení: Tab. 52: Hodnocení současného stavu území. Hodnocení současného stavu PR Turold Tab. 53: Hodnocení péče o území. Hodnocení péče o PR Turold zachovalost 2 3 6 dokumentace 5 1 5 struktura 2 2,5 5 značení hranic 4 1 4 významné druhy n 2 cesty 4 1,5 6 reprodukce 3 1,5 4,5 ochranné pásmo 4 1,5 6 narušení obnovy n 1,5 omezování vnějších 3 4,5 1,5 neg. vlivů invazní a expanzivní 3 6 1 1 1 péče o obnovu 2 druhy skládky a odpad 4 1 4 zásahy 3 2,5 7,5 jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 dosahování cílů 2 6 3 ochrany výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 48 špatný výsledné hodnocení péče: H péče = 64 průměrná 100 90 5 4 70 3 Cíle 2 1 50 Jiné Zás POb 0 30 Odp Invz Rep Neg OP Stru Cst Znč Obr. 79: Grafické znázornění výsledků hodnocení o PR Turold. 0 Zach Dok Stav PR Turold je hodnocen jako špatný. Nejhůře byly hodnoceny inv. a exp. druhy, jejichţ výskyt v rezervaci převyšuje původní druhy. Na severním cípu se zachovaly fragmenty suchých trávníků, které jsou pravidelně sečeny, avšak jsou také narušovány invazivními druhy. Negativně na území působí hlavně turisté, kteří nerespektují i přes jasné zákazy vstup mimo značená území. Péče o PR Turold je hodnocena jako průměrná. V území nebyly doposud provedeny inventarizační průzkumy. Značení hranic je přehledné a území je vybaveno novými cedulemi. Dosahování cílů ochrany je hodnoceno negativně. Na území je největší výskyt nepůvodních druhů, které je nutno redukovat a popřípadě nahradit původními druhy. 105
Tab. 54: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Turold: Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 4,5 Ob. 80: Mapa polohy PR Turold. Zdroj: SHO Cart, 2005 2010. Hranice PR Turold. 106